(EU) 2020/1686Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1686 ze dne 12. listopadu 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka

(1)

Dne 14. května 2020 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „antidumpingové řízení“) týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka do Unie na základě podnětu podaného dne 31. března 2020 Evropským ocelářským svazem (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.

(2)

Výrobky, které jsou předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené. Tyto výrobky mají v současnosti kódy KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kód TARIC 7226191090), 7226 91 91 a 7226 91 99. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(3)

Předmětem celní evidence nejsou: i) výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou; ii) výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli; iii) výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a iv) výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

(4)

Dne 17. září 2020 podal žadatel žádost o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření se zpětnou působností ode dne uvedené celní evidence.

(5)

V reakci na žádost předložily připomínky tyto zúčastněné strany: vláda Turecka, konsorcium uživatelů (uživatelé), skupiny Colakoglu, Erdemir a Habas (vyvážející výrobci), Sdružení tureckých vývozců oceli (dále jen „ÇİB“) a Sdružení tureckých výrobců oceli (dále jen „TCUD“).

(6)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základním nařízení, zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Žadatel uvedl, že podle posledních dostupných statistik došlo po zahájení šetření k podstatnému zvýšení dovozu, což pravděpodobně vážně ohrozilo nápravný účinek konečného cla. Dále žadatel namítl, že k dumpingu z Turecka docházelo po delší dobu a že dovozci si byli, nebo si měli být vědomi dumpingových praktik z Turecka.

(8)

Komise zkoumala žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž analyzovala, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas, jakož i objem a další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek případného uloženého konečného antidumpingového cla.

(9)

V této fázi má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z Turecka je dumpingový. V podnětu byly předloženy dostatečné důkazy o dumpingu vycházející ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajných dumpingových rozpětí v rozmezí od 4 % do 8 % poskytují dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(10)

V podnětu byly rovněž předloženy dostatečné důkazy o údajné újmě výrobního odvětví Unie, včetně nepříznivého vývoje klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(11)

Tyto informace byly uvedeny jak ve verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, tak i v oznámení o zahájení zveřejněném dne 14. května 2020. Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany šetření mají dovozci navíc přístup k verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, a ke spisu, který nemá důvěrnou povahu. Komise byla proto toho názoru, že na základě toho dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, jeho rozsahu a údajné újmě (3).

(12)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, k žádosti o zavedení celní evidence předložilo připomínky několik zúčastněných stran. Pokud jde o první kritérium, vláda Turecka, společnosti Habas, ÇİB a skupiny Colakoglu a Erdemir zdůraznily, že pouhé zahájení antidumpingového šetření automaticky neznamená, že k dumpingu skutečně dochází, neboť některá šetření (z nichž některá se týkají Turecka) jsou ukončena bez uložení cel. Půjde spíše o „jednostranné tvrzení“. Dovozce si tedy nemůže být vědom něčeho („dumpingových praktik“), co ještě nebylo prokázáno šetřením. Vláda Turecka a společnosti Habas a ÇİB rovněž zpochybnily některé další důkazy uvedené v žádosti Evropským ocelářským svazem, včetně tvrzení, že ředitel tureckého vyvážejícího výrobce věděl o nadcházejícím antidumpingovém šetření, a informace, že dovoz dotčeného výrobku je ve třetích zemích předmětem opatření na ochranu obchodu. Konečně, sdružení TCUD uvedlo, že některá z tvrzení o antidumpingových opatřeních proti tureckému dovozu dotčeného výrobku, jež Evropský ocelářský svaz uvedl, nejsou v podání popsána pravdivě. V tomto smyslu sdružení TCUD namítlo, že z opatření USA byla po námitce před příslušnými soudy jedna společnost vyňata a že antidumpingová cla proti Turecku zrušila po rozhodnutí panelu WTO další třetí země (Maroko).

(13)

V čl. 14 odst. 5 základního nařízení je stanoveno, že od zahájení šetření a poté, co jsou včas informovány všechny členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Hlavním cílem celní evidence dovozu je v tomto případě umožnit uložení prozatímních opatření se zpětnou účinností až 90 dnů před jejich uplatněním v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Vzhledem k tomuto ustanovení nemůže Komise evidovat dovozy poté, co již bylo uloženo prozatímní clo.

(14)

Pokud by byla celní evidence dovozu možná až poté, co byl dumping zjištěn vyšetřováním, jak navrhují některé strany, tak by z definice nikdy nemohla být prováděna před uložením prozatímních cel. Tento přístup by nástroj celní evidence zcela zbavil zamýšleného účinku (effet utile) (4). Komise proto musí rozhodnout, zda má, či nemá evidovat dovoz ještě před stanovením prozatímního cla. V této souvislosti Komise uvedla, že ve fázi, kdy žadatel podal žádost o zavedení celní evidence, byly údaje uvedené v žádosti, na jejichž základě, jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise zahájila antidumpingové šetření, nejlepšími dostupnými informacemi, které uvedly existenci důkazů ukazujících, že dochází k dumpingu působícímu újmu. Komise proto tato tvrzení zamítla jako nedůvodná. Vzhledem k tomuto zjištění kromě toho nemusela Komise posuzovat další důkazy, které jsou zmiňovány výše a které se týkají dovozu tureckých vyvážejících výrobců do třetích zemí, ani související argumenty.

(15)

Komise tak dospěla k závěru, že první kritérium pro celní evidenci bylo splněno.

(16)

Komise analyzovala toto kritérium na základě statistických údajů o dotčeném výrobku, které jsou dostupné v databázi Surveillance 2. Při posuzování, zda od zahájení šetření došlo k dalšímu podstatnému zvýšení, Komise nejprve určila časová období, jež je třeba porovnat. Na jedné straně posoudila údaje o dovozu z Turecka po zahájení antidumpingového šetření (tj. od okamžiku, od kterého si dovozci byli nebo měli být vědomi dumpingových praktik) až do posledního období, tj. období od června do poloviny října 2020. Na druhé straně Komise vypočetla turecký dovoz za stejné období v průběhu šetření (5) (tj. od června do poloviny října 2019) a průměrné měsíční objemy dovozu za celé období šetření.

(17)

Komise dospěla k závěru, že v tomto případě by srovnání mezi průměrnými měsíčními objemy dovozu po zahájení šetření a průměrnými tureckými měsíčními objemy dovozu v celém období šetření s ohledem na vývoj trhu a výsledek hromadění zásob v důsledku probíhajících ochranných opatření postihujících dotčený výrobek nestačilo na posouzení, zda došlo k podstatnému nárůstu dovozu. Komise tedy usoudila, že je vhodné vycházet z porovnání průměrných měsíčních objemů dovozu po zahájení šetření se stejnou dobou v období šetření, aby to lépe odráželo potenciální vliv probíhajících ochranných opatření na průběh dovozních toků z Turecka v posuzovaném období (6). Srovnání objemů dovozu po zahájení šetření s objemy dovozů ve stejném období předchozího roku by navíc zohlednilo případné sezónní vlivy (7).

(18)

Pokud jde o vliv ochranných opatření na turecké dovozní toky, Komise uvedla, že po celý rok 2019 (období šetření) byl turecký dovoz dotčeného výrobku ovlivněn četnými úpravami fungování ochranných opatření, jež ovlivnily vývozní chování z Turecka.

(19)

Za prvé, leden 2019, zdaleka nejvýkonnější měsíc tureckého dovozu dotčeného výrobku, se časově shodoval s posledním měsícem prozatímních ochranných opatření. V tomto ohledu panovala na trhu nejistota, v jaké formě budou přijata konečná opatření. Komise uvedla, že objem bezcelní kvóty neprodaný do konce tohoto měsíce se do následujícího období nepřevádí, tj. objemy bezcelní kvóty budou „ztraceny“. K podobné situaci, tj. poslední měsíc (měsíce) před novým obdobím opatření, došlo ve čtvrtletí únor–březen 2019. Za druhé, v únoru, dubnu, červenci a říjnu roku 2019 byly otevřeny nové tranše kvót s bezcelní sazbou. Na základě ochranných opatření u některých výrobků z oceli každé otevření celní kvóty obvykle vedlo na začátku každého čtvrtletí k dovozu velkých objemů. Konečně, v srpnu 2019 Komise ohlásila v rámci prvního přezkumného šetření ochranných opatření v oblasti oceli, že pro dovoz dotčeného výrobku z Turecka stanoví 30 % strop nad celní kvótu dostupnou v rámci příslušné kategorie výrobků, což také vedlo k nárůstu dovozu před touto změnou správy celních kvót.

(20)

Komise dále zdůraznila, že výše uvedené události ovlivnil tok objemů dovozu, jak se ukázalo ve statistikách. Zejména na měsíce leden, březen a září připadá první, druhé a čtvrté místo z hlediska objemů, které Turecko v roce 2019 měsíčně vyvezlo (v některých případech šlo o významně vyšší objemy než v jakémkoli jiném měsíci tohoto roku) (8). Proto Komise dospěla k závěru, že všechna tato regulační opatření v rámci ochranných opatření v oblasti oceli významně ovlivnila chování účastníků trhu a trend toků dovozu v celém roce.

(21)

Situace v podstatně kratším období (od června do poloviny října) byla regulačními změnami správy celních kvót ovlivněna méně. Komise proto porovnala průměrný měsíční objem tureckého dovozu v období od června do poloviny října 2020 s průměrným měsíčním objemem dovozu ve stejném období předchozího roku – 2019.

(22)

Srovnání ukazuje, že průměrný měsíční objem dovozu z Turecka se v tomto období zvýšil o 6 %.

Zdroj: databáze Surveillance 2

(23)

Komise dále zkoumala trendy dovozu ve zvoleném období a příslušné době v rámci období šetření, aby stanovila, zda uvedený 6 % nárůst v tomto případě představuje podstatné zvýšení dovozu. Komise zejména zjistila, že v měsíci září 2020 byly objemy dovozu z Turecka zanedbatelné. Tyto výjimečně nízké objemy dovozu byly do velké míry způsobeny skutečností, že na základě ochranných opatření v oblasti oceli Turecko v tomto měsíci v podstatě vyčerpalo svou celní kvótu u kategorie výrobků 1 (do níž patří dotčený výrobek), a proto by mohlo vyvážet významné množství dotčeného výrobku pouze s 25 % clem (10). Tento výjimečně nízký objem dovozu v září 2020 do velké míry snížil průměrné měsíční objemy dovozu v příslušném období zvoleném Komisí k provedení srovnání (od června do poloviny října 2020). Komise současně uvedla, že přesně ve stejném měsíci předchozího roku, v září 2019, byl objem dovozu velmi vysoký vzhledem ke skutečnosti, že v říjnu 2019 nabyly účinnosti úpravy po prvním přezkumném šetření ochranných opatření. V očekávání těchto událostí tak turečtí výrobci v průběhu měsíce září 2019 vyvezli velmi velká množství.

(24)

S ohledem na skutečnosti uvedené v předchozím bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že dovoz v měsíci září roku 2019 a roku 2020 není reprezentativní, a posoudila také úrovně dovozu bez zahrnutí tohoto měsíce v obou letech. Toto porovnání potvrdilo, že nárůsty objemů dovozu byly v porovnání se stejnými měsíci v průběhu období šetření velmi významné. Například při porovnávání období od června do srpna v roce 2020 a stejného období v roce 2019 došlo k nárůstu o 44 %. Při porovnání období od června do poloviny října 2020 se stejným obdobím v roce 2019 by při vynechání měsíce září rovněž došlo k významnému nárůstu o 49 %. S ohledem na tyto skutečnosti dospěla Komise k závěru, že nárůst dovozu je v tomto případě podstatný.

(25)

Pokud jde o toto kritérium, vláda Turecka, společnosti Habas, ÇİB, skupiny Colakoglu a Erdemir a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli zpochybnily období navržené žadatelem pro posouzení, zda došlo k podstatnému nárůstu dovozů. Místo toho tyto strany navrhly jiná období pro provedení těchto porovnání, která by podle jejich názoru ukázala, že toto kritérium nebylo splněno. Společnost Habas a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli navrhly, že čtvrtletní porovnání stejných období roku 2019 a prvního pololetí roku 2020, tj. prvních dvou čtvrtletí každého roku, by ukázalo pokles dovozu. Společnosti ÇİB a skupiny Colakoglu a Erdemir namítly, že období zvolené Evropským ocelářským svazem, tedy od června do července 2020, je příliš krátké, a není tedy reprezentativní. Kromě toho společnost ÇİB a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli uvedly, že důvody pro zvýšení dovozu byly stejně důsledkem uvolnění omezení volného pohybu osob v Unii souvisejícího s pandemií COVID-19, které se časově shodovalo s ranými fázemi období po zahájení šetření. Společnost ÇİB namítla, že Komise musí porovnávat objem dovozu, k němuž došlo po zahájení šetření, s objemem dovozu, který se uskutečnil v průběhu období šetření. Tato strana dále namítla, že turecké dovozy vykazovaly od ledna do května 2020 stabilní pokles a že se v měsíci červnu a červenci 2020 zvýšily a navrátily na „svou obvyklou úroveň“. Dále společnost ÇİB dospěla k závěru, že Komise by neměla brát v úvahu údaje po zahájení šetření za červen 2020 vzhledem k dopadu údajné zvláštní situace „po karanténě“. V tomto případě by srovnání s měsíčním průměrem v období šetření ukázalo nárůst ve výši 12 %, což nesplňuje podmínky „dalšího podstatného nárůstu“, ale jde spíše o „velmi mírný“ nárůst. Další strany navrhly posuzovat trendy dovozu v prvních sedmi měsících (od ledna do července) období od roku 2017 do roku 2020, trendy dovozu v letech 2017 až 2020 (roční vyjádření) (11), měsíční průměr v letech 2018 a 2019 s měsíčním průměrem v období od ledna do července 2020, měsíční průměr v období od ledna do července 2018 a 2019 se stejným obdobím v roce 2020 a měsíční průměr v období šetření s objemem dovozu v měsíci červenci 2020 (12), aby ukázaly, že došlo k poklesu v dovozu. Skupiny Colakoglu a Erdemir rovněž poukázaly na skutečnost, že v žádosti nebyly uvedeny žádné údaje o dovozu od konce období šetření do zahájení šetření, přestože mezi těmito dvěma okamžiky uplynula určitá doba.

(26)

Konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli kromě toho dále uvedlo, že celní evidence sníží úroveň dovozu a způsobí nedostatečnou nabídku, což ohrozí provoz některých výrobních zařízení uživatelů usazených v Unii. Údajně by to narušilo trh a způsobilo nenapravitelnou újmu nezávislým uživatelům dotčeného výrobku.

(27)

Všechny zúčastněné strany, které reagovaly na žádost o celní evidenci od Evropského ocelářského svazu, shodně tvrdily, že vzhledem k dopadům ochranných opatření v oblasti oceli na Turecko nebude Turecko moci v nadcházejících měsících (tj. v měsících před stanovením prozatímních antidumpingových opatření) dále zvyšovat svůj vývoz, a že by tedy Komise neměla žádosti o celní evidenci vyhovět.

(28)

Pokud jde o různá období navrhovaná stranami, Komise odkazuje na zdůvodnění a vysvětlení uvedená výše v oddílu 3.2. V této souvislosti je však třeba řadu tvrzení vyvrátit. Komise v první řadě uvádí, že i když obvykle srovnává také průměrný měsíční dovoz v období po zahájení šetření s průměrnými úrovněmi dovozu v období šetření, nemusí být toto srovnání vždy vhodné. V tomto případě Komise zjistila a ve výše uvedeném 16. až 20. bodě odůvodnění vysvětlila, že s ohledem na konkrétní tržní okolnosti, pokud jde o šetřený dovoz, není použití průměrného dovozu v roce 2019 nejvhodnějším východiskem pro srovnání.

(29)

Za druhé, Komise uvádí, že jeden z návrhů odkazoval na trendy z období před zahájením antidumpingového šetření. To by nebylo v souladu se zjištěním, že povědomí o dumpingových praktikách z Turecka vyplývá ze zveřejnění oznámení o zahájení šetření. Trend dovozu z období před okamžikem, kdy si dovozce mohl být vědom existence dumpingu, se při posuzování, zda je žádost o celní evidenci opodstatněná, tedy nebere v úvahu.

(30)

Za třetí, Komise dále uvádí, že i když výchozí bod pro analýzu představuje žádost Evropského ocelářského svazu, musí Komise přesto provést i svou vlastní komplexní analýzu. V tomto směru má Komise k dispozici soubor údajů za pozdější období, než je období uvedené v žádosti Evropského ocelářského svazu (a to do poloviny října 2020) (13). Komise kromě toho považovala za vhodnější porovnávat tento soubor údajů se stejnou dobou v období šetření, a to z výše uvedených důvodů.

(31)

Komise se tedy nedomnívá, že by odlišné návrhy ukázaly přesvědčivé důvody, díky nimž by byly k posouzení trendů dovozu vhodnější než návrh uvedený v oddíle 3.2. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(32)

Pokud jde o tvrzení, že s ohledem na zavedená ochranná opatření stejně nehrozí žádné nebezpečí dalšího podstatného nárůstu dovozu, Komise s těmito tvrzeními z následujících důvodů nesouhlasila.

(33)

Za prvé, celní evidence nepředjímá rozhodnutí o vybírání prozatímních antidumpingových cel se zpětnou působností. Zda ochranná opatření zabrání nárůstu dovozu do uložení prozatímních opatření, by mělo být posuzováno v souvislosti s případným vybíráním cel se zpětnou působností (14).

(34)

Komise v každém případě uznává, že v důsledku změn zavedených ochrannými opatřeními od 1. července 2020 se na Turecko vztahuje celní kvóta pro Turecko, jejíž čtvrtletní objemy jsou stanoveny v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/894 (15). Pokud jsou tyto objemy vyčerpány, může Turecko stejně i nadále do Unie vyvážet (16).

(35)

Komise však nesouhlasí s tím, že by tato skutečnost sama o sobě automaticky bránila podstatnému nárůstu dovozu z Turecka před uložením případného prozatímního antidumpingového cla. Je tomu tak proto, že do doby, než mohou být nejpozději uložena prozatímní cla, tedy do poloviny ledna 2021, by pro Turecko byly uvolněny dvě tranše bezcelních kvót (17). Kromě toho by případné srovnání objemů dovozu za účelem posouzení, zda je vybírání cel se zpětnou působností opodstatněné, mohlo zahrnovat také období před okamžikem, kdy se na Turecko začala vztahovat celní kvóta, jak je vysvětleno výše ve 18. až 19. bodě odůvodnění. V této fázi proto neexistuje žádný důkaz, že by celkové objemy, které by Turecko mohlo vyvážet bezcelně (a s 25 % clem) až do případného uložení prozatímních antidumpingových opatření, nemohly představovat další podstatné zvýšení. V každém případě bude Komise moci učinit závěr k této záležitosti až v případě, že po ukončení probíhajícího šetření bude stanoveno konečné antidumpingové clo.

(36)

Komise proto zamítá tvrzení, že vzhledem k zavedeným ochranným opatřením je třeba další podstatný nárůst dovozu vyloučit.

(37)

Konečně, Komise uvádí, že připomínka vznesená konsorciem uživatelů týkající se dopadu celní evidence na nabídku dotčeného výrobku a na nezávislé uživatele nespadá pod právní požadavky, jež mají být při rozhodování o celní evidenci dovozu posuzovány. V této fázi řízení se jí proto Komise nezabývá.

(38)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bylo splněno i druhé kritérium pro celní evidenci.

(39)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující nárůst dovozu z Turecka za stále nižší ceny by způsobil další újmu.

(40)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2, existují dostatečné důkazy o podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku.

(41)

Kromě toho existují důkazy o klesajícím trendu v dovozních cenách dotčeného výrobku. V tomto ohledu dovozní ceny z Turecka do Unie poklesly v období od června do poloviny října 2020 v průměru o 13 % při porovnání se stejným obdobím roku 2019 a o 14 % při porovnání s měsíčním průměrem v období šetření.

Zdroj: databáze Surveillance 2

(42)

Je proto pravděpodobné, že další nárůst dovozu po zahájení řízení by s ohledem na jeho načasování, objem a jiné okolnosti, jako je chování vyvážejících výrobců v oblasti tvorby cen, mohl vážně ohrozit vyrovnávací účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou působností.

(43)

Komise proto dospěla k závěru, že bylo splněno i třetí kritérium pro celní evidenci.

(44)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení.

(45)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

(46)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, jež povedou k uložení antidumpingových cel, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohla být tato cla uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními ustanoveními.

(47)

Případný budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingového šetření.

(48)

Tvrzení v podnětu, na jejichž základě bylo zahájeno antidumpingové šetření, odhadují pro dotčený výrobek dumpingové rozpětí od 4 % do 8 % a úrovně odstranění újmy od 10 % do 25 %. Výši možného budoucího celního dluhu lze odhadnout na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí odhadnutého na základě podnětu, tj. 8 % jako podíl dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(49)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18),