(EU) 2020/2012Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2012 ze dne 5. srpna 2020 o změně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161, které stanovuje výjimku de minimis z povinnosti vykládky pro některé druhy drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři, pokud jde o dobu jeho použitelnosti.

Publikováno: Úř. věst. L 415, 10.12.2020, s. 1-2 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 5. srpna 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. prosince 2020 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



10.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 415/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2012

ze dne 5. srpna 2020

o změně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161, které stanovuje výjimku de minimis z povinnosti vykládky pro některé druhy drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři, pokud jde o dobu jeho použitelnosti.

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu. Ve Středozemním moři se také uplatňuje na úlovky druhů, na které se vztahují minimální velikosti pro zachování zdrojů stanovené v příloze IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (2).

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje na drobný pelagický rybolov od 1. ledna 2015.

(3)

Aby se předešlo nepřiměřeným nákladům na manipulaci s nechtěnými úlovky, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 (3) povolilo vyřazení malého procenta úlovků druhů, na které se vztahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Stanovuje kombinovanou výjimku de minimis, která se vztahuje na drobné pelagické rybolovy používající vlečné sítě pro lov ve středních hloubkách a/nebo košelkové nevody a lovící sardele obecné, sardinky obecné, makrely obecné a kranase (rodu Tachurus) v zeměpisných podoblastech Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.1, 11.2, a 12 (západní Středozemní moře), 17 a 18 (Jaderské moře) a 15, 16, 19, 20, 22, 23 a 25 (jihovýchodní Středozemní moře).

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 se použije do 31. prosince 2020.

(5)

V květnu 2020 členské státy skupiny na vysoké úrovni Pescamed pro západní Středozemní moře (Španělsko, Francie a Itálie), skupiny na vysoké úrovni Adriatica pro Jaderské moře (Chorvatsko, Itálie a Slovinsko) a skupiny na vysoké úrovni Sudestmed pro jihovýchodní Středozemní moře (Řecko, Itálie, Kypr a Malta), které mají přímý zájem o řízení drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři, předložily vědecké důkazy se žádostí o prodloužení výjimky de minimis udělené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161.

(6)

V květnu 2020 pracovní skupina odborníků Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) přezkoumala předložené vědecké důkazy a dospěla k názoru, že prodloužení výjimky de minimis by vyžadovalo další důkazy, pokud jde o úrovně výmětů, které byly nahlášeny v dotčených rybolovech.

(7)

V červnu 2020 tyto tři skupiny členských států na vysoké úrovni předložily v odpovědi k připomínkám odborné pracovní skupiny výboru VTHVR další důkazy. Ve světle dalších předložených důkazů výbor VTHVR (4) shledal, že vědecká kritéria odůvodňující prodloužení výjimky de minimis udělené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 byla splněna.

(8)

Výjimka de minimis udělená nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 se uplatňuje na několik druhů ulovených současně malými rybářskými plavidly a ve velmi proměnlivých množstvích a vykládaných na mnoha různých místech vykládky geograficky rozložených podél pobřeží, tudíž není snadné uplatňovat přístup zaměřený na jedinou populaci[?]. Na tyto druhy se vztahují minimální velikosti pro zachování zdrojů stanovené v příloze IX nařízení (EU) 2019/1241.

(9)

Informace poskytované v souvislosti s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky a v souvislosti s úrovněmi nežádoucích úlovků se zlepšily. Výbor VTHVR však konstatoval, že je stále potřeba vylepšit sběr dat o výmětech. V této souvislosti, a s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům na manipulaci s nežádoucími úlovky a zamezit přerušení činnosti dotčených rybolovů a souvisejících hospodářských činností, považuje Komise za vhodné prodloužit dobu použitelnosti výjimky de minimis udělené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Pro účely právní jistoty a vzhledem k tomu, že platnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 skončí dne 31. prosince 2020, by toto nařízení mělo být použitelné ode dne 1. ledna 2021.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do 31. prosince 2023.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. srpna 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 Evropského parlamentu a Rady, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 ze dne 23. října 2017, kterým se stanoví výjimka de minimis z povinnosti vykládky pro některé druhy drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři (Úř. věst. L 30, 2.2.2018, s. 1).

(4)  Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), Evaluation of Joint Recommendations on the Landing Obligation and on the Technical Measures Regulation (Hodnocení společných doporučení ohledně povinnosti vykládky a nařízení o technických opatřeních) (STECF-20-04). Úřad pro publikace Evropské unie, Lucembursko, 2020, https://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/2694823/STECF+20-04+-+Eval+JRs+LO+and+TM+Reg.pdf/d71aef4f-7366-48cb-9cdb-afcf58565ee6


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU