(EU) 2020/2156Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2156 ze dne 14. října 2020, kterým se podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 25-29 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 14. října 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 10. ledna 2021 Nabývá účinnosti: 10. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



21.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 431/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/2156

ze dne 14. října 2020,

kterým se podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1) ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov a zejména na čl. 8 odst. 11 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 (2) se stanoví nepovinný společný systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení, tedy definice ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a společná metodika výpočtu tohoto ukazatele.

(2)

Uvedený systém je pro členské státy nepovinný. Členské státy, které se rozhodnou k účasti na společném systému, by jej měly provést v souladu s tímto nařízením a s nařízením v přenesené pravomoci 2020/[2020/2155.

(3)

Technické parametry pro účinné provádění uvedeného nepovinného společného systému Unie mají být podrobně stanoveny prováděcím aktem.

(4)

Posouzení připravenosti budov a ucelených částí budov pro chytrá řešení v rámci systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení za účelem vydání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení by měli provádět kvalifikovaní či akreditovaní odborníci, kteří působí jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako zaměstnanci veřejných orgánů nebo soukromých podniků.

(5)

Pokud to členské státy považují za vhodné, měli by být odborníci akreditovaní pro provádění certifikací energetické náročnosti budov, pro inspekci otopných soustav, klimatizačních systémů a kombinovaných systémů pro vytápění nebo klimatizaci a větrání podle směrnice 2010/31/EU a pro provádění energetických auditů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3) považování za způsobilé rovněž k posuzování připravenosti budov nebo ucelených částí budov pro chytrá řešení.

(6)

Členským státům, které se rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, by mělo být umožněno provést testovací fázi v souladu s podrobnostmi stanovenými tímto nařízením. Pro takovou testovací fázi nejsou žádné právní předpisy považovány za nezbytné, ledaže by členský stát měl za to, že jeho vnitrostátní kontext takový právní předpis vyžaduje. Během této testovací fáze by mělo být umožněno shromažďování zpětné vazby za účelem přizpůsobení parametrů provádění systému a přípravy přezkumu tohoto nařízení a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155.

(7)

Zavedení systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení by mělo umožnit vlastníkům budov nebo ucelených částí budov či jiným zúčastněným stranám se vztahem k budově nebo ucelené části budovy, jako jsou např. správci budovy, zhodnotit připravenost jejich budov nebo jejich ucelených částí pro chytrá řešení. Certifikát k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení by však měl být vydán pouze na základě takového posouzení, které provádí kvalifikovaný či akreditovaný odborník.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 26 směrnice 2010/31/EU,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení stanoveného nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155/.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155.

Použije se rovněž tato definice:

„parametry ukazatele připravenosti pro chytrá řešení“ se rozumí technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení stanoveného nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155.

Článek 3

Akreditace a kvalifikace odborníků na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení

1.   Když se členské státy rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, mohou rozhodnout, že odborníci akreditovaní či kvalifikovaní pro vydávání certifikátů energetické náročnosti nebo pro provádění inspekcí otopných soustav, klimatizačních systémů, kombinovaných systémů pro vytápění nebo klimatizaci a větrání podle směrnice 2010/31/EU nebo pro provádění energetických auditů podle směrnice 2012/27/EU jsou způsobilí rovněž k vydávání certifikátů k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení. V takovém případě se členské státy mohou rozhodnout stanovit na tyto odborníky další požadavky, aby mohli vydávat certifikáty k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení, zejména pokud jde o jejich odbornou přípravu.

2.   Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o kvalifikaci odborníků odpovědných za posouzení připravenosti pro chytrá řešení.

3.   Členské státy mohou v příslušných případech zajistit, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných či akreditovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy akreditovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků. Členské státy mohou pro tento účel využít stejné prostředky jako v případě odborníků na certifikaci energetické náročnosti a inspekci podle článku 17 směrnice 2010/31/EU.

Článek 4

Vydávání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení a podmínky jeho používání

1.   Kterýkoli hospodářský subjekt může od odborníků uvedených v článku 3 požadovat provedení posouzení ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a vydání certifikátu pro danou budovu nebo ucelenou část budovy.

2.   Odborník ověří spolehlivost informací shromážděných pro posouzení připravenosti budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení a pro vydání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení.

3.   Pokud je to vhodné, může odborník při posuzování připravenosti budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení zohlednit další regionální nebo vnitrostátní ukazatele a související metody posuzování.

4.   Certifikát k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení je vydán pouze na základě posouzení provedeného kvalifikovaným či akreditovaným odborníkem.

5.   Certifikát k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení musí obsahovat prvky uvedené v příloze IX nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155.

6.   Platnost certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení nesmí překročit deset let. V případě významné změny budovy nebo ucelené části budovy, která by měla dopad na původní posouzení připravenosti pro chytrá řešení, se doporučuje vydání nového certifikátu.

Článek 5

Spojení se systémy certifikace energetické náročnosti a inspekce

1.   Členské státy, které se rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, mohou vydání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení spojit se svým systémem certifikace energetické náročnosti nebo se svým systémem inspekce otopných soustav, klimatizačních systémů a kombinovaných systémů pro vytápění nebo klimatizaci a větrání podle směrnice 2010/31/EU nebo se svým systémem pro energetické audity podle směrnice 2012/27/EU.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že spojení s těmito systémy bude povinné, a v takovém případě se certifikát k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení vydá vždy, když se má vydat certifikát energetické náročnosti nebo kdykoli se má provést inspekce či audit, nebo mohou rozhodnout, že bude dobrovolné, a v takovém případě se certifikát k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení vydá pouze na základě žádosti hospodářského subjektu.

3.   Pokud se členské státy rozhodnou spojit systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení se svou certifikací energetické náročnosti nebo se svým systémem inspekce či energetického auditu, mohou využít nezávislý kontrolní systém, který byl již pro tento systém zaveden.

Článek 6

Vlastní posouzení

1.   Komise zpřístupní na svých internetových stránkách do 1. dubna 2021 rámec, který umožní vlastníkům budov, jejich uživatelům a dalším zúčastněným stranám zhodnotit připravenost budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení. Členské státy mohou tento rámec přizpůsobit nebo doplnit pro použití ve svém vnitrostátním kontextu.

2.   Je-li připravenost budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení hodnocena vlastníky budov, jejich uživateli nebo jinými zúčastněnými stranami bez zapojení odborníka, nesmí takové posouzení vést k vydání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení.

Článek 7

Sledování a podpora systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení

1.   Pokud se členské státy rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, hlásí odborníci, kteří působí na území daného členského státu nebo členských států, údaje o vydaných certifikátech k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení vnitrostátním nebo v příslušných případech regionálním orgánům daného členského státu v souladu s přílohou tohoto nařízení.

2.   Členské státy, které se rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, oznamují každoročně Komisi počet certifikátů k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení vydaných na svém území a související statistiky, jak je stanoveno v příloze tohoto nařízení.

3.   Komise na základě konzultací s členskými státy, odborníky a zúčastněnými stranami a na základě údajů poskytnutých odborníky sleduje využívání systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení na trhu.

4.   Členské státy, které se rozhodnou zavést systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, mohou stanovit doplňková opatření na podporu využívání tohoto systému. Tato opatření mohou být stanovena a vykazována v souvislosti s dlouhodobými strategiemi renovací požadovanými podle článku 2a směrnice 2010/31/EU.

Článek 8

Testování systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení

1.   Členské státy mohou na vnitrostátní úrovni provést nezávaznou testovací fázi systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.

2.   Vnitrostátní testovací fáze mohou začít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Členské státy, které provádějí vnitrostátní testovací fázi, předloží Komisi zprávu o související zpětné vazbě do šesti měsíců po ukončení testovací fáze.

4.   Veškerá opatření týkající se vnitrostátních testovacích fází jsou stanovena členskými státy. Zahrnují mimo jiné dobu trvání, fázování, typy budov a geografické oblasti, na které se testování zaměřuje, testované aspekty rámce ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, opatření pro sběr zpětné vazby, kritéria pro výběr odborníků provádějících posouzení ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, rozhodnutí o tom, zda je jako součást testovací fáze zaveden nezávislý kontrolní systém, rozhodnutí o tom, zda jsou během testovací fáze hospodářským subjektům vydávány a zpřístupňovány certifikáty, a v příslušných případech určení třetí strany, která bude testovací fázi řídit.

5.   Na konci vnitrostátních testovacích fází členské státy vyhodnotí výsledky a rozhodnou, zda systém ukazatele připravenosti pro chytrá řešení zavedou.

6.   Členské státy, které plánují provést vnitrostátní testovací fázi, to oznámí Komisi před zahájením této testovací fáze a rovněž uvedou příslušná opatření.

7.   Komise podpoří členské státy, které provádějí testovací fázi ukazatele připravenosti pro chytrá řešení na vnitrostátní úrovni, poskytnutím rámce uvedeného v článku 6 tohoto nařízení a podporou výměny informací a osvědčených postupů.

8.   Komise ve spolupráci s členskými státy sleduje testovací fáze systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.

9.   Členské státy, které se rozhodnou provést testovací fázi, mohou do své zprávy pro Komisi zahrnout analýzu nebo vyhodnocení údajů shromážděných svými vnitrostátními odborníky. Komise vezme takové vnitrostátní analýzy nebo vyhodnocení v úvahu pro účely dalšího rozvoje ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a souvisejících metodik.

Článek 9

Přezkum

Komise může toto nařízení v případě potřeby do 1. ledna 2026 přezkoumat na základě získaných zkušeností a pokroku dosaženého během jeho uplatňování.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. října 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému Evropské unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (viz strana 9 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).


PŘÍLOHA

Sledování provádění systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení

1.   

Pro každý vydaný certifikát oznamují odborníci vnitrostátním nebo v příslušných případech regionálním orgánům údaje o následujících kategoriích, jsou-li k dispozici:

a)

typ budovy nebo ucelené částí budovy;

b)

celková užitná podlahová plocha budovy nebo ucelené části budovy;

c)

třída připravenosti pro chytrá řešení;

d)

celkové bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení;

e)

bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení ve vztahu ke třem klíčovým funkcím připravenosti pro chytrá řešení zdůrazněným v příloze IA směrnice 2010/31/EU a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155;

f)

bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení ve vztahu ke kritériím dopadu ukazatele připravenosti pro chytrá řešení stanoveným v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155;

2.   

Členské státy si mohou zvolit nejúčinnější přístup, který umožní sběr těchto údajů. Případně mohou využít svých databází certifikátů energetické náročnosti.

3.   

Členské státy každoročně podávají Komisi zprávy o údajích shromážděných v souladu s požadavky stanovenými v bodě 1. Výroční zpráva podávaná Komisi zahrnuje alespoň tyto údaje, jsou-li k dispozici:

a)

celkový počet vydaných certifikátů k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení, celkové rozložení tříd připravenosti pro chytrá řešení v souladu s přílohou VIII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 a statistické údaje o energetické náročnosti budov a ucelených částí budov, pro které byly certifikáty ukazatele připravenosti pro chytrá řešení vydány;

b)

statistické údaje o budovách, pro které byly ve vykazovaném roce vydány certifikáty k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení, včetně podílu certifikátů pro:

1)

obytné a jiné než obytné budovy;

2)

obydlí pro jednu rodinu;

3)

bytové domy pro více rodin;

4)

jiné než obytné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou 1 000 m2 nebo menší;

5)

jiné než obytné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2.

c)

rozložení tříd připravenosti pro chytrá řešení v souladu s přílohou VIII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 pro každou z těchto kategorií budov:

1)

obydlí pro jednu rodinu;

2)

bytové domy pro více rodin;

3)

jiné než obytné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou 1 000 m2 nebo menší;

4)

jiné než obytné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2.

4.   

Pokud to umožňují dostupné údaje, mohou členské státy poskytnout podrobnější statistické údaje rozlišující mezi typy budov, jako jsou budovy určené pro vzdělávací účely či pro zdravotní péči nebo budovy, které jsou součástí kulturního dědictví.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU