(EU) 2020/1781Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1781 ze dne 25. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o snížení rybolovné kapacity v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé zastavení rybolovných činností týkající se loďstev lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře a v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (3) se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři (dále jen „víceletý plán pro Baltské moře“). Víceletý plán pro Baltské moře má provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Má být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (4).

(2)

Ustanovení víceletého plánu pro Baltské moře týkající se přijetí podrobných pravidel pro provádění povinnosti vykládky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (5) ve vodách Unie v Baltském moři by se měla vztahovat rovněž na lososa obecného (Salmo salar), pokud jde o výjimku z důvodu vysoké míry přežití.

(3)

Podle vědeckého posouzení provedeného Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) nejsou mnohé druhy a stanoviště Baltského moře v dobrém stavu. Roční vstupy živin ve střední části Baltského moře, Ostrovním moři a Finském zálivu stále překračují regionálně dohodnuté cíle. Koncentrace živin jsou i nadále relativně vysoké a nachází se tu stále relativně velké oblasti hlubinné vody s nízkým nebo nulovým obsahem kyslíku. Ve srovnání s většinou evropských moří zde rovněž přetrvává vysoká úroveň kontaminujících látek. Uvedená celková environmentální situace má dopad na funkčnost potravního řetězce, snižuje resilienci a odolnost vůči dalším změnám životního prostředí a zhoršuje vyhlídky na socioekonomické přínosy, včetně rybolovných práv.

(4)

S touto situací souvisí zhoršující se stav tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře. Podle ICES vykazuje populace tresky obecné ve východní části Baltského moře neudržitelně nízkou biomasu, kterou způsobuje klesající přírůstek, nízký výskyt druhů sloužících jako kořist, ekologické faktory a změny v ekosystému, jako úbytek kyslíku, zvýšená teplota nebo znečištění, což vede k vysoké míře přirozené úmrtnosti činící přibližně trojnásobek úmrtnosti způsobené rybolovem, a nadměrná úmrtnost způsobená rybolovem s ohledem na stav populací. Biomasa tresky obecné ve východní části Baltského moře dosahující obchodní velikosti je v současnosti na nejnižší úrovni od 50. let 20. století. Rada ICES navíc odhadovala, že biomasa reprodukující se populace tresky obecné ve východní části Baltského moře zůstane ve střednědobém horizontu (do roku 2024) pod referenčním bodem udržitelnosti i bez jakéhokoliv rybolovu, a proto v doporučení týkajícím se populace pro rok 2020 doporučila nulový odlov.

(5)

Pokud vědecké poradenství poukazuje na to, že je rybí populace ohrožena, požaduje víceletý plán pro Baltské moře, aby byla přijata nápravná opatření, včetně snížení rybolovných práv a zvláštních opatření pro zachování, a aby byla uvedená opatření doplněna všemi dalšími vhodnými opatřeními. Nápravná opatření mohou zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dané populace a odpovídající snížení rybolovných práv. Výběr opatření se má provést na základě povahy, závažnosti, délky trvání a opakování situace.

(6)

Na základě posouzení stavu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2019/1248 (6), kterým se do 31. prosince 2019 rybářským plavidlům Unie zakazuje lovit tresku obecnou v subdivizích ICES 24, 25 a 26. Tento zákaz má významný dopad na východní část Baltského moře, především na odvětví drobného tradičního rybolovu. Ovlivňuje i rybolov v západní části Baltského moře.

(7)

Nařízení Rady (EU) 2019/1838 (7) stanoví nezbytné a bezprecedentní snížení rybolovných práv pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře na rok 2020 o 92 % ve srovnání s rokem 2019 a omezuje využití celkového přípustného odlovu (dále jen „TAC“) této populace pouze na vedlejší úlovky. Cílený rybolov této populace proto nesmí být povolen. Rybolovné operace prováděné pro účely vědeckého výzkumu jsou povoleny za účelem sledování trendů v biomase populací. Vzhledem k tomu, že v subdivizi ICES 24 je přítomna převážně populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, bylo využití celkového přípustného odlovu tresky obecné v západní části Baltského moře v subdivizi ICES 24 rovněž omezeno na vedlejší úlovky tresky obecné.

(8)

Rybářské loďstvo, které je v současnosti závislé na rybolovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, nemá možnost jako alternativu lovit jiné populace. Odhaduje se, že vyrovnání hospodářských ztrát způsobených zákazem lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře by vyžadovalo 20 000 tun dodatečných úlovků alternativních druhů. Nařízení (EU) 2019/1838 však pro rok 2020 stanoví významná snížení pro jiné populace, zejména pokud jde o tresku obecnou v západní části Baltského moře se snížením o 60 % a pokud jde o sledě obecného v západní části Baltského moře (Clupea harengus) se snížením o 65 % u západní populace a o 27 % v Botnickém zálivu.

(9)

Z analýzy vyplývá, že skupiny loďstva, které jsou nejvíce závislé na populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, čítají více než 300 plavidel v Litvě, Lotyšsku, Polsku a v menší míře také v Dánsku a Německu. Uvedené skupiny mají značný socioekonomický význam a v přepočtu na plné pracovní úvazky představují přibližně 20 % až 50 % příslušného vnitrostátního loďstva v Litvě, Lotyšsku a Polsku. Zdá se, že pouze malá část z těchto skupin je dostatečně odolná k tomu, aby mohla přežít krátkodobý zákaz rybolovu, nikoli však zákaz střednědobý nebo dlouhodobý. Ostatní skupiny loďstva touto nepříznivou situací, která se v důsledku zákazu rybolovu ještě zhorší, buď již trpí nyní, anebo je čeká úplný úpadek ziskovosti. Využití kvót pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře bylo již řadu let nižší než 60 %, v roce 2018 se dále snížilo na 40 % a v roce 2019 došlo k dalšímu snížení; do zahájení mimořádných opatření Komise v polovině července 2019 byly kvóty využity z 19 %, což odráží biologické problémy, jimž daná rybí populace čelí. Vzhledem k tomu, že navrácení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře zpět na zdravé úrovně se neočekává ani ve střednědobém horizontu, povede tato situace k přetrvávající strukturální nerovnováze v rámci uvedených skupin loďstva, což je důvod pro restrukturalizaci loďstva.

(10)

Restrukturalizace loďstev má proběhnout v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, které požaduje, aby členské státy zavedly opatření, jimiž se postupně upraví rybolovná kapacita jejich loďstva s ohledem na jejich rybolovná práva, a to s přihlédnutím ke směřování vývoje a na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení, za účelem dosažení stabilní a trvalé vyváženosti mezi nimi. Za účelem dosažení uvedeného cíle mají členské státy zaslat Komisi každoročně do 31. května zprávu, v níž je posouzena vyváženost mezi rybolovnou kapacitou jejich loďstva a jejich rybolovnými právy. Pokud posouzení jasně prokáže, že rybolovná kapacita není účinně vyvážena s rybolovnými právy, dotčený členský stát má připravit a uvést ve své zprávě akční plán pro skupiny loďstva se zjištěnou nadměrnou strukturální kapacitou.

(11)

V politické dohodě Rady ze dne 15. října 2019 ohledně omezení odlovů v Baltském moři pro rok 2020 dotčené členské státy prohlásily, že pokud budou muset snížit rybolovnou kapacitu loďstva v zájmu řešení nepříznivých socioekonomických důsledků omezení rybolovu, předloží akční plán v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013. Dne 17. října 2019 dotčené členské státy rovněž uznaly, že je vzhledem k potřebě snížit rybolovnou kapacitu loďstva důležité vyhnout se veřejné podpoře investic do další rybolovné kapacity. Za účelem zavedení tohoto akčního plánu nebo jeho změny by členské státy měly mít možnost zaslat Komisi kdykoli svou výroční zprávu o rybolovné kapacitě a rybolovných právech, nebo její změny.

(12)

Úrovně rybolovné kapacity členských států provádějících opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností ve skupinách loďstva, které se zaměřovaly na tresku obecnou ve východní části Baltského moře a v západní části Baltského moře nebo sledě obecného v západní části Baltského moře (dále jen „tři dotčené populace“), by neměly překročit průměrné úrovně rybolovné kapacity plavidel s rybolovnými právy pro tři dotčené populace v letech 2015 až 2019. Uvedené úrovně rybolovné kapacity by měly být sníženy, pokud jsou plavidla stažena s veřejnou podporou s cílem obnovit tři dotčené populace. Uvedené členské státy by měly zajistit, aby plavidla z jiných skupin loďstva nemohla být převedena do skupin loďstva, které loví jakoukoli ze tří dotčených populací, a to tak, že těmto skupinám plavidel znovu nepřidělí rybolovnou kapacitu dříve než pět let ode dne stažení nebo předtím, než se dotčená populace bude po dobu tří let nacházet nad úrovní MSY Btrigger, podle toho, co nastane dříve. Aby bylo zajištěno nepřekročení úrovní rybolovné kapacity, měly by členské státy informovat Komisi o své počáteční úrovni rybolovné kapacity a jejích případných změnách.

(13)

Vzhledem k vážnému stavu tří dotčených populací by členské státy měly zlepšit monitorování a kontrolu plavidel s kvótami pro vedlejší úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře nebo s rybolovnými právy pro tresku obecnou v západní části Baltského moře nebo pro sledě obecného v západní části Baltského moře. Kromě toho by minimální množství, od kterého musí rybářské plavidlo zaslat předběžné oznámení o vykládce a vyložit svůj úlovek na konkrétním místě, mělo být v případě tresky obecné ve východní části Baltského moře a tresky obecné v západní části Baltského moře sníženo na 250 kg.

(14)

Nařízení (EU) 2016/1139 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Rada ICES vydala analytické posouzení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, nemohla však z důvodu nedostatku potřebných dat poskytnout rozmezí úmrtnosti ani různé referenční hodnoty. Sběr dat je proto třeba zlepšit.

(16)

Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (8), stanovil jako nástroj na snížení zjištěné nadměrné strukturní kapacity trvalé zastavení rybolovných činností do 31. prosince 2017. Pokud členské státy zjistily strukturální nerovnováhu, výsledný akční plán podle nařízení (EU) č. 1380/2013 jim proto umožnil zahrnout trvalé zastavení rybolovných činností do způsobů plnění cílů akčního plánu.

(17)

S cílem zmírnit velmi škodlivé socioekonomické dopady na komunity a podniky zabývající se rybolovem způsobené přetrvávající negativní environmentální situací v Baltském moři a z ní vyplývající závažné snížení rybolovných práv a s ohledem na zvláštní opatření stanovená ve víceletém plánu pro Baltské moře by členským státům měla být dána k dispozici veřejná podpora na trvalé zastavení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel za účelem splnění cílů jejich akčních plánů podle nařízení (EU) č. 1380/2013 a měla by být rovněž snížena jakákoli zjištěná strukturální nerovnováha v dotčených skupinách loďstva. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno tak, aby znovu zavedlo podporu pro trvalé zastavení rybolovných činností pro plavidla v dotčených skupinách loďstva.

(18)

Za účelem zajištění soudržnosti strukturálního přizpůsobení loďstva v Baltském moři s cíli v oblasti zachování zdrojů stanovenými ve víceletém plánu pro Baltské moře by měla být podpora trvalého zastavení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel v dotčených skupinách loďstva přísně podmíněna dodržováním nařízení (EU) č. 1380/2013 a konkrétních stropů rybolovné kapacity pro dané skupiny loďstva.

(19)

Vzhledem ke křehkému ekosystému v Baltském moři by podpora na trvalé zastavení rybolovných činností neměla být poskytována na přestavbu rybářských plavidel pro jiné činnosti než komerční rybolov, například rekreační rybolov, které by mohly mít škodlivý dopad na ekosystém. Podpora by proto měla být poskytována pouze na vrakování rybářských plavidel.

(20)

Nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že rybolovná kapacita odpovídající rybářským plavidlům staženým s veřejnou podporou se nenahrazuje. Uvedené nařízení navíc stanoví, že má být vstup nové rybolovné kapacity do loďstva bez veřejné podpory vyrovnán předcházejícím stažením alespoň stejně velkého podílu rybolovné kapacity bez veřejné podpory.

(21)

Jelikož podpora podle nařízení (EU) č. 508/2014 může být poskytována do konce roku 2023, měla by být poslední výroční zpráva o provádění operačních programů předložena do 31. května 2024. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

S ohledem na špatnou hospodářskou situaci rybářských plavidel Unie, které jsou značně závislé na třech dotčených populacích, a na potřebu zajistit dostupnost podpory v rámci ENRF na trvalé ukončení rybolovných činností těchto plavidel v roce 2020 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost z důvodu naléhavosti prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,