(EU) 2020/1275Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1275 ze dne 6. července 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína způsobeného pandemií COVID-19 a opatřeními s ní spojenými

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 (2) zavedlo řadu odchylek od stávajících pravidel s cílem pomoci odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19.

(2)

V důsledku pandemie COVID-19 čelí v roce 2020 řada uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny obtížím při provádění jejich schválených operačních programů. Některé schválené akce a opatření nebudou v roce 2020 provedeny, a proto nebude část provozních fondů využita. Jiné uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů mění své operační programy, aby mohly provádět akce a opatření pro řešení dopadu pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny, jako jsou opatření pro řešení krizí. Flexibilitu při provádění operačních programů již stanovilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592.

(3)

Při provádění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 se ukázalo, že je zapotřebí dalších opatření, jež by uznaným organizacím producentů a sdružením organizací producentů umožnila spravovat své provozní fondy, zejména pokud své operační programy změnily na základě uvedeného nařízení.

(4)

Uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů musí mít možnost přesměrovat finanční prostředky, včetně finanční podpory Unie v rámci provozního fondu, na akce a opatření, které jsou nezbytné k řešení důsledků pandemie COVID-19. Aby se tato možnost pro uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů zajistila, je nezbytné navýšit v roce 2020 limit finanční podpory Unie stanovený v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 z 50 % na 70 % skutečně vynaložených výdajů.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 zavedlo řadu odchylek od stávajících pravidel v odvětví vína, jejichž cílem bylo poskytnout producentům vína určitou úlevu a pomoci jim vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19. Od vyhlášení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 se však situace v odvětví vína ještě zhoršila.

(6)

Zásoby vína byly na začátku hospodářského roku 2019–2020 na nejvyšší úrovni od roku 2009. V květnu 2020 poklesl objem vývozu vína do třetích zemí z členských států s největší produkcí o 22 až 63 % ve srovnání s objemem vývozu v květnu 2019. Spotřeba vína byla vážně ovlivněna důsledky spojenými s pandemií COVID-19, jako bylo uzavření hranic, uzavření odvětví pohostinství a stravování a přerušení všech činností v oblasti cestovního ruchu. Všechny tyto prvky způsobují další nárůst přebytků vína a vyvíjejí tlak na trh a na ceny.

(7)

Neočekává se, že by došlo k rychlému zlepšení situace, a to ani s částečným obnovením pohostinských činností v Unii. Opětovné otevření restaurací zpravidla podléhá požadavkům na omezení fyzického kontaktu, což znamená, že restaurace a bary nejsou schopny pojmout stejný počet zákazníků jako před tím, než byla přijata opatření k řešení pandemie COVID-19. Podle odhadů odvětví pohostinství a stravování 30 % restaurací možná vůbec znovu neotevře. V mnoha členských státech stále platí omezení, pokud jde o rozsah společenských akcí, včetně soukromých slavností, jako jsou svatby, kde se tradičně konzumuje víno. Stále je doporučen nebo nařízen omezený kontakt a občané nejsou připraveni obnovit své předchozí společenské aktivity, jelikož pandemie COVID-19 stále ještě probíhá. I když tedy byla určitá pravidla uložená během omezení volného pohybu osob uvolněna, v červnu 2020 se normální stav ještě neobnovil a tato situace pravděpodobně potrvá i nadále.

(8)

Vzhledem k době trvání omezení uložených členskými státy na řešení pandemie COVID-19 a k jejich pokračujícím účinkům proto nadále přetrvávají a zhoršují se dlouhodobé ekonomické dopady na hlavní odbytiště produktů odvětví vína a jejich negativní účinky na poptávku po víně.

(9)

Vzhledem k tomuto obzvláště závažnému narušení trhu a nahromadění obtížných okolností v odvětví vína, od uložení cel ze strany Spojených států na dovoz vín z Unie v říjnu 2019 po pokračující omezujících opatření v důsledku celosvětové pandemie COVID-19 a jejich přetrvávající důsledky, se odvětví vína potýká s mimořádnými obtížemi, a to i finanční povahy. To má dopad na plánování, provádění a plnění operací v rámci programů podpory v odvětví vína, protože hospodářské subjekty trpí značně omezeným peněžním tokem ve srovnání s běžnými roky.

(10)

Ukázalo se, že provádění opatření k řešení krize a zvýšení maximálního příspěvku Unie zavedené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 nedostačují ke zlepšení finanční situace hospodářských subjektů v odvětví vína. Zejména nemohou kompenzovat vážné ztráty příjmů v důsledku krize.

(11)

S ohledem na tyto okolnosti by příjemci měli mít možnost obdržet zálohy v rámci opatření zavedených nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592, konkrétně „nouzové destilace vína“ a „podpory na krizové skladování vína“. Tyto zálohy by měly pokrývat 100 % částky podpory Unie a měly by být vyplaceny za předpokladu, že byla složena jistota ve výši alespoň 110 % zálohy. Tím se má zaručit, že v průběhu rozpočtového roku 2020 bude možné v rámci těchto dvou opatření stáhnout z trhu co nejvíce vína, a zároveň pomoci dotčeným příjemcům s jejich peněžním tokem a poskytnout flexibilitu, která umožní provádět operace v rámci těchto dvou opatření většímu počtu příjemců. Tím, že se umožní vyplácení záloh ve výši 100 %, budou navíc členské státy schopny účinně využít svůj roční finanční příděl a kompenzovat zpoždění v provádění opatření, k nimž došlo v důsledku pandemie COVID-19.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 stanovilo rovněž, že členský stát může na opatření „nouzová destilace vína“ a „podpora na krizové skladování vína“ poskytnout vnitrostátní platby doplňující podporu Unie, neboť v důsledku účinků pandemie COVID-19 je nutné stáhnout z trhu co možná největší množství vína, které nebylo spotřebováno, prodáno nebo vyvezeno v průběhu pandemie. Vnitrostátní platby umožňují zvýšit toto množství nad rámec množství, které lze podpořit v rámci rozpočtových limitů stanovených pro programy podpory v odvětví vína. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 dále stanovilo, že uvedené dodatečné vnitrostátní platby podléhají pravidlům pro státní podporu. Ukázalo se však, že tato povinnost některým členským státům znemožňuje poskytovat vnitrostátní platby a účinně provádět opatření zavedená nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592. Je proto vhodné změnit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 tak, aby se zajistilo, že se na uvedená opatření použije čl. 211 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, který stanoví, že se na platby provedené členskými státy nevztahují pravidla pro státní podporu.

(13)

V rámci odchylek zavedených nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 byl příspěvek Unie na skutečné náklady opatření stanovených v čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 3, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 dočasně zvýšen o 5 % nebo 10 %.

(14)

Kromě toho před přijetím nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 bylo prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/132 (3) zavedeno jako odchylka od čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 dočasné 10 % zvýšení příspěvku Unie na skutečné náklady opatření „propagace“ za účelem řešení obtížné situace na vývozních trzích poté, co Spojené státy v říjnu 2019 uložily cla na dovoz vína z Unie.

(15)

Navýšení příspěvku Unie představuje formu finanční podpory, která však nevyžaduje dodatečné financování ze strany Unie, neboť nadále platí rozpočtové limity pro programy podpory v odvětví vína stanovené v příloze VI nařízení (EU) č. 1308/2013. Členské státy se tak mohou rozhodnout přidělit vyšší částky na daná opatření pouze v rámci ročního rozpočtu stanoveného v uvedené příloze. Cílem zvýšených finančních sazeb je tedy poskytnout podporu dotčenému odvětví za dané nestabilní situace na trhu, aniž by bylo nutné uvolnit dodatečné finanční prostředky.

(16)

První reakce odvětví, které Komisi předložila meziskupina Evropského parlamentu pro víno a lihoviny a zástupci odvětví vína v Evropě, však ukázaly, že výše zmíněné navýšení maximálního příspěvku Unie na opatření „propagace“ zavedené prováděcím nařízením (EU) 2020/132 a na opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“ zavedené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 nepostačují k tomu, aby se většině potenciálních příjemců umožnilo provést tato opatření v roce 2020. Částky vynaložené v rámci rozpočtových limitů pro vnitrostátní programy podpory od 16. října 2019 do konce dubna 2020 jsou nižší než obvyklý průměr výdajů mezi 16. říjnem a koncem dubna následujícího roku.

(17)

Je zřejmé, že opatření omezující volný pohyb osob přijatá v členských státech během posledních několika měsíců situaci zhoršila, jelikož mimo jiné omezení pohybu zboží a osob, která byla zavedena v boji proti pandemii COVID-19, zabránila hospodářským subjektům žádat o financování v rámci programů podpory v odvětví vína a příjemcům provádět jejich vybrané činnosti. V důsledku toho vynaložily členské státy dosud jen velmi malou částku svého rozpočtového přídělu na rozpočtový rok 2020.

(18)

Vzhledem k nebývalé kombinaci okolností a výsledného narušení trhu je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům více finanční podpory, která jim pomůže v těchto ekonomicky obtížných časech. Tato flexibilita je finančně možná díky dostupnosti prostředků vyhrazených pro programy podpory v odvětví vína, které dosud nebyly vyčerpány a které by byly v důsledku zásady ročního rozpočtu jinak ztraceny.

(19)

Aby bylo možné poskytnout nezbytnou podporu odvětví vína a pomoci potenciálním příjemcům při provádění těch opatření v rámci vnitrostátního programu podpory pro odvětví vína, jež mají posílit jejich postavení na trhu a jsou nezbytná pro podporu jejich obnovy po skončení krize, je vhodné se po dobu trvání tohoto opatření odchýlit od čl. 45 odst. 3, čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 3, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tyto odchylky by měly stanovit dočasné navýšení maximálního příspěvku Unie o 20 % na opatření „informace“, jak je stanoveno v čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, a o dalších 10 % na opatření „propagace“, jak je v současnosti stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2020/132, a na opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“, jak jsou v současnosti stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592. Tím se poskytne příjemcům další finanční úleva, jelikož se sníží vlastní příspěvek příjemců, a pomůže se členským státům využít jejich maximálního dostupného rozpočtu.

(20)

S cílem zabránit diskriminaci by se možnost, aby příjemci požadovali zálohy ve výši 100 % na nouzovou destilaci a skladování, a možnost, aby členské státy doplnily příspěvek Unie na uvedená opatření vnitrostátními platbami, aniž by se na uvedené platby vztahovala pravidla pro státní podporu, měly použít zpětně od vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 v platnost. Z téhož důvodu a rovněž s cílem zajistit soudržné uplatňování všech opatření může být příspěvek Unie na žádosti, které byly vybrány v rámci opatření „informace a propagace“, „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“ po vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 v platnost a nejpozději dne 15. října 2020, zvýšen se zpětnou platností a v příslušných případech při dodržení pravidel pro státní podporu.

(21)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

Vzhledem k potřebě přijmout opatření okamžitě by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,