(EU) 2020/1428Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1428 ze dne 12. října 2020 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 336, 13.10.2020, s. 8-60 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 12. října 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. října 2020 Nabývá účinnosti: 14. října 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Celá hlavička předpisu je dostupná pouze pro registrované uživatele.



13.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/8


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1428

ze dne 12. října 2020

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 14. února 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 základního nařízení.

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu předloženého dne 3. ledna 2020 (dále jen „podnět“) sdružením European Aluminium (dále jen „žadatel“). Žadatel představoval více než 25 % celkové výroby hliníkových výlisků v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě.

(3)

Komise proto rozhodla, že podnět obsahuje dostatečné důkazy k odůvodnění zahájení šetření.

1.2.   Celní evidence

(4)

Komise na základě podnětu žadatele podloženého nezbytnými důkazy rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1215 (2) o celní evidenci dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

1.3.   Zúčastněné strany

(5)

V oznámení o zahájení (3) vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, vnitrostátní sdružení výrobců hliníku v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce, známé obchodníky a uživatele a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Dvěma stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

1.4.   Připomínky k zahájení

(7)

Komise obdržela k zahájení řízení připomínky od dvou dovozců (Airoldi a Kastens und Knauer). Komise přihlédla ke všem připomínkám a zabývá se jimi níže.

1.5.   Výběr vzorků

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.5.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(9)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje na trhu v Unii, který mohl být ve stanovené lhůtě přezkoumán. Tento vzorek tvořili čtyři největší výrobci v Unii, pokud jde o výrobu a prodej. Společnosti zařazené do vzorku vyráběly a prodávaly velmi široký sortiment výrobků, včetně čtyř základních druhů výrobků (tyče a pruty, plné profily, duté profily, trubky a trouby), a jejich podíl činil téměř 10 % výroby a prodeje na trhu v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(10)

Sdružení European Aluminium uvedlo, že na základě vzorku složeného z největších výrobců nelze stanovit celkový rozsah újmy. Toto tvrzení se opíralo o skutečnost, že menší výrobci představují největší objem výroby a prodeje a tyto společnosti nemohou využívat úspor z rozsahu jako velcí výrobci. Sdružení European Aluminium navrhlo, aby byly do vzorku zahrnuty další dvě společnosti, a tím byly podle něj lépe pokryty trhy koncových uživatelů.

(11)

Komise tento návrh posoudila a rozhodla, že zachová původní vzorek. Přestože informace o vzorcích předložilo několik společností, které splňovaly kritéria právních předpisů, podle nichž mohly být považovány za malé a střední podniky, představovaly tyto společnosti pouze marginální část výroby a prodeje v Unii. Menší výrobci uvedení sdružením European Aluminium byli ve skutečnosti příliš velkými subjekty, než aby je bylo možné považovat za malé a střední podniky. Komise tedy neměla žádný objektivní důvod k revizi vzorku nebo k zahrnutí obou společností uvedených sdružením European Aluminium.

(12)

Komise tedy rozhodla, že vzorek je podle informací uvedených ve spise k případu pro průmysl v Unii reprezentativní.

1.5.2.   Výběr vzorku dovozců

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(14)

Šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou dovozců na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobků, které jsou předmětem šetření, pocházejících z Čínské lidové republiky během období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl se všemi známými dotčenými dovozci výběr vzorku konzultován. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky.

(15)

Jeden z dovozců (Airoldi Metalli S.p.A.) uvedl, že se hlavní dovozci, zejména z Německa, neúčastní šetření, což by znamenalo, že analýza trhu provedená Komisí ohledně újmy i dumpingu neodpovídá ekonomické realitě odvětví.

(16)

Všichni dovozci byli informováni o zahájení řízení oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie a bylo jim umožněno spolupracovat a být zařazeni do vzorku. Přestože byla dále spolupráce dovozců slabá, spolupracovalo Německo, včetně jednoho z dovozců zařazených do vzorku.

(17)

Proto Komise rozhodla, že vzorek je podle informací uvedených ve spise k případu reprezentativní.

1.5.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(19)

Požadované informace poskytlo ve stanovené lhůtě třicet sedm vyvážející výrobců v Číně, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. Dva z těchto vyvážejících výrobců dodali informace po stanovené lhůtě. Jejich odpovědi byly vzaty v úvahu, ovšem tito vyvážející výrobci nebyli později zahrnuti do vzorku, neboť nepatřili k podnikům s největším objemem vývozu. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří spolupracujících skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán a který představoval 28,1 % celkového vývozu.

(20)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vedla Komise konzultace se všemi známými vyvážejícími výrobci hliníkových výlisků a čínskými orgány ohledně výběru vzorku. Komise neobdržela k tomuto předběžnému výběru žádné připomínky.

1.6.   Individuální zjišťování

(21)

Dvacet dva vyvážejících výrobců v Číně uvedlo, že hodlá požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Ovšem pouze dva vyvážející výrobci dodali vyplněné dotazníky ve stanovené lhůtě. V této fázi nebyla Komise vzhledem k nedostatku času schopna tyto žádosti posoudit. Proto rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(22)

Komise požádala následující strany, aby odpověděly na dotazník (4):

 

Výrobci v Unii

Constellium Děčín s.r.o., Děčín, Česko

Hydro Extrusion Hungary k.f.t, Székesfehérvár, Maďarsko

Impol d.o.o., Slovenska Bistrica, Slovinsko

ST Extruded Products GmbH, Vogt, Německo

 

Sdružení výrobců v Unii

European Aluminium, Brusel, Belgie

 

Dovozci, kteří nejsou ve spojení

Airoldi Metalli S.p.A.

mejo Metall Josten GmbH & Co.

 

Vyvážející výrobci

skupina Liaoning Zhongwang Group skládající se ze dvou vyvážejících výrobců: i) Liaoning Zhongwang Group Co., Ltd.; a ii) Yingkou Zhongwang Aluminium Business Co., Ltd.,

skupina Haomei Group skládající se ze dvou vyvážejících výrobců: i) Guangdong Haomei New Materials Co., Ltd.; a ii) Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd., a

skupina Press Metal Group skládající se ze dvou vyvážejících výrobců: i) Press Metal International Ltd.; a ii) Press Metal International Technology Ltd.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazníky od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, sdružení výrobců v Unii, dvou nezávislých dovozců zařazených do vzorku, jednoho uživatele (Alstom Holdings) a dvou skupin vyvážejících výrobců: skupiny Haomei Group a skupiny Press Metal Group.

(24)

Skupina Liaoning Zhongwang Group na dotazník neodpověděla. S ohledem na výše uvedené Komise dne 1. dubna 2020 informovala skupinu Liaoning Zhongwang Group, že na ni zamýšlí uplatnit ustanovení článku 18 základního nařízení. V uvedeném dopise Komise vyzvala skupinu Liaoning Zhongwang Group, aby do 13. dubna 2020 zaslala své připomínky k uplatnění článku 18. Skupina Liaoning Zhongwang Group žádné připomínky nezaslala. Vzorek byl omezen na dvě skupiny vyvážejících výrobců představující 20,9 % celkového vývozu.

1.8.   Inspekce na místě

(25)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a restriktivním opatřením v různých členských státech a dalších třetích zemích nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení.

(26)

Komise na dálku křížové zkontrolovala všechny informace považované za nezbytné pro její prozatímní rozhodnutí. Komise provedla dálkové křížové kontroly („RCC“) těchto společností/stran:

 

Sdružení evropských výrobců:

European Aluminium, Brusel, Belgie

 

Výrobci v Unii:

Constellium Děčín s.r.o., Děčín, Česko

Hydro Extrusion Hungary k.f.t, Székesfehérvár, Maďarsko

Impol d.o.o., Slovenska Bistrica, Slovinsko

ST Extruded Products GmbH, Vogt, Německo

 

Vyvážející výrobci v Číně:

skupina Haomei Group, a

skupina Press Metal Group.

1.9.   Návrh na pozastavení šetření

(27)

Společnost Airoldi požádala, aby bylo šetření kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 pozastaveno až do zlepšení situace, protože opatření omezující volný pohyb osob nepříznivě dopadala na její právo na obhajobu (neměla například přístup k vlastním záznamům ani nemohla absolvovat slyšení u Komise).

(28)

Tento požadavek nemohl být akceptován. Zejména základní nařízení neobsahuje žádný právní základ, který by Komisi umožňoval pozastavit šetření. Komise se řídí závaznými lhůtami pro dokončení šetření. Proto není Komise k takovému rozhodnutí oprávněna. Komise s přihlédnutím k závažným obtížím některých spolupracujících společností vydala Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19, které poskytuje maximální možnou flexibilitu ohledně prodloužení lhůt a současně zohledňuje právní omezení a nutnost dodržování platných lhůt. Dále Komise, jak je uvedeno v předchozím odstavci, provedla dálkovou křížovou kontrolu informací předložených stranami nebo vedla uspokojivá slyšení v podobě videokonferencí. Všechna tato opatření zajistila, že strany, včetně společnosti Airoldi, byly schopny vykonat své právo na obhajobu a účastnit se šetření.

1.10.   Období šetření a posuzované období

(29)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.11.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(30)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce z Číny, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení, pokud jde o vstupy používané při výrobě hliníkových výlisků. Příslušné informace předložilo třicet tři čínských vyvážejících výrobců.

(32)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Čínská vláda ovšem na tento dotazník neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V oznámení o zahájení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Dva vyvážející výrobci vznesli připomínky k existenci podstatných zkreslení. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 74. až 89. bod odůvodnění níže.

(34)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(35)

Dne 16. března 2020 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu o zdrojích pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ze dne 16. března 2020“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají při výrobě dotčeného výrobku. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako potenciální reprezentativní země tyto země: Brazílii, Černou Horu, Ekvádor, Íránskou islámskou republiku, Kazachstán, Kolumbii, Malajsii, Mauricius, Mexiko, Ruskou federaci, Srbsko, Šrí Lanku, Thajsko a Turecko.

(36)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Komise obdržela připomínky od dvou čínských vyvážejících výrobců, žadatele a dovozce. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(37)

Obdrženými připomínkami k poznámce ze dne 16. března se Komise zabývala ve druhé poznámce ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 25. června 2020 (dále jen „poznámka ze dne 25. června 2020“). Komise rovněž stanovila prozatímní seznam výrobních faktorů a dospěla k závěru, že jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení má v úmyslu použít v této fázi Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky od žadatele, jedné skupiny vyvážejících výrobců a jednoho dovozce. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 169. až 173. bod odůvodnění.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(38)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou tyče, pruty, profily (též duté), trouby, trubky; nesmontované, též připravené pro použití v konstrukcích (např. stříhaných na délku, vrtaných, ohýbaných, zkosených, se závitem), vyrobené z hliníku, též ve slitině, obsahující nejvýše 99,3 % hliníku.

(39)

Výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Číny, je v současnosti zařazen do kódů KN ex 7604 10 10, ex 7604 10 90, 7604 21 00, 7604 29 10, 7604 29 90, ex 7608 10 00, 7608 20 81, 7608 20 89 a ex 7610 90 90 (kódy TARIC 7604101011, 7604109011, 7604109025, 7604109080, 7608100011, 7608100080, 7610909010) (dále jen „dotčený výrobek“). Tyto kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci a pro zařazení výrobku nejsou nijak závazné.

(40)

Dotčený výrobek se obecně nazývá „hliníkové výlisky“, což odkazuje na nejběžnější výrobní postup, přestože může být vyráběn i jinými postupy, například válcováním, kováním nebo odléváním.

(41)

Toto šetření se nevztahuje na tyto výrobky:

(1)

výrobky připojené (např. svařením nebo spojovacími prostředky) tak, aby tvořily podsestavy;

(2)

svařované trouby a trubky;

(3)

výrobky v zabalených soupravách s nezbytnými součástmi pro sestavení konečného výrobku bez dalšího dokončování nebo opracovávání součástí (dále jen „souprava konečných výrobků“).

(42)

Dotčený výrobek se používá mnoha různými způsoby. Mezi hlavní konečná použití patří:

(1)

výstavba: okna, dveře, zábradlí, vysoké nenosné stěny, silniční a mostní konstrukce, součásti rámů, další konstrukce;

(2)

doprava: automobilový průmysl (automobily, autobusy, nákladní vozy, návěsy / dodávky / kontejnerová vozidla), těžká a lehká železniční vozidla a další vozidla pro hromadnou dopravu, rekreační vozidla, letadla, vesmírný průmysl, výroba lodí; a dále

(3)

technické výrobky: spotřební a komerční výrobky jako klimatizace, spotřebiče, nábytek, osvětlení, sportovní vybavení, vodní skútry; elektrické napájecí jednotky, chladiče, koaxiální kabely, tyčové sběrnice; strojní zařízení a vybavení, regály na potraviny, chladničky, zdravotnické vybavení, regálové konstrukce, laboratorní vybavení a přístroje.

2.2.   Obdobný výrobek

(43)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(1)

dotčený výrobek,

(2)

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a dále

(3)

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(44)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Trh v Unii s výrobkem, který je předmětem šetření, zahrnuje pruty a tyče, trouby a plné i duté profily vyráběné z různých hliníkových slitin. Tyto výrobky mají různé rozměry a některé jsou vyrobeny různými způsoby, jako jsou tažení, řezání, tváření atd. Tyto výrobky se prodávají různým uživatelským odvětvím. Hlavními uživatelskými odvětvími jsou stavebnictví (asi 50 %), doprava (okolo 30 %), technické (asi 12 %) a spotřební výrobky (zhruba 8 %). Tyto výrobky jsou buď prodávány přímo koncovým odvětvím, nebo prostřednictvím distributorů.

(46)

Dovoz z dotčených zemí tvoří rovněž stejné základní druhy výrobků vyrobených z podobných druhů hliníkových slitin, s podobnými rozměry a typy. Porovnání cen dovážených druhů výrobků a výrobků prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku ukázalo, že více než 95 % dovážených druhů výrobků přímo odpovídá prodejům průmyslu v Unii. Proto bylo jasné, že konkurence mezi dovozem a prodeji v průmyslu v Unii byla velmi vysoká.

(47)

Mnoho dovezených výrobků a výrobků prodaných průmyslem v Unii bylo vyrobeno podle individuálního zadání zákazníků. Přestože je ovšem možné považovat tyto výrobky za zakázkové, mají všechny stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a pro účely tohoto šetření by měly být považovány za jeden výrobek.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

2.3.1.   Tvrzení, že definice sortimentu výrobků je nedostatečně jasná

(48)

Některé zúčastněné strany tvrdí, že výrobek, který je předmětem šetření, nebyl jasně definován v oznámení o zahájení. Byly předloženy tyto argumenty:

(1)

definice výrobku, který je předmětem šetření, by neměla vycházet z výrobních postupů;

(2)

údajné rozšíření definice výrobku o termín „vyrobeno z hliníku“ nebylo vhodné;

(3)

byl napaden termín, že kódy KN jsou „uvedeny pouze pro informaci“.

(49)

Výrobek, který je předmětem šetření, byl definován podle fyzikálních, technických a chemických vlastností. Definice jasně uvádí, že předmětem tohoto šetření jsou všechny pruty, tyče, profily, trouby a trubky obsahující nejvýše 99,3 % hliníku.

(50)

Komise potvrzuje, že oproti názoru některých zúčastněných stran se definice výrobku, který je předmětem šetření, nezakládá na výrobních postupech. I když je nejběžnějším výrobním postupem lisování, jsou výrobky odpovídající fyzikálním, technickým a chemickým vlastnostem definice výrobků zahrnuty bez ohledu na výrobní postup.

(51)

Pokud jde o údajné rozšíření definice výrobku o termín „vyrobeno z hliníku“, je způsobeno neúplným pochopením definice výrobku. Relevantní termín zní „vyrobeno z hliníku, též ve slitině“. Jedná se pouze o vysvětlení podmínky „obsahující nejvýše 99,3 % hliníku“, takže jsou zahrnuty výrobky z nelegovaného hliníku i hliníkových slitin, jestliže obsahují nanejvýš 99,3 % hliníku.

(52)

Pokud jde o skutečnost, že jsou kódy KN v oznámení o zahájení uváděny „pouze pro informaci“, jedna strana tvrdila, že by vložení takto nepřesné definice do prozatímního či konečného znění nařízení ukládajícího cla představovalo porušení obecných zásad práva EU. Podle této strany není výklad kódů KN závazný a takto obecné označení by oslabovalo právní jistotu týkající se sortimentu výrobků. Komise k tomu uvedla, že v oznámení o zahájení byla slova „pouze pro informaci“ vložena, aby se zajistilo, že je výrobek, který je předmětem šetření, definován podle definice obsažené v oznámení o zahájení, nikoliv podle definice obsažené v kódech KN. Podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení Komise vytvořila pro účely tohoto šetření několik kódů TARIC, zatímco uvedené kódy KN mají širší rozsah než sortiment dotčených výrobků. Kódy TARIC, které jsou uvedeny ve 39. bodu odůvodnění, identifikují dotčený výrobek v provozní části tohoto prozatímního nařízení.

2.3.2.   Žádosti o vyloučení výrobku

(53)

Dovozce Airoldi argumentoval, že hliníkové výlisky vyrobené z tvrdých slitin, konkrétně nestandardních tvrdých slitin, by měly být ze sortimentu výrobků vyloučeny, protože výroba v EU zdaleka nedostačovala aktuální poptávce EU po těchto výrobcích.

(54)

Šetření v tomto ohledu ukázalo, že hliníkové výlisky vyrobené z tvrdých slitin mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako ostatní výrobky zahrnuté do definice dotčených výrobků. Společnost Airoldi nepředložila důkaz o nedostatečných dodávkách tohoto druhu výrobků. Komise ve skutečnosti zjistila, že průmysl v Unii, včetně dvou výrobců zařazených do vzorku, v dotčeném období významně investoval do nových lisů na tvrdé slitiny, a je proto schopen dodávat široký sortiment hliníkových výlisků, včetně tvrdých slitin.

(55)

Vyvážející výrobce Fuyao Glass argumentoval, že by se šetření mělo zaměřit především na hliníkové výlisky používané ve stavebnictví nebo „používané v konstrukcích“ a že je třeba vyloučit výrobky vyráběné a vyvážené společností Fuyao Glass, například automobilové příslušenství.

(56)

Společnost Fuyao Glass dále uvedla, že s ohledem na rozdílné charakteristiky fyzikálních, technických a chemických vlastností, výrobního procesu, kvality, distribučních kanálů, nemožnost vzájemného zaměnění a různého vnímání spotřebiteli, a rovněž nesrovnatelných nákladů na výrobu a cenu výrobků s velmi odlišným konečným použitím, bude požadovat vyloučení svých hliníkových výlisků určených k dekoraci automobilů z rozsahu šetření.

(57)

Společnost Fuyao Glass na podporu své žádosti uvedla několik technických rozdílů mezi jí vyráběnými a vyváženými výrobky a výrobky používanými ve stavebnictví, například druh použité hliníkové slitiny, některé konkrétní výrobní postupy, označení, stárnutí, kontrolu vzhledu a balení. Fuyao Glass dále uvedla, že je při definici výrobku třeba zohlednit stejnorodost nebo podobnost.

(58)

Komise k tomu uvedla, že společnost Fuyao Glass nevysvětlila, proč by se mělo šetření zaměřit pouze na hliníkové výlisky používané ve stavebnictví nebo na „použití v konstrukcích“, a nikoliv na hliníkové výlisky využívané v jiných odvětvích. Hliníkové výlisky se používají v mnoha odvětvích, včetně automobilového průmyslu, a mají stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti. I když je pravda, že existují určité rozdíly mezi různými hliníkovými výlisky, pokud jde o tvar a vlastnosti, je důležité poznamenat, že tyto předměty sdílejí stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, například jsou vyrobeny z hliníku a používají se jako surovina (tj. polotovary) ve výrobě dalších výrobků. Proto různé druhy skutečně náleží k dotčeným výrobkům, jak je uvedeno v příslušné definici.

(59)

Někteří vyvážející výrobci (Jilin Qixing, Shandong Nollvetec Lightweight Equipment) a uživatel Alstom a jeho přidružená společnost UNIFE tvrdili, že je třeba ze šetření vyjmout hliníkové výlisky pro odvětví železniční dopravy. Hlavní tvrzení v tomto ohledu zněla, že se v rámci průmyslu Unie jedná o malé spotřebitelské odvětví, takže by byli uživatelé nadměrně zasaženi a dovozy z Číny jsou individuálními řešeními. Rovněž bylo uvedeno, že v tomto odvětví, jež se liší od ostatních odvětví, platí pro hliníkové výlisky jiné normy a technické vlastnosti.

(60)

Průmysl v Unii tuto žádost o vynětí zpochybnil na základě toho, že disponuje kapacitou pro produkci výrobků určených pro odvětví železniční dopravy. Průmysl v Unii také uvedl, že výrobek, který je předmětem šetření, je definován široce a že fyzikální, chemické a technické vlastnosti tohoto odvětví jsou v této definici obsaženy.

(61)

Komise tuto žádost o vynětí zamítla, protože nebyl předložen žádný přesvědčivý důkaz, který by potvrzoval, že mají hliníkové výlisky pro železniční dopravu jiné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Ve skutečnosti mají všechna odvětví uživatelů a mnoho individuálních uživatelů konkrétní normy a technické požadavky, což znamená, že je odvětví železniční dopravy jednoduše jiným uživatelským odvětvím, spíše než odvětvím s důvody pro vynětí z opatření. Podobně nelze akceptovat ostatní žádosti na základě technických norem splňovaných dováženými výrobky nebo konkrétním koncovým použitím, protože samotná shoda se specifickými normami není důvodem pro vynětí z definice výrobku, pokud výrobek spadá do relevantní definice. Je nevyhnutelné, že podnikání s hliníkovými výlisky, které se stále více zaměřuje na výrobky na zakázku, bude mít konkrétní požadavky a normy; to ovšem neznamená, že budou disponovat jinými základními fyzikálními, technickými a chemickými vlastnostmi.

(62)

Navíc je několik výrobců v Unii schopno uspokojit většinu poptávky v tomto odvětví. To bylo potvrzeno například u velkých hliníkových výlisků pro železniční vozy, kdy odvětví železniční dopravy uvedlo, že jejich poptávku byli schopni uspokojit tři výrobci z Číny a jeden z Unie.

(63)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistuje důvod pro vyloučení železniční dopravy (nebo její části) ze sortimentu prošetřovaných výrobků.

(64)

Některé další zúčastněné strany uvedly k jimi vyráběným či dováženým výrobkům připomínku, že požadují vysvětlení, zda jsou zahrnuty mezi prošetřované výrobky. Přestože průmysl v Unii připomínkoval tyto požadavky v poznámce ke spisu pro kontrolu zainteresovaných stran, Komise poznamenává, že jsou nakonec taková rozhodnutí v okamžik dovozu v kompetenci vnitrostátních celních orgánů. Zvláštní pozornost bude věnována tomuto problému s ohledem na potenciální alternativní označení dotčených výrobků.

3.   DUMPING

3.1.   Použití článku 18 základního nařízení

(65)

Jak je uvedeno ve 24. bodu odůvodnění výše, skupina Liaoning Zhongwang Group v rámci šetření nespolupracovala. Rovněž nepředložila žádnou připomínku k dopisu, v němž byla informována, že Komise chce uplatnit ustanovení článku 18 základního nařízení.

(66)

Jak je uvedeno ve 32. bodu odůvodnění, bylo šetření zahájeno na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise zaslala po zahájení šetření čínské vládě dva dotazníky týkající se zkreslení (5). Čínská vláda nijak neodpověděla. Komise informovala čínskou vládu verbální nótou ze dne 25. března 2020, že zamýšlí v tomto ohledu použít článek 18 základního nařízení, a vyzvala ji, aby k použití článku 18 předložila své vyjádření. Čínská vláda nepředložila žádné vyjádření.

3.2.   Běžná hodnota

(67)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(68)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(69)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.2.1.   Existence podstatných zkreslení

3.2.1.1.   Úvod

(70)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

zkreslené mzdové náklady,

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(71)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k případnému vlivu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s dotčeným výrobkem v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(72)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(73)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“) (6), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily.

(74)

Podnět obsahoval informace o dalších studiích a zprávách analyzujících stav čínského průmyslu výroby hliníku. Prvním zdrojem byla Zpráva o nadměrných kapacitách v Číně vydaná Obchodní komorou Evropské unie v Číně („zpráva obchodní komory EU“), která byla použita jako důkaz existence nadměrné výrobní kapacity v Číně. Zadruhé, žadatel uvedl dokument OECD nazvaný „Měření zkreslení na vnitřních trzích – hodnotový řetězec hliníku“ („studie OECD“) (7), který podrobně analyzuje udělování finančních subvencí společnostem vyrábějícím hliník a také skutečnost, že vývozní daně na primární hliník a nekompletní odpočty DPH u vývozu některých hliníkových výrobků odrazovaly od vývozu primárního hliníku a podporovaly výrobu a vývoz polotovarů a opracovaných předmětů z hliníku, včetně hliníkových výlisků. Nakonec žadatel poukázal na to, že v nedávném přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se antidumpingových cel na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (8) Komise potvrdila existenci vážných zkreslení a toto zjištění bylo systémové povahy a neomezovalo se na dotčené výrobky tohoto šetření, takže nebyl důvod odchylovat se od této metodologie.

(75)

Jak je uvedeno ve 66. bodu odůvodnění, čínská vláda se v počáteční fázi nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(76)

Při zahájení řízení byly v této věci předloženy připomínky jménem dvou vyvážejících výrobců, GuangDong HaoMei New Materials Co., Ltd a GuangDong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd (Haomei a King Metal). Tyto zainteresované strany zaprvé tvrdily, že subvence, které dostávají, jsou minimální a jsou určeny na modernizaci technologií a IT. Vyvážející výrobci dále uvedli, že je pomoc, kterou dostávají, srovnatelná s pomocí udělovanou EU technologicky vyspělým podnikům pro dosažení cílů veřejného zájmu, například na zlepšení technologické transformace a digitalizace, a uvedli několik evropských právních předpisů týkajících se finanční pomoci podnikům.

(77)

Komise připomíná, že za účelem zjištění existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více rušivých prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady ve vyvážející zemi. Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, včetně záležitostí finanční podpory a například podpory udělované v EU, se v této souvislosti neberou v úvahu. Komise dále připomíná, že byla podstatná zkreslení v Číně posouzena na úrovni celé země. Proto i přes skutečnost, že vyvážející výrobci předkládající připomínky nevyužívají žádného významného státního financování, byly obě společnosti způsobilé k finanční podpoře podle oddílů 3.2.1.8 a 3.2.1.5 níže. Důvodem je, jak se uvádí v oddílu 3.2.1.4, že se oba vyvážející výrobci, stejně jako všechny společnosti v odvětví hliníku, řídí čínskými státními plánovacími dokumenty a pokyny a mají v rámci čínského finančního systému přístup k finančním prostředkům, jak je uvedeno v oddílu 3.2.1.8. V tomto ohledu banky a další finanční instituce dodržují pokyny čínské vlády, usnadňují subjektům na trhu přístup k finančním prostředkům, včetně výrobců hliníkových výrobků, a tím vytváří pro tyto podniky finanční záchrannou síť a poskytují jim na rozdíl od jejich protějšků mimo Čínu další výhodu.

(78)

Zadruhé vyvážející výrobci tvrdili, že se žádost týká podstatných zkreslení ovlivňujících ceny a náklady ve velmi obecném smyslu a že se tyto části nevztahují konkrétně na ně. Vyvážející výrobci uvedli, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení může Komise pro stanovení běžné hodnoty využít domácí náklady tak, že bude na základě přesného a vhodného doložení a hodnocení provedeného u jednotlivých dovozců a výrobců zvlášť pozitivně stanoveno jejich nezkreslení. Haomei a King Metal uvedly, že doklad o podstatném zkreslení v této žádosti, čerpající z různých zpráv, se týká v širším smyslu čínského hospodářství a čínského odvětví hliníku a nelze jej automaticky aplikovat na dva vyvážející výrobce.

(79)

Komise s ohledem na výše uvedené konstatuje, že existence podstatných zkreslení, jež by vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je stanovena na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, vztahují se ustanovení čl. 2 odst. 6a na všechny vyvážející výrobce v Číně. V každém případě stejné ustanovení základního nařízení umožňuje vyvážejícím výrobcům prokázat, že jejich vlastní domácí náklady nejsou postiženy podstatnými zkresleními, přičemž v těchto případech mohou být použity pro výpočet běžné hodnoty. Ovšem na základě přesných a vhodných důkazů, včetně rámce ustanovení o zainteresovaných stranách podle čl. 2 odst. 6a písm. c), nebyly žádné domácí náklady zjištěny jako nezkreslené. Vyvážející výrobci zejména nepředložili přesný a vhodný důkaz o nezkreslených cenách a nákladech. S ohledem na zjištění uvedená v oddílu 3.2.1.10, k nimž dospělo šetření, a vzhledem k tomu, že neexistují vhodné důkazy o tom, že se tato zjištění nevztahují na domácí náklady těchto vyvážejících výrobců, bylo tedy toto tvrzení zamítnuto.

(80)

Zatřetí, vyvážející výrobci tvrdili, že zpráva Komise i zpráva Obchodní komory EU ke spisu jsou velmi generalizující, protože se zabývají obecnými problémy v odvětví hliníku, které se ovšem nevztahují konkrétně na Haomei a King Metal. Podobně se studie OECD soustředila na největší výrobce, a zatímco ti jsou hlavními příjemci čínských státních subvencí, dokument uznává, že ostatní výrobci, včetně výrobců polotovarů, tyto vysoké státní subvence nevyužívají. Dále tito vyvážející výrobci nezískali vysoké částky státních subvencí, jak v připomínkách podrobně uvádí seznam veškeré státní podpory přijaté společnostmi Haomei a King Metal. Proto nejsou tito dva vyvážející výrobci příjemci státní podpory jako největší výrobci, a jejich ceny tedy nejsou zkreslené.

(81)

Komise připomněla, že existence podstatných zkreslení se podle čl. 2 odst. 6a písm. b) stanoví pro celou vyvážející zemi. Proto jsou tři zprávy použité k doložení podstatných zkreslení relevantní ke splnění požadavků čl. 2 odst. 6a písm. b). Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) je použití domácích nákladů povoleno, bude-li pozitivně zjištěno, že jsou na úrovni jednotlivých vyvážejících výrobců nezkreslené. Skutečnost, že dva dotčení vyvážející výrobci nepřijímají subvence ve stejné výši jako jiní, větší výrobci, je v tomto případě irelevantní, jak je dále vysvětleno v 76. a 77. bodu odůvodnění.

(82)

Kromě toho tito dva vyvážející výrobci uvedli, že ceny, které platí za energie, a náklady práce nebyly zkresleny, takže neexistuje důkaz na podporu tvrzení, že jsou tyto dva faktory výroby ovlivněny podstatným zkreslením.

(83)

Jak již bylo vysvětleno v 77. bodu odůvodnění, existence podstatných zkreslení, jež by vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je stanovena na celostátní úrovni a ustanovení čl. 2 odst. 6a umožňují, aby jejich vlastní domácí náklady nebyly podstatným zkreslením ovlivněny, takže mohou být v tomto případě použity pro výpočet běžné hodnoty. Ovšem na základě přesných a vhodných důkazů, včetně rámce ustanovení o zainteresovaných stranách podle čl. 2 odst. 6a písm. c), nebyly v tomto případě žádné domácí náklady na energie ani mzdy zjištěny jako nezkreslené. Žádný vyvážející výrobce nepředložil důkaz o tom, že by jeho náklady na energii a práci nebyly zkresleny. Proto byla jejich žádost v tomto ohledu zamítnuta.

(84)

S ohledem na čínské odpočty DPH u některých vyvážených hliníkových výrobků Haomei a King Metal uvedly, že nevyužívají odpočtů DPH u prutů a tyčí a že využívají pouze 10% snížení daně z příjmu právnických osob.

(85)

Vyvážející výrobci předkládající připomínky zaprvé kromě informace o prutech a tyčích nezveřejnili další podrobnosti o tom, zda se odpočet DPH týká jiných jimi vyvážených výrobků. Zadruhé, jak Komise uvedla ve zprávě, politika odpočtů DPH v Číně je obzvláště významná jako důkaz zkreslení nákladů vstupů (tj. primárního hliníku) používaných k výrobě dotčených výrobků. Skutečnost, že se na vývoz některých hliníkových výrobků Haomei a King Metal nevztahují odpočty DPH, nic nemění na faktu, že jsou ceny surovin, které používají ve výrobě, zkresleny v důsledku celostátní politiky výjimek u DPH. Uvedení vyvážející výrobci nijak nedoložili opak. Jejich tvrzení bylo proto zamítnuto.

(86)

Dále tito dva vyvážející výrobci tvrdili, že jejich obchodní právo a stanovy společností nezmiňují úlohu stranického výboru a netýká se jich prosazování právních předpisů o insolvenci, právnických osobách a majetku. Uvedli, že u nich certifikovaní veřejní účetní prováděli pravidelné kontroly a že rozpočty jsou transparentní a veřejně dostupné.

(87)

Komise připomíná, že podle stanov Komunistické strany Číny musí všechny čínské firmy zřizovat stranické buňky, jak je podrobně vysvětleno ve 105. bodu odůvodnění. Proto skutečnost, že se ve stanovách obou vyvážejících výrobců nenacházelo žádné konkrétní ustanovení, nemění nic na skutečnosti, že Komunistická strana Číny ovlivňuje obchodní rozhodnutí u většiny čínských korporátních výrobců prostřednictvím stranických buněk (9). To přispívá k celkovému ovlivňování a kontrole čínské ekonomicky Komunistickou stranou Číny. Ve svém důsledku tyto státní zásahy neovlivňují pouze čínské vyvážející výrobce, ale rovněž výrobce surovin a vstupů používaných těmito vyvážejícími výrobci (včetně Haomei a King Metal), a ceny vstupů jsou tedy zkreslené. Ve spisu neexistuje žádný důkaz opaku. Zadruhé, Komise v oddílu 3.2.1.6 zjistila v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrtou odrážkou celostátní zkreslení týkající se prosazování právních předpisů o insolvenci, korporátního práva a majetkových právních předpisů. Nebyl předložen žádný důkaz, že by se celostátní zkreslení nevztahovalo na dotčené dva vyvážející výrobce. Obě tvrzení proto byla zamítnuta.

(88)

Jiný vyvážející výrobce, konkrétně Press Metal Group, předložil v reakci na poznámku ze dne 16. března 2020 připomínky ohledně existence podstatného zkreslení. Vyvážející výrobce tvrdil, že by Komise neměla zahajovat postup podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, dokud skutečně pozitivně nestanoví existenci podstatných zkreslení. Proto, podle vývozce, by Komise neměla činit kroky jako například rozesílání dotazníků podle čl. 2 odst. 6a a začít hledat zástupce země, dokud nebudou pozitivně stanovena podstatná zkreslení.

(89)

Komise objasnila, že i když ke stanovení vlastní existence podstatných zkreslení a následnému použití metodologie předepsané čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde až v okamžiku prozatímního a/nebo konečného zveřejnění, čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodologie, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. Komise v tomto případě považovala důkaz podstatného zkreslení předložený žadatelem za dostatečný pro zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení to jasně stanoví ve svém bodu 3 a v souladu s povinností uvedenou v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Komise proto podnikla nezbytné kroky v rámci aplikace čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Tento postup zahrnuje rozeslání dotazníků a rovněž vyhledání případných vhodných zástupců zemí. Kromě toho druhý pododstavec čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví další povinnost Komise informovat ihned po zahájení strany o relevantních prostředích, které v tomto ohledu zamýšlí použít. To představuje právní základ informacích požadovaných v dotaznících o poznámkách týkajících se faktorů výroby, což je podrobně uvedeno v 35. až 37. bodu odůvodnění. Na základě těchto skutečností Komise žádost zamítla.

(90)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

3.2.1.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v Číně

(91)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (10). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (11).

(92)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „socialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (12) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(93)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (13). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(94)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (14).

(95)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) (15). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (16).

(96)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (17). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (18).

(97)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy ke zkreslení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (19).

3.2.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(98)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(99)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (20). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (21). Prvky, které naznačují, že podniky v odvětví hliníku jsou ovládány státem, jsou dále rozvedeny v oddíle 3.2.1.5 níže.

(100)

Studie OECD, předložená jako důkaz žadatele, zmiňuje státní podniky v odvětví hliníku, které ve svých regulatorních podáních výslovně zdůrazňují, jak státní vlastnictví ovlivňuje příslušné průmyslové politiky a jak se státní vlastnictví promítá do vládní podpory. Konkrétněji jeden státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 uvádí, že je jedním z 52 stěžejních státních podniků, že hraje klíčovou úlohu při vytváření a provádění politik v odvětví energetiky a že se mu dostává komplexní a trvalé podpory od čínské vlády. Jiný státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje skutečnost, že vláda příslušné provincie může skupinu významně ovlivňovat (22).

(101)

Čína je největším výrobcem hliníku na světě, přičemž několik velkých státních podniků patří celosvětově mezi největší jednotlivé výrobce. Odhaduje se, že na státní podniky připadá více než 50 % celkové produkce surového hliníku v Číně (23). Tomu, že státní podniky mají dominantní podíl na domácím trhu, nasvědčuje rovněž studie o odvětví neželezných kovů v Číně (24). Přestože zvýšení kapacity v posledních letech je zčásti připisováno společnostem v soukromém vlastnictví, takovéto zvýšení je obvykle spojeno také s různými formami zapojení (místních) orgánů veřejné správy, jako je tolerování nezákonného rozšíření kapacity (25). Kromě toho se kapacita výroby hliníku zvýšila rovněž u hlavních státních podniků, i když v menší míře (26).

(102)

Kromě ovládání státních podniků čínská vláda rovněž ovlivňuje soukromé společnosti v Číně. Komise například zjistila, že jedna ze společností, která je součástí vzorku, Press Metal Group, přiznala příjem státní finanční podpory v minulých letech. Předseda představenstva společnosti Guan Baoqiang uvedl: „Vláda v různých aspektech podporuje transformaci našeho podniku, jejímž cílem je inteligentní výroba. V roce 2011 náš nově vytvořený špičkový technologický podnik využíval podporu z vládních preferenčních politik, například daňových úlev atd. V posledním roce jsme kvůli zvýšení inteligence a automatizace našeho výrobního řetězce zprovoznili velké množství špičkového inteligentního vybavení v ceně přes 100 milionů RMB a vláda nám udělila subvence na technologickou transformaci. Nyní spontánně pozorně sledujeme vládní politiky podpory průmyslu (27).“

(103)

Kromě toho podle prospektu první veřejné nabídky akcií vyvážejícího výrobce Guangdong Haomei New Materials Co. Ltd. společnost přijímala státní subvence pravidelně. Během hlášeného období získal vyvážející výrobce tyto částky: 11 318 300 RMB v roce 2016, 17 020 800 v roce 2017, 11 486 700 RMB v roce 2018. Tyto transfery činily 11,28 %, 13,24 % a 11,16 % zisku společnosti. S ohledem na to stejný dokument specifikuje význam těchto subvencí pro společnost: „Během hlášeného období státní subvence přijaté podnikem poskytly určitou finanční záruku. Při pohledu na poměr státních subvencí a zisku nejsou provozní výsledky podniku významně závislé na vládní podpoře. Přesto pokud by podnik nemohl čerpat vládní subvence v budoucnu, mohlo by to ovlivnit jeho peněžní toky a provozní výsledky.“ (28)

(104)

Při vysoké míře zásahů státu v odvětví hliníku a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví hliníku totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.1.5 níže.

3.2.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení. přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(105)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (29) avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (30)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (31). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (32). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců hliníkových výrobků a dodavatelů jejich vstupů.

(106)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví hliníku dobře ilustrují tyto příklady.

(107)

Jak zjistila Komise při jiném šetření týkajícím se hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (33), v roce 2017 čínským státem vlastněný výrobce hliníku China Aluminium International Engineering Corporation Limited (dále jen „Chalieco“) pozměnil své stanovy směrem k posílení úlohy stranických buněk v rámci společnosti. Do stanov zařadil celou kapitolu o stranickém výboru, jejíž článek 113 stanoví: „Při rozhodování o významných podnikových otázkách představenstvo předem konzultuje stranický výbor společnosti.“ (34) Kromě toho Aluminum Corporation of China (dále jen „Chalco“) ve své výroční zprávě za rok 2017 (35) uvedla, že řada členů řídících a dozorčích orgánů a vyšších vedoucích pracovníků – včetně předsedy představenstva a výkonného ředitele a předsedy dozorčího výboru – jsou členy Komunistické strany Číny.

(108)

S ohledem na další státní podnik činný v čínském odvětví hliníku Komise zjistila, že výkonný ředitel a prezident společnosti Che Č'-chuej zastává post tajemníka výboru komunistické strany a předseda dozorčího výboru společnosti Jie Kuo-chua byl členem výboru komunistické strany.

(109)

Úzké vazby se státem a jeho ideologií se odráží rovněž v údajích na internetových stránkách jiné společnosti – Xinfa Group. Společnost „se řídí pokyny Si Tin-pchingovy nové éry socialistické ideologie s čínskými vlastnostmi“ (36). Současně předseda Shandong Xinfa Group, Čang Kang, získal v roce 2001 od provinčního výboru Komunistické strany čestný titul „vynikajícího člena komunistické strany v provincii Šan-tung“. Byl rovněž poslancem 10. a 11. Všečínského shromáždění lidových zástupců (37).

(110)

Podobně byl výkonný a generální ředitel velkého výrobce China Hongqiao Group Čang Po zvolen poslancem 12. sjezdu lidového kongresu provincie Šan-tung a v roce 2010 získal ocenění „Národní vzorný pracovník“. Čang Po současně zastává funkci viceprezidenta China Nonferrous Metals Industry Association a prezidenta Shandong Aluminum Industry Association (38). Komise také zjistila, že viceprezident Hongqiao Group Teng Wen-čchiang byl poslancem 15., 16. a 17. sjezdu lidového kongresu kraje Cou-pching a 9. a 10. sjezdu lidového kongresu města Pin-čou (39).

(111)

Jiný příklad přítomnosti Komunistické strany Číny v jedné ze společností zařazených do vzorku, Liaoning Zhongwang Group Co. Ltd., potvrdila následující informace: „Ze sedmi členů stranického výboru skupiny vykonává tajemník výboru strany funkci náměstka generálního ředitele skupiny a dalších šest členů tohoto výboru působí jako náměstek generálního ředitele, ředitel závodu a v dalších funkcích. Stranický výbor skupiny vytvořil společně s vedením skupiny „společná zasedání“ a „dvoustranná pravidelná zasedání“ a další systémy a řádně poskytuje vedení zpětnou vazbu týkající se názorů a návrhů získaných od personálu a pracovníků, která poskytuje informace důležité pro odborné rozhodování podniku. Demokratický centralismus strany se uplatňuje v rozhodování podniku o závažných otázkách a do personálního řízení podniku bude zaveden systém vnitřního hodnocení strany, aby bylo zajištěno odborné rozhodování.“ (40)

(112)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (41). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví hliníku a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(113)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (42).

(114)

Vláda například hraje klíčovou úlohu v rozvoji čínského odvětví hliníku. To potvrzují početné plány, směrnice a další dokumenty týkající se přímo či nepřímo tohoto odvětví vydávané na státní, regionální a komunální úrovni. Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování odvětví hliníku. Tyto politiky mají významný přímý i nepřímý dopad na výrobní náklady hliníkových výlisků.

(115)

Podle zjištění Komise v případě určitých hliníkových fólií v rolích dodávaných z Číny (43) platí následující skutečnosti i pro tento případ hliníkových výlisků, které jsou podobně hliníkovým následným výrobkem:

(116)

Přestože 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (44) neobsahuje zvláštní ustanovení o hliníku, pro odvětví neželezných kovů jako celek stanoví strategii podpory spolupráce v oblasti mezinárodní výrobní kapacity a výroby zařízení. V zájmu dosažení těchto cílů plán potvrzuje, že posílí podpůrné systémy týkající se zdanění, financování, pojištění, investičních a finančních platforem, jakož i platforem pro posuzování rizik (45).

(117)

Odpovídající odvětvový plán, rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020) (dále jen „plán“), stanoví konkrétní politiky a cíle, kterých chce vláda dosáhnout pro řadu odvětví neželezných kovů (46), včetně odvětví hliníku.

(118)

Plán má za cíl modernizovat sortiment výrobků vyráběných čínským odvětvím hliníku, mimo jiné prostřednictvím podpory inovací. Vyzývá k rychlému rozvoji systému smíšeného vlastnictví a posílení životaschopnosti státních podniků. Počítá rovněž s možností vytvoření velkých zásob neželezných kovů pro zvýšení bezpečnosti zdrojů, včetně hliníku, a stanoví konkrétní kvantitativní cíle pro snížení spotřeby energie, zvýšení podílu recyklovaného hliníku ve výrobě a lepší využití kapacity (47).

(119)

Plán dále řeší strukturální přizpůsobení prostřednictvím přísnější kontroly nových tavicích zařízení a likvidace zastaralých kapacit. Upravuje zeměpisné rozmístění zpracovatelských závodů, zaměřuje se na projekty pro větší využívání zdrojů, jako jsou bauxit a oxid hlinitý, a zabývá se dodávkami elektřiny a cenovou politikou (48).

(120)

S touto širokou škálou opatření a politik představuje tento plán pokračování plánu pro přizpůsobení a revitalizaci odvětví neželezných kovů z roku 2009, který byl přijat s cílem zmírnit nepříznivé dopady finanční krize na odvětví neželezných kovů. Ke klíčovým cílům uvedeným v plánu patří mimo jiné kontrola objemu výroby, restrukturalizace, získávání surovin, politika v oblasti vývozních daní, bezpečnost zdrojů, vytváření velkých zásob, technologické inovace, finanční politika, jakož i plánování a provádění (49).

(121)

Dalším politickým dokumentem zaměřeným na odvětví hliníku jsou standardní podmínky pro odvětví hliníku vydané MIIT dne 18. července 2013 s cílem urychlit strukturální přizpůsobení a omezit neřízené rozšiřování kapacit v oblasti tavení hliníku. Uvedené standardní podmínky zavádějí minimální objemy výroby pro nové závody, normy kvality a bezpečnost dodávek pro bauxit a oxid hlinitý z dovozu a z domácích zdrojů. Ve standardních podmínkách se uvádí, že MIIT je orgánem odpovědným za normalizaci a řízení odvětví hliníku, jakož i za zveřejňování seznamu společností oprávněných působit v odvětví hliníku (50).

(122)

V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny v odvětví zpracování neželezných kovů a transformaci a zvyšujícího přínosy vydaném generální kanceláří Státní rady v roce 2016 (2016/42) (51) čínské orgány uvádí hlavní cíle „optimalizovat struktury průmyslu zpracování neželezných kovů, zásadně vyvážit nabídku a poptávku klíčových kategorií výrobků, zachovat míru využití kapacity elektrolytické výroby hliníku nad 80 %, výrazně zvýšit zabezpečení kapacity nabídky minerálních zdrojů například u mědi a hliníku“ (52). Dokument rovněž stanoví „přísnou kontrolu nové výrobní kapacity.“ Proto stát požaduje: „Zajistit realizaci nových (přepracovaných, rozšířených) stavebních projektů nezbytných pro elektrolýzu hliníku. […] Využití společenského dohledu a dalších nástrojů. Zintenzivnění dohledu a kontrol. Důkladné prošetření a vyřešení porušení předpisů u nových projektů na elektrolýzu hliníku“ (53). Tato ustanovení dokazují významné zásahy čínské vlády do odvětví neželezných kovů, včetně odvětví hliníku.

(123)

Výše uvedené státní zásahy do fungování odvětví hliníku prostřednictvím plánovacích dokumentů se odráží i na úrovni provincií. Například oznámení vlády provincie Šan-tung o prováděcím plánu pro urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví (2018/248) ze dne 6. listopadu 2018 požaduje „podporu rozšiřování řetězce průmyslu elektrolytické výroby hliníku“ pomocí následujících opatření: „Další zvýšení poměru jemného a hlubokého zpracování kapalin pro elektrolýzu hliníku a materiálů pro zpracování hliníku. Urychlení a podpora rozšiřování řetězce odvětví hliníku o hotové výrobky a špičkové technologické výrobky. Rozšířené používání špičkových hliníkových materiálů. Zlepšení možností rozvoje odvětví zpracování hliníku (54).“

(124)

Jak Komise uvedla ve své zprávě, stát zasahoval do fungování odvětví hliníku mnoho let před vydáním výše uvedených politických dokumentů, což dokládají například Pokyny pro urychlení restrukturalizace odvětví hliníku („restrukturalizační pokyny“) (55) vydané národní komisí pro rozvoj a reformy (NDRC) v dubnu 2006. Týkaly se hliníku jako základního produktu rozvoje národního hospodářství. V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že při provádění politiky průmyslového rozvoje schválené Státní radou má být dosaženo konkrétních cílů v některých oblastech. Těmito oblastmi jsou: zvýšení koncentrace v daném odvětví, přístup k finančnímu kapitálu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže), organizace daného odvětví, přísná kontrola vývozu elektrolytického hliníku a likvidace zastaralých kapacit.

(125)

Komise dále zjistila, že čínský stát zasahuje do volné činnosti tržních sil v odvětví následných hliníkových výrobků, tedy do výroby vstupů a vstupů pro vstupy, jež používají výrobci dotčených výrobků. V tomto ohledu například Oznámení o podpoře správného vývoje odvětví hliníku (2018/1655), vydané dne 28. prosince 2018 generální kanceláří MIIT (56), stanoví – ohledně oxidu hlinitého (hlavního vstupu při výrobě primárního hliníku) –, že „pod vedením Si Tin-pchingovy nové éry socialistické ideologie s čínskými vlastnostmi budou [všechny relevantní subjekty] komplexně a důkladně uplatňovat ducha 19. sjezdu Komunistické strany Číny, řídit se obecným zaměřením na stabilitu při provádění prací, dodržovat novou koncepci rozvoje, zaměřovat se na strukturální reformy na straně nabídky, beze zbytku využívat rozhodující úlohu trhu při rozdělování zdrojů, lépe zapojit vládu, […] uspokojovat domácí poptávku po rozvoji a podporovat správný a zdravý rozvoj odvětví hliníku.“ (57) Stejný dokument uvádí, že „administrativy provinčních Komisí pro rozvoj a reformy a MIIT musí: držet krok se současným vývojem v odvětví hliníku ve svých regionech, spojit hospodářský a společenský rozvoj, průmyslovou základnu, tržní poptávku a spotřebu energie a environmentální kapacity svých regionů, posílit odborné plánování rozvoje průmyslu hliníku, koordinovat rozsah a organizaci rozvoje průmyslu ve svých regionech, zajistit předvádění projektů, striktně uplatňovat stavební předpisy, řádně podporovat stavby projektů, zesílit dohled na celým procesem, zajistit, že bude rozsah rozvoje průmyslu odpovídat poptávce na tuzemském trhu a místním možnostem, zabránit příliš rychlým stavbám projektů.“ (58) Aby toho bylo dosaženo, dokument stanoví zesílení dohledu a kontroly: „V souladu s požadavky tohoto oznámení musí Národní komise pro rozvoj a reformy, Ministerstvo průmyslu a informační technologie společně s Čínským sdružením průmyslu neželezných kovů a dalšími příslušnými subjekty provádět kontroly stavebních projektů souvisejících s oxidem hlinitým pomocí písemného dotazování, šetření a namátkových kontrol. Nastanou-li problémy, musí je nekompromisně vyřešit podle příslušných předpisů.“ (59) Výše uvedená ustanovení ukazují míru zásahů a kontroly na čínském trhu s oxidem hlinitým – klíčovým vstupem pro výrobu primárního hliníku, což je surovina používaná výrobci hliníkových výlisků.

(126)

Dalším vstupem při výrobě dotčených výrobků je elektřina, která představuje 2–3 % výrobních nákladů hliníkových výlisků. V tomto ohledu Komise zjistila důkaz státem řízených zkreslení ovlivňujících cenu elektřiny dodávané čínským výrobcům hliníku. Zejména bylo stanoveno, že stát zasahoval ve prospěch čínských výrobců diferencovanými, zvýhodněnými cenami energie. V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny v odvětví zpracování neželezných kovů a transformaci a zvyšujícího přínosy uvedeném výše čínské orgány uznaly politický cíl „dalšího uplatňování politiky diferencovaných cen energie, vybízet způsobilé spotřebitele elektřiny k uzavírání přímých smluv s výrobci elektřiny, stanovit ceny jednáním.“ (60). Komise rovněž uvedla, že jsou podobné politiky realizovány na úrovni provincií. Například v provincii Jün-nan podle informací v China Industry Journal z listopadu 2019: „Aby provincie Jün-nan dokázala tento plán realizovat, vydala konkrétní zásady, například „Prováděcí stanovisko k podpoře integrovaného rozvoje vodních elektráren a hliníkových materiálů“ a „Plán realizující preferenční ceny na podporu využívání energie z vodních zdrojů“. Je zjevné, že každý podnik, který poskytne kvótu své kapacity provincii Jün-nan, získá výhody z politiky „preferenčních cen a úplného přenosu“, což znamená, že po dobu prvních 5 let bude elektrolytická výroba hliníku zvýhodněna preferenční cenou elektřiny 0,25 RMB za kWh. U hloubkového zpracování materiálů je zaručena speciální preferenční cena elektřiny 0,20 RMB za kWh. Podle zpráv integrované projekty Che-nan Šen-chuo a S'-čchuan Čchi-ja poskytující kvóty, které budou vybudovány v Jün-nanu, již této politiky využívají pro integrační projekty a podepsaly příslušné smlouvy s místní správou a dodavateli a výrobci elektřiny.“ (61)

(127)

Dalším příkladem zasahování státu na úrovni provincií, v již zmíněném oznámení vlády provincie Šan-tung o realizaci plánu na urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví, jsou cíle transformace a modernizace odvětví elektrolytické výroby hliníku, pokud jde o využití energie, stanovené úřady: „Do roku 2022 klesne spotřeba elektřiny při elektrolytické výrobě hliníku na přibližně 12800 kWh na tunu, poměr elektrolytického hloubkového zpracování elektrolytického hliníku v provincii dosáhne přibližně 50 % a přidaná hodnota tuny hliníku se v průměru zvýší o více než 30 %“. (62)

(128)

Pokud jde o prosazování ustanovení ve výše uvedených plánovacích dokumentech, hrají důležitou úlohu čínská průmyslová sdružení. Tyto subjekty mají zajistit uplatňování politik čínské vlády. Tuto úlohu potvrzuje skutečnost, že při své činnosti úzce spolupracují se státními orgány, což se odráží v jejich stanovách. V případě odvětví hliníku stanovy Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů uvádí zejména, že „se sdružení řídí základní stranickou linií a různými zásadami a politikami, dodržuje ústavu, zákony, předpisy a vnitrostátní politiky a zachovává společenské a morální hodnoty. Drží se cíle sloužit vládě, průmyslu, podnikům a vedení podniků, vytváří a vylepšuje průmyslové mechanismy vlastní kontroly, při získání pomoci plně angažuje vládní zaměstnance, hraje úlohu prostředníka mezi vládou a podniky.“ (Článek 3). Článek 25 ve stejném duchu stanoví, že předseda, místopředseda a generální tajemník sdružení musí zejména: „Dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“. (63)

(129)

Podobně stanovy Čínského sdružení průmyslu výroby neželezných kovů uvádí, že „sdružení souhlasí s obchodním vedením a rovněž s dohledem a vedením Komise pro kontrolu a správu státního majetku a Správní komise Státní rady, ministerstva pro občanské záležitosti a Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů“ (článek 4). Jedním ze stanovených prvků rámce obchodní činnosti sdružení je rovněž „Aktivní předkládání návrhů a stanovisek týkajících se rozvoje průmyslu, odvětvových politik, zákonů a předpisů podle obecných zásad a úkolů strany a státu pro budování systému socialistické tržní ekonomiky a se zohledněním aktuální situace v průmyslu.“ (Článek 6). Nakonec článek 22 stanoví, že předseda, místopředseda a generální tajemník musí mimo jiných podmínek: „Dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“. (64)

(130)

Četné plány, směrnice a další dokumenty týkající se hliníku, vydané na celostátní, regionální a obecní úrovni, tedy jasně prokazují vysokou míru zásahů ze strany čínské vlády v odvětví hliníku (65). Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(131)

Vedle uvedených plánů mají zásahy vlády v tomto odvětví mimo jiné podobu opatření souvisejících s vývozem, včetně vývozních cel, vývozních kvót, požadavků na vývozní výkonnost a požadavků na minimální vývozní ceny různých surovin pro hliník.

(132)

Čínská vláda kromě toho odrazuje od vývozu surového hliníku a jeho vstupů s cílem podporovat výrobky z hliníku s vyšší přidanou hodnotou. Tento cíl sleduje prostřednictvím plných nebo částečných odpočtů DPH u navazujících výrobků z hliníku v kombinaci s neúplnými odpočty DPH a vývozními daněmi u surového hliníku (66).

(133)

Jak zjistila Komise (viz 126. bod odůvodnění), ceny klíčových vstupů, jako jsou energie a elektřina, jsou ovlivňovány různými typy zásahů státu. (67) K dalším typům zásahů státu vedoucím k narušení trhu patří politika hromadění zásob prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a úloha Shanghai Futures Exchange (SHFE). (68) Kromě toho bylo v rámci několika šetření na ochranu obchodu prokázáno, že čínská vláda výrobcům hliníku soustavně přiznává různé druhy opatření státní podpory. (69) Rozsáhlé zásahy čínské vlády v odvětví hliníku vedly k nadměrné kapacitě, (70) což pravděpodobně nejzřetelněji ilustruje důsledky politik čínské vlády a z nich vyplývající zkreslení.

(134)

Ve studii OECD byla zjištěna i další vládní podpora ovlivňující tržní síly v odvětví hliníku. Tato podpora má obvykle podobu prodeje vstupů, zejména elektřiny a surového oxidu hlinitého, za nižší než tržní ceny (71). Studie OECD dále popisuje, jak jsou cíle čínské vlády pro odvětví hliníku převáděny do průmyslových politik a konkrétních opatření na provinční a místní úrovni, což zahrnuje například kapitálové injekce, přednostní práva na vlastnictví nerostných surovin, státní granty a subvence nebo daňové pobídky (72).

(135)

Celkově čínská vláda disponuje prostředky, jak přimět hospodářské subjekty, aby dodržovaly cíle veřejné politiky ohledně podpory klíčového průmyslu, včetně odvětví hliníku, což zahrnuje výrobu hliníkových výlisků a také primárního hliníku – hlavní suroviny používané při výrobě dotčených výrobků (více než 50 % nákladů na jejich výrobu). Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.2.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(136)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně sice vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, ale pro čínský systém je typické jejich systematické nedostatečné prosazování. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (73).

(137)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně. (74) Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (75). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (76).

(138)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci hliníkových výlisků běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(139)

Toto zjištění je podpořeno předběžným pozitivním rozhodnutím, které přijalo Ministerstvo obchodu USA při šetření o uložení vyrovnávacího cla na některé hliníkové fólie z Číny, v jehož rámci bylo na základě dostupných skutečností zjištěno, že poskytování pozemků čínskou vládou za cenu nižší než přiměřenou představuje finanční příspěvek ve smyslu oddílu 771 (5)(D) zákona o clech z roku 1930 ve znění pozdějších předpisů. (77)

(140)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví hliníku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

3.2.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(141)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (78). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (79). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu. (80) Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(142)

Nebyly předloženy žádné relevantní důkazy o tom, že by se odvětví hliníku, včetně výrobců hliníkových výlisků, netýkal popsaný čínský systém pracovního práva. Odvětví hliníku je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(143)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(144)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (81), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (82) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (83). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (84).

(145)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(146)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (85).

(147)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (86). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(148)

V tomto ohledu studie OECD odkazuje na neoficiální důkazy o tom, že někteří výrobci hliníku v Číně získali financování za preferenčních podmínek, přičemž se zdálo, že náklady na financování jsou odděleny od odpovídající úrovně finanční páky společností. Podle uvedené studie jeden státem vlastněný výrobce hliníku ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 výslovně uvedl, že získává značnou finanční podporu s úrokovou sazbou nižší než referenční sazba od čínských bank zajišťujících vládní politiku. Obdobně se jiný státem vlastněný výrobce v prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje o silných vazbách společnosti s čínskými bankami, včetně bank zajišťujících vládní politiku, které této společnosti poskytly zdroje nízkonákladového financování. Studie OECD dospěla v této souvislosti k závěru, že ačkoli může existovat mnoho důvodů, proč jsou pro tyto podniky úrokové sazby nízké, kontrast mezi špatnými finančními ukazateli a nízkými úrokovými sazbami může ukazovat na určité potenciální podhodnocení rizika spojeného s těmito dlužníky (87).

(149)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(150)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(151)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(152)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(153)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví hliníku, včetně výrobců hliníkových výlisků. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(154)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.5, jakož i v části A zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.1.6 až 3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(155)

Komise připomíná, že k výrobě hliníkových výlisků je zapotřebí široká škála vstupů. Podle důkazů ve spisu všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku získávali veškeré vstupy v Číně. Když čínští výrobci hliníkových výlisků tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(156)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny hliníkových výlisků ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.1.10.   Závěr

(157)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví hliníku (včetně dotčeného výrobku), ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(158)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.3.   Reprezentativní země

(159)

Komise vybrala reprezentativní zemi podle těchto kritérií:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem obdobným Číně na základě databáze Světové banky,

výroba výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi,

dostupnost odpovídajících veřejných údajů v dané zemi a

je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(160)

Jak je vysvětleno ve 31. až 37. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty.

(161)

V poznámce ze dne 16. března 2020 Komise uvedla podrobné informace týkající se výše uvedených kritérií a jako potenciálně reprezentativní uvedla tyto země: Brazílii, Černou Horu, Ekvádor, Íránskou islámskou republiku, Kazachstán, Kolumbii, Malajsii, Mauricius, Mexiko, Ruskou federaci, Srbsko, Šrí Lanku, Thajsko a Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby v tomto ohledu předložily své připomínky. Komise obdržela připomínky vyvážejících výrobců, průmyslu v Unii a nezávislých dovozců týkající se různých aspektů výběru reprezentativní země.

(162)

Komise následně dne 25. června 2020 zveřejnila poznámku zabývající se obdrženými připomínkami a informovala zainteresované strany, že na základě kritérií uvedených ve 159. bodu odůvodnění vybrala jako reprezentativní zemi Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(163)

Jeden dovozce navrhl, že by bylo vhodnější rozlišovat mezi měkkými a tvrdými slitinami. Podle tohoto rozlišení by bylo Turecko lepší reprezentativní zemí pro lehké slitiny a Ruská federace pro tvrdé.

(164)

Zaprvé, druhy výrobků nejsou nezbytným určujícím kritériem pro výběr vhodné reprezentativní země. Zadruhé, šetření odhalilo, že ve skutečnosti se v Turecku vyrábí hliníkové výlisky z obou druhů slitin. A nakonec, jak je uvedeno v poznámce ze dne 25. června 2020, bylo zjištěno, že Ruská federace není v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí kvůli omezením vývozu hliníku. (88)

(165)

Komise proto potvrdila, že je v tomto případě nejvhodnější reprezentativní zemí Turecko.

3.4.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(166)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších relevantních informací dostupných ve spisu sestavila Komise v poznámce ze dne 16. března 2020 počáteční seznam výrobních faktorů a zdrojů, které zamýšlela použít u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(167)

Komise rovněž identifikovala zdroje, které budou použity ke stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení (Global Trade Atlas („GTA“), statistiky zemí atd.). Ve stejné poznámce Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) pro výrobní faktory, které byly na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami zpočátku určeny k použití pro analýzu GTA.

(168)

V poznámce ze dne 25. června 2020 Komise potvrdila, že pro stanovení nezkreslených nákladů faktorů výroby, včetně surovin, použije údaje z GTA. Komise dále potvrdila, že pro stanovení nákladů práce, nákladů na elektřinu a nákladů na plyn použije údaje Tureckého statistického úřadu. Nakonec Komise také informovala zainteresované strany, že pro stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použije finanční údaje těchto společností:

Onat Aluminyum Sanayi Ticaret Anonim Sirketi,

Okyanus Aluminyum Sanayi Ticaret Anonim Sirketi,

Alugen Aluminyum Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi,

Eksal Aluminyum Kalip Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi a

Gensa Aluminyum Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi.

(169)

Po poznámce ze dne 25. června 2020 žadatel uvedl, že marže zisku je podle tohoto základu příliš nízká. Podle žadatele by měl příslušný zisk před zdaněním činit 16, nikoliv 7,3 %, jak uvedla Komise. Podle názoru žadatele se jednalo o zisk vyžadující přihlédnutí k velmi významným trvalým investicím do dlouhodobého zajištění udržitelnosti výrobních prostředků.

(170)

Žadatel dále doplnil, že pokud by Komise nesouhlasila s použitím navrhované 16% marže zisku, měla by z výpočtu průměrné marže zisku vyloučit dvě turecké společnosti, jež zaznamenaly nejnižší zisk. Podle žadatele by to bylo vhodné, neboť tyto dvě společnosti nedosáhly minimálního zisku 6 % požadovaného čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení.

(171)

Komise toto tvrzení zamítla. V poznámce ze dne 25. června 2020 Komise podrobně vysvětlila, jak byl stanoven zisk, který bude použit, na základě výpočtů zisku pěti tureckých společností uvedených ve 168. bodu odůvodnění. Komise již při tom vyloučila společnosti, jež nenahlásily zisk. Zohledněny byly všechny ziskové společnosti splňující kritéria, a to bez ohledu na úroveň jejich zisku, pokud nebyly ve ztrátě. To odráží průměrnou marži zisku v reprezentativní zemi během období šetření. Komise dále poznamenala, že se čl. 7 odst. 2c základního nařízení uplatňuje v souvislosti s prodejem pod cenou, přičemž v tomto kontextu chce Komise zjistit nezkreslený zisk v zemi původu.

(172)

Vyvážející výrobce Press Metal Group uvedl, že vhodnější nezkreslené mezinárodní ceny hliníku představují oproti údajům z GTA ceny na Londýnské burze kovů („LME“). Tento vyvážející výrobce ovšem sdělil, že se zabýval údaji GTA pro dovoz do Turecka uvedenými v souboru Excel Komise následujícím po poznámce ze dne 25. června 2020 a zjistil, že údaje GTA o hliníkových výrobcích v Turecku obecně odpovídaly údajům zveřejněným LME.

(173)

Dovozce poznamenal, že se zdrojové údaje o různých faktorech výroby (náklady práce, průměrný zisk a prodejní, režijní a správní náklady a náklady na elektřinu a plyn) zakládaly na informacích z různých let. Komise objasňuje, že pokud to je nutné, výše uvedené ve svých výpočtech zohledňuje tak, že ve vhodných případech použije pro stanovení relevantní hodnoty výrobních faktorů během šetřeného období deflátory.

3.5.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

(174)

Komise usilovala o vytvoření počátečního seznamu výrobních faktorů a zdrojů určených k použití u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla používané vyvážejícími výrobci při výrobě dotčených výrobků.

(175)

Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů v návaznosti na poznámku ze dne 25. června 2020, v níž na základě informací od zúčastněných stran sestavila seznam všech kódů tureckého zboží odpovídajících výrobním faktorům používaným při výrobě dotčeného výrobku.

(176)

Při zvážení všech informací předložených zúčastněnými stranami a shromážděných během dálkových křížových kontrol byly určeny tyto výrobní faktory a v příslušných případech i kódy:

Tabulka

Výrobní faktory a zdroje informací

Výrobní faktor

Turecké kódy zboží

Hodnota

Jednotky

Suroviny

Hliník (nelegovaný, netvářený)

7601 10 00

12,8

CNY/KG

Hliníkové slitiny (netvářené)

7601 20 20

13,6

CNY/KG

Odpad hliníku

7602 00 90

8,8

CNY/KG

Hliníkové tyče a pruty (nelegované)

7604 10 10

18,7

CNY/KG

Tyče a pruty ze slitin hliníku

7604 29 10

32,6

CNY/KG

Zinek (minimálně 99,99% hmotnostní podíl zinku, netvářený)

7901 11 00

18,2

CNY/KG

Slitiny zinku

7901 20 00

19,9

CNY/KG

Hořčík (netvářený)

8104 11 00

19,0

CNY/KG

Titan (netvářený)

8108 20 00

942,5

CNY/KG

Titan (ostatní) – pruty, tyče, profily a dráty

8108 90 30

371,3

CNY/KG

Titan (ostatní) – desky, plechy, pásy a fólie

8108 90 50

430,3

CNY/KG

Titan (ostatní) – trouby a trubky

8108 90 60

2 504,3

CNY/KG

Titan (ostatní) – ostatní

8108 90 90

1 286,1

CNY/KG

Zirkon (netvářený)

8109 20 00

2 012,7

CNY/KG

Mangan (odpad a šrot)

8111 00 19

nepoužije se

CNY/KG

Mangan (ostatní)

8111 00 90

nepoužije se

CNY/KG

Chromové slitiny obsahující více než 10% hmotnostní podíl niklu

8112 21 10

3 653,0

CNY/KG

Měď (srážená)

7401 00 00

1,9

CNY/KG

Měděné předměty (ostatní)

7419 99 90

188,7

CNY/KG

Oxidy a hydroxidy železa

2821 10 00

10,9

CNY/KG

Křemík (minimálně 99,99% hmotnostní podíl křemíku)

2804 61 00

2 365,6

CNY/KG

Křemík (ostatní)

2804 69 00

16,3

CNY/KG

Kyselina sírová

2807 00 00

0,4

CNY/KG

Kyselina dusičná

2808 00 00

23,0

CNY/KG

Kyselina fosforečná

2809 20 00

5,3

CNY/KG

Hydroxid sodný

2815 11 00

3,2

CNY/KG

Čeřidlo (aniontové)

3402 11 00

nepoužije se

CNY/KG

Energie

Elektrická energie

2716 00 00

0,6

CNY/KWh

Zemní plyn

2711 11 00

2,1

CNY/m3

Minerální palivo – olej

2710 19 25

6,5

CNY/KG

Voda

2201 90 00

7,6

CNY/m3

Pracovní síla

Přímé a nepřímé mzdy ve výrobním odvětví

nepoužije se

43,0

CNY/h

Vedlejší produkty / odpad

Odpad hliníku

7602 00 90

8,8

CNY/KG

3.5.1.   Suroviny

(177)

U všech surovin a pomocných materiálů Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny. Komise rozhodla o vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny kvůli existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila tyto ceny. Stejně tak byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (89). Po vyloučení těchto dovozů byl již dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a u výrobních faktorů uvedených výše v tabulce činil 97 % celkového objemu dovezeného do Turecka.

(178)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi. Později během jednotlivých výpočtů dumpingového rozpětí Komise k dovozní ceně připočetla konkrétní náklady na vnitrostátní dopravu. Náklady na tuzemskou přepravu všech surovin byly zjištěny na základě ověřených údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(179)

U surovin se zanedbatelným dopadem na cenu, které společnosti neuvedly v příloze III oznámení o zahájení, byly příslušné náklady zahrnuty do výrobní režie podle 189. bodu odůvodnění. Výrobní faktory převedené na režijní náklady byly uvedeny ve sděleních týkajících se konkrétní společnosti.

3.5.2.   Pracovní síla

(180)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů práce Komise, jak je uvedeno v poznámce z 25. června 2020, použila statistiky Tureckého statistického úřadu.

(181)

Pokud jde o náklady práce, Komise v poznámce z 25. června 2020 oznámila, že pro hospodářskou činnost C.24 (výroba základních kovů (90)) zamýšlí použít hodinové náklady práce za rok 2016 ve zpracovatelském průmyslu. Tato činnost nejlépe odpovídá identifikovaným kódům NACE Rev.2 (91) a NAICS (92) a kódu oznámenému vybranými tureckými společnostmi. K dispozici jsou nejnovější statistiky (93). Příslušné hodnoty byly náležitě upraveny pomocí deflátoru indexu cen domácích výrobců (94), který zveřejňuje Turecký statistický úřad.

3.5.3.   Energetické vstupy

(182)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů na elektřinu a plyn Komise použila statistiky Tureckého statistického úřadu.

(183)

Co se týče nákladů na elektřinu, Komise v poznámce ze dne 25. června 2020 uvedla, že hodlá použít průměrnou jednotkovou cenu elektřiny pro průmyslové uživatele, která je uvedena v tiskové zprávě Tureckého statistického úřadu (95). Co se týče nákladů na plyn, Komise uvedla, že hodlá použít průměrnou jednotkovou cenu plynu pro průmyslové uživatele, která je uvedena ve stejné tiskové zprávě. U elektřiny i zemního plynu Komise odečetla DPH a snížila ceny na čisté. Jelikož neobdržela žádné vyjádření, Komise uvedený přístup použila.

(184)

U cen nafty Komise použila průměrnou cenu nafty pro průmyslové odvětví v Turecku uvedenou ve zdrojích OEC (96).

3.6.   Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(185)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by měla početně zjištěná běžná hodnota zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů. V poznámce ze dne 25. června 2020 Komise určila pět tureckých společností, které jsou uvedeny ve 168. bodu odůvodnění.

(186)

Aby bylo možné stanovit nezkreslenou hodnotu prodejních, režijních a správních nákladů a zisků, použila Komise poměr výrobních nákladů, které prodejní, režijní a správní náklady představují ve struktuře nákladů dotčených pěti tureckých společností. Komise použila údaje z databáze Orbis za období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. Komise tyto údaje sdělila zainteresovaným stranám v příloze k poznámce ze dne 25. června 2020.

3.7.   Výpočet běžné hodnoty

(187)

Za účelem výpočtu běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(188)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady (zahrnující spotřebované suroviny, práci a energii). Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Výrobní náklady byly sníženy o nezkreslenou hodnotu vedlejších produktů opakovaně používaných ve výrobním procesu, jak oznámily společnosti a jak si Komise ověřila.

(189)

Zadruhé, k dosažení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla výrobní režijní náklady. Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na suroviny a pomocný materiál, jak je vysvětleno ve 179. bodě odůvodnění, a následně byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému vyvážejícímu výrobci. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(190)

Nakonec Komise na výše uvedený výpočet aplikovala prodejní, režijní a správní náklady a vážený průměr zisku pěti tureckých společností, jak je vysvětleno výše ve 186. bodu odůvodnění.

(191)

Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl výrobních nákladů a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 15,16 %.

(192)

Zisk vyjádřený jako procentní podíl výrobních nákladů a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 9,07 %, což je více než marže zisku vyjádřená jako procentní podíl výnosů podle 169. bodu odůvodnění.

(193)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise stanovila běžnou hodnotu podle druhu výrobku u dvou spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

3.8.   Vývozní cena

(194)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie třemi způsoby: přímo nezávislým zákazníkům, prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii, nebo pomocí společnosti ve spojení fungující jako obchodník.

(195)

U přímého prodeje zákazníkům v Unii nebo prodeje prostřednictvím obchodníka ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(196)

U prodejů na vývoz prostřednictvím společnosti ve spojení, která působí jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. U těchto prodejů Komise provedla úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

3.9.   Srovnání

(197)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(198)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy vývozních cen byly provedeny s ohledem na náklady na přepravu, pojištění, manipulaci a nakládku, úvěrové náklady, bankovní poplatky, další dovozní náklady, rabat na konci roku a provizi nezávislého obchodníka ve třetí zemi.

(199)

Komise rovněž provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o rozdíl v nepřímých daních mezi prodejem na vývoz z Číny do Unie a běžnou hodnotou, pokud byly vyloučeny nepřímé daně, jako je DPH. Šetření dospělo k závěru, že v Číně odvádí vyvážející výrobci při vývozu DPH ve výši 17 % a vrací se 0 % (pruty a tyče) nebo 13 % (ostatní hliníkové výlisky). Tudíž byla běžná hodnota upravena o rozdíl v nepřímém zdanění, v tomto případě DPH, která je částečně vrácena u prodeje na vývoz.

(200)

Komise dále podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení upravila vývozní ceny jednoho vyvážejícího výrobce v souvislosti s obchodníkem ve třetí zemi. Tato úprava zahrnovala provizi sestávající z poplatků zprostředkovateli zanesených v prodejních, režijních a správní nákladech obchodníka, zbývajících prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka a zisku.

3.10.   Dumpingová rozpětí

(201)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(202)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Podnik

Prozatímní antidumpingové clo

skupina Haomei Group:

Guangdong Haomei New Materials Co., Ltd.,

Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd.

30,4  %

PMI Group:

Press Metal International Ltd.,

Press Metal International Technology Ltd.

38,2  %

(203)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočítáno jako vážený průměr na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(204)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 34,9 %.

(205)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla stanovena s přihlédnutím k objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie a celkovému objemu dovozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z Číny do Unie.

(206)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě považována za nízkou, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 48 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Kromě toho vyvážející vývozce svévolně nespolupracoval, když neodpověděl na dotazník, přestože souhlasil se zařazením do vzorku. Proto Komise považovala za vhodné nastavit zbytkové dumpingové rozpětí na 48,0 %. Toto rozpětí bylo nastaveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců.

(207)

Na závěr, prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

Podnik

Prozatímní antidumpingové rozpětí

skupina Haomei Group:

Guangdong Haomei New Materials Co., Ltd.,

Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd.

30,4  %

PMI Group:

Press Metal International Ltd.,

Press Metal International Technology Ltd.

38,2  %

Ostatní spolupracující společnosti

34,9  %

Všechny ostatní společnosti

48,0  %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(208)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období šetření přibližně 200 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(209)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 3,3 milionu tun. Komise stanovila toto číslo na základě údajů o výrobě od European Aluminium, u nichž byla křížem zkontrolována spolehlivost a úplnost informací dodaných výrobci v Unii, včetně údajů výrobců z Unie zařazených do vzorku.

4.2.   Určení příslušného trhu Unie

(210)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(211)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti v oblasti hliníkových výlisků a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(212)

Komise zjistila, že velmi malá část celkové produkce výrobců v Unii byla určena k využití pro vlastní spotřebu, jak ukazuje tabulka 1 níže. Trh vlastní spotřeby byl stabilní a činil asi 2 % spotřeby. Kde je to vhodné, jsou údaje pro malý trh vlastní spotřeby uvedeny a zahrnuty do celkového hodnocení tohoto ukazatele. U jiných ukazatelů, například u výroby, kapacity, produktivity, zaměstnanosti a nákladů práce, se níže uvedené údaje týkají celé činnosti a údaje není vhodné nijak dělit.

(213)

Společnost Fuyao Glass argumentovala, že pokud nebude vyloučeno ze sortimentu výrobků, je třeba koncové použití hliníkových výlisků pro dekorace automobilů zohlednit ve všech aspektech šetření, včetně samostatného posouzení újmy. Jak je vysvětleno ve 43. až 47. bodu odůvodnění, tyto výlisky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako výlisky s jiným použitím, proto náleží k dotčeným výrobkům a posouzení újmy se provádí pro průmysl v Unii jako celek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.3.   Spotřeba v Unii

(214)

Komise stanovila spotřebu v Unii uvedenou ve 209. bodu odůvodnění na základě údajů European Aluminium pro podej na trhu v Unii a údajů Eurostatu o dovozu.

(215)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2016

2017

2018

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

3 078 972

3 315 536

3 409 292

3 284 766

Index

100

108

111

107

Trh vlastní spotřeby

61 338

60 455

60 143

56 640

Index

100

99

98

92

Spotřeba na volném trhu

3 017 634

3 255 081

3 349 149

3 228 126

Index

100

108

111

107

Zdroj:

European Aluminium a Eurostat

(216)

Spotřeba na volném trhu v Unii vzrostla během zvažovaného období o 7 %. Podrobná analýza dokládá, že se mezi lety 2016 a 2018 trh v Unii zvýšil o 11 % ze zhruba 3,0 na 3,3 milionu tun a v roce 2019 klesl o 4 procentní body na zhruba 3,2 milionu tun. Tuto fluktuaci a celkové zvýšení během posuzovaného období způsobil růst v některých odvětvích uživatelů, například v automobilovém průmyslu.

4.4.   Dovoz z dotčené země

4.4.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(217)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Dotčený výrobek je dovážen na trh v Unii zejména s těmito kódy KN: 7604 21 00 (duté profily), 7604 29 10 (pruty a tyče), 7604 29 90 (plné profily), 7608 20 81 a 7608 20 89 (2 typy trubek a trub, nesvařovaných) a 7610 90 90. Poslední uvedený kód zahrnuje různé hliníkové konstrukce, hliníkové části konstrukcí a montážní sady (všechny, jež nejsou dotčenými výrobky) a některé druhy dotčených výrobků, jako jsou tyče, pruty a profily.

(218)

V žádosti byl dovoz dotčených výrobků vypočítán z veškerého dovozu prvních pěti kódů uvedených výše a 95 % kódu KN 7610 90 90 pro dovoz pocházející pouze z Číny. Tato metoda je odůvodněna tím, že cena dovozu kódu KN 7610 90 90 z Číny činila v období šetření zhruba 2 900 EUR za tunu, což se velmi blíží dovozu z Číny u zbylých pěti kódů KN. Naproti tomu cena u dovozu z jiných zemí činila v průměru 6 500 EUR za tunu. Tyto informace o cenách naznačují, že se u dovozu z Číny jednalo o dotčené výrobky, zatímco dovoz z ostatních zemí se týkal výrobků s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou konstrukce, které nejsou dotčenými produkty. Žadatel uvedl, že kvůli obezřetnosti je třeba 95 % kódu KN 7610 90 90 považovat za dotčené výrobky.

(219)

Komise tuto problematiku nejprve prověřila přezkumem obchodních toků na úrovni kódů TARIC (10místné kódy zboží). Tyto informace jsou k dispozici od data zahájení (14. února 2020). Tyto údaje podporují přístup žadatele ohledně cen. Současně byla velká část dovozu z Číny deklarována pod kódem TARIC 7610909090, takže se nejedná o dotčené výrobky. Komise se proto rozhodla vyžádat si poznámkou přiloženou ke spisu od zainteresovaných stran stanovisko a údaje. Rovněž byly o poskytnutí dalších údajů o tomto kódu z jejich záznamů požádány GŘ TAXUD a vnitrostátní celní orgány členských států.

(220)

Na základě doplňující žádosti o informace zaslali některé poznámky a údaje dva nezávislí dovozci a European Aluminium.

(221)

Tito dva nezávislí dovozci uvedli, že kód KN 7610 90 90 by měl běžně zahrnovat výrobky s vyšší hodnotou, protože tento kód zahrnuje mimo jiné hliníkové konstrukce. Proto mohou podprůměrné ceny dovozů z Číny podle tohoto kódu naznačovat, že bylo zahrnuto velké množství nesestavených výrobků, aby se na ně vztahovalo nižší běžné clo (6 %) v rámci tohoto KN kódu namísto celní sazby tarifů začínajících čísly 7604 a 7608 (7,5 %).

(222)

European Aluminium argumentovalo, že u dovozů z Číny s kódem KN 7610 90 90 se jedná převážně o hliníkové výlisky „připravené pro použití v konstrukcích“, včetně sortimentu dotčených výrobků, protože je průměrná cena podobná jako u výrobků deklarovaných pod kódy KN 7604 a 7608 (tj. 2 770 EUR za tunu) a průměrná cena není v souladu s cenou výrobků deklarovaných podle kódu KN 7610 90 90 pocházejících ze všech ostatních třetích zemí kromě Číny (tj. 6 000 EUR za tunu), což odpovídá ekonomické přidané hodnotě výroby konstrukcí z hliníkových výlisků.

(223)

Podrobné informace o dovozu poskytly rovněž vnitrostátní celní orgány čtyř členských států a GŘ TAXUD. Ovšem v prozatímní fázi šetření se čeká na informace z dalších členských států. Proto bylo prozatímně rozhodnuto, že v žádosti jsou uvedeny nejlepší dostupné informace o objemu dovozu, a všechny předložené a níže analyzované údaje využívají pro stanovení dovozů na trh v Unii metodologii ze žádosti. Komise ovšem znovu požádala zainteresované strany o spolupráci, aby bylo možné s konečnou platností rozhodnout na základě co nejúplnějších údajů.

(224)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven podle objemu dovozu v porovnání s objemem spotřeby na volném trhu, který je uveden v tabulce 1.

(225)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Období šetření

Objem dovozu z dotčené země (v tunách)

209 064

255 347

283 407

309 853

Index

100

122

136

148

Podíl na volném trhu (%)

6,9

7,8

8,5

9,6

Index

100

113

122

139

Zdroj:

Eurostat

(226)

Dovoz z dotčené země se během posuzovaného období zvýšil ze zhruba 210 000 tun na asi 310 000 tun, což je nárůst o 48 %.

(227)

Podíl na trhu u těchto dovozů se během posuzovaného období zvýšil ze 6,9 na 9,6 %, což je nárůst o 39 %.

4.4.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(228)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů Eurostatu pomocí kódů KN a metody uvedené v 217. až 223. bodu odůvodnění.

(229)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2016

2017

2018

Období šetření

Čína

2 812

2 733

2 798

2 912

Index

100

97

100

104

Zdroj:

Eurostat

(230)

Dovozní ceny z Číny se během posuzovaného období zvýšily ze 2 812 na 2 912 EUR za tunu, tedy o 4 %. Na tento vývoj je třeba pohlížet s ohledem na vývoj světových indexů hliníku, jako jsou cenové poptávky po hliníkových předvalcích na LME podle tabulky 7. Hliníkové předvalky jsou hlavní surovinou výrobku, který je předmětem šetření,. Během stejného období se cena hliníkových předvalků na LME zvýšila o 10 %, jak je uvedeno v tabulce 7. V období šetření byl podle průměrných cen v Unii v tabulce 7 níže cenový rozdíl mezi danými dovozy a cenami v Unii zhruba 20 %.

(231)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(1)

vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

(2)

odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z čínského dovozu, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží), s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Pokud byl prodej od čínského výrobce prvnímu nezávislému zákazníkovi na trhu v Unii proveden přes společnosti ve spojení se sídlem v Unii, byla cena stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě CIF úpravou prodejní ceny pro prvního nezávislého zákazníka s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a následným prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení, a pro zisky vzniklé na základě váženého průměru marže zisku během období šetření podle zpráv nezávislých dovozců zařazených do vzorku.

(232)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Srovnání ukázalo, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činí více než 25 %. Aktuální vypočítané údaje zde nejsou uvedeny z důvodu utajení, ale byly sděleny dotčeným spolupracujícím vyvážejícím výrobcům a pohybují se v rozsahu 15 až 35 %. U zhruba 99 % objemu dovážených druhů výrobků bylo zjištěno cenové podbízení. Výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali pouze přímo nezávislým zákazníkům bez prodejních subjektů ve spojení. Jeden vyvážející výrobce prodával nezávislým zákazníkům v Unii bez prodejních subjektů ve spojení v Unii. U dalšího vyvážejícího výrobce se většina jeho prodejů uskutečnila prostřednictvím prodejního subjektu ve spojení v Unii. V každém případě, protože byla podle čl. 2 odst. 9 upravena méně než polovina celkových vývozů vyvážejících společností zařazených do vzorku, Komise rozhodla, že pro celou zemi existuje výrazné cenové podbízení, a to i s ohledem na sledované cenové rozdíly uvedené ve 230. bodu odůvodnění.

(233)

Jeden dovozce (Kastens und Knauer) uvedl, že výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje jak levné, standardní, tak drahé, nestandardní výrobky, které by neměly být vzájemně srovnávány. Podle tohoto dovozce by tyto výrobky neměly být porovnávány.

(234)

Jak bylo uvedeno, použil se velmi podrobný systém porovnání cen zahrnující tvary a rozměry výrobků, různé druhy povrchové úpravy a typ surové slitiny. Mezi dováženými výrobky a výrobky průmyslu v Unii byl zjištěn vysoký stupeň shody. Proto Komise potvrzuje, že bylo na základě podrobných a objektivních kritérií možné přesné srovnání cen.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(235)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(236)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, Komise za účelem stanovení případné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie použila výběr vzorku.

(237)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů v odpovědi European Aluminium, které zahrnovaly údaje o všech výrobcích v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(238)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(239)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.   Makroekonomické ukazatele

4.6.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(240)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2016

2017

2018

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

2 760 000

2 890 000

2 960 000

2 810 000

Index

100

105

107

102

Výrobní kapacita (v tunách)

4 135 000

4 140 000

4 261 000

4 284 000

Index

100

100

103

104

Využití kapacity (%)

66,7

69,8

69,5

65,6

Index

100

105

104

98

Zdroj:

European Aluminium

(241)

V posuzovaném období se objem výroby průmyslu v Unii zvýšil o 2 %. Podrobná analýza ukazuje, že se v letech 2016 až 2018 výroba v Unii zvýšila o 7 %, zatímco v období šetření výroba v Unii klesla o 5 procentních bodů.

(242)

Celkové zvýšení během posuzovaného období způsobil růst poptávky uvedený v tabulce 1. Ovšem průmyslu v Unii se podařilo v dotčeném období dosáhnout pouze 2% zvýšení výroby na trhu s růstem 7 %. Průmysl v Unii tedy nedokázal naplno využít nárůstu trhu.

(243)

Během posuzovaného období výrobní kapacita v Unii vzrostla o 4 %. Tento mírný nárůst kapacity odráží pokusy některých výrobců v unii o zvýšení kapacity, aby odpovídala potenciálu růstu u hliníkových výlisků.

(244)

Během posuzovaného období využití kapacity v Unii kleslo o 2 %, protože výrobci v Unii nedokázali zvýšit výrobu podle rostoucí poptávky na trhu.

4.6.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(245)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Období šetření

Celkový objem prodeje trhu Unie – volném i pro vlastní spotřebu (v tunách)

2 629 338

2 751 455

2 817 143

2 675 640

Index

100

105

107

102

Prodej na závislém trhu

61 338

60 455

60 143

56 640

Index

100

99

98

92

Prodej na trhu vlastní spotřeby jako % celkového prodeje na trhu (%)

2,0

1,8

1,8

1,7

Index

100

92

89

87

Prodej na volném trhu

2 568 000

2 691 000

2 757 000

2 619 000

Index

100

105

107

102

Tržní podíl prodeje na volném trhu (%)

85,1

82,7

82,3

81,1

Index

100

97

97

95

Zdroj:

European Aluminium a Eurostat

(246)

V posuzovaném období se celkový objem prodeje u průmyslu v Unii zvýšil o 2 %.

(247)

Během posuzovaného období vzrostl rovněž o 2 % objem prodeje na volném trhu v Unii. Od roku 2016 do roku 2018 se objem prodeje na volném trhu v Unii zvýšil o 7 % a v období šetření se snížil o 5 %. Prodej v Unii se velmi blížil trendu výroby v Unii, protože průmysl ve velké míře vyrábí na zakázku.

(248)

Trh vlastní spotřeby průmyslu Unie (vyjádřený jako procentní podíl z celkového prodeje v Unii) činil během posuzovaného období asi 2 %. Malý trh vlastní spotřeby klesl během posuzovaného období o 8 %, ovšem vzhledem k omezené velikosti tohoto trhu byl dopad pouze okrajový.

4.6.3.   Růst

(249)

Proto nebyl v posuzovaném období v důsledku propadu tržního podílu objemů prodeje v Unii průmysl v Unii schopen udržet krok s růstem na trhu v Unii.

4.6.4.   Zaměstnanost a produktivita

(250)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2016

2017

2018

Období šetření

Počet zaměstnanců (v ekvivalentech plného pracovního úvazku – FTE)

39 326

41 449

42 551

39 836

Index

100

105

108

101

Produktivita (tuny/FTE)

70,18

69,72

69,56

70,54

Index

100

99

99

101

Zdroj:

European Aluminium

(251)

Zaměstnanost v Unii se mezi lety 2016 a 2018 zvýšila za základě ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) o 8 %. Po nárůstu následoval pokles o 7 % v období šetření. Tento vývoj znovu z velké části kopíroval trend objemu výroby v tabulce 4.

(252)

European Aluminium vysvětlilo, že provádí pravidelné průzkumy zaměstnanosti, které obvykle vycházely ze zhruba 40 % výroby v Unii. Údaje uvedené výše jsou extrapolací údajů, takže se týkají celého odvětví. Výsledky těchto průzkumů jsou tudíž považovány za reprezentativní pro toto odvětví v celé Unii.

(253)

Protože se údaje o výrobě a zaměstnanosti navzájem blízce odráží, zůstávala produktivita v tunách na zaměstnance ve velké míře stabilní.

4.6.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(254)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(255)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.7.   Mikroekonomické ukazatele

4.7.1.   Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(256)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

 

2016

2017

2018

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR za tunu)

3 053

3 372

3 508

3 619

Index

100

110

115

119

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

2 960

3 245

3 448

3 541

Index

100

110

116

120

Dodané hliníkové předvalky na LME za 3 měsíce (Rotterdam, Německo a Itálie, průměr v EUR za tunu)

1 766

2 066

2 163

1 950

Index

100

117

122

110

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku a LME

(257)

Prodejní ceny na trhu v Unii pro nezávislé subjekty (volný trh) se během posuzovaného období zvýšily ze 3 053 EUR za tunu na 3 619 EUR za tunu, což odpovídá zvýšení o 19 %.

(258)

Na tento rostoucí trend je třeba nahlížet s ohledem na důležitý vývoj v odvětví. Zaprvé, během posuzovaného období všichni čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku změnili sortiment svých výrobků. Tito výrobci v Unii zejména zvýšili svůj prodej u výrobků s vysokou přidanou hodnotou, které jsou dražší. Ceny na trhu se také zvýšily kvůli nárůstu ceny hliníkových předvalků, což ukazují ceny na LME za 3 měsíce.

(259)

Vývoj cen na LME rovněž důrazně dopadl na jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku, které zahrnují i dodatečné náklady těchto výrobců na přechod na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

(260)

Jednotkové výrobní náklady se zvýšily o (20 %), tj. více než průměrné ceny na volné trhu v Unii (19 %).

4.7.2.   Náklady práce

(261)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

 

2016

2017

2018

Období šetření

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance (v EUR)

33 971

33 002

33 734

34 584

Index

100

97

99

102

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(262)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 2 %.

4.7.3.   Stav zásob

(263)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

 

2016

2017

2018

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

8 583

8 930

11 056

10 845

Index

100

104

129

126

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

3,4

3,4

4,1

4,4

Index

100

98

119

128

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(264)

Skladové zásoby u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 26 %. Ovšem stav na konci období vyjádřený jako procento výroby byl během tohoto období nízký. To je způsobeno tím, že odvětví hliníkových výlisků funguje jako zakázková výroba. Tento ukazatel je proto v rámci celkové analýzy újmy méně významný.

4.7.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(265)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2016

2017

2018

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

4,9

4,3

3,0

2,0

Index

100

88

61

42

Peněžní tok (v EUR)

37 678 269

43 401 626

8 594 466

35 807 285

Index

100

115

23

95

Investice (v EUR)

27 645 569

46 341 778

28 774 003

47 614 938

Index

100

168

104

172

Návratnost investic (%)

34,8

25,4

16,7

10,0

Index

100

73

48

29

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(266)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Do údajů v tabulce 10 nebyly zahrnuty výjimečné náklady a nerealizované zajišťovací zisky a ztráty. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla v posuzovaném období kladná, ovšem nízká a snížila se ze 4,9 % v roce 2016 na 2,0 % v období šetření. Tento vývoj ukazuje na významné snížení cen. Jak je vysvětleno ve 272. bodu odůvodnění, náklady výrobců v Unii se zvýšily více než jejich ceny. Průmysl v Unii nemohl zvýšit ceny ve stejné míře, jako rostly jeho náklady, kvůli silnému omezujícímu tlaku v důsledku dovozů z Číny (jak ohledně objemu, tak nízkých cen). V tomto období byly čínské ceny konzistentně nízké a výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což omezovalo růst cen, který by byl očekáván v souvislosti mimo jiné se zvyšujícími se cenami surovin a také rostoucí poptávkou. Čínský dovoz byl během posuzovaného období velmi významný. Kvůli tomu byla omezována a klesala ziskovost.

(267)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistých peněžních toků doznával výkyvů. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během posuzovaného období kladné, ovšem nízké hladiny peněžních toků. Peněžní toky se v letech 2016 až 2018 snížily o 77 %, ale během období šetření se výrazně zotavily. Za toto zotavení odpovídal zejména jeden z výrobců zařazených do vzorku, který převedl velké množství práce prováděné na začátku roku 2019 do prodeje hotových výrobků v období šetření.

(268)

Výrobci v Unii v posuzovaném období dále investovali, což dokazují údaje o investicích výše. Investice se pohybovaly mezi 27 a 47 miliony EUR ročně. Tyto investice byly realizovány zejména kvůli realizaci efektivních zisků a přeměně podnikání směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou a zaměření se na zákazníka. To považovali výrobci zařazení do vzorku za zásadní pro zachování konkurenceschopnosti na trhu.

(269)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně a ve skutečnosti se snížila o 71 %. Tento nepříznivý vývoj ukazuje, že i když se realizují investice, aby se udržela konkurenceschopnost, výnosy z těchto investic se v posuzovaném období výrazně snížily.

(270)

Všichni čtyři výrobci zařazení do vzorku jsou součástí velkých skupin společností a během posuzovaného období nepřetržitě zvyšovali kapitál určený k investicím. Ovšem s tak rychlým poklesem návratnosti investic je jasně ohrožena schopnost výrobců navyšovat kapitál v budoucnu.

4.7.5.   Závěr ohledně újmy

(271)

Několik ukazatelů signalizovalo pozitivní trend, například výroba, kapacita, objem prodeje na trhu v Unii a zaměstnanost. Nicméně pozitivní vývoj těchto ukazatelů souvisejících s nárůstem spotřeby, a vlastně tyto ukazatele by se měly zvyšovat výrazněji, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo naplno využít rostoucího trhu. Přes nárůst objemu prodeje výrobní odvětví Unie ztrácí svůj podíl na volném trhu.

(272)

Prodejní ceny se na volném trhu zvýšily o 19 %. Toto zvyšování cen ovšem nedrží krok s růstem nákladů (20 %). Tento vývoj byl způsoben snížením cen. Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit ceny ve stejné míře, jako rostly jeho náklady, kvůli silnému omezujícímu tlaku v důsledku dovozů z Číny snižujícím ceny v tomto odvětví. Protože se ziskovost během posuzovaného období nacházela pod cílovým ziskem a kvůli objemu a nízkým cenám čínského dovozu, došla Komise k závěru, že nárůst cen byl během posuzovaného období potlačen. V důsledku toho všechny ukazatele finančních výsledků, konkrétně ziskovost, návratnost investic a peněžní toky, vykázaly klesající trend a zisky se po celé posuzované období nacházely pod cílovými hodnotami. To je obzvláště škodlivé, protože trh s výrobkem, který je předmětem šetření, během posuzovaného období rostl, nicméně výrobní odvětví Unie stále poškozují nízké a klesající zisky. Přes snahu o co nejvyšší investice pro zachování konkurenceschopnosti průmysl v Unii zcela jasně nedosahuje vysokého zisku nezbytného jako pobídka pro budoucí investice. Kromě toho došlo ve výrobním odvětví Unie k poklesu v období růstu na trhu v Unii. Výrobní odvětví Unie ztratilo 5 % podílu na rostoucím trhu a viditelně nedokázalo růstu na trhu v Unii využít.

(273)

Dále je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie slouží různorodé spotřebitelské základně s neustále se zvyšujícími požadavky. Je zásadní, aby odvětí v Unii nadále investovalo do výzkumu a vývoje a řešení zaměřených na zákazníky. Rychle se zhoršující návratnost investic (–71 %) je tedy sama o sobě vážnou hrozbou další životaschopnosti odvětví.

(274)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(275)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost odvětví Unie, prodej na trhu vlastní spotřeby, ceny surovin a vývoj spotřeby.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(276)

Zhoršování situace ve výrobním odvětví Unie se shoduje s výraznou penetrací dovozů z Číny, které neustále snižují ceny odvětví Unie a každopádně potlačují cenovou hladinu na trhu v EU, čímž mezi nimi vzniká příčinná souvislost.

(277)

Objem dovozu z Číny se zvýšil (jak ukazuje tabulka 2) z asi 209 000 tun v roce 2016 na zhruba 310 000 tun v období šetření, což představuje nárůst o 48 %. Podíl na trhu se během stejného období zvýšil ze 6,9 na 9,6 %, což je nárůst o 39 %. Za stejné období (podle tabulky 5) se prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu zvýšil o pouhá 2 % jeho tržní podíl se snížil z 85,1 % na 81,1 %, tedy došlo k 5% poklesu. Prodej na menším trhu vlastní spotřeby klesl o 8 %. Dumpingový dovoz se neustále každoročně zvyšoval, a to jak absolutně, tak relativně. Jak je vidět v tabulce 1, spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 7 %. Je ovšem zjevné, že z tohoto růstu těžil především dovoz z Číny.

(278)

Ceny v dumpingovém dovozu se během posuzovaného období zvýšily o 4 % (jak vyplývá z tabulky 3) z 2 812 EUR za tunu v roce 2016 na 2 912 EUR za tunu v posuzovaném období. Za stejné období se světové ceny hliníku zvýšily asi o 10 % (jak ukazuje index LME v tabulce 7). Dále se během posuzovaného období zvýšily ceny ve výrobním odvětví Unie o 19 %, což je patrné v tabulce 7. Nicméně tato tabulka také ukazuje, že se během stejného období v tomto odvětví v Unii o 20 % zvýšily průměrné náklady. Nakonec rozpětí cenového podbízení vypočítané pro vyvážející výrobce přesahuje v průměru 25 %.

(279)

Jak je vysvětleno výše, růst cen a nákladů v odvětví v Unii musí být analyzován s ohledem na změny struktury výrobků v tomto odvětví a zvýšení cen hliníku. Ovšem nárůst cen ve výrobním odvětví Unie a jeho pokusy o přechod na výrobky s vyšší přidanou hodnotou (požadovaných zákazníky) nedokázaly zabránit dalšímu snižování ziskovosti prodejů v tomto odvětví, která se během posuzovaného období dále snižovala. To způsobil zejména omezující tlak na tržní ceny v důsledku zvyšujícího se objemu dumpingových dovozů z Číny za nízké ceny. Závěr tedy zní, že dovoz z Číny rovněž způsobil snížení cen a brání jejich zvyšování.

(280)

Jedna zainteresovaná strana (Airoldi) se dotázala, jak by mohl mít čínský dovoz s tak omezeným podílem na trhu v období šetření tak významný dopad. V tomto ohledu se uvádí, že se výrobek, který je předmětem šetření, prodává na smluvní bázi, kdy cena tvoří důležitý prvek, často ten nejdůležitější. Přítomnost levné nabídky čínských vyvážejících výrobců vysvětluje, jak mohl tento prodej dosáhnout tak významného vlivu na všechny tržní ceny. Čínští výrobci v období šetření prodávali jak obchodníkům v Unii, tak koncovým uživatelům. To znamená, že se jejich negativní vliv na tržní ceny dotkl všech prodejních kanálů na trhu, nejen cen při prodeji jednoduchých výrobků distributorům.

(281)

Trh s hliníkovými výlisky v Unii se postupně stále více zaměřuje na dodávku zakázkových řešení pro zákazníky z různých odvětví, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, doprava a stavebnictví. Tento vývoj znamená, že výrobci dodávající na trh v Unii musí investovat do výzkumu a vývoje nových výrobků a poskytovat řešení odpovídající poptávce zákazníků. Ale bez ohledu na tyto investice výrobní odvětví Unie postupně ztrácí svou ziskovost a podíl na trhu. Tento vývoj je způsoben tlakem na ceny vyvíjeným velkými objemy čínských vyvážejících výrobců.

(282)

Navíc se penetrace čínského dovozu během posuzovaného období vyskytovala nejen na částech trhu, které nakupují jednoduché komoditní výrobky. Existuje jasný důkaz, že Čína postupně proniká na trh zvyšováním své přítomnosti v části trhu se smluvními prodeji. Cena je nejen důležitým prvkem těchto smluv, ale je evidentní, že výše uvedená rozpětí cenových podbízení (více než 25 %) hrají klíčovou úlohu při rozhodování zákazníků.

(283)

Závěr tedy zní, že dovoz z Číny rovněž způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma se týkala zejména cen, ovšem také objemu.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Dovoz z třetích zemí

(284)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z třetích zemí

Země

 

2016

2017

2018

Období šetření

Turecko

Objem (v tunách)

77 136

87 706

107 393

110 463

Index

100

114

139

143

Podíl na volném trhu (%)

2,6

2,7

3,2

3,4

Průměrná cena

3 520

3 601

3 569

3 448

Index

100

102

101

98

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

163 434

221 028

201 350

188 809

Index

100

135

123

116

Podíl na volném trhu (%)

5,4

6,6

6,0

5,8

Průměrná cena

3 629

3 513

3 841

3 879

Index

100

97

106

107

Veškerý dovoz kromě dotčené země celkem

Objem (v tunách)

240 570

308 734

308 743

299 273

Index

100

128

128

124

Podíl na volném trhu (%)

8,0

9,5

9,2

9,3

Průměrná cena

3 594

3 538

3 747

3 720

Index

100

98

104

104

Zdroj:

Eurostat

(285)

Objem dovozu z Turecka se v posuzovaném období zvýšil o 43 %, a sice ze zhruba 77 000 tun v roce 2016 na asi 110 000 tun v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl z 2,6 % v roce 2016 na 3,4 % v období šetření.

(286)

Celkové posouzení dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ukazuje pro Turecko během období šetření průměrnou cenu 3 448 EUR za tunu, což je o 18 % více než celková průměrná cena čínského dovozu, která činí 2 912 EUR za tunu. Podrobnější posouzení různých kódů KN dokládá, že se většina tohoto dovozu (89 %) týkala kódů KN 7604 21 00 a 7604 29 90, což jsou duté a plné profily. Vzhledem k obrovskému významu těchto druhů výrobků bylo provedeno samostatné porovnání cen. Průměrná cena těchto výrobků během období šetření činila 3 458 EUR za tunu. To je o 19 % více, než je průměrná cena čínského dovozu podle stejných kódů KN za stejné období.

(287)

Dovoz z třetích zemí (zejména z Ruska, Švýcarska, Norska a Bosny a Hercegoviny) tvoří rovněž především plné a duté profily (69 %). Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období zvýšil o 16 %, a sice ze zhruba 163 000 tun v roce 2016 na asi 189 000 tun v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl z 5,4 % v roce 2016 na 5,8 % v období šetření. Průměrná cena u tohoto dovozu činila 3 720 EUR za tunu, což je ještě více než cena z Turecka.

(288)

Objem, cena a podíl na trhu u dovozu z Turecka a z třetích zemí nemají na výrobní odvětví Unie takový dopad, aby způsobily zhoršení jeho stavu.

5.3.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(289)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2016

2017

2018

Období šetření

Objem vývozu (v tunách)

201 697

212 634

218 680

208 144

Index

100

105

108

103

Průměrná cena (EUR za tunu)

5 213

5 436

5 623

5 797

Index

100

104

108

111

Zdroj:

Eurostat

(290)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 3 %, a sice ze zhruba 202 000 tun v roce 2016 na asi 208 000 tun v období šetření.

(291)

Průměrná cena tohoto vývozu se v posuzovaném období zvýšila o 11 %, a sice z 5 213 EUR za tunu v roce 2016 na 5 797 EUR za tunu v období šetření.

(292)

Vzhledem k jeho příspěvku k celkové výrobě a k prodeji odvětví Unie a s ohledem na vysokou cenu tohoto vývozu a jeho stabilní objem je jasné, že tento vývoz výrobní odvětví Unie nepoškozuje.

5.4.   Spotřeba

(293)

Tabulka 1 dokládá, že se mezi lety 2016 a 2018 volný trh v Unii zvýšil o 11 % ze zhruba 3 na 3,35 milionu tun a v období šetření klesl o 4 procentní body na zhruba 3,2 milionu tun. Celkový nárůst během posuzovaného období dokládá, že nedošlo k žádnému poklesu poptávky.

(294)

Protože spotřeba během posuzovaného období rostla, je možné vyvodit závěr, že tento vývoj spotřeby výrobní odvětví Unie nepoškozuje.

5.5.   Využití pro vlastní spotřebu

(295)

Jak je vidět v tabulce 5, během posuzovaného období klesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu pro vlastní spotřebu o 8 %. Ovšem objem pro toto použití činil každý rok 2 % nebo méně z celkového prodeje ve výrobním odvětví Unie.

(296)

Vzhledem k velmi omezené velikosti trhu pro vlastní spotřebu by jeho vývoj výrobní odvětví Unie nepoškodil.

5.6.   Cena surovin

(297)

Hlavní surovinou používanou odvětvím v Unii jsou předvalky z hliníkové slitiny, přestože jsou někteří výrobci integrovanější a vyrábějí rovněž hliníkové slitiny používané při výrobě hliníkových výlisků.

(298)

Cenu hliníku určuje LME a představuje asi dvě třetiny nákladů na typický hliníkový výlisek, přestože se tento procentní podíl mění podle složitosti prodávaného konečného výrobku.

(299)

Jak ukazuje tabulka 7, pro období od roku 2016 do období šetření se index dodaných předvalků na LME během posuzovaného období zvýšil o 10 %. To by pro výrobek, který je předmětem šetření, představovalo nárůst výrobních nákladů asi o 6–7 %.

(300)

Ovšem výrobní odvětví Unie obvykle prodává prostřednictvím smluv, přičemž je uvedena nejnovější cena na LME společně s náklady na přeměnu a dodávku. Výrobci v Unii používají zajišťovací nástroje, které je chrání před rozdíly mezi cenou hliníku uvedenou ve smlouvě a skutečnou kupní cenou hliníku.

(301)

Vzhledem k tomu, že se ceny hliníku stanoví smluvně, a ke skutečnosti, že se výrobní odvětví Unie chrání před výkyvy cen surovin, bylo zřejmé, že zvýšení cen surovin odvětví Unie nepoškodí.

5.7.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(302)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Další faktory nemají na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o ztráty tržního podílu, cenové podbízení a klesající ziskovost, prakticky žádný dopad.

(303)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá zejména ve ztrátě tržního podílu, cenovém podbízení a omezení a snížení ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků.

6.   ZÁJEM UNIE

(304)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by mohla dojít k závěru, že v tomto případě není v zájmu Unie přijmout opatření týkající se dovozu z Číny navzdory zjištěnému dumpingu, který působí újmu. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dalších relevantních hospodářských subjektů.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie a dodavatelů v Unii

(305)

V Unii působí asi 200 společností vyrábějících hliníkové výlisky. Uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět ztracený podíl na trhu a současně zvýšit svou nízkou ziskovou směrem k úrovním považovaným za udržitelné.

(306)

Toto odvětví zaměstnává v Unii přímo asi 40 000 pracovníků a mnoho dalších je na něm závislých nepřímo. Výrobci jsou rozprostřeni po celé Unii.

(307)

Absence opatření by mohla mít významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie v podobě dalšího poklesu cen a nižšího objemu prodeje, čímž by se snížila ziskovost a investice. Tato opatření umožní výrobnímu odvětví Unie využít svého potenciálu na trhu v Unii, získat zpět ztracený podíl na trhu a zvýšit ziskovost na úrovně, jež by bylo možné očekávat v podmínkách běžné hospodářské soutěže.

(308)

Hliník je mnohem lehčí než ocel a je v Unii považován za klíčovou surovinu při plnění emisních cílů stanovených Pařížskou dohodou (2015). Příkladem budiž zvýšené používání hliníkových výlisků v automobilovém průmyslu a jejich klíčová úloha při budování výroby elektromobilů v Unii.

(309)

Kromě toho, že European Aluminium zastupuje výrobní odvětví Unie, reprezentuje rovněž velkou část unijního odvětví primárního hliníku. Na výrobu hliníkových výlisků se spotřebuje přibližně 20 % primárního hliníku vyrobeného v Unii. Odvětví primárního hliníku je rovněž významným unijním zaměstnavatelem a závisí na dobré kondici svých zákazníků. Hlavním produktem tohoto odvětví určeným odvětví hliníkových výlisků jsou předvalky. Rozšíří-li se okruh smluvních dodavatelů odvětví hliníkových výlisků, bude ohrožena rovněž životaschopnost těchto dodavatelů.

6.2.   Zájem dovozců

(310)

Odvětví dovozu spolupracovalo jen velmi omezeně. 6 nezávislých dovozců předložilo formulář pro získání vzorků reprezentující pouhá 2 % čínského dovozu.

(311)

Dovozci hliníkových výlisků zařazení do vzorku se specializují na obchodování s hliníkem a 50 % jejich obratu pochází z hliníkových výlisků. Dovozci nakupují kolem 50 % svých hliníkových výlisků z dotčené země a dalších 50 % pochází z výrobního odvětví Unie a dalších třetích zemí. Přestože jsou hliníkové výlisky z Čína procleny se sazbou 6–7,5 %, bylo toto podnikání výrazně ziskovější než v případě jiných dovážených výrobků a ziskovější než výrobní odvětví Unie, a to navzdory skutečnosti, že je odvětví dovozu méně rizikové než výrobní odvětví.

(312)

Dovozci tvrdili, že nemohou nakupovat všechny své hliníkové výlisky od výrobního odvětví Unie, protože nedokáže uspokojit celou jejich poptávku. Konkrétněji jeden výrobce (Airoldi) uvedl, že dováží zejména hliníkové výlisky z tvrdých slitin, které podle něj mají v Unii delší dodací lhůty. Tvrdí, že dalším dokladem nedostatečných dodávek je, že jsou některé výrobky vyňaty z proclení v rámci samostatných celních kvót. Výrobní odvětví Unie vyvrátilo tvrzení o problémech s dodávkami, když uvedlo, že disponuje rezervními kapacitami a může dodávat kompletní sortiment výrobků požadovaných dovozci a odvětvími v Unii, které je používají, včetně hliníkových výlisků z tvrdých slitin.

(313)

Podle informací ve spisu není zjevné, že by v Unii chyběl jakýkoliv konkrétní výrobek či slitina. Dva z výrobců v Unii zařazení do vzorku vyrábí velká množství hliníkových výlisků z tvrdých slitin a disponují významnými rezervními kapacitami. Výrobní odvětví Unie doložilo, že mnoho výrobců v Unii vlastní kapacity pro výrobu hliníkových výlisků z tvrdých slitin. Další alternativní zdroje dodávek najdeme ve třetích zemích.

(314)

Pokud jde o výjimky z dovozních cel, samostatné celní kvóty čítají celkem 3 000 tun dotčeného produktu, které jsou osvobozeny od celní povinnosti nařízením Rady (EU) 2019/2220 (97). Výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že tyto výjimky zpochybnilo kvůli tomu, že dokáže dodat konkrétní výrobky, na něž se tato výjimka vztahuje. Očekává se, že rozhodnutí o další potřebě zachování těchto výjimek bude vydáno do konce roku 2020. Protože je dotčené množství minimální (asi 1 % veškerého dovozu za období šetření), není tato otázka považována za významný problém pro zásobování. Jestliže se objeví další informace, bude tato záležitost přezkoumána v závěrečné fázi šetření.

(315)

Jeden z dovozců (Airoldi) argumentoval, že je pandemie COVID-19 případem zásahu vyšší moci a odporovalo by zájmům Unie, kdyby byla na dovoz dotčeného výrobku uvalena antidumpingová cla. Dále uvedl, že by nebylo vhodné uvalit cla v roce 2020 podle situace v roce 2019, protože rok 2020 je ovlivněn epidemií COVID-19. Nicméně obdobím posuzovaným tímto šetřením jsou roky 2016 až 2019. K událostem v roce 2020 by běžně nemělo být s ohledem na ukládání opatření přihlíženo, nedojde-li k trvalé změně situace. Důkazy obsažené v nařízení ukládajícím celní evidenci dovozu naznačují, že se v období od března do května 2020 zvýšil tlak dovozu na výrobní odvětví Unie. Nebyl předložen žádný důkaz odůvodňující, že by ukončení šetření bez opatření bylo v zájmu Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Společnost Airoldi již obdržela dopis vysvětlující, že neexistuje žádný právní základ k zastavení současného šetření z důvodu pandemie COVID-19 na základě zásahu vyšší moci.

(316)

Airoldi rovněž tvrdila, že výrobní odvětví Unie využívá antidumpingový nástroj pro prosazování údajného oligopolu, což je podle judikatury unijních soudů porušením práva. European Aluminium tato tvrzení důrazně odmítla. Nic ovšem nenaznačuje, že by se výrobní odvětví Unie chovalo v rozporu s hospodářskou soutěží nebo vytvářelo protiprávní oligopol, a společnost Airoldi nepředložila žádný důkaz týkající se zjištění v této záležitosti ani žádnou analýzu vysvětlující jejich relevantnost v souvislosti se základním nařízením.

(317)

Antidumpingová opatření budou mít pravděpodobně určitý negativní dopad na dovozce v Unii, protože opatření uvalená na dovoz z Číny mohou snížit obrat a ziskovost jejich obchodu s hliníkovými výlisky. Tito dovozci ovšem budou mít možnost díky své výrazné marži zisku zhruba 7 až 13 % přenést cla na své zákazníky. Rovněž mohou najít alternativní zdroje nabídky, včetně dodavatelů z dalších třetích zemí a výrobního odvětví Unie. Oba dovozci zařazení do vzorku disponovali vyváženou strukturou zásobování a nebyli závislí na dovozu z Číny. Oba dovozci zařazení do vzorku rovněž vykonávali významné činnosti nesouvisející s výrobkem, který je předmětem šetření, na něž zavedení cel nedopadne. Proto by kombinace jiných činností, dalších zdrojů zásobování pro výrobek, který je předmětem šetření, a schopnost částečně překonat dopad cel na jejich zákazníky mohla znamenat, že se nezávislých dovozců uložená opatření nadměrně nedotknou.

6.3.   Zájem uživatelů

(318)

Výrobek, který je předmětem šetření, odebírá mnoho uživatelských odvětví, zejména stavebnictví, doprava, strojírenství a další, včetně spotřebních výrobků. Některé hliníkové výlisky jsou před prodejem koncovým uživatelům prodávány distributorům.

(319)

Přestože se někteří uživatelé a jejich sdružení registrovali jako zainteresované strany, většina uživatelů v odvětví se šetřením nespolupracovala a nevyplnila odpovědi v dotazníku.

(320)

Na dotazník odpověděla pouze Alstom Group, která nakupuje hliníkové výlisky pro své podnikání v oblasti železniční dopravy. Alstom a Asociace evropského železničního průmyslu (UNIFE) se rovněž relevantně vyjádřily k problematice zájmů Unie.

Odvětví železniční dopravy

(321)

Hliníkové výlisky jsou pro odvětví železniční dopravy důležité, protože jsou klíčem k modernizaci železničních kolejových vozidel, aby splňovala normy pro bezpečnost cestujících, odolnost při nehodě a pomohla odvětví snížit jeho emise uhlíku díky snížení hmotnosti železničních kolejových vozidel a spotřeby paliva. Odvětví vysvětlilo, že buduje vztahy se svými dodavateli v Unii i v Číně, aby vyráběli hliníkové výlisky na zakázku, což znamená, že je změna dodavatelů nežádoucí a zahrnuje náklady navíc. Odvětví dále uvedlo, že splnit jejich specializované požadavky dokáže pouze omezený počet výrobců v Unii. Skupina Alstom zdůraznila, že některé její výrobky dokáží dodávat pouze 3 výrobci v Číně a jeden v Unii. European Aluminium argumentovalo, že jeho členové disponují jak kapacitou, tak technickými znalostmi nezbytnými k zásobování odvětví železniční dopravy.

(322)

Komise dospěla k závěru, že by změna dodavatelů skupinu Alstom a další společnosti v tomto odvětví nevyhnutelně poškodila z hlediska nákladů. Ovšem nákup výrobku, který je předmětem šetření, skupinou Alstom představuje zanedbatelné procento obratu společnosti a společnost nakupuje z několika zdrojů, včetně Číny a dalších zemí. Proto by se mohla rozhodnout pro nákup v Číně a placení antidumpingových cel při dovozu, přičemž částka těchto cel by představovala jen okrajové náklady nedosahující ani 1 % příslušného obratu.

(323)

Alstom a UNIFE rovněž argumentovaly, že by uložení antidumpingových opatření na hliníkové výlisky používané v odvětví železniční dopravy odporovalo zájmům Unie, protože:

(a)

tyto druhy výrobků tvoří zanedbatelný podíl dovozu z Číny, s pouhými asi 1,3 % trhu s hliníkovými výlisky v Unii, takže výrobcům v Unii nezpůsobují újmu, a

(b)

uložení opatření by vážně narušilo konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy v Unii, protože konkuruje dovozům železničních vozidel ze třetích zemí, kde se na suroviny cla nevztahují.

(324)

Ovšem skutečnost, že výrobky pro odvětví železniční dopravy tvoří jen malou část dovozu na trh v Unii, se netýká jen odvětví železniční dopravy. Nebyl předložen žádný důkaz, že by se snížení cen způsobené dovozem z Číny nevyskytovalo u hliníkových výlisků pro odvětví železniční dopravy, nebo se vyskytovalo pouze omezeně. Naproti tomu podle informací předložených jediným spolupracujícím uživatelem z odvětví železniční dopravy penetroval dovoz z Číny v tomto odvětví během období šetření trh mnohem více než globálně a tato penetrace trhu postupovala mnohem rychleji. Proto se škodlivé dopady dovozu hliníkových výlisků do odvětví železniční dopravy neliší od újmy způsobené jinými druhy výrobku, jichž se šetření týká.

Automobilový průmysl

(325)

Pokud jde o automobilový průmysl, který je jedním z nejdůležitějších odběratelských odvětví, uživatelé v tomto odvětví nijak nespolupracovali. European Aluminium a výrobci v Unii zařazení do vzorku uvedli, že hliníkové výlisky hrají stále důležitější úlohu zejména na rostoucím trhu s elektromobily, kde jsou hliníkové výlisky důležité pro snížení hmotnosti vozidel a prodloužení jejich dojezdu. Tyto informace byl potvrzeny odkazem na údaje o prodeji výrobního odvětví Unie a veřejně dostupnými informacemi zveřejněnými sdružením automobilového průmyslu. Předpokládá se ovšem, že by se v automobilovém průmyslu mohly uplatňovat podobné zmírňující faktory jako v odvětví železniční dopravy:

nákup výlisků činil kolem 3 miliard EUR, ale stále představuje méně než 1 % obratu automobilového průmyslu,

většina nákupů nepochází z Číny a

vývoz vozidel z Unie odpovídal zhruba za 25 % výroby v období šetření (98), což znamená, že antidumpingová cla na dovážené hliníkové výlisky by se nemusela vždy uplatňovat kvůli možné organizaci zušlechťovacího styku pro následně vyvážená vozidla.

Stavebnictví

(326)

Pokud jde stavebnictví, které je jedním z nejdůležitějších odběratelských odvětví, uživatelé v tomto odvětví nijak nespolupracovali. European Aluminium a výrobci v Unii zařazení do vzorku potvrdili, že hliníkové výlisky hrají důležitou úlohu a odpovídají zhruba za 50 % spotřeby v Unii. Tyto informace byly potvrzeny odkazem na údaje o prodeji v tomto výrobním odvětví Unie. Přestože prodej hliníkových výlisků do odvětví stavebnictví činil zhruba 5 miliard EUR, je třeba na tento údaj pohlížet v kontextu obrovské velikosti tohoto výrobního odvětví Unie. Podle nejnovějších informací zveřejněných Eurostatem stál v roce 2018 nákup zboží a služeb ve stavebnictví 1 277 miliard EUR a obrat činil 1 874 miliard EUR (99). Nákup hliníkových výlisků tedy představuje ve stavebnictví zanedbatelný podíl na nákladech a obratu.

(327)

Proto je dopad jakýchkoliv opatření na toto odvětví jako celek považován za minimální. Ovšem je uznáváno, že význam hliníkových výlisků může být pro různé subjekty stavebnictví rozdílný. Kvůli absenci spolupráce nejsou k dispozici podrobné informace.

Ostatní odvětví

(328)

Pro ostatní hlavní uživatelská odvětví, kterými jsou strojírenství a spotřební průmysl, nebyly získány žádné ověřitelné údaje. V rámci těchto sektorů působí mnoho průmyslových odvětví a význam hliníkových výlisků a umírňujících faktorů pro jednotlivá odvětví není znám. Proto nelze vyloučit, že někteří uživatelé, kteří během šetření nespolupracovali, nebudou opatřeními postiženi. Ve spisu se ovšem nenachází žádné informace, jež by tyto informace odůvodňovaly nebo kvantifikovaly.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(329)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie uložit prozatímní opatření na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Číny.

7.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

7.1.   Výpočet ceny nepůsobící újmu

(330)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(331)

Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(332)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory:

míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země,

míru ziskovosti nezbytnou k pokrytí všech nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovace a

míru ziskovosti, kterou by bylo možné očekávat za běžného stavu hospodářské soutěže.

(333)

European Aluminium a jeden z výrobců v Unii tvrdili, že je nutná cílová míra zisku alespoň 16 %, protože odvětví hliníkových výlisků vyžaduje vysoké investice do výrobního vybavení i vývoje výrobků společně se zákazníky. Druhý výrobce v Unii uvedl, že by se běžný zisk měl pohybovat nad 8 %. Tato tvrzení byla podpořena skutečností, že je zaměření se na zákazníka v tomto odvětví stále důležitější a další investice této povahy jsou zásadní pro budoucí přežití odvětví. Tyto investice jsou nutné, aby bylo možné poskytovat řešení na zakázku zákazníkům v hlavních odvětvích (automobilový průmysl, strojírenství, doprava a stavebnictví).

(334)

Komise pro stanovení cílového zisku tato tvrzení přezkoumala společně s údaji dostupnými ve spisu relevantními podle požadavků čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(335)

Protože se ceny ve výrobním odvětví v Unii během posuzovaného období v důsledku dumpingového dovozu snížily, jak je vysvětleno ve 272. bodu odůvodnění výše, nebyly zisky v tomto období považovány za vhodný základ stanovení cílového zisku. Komise proto přezkoumala ziskovost výrobního odvětví Unie před posuzovaným obdobím rovněž s ohledem na tvrzení odvětví EU týkající se nezbytných vysokých investic v tomto podnikání.

(336)

S ohledem na zisk očekávaný za běžných podmínek hospodářské soutěže Komise poznamenala, že před rokem 2014 měla na ziskovost dopad finanční krize a od roku 2014 se prudce zvýšil dovoz z Číny a začal působit újmu. Proto je rok 2014 považován za rok nejlépe reprezentující běžné podmínky hospodářské soutěže v tomto odvětví. Dva ze čtyř výrobců zařazených do vzorku, Constellium Děčín a Impol, dosáhly v roce 2014 míry ziskovosti minimálně 10 %. Třetí výrobce, Hydro Hungary, tehdy procházel strukturálními změnami, takže není míra jeho ziskovosti zcela reprezentativní. Pro čtvrtého výrobce zařazeného do vzorku, STEP G, nejsou dostupné žádné údaje, protože společnost byla založena až v roce 2015. Komise na základě těchto údajů rozhodla, že cílový zisk 10 % podle míry ziskovosti dosažené v roce 2014 odráží míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země a míru ziskovosti, kterou by bylo možné očekávat za běžného stavu hospodářské soutěže.

(337)

S ohledem na tvrzení výrobního odvětví EU, jak je vysvětleno výše ve 333. bodu odůvodnění, pak Komise podle požadavků čl. 7 odst. 2c posoudila, zda by tato míra stačila k pokrytí všech nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací.

(338)

Ověřené údaje o investicích podporují tvrzení, že odvětví hliníkových výlisků vyžaduje velké investice do výrobního vybavení i do vývoje výrobků společně se zákazníky. Přes klesající ziskovost se investice výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období zvýšily o 72 %, což představuje více než 4,4 % obratu těchto společností během posuzovaného období a 5,4 % v období šetření. To potvrzuje údaje výrobního odvětví EU, že jsou pro zachování konkurenceschopnosti a zaměření se na zákazníka bez ohledu na situaci v podnikání a hospodářství nutné trvale vysoké investice. Proto musí být s ohledem na přítomnost škodlivého dumpingu ovlivňujícího běžný stav hospodářské soutěže a ve svém konečném důsledku dopadajícího na ziskovost k této úrovni investic přihlédnuto při stanovování relevantního cílového zisku. S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že by investice, výzkum a vývoj a inovace v odvětví hliníkových výlisků pokryl cílový zisk 10 %, a přesto by zůstala marže zisku kompenzující další výrobní faktory.

(339)

Přestože je tento 10% cílový zisk z velké části v souladu s úrovní uváděnou jedním z výrobců v EU (míra zisku nad 8 %), European Aluminium a jeden z výrobců v Unii tvrdili, že pro pokrytí investic je nezbytný zisk minimálně 16 %. Protože této úrovně v období 2014–2016 fakticky dosáhla jedna společnost zařazená do vzorku, odráží pouze nejúspěšnější společnost s nejsofistikovanějším sortimentem výrobků, a tedy s vyššími požadavky na investice. Naproti tomu úroveň 10 % plně odráží sortiment výrobků a investice všech výrobců v EU zařazených do vzorku, a nakonec i celého odvětví. Tvrzení týkající se vyšší míry cílového zisku bylo proto zamítnuto.

(340)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že 10% míra cílového zisku odpovídá všem požadavkům čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(341)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Komise stanovila další náklady ve výši 0,04 %, které byl připočteny k ceně nepůsobící újmu. Poznámka o tom, jak Komise určila tyto dodatečné náklady, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí.

(342)

Tyto náklady zahrnovaly dodatečné budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU pro dosažení souladu s mnohostrannými dohodami o životním prostředí. Tyto dodatečné náklady byly vypočítány na základě průměrných odhadovaných povolenek EU (EUA), jež musí být zakoupeny v období uplatňování opatření (2020 až 2024). Od EUA použitých při výpočtu byly odečteny dostupné bezplatné povolenky a použité EUA byly upraveny tak, aby se týkaly výhradně výrobku, který je předmětem šetření,. Náklady na povolenky byly extrapolovány tak, aby odpovídaly očekávaným změnám cen během doby trvání opatření. Zdrojem těchto předpokládaných cen je výtah společnosti Bloomberg New Energy Finance ze dne 7. července 2020. Průměrná předpokládaná cena povolenky v tomto období činí 36,4 EUR za tunu emisí CO2.

(343)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu.

(344)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie spolupracujícími výrobci v Unii nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto porovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(345)

Pokud jde o zbytkové rozpětí, pak s ohledem na nízkou spolupráci čínských vývozců a další faktory uvedené výše ve 206. bodu odůvodnění Komise rozhodla, že stanoví zbytkové rozpětí podle zbytkového rozpětí prodeje pod cenou na 65,6 %. Toto rozpětí bylo nastaveno na úrovni nejvyššího rozpětí prodeje pod cenou stanoveného pro druh výrobku prodávaný v reprezentativních množstvích na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců.

(346)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Podnik

Dumpingové rozpětí

Rozpětí prodeje pod cenou

skupina Haomei Group:

30,4  %

30,5  %

skupina PMI Group

38,2  %

56,4  %

další spolupracující podniky

34,9  %

45,5  %

všechny ostatní společnosti

48,0  %

65,6  %

7.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie

(347)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel předložil Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, narušení v oblasti surovin. Zdá se, že důsledkem uvedených zkreslení jsou ceny, které jsou nižší než ceny uváděné na mezinárodních trzích pro tentýž výrobek. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(348)

Protože je ovšem rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

7.3.   Závěr

(349)

Komise na základě výše uvedeného posouzení došla k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(350)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(351)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Podnik

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Sazba prozatímního antidumpingového cla

Guangdong Haomei New Materials Co., Ltd.

30,4  %

30,5  %

30,4  %

Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd.

30,4  %

30,5  %

30,4  %

Press Metal International Ltd.

38,2  %

56,4  %

38,2  %

Press Metal International Technology Ltd.

38,2  %

56,4  %

38,2  %

Další spolupracující podniky

34,9  %

45,5 %

34,9  %

Všechny ostatní společnosti

48,0  %

65,6  %

48,0  %

(352)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti, odrážejí. Sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(353)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (100). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(354)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(355)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(356)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(357)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

9.   CELNÍ EVIDENCE

(358)

Jak je uvedeno ve 4.bodu odůvodnění, Komise zavedla celní evidencei dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Celní evidence tedy probíhala během fáze předběžného poskytování informací.

(359)

S ohledem na zjištění v prozatímní fázi by měla být celní evidence dovozu zastavena.

(360)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření. Toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi.

10.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(361)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetové stránce GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(362)

Dva vyvážející výrobci v Číně zařazení do vzorku a další zúčastněné strany, včetně jednoho dovozce zařazeného do vzorku, předložili své připomínky. Ty se netýkaly formálních chyb ve výpočtech a bude jim v případě potřeby věnována pozornost v konečné fázi.

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(363)

Komise v zájmu řádné správy vyzývá zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(364)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Prozatímní antidumpingové clo se ukládá na dovoz prutů, tyčí, profilů (plných i dutých), trub a trubek, nesmontovaných, též připravených pro použití v konstrukcích (např. stříhaných na délku, vrtaných, ohýbaných, zkosených, se závitem), vyrobených z hliníku, též ve slitině, obsahujících nejvýše 99,3 % hliníku, kromě:

(1)

výrobků připojených (např. svařením nebo spojovacími prostředky) tak, aby tvořily podsestavy;

(2)

svařovaných trub a trubek;

(3)

výrobků v zabalených soupravách s nezbytnými součástmi pro sestavení konečného výrobku bez dalšího dokončování nebo opracovávání součástí (dále jen „souprava konečných výrobků“);

v současnosti zařazených do kódů KN ex 7604 10 10, ex 7604 10 90, 7604 21 00, 7604 29 10, 7604 29 90, ex 7608 10 00, 7608 20 81, 7608 20 89 a ex 7610 90 90 (kódy TARIC 7604101011, 7604109011, 7604109025, 7604109080, 7608100011, 7608100080, 7610909010) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Podnik

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Guangdong Haomei New Materials Co., Ltd.

30,4  %

C562

Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co., Ltd.

30,4  %

C563

Press Metal International Ltd.

38,2  %

C564

Press Metal International Technology Ltd.

38,2  %

C565

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze

34,9  %

 

Všechny ostatní společnosti

48,0  %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do 15 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, tak učiní do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení přezkoumá žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

1.   Celním orgánům se tímto ukládá, aby ukončily celní evidenci dovozu podle článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2020/1215, kterým se zavádí celní evidence dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny do EU ke spotřebě nejdříve 90 dní před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1215 ze dne 21. srpna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 275, 24.8.2020, s. 16).

(3)  Úř. věst. C 51, 14.2.2020, s. 26.

(4)  Příslušné dotazníky a dotazník pro uživatele byly ke dni zahájení řízení k dispozici na https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2449

(5)  „Dotazník k existenci podstatného zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a nařízení (EU) 2016/1036 určený vládě Čínské lidové republiky“ a „Dotazník k existenci zkreslení v oblasti surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a nařízení (EU) 2016/1036 určený vládě Čínské lidové republiky“.

(6)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2) (dále jen „zpráva“).

(7)  OECD (2019), „Měření zkreslení na vnitřních trzích: hodnotový řetězec hliníku“, OECD Trade Policy Papers, č. 218, OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/c82911ab-en (last accessed on 03/09/2020).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/915 ze dne 4. června 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 146, 5.6.2019, s. 63).

(9)  Viz https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU, vyhledáno dne 11. července 2019.

(10)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(11)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(12)  K dispozici na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno 8. září 2020).

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 20-21.

(14)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(15)  Zpráva – kapitola 6, s. 120-121.

(16)  Zpráva – kapitola 6, s. 122-135.

(17)  Zpráva – kapitola 7, s. 167-168.

(18)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(19)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50, 84, kapitola 5, s. 108–109.

(20)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24, a kapitola 5, s. 97–108.

(21)  Zpráva – kapitola 5, s. 104-9.

(22)  Studie OECD, s. 29.

(23)  Australská antidumpingová komise, Aluminium Extrusions from China, REP 248, 13. července 2015, s. 79.

(24)  Taube, M. (2017). Analysis of Market Distortions in the Chinese Non-Ferrous Metals Industry, Think!Desk, 24. dubna 2017, s. 51.

(25)  Viz například zpráva týkající se skutečnosti, že vláda provincie Šan-tung nezabránila rozšíření kapacity pro výrobu hliníku: https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2OTUyMzA0Nw==&mid=2247494318&idx=1&sn=9690ca50845c19f38eafff659516817a&chksm=eaddaba6ddaa22b071a5e2588aa787ed6f6a1a964ccae55c4d85c6f7ccbfcb5cedd3cdceac9d&scene=0&pass_ticket=JFplYZoDqNTFmOPYUGJbMwF0XlC1N3hAJ3EYPpsKx6rkt4fSeZ4TwIvB5BffX4du#rd (vyhledáno dne 7. září 2020).

(26)  Zpráva – kapitola 15, s. 387–388.

(27)  Lin Yaming, Gong Chunhui: Malaysian well known Chinese businessman Tan Sri Guang Baoqiang: our investment in Guangdong is correct, Nanfang Daily (služba Nanfang+), 1. února 2019, https://static.nfapp.southcn.com/content/201902/01/c1898086.html (vyhledáno dne 20. července 2020)

(28)  Prospekt k první veřejné nabídce akcií Guangdong Haomei New Materials Co. Ltd, s 1.1.45 a 46

http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN201904121318887721_1.pdf (vyhledáno dne 11. července 2020).

(29)  Zpráva – kapitola 5, s. 100-1.

(30)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(31)  Zpráva – kapitola 2, s. 31-2.

(32)  Dostupné na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (poslední zobrazení dne 9. září 2020).

(33)  Prováděcí nařízení (EU) 2019/915.

(34)  Zpráva – kapitola 15, s. 388.

(35)  http://www.chalco.com.cn/chalcoen/rootfiles/2018/04/19/1524095189602052-1524095189604257.pdf, (vyhledáno dne 8. března 2019).

(36)  Internetová stránka Xinfa Group (Představení společnosti) http://www.xinfagroup.com.cn/AboutXinfa/GongSiJianJie.aspx (vyhledáno dne 17. července 2020).

(37)  https://baike.baidu.com/item/%E5%BC%A0%E5%AD%A6%E4%BF%A1/19405?fr=aladdin (vyhledáno dne 17. července 2020).

(38)  Internetová stránka společnosti: http://en.hongqiaochina.com/details/108.html (vyhledáno dne 17. července 2020).

(39)  Internetová stránka společnosti: http://en.hongqiaochina.com/details/111.html (vyhledáno dne 17. července 2020).

(40)  Sie Čchien, Chuang Ťin, Liaoning Zhongwang Group: Party building leads development, People.com.cn (CPCnews.cn), 4. ledna 2019, http://dangjian.people.com.cn/n1/2019/0104/c117092-30503923.html

(41)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(42)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(43)  Prováděcí nařízení (EU) 2019/915.

(44)  13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), http://en.ndrc.gov.cn/newsrelease/201612/P020161207645765233498.pdf.

(45)  Zpráva – kapitola 15, s. 377.

(46)  Zpráva – kapitola 12, s. 275–282 a kapitola 15, s. 378–382.

(47)  Zpráva – kapitola 12, s. 275–282.

(48)  Zpráva – kapitola 15, s. 378–382, 390.

(49)  Zpráva – kapitola 15, s. 384–385.

(50)  Zpráva – kapitola 15, s. 382–383.

(51)  Viz http://www.gov.cn/zhengce/content/2016-06/16/content_5082726.htm (vyhledáno dne 20. července 2020).

(52)  Tamtéž, oddíl 3.

(53)  Tamtéž, oddíl 4.

(54)  Viz: http://gxt.shandong.gov.cn/art/2018/11/6/art_15681_3450015.html (vyhledáno dne 20. července 2020), oddíl 13.

(55)  Zpráva – kapitola 15, s. 386.

(56)  Viz http://miit.gov.cn/n1146285/n1146352/n3054355/n3057569/n3057572/c6566256/content.html (vyhledáno dne 20. července 2020).

(57)  Tamtéž, oddíl I.

(58)  Tamtéž, oddíl II.

(59)  Tamtéž, oddíl VII.

(60)  Viz: http://www.gov.cn/zhengce/content/2016-06/16/content_5082726.htm, oddíl 10.

(61)  Viz: https://finance.sina.com.cn/money/future/indu/2019-11-26/doc-iihnzahi3508583.shtml (vyhledáno dne 20. července 2020).

(62)  Viz: http://gxt.shandong.gov.cn/art/2018/11/6/art_15681_3450015.html, oddíl 6

(63)  Viz http://www.chinania.org.cn/html/introduce/xiehuizhangcheng/ (vyhledáno dne 21. července 2020).

(64)  Viz: http://www.cnfa.net.cn/about/1546.aspx (vyhledáno dne 21. července 2020).

(65)  Zpráva – kapitola 15, s. 377–387.

(66)  Zpráva – kapitola 15, s. 378 a 389; studie OECD, s. 25–26.

(67)  Zpráva – kapitola 15, s. 390–391. Poskytování elektřiny se slevou je uváděno i v dalších zdrojích. Viz například: Economic Information Daily: V obavách ze zpomalování růstu zveřejňuje západní oblast preferenční politiky na podporu odvětví s vysokou spotřebou energie http://jjckb.xinhuanet.com/2012-07/24/content_389459.htm (vyhledáno dne 4. září 2020); článek informuje o tom, že západočínské provincie jako Šen-si, Ning-sia, Čching-chaj a Kan-su nadále poskytují levnou elektřinu s cílem přilákat více investic.

(68)  Zpráva – kapitola 15, s. 392–393.

(69)  Zpráva – kapitola 15, s. 393–394.

(70)  Zpráva – kapitola 15, s. 395–396.

(71)  Tamtéž, s. 16, s. 30. Čínské orgány však ovlivňují i další vstupy. Typickým příkladem je uhlí, u kterého si vláda ponechává pravomoc omezovat jeho zdražování. Viz: https://policycn.com/policy_ticker/coal-price-unlikely-to-jump-during-heating-season/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (vyhledáno dne 4. září 2020).

(72)  Tamtéž, s. 16–18.

(73)  Zpráva – kapitola 6, s. 138-149.

(74)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(75)  Zpráva – kapitola 9, s. 213-215.

(76)  Zpráva – kapitola 9, s. 209-211.

(77)  Decision Memorandum for the Preliminary Affirmative Determination: Countervailing Duty Investigation of certain Aluminium Foil from The People’s Republic of China, zveřejněno odborem pro mezinárodní obchod ministerstva obchodu dne 7. srpna 2017, IX.E. s. 30, k dispozici na adrese https://enforcement.trade.gov/frn/summary/prc/2017-17113-1.pdf (naposledy vyhledáno dne 11. března 2019).

(78)  Zpráva – kapitola 13, s. 332-337.

(79)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(80)  Zpráva – kapitola 13, s. 337-341.

(81)  Zpráva – kapitola 6, s. 114-117.

(82)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(83)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(84)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(85)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China's Corporate Debt Problem“, autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(86)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(87)  Studie OECD, s. 21.

(88)  „Druhá poznámka ke zdrojům pro stanovení běžné hodnoty“ ze dne 25. června 2020, uloženo pod číslem t20.004361.

(89)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné.

(90)  Kategorie „základní kovy“ zahrnuje hliník pod kódem C24.4.2.

(91)  Kódy NACE jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/index/nace_all.html

(92)  Severoamerický systém klasifikace průmyslových odvětví (NAICS) vyvinuly statistické úřady Kanady, Mexika a Spojených států.

(93)  Náklady práce jsou dostupné na adrese http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=2088

(94)  www.turkstat.gov.tr

(95)  Tiskovou zprávu uvádějící ceny elektřiny a zemního plynu v Turecku za prosinec 2019 najdete na: http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=33646

(96)  https://stats.oecd.org/BrandedView.aspx?oecd_bv_id=eneprice-data-en&doi=data-00442-en#

(97)  Nařízení Rady (EU) 2019/2220 ze dne 19. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky (Úř. věst. L 333, 27.12.2019, s. 33).

(98)  Zdroj: ACEA – Automobile Industry Pocket Guide 2020/2021 (Kapesní průvodce pro automobilový průmysl pro rok 2020/2021).

(99)  Zdroj: Eurostat.

(100)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Brussels, Belgium.


PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Název

Doplňkový kód TARIC

Foshan Guangcheng Aluminium Co Ltd

C566

Foshan Modern Copper & Aluminum Extrusion Co.,Ltd.

C567

Foshan City Nanhai Yongfeng Aluminium Co., Ltd

C568

Foshan QianYang aluminium Co.,Ltd

C569

Foshan Sanshui Fenglu Aluminium Co., Ltd

C570

Foshan Sanshui Match Hardware Products Co., Ltd.

C571

Skupina Fuyao:

Fujian Fuyao Automotive Aluminium System Co.,Ltd

Jiangsu Fuyao Automotive Trim System Co., Ltd.

C572

Giant Light Metal Technology Co., Ltd.

C573

Goomax Metal Co., Ltd. Fujian

C574

Guangdong Huachang Aluminium Factory Co Ltd

C575

Guangdong Jiangsheng Aluminium Co., Ltd.

C599

Guangdong Jihua Aluminium Co., Ltd.

C576

Guangdong Nanhai Light Industrial Products Imp. & Exp. Co Ltd

C577

Guangdong Weiye Aluminium Factory Group Co., Ltd.

C578

Guangdong Xingfa Aluminium Co., Ltd

C579

Guangya Aluminium Industries Co., Ltd

C580

Skupina HOSHION:

Zhongshan Hoshion Smart Home Accessories Co., Ltd.

Cyma Precision Aluminium Co., Ltd.

Guangdong Hoshion Industrial Aluminium Co. Ltd.

C581

Jiangmen Cosco Shipping Aluminium Co., Ltd

C582

Jiangsu Asia-Pacific Light Alloy Technology Co., Ltd

C583

Jilin Qixing Aluminium Industries Co., Ltd

C584

Skupina JMA:

Foshan Jma Aluminium Co., Ltd

Guangdong JMA Aluminium Profile Factory (Group) Co., Ltd.

C585

PanAsia Aluminium (China) Limited

C586

Pingguo Jianfeng Aluminium Co., Ltd.

C587

Qingyuan Time Aluminum Co., Ltd.

C588

Shandong Huajian Aluminium Group Co., Ltd

C589

Shandong Nanshan Aluminium Co., Ltd

C590

Shandong Nollvetec Lightweight Equipment Co.Ltd

C591

Shandong Xinyudong Aluminium Co., Ltd.

C592

Shenyang Yuanda Aluminium Industry Engineering Co., Ltd.

C593

Sihui Shi Guoyao Aluminum Co., Ltd

C594

Tai Shan City Kam Kiu Aluminium Extrusion Co., Ltd

C595

Tongcheng Metal Material Co., Ltd

C596

Skupina Xinhe:

Guangdong Xinhe Aluminum Co., Ltd.

Guangdong Yaoyinshan Aluminium Co., Ltd.

Guangdong Xinhe Aluminium Xinxing Co., Ltd

C597

Yingkou Liaohe Aluminum Products Co., Ltd.

C598


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU