(EU) 2020/1560Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1560 ze dne 26. října 2020, kterým se mění příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009, kterou se stanoví metody zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro úřední kontrolu krmiv (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 17-23 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 26. října 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. listopadu 2020 Nabývá účinnosti: 16. listopadu 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



27.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 357/17


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1560

ze dne 26. října 2020,

kterým se mění příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009, kterou se stanoví metody zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro úřední kontrolu krmiv

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (1), a zejména na čl. 34 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (2) stanoví zkušební metody používané na podporu úředních kontrol s cílem prosadit zákaz používání zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech pro zvířata určená k produkci potravin. Patří sem metody zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro úřední kontrolu krmiv, které jsou popsány v příloze VI uvedeného nařízení a prováděny pomocí světelné mikroskopie nebo polymerázové řetězové reakce (PCR).

(2)

Referenční laboratoř Evropské unie pro živočišné proteiny v krmivech a národní referenční laboratoře v členských státech se po provedení metody světelné mikroskopie popsané v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 setkávají s obtížemi při interpretaci výsledků.

(3)

Aby byla zajištěna právní srozumitelnost a jistota a aby se zabránilo rozdílným výkladům, je vhodné některá ustanovení přílohy VI změnit.

(4)

Zejména by měl být změněn vývojový diagram pozorování za účelem zjišťování živočišných částic v krmných směsích a krmných surovinách, aby se vyjasnily situace, kdy je k dokončení zkoušení nezbytné pouze jedno stanovení. Rovněž by mělo být podrobněji popsáno vyjádření výsledků. Též by měly být na základě zkušeností získaných během posledních šesti let provádění metody upraveny vlastnosti zařízení a příprava vzorků.

(5)

Příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. října 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009 se mění takto:

1)

bod 2.1.1 se nahrazuje tímto:

Princip

Složky živočišného původu, jež mohou být přítomny v krmných surovinách a krmných směsích zaslaných k analýze, jsou identifikovány na základě charakteristických, mikroskopicky rozeznatelných znaků, jako jsou např. svalová vlákna a jiné masité částice, chrupavky, kosti, rohy, chlupy, štětiny, krev, kapky mléka, krystaly laktózy, peří, vaječné skořápky, rybí kosti a šupiny.“

2)

bod 2.1.2.1.3.2 se nahrazuje tímto:

„Glycerol (neředěný, viskozita: 1 490 cP) nebo zalévací přípravek s rovnocennými vlastnostmi pro přípravu neustálených podložních mikroskopických sklíček.“

3)

bod 2.1.2.2.2 se nahrazuje tímto:

„Rozmělňovací zařízení: nůž nebo rotorový mlýn. Jestliže se používá rotorový mlýn, jsou zakázána mlýnská síta ≤ 0,5 mm.“

4)

bod 2.1.2.2.3 se nahrazuje tímto:

„Síta se čtvercovými oky v šíři o rozměrech 0,25 mm a 1 mm. S výjimkou předběžného prosévání vzorku by průměr síta neměl překročit 10 cm, aby se zabránilo ztrátě materiálů. Kalibrace síta se nevyžaduje.“

5)

v bodě 2.1.2.2 se doplňují nové body, které znějí:

„2.1.2.2.9.

Laboratorní pec

2.1.2.2.10.

Odstředivka

2.1.2.2.11.

Filtrační papír: filtr z kvalitní buničiny (o rozměru pórů 4–11 μm).“

6)

bod 2.1.3.1 se nahrazuje tímto:

„Odběr vzorků

Používá se reprezentativní vzorek odebraný podle postupů stanovených v příloze I tohoto nařízení.“

7)

bod 2.1.3.3.1 se nahrazuje tímto:

„Vysoušení vzorku: Vzorky s obsahem vody > 14 % se před zpracováním vysuší podle přílohy III tohoto nařízení.“

8)

bod 2.1.3.3.2 se nahrazuje tímto:

„Předběžné prosévání vzorku: Za účelem shromáždění informací o možné kontaminaci krmiva z okolního prostředí se doporučuje předběžně prosít granulované a jádrové krmivo sítem o velikosti 1 mm, a následně připravit, analyzovat a zvlášť vykazovat dvě vzniklé frakce, jež je třeba považovat za samostatné vzorky.“

9)

v bodě 2.1.3.3.4 se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„Sediment se zachytí na filtrační papír umístěný do nálevky, aby bylo možné oddělit zbývající TCE a zároveň se vyhnout ukládání tuku do sedimentu. Sediment se vysuší. Pro kontrolu sedimentace se doporučuje sediment následně zvážit (s přesností na 0,001 g). Nakonec se sediment proseje sítem o velikosti 0,25 mm, přičemž budou analyzovány tyto dvě vzniklé frakce, ledaže by prosévání nebylo považováno za nutné.“

10)

v bodě 2.1.4.1 se první věta nahrazuje tímto:

„Podložní mikroskopická sklíčka se připraví ze sedimentu a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď z flotátu, nebo suroviny.“

11)

bod 2.1.4.2 včetně jeho diagramů 1 a 2 se nahrazuje tímto:

„Vývojový diagram pozorování za účelem zjišťování živočišných částic v krmných směsích a krmných surovinách

Připravená mikroskopická podložní sklíčka se pozorují v souladu s vývojovými diagramy pozorování, jež jsou stanoveny v diagramech č. 1 a 2.

Mikroskopická pozorování se provádí pomocí kombinovaného mikroskopu, přičemž je pozorován sediment a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď flotát, nebo surovina. Pro hrubší frakce lze kromě kombinovaného mikroskopu použít i stereoskopický mikroskop. Celá plocha mikroskopického podložního sklíčka se prozkoumá při různém zvětšení. Přesné vysvětlení, jak používat vývojové diagramy pozorování, podrobně popisuje standardní operační postup, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP).

Minimální počet mikroskopických podložních sklíček, jež mají být zkoumána, je třeba důsledně dodržet u každého z kroků vývojových diagramů pozorování s výjimkou případů, kdy celý materiál frakce neumožňuje dosažení stanoveného počtu podložních sklíček, například pokud není získán žádný sediment. Pro záznam počtu částic se provádí pozorování na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky.

Jsou-li na flotátu nebo na surovině připravována další mikroskopická podložní sklíčka pomocí specifičtějšího barvícího zalévacího přípravku stanoveného v bodě 2.1.2.1.4 pro další charakterizaci struktur (např. peří, chlupů, svalových nebo krevních částic), které byly zjištěny na podložních sklíčkách připravených jinými zalévacími přípravky, jak je stanoveno v bodě 2.1.2.1.3, počet částic se vypočítá na základě počtu podložních sklíček na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky, včetně dalších podložních sklíček se specifičtějším zalévacím přípravkem.

Osoba provádějící pozorování může za účelem usnadnění identifikace povahy a původu částic využít podpůrných nástrojů, jako jsou např. podpůrné systémy pro rozhodování, knihovny snímků a referenční vzorky.

Image 1

(D1 a D2 se vztahují k prvnímu a druhému určení; *: suchozemští obratlovci, ryby)

Image 2

(D1 a D2 se vztahují k prvnímu a druhému stanovení; *: suchozemští obratlovci, ryby)

12)

bod 2.1.4.3 se nahrazuje tímto:

„Počet stanovení

Stanovení se provádějí na různých dílčích vzorcích o hmotnosti 50 g.

Nejsou-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěny žádné živočišné částice, není další stanovení nutné a výsledky analýzy se nahlašují s využitím pojmů stanovených níže v bodě 2.1.5.1.

Je-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěna jedna nebo více živočišných částic dané povahy (tj. ze suchozemského obratlovce či ryby) a povaha zjištěných částic potvrdí deklarovaný obsah vzorku, není nutné druhé stanovení. Je-li počet živočišných částic dané povahy zjištěný během tohoto prvního stanovení vyšší než 5, podá se o výsledku analýzy zpráva podle druhu zvířete s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.2.

V ostatních případech, včetně případů, kdy nebylo laboratoři poskytnuto prohlášení o obsahu, se provede druhé stanovení s novou navážkou dílčího vzorku.

Je-li po druhém stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 2 celkový počet živočišných částic dané povahy zjištěný během dvou stanovení vyšší než 10, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.2.“

13)

bod 2.1.5 se nahrazuje tímto:

Vyjádření výsledků

Při nahlašování výsledků uvede laboratoř druh materiálu, na kterém byla analýza provedena (sediment, flotát, surovina). Při nahlašování musí být jasně uveden počet stanovení, jež byla vykonána, a zda nebylo před přípravou podložního sklíčka provedeno prosévání frakcí v souladu s posledním odstavcem bodu 2.1.3.3.4.

Laboratorní zpráva musí obsahovat přinejmenším informace o přítomnosti složek ze suchozemských obratlovců a z ryb.

Různé nálezy se nahlašují následovně:

2.1.5.1.

Nebyla zjištěna žádná částice živočišného původu dané povahy:

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebyla v předloženém vzorku zjištěna žádná částice ze suchozemských obratlovců.“

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebyla v předloženém vzorku zjištěna žádná částice z ryb.“

2.1.5.2.

Zjištěno 1 až 5 živočišných částic dané povahy v případě, že bylo provedeno pouze jedno stanovení, nebo 1 až 10 částic dané povahy zjištěných v případě dvou stanovení (počet zjištěných částic se nachází pod mezní hodnotou detekce stanovenou ve standardních operačních postupech, jež stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP) (1)):

Pokud bylo provedeno pouze jedno stanovení:

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebylo v předloženém vzorku zjištěno více než 5 částic ze suchozemských obratlovců. V případě zjištěných částic se jednalo o … [kost, chrupavku, svalové vlákno, chlupy, rohy...]. Tato nízká míra přítomnosti částic se nachází pod mezní hodnotou detekce pro tuto mikroskopickou metodu.“

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebylo v předloženém vzorku zjištěno více než 5 částic z ryb. V případě zjištěných částic se jednalo o … [rybí kosti, šupiny, chrupavku, svalové vlákno, otolit, žábry...]. Tato nízká míra přítomnosti částic se nachází pod mezní hodnotou detekce pro tuto mikroskopickou metodu.“

Pokud byla provedena dvě stanovení:

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebylo v předloženém vzorku během dvou stanovení zjištěno více než 10 částic ze suchozemských obratlovců. V případě zjištěných částic se jednalo o … [kost, chrupavku, svalové vlákno, chlupy, rohy...]. Tato nízká míra přítomnosti částic se nachází pod mezní hodnotou detekce pro tuto mikroskopickou metodu.“

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem nebylo v předloženém vzorku během dvou stanovení zjištěno více než 10 částic z ryb. V případě zjištěných částic se jednalo o … [rybí kosti, šupiny, chrupavku, svalové vlákno, otolit, žábry...]. Tato nízká míra přítomnosti částic se nachází pod mezní hodnotou detekce pro tuto mikroskopickou metodu.“

Navíc:

Bylo-li použito předběžné prosívání vzorku, uvádí se v laboratorní zprávě frakce (prosetá frakce, granulová frakce či jádrové krmivo), v níž byly zjištěny živočišné částice, neboť zjištění živočišných částic pouze u prosévané frakce může být ukazatelem kontaminace z okolního prostředí.

Pokud jsou zjištěny pouze živočišné částice, které nelze zařadit mezi suchozemské obratlovce nebo ryby (např. svalová vlákna), uvede se ve zprávě, že byly zjištěny pouze takové živočišné částice a že nelze vyloučit, že pocházejí ze suchozemských obratlovců.

2.1.5.3.

Zjištěno více než 5 živočišných částic dané povahy v případě, že bylo provedeno pouze jedno stanovení, nebo více než 10 částic dané povahy zjištěných v případě dvou stanovení:

Pokud bylo provedeno pouze jedno stanovení:

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem bylo v předloženém vzorku zjištěno více než 5 částic ze suchozemských obratlovců. V případě zjištěných částic se jednalo o … [kost, chrupavku, svalové vlákno, chlupy, rohy...].“

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem bylo v předloženém vzorku zjištěno více než 5 částic z ryb. V případě zjištěných částic se jednalo o … [rybí kosti, šupiny, chrupavku, svalové vlákno, otolit, žábry...].“

Pokud byla provedena dvě stanovení:

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem bylo v předloženém vzorku během dvou stanovení zjištěno více než 10 částic ze suchozemských obratlovců. V případě zjištěných částic se jednalo o … [kost, chrupavku, svalové vlákno, chlupy, rohy...].“

„Na základě mikroskopického zkoumání světelným mikroskopem bylo v předloženém vzorku během dvou stanovení zjištěno více než 10 částic z ryb. V případě zjištěných částic se jednalo o … [rybí kosti, šupiny, chrupavku, svalové vlákno, otolit, žábry...].“

Navíc:

Bylo-li použito předběžné prosívání vzorku, uvádí se v laboratorní zprávě frakce (prosetá frakce, granulová frakce či jádrové krmivo), v níž byly zjištěny živočišné částice, neboť zjištění živočišných částic pouze u prosévané frakce může být ukazatelem kontaminace z okolního prostředí.

Pokud jsou zjištěny pouze živočišné částice, které nelze zařadit mezi suchozemské obratlovce nebo ryby (např. svalová vlákna), uvede se ve zprávě, že byly zjištěny pouze takové živočišné částice a že nelze vyloučit, že pocházejí ze suchozemských obratlovců.“


(1)  http://eurl.craw.eu/


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU