(EU) 2020/2155Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému Evropské unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Text s významem pro EHP)

1.   

Připravenost budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení odráží schopnost budov nebo ucelených částí budov přizpůsobit provoz potřebám jejich uživatelů a potřebám sítě a zlepšit jejich energetickou účinnost a celkovou náročnost při užívání.

2.   

Připravenost budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení je stanovena na základě posouzení služeb připravených na chytrá řešení, které jsou v budově nebo její ucelené části přítomny či plánovány nebo jsou pro ně relevantní, a jejich úrovně funkčnosti.

3.   

Připravenost budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení je vyjádřena hodnocením, které je odvozeno od celkového bodového ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení vyjádřeného v procentech a které představuje poměr mezi připraveností budovy nebo její ucelené části pro chytrá řešení ve srovnání s maximální připraveností pro chytrá řešení, jíž by mohla dosáhnout.

4.   

Výpočet bodového ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení vychází z předem definovaných váhových faktorů v souladu s přílohami III, V a VII, jejichž hodnota může záviset na klimatických podmínkách a jiných relevantních aspektech, jako je například typ budovy.

5.   

6.   

Výpočet bodového ohodnocení připravenosti budovy nebo ucelené části budovy pro chytrá řešení závisí na posouzení služeb připravených na chytrá řešení, které jsou přítomny nebo plánovány ve fázi návrhu, a na jejich úrovni funkčnosti. Cílem posouzení je s dostatečnou spolehlivostí určit, jaké služby jsou přítomny či plánovány, a úroveň funkčnosti každé z těchto služeb. Za tímto účelem lze použít digitální modely budov, včetně informačních modelů budov či digitálních dvojčat, jsou-li tyto možnosti k dispozici. Služby připravené na chytrá řešení, které mohou být v budově přítomny, jsou obsaženy v předem definovaném katalogu služeb připravených na chytrá řešení uvedeném v příloze VI a jsou uspořádány do předem definovaných technických oblastí uvedených v příloze IV.

7.   

b)

v souladu s katalogem služeb připravených na chytrá řešení a pro každé kritérium dopadu připravenosti pro chytrá řešení uvedené v příloze II se stanoví bodové ohodnocení I(d,ic) každé technické oblasti takto: kde: 1) d je číslo příslušné technické oblasti; 2) ic je číslo příslušného kritéria dopadu; 3) Nd je celkový počet služeb v technické oblasti d; 4) FL(Si,d) je úroveň funkčnosti služby Si,d , která je k dispozici v budově nebo ucelené části budovy; 5) Iic(FL(Si,d)) je bodové ohodnocení služby Si,d pro kritérium dopadu číslo ic, a to podle úrovně funkčnosti služby;

c)

v souladu s katalogem služeb připravených na chytrá řešení se maximální bodové ohodnocení každé technické oblasti pro každé kritérium dopadu Imax(d,ic) stanoví takto: kde: 1) FLmax(Si,d) je nejvyšší úroveň funkčnosti, které by služba Si,d mohla podle katalogu služeb připravených na chytrá řešení dosáhnout; 2) Iic(FLmax(Si,d)) je bodové ohodnocení služby Si,d při její nejvyšší úrovni funkčnosti, což znamená maximální bodové ohodnocení služby Si,d pro kritérium dopadu číslo ic;

d)

bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení vyjádřené v procentech se pro každé kritérium dopadu SRic stanoví pomocí přiřazení váhy uvedené v příloze V takto: kde: 1) d je číslo příslušné technické oblasti; 2) N je celkový počet technických oblastí (podle přílohy IV); 3) Wd,ic je váhový faktor vyjádřený jako procento technické oblasti číslo d pro kritérium dopadu s číslem ic;

e)

bodová ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení ve vztahu ke třem klíčovým funkcím zdůrazněným v bodě 2 přílohy IA směrnice 2010/31/EU SRf se stanoví pomocí váhových faktorů uvedených v příloze III takto: kde: 1) M je celkový počet kritérií dopadu podle přílohy II; 2) Wf(ic) je váhový faktor vyjádřený v procentech kritéria dopadu číslo ic pro klíčovou funkci f podle přílohy III; 3) SRic je bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení pro kritérium dopadu číslo ic.

f)

celkové bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení lze vypočítat jako vážený součet bodových ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení klíčových funkcí takto: kde: 1) SRf je bodové ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení klíčové funkce f; 2) Wf je váha klíčové funkce f ve výpočtu celkového bodového ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení, přičemž ΣWf = 1.

g)	bodová ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení technických oblastí pro každé kritérium dopadu SRd,ic lze vypočítat takto: kde: 1) I(d,ic) je bodové ohodnocení oblasti číslo d pro kritérium dopadu ic; 2) Imax(d,ic) maximální bodové ohodnocení oblasti číslo d pro kritérium dopadu číslo ic.

1.   

Každé kritérium dopadu stanovené v příloze II tohoto nařízení je zohledněno pouze pro jednu ze tří klíčových funkcí, jak je uvedeno v bodech 2 až 4. Pro každou klíčovou funkci definují členské státy příslušné váhové faktory relevantních kritérií dopadu.

2.   

Pro klíčovou funkci „energetická náročnost a energeticky účinný provoz“ jsou relevantními kritérii dopadu „energetická účinnost“ a „údržba a predikce poruch“,

3.   

Pro klíčovou funkci „reakce na potřeby uživatelů“ jsou relevantními kritérii dopadu „pohodlí“, „užitečné vybavení“, „informace pro uživatele“ a „zdraví, dobré životní podmínky a dostupnost“.

4.   

Pro klíčovou funkci „flexibilita energie“ je relevantním kritériem dopadu „flexibilita a skladování energie“.

1.   

Každé technické oblasti je přiřazována váha pro každé z kritérií dopadu, přičemž váhové faktory charakterizují vliv technické oblasti na kritérium dopadu.

2.   

Váhové faktory technických oblastí jsou vyjádřeny v procentech a pro každé kritérium dopadu se součet váhových faktorů technických oblastí rovná 100 %.

3.   

4.   

Členské státy definují klimatické zóny, které se v příslušných případech použijí při stanovení váhových faktorů. Za tímto účelem mohou členské státy použít příslušné pokyny Unie, jsou-li k dispozici.

5.   

Váhové faktory technických oblastí se mohou u některých kritérií dopadu lišit u obytných a jiných než obytných budov.

6.   

Členské státy definují váhové faktory a za tímto účelem se doporučuje použít příslušné pokyny Unie, jsou-li k dispozici. Mohou rovněž zohlednit možné dopady změny klimatu.

1.   

Pro účely výpočtu bodových ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení v souladu s metodikou stanovenou v příloze I zpřístupní členské státy alespoň jeden katalog připravenosti pro chytrá řešení, který budou moci odborníci použít jako základ pro identifikaci a posouzení služeb připravených na chytrá řešení.

2.   

Katalog služeb připravených na chytrá řešení zahrnuje seznam služeb připravených na chytrá řešení, které je třeba zohlednit při výpočtu bodového ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení, související úrovně funkčnosti a odpovídající individuální bodová ohodnocení kritérií dopadu.

3.   

Definice a jakákoli následná aktualizace katalogů připravenosti pro chytrá řešení odráží současný stav technologií připravených na chytrá řešení.

4.   

Členským státům se doporučuje, aby odborníkům poskytly pokyny ohledně nejúčinnějších způsobů identifikace a posouzení služeb připravených na chytrá řešení, a to s využitím příslušných pokynů Unie, jsou-li k dispozici.

5.   

Členské státy se mohou rozhodnout, že zpřístupní několik katalogů připravenosti pro chytrá řešení, například pro různé typy budov.

1.   

Aby se předešlo nespravedlivému penalizování budovy nebo ucelené části budovy, mohou být při výpočtu bodových ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení některé služby připravené na chytrá řešení vynechány, nejsou-li pro danou budovu nebo její ucelenou část relevantní.

2.   

Členské státy definují podmínky, za kterých jsou takové úpravy relevantní a povolené.

3.   

Váhové faktory těch technických oblastí, pro které by se při standardním výpočtu použil přístup (klimatické) energetické bilance, mohou být vypočteny na základě spotřeby podle hodnocení uvedeného v certifikátu energetické náročnosti dané budovy nebo ucelené části budovy.

1.   

Hodnocení připravenosti pro chytrá řešení je vyjádřeno na základě sedmi tříd připravenosti pro chytrá řešení, od nejvyšší po nejnižší připravenost pro chytrá řešení.

2.   

Každá třída připravenosti pro chytrá řešení odpovídá rozsahu celkového bodového ohodnocení připravenosti pro chytrá řešení, a to následovně: 90–100 %, 80–90 %, 65–80 %, 50–65 %, 35–50 %, 20–35 %, < 20 %.