(EU) 2020/2221Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

(1)

Členské státy zasáhla nebývalá krize způsobená hospodářskými, sociálními a zdravotními následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou zapotřebí v systémech zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Krize rovněž zhoršila situaci osob ohrožených chudobou, čímž snížila sociální soudržnost v členských státech. Uzavření vnitřních hranic mělo navíc závažný dopad na hospodářskou spolupráci, zejména v příhraničních oblastech, a ovlivnilo dojíždění pracovníků a životaschopnost mikropodniků a malých a středních podniků. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních, okamžitých a mimořádných opatření, která se rychle projeví v reálné ekonomice.

(2)

V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (4) a (EU) č. 1303/2013 (5) pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (6) s cílem umožnit větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále společně jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení znovu pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 (7). Uvedené změny poskytly mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi.

(3)

Dne 23. dubna 2020 schválila Evropská rada „Plán cesty k oživení“ v zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů a zmírnění na jedné straně sociálních a hospodářských dopadů těchto otřesů pro Unii vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření onemocnění COVID-19, a na druhé straně rizik asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což má následně závažné dopady na fungování vnitřního trhu. Plán cesty k oživení má silnou investiční složku a vyzývá ke zřízení evropského fondu na podporu oživení. Kromě toho a jak bylo opětovně uvedeno v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020, zmocňuje Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

(4)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (8) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení (EU) 2020/2094.

(5)

Toto nařízení stanoví pravidla a prováděcí opatření týkající se dodatečných zdrojů, jež jsou poskytovány jakožto pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (dále jen „REACT-EU“) s cílem poskytnout pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství. Podle REACT-EU by dodatečná výjimečná částka ve výši až 47 500 000 000 EUR v cenách roku 2018 (dále jen „zdroje REACT-EU“) na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů na roky 2021 a 2022 měla být poskytnuta členským státům a regionům, které jsou nejvíce dotčeny při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a které připravují zelené, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Zdroje REACT-EU pocházejí z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část zdrojů REACT-EU by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zdrojů REACT-EU pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity členských států a rozsahu dopadu krize COVID-19 na jejich hospodářství a společnost. Před uplatněním metody pro přidělování týkající se zdrojů REACT-EU na rok 2021 a s cílem poskytnout podporu nejdůležitějším odvětvím po krizi COVID-19 v některých členských státech by měla být částka 100 000 000 EUR přidělena Lucembursku a částka 50 000 000 EUR Maltě. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize COVID-19 a přidělit zdroje REACT-EU připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

(6)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje budou fondy přispívat k zohledňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 30 % výdajů Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. REACT-EU má podle očekávání přispět 25 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu. V souladu s povahou nástroje REACT-EU jako nástroje zotavení z krize a s flexibilitou stanovenou tímto nařízením, včetně chybějících požadavků na tematické zaměření a možnosti, aby členské státy směrovaly zdroje REACT-EU na operace EFRR nebo ESF podle svých potřeb, se výše příspěvků členských států k dosažení uvedeného cíle může lišit v závislosti na vnitrostátních prioritách.

(7)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(8)

Aby měly členské státy maximální flexibilitu při přizpůsobování svých opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a s jejími sociálními dopady svým potřebám a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že zdroje REACT-EU lze použít na pomoc nejchudším osobám a také pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Operační síla ESF by měla být zachována při přidělování zdrojů REACT-EU v oblastech politiky zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí v souladu s posílenými zárukami pro mladé lidi, dovedností a vzdělávání, sociálního začleňování a zdraví, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny a děti. Předpokládá se, že zdroje REACT-EU budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

(9)

Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 postihla regiony a obce v různých členských státech rozdílně, je zapojení regionálních a místních subjektů z řad orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a občanské společnosti v souladu se zásadou partnerství důležité pro přípravu, provádění, monitorování a hodnocení zotavení z krize podporovaného prostřednictvím REACT-EU.

(10)

U zdrojů REACT-EU by rovněž měla být zavedena možnost finančních převodů mezi EFRR a ESF v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ v souladu s článkem 25a nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto převody by neměly ovlivnit zdroje dostupné v rámci cíle Evropská územní spolupráce ani konkrétní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(11)

K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat zdroje REACT-EU především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, včetně přeshraničních zdravotních služeb a ústavní, komunitní a rodinné péče, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, včetně poradenské podpory, zejména v odvětvích, která byla pandemií COVID-19 zasažena nejvíce a potřebují rychlou revitalizaci, jako je cestovní ruch a kultura, a na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, na investice do infrastruktury poskytující nediskriminační základní služby občanům a na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejvíce závislé na odvětvích, jež byla krizí COVID-19 dotčena nejvíce. Měla by být rovněž posílena spolupráce, koordinace a odolnost v oblasti zdraví. Mimoto by se měla podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění zdrojů REACT-EU je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

(12)

V případě ESF by členské státy měly zdroje REACT-EU použít především na podporu přístupu na trh práce a k sociálním systémům a na zajištění zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, podnikatelů a externích pracovníků, umělců a pracovníků v tvůrčích odvětvích. Režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, mají za cíl chránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné před rizikem nezaměstnanosti a zároveň zachovat stejnou úroveň pracovních a zaměstnaneckých podmínek a mezd zaměstnanců. Zdroje REACT-EU vyčleněné na tyto programy mají být použity výhradně na podporu pracovníků. Za současných okolností způsobených pandemií COVID-19 by mělo být možné poskytnout podporu na režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, i když taková podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, pokud tato opatření neukládají vnitrostátní právní předpisy. Uvedené pravidlo by se mělo rovněž jednotně vztahovat na režimy zkrácené pracovní doby, které byly podporovány v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 ve znění nařízení (EU) 2020/460 a (EU) 2020/558 po krizi COVID-19 a které jsou i nadále podporovány v rámci zvláštní investiční priority „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství“. Unijní podpora pro tyto režimy zkrácené pracovní doby měla být časově omezena.

(13)

Měla by být rovněž poskytována podpora vytváření pracovních míst a kvalitního zaměstnání, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, a opatření pro sociální začleňování a odstraňování chudoby. Opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být rozšířena v souladu s posílenými zárukami pro mladé lidi. Měly by být zajištěny investice do vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností, včetně rekvalifikace a rozšiřování dovedností, zejména pro znevýhodněné skupiny. Měl by být podporován rovný přístup k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a bezdomovce.

(14)

Členské státy by mimoto měly i nadále věnovat zvláštní pozornost obyvatelům venkovských, pohraničních, méně rozvinutých, ostrovních, horských, řídce osídlených a nejvzdálenějších regionů a oblastí postižených průmyslovou transformací a vylidňováním, a použít zdroje REACT-EU na jejich podporu, je-li to vhodné.

(15)

Jelikož dočasné uzavření hranic mezi členskými státy způsobilo značné problémy přeshraničním komunitám a podnikům, mělo by být členským státům umožněno, aby přidělily zdroje REACT-EU také na stávající přeshraniční programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

(16)

Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a s jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných ze zdrojů REACT-EU nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet.

(17)

Členské státy by měly mít možnost přidělit zdroje REACT-EU na nové specializované operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nebo na nové prioritní osy v rámci stávajících programů v rámci cílů Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. V zájmu umožnění rychlého provádění by měly být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a prvky vyžadované při předložení operačního programu ke schválení Komisi by se měly omezit.

(18)

Zdroje REACT-EU by měly být využívány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a zásadou „nepůsobit škodu“ s přihlédnutím k Pařížské dohodě a k cílům OSN týkajícím se udržitelného rozvoje. Dále by měly být po celou dobu provádění operačních programů zohledňovány a prosazovány rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska.

(19)

S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě na zelené, digitální a odolné oživení hospodářství by výdaje na operace měly být způsobilé ode dne 1. února 2020 a členské státy by měly výjimečně dostat možnost požádat až o 100% spolufinancování, které by se vztahovalo na jednotlivé prioritní osy operačních programů poskytujících podporu ze zdrojů REACT-EU.

(20)

I když je důležité zajistit, aby 31. prosinec 2023 zůstal konečným datem způsobilosti pro programové období 2014–2020, mělo by být jasně stanoveno, že i v průběhu roku 2023 by ještě mělo být možné vybírat operace, které získají podporu.

(21)

V zájmu zajištění kontinuity provádění některých operací podporovaných ze zdrojů REACT-EU by se měla použít ustanovení týkající se fázování nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

(22)

V návaznosti na zvláštní opatření flexibility v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 zavedená nařízením (EU) 2020/558 do nařízení (EU) č. 1303/2013 by způsobilými měly být rovněž výdaje na fyzicky dokončené nebo plně provedené operace, jež podporují zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství podporovaného v rámci odpovídajícího nového tematického cíle, za předpokladu, že dotčené operace byly zahájeny od 1. února 2020.

(23)

Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat zdroje REACT-EU, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro zdroje REACT-EU. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost, dopad a inkluzivitu zdrojů REACT-EU, jakož i to, jak tyto zdroje přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, členské státy by měly případně u každého programu používat specifické ukazatele týkající se onemocnění COVID-19, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu zdrojů REACT-EU a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

(24)

Aby se zdroje REACT-EU podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nemělo by být vyžadováno, aby se zdroje REACT-EU přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členily podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby podpora vyváženým způsobem řešila jak potřeby regionů a měst nejvíce dotčených dopadem pandemie COVID-19, tak potřebu zaměřovat se nadále na méně rozvinuté regiony v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 174 Smlouvy o fungování EU. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadou partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost a sociální partnery.

(25)

S výjimkou případů, kdy toto nařízení stanoví odchylky, by výdaje v rámci REACT-EU měly podléhat stejným povinnostem a zárukám jako veškeré financování soudržnosti. To zahrnuje dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie a také účinná opatření proti podvodům prováděná s podporou stávajících agentur pro boj proti podvodům na úrovni členských států a Unie, jako je Evropský úřad pro boj proti podvodům a případně Úřad evropského veřejného žalobce.

(26)

Pokud jsou přijata opatření pro ochranu rozpočtu Unie, je nezbytné náležitě chránit oprávněné zájmy konečných a jiných příjemců.

(27)

Aby se usnadnily převody povolené na základě změn tohoto nařízení, neměla by se na ně vztahovat podmínka stanovená v čl. 30 odst. 1 písm. f) finančního nařízení o použití prostředků na stejný cíl.

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž reakce na dopady krize COVID-19 zavedením flexibilních opatření při poskytování podpory z fondů ESI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(29)

Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(30)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)

Ustanovení čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (10) stanoví, že změny nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 (11) nebo rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (12), které jsou přijaty ke dni vstupu dané dohody v platnost nebo po tomto dni, se nemají vztahovat na Spojené království, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení na roky 2021 a 2022 je financována zvýšením stropu vlastních zdrojů Unie, což by mělo dopad na finanční závazky Spojeného království. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo použít,