(EU) 2020/1560Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1560 ze dne 26. října 2020, kterým se mění příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009, kterou se stanoví metody zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro úřední kontrolu krmiv (Text s významem pro EHP)

1)

bod 2.1.1 se nahrazuje tímto:

„Princip

Složky živočišného původu, jež mohou být přítomny v krmných surovinách a krmných směsích zaslaných k analýze, jsou identifikovány na základě charakteristických, mikroskopicky rozeznatelných znaků, jako jsou např. svalová vlákna a jiné masité částice, chrupavky, kosti, rohy, chlupy, štětiny, krev, kapky mléka, krystaly laktózy, peří, vaječné skořápky, rybí kosti a šupiny.“

2)

bod 2.1.2.1.3.2 se nahrazuje tímto:

„Glycerol (neředěný, viskozita: 1 490 cP) nebo zalévací přípravek s rovnocennými vlastnostmi pro přípravu neustálených podložních mikroskopických sklíček.“

3)

bod 2.1.2.2.2 se nahrazuje tímto:

„Rozmělňovací zařízení: nůž nebo rotorový mlýn. Jestliže se používá rotorový mlýn, jsou zakázána mlýnská síta ≤ 0,5 mm.“

4)

bod 2.1.2.2.3 se nahrazuje tímto:

„Síta se čtvercovými oky v šíři o rozměrech 0,25 mm a 1 mm. S výjimkou předběžného prosévání vzorku by průměr síta neměl překročit 10 cm, aby se zabránilo ztrátě materiálů. Kalibrace síta se nevyžaduje.“

5)

v bodě 2.1.2.2 se doplňují nové body, které znějí:

6)

bod 2.1.3.1 se nahrazuje tímto:

„Odběr vzorků

Používá se reprezentativní vzorek odebraný podle postupů stanovených v příloze I tohoto nařízení.“

7)

bod 2.1.3.3.1 se nahrazuje tímto:

„Vysoušení vzorku: Vzorky s obsahem vody > 14 % se před zpracováním vysuší podle přílohy III tohoto nařízení.“

8)

bod 2.1.3.3.2 se nahrazuje tímto:

„Předběžné prosévání vzorku: Za účelem shromáždění informací o možné kontaminaci krmiva z okolního prostředí se doporučuje předběžně prosít granulované a jádrové krmivo sítem o velikosti 1 mm, a následně připravit, analyzovat a zvlášť vykazovat dvě vzniklé frakce, jež je třeba považovat za samostatné vzorky.“

9)

v bodě 2.1.3.3.4 se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„Sediment se zachytí na filtrační papír umístěný do nálevky, aby bylo možné oddělit zbývající TCE a zároveň se vyhnout ukládání tuku do sedimentu. Sediment se vysuší. Pro kontrolu sedimentace se doporučuje sediment následně zvážit (s přesností na 0,001 g). Nakonec se sediment proseje sítem o velikosti 0,25 mm, přičemž budou analyzovány tyto dvě vzniklé frakce, ledaže by prosévání nebylo považováno za nutné.“

10)

v bodě 2.1.4.1 se první věta nahrazuje tímto:

„Podložní mikroskopická sklíčka se připraví ze sedimentu a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď z flotátu, nebo suroviny.“

11)

bod 2.1.4.2 včetně jeho diagramů 1 a 2 se nahrazuje tímto:

„Vývojový diagram pozorování za účelem zjišťování živočišných částic v krmných směsích a krmných surovinách

Připravená mikroskopická podložní sklíčka se pozorují v souladu s vývojovými diagramy pozorování, jež jsou stanoveny v diagramech č. 1 a 2.

Mikroskopická pozorování se provádí pomocí kombinovaného mikroskopu, přičemž je pozorován sediment a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď flotát, nebo surovina. Pro hrubší frakce lze kromě kombinovaného mikroskopu použít i stereoskopický mikroskop. Celá plocha mikroskopického podložního sklíčka se prozkoumá při různém zvětšení. Přesné vysvětlení, jak používat vývojové diagramy pozorování, podrobně popisuje standardní operační postup, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP).

Minimální počet mikroskopických podložních sklíček, jež mají být zkoumána, je třeba důsledně dodržet u každého z kroků vývojových diagramů pozorování s výjimkou případů, kdy celý materiál frakce neumožňuje dosažení stanoveného počtu podložních sklíček, například pokud není získán žádný sediment. Pro záznam počtu částic se provádí pozorování na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky.

Jsou-li na flotátu nebo na surovině připravována další mikroskopická podložní sklíčka pomocí specifičtějšího barvícího zalévacího přípravku stanoveného v bodě 2.1.2.1.4 pro další charakterizaci struktur (např. peří, chlupů, svalových nebo krevních částic), které byly zjištěny na podložních sklíčkách připravených jinými zalévacími přípravky, jak je stanoveno v bodě 2.1.2.1.3, počet částic se vypočítá na základě počtu podložních sklíček na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky, včetně dalších podložních sklíček se specifičtějším zalévacím přípravkem.

Osoba provádějící pozorování může za účelem usnadnění identifikace povahy a původu částic využít podpůrných nástrojů, jako jsou např. podpůrné systémy pro rozhodování, knihovny snímků a referenční vzorky.

(D1 a D2 se vztahují k prvnímu a druhému určení; *: suchozemští obratlovci, ryby)

(D1 a D2 se vztahují k prvnímu a druhému stanovení; *: suchozemští obratlovci, ryby)

’

12)

bod 2.1.4.3 se nahrazuje tímto:

„Počet stanovení

Stanovení se provádějí na různých dílčích vzorcích o hmotnosti 50 g.

Nejsou-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěny žádné živočišné částice, není další stanovení nutné a výsledky analýzy se nahlašují s využitím pojmů stanovených níže v bodě 2.1.5.1.

Je-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěna jedna nebo více živočišných částic dané povahy (tj. ze suchozemského obratlovce či ryby) a povaha zjištěných částic potvrdí deklarovaný obsah vzorku, není nutné druhé stanovení. Je-li počet živočišných částic dané povahy zjištěný během tohoto prvního stanovení vyšší než 5, podá se o výsledku analýzy zpráva podle druhu zvířete s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.2.

V ostatních případech, včetně případů, kdy nebylo laboratoři poskytnuto prohlášení o obsahu, se provede druhé stanovení s novou navážkou dílčího vzorku.

Je-li po druhém stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 2 celkový počet živočišných částic dané povahy zjištěný během dvou stanovení vyšší než 10, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím pojmů stanovených v bodě 2.1.5.2.“

13)

bod 2.1.5 se nahrazuje tímto:

„Vyjádření výsledků

Při nahlašování výsledků uvede laboratoř druh materiálu, na kterém byla analýza provedena (sediment, flotát, surovina). Při nahlašování musí být jasně uveden počet stanovení, jež byla vykonána, a zda nebylo před přípravou podložního sklíčka provedeno prosévání frakcí v souladu s posledním odstavcem bodu 2.1.3.3.4.

Laboratorní zpráva musí obsahovat přinejmenším informace o přítomnosti složek ze suchozemských obratlovců a z ryb.

Různé nálezy se nahlašují následovně: