(EU) 2020/1208Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1208 ze dne 7. srpna 2020 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a o zrušení nařízení (EU) č. 749/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 278, 26.8.2020, s. 1-132	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	7. srpna 2020	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	15. září 2020	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2021
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

26.8.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 278/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1208

ze dne 7. srpna 2020

o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a o zrušení nařízení (EU) č. 749/2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 19 odst. 5, čl. 26 odst. 7, čl. 37 odst. 6, čl. 38 odst. 4 a čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (2), stanoví základní rámec pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v rámci politiky v oblasti klimatu. Ustanovení tohoto mechanismu jsou plně začleněna do nařízení (EU) 2018/1999, které zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 od 1. ledna 2021. V rámci tohoto mechanismu je nezbytné přijmout pravidla pro podávání zpráv o národních adaptačních opatřeních, použití výnosů z dražeb, finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím, přibližných inventurách skleníkových plynů, inventurách skleníkových plynů a vypočítaných emisích a pohlcení skleníkových plynů, pravidla týkající se národních inventurních systémů, komplexního přezkumu, podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech.

(2)

Integrovaný systém monitorování a vykazování inventářů, odhadů a politik a opatření v oblasti skleníkových plynů, který zahrnuje vnitrostátní systém, pomáhá zajistit soulad mezi minulými emisními trendy, budoucími emisními trendy a dopady politik a opatření pro dosažení cílů zmírnění změny klimatu. Kromě toho podávání zpráv členských států o národních inventurách skleníkových plynů věcně souvisí s národními inventurními systémy, jež představují institucionální, právní a procesní opatření pro odhad emisí skleníkových plynů. Proces komplexního přezkumu kromě toho ověřuje kvalitu předkládaných údajů národní inventury. Je proto vhodné zahrnout pravidla týkající se národních inventurních systémů, komplexního přezkumu, systémů pro politiky a opatření a odhadů a povinností členských států podávat zprávy podle kapitoly 4 nařízení (EU) 2018/1999 do jednoho prováděcího nařízení.

(3)

Konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (3) jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (4) uzavřené dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC (dále jen „Pařížská dohoda“) přijala v rozhodnutí 18/CMA.1 podmínky, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory, jenž mimo jiné stanoví podávání zpráv o inventurách skleníkových plynů, politikách a opatřeních, odhadech, dopadech a přizpůsobování a o podpoře poskytnuté rozvojovým zemím. EU a její členské státy mají v souladu s těmito podmínkami, postupy a pokyny sdělovat údaje nejpozději do 31. prosince 2024.

(4)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 jsou členské státy povinny podávat Komisi dvouleté zprávy o svých vnitrostátních plánech a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v souladu s požadavky na vykazování, které byly dohodnuty v rámci UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto informace budou využity ke sledování pokroku a opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, poskytování údajů a podpoře provádění a přezkumů adaptační strategie Unie, usnadnění posuzování pokroku EU na cestě k cíli Pařížské dohody v oblasti přizpůsobení, a k tomu, aby členským státům a Evropské unii umožnily vyměňovat si osvědčené postupy a vyhodnocovat své potřeby a úroveň připravenosti čelit změně klimatu. V souladu s mezinárodními ujednáními o podávání zpráv musí členské státy rovněž poskytovat přehledy nebo příklady osvědčených postupů týkající se činností na nižší než celostátní úrovni s cílem zvýšit informovanost o adaptačních opatřeních na jiných úrovních správy a umožnit EU, aby taková opatření lépe podporovala.

(5)

Vzhledem k minulým zkušenostem s podáváním zpráv o použití výnosů z dražeb je nezbytné, aby členské státy, které podávají zprávy o využití ekvivalentu svých výnosů z dražeb ve finanční hodnotě, vykazovaly hodnoty, které jsou reprezentativní pro jejich výdaje v souladu s články 3d a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (5).

(6)

Informace členských států o finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím by měly být co nejpodrobnější a měly by být poskytnuty na úrovni programů nebo činností. Informace označené jako „jsou-li k dispozici“ se uvádějí pouze tehdy, jsou-li členským státům k dispozici v době nahrání zprávy do systému podávání zpráv. Členský stát nemusí vyplňovat a předkládat tabulku o plánovaném poskytnutí podpory v případě, že příslušné informace nejsou k dispozici pro celou tabulku, mimo jiné v důsledku probíhajících nebo zbývajících rozpočtových procesů. Pro zajištění souladu by členské státy také měly mít možnost používat formát pro podávání zpráv v ohlašovacím systému věřitelů (CRS), který zavedl Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle rozhodnutí 18/CMA.1 poskytují členské státy informace o grantovém ekvivalentu UNFCCC dobrovolně. V zájmu zajištění souladu s podáváním zpráv na mezinárodní úrovni by měly být požadavky na podávání zpráv stanovené v tomto nařízení v maximální možné míře sladěny s příslušnými rozhodnutími konference smluvních stran jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody a příslušnými metodickými změnami vypracovanými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, jakmile budou k dispozici.

(7)

Pokud jde o odvětvový rozsah, přibližné inventury shrnují na nejvyšší úrovni podrobnější odvětvové rozsahy celkové inventury skleníkových plynů, Zajistí se taky, aby emise a odhady vykázané v přibližné inventuře pro rok t-1 byly v souladu s odhady inventury skleníkových plynů vykázanými v roce t-2. Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) tvoří nedílnou součást roční inventury a členské státy by měly zahrnout odhady emisí a pohlcení z LULUCF do přibližné inventury skleníkových plynů.

(8)

Pro zajištění transparentnosti závazků ke snížení emisí, trvalého zlepšování kvality a usnadnění procesu odborného technického přezkumu se ve zprávách členských států vyžaduje vysoká úroveň technických podrobností a informací. Kromě toho nařízení (EU) 2018/1999 začleňuje požadavky na podávání zpráv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (7) v rámci vykazování ročních inventur skleníkových plynů a přizpůsobuje se jejich pětiletému cyklu kontroly souladu vytvořením procesu komplexního přezkumu v letech 2027 a 2032. Je proto nezbytné stanovit strukturu, formát a postup podávání zpráv o zamýšleném využití flexibility a uzavřených převodech emisí a o použití výsledných výnosů podle nařízení (EU) 2018/842 a začlenit požadavky podle nařízení (EU) 2018/841 do vykazování odhadů. Z informací poskytnutých o uzavřených převodech podle nařízení (EU) 2018/841 a nařízení (EU) 2018/842 nebudou zveřejněny individuální ceny nahlášené za uzavřené převody, zatímco by mělo být dáno k dispozici rozpětí cen uhrazených za jednotku, tj. nejnižší a nejvyšší cena pro všechny transakce oznámené členskými státy.

(9)

Aby bylo zajištěno včasné a účinné plnění povinností stanovených konferencí smluvních stran Pařížské dohody, je nutné stanovit lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie a při přezkumu v rámci úmluvy UNFCCC. Je také nutné stanovit postup a harmonogram pro provádění komplexního přezkumu inventur skleníkových plynů předkládaných členskými státy, aby bylo zajištěno jeho včasné a účinné provedení.

(10)

Členské státy by měly zřídit a provozovat národní inventurní systémy pro zajištění a zkvalitnění inventur prostřednictvím plánování, přípravy a řízení inventurních činností, jež zahrnují shromažďování údajů o činnostech, volbu vhodných metod a emisních faktorů, odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, hodnocení nejistoty a činnosti v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a provádění postupů ověřování inventurních údajů na úrovni členských států. Aby byla zachována vysoká kvalita národních inventurních systémů z předchozího období, členské státy musí i nadále uplatňovat tytéž normy v oblasti plánování, přípravy a řízení inventur, jako je uvedeno v článcích 27 až 29.

(11)

Pravidla týkající se systémů pro politiky a opatření a odhady by měla být v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody. Jelikož rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody požaduje informace nezbytné ke sledování pokroku u vnitrostátně stanovených příspěvků podle článku 4 Pařížské dohody, členské státy by měly předložit příslušné informace o svých institucionálních, správních s procesních opatření pro domácí provádění vnitrostátně stanoveného příspěvku Unie.

(12)

Podávání zpráv o látkách znečišťujících ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (8) a o skleníkových plynech do značné míry sledují podobné přístupy, včetně metodik používaných členskými státy. Proto je při podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech a jejich systémech v souladu s kapitolou VI tohoto nařízení podpořen konzistentní metodický přístup se zohledněním politik a opatření a odhadů, které jsou vykazovány podle směrnice (EU) 2016/2284.

(13)

E-platforma uvedená v článku 28 nařízení (EU) 2018/1999 by měla být používána pro podávání zpráv o všech rozměrech energetické unie členskými státy a Komisí, za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí. Komise přijímá opatření, aby zajistila, že informace, které jsou na ní předloženy, jsou zasílány nebo směrovány prostřednictvím jednotného kontaktního místa Komise a náležitě vyměňovány s příslušnými propojenými systémy podávání zpráv, jako je například platforma Reportnet Evropské agentury pro životní prostředí.

(14)	K zajištění souladu s datem použitelnosti příslušných ustanovení nařízení (EU) 2018/1999 by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2021.

(15)

V souladu s články 57 a 58 nařízení (EU) 2018/1999 se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 s účinkem od 1. ledna 2021, s výjimkou článku 7, čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) a článku 19 uvedeného nařízení, které se mají i nadále použít na zprávy obsahující údaje za roky 2019 a 2020. S účinkem od 1. ledna 2021 by proto mělo být zrušeno prováděcí nařízení (EU) č. 749/2014, avšak jeho články 3 až 18 a 27 až 43 by se i nadále měly použít na zprávy obsahující údaje za uvedené roky.

(16)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o:

a)	podávání zpráv členskými státy o národních adaptačních opatřeních, použití výnosů z dražeb a finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím podle článku 19 nařízení (EU) 2018/1999;

b)	podávání zpráv členskými státy o přibližných inventurách skleníkových plynů, inventurách skleníkových plynů a vypočítaných emisích a pohlcení skleníkových plynů podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999;

c)	požadavky na vytvoření, provoz a fungování národních inventurních systémů podle článku 37 nařízení (EU) 2018/1999;

d)	načasování a postup pro provádění komplexního přezkumu podle článku 38 nařízení (EU) 2018/1999;

e)	podávání zpráv členskými státy o vnitrostátních systémech pro politiky a opatření a odhady podle článku 39 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na zprávy předkládané členskými státy, jež obsahují údaje požadované od roku 2021.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„tabulkou společného vykazování“ tabulka pro informace o antropogenních emisích skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů uvedené v příloze II rozhodnutí 24/CP.19 konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „rozhodnutí 24/CP.19“);

2)	„referenčním přístupem“ referenční přístup Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), jak je uveden v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 (dále jen „pokyny IPCC z roku 2006“);

3)	„prvním přístupem“ základní metoda pro odhady nejistot uvedená v pokynech IPCC z roku 2006;

4)	„klíčovou kategorií“ kategorie, která má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů členského státu nebo Unie z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendu emisí a pohlcení nebo nejistoty ohledně emisí a pohlcení;

5)	„sektorovým přístupem“ sektorový přístup IPCC, jak je uveden v pokynech IPCC z roku 2006;

6)	„osnovou pro dokumenty týkající se inventur skleníkových plynů“ osnova uvedená v dodatku k pokynům pro podávání zpráv o ročních inventurách skleníkových plynů v rámci úmluvy UNFCCC, které jsou obsaženy v příloze I rozhodnutí 24/CP.19;

„podmínkami, postupy a pokyny pro transparentnost“ podmínky, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;

8)	„pokyny pro inventury skleníkových plynů“ pokyny stanovené v článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 (9);

„přepočtem“ v souladu s pokyny pro inventury skleníkových plynů je postup vytváření nových odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů z dříve předložených inventur skleníkových plynů v důsledku změn metodik nebo způsobu získávání a používání emisních faktorů a údajů o činnosti nebo v důsledku zahrnutí nových kategorií zdrojů a propadů.

KAPITOLA II

PODÁVÁNÍ ZPRÁV ČLENSKÝMI STÁTY O NÁRODNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍCH, VÝNOSECH Z DRAŽEB A PODPOŘE POSKYTNUTÉ ROZVOJOVÝM ZEMÍM

Článek 4

Informace o národních adaptačních opatřeních

Členské státy předloží informace o svých národních adaptačních opatřeních podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze I tohoto nařízení.

Článek 5

Informace o použití výnosů z dražeb

Členské státy předloží informace o použití výnosů získaných z dražeb povolenek podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formáty stanovenými v příloze II tohoto nařízení.

Článek 6

Informace o finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím

1. Členské státy předloží kvantitativní údaje o veřejných a mobilizovaných finančních prostředcích uvedených v písm. a) bodě i) a dostupné informace o činnostech daného členského státu spojených s projekty poskytování technologií a s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle úmluvy UNFCCC hrazených z veřejných prostředků, které jsou uvedeny v části 2 písm. a) bodě iii) přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1999, v souladu se společným tabulkovým formátem zavedeným Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro podávání zpráv ohlašovacímu systému věřitelů nebo formáty stanovenými v příloze III tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží kvalitativní metodické údaje popisující metodu použitou k výpočtu kvantitativních údajů uvedených v části 2 písm. a) bodě ii) přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze IV tohoto nařízení.

3. Členské státy předloží dostupné údaje o plánovaném poskytování podpory podle části 2 písm. b) přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze V tohoto nařízení.

KAPITOLA III

PODÁVÁNÍ ZPRÁV ČLENSKÝMI STÁTY O PŘIBLIŽNÝCH INVENTURÁCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, INVENTURÁCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A VYPOČÍTANÝCH EMISÍCH A POHLCENÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Článek 7

Podávání zpráv o přibližných inventurách skleníkových plynů

1. Členské státy předloží přibližné inventury skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze VI:

a)	na úrovni rozčlenění podle kategorií se zohledněním údajů o činnostech a metod dostupných pro vypracování odhadů za rok X–1;

b)	v oddělených sloupcích rozdělení na emise, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, a emise, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842 podle kategorie zdroje, jsou-li tyto informace k dispozici.

2. Členské státy poskytnou vysvětlení, včetně hlavních příčin klíčových změn emisí a pohlcení vykázaných v souladu s formátem stanoveným v příloze VI v porovnání s poslední předloženou konečnou inventurou skleníkových plynů.

Článek 8

Obecná pravidla pro podávání zpráv o inventurách skleníkových plynů

1. Členské státy předloží informace uvedené v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 tak, že v souladu s pokyny pro inventury skleníkových plynů a pravidly stanovenými v tomto nařízení vyplní:

a)	tabulky společného vykazování předložením úplného souboru tabulek nebo souborů ve formátu XML (Extensible Markup Language) v závislosti na dostupnosti příslušného softwaru, které pokrývají územní rozsah členského státu podle nařízení (EU) 2018/1999;

b)	informace stanovené v článcích 9 až 23 tohoto nařízení.

2. Členské státy navrhnou zprávu o národní inventuře uvedenou v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „zpráva o národní inventuře“) na základě osnovy pro dokumenty týkající se inventur skleníkových plynů a v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Členské státy zahrnou informace vykazované podle článků 9, 10, 12 a 14 až 18 tohoto nařízení do zprávy o národní inventuře nebo je uvedou v samostatné příloze zprávy o národní inventuře a v souladu s přílohou VII jasně uvedou, kde jsou informace poskytnuty.

Článek 9

Podávání informací o přepočtech

Členské státy uvedou důvody přepočtů emisí a pohlcení skleníkových plynů podle části 1 písm. d) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999, za roky 1990, 2005 a za rok X–3; uvedou také, jak je zachována konzistentnost časové řady za všechny vykázané roky, a to písemně ve formě návrhu příslušné souhrnné kapitoly o přepočtech ve zprávě o národní inventuře.

Článek 10

Podávání informací o provedení doporučení

1. Členské státy předloží informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury podle části 1 písm. g) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze VIII tohoto nařízení.

2. Do svých zpráv podle odstavce 1 členské státy zahrnou jak skutečnosti, jež byly v příslušných posledních zprávách o přezkumu předloženy poprvé, tak skutečnosti z předchozích zpráv o přezkumu, jež se opakovaly.

Článek 11

Podávání zpráv o inventurních metodách, emisních faktorech a o souvisejících metodických popisech klíčových kategorií Unie

1. Členské státy poskytnou pro přípravu zprávy o inventuře Unie uvedené v části 1 písm. m) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999:

a)	souhrnné informace o metodách a emisních faktorech použitých pro klíčové kategorie Unie v rámci příslušných souborů tabulek společného vykazování ve formátu XML;

b)	pro ty klíčové kategorie Unie, u nichž informace o metodách a emisních faktorech nejsou obsaženy v tabulkách společného vykazování, informace v souladu s částí 3 přílohy IX tohoto nařízení;

c)	aktualizace souhrnných metodických popisů klíčových kategorií Unie v souladu s formátem uvedeným v části 4 přílohy IX.

2. Pro účely podávání zpráv podle odstavce 1 Komise poskytne členským státům toto:

a)	do 31. října seznam nejnovějších klíčových kategorií Unie v souladu s formátem uvedeným v části 1 přílohy IX;

b)	do 28. února aktualizovaný seznam uvedený v odst. 2 písm. a) s vyznačenými změnami;

c)	do 31. října, jsou-li k dispozici, informace o inventurních metodách, emisních faktorech a o souhrnných metodických popisech v souladu s formátem uvedeným v části 2 přílohy IX;

d)	do 28. února aktualizované informace uvedené v odst. 2 písm. c).

Článek 12

Podávání informací o nejistotě a úplnosti

1. Členské státy předloží odhady nejistoty alespoň na základě prvního přístupu uvedeného v části 1 písm. m) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze X tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží informace o obecném hodnocení úplnosti uvedeném v části 1 písm. m) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 ve zprávě o národní inventuře, s upřesněním:

a)	kategorií, jež byly vykázány jako neodhadnuté (NE), jak jsou definovány v podmínkách, postupech a pokynech pro transparentnost, a podrobným vysvětlením použití tohoto označení, zejména pokud pokyny pro inventury skleníkových plynů poskytují příslušné metody pro odhad skleníkových plynů;

b)	geografického pokrytí inventury skleníkových plynů a jakýchkoli rozdílů mezi geografickým pokrytím podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody a podle nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 13

Podávání informací o ukazatelích

Členské státy předloží informace o ukazatelích uvedených v části 1 písm. e) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze XI.

Článek 14

Podávání informací o souladu vykázaných emisí s údaji ze systému EU pro obchodování s emisemi

1. Členské státy předloží informace uvedené v části 1 písm. h) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze XII tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží informace o výsledcích kontrol uvedených v části 1 písm. i) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v textovém formátu.

Článek 15

Podávání informací o souladu vykázaných údajů o látkách znečišťujících ovzduší

1. Členské zprávy předloží informace o výsledcích kontrol uvedených v části 1 písm. j) bodě i) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 a o souladu údajů podle části 1 písm. b) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v textovém formátu, s upřesněním:

a)	zda jsou odhady emisí oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin v inventurách předložených členským státem podle směrnice (EU) 2016/2284 v souladu s příslušnými odhady emisí v inventurách skleníkových plynů podle nařízení (EU) 2018/1999;

b)	dat předložení zpráv podle směrnice (EU) 2016/2284, které byly porovnány s předloženými inventurami podle nařízení (EU) 2018/1999.

2. Pokud kontroly uvedené v odstavci 1 vedou k rozdílům mezi celkovými emisemi bez využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) u konkrétní látky znečišťující ovzduší vykázané podle nařízení (EU) 2018/1999 a podle směrnice (EU) 2016/2284 větším než +/–5 %, podá dotyčný členský stát pro tuto látku znečišťující ovzduší kromě textových informací podle odstavce 1 i zprávu v souladu s formátem stanoveným v příloze XIII tohoto nařízení.

3. Členské státy mohou předložit pouze informace uvedené v odstavci 1 v případě, že rozdíl větší než +/–5 % uvedený v odstavci 2 vyplývá z opravy chyb údajů nebo rozdílů mezi příslušnými právními nástroji v geografickém pokrytí či v oblasti působnosti.

Článek 16

Podávání informací o souladu vykázaných údajů o fluorovaných skleníkových plynech

Členské státy předloží informace o výsledcích kontrol uvedených v části 1 písm. j) bodu ii) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v textovém formátu, s upřesněním:

a)	kontrol, které členský stát provedl s ohledem na úroveň podrobnosti, soubory údajů a porovnání předložených údajů;

b)	hlavních výsledků kontrol a vysvětlení hlavních nesrovnalostí;

c)	zda a jak byly využity údaje shromažďované provozovateli podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (10);

d)	důvodů, proč se kontroly nepovažovaly za důležité, v případě, že tyto kontroly nebyly provedeny.

Článek 17

Podávání informací o souladu s energetickou statistikou

1. Členské státy předloží informace o výsledcích kontrol uvedených v části 1 písm. j) bodě iii) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v textovém formátu, s upřesněním rozdílů mezi referenčním přístupem vypočítaným na základě údajů uvedených v inventuře skleníkových plynů a referenčním přístupem vypočítaným na základě energetické statistiky vykazované v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (11).

2. Členské státy poskytnou kvantitativní údaje a vysvětlení týkající se rozdílů větších než +/–2 % v celkové vnitrostátní zjevné spotřebě fosilních paliv na agregované úrovni pro všechny kategorie fosilních paliv za rok X–2 uvedených v odstavci 1 v souladu s přílohou XIV tohoto nařízení.

Článek 18

Podávání informací o změnách popisů národních inventurních systémů nebo registrů

Členské státy v příslušných kapitolách zprávy o národní inventuře jednoznačně uvedou, zda od předložení předchozí zprávy o národní inventuře nedošlo ke změnám popisu jejich národních inventurních systémů nebo případně registrů, jak je uvedeno v části 1 písm. k) a l) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 19

Podávání informací o emisích skleníkových plynů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842

Členské státy předloží informace o antropogenních emisích skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v rozsahu stanoveném v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842, jak je uvedeno v části 1 písm. a) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999, a aktualizace těchto informací podle části 1 písm. d) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze XV tohoto nařízení.

Článek 20

Podávání souhrnných informací o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/841

Členské státy předloží souhrnné informace o uzavřených převodech podle článků 12 a 13 nařízení (EU) 2018/841, uvedené v části 1 písm. f) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999, v souladu s formátem stanoveným v příloze XVI tohoto nařízení. Poté, co Komise zkompiluje souhrnné informace, které obdržela podle tohoto odstavce, dá tuto kompilaci k dispozici v elektronické podobě do tří měsíců od data, kdy obdržela informace členských států. V souhrnných informacích se uvede rozpětí cen placených za transakci jednotek omezování emisí v důsledku využívání půdy.

Článek 21

Podávání souhrnných informací o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/842

1. Členské státy předloží souhrnné informace o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 uvedené v části 1 písm. f) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v tabulce 1 přílohy XVII tohoto nařízení. Poté, co Komise zkompiluje souhrnné informace, které obdržela podle tohoto odstavce, dá tuto kompilaci k dispozici v elektronické podobě do tří měsíců od data, kdy obdržela informace členských států. V souhrnných informacích se uvede rozpětí cen placených za transakci ročních emisních přídělů.

2. Během dvou období mezi zveřejněním prováděcích aktů uvedených v čl. 38 odst. 4 a zahájením postupu kontroly souladu stanoveného v čl. 38 odst. 6 nařízení (EU) 2018/1999 podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 členské státy mohou 15. dne každého měsíce podávat Komisi informace o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 v souladu s formátem stanoveným v tabulce 2 přílohy XVII tohoto nařízení. Poté, co Komise zkompiluje souhrnné informace, které obdržela podle tohoto odstavce, dá tuto kompilaci k dispozici v elektronické podobě a včas.

Článek 22

Podávání informací o zamýšleném využití flexibility v souladu s nařízením (EU) 2018/842

1. Členské státy předloží informace o zamýšleném využití flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842, jak je uvedeno v části 1 písm. n) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999, v souladu s formátem stanoveným v příloze XVIII tohoto nařízení.

2. Během dvou období mezi zveřejněním prováděcích aktů uvedených v čl. 38 odst. 4 a zahájením postupu kontroly souladu stanoveného v čl. 38 odst. 6 nařízení (EU) 2018/1999 podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 členské státy mohou 15. dne každého měsíce podávat Komisi informace o zamýšleném využití flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2018/842 v souladu s formátem stanoveným v tabulce 1 přílohy XVIII tohoto nařízení. Poté, co Komise zkompiluje informace, které obdržela podle tohoto odstavce, poskytne tuto kompilaci k dispozici v elektronické podobě nejpozději do konce výše uvedeného měsíce.

3. Informace předložené podle odstavců 1 a 2 tohoto článku neobsahují uzavřené převody vykázané podle článku 21.

Článek 23

Podávání informací o použití výnosů z převodů v souladu s nařízením (EU) 2018/842

Členské státy předloží informace o použití výnosů v souladu s čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2018/842, jak je uvedeno v části 1 písm. n) přílohy V nařízení (EU) 2018/1999, v souladu s formátem stanoveným v příloze XIX tohoto nařízení.

Článek 24

Podávání zpráv o vypočítaných emisích a pohlcení skleníkových plynů

Členské státy předloží informace o vypočítaných emisích a pohlcení skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s formátem stanoveným v příloze XX.

Článek 25

Lhůty pro spolupráci a koordinaci při přípravě inventury skleníkových plynů Unie a přezkumu v rámci úmluvy UNFCCC

1. Při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie a zprávy o inventuře Unie členské státy a Komise vzájemně spolupracují a postupují koordinovaně a dodržují lhůty stanovené v příloze XXI.

2. Pokud členský stát opětovně předloží svou inventuru sekretariátu UNFCCC, tento členský stát poskytne Komisi shrnutí změn provedených v opětovně předložené inventuře, a to nejpozději do jednoho týdne od opětovného předložení.

3. Během přezkumu inventury Unie v rámci UNFCCC členské státy na žádost Komise co nejdříve poskytnou Komisi odpovědi na otázky vznesené hodnotiteli z UNFCCC.

KAPITOLA IV

POŽADAVKY NA VYTVOŘENÍ, PROVOZ A FUNGOVÁNÍ NÁRODNÍCH INVENTURNÍCH SYSTÉMŮ

Článek 26

Funkce národních inventurních systémů

Při zavádění národních inventurních systémů podle článku 37 nařízení (EU) 2018/1999 každý členský stát:

a)	zřídí a udržuje institucionální, právní a procesní opatření, která jsou nezbytná k plnění funkcí podle článků 27 až 29, u vládních agentur a dalších subjektů odpovědných za výkon všech funkcí;

zajistí dostatečnou kapacitu pro včasný výkon funkcí podle článků 27 až 29, včetně shromažďování údajů pro odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů a opatření k zajištění technické způsobilosti pracovníků podílejících se na procesu vypracování inventur.

Článek 27

Plánování inventury

1. V rámci plánování inventury každý členský stát:

a)	určí jeden vnitrostátní subjekt s celkovou odpovědností za národní inventuru a zpřístupní jeho poštovní a elektronickou adresu;

vymezí a přidělí konkrétní odpovědnosti v rámci procesu vypracování inventur, včetně odpovědností, které se týkají volby metod, shromažďování údajů, zejména údajů o činnostech a emisních faktorů od statistických služeb a jiných subjektů, jejich zpracovávání a archivace, a kontroly kvality a zajištění kvality;

c)	vypracuje plán zajištění a kontroly kvality inventury, který popisuje konkrétní postupy kontroly kvality, jež mají být prováděny v průběhu procesu vypracování inventur, usnadňuje postupy celkového zajištění kvality, které je třeba provádět, a stanoví cíle v oblasti kvality;

d)	zváží zavedení procesů oficiálního posuzování a schvalování inventur, případně i přepočtů, před jejich předložením a v reakci na případné otázky vzniklé v procesu přezkumu inventur.

2. V rámci svého plánování inventur každý členský stát ve vhodných případech zváží způsoby ke zlepšení kvality údajů o činnostech, emisních faktorů, metod a dalších relevantních technických prvků inventur. Informace získané při provádění plánu zajištění kvality/kontroly kvality, přezkumech podle článku 19 nařízení (EU) č. 525/2013, článku 38 nařízení (EU) 2018/1999 a podle úmluvy UNFCCC se ve vhodných případech zohlední při vypracování a/nebo revizi plánu zajištění a/nebo kontroly kvality a v cílech v oblasti kvality.

Článek 28

Příprava inventury

1. V souladu s pokyny pro inventury skleníkových plynů každý členský stát:

a)	určí klíčové kategorie a připraví odhady za použití vhodných metod pro odhadování emisí a pohlcení u klíčových kategorií;

b)	shromáždí dostatečné údaje o činnostech, informace o procesech a emisní faktory nezbytné pro podporu metody zvolené pro odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů;

c)	provede kvantitativní odhad nejistoty inventury pro každou kategorii a pro inventuru celkově a připraví přepočty dříve předložených odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů;

d)	sestaví národní inventuru a provede obecné postupy kontroly kvality inventury v souladu se svým plánem zajištění a kontroly kvality.

2. V rámci plánování inventur každý členský stát v příslušných případech:

a)	uplatní postupy kontroly kvality specifické pro každou kategorii u klíčových kategorií a u jednotlivých kategorií, kde došlo k významným revizím metodiky a/nebo údajů, v souladu s pokyny pro inventury skleníkových plynů;

b)	zajistí základní přezkum inventury nezávislou třetí stranou nebo pracovníky, kteří se nepodíleli na vypracování inventury, před předložením inventury v souladu s naplánovanými postupy zajištění kvality uvedenými v čl. 27 odst. 1 písm. c);

c)	zajistí rozsáhlejší přezkum u klíčových kategorií a kategorií, v nichž došlo k významným změnám v metodách;

na základě přezkumů provedených v souladu s podmínkami, postupy a pokyny pro transparentnost a v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2018/1999 a periodickými interními hodnoceními procesu přípravy inventury přehodnotit proces plánování inventury tak, aby byly splněny stanovené cíle v oblasti kvality uvedené v čl. 27 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení.

Článek 29

Řízení inventury

1. V rámci řízení inventury každý členský stát:

každoročně pro vykázané časové řady archivuje informace o inventuře, včetně: všech rozčleněných emisních faktorů, údajů o činnostech a dokumentace o tom, jak byly tyto faktory a údaje vytvořeny a agregovány; interní dokumentace o postupech zajištění kvality a kontroly kvality, externích a interních přezkumů, dokumentace o ročních hlavních zdrojích a identifikaci hlavních zdrojů a o plánovaném zdokonalení inventur;

b)	poskytne přezkumným týmům podle podmínek, postupů a pokynů pro transparentnost a podle článku 38 nařízení (EU) 2018/1999 přístup ke všem archivovaným informacím, jež členský stát používá k přípravě inventury, s přihlédnutím k pravidlům pro zachování důvěrnosti v jednotlivých zemích;

c)	včas reaguje na žádosti o upřesnění informací o inventuře vyplývající z různých fází procesů přezkumu informací o inventuře a informací o národním systému.

2. V rámci řízení inventur každý členský stát v případě potřeby zajistí snadnou dostupnost archivovaných informací.

KAPITOLA V

POSTUP A HARMONOGRAM PRO PROVÁDĚNÍ KOMPLEXNÍHO PŘEZKUMU

Článek 30

Postup pro komplexní přezkum

1. Při provádění komplexního přezkum (nebo „přezkumu“) uvedeného v čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 jsou Komise a Evropská agentura pro životní prostředí podporovány týmem technických odborníků na přezkum a postupují podle postupu stanoveného v příloze XXII.

2. Evropská agentura pro životní prostředí plní pro komplexní přezkum úkoly sekretariátu, jak jsou stanoveny v příloze XXII.

3. Komise, které je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, vybere dostatečný počet odborníků na přezkum tak, aby byly pokryty vhodné sektory inventury. Vybraní odborníci na přezkum mají zkušenosti v oblasti sestavování inventur skleníkových plynů a podílejí se pokud možno na procesech přezkumu skleníkových plynů. Techničtí odborníci, kteří přispěli k sestavení inventury skleníkových plynů jednotlivého členského státu, nebo kteří jsou státními příslušníky tohoto členského státu, se přezkumu této inventury neúčastní.

4. Komplexní přezkumy se provádějí na základě dokladů a jako centralizované přezkumy, jak je stanoveno v příloze XXII. Kromě toho je možné zorganizovat i návštěvu v dané zemi podle doporučení týmu technických odborníků na přezkum a po konzultaci s dotčeným členským státem.

5. Kontroly podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999 zahrnují v případě potřeby i informace stanovené v příloze XXII.

6. Kontroly podle čl. 38 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2018/1999 zahrnují v případě potřeby podrobné přezkoumání souladu vypočítaných emisí a pohlcení s pravidly Unie.

7. Komplexní přezkum v případě potřeby zahrnuje kontroly za účelem zjištění, zda oblasti vyžadující zlepšení, které byly při přezkumu v rámci úmluvy UNFCCC nebo přezkumu prováděném Unií zjištěny u jednoho členského státu, mohou představovat oblast vyžadující zlepšení i u ostatních členských států.

8. Přezkum inventur skleníkových plynů se provádí ve všech dotčených členských státech jednotným a objektivním způsobem.

Článek 31

Technické opravy

1. Technická oprava odhadu emisí se považuje za nutnou ve smyslu čl. 38 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 tehdy, pokud podhodnocené nebo nadhodnocené údaje přesahují práh významnosti stanovený v odstavci 2 tohoto článku. Podrobnosti o technických opravách jsou stanoveny v příloze XXII tohoto nařízení.

2. Práh významnosti pro daný zdroj nebo pohlcení činí 0,05 % celkových národních emisí skleníkových plynů daného členského státu bez LULUCF za rok inventury, jež je předmětem přezkumu, nebo 500 kt ekvivalentu CO2 podle toho, která hodnota je nižší.

3. V reakci na zjištění Komise sdělené členskému státu během přezkumu může členský stát požádat o změnu svých odhadů emisí nebo vypočítaných emisí a pohlcení tak, že předloží revidované odhady. Je-li revidovaný odhad považován týmem pro technický přezkum za přiměřený, uvede se ve zprávě o přezkumu uvedené v článku 32 spolu s odůvodněním.

Článek 32

Konečné zprávy o přezkumu

Komise informuje příslušný členský stát o ukončení komplexního přezkumu a poskytne členskému státu konečnou zprávu o přezkumu, a to do 30. srpna 2027, respektive do 30. srpna 2032.

Článek 33

Spolupráce s členskými státy

1. Členské státy:

a)	se účastní přezkumu podle harmonogramu stanoveného v příloze XXII;

b)	určí vnitrostátní kontaktní místo pro přezkum prováděný Unií;

c)	v případě potřeby se podílejí na organizaci návštěvy dané země a usnadňují ji;

d)	poskytnou odpovědi a doplňkové informace a případně připomínky ke zprávám o přezkumu.

2. Na žádost členských států Komise zahrne připomínky ke zjištěním přezkumu do konečné zprávy o přezkumu uvedené v článku 32.

3. Komise členské státy informuje o složení týmu technických odborníků na přezkum vybraného podle článku 30.

Článek 34

Harmonogram komplexních přezkumů

Komplexní přezkum se provádí podle harmonogramu stanoveného v příloze XXII.

KAPITOLA VI

POLITIKY A OPATŘENÍ A ODHADY

Článek 35

Postupy podávání zpráv

Členské státy k předkládání informací podle této kapitoly použijí e-platformu uvedenou v článku 28 nařízení (EU) 2018/1999 a související nástroje a šablony Komise, jíž podle článku 42 nařízení (EU) 2018/1999 pomáhá Evropská agentura pro životní prostředí.

Článek 36

Podávání zpráv o národních systémech pro politiky a opatření a odhady

Členské státy předloží popis svých národních systémů pro podávání zpráv o politikách a opatřeních nebo skupinách opatření a odhadech podle písmene a) přílohy VI nařízení (EU) 2018/1999 ve formátu stanoveném v příloze XXIII tohoto nařízení.

Článek 37

Podávání zpráv o vnitrostátních politikách a opatřeních

1. Členské státy předloží informace o svých vnitrostátních politikách a opatřeních nebo skupinách opatření podle písmene c) přílohy VI nařízení (EU) 2018/1999 ve formátech stanovených v příloze XXIV tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží tyto informace v textovém formátu:

a)	aktualizace týkající se dlouhodobých strategií podle písmene b) přílohy VI nařízení (EU) 2018/1999;

b)	plánované dodatečné politiky a opatření podle písmene d) přílohy VI nařízení (EU) 2018/1999;

c)	spojitost mezi jednotlivými politikami a opatřeními a příspěvek těchto politik a opatření k jednotlivým odhadovaným scénářům, jak je uvedeno v písmeni e) přílohy VI nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 38

Vykazování vnitrostátních odhadů

1. Členské státy předloží informace o svých vnitrostátních odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů, uspořádaných podle plynu nebo skupiny plynů uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. b) a v bodě a) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1999, ve formátu stanoveném v příloze XXV tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží dodatečné informace o svých vnitrostátních odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, uvedené v příloze VII nařízení (EU) 2018/1999, v textovém formátu, s upřesněním:

a)	výsledků odhadů celkových emisí skleníkových plynů, emisí, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842 a směrnice 2003/87/ES, a odhadovaných emisí ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů v souladu s nařízením (EU) 2018/841, podle písmene b) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1999;

výsledků analýzy citlivosti provedené podle písmene d) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1999;

1)	u celkových vykázaných emisí skleníkových plynů společně se stručným vysvětlením toho, které parametry se lišily a jak;

2)	rozdělení na celkové emise, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2018/842, a odhadované emise ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů podle nařízení (EU) 2018/841, jsou-li tyto údaje k dispozici;

c)	roku inventurních údajů (referenčního roku) a roku zprávy o inventuře použité jako výchozí bod pro vypracování odhadů;

metodik použitých k vypracování odhadů, včetně stručného popisu použitých modelů a jejich odvětvového, geografického a časového pokrytí, odkazů na další informace o modelech a informací o zdrojích údajů, o použitých klíčových vnějších předpokladech a parametrech; podle písmene e) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1999.

3. Ve zprávách o odhadech, jež mají být předloženy podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999, členské státy zohlední harmonizované hodnoty klíčových parametrů pro odhady – alespoň ceny dovozu ropy, plynu a uhlí, jakož i ceny uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES –, jež doporučí Komise, po konzultaci s členskými státy dvanáct měsíců před uplynutím lhůty pro předložení zpráv.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Zrušení

Prováděcí nařízení (EU) č. 749/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 s výhradou přechodných ustanovení v článku 40 tohoto nařízení.

Článek 40

Přechodné ustanovení

Odchylně od článku 39 tohoto nařízení články 3 až 18 a články 27 až 43 prováděcího nařízení (EU) č. 749/2014 zůstávají účinné pro zprávy obsahující údaje požadované pro roky 2019 a 2020.

Článek 41

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. srpna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(3) Byla schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11).

(4) Byla schválena rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Úř. věst. L 230, 17.7.2020, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).

PŘÍLOHA I

Informace o národních adaptačních opatřeních podle článku 4

1. Vnitrostátní okolnosti, dopady, zranitelnost, rizika a adaptační kapacita (1)

1.1

Vnitrostátní okolnosti důležité pro adaptační opatření:

a)	biogeofyzikální charakteristiky;

b)	demografie;

c)	hospodářství a infrastruktura.

1.2

Rámec pro monitorování a modelování klimatu:

a)	hlavní činnosti v oblasti monitorování klimatu, modelování, odhadů a scénářů;

b)	hlavní přístupy, metodiky a nástroje a související nejistoty a výzvy.

1.3

Posouzení klimatických dopadů, zranitelnosti a rizik, včetně adaptační kapacity:

a)	přehled zjištěných klimatických nebezpečí z těch nebezpečí, jež jsou uvedena v tabulce 1 (2), a stávajících tlaků (3);

určení hlavních budoucích klimatických nebezpečí z těch nebezpečí, jež jsou uvedena v tabulce 1, a hlavních dotčených odvětví (4).

Tabulka 1 - Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (5)

	Související s teplotou	Související s větrem	Související s vodou	Související s pevným povrchem
Dlouhodobá	Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)	Měnící proměnlivost větru	Měnící se srážkové modely a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)	Eroze pobřeží
			Proměnlivost srážek a/nebo hydrologická proměnlivost	Degradace půdy (včetně dezertifikace)
	Proměnlivost teploty		Okyselování oceánů	Eroze půdy
	Tání permafrostu		Zasolování	Soliflukce
			Zvyšování hladiny moří
			Změna ledové pokrývky na moři
			Nedostatek vody
Akutní	Vlna veder	Cyklon	Sucho	Lavina
	Studená vlna / mráz	Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)	Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)	Sesuv půdy
	Lesní požár	Tornádo	Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami, přívalová)	Pokles půdy
			Sněhová a ledová zátěž
			Protržení ledovcových jezer

Pro každé hlavní dotčené odvětví přehled následujících prvků, hodnocených na základě kvalitativních měřítek – vysoké/střední/nízké/nepoužitelné, případně s připojeným vysvětlením (6):

i.	zjištěné dopady hlavních nebezpečí, včetně změn v četnosti a rozsahu;

ii.	pravděpodobnost výskytu hlavních nebezpečí a expozice těmto nebezpečím v rámci budoucího klimatu, vzhledem k nejlepším dostupným vědeckým poznatkům v oblasti modelování klimatu;

iii.	zranitelnost, včetně adaptační kapacity;

iv.	riziko možných budoucích dopadů.

2. Právní a politické rámce a institucionální opatření

2.1

Právní a politické rámce a regulace, včetně národních adaptačních strategií, národních adaptačních plánů (7) a veškerých odvětvových adaptačních plánů.

2.2

Přehled institucionálních opatření a správa na vnitrostátní úrovni za účelem:

a)	posuzování klimatické zranitelnosti a rizik;

b)	plánování, provádění, sledování, hodnocení a revidování adaptační politiky (8);

c)	začlenění dopadů změny klimatu a odolnosti vůči změně klimatu do postupů posuzování vlivů na životní prostředí;

d)	shromažďování, vlastnictví a opakované použití příslušných údajů (např. údaje o ztrátách vzniklých v důsledku klimatických katastrof nebo údaje o riziku) a přístup k nim;

e)	začlenění dopadů změny klimatu a adaptačního plánování do rámců pro řízení rizika katastrof a naopak (9).

2.3

Přehled institucionálních opatření a správy na nižší než celostátní (10) úrovni:

a)	právní požadavky a strategické dokumenty;

b)	sítě nebo jiná spolupráce v oblasti přizpůsobování mezi celostátními orgány;

c)	příklady správné praxe u sítí nebo jiné spolupráce v oblasti přizpůsobování mezi místními a regionálními orgány.

3. Adaptační strategie, politiky, plány a cíle

3.1

Adaptační priority

3.2

Výzvy, nedostatky a překážky bránící přizpůsobení (11)

3.3

Shrnutí vnitrostátních strategií, politik, plánů a úsilí, s důrazem na záměry a cíle, stanovená opatření (12), rozpočet a lhůty (13)

3.4

Přehled obsahu strategií, politik, plánů a úsilí na nižší než celostátní úrovni

3.5

Přehled úsilí zaměřeného na začlenění přizpůsobení se změně klimatu do odvětvových politik, plánů a programů, včetně strategií a akčních plánů pro zvládání rizika katastrof

3.6

Zapojení zúčastněných stran

Přehled opatření adaptační politiky na celostátní úrovni a příklady správné praxe na nižší než celostátní úrovni k zapojení:

a)	zúčastněných stran obzvláště zranitelných vůči dopadům změny klimatu;

b)	soukromého sektoru (14).

4. Monitorování a hodnocení adaptačních opatření a procesů

4.1

Metodika monitorování a hodnocení (15) týkající se:

a)	snižování dopadů změny klimatu, zranitelnosti, rizik a zvyšování adaptační kapacity;

b)	provádění adaptačních opatření.

4.2

Současný stav provádění opatření naplánovaných podle bodů 3.3 až 3.6, včetně přehledu o nižší než celostátní úrovni a o vyplacení finančních prostředků za účelem zvýšení odolnosti vůči změně klimatu. Podávání zpráv o financování zahrnuje:

a)	výdaje vyčleněné na přizpůsobení se změně klimatu, včetně zvládání rizika katastrof;

b)	pokud možno podíl výdajů použitých na podporu přizpůsobení se změně klimatu (16) v každém odvětví (17).

4.3

Hodnocení pokroku dosaženého v těchto oblastech (18):

a)	snižování dopadů změny klimatu, zranitelnosti a rizik;

b)	zvyšování adaptační kapacity;

c)	plnění adaptačních priorit;

d)	řešení překážek bránících přizpůsobení.

4.4

Kroky podniknuté za účelem přezkumu a aktualizace v těchto oblastech:

a)	posouzení zranitelnosti a rizik;

b)	vnitrostátní adaptační politiky, strategie, plány a opatření.

4.5

Přehled správné praxe, pokud jde o kroky podniknuté za účelem přezkumu a aktualizace adaptačních plánů, politik, strategií a opatření na nižší než celostátní úrovni.

5. Spolupráce, osvědčené postupy, synergie, zkušenosti a poznatky získané v oblasti přizpůsobení

5.1

Osvědčené postupy a získané poznatky, a to i na nižší než celostátní úrovni (19)

5.2

Synergie adaptačních opatření s jinými mezinárodními rámci a/nebo úmluvami, zejména cíli udržitelného rozvoje a sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof

5.3

Spolupráce s členskými státy EU, mezinárodní spolupráce a spolupráce s regionálními a mezinárodními organizacemi (20):

a)	spolupráce za účelem sdílení informací a posílení poznatků v oblasti vědy, institucí a přizpůsobení;

b)	spolupráce za účelem posílení adaptačních opatření na nižší než celostátní úrovni, na celostátní úrovni, na makroregionální a mezinárodní úrovni, včetně oblasti, rozsahu a druhů spolupráce.

6. Veškeré další informace týkající se dopadů změny klimatu a přizpůsobení

6.1

Hlavní kontaktní údaje národního koordinátora a organizace

6.2

Příslušné internetové stránky a sociální média používané ke komunikaci o adaptačních opatřeních na vnitrostátní, případně na nižší než celostátní úrovni

6.3

Hlavní zprávy a publikace na vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni

6.4

Další relevantní informace.

(1) „Adaptační kapacita“, jak je definována v páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Organizace spojených národů: „Schopnost systémů, institucí, lidí a dalších organismů přizpůsobit se potenciálním škodám, využít příležitosti nebo reagovat na následky.“

(2) Tento seznam není vyčerpávající.

(3) Členské státy podají informace o stávajících environmentálních, ekonomických a sociálních tlacích, jež budou pravděpodobně významně ovlivněny změnou klimatu: např. ztráta biologické rozmanitosti, neúroda, energetická chudoba, nezaměstnanost, migrace.

(4) Členské státy vyberou hlavní odvětví z tohoto seznamu: Zemědělství a potraviny, biologická rozmanitost (včetně přístupů založených na ekosystémech), budovy, pobřežní oblasti, civilní ochrana a zvládání mimořádných událostí, energetika, finance a pojištění, lesnictví, zdraví, moře a rybolov, doprava, města, vodní hospodářství, informační a komunikační technologie (IKT), územní plánování, podnikání, průmysl, cestovní ruch, rozvoj venkova, ostatní [upřesněte].

(5) Členské státy podle potřeby posoudí také sekundární účinky těchto nebezpečí, např. lesní požáry, šíření invazivních druhů a tropických chorob, kaskádové efekty a vícečetná nebezpečí, k nimž dochází současně.

(6) Při analýze popsané v podbodech i) až iv) se použijí nejlepší dostupné vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu a nejnovějších pokynů Komise týkajících se zvyšování odolnosti projektů financovaných Unií vůči změně klimatu.

(7) U každé národní adaptační strategie a národního adaptačního plánu členské státy předloží informace o názvu, roce přijetí a stavu [nahrazená(ý) / přijatá(ý) / dokončená(ý) a předložená(ý) k přijetí / vypracovává se].

(8) Aspekty, které je třeba posoudit, zahrnují mimo jiné rozhodování, plánování a koordinaci v oblasti adaptačních strategií, politik, plánů a cílů, řešení průřezových otázek, úpravu adaptačních priorit a činností, provádění adaptačních opatření, včetně opatření usnadňujících odvrácení, minimalizaci a řešení nepříznivých účinků změny klimatu.

(9) Včetně čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347 I, 20.12.2013, s. 924).

(10) V celé této příloze se slovy „nižší než celostátní“ rozumí místní a regionální.

(11) Včetně institucionálních, správních a jiných překážek, jež omezují adaptační kapacitu, jak byla zjištěna při posouzení zranitelnosti.

(12) Včetně řešení a opatření založených na přírodních procesech, jež vedou k vedlejším přínosům pro zmírňování dopadů a jiným příslušným vedlejším přínosům

(13) Shrnutí rovněž zahrnují úsilí zaměřené na posílení odolnosti a odvrácení, minimalizaci a řešení nepříznivých důsledků změny klimatu a obsahují vysvětlení, jak jsou zohledněny perspektivy rovnosti žen a mužů.

(14) Členské státy předloží přehled dostupných informací o plánech, prioritách, opatřeních a programech soukromého sektoru, partnerstvích veřejného a soukromého sektoru a o dalších relevantních soukromých adaptačních iniciativách a/nebo projektech.

(15) Členské státy předloží informace o přístupech, použitých systémech, transparentnosti a ukazatelích.

(16) Dodatečné investice, díky kterým se projekt (jenž by byl realizován v každém případě) stává odolným vůči změně klimatu.

(17) Členské státy předloží informace o investicích do adaptačních opatření podle těchto odvětví: zemědělství a potraviny, biologická rozmanitost (včetně přístupů založených na ekosystémech), budovy, pobřežní oblasti, civilní ochrana a zvládání mimořádných událostí, energetika, finance a pojištění, lesnictví, zdraví, moře a rybolov, doprava, města, vodní hospodářství, informační a komunikační technologie (IKT), územní plánování, podnikání, průmysl, cestovní ruch, rozvoj venkova; ostatní [upřesněte].

(18) Na základě metodiky monitorování a hodnocení uvedené v bodě 4.1.

(19) Členské státy mohou v příslušných případech podat informace o osvědčených postupech a získaných poznatcích v těchto oblastech: činnosti a metodiky modelování klimatu; posouzení klimatických dopadů, zranitelnosti a rizik vyplývajících ze změny klimatu, včetně adaptační kapacity; institucionální opatření a správa na vnitrostátní úrovni; změny politik a regulace; koordinační mechanismy; adaptační priority; překážky bránící přizpůsobení; adaptační záměry, cíle, závazky, úsilí, strategie, politiky a plány; úsilí o začlenění přizpůsobení se změně klimatu do rozvojových a odvětvových politik, plánů a programů; začlenění perspektiv rovnosti žen a mužů do přizpůsobení se změně klimatu; začlenění původních, tradičních a místních znalostí do přizpůsobení se změně klimatu; zapojení zúčastněných stran; komunikace o rizicích spojených se změnou klimatu; sledování a hodnocení; posilování vědeckého výzkumu a vědeckých poznatků; snižování a zvládání rizika katastrof, inovativní adaptační řešení a inovativní mechanismy financování.

(20) Bez informací o podpoře rozvojovými zemím požadovaných v části 2 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1999.

PŘÍLOHA II

Informace o použití výnosů z dražeb podle článku 5

Tabulka 1a: Výnosy z dražeb povolenek v roce X-1

1		Částka za rok X-1
2		1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	Poznámky (např. vysvětlete rozdíly, relevantní vnitrostátní okolnosti, změny od posledního vykázání)
3	A	B	C	D
4	Celková výše výnosů z dražeb povolenek (součet řádků 5 a 6)	Součet B5+B6	Součet C5+C6
5	Z toho výše výnosů z dražeb povolenek podle článku 10 směrnice 2003/87/ES
6	Z toho výše výnosů z dražeb povolenek podle čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES

Poznámky:

(1)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

Tabulka 1b: Použití výnosů z dražeb povolenek v roce X-1

1		Celková částka vyplacená v roce X-1		Z toho částka vyplacená v roce X-1 a nahlášená jako vyčleněná v letech před X-1		Celková částka vyčleněná, ale nevyplacená v roce X-1		Ekvivalent ve finanční hodnotě použitý v roce X-1 (2)
2		1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	Poznámky (např. vysvětlete rozdíly, relevantní vnitrostátní okolnosti, změny od posledního vykázání)
3	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J
4	Celková výše výnosů z dražeb povolenek nebo ekvivalent těchto výnosů ve finanční hodnotě, které byly použity pro účely stanovené v čl. 10 odst. 3 a v čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES
5	Z toho výše výnosů z dražeb povolenek, které byly použity pro účely stanovené v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES (jsou-li k dispozici údaje pro samostatné vykazování)
6	Z toho výše výnosů z dražeb povolenek, které byly použity pro účely stanovené v čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES (jsou-li k dispozici údaje pro samostatné vykazování)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(2)	Vykazováním „ekvivalentu ve finanční hodnotě“ členské státy vykazují hodnoty, jež jsou reprezentativní pro jejich výdaje, v souladu s články 3d a 10 směrnice 2003/87/ES, a vyjadřují, že všechny hodnoty vykázané v tabulkách 2 až 6 rovněž představují ekvivalent ve finanční hodnotě.

Tabulka 2: Použití výnosů z dražeb povolenek pro vnitrostátní účely a pro účely Unie podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES

1	Účel, pro nějž byly výnosy použity	Stručný popis	Částka za rok X-1		Stav (2)	Výnosy podle [zaškrtněte příslušný sloupec]		Druh použití (3)	Finanční nástroj (4)	Prováděcí subjekt	Poznámky
2	např. název programu, činnosti, opatření nebo projektu	Včetně odkazu na internetový zdroj s podrobnějším popisu, je-li k dispozici	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (1)	Vyčleněné (ale nevyplacené) / vyplacené	Článek 3d směrnice 2003/87/ES	Článek 10 směrnice 2003/87/ES	Zvolte druh použití podle směrnice 2003/87/ES	Je třeba zvolit: politika daňové podpory, politika finanční podpory, vnitrostátní regulační politika na posílení finanční podpory, ostatní	(např. příslušné ministerstvo)	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici
3	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K
4
5
(V případě potřeby připojte další řádky)
6	Celková výše výnosů nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě, které byly použity		Součet sloupce C	Součet sloupce D

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(2)

Členské státy uvedou ve své zprávě použité definice pojmů „vyčlenění“ a „vyplacení“. Je-li část vykázané částky vyčleněna a další část vyplacena v souvislosti s určitým programem/projektem, je nutno použít dva samostatné řádky. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit nejvhodnější kategorii. V tabulkách je nutno používat jednotné definice.

Obecně řečeno, „vyčleněné“ výnosy z dražeb jsou ty, které jsou právně vázány k použití pro účely klimatu a energetiky, avšak v některých případech nemusely být v době podávání zprávy ještě vynaloženy. „Vyplacené“ výnosy z dražeb jsou ty, které v době podávání zprávy již byly vynaloženy. V některých případech se však „vyčlenění“ může vztahovat na výnosy, které se pouze předběžně plánuje použít, a „vyplacené“ jsou ty výnosy, které byly převedeny na určitou konkrétní státní agenturu pro určitý konkrétní účel nebo na regionální vládu.

(3)

Kategorie použití uvedené v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES:

—	financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu,

—	financování iniciativ v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem,

—	vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie,

—	vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství,

—	vývoj technologií, které přispívají ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost,

—	zachytávání uhlíku v lesních porostech v Unii;

—	ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2,

—	podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na veřejnou hromadnou dopravu,

—	financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií,

—	na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy,

—	pokrytí administrativních nákladů na řízení systému EU ETS,

—	podpora rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství,

—	jiné snižování emisí skleníkových plynů,

—	přizpůsobení se dopadům změny klimatu,

—	ostatní vnitrostátní použití.

Kategorie uvedené v čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES, ale výslovně neuvedené v čl. 10 odst. 3:

—	financování společných projektů na snížení emisí skleníkových plynů z letectví,

—	opatření proti odlesňování.

Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud zvolené využití odpovídá několika druhům použití, lze zvolit několik druhů; uvedená částka se však nesmí znásobit, nýbrž je třeba dodatečné řádky pro druhy použití spojit s jedním z polí pro tuto částku.

(4)	Pokud se na uvedený program nebo projekt vztahuje více finančních nástrojů, lze zvolit několik kategorií.

Tabulka 3: Použití výnosů z dražeb povolenek pro mezinárodní účely

1			Částka vyčleněná v roce X-1 (2)		Částka vyplacená v roce X-1 (2)		Poznámky
2	Použití výnosů z dražeb povolenek nebo ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě pro mezinárodní účely (3)		1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace (3)
3	A	B	C	D	E	F	G
4	Celková částka použitá v souladu s čl. 10 odst. 3 a čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES na podporu jiných třetích zemí než rozvojových zemí	■
5	Celková částka využitá v souladu s čl. 10 odst. 3 a čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES na podporu rozvojových zemí	■

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(2)

Členské státy uvedou ve své zprávě použité definice pojmů „vyčlenění“ a „vyplacení“. Je-li část vykázané částky vyčleněna a další část vyplacena v souvislosti s určitým programem/projektem, je nutno použít dva samostatné řádky. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii. V tabulkách je nutno používat jednotné definice.

(3)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní použití spadá do několika řádků, je třeba zvolit nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

Tabulka 4: Použití výnosů z dražeb povolenek na podporu rozvojových zemí prostřednictvím mnohostranných kanálů podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES(1) (2)

1		Částka za rok X-1			Stav (4)	Druh podpory (5)	Finanční nástroj (6)	Odvětví (7)	Poznámky
2		1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (3)		je třeba zvolit: vyčleněné/vyplacené	je třeba zvolit: zmírňování, přizpůsobování se, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: grant, zvýhodněná půjčka, nezvýhodněná půjčka, vlastní kapitál, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: energetika, doprava, průmysl, zemědělství, lesnictví, voda a hygienická zařízení, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3	A	B	C	D	E	F	G	H	I
4	Celková částka na podporu rozvojových zemí prostřednictvím mnohostranných kanálů	Součet sloupce B	Součet sloupce C	■
5	z toho případně využito prostřednictvím mnohostranných fondů			■
6	Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF) (čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES)			■
7	Fond pro přizpůsobení zřízený podle úmluvy UNFCCC (čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES)			■
8	Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF) podle úmluvy UNFCCC			■
9	Ekologický fond pro změnu klimatu zřízený podle úmluvy UNFCCC			■
10	Fond pro nejméně rozvinuté země			■
11	Svěřenecký fond UNFCCC na doplňkové činnosti			■
12	Na mnohostrannou podporu činností v rámci REDD+			■
14	Ostatní mnohostranné fondy související s klimatem (upřesněte)			■
14	z toho případně využito prostřednictvím mnohostranných finančních institucí			■
15	Globální environmentální nástroj			■
16	Světová banka (8)			■
17	Mezinárodní finanční korporace (8)			■
18	Africká rozvojová banka (8)			■
19	Evropská banka pro obnovu a rozvoj (8)			■
20	Meziamerická rozvojová banka (8)			■
21	Ostatní mnohostranné finanční instituce nebo programy podpory, upřesněte (8)			■

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní použití spadá do několika řádků, je třeba zvolit nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

(2)	Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(3)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(4)	Informace o stavu se poskytnou v rozčlenění, je-li k dispozici. Členské státy uvedou ve své zprávě použité definice pojmů „vyčlenění“ a „vyplacení“. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii.

(5)	Je třeba uvést v případě, jsou-li tyto informace dostupné pro mnohostranný fond nebo banky. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(6)

Zvolí se odpovídající finanční nástroj. Týká-li se příslušného řádku více finančních nástrojů, je třeba zvolit několik kategorií. Granty jsou většinou poskytovány mnohostranným institucím a ostatní kategorie nemusí být často použitelné. Více kategorií je použito kvůli dosažení souladu s požadavky na podávání dvouletých zpráv podle úmluvy UNFCCC. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(7)	Lze zvolit několik použitelných odvětví. Členské státy mohou uvést odvětvové rozdělení, jsou-li tyto údaje k dispozici. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(8)	V této tabulce by měla být uvedena pouze poskytnutá finanční podpora, která souvisí s klimatem, jak je vyjádřeno např. prostřednictvím ukazatelů CDC/DAC.

Tabulka 5: Použití výnosů z dražeb povolenek podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES na dvoustrannou nebo regionální podporu rozvojových zemí (1) (2)

1	Název programu, činnosti, opatření nebo projektu	Země/region, které jsou příjemcem podpory	Částka za rok X-1			Stav (4)	Druh podpory (5)	Odvětví (6)	Finanční nástroj (7)	Prováděcí subjekt	Poznámky
2			1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (3)		je třeba zvolit: vyčleněné/vyplacené	je třeba zvolit: zmírňování, přizpůsobování se, REDD+, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: energetika, doprava, průmysl, zemědělství, lesnictví, voda a hygienická zařízení, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: grant, zvýhodněná půjčka, nezvýhodněná půjčka, vlastní kapitál, projekty přímých investic, investiční fondy, politiky daňové podpory, politiky finanční podpory, jiné, informace nejsou k dispozici	např. ministerstvo	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K
4					■	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
	(V případě potřeby připojte další řádky)
5	Celková částka na podporu rozvojových zemí prostřednictvím dvoustranných kanálů nebo regionální podpory		Součet sloupce D	Součet sloupce D	■

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní využití spadá do několika řádků, zvolí se nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

(2)	Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(3)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(4)	Informace o stavu se uvedou alespoň v tabulce č. 3 a měly by být v této tabulce poskytnuty v rozčlenění, je-li k dispozici. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii.

(5)	V této tabulce by měla být uvedena pouze poskytnutá finanční podpora, která souvisí s klimatem, jak je vyjádřeno např. prostřednictvím ukazatelů OECD/DAC.

(6)	Lze zvolit několik použitelných odvětví. Členské státy mohou uvést odvětvové rozdělení, jsou-li tyto údaje k dispozici. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(7)	Zvolí se odpovídající finanční nástroj. Týká-li se příslušného řádku více finančních nástrojů, lze zvolit několik kategorií. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

Tabulka 6: Doplňující informace o vnitrostátním použití výnosů podle druhu výdajů, jež členské státy mohou poskytnout (1)

	Celková částka vyplacená v roce X-1		Celková částka vyčleněná v roce X-1		Odpovídající kategorie v tabulce 2		Poznámky
Částka výnosů použitá pro níže uvedené kategorie výdajů	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné	Kategorie v tabulce 2	Podíl částky ze zvolené kategorie uvedené v tabulce 2
1
2
3
4
5
6

Kategorie výdajů

—	1. Přímá podpora na zmírňování v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (2).

—	2. Nepřímá podpora na zmírňování v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, tzn. inovace (3).

—	3. Přímá podpora na snižování domácích emisí / emisí v EU v odvětvích, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (4).

—	4. Nepřímá podpora na snižování domácích emisí / emisí v EU v odvětvích, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (5).

—	5. Kompenzace nákladů na snížení uhlíkové zátěže (6).

—	6. Výdaje jiné než na zmírňování, např. na přizpůsobování se (7).

Poznámky:

(1)	Tato tabulka se použije k dalšímu členění informací týkajících se domácích výdajů, v souladu s kategoriemi běžně používanými v mezinárodních srovnáních. U druhů použití, jež spadají pod články 3d a 10 směrnice 2003/87/ES, se částky mohou překrývat s částkami vykazovanými v tabulce 2.

(2)

Výdaje vykazované v této kategorii by mohly zahrnovat podíl výdajů relevantních pro odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, vykazovaných v následujících kategoriích uvedených v tabulce 2:

(a)	vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie;

(b)	vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství;

(c)	vývoj technologií, které přispívají ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost;

(d)	jiné snižování emisí skleníkových plynů;

(e)	financování společných projektů na snížení emisí skleníkových plynů z letectví.

(3)

(a)	financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu;

(b)	financování iniciativ v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem;

(c)	ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2;

(d)	financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií.

(4)

Výdaje vykazované v této kategorii by mohly zahrnovat podíl výdajů vynaložených na odvětví, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi a které jsou vykázány v tabulce 2 v těchto kategoriích:

(a)	vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie;

(b)	vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství;

(c)	vývoj technologií, které přispívají ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost;

(d)	zachytávání CO2 v lesních porostech v Unii;

(e)	podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na veřejnou hromadnou dopravu;

(f)	opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;

(g)	jiné snižování emisí skleníkových plynů;

(h)	opatření proti odlesňování.

(5)

(a)	financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu;

(b)	financování iniciativ v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem;

(c)	financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií.

(6)	Výdaje vykazované v této kategorii vycházejí za rámec účelů stanovených v čl. 10 odst. 3 a čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES.

(7)

Výdaje vykazované v této kategorii by mohly zahrnovat výdaje vykázané v tabulce 2 v těchto kategoriích:

(a)	pokrytí administrativních nákladů na řízení systému EU pro obchodování s emisemi;

(b)	přizpůsobení se dopadům změny klimatu;

(c)	podpora rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství;

(d)	ostatní vnitrostátní použití.

PŘÍLOHA III

Informace o finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím podle čl. 6 odst. 1

Tabulka 1: Poskytování podpory vyčleněné a poskytnuté z veřejných zdrojů prostřednictvím dvoustranných a regionálních kanálů, včetně případného rozvoje a přenosu technologií a budování kapacit (1) (2)

Kanál

Příjemce

Název činnosti/ programu/ projektu nebo jiné akce*

Zdroj financování

Finanční nástroj

Druh podpory

Odvětví

Vyčleněná částka (a)

Poskytnutá částka (a)

Grantový ekvivalent* (a)(b)

Pododvětví* (c)

Přenos technologií / Budování kapacit* (d)

Doplňující informace* (e)

Dvoustranný/ Regionální/ Jiný (upřesněte)

Region/ Země

Oficiální rozvojová pomoc / Jiné oficiální toky / Jiné (upřesněte)

Grant / Zvýhodněná půjčka / Nezvýhodněná půjčka / Vlastní kapitál / Záruka / Pojištění / Jiné (upřesněte)

Přizpůsobování se / Zmírňování / Průřezové

Energetika / Doprava / Průmysl / Zemědělství / Lesnictví / Voda a hygienická zařízení / Průřezové / Jiný (upřesněte)

T/ C/ Oboje/ Nepoužije se

Poznámky:

(1)	Informační prvky vyznačené hvězdičkou „*“ se vyplní, pokud jsou k dispozici.

(2)

Údaje se uvedou za kalendářní rok (X-1).

(a)	Částka se uvede v domácí měně.

(b)	Tyto údaje se uvedou tak, jak jsou vykazovány OSN nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podle veškerých mezinárodně dohodnutých požadavků.

(c)	Při vykazování údajů na úrovni pododvětví mohou být použity pětimístné číselné kódy účelu zavedené Výborem pro rozvojovou pomoc OECD pro podávání zpráv ohlašovacímu systému věřitelů (CRS).

(d)	Členské státy uvedou „T“, jestliže činnost přispívá k cílům v oblasti vývoje a přenosu technologií, „C“, jestliže přispívá k cílům v oblasti budování kapacit, „Oboje“, je-li průřezová, a „Nepoužije se“, není-li relevantní.

(e)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu nebo popis projektu.

Tabulka 2: Poskytování podpory vyčleněné a poskytnuté z veřejných finančních zdrojů prostřednictvím mnohostranných kanálů, včetně rozvoje a přenosu technologií a případně budování kapacit (1) (2)

Kanál	Mnohostranná instituce	Název činnosti/ programu/ projektu nebo jiné akce*	Zdroj financování	Finanční nástroj	Vyčleněná částka (a) (základní/ obecná)	Poskytnutá částka (a) (základní/ obecná)	Vyčleněná částka (a) (související s klimatem)	Poskytnutá částka (a) (související s klimatem)	Příjemce*	Grantový ekvivalent* (a)(b)	Příliv Odliv* (c)
Mnohostranný/ Vícestranný/ Jiný (upřesněte)			Oficiální rozvojová pomoc / Jiné oficiální toky / Jiné (upřesněte)	Grant / Zvýhodněná půjčka / Nezvýhodněná půjčka / Vlastní kapitál / Záruka / Pojištění / Jiné (upřesněte)					Globální/ Regionální/ Země		Příliv/ Odliv

Připsaný mnohostranný příspěvek* (d)	Finanční nástroj	Druh poskytnuté podpory*	Odvětví*	Pododvětví* (e)	Přenos technologií / Budování kapacit* (f)	Doplňující informace* (g)
Ano/ Ne/ Nepoužije se	Grant / Zvýhodněná půjčka / Nezvýhodněná půjčka / Vlastní kapitál / Záruka / Pojištění / Politická intervence / Jiné (upřesněte)	Přizpůsobování se / Zmírňování / Průřezové	Energetika / Doprava / Průmysl / Zemědělství / Lesnictví / Voda a hygienická zařízení / Průřezové / Jiné		T/ C/ Oboje/ Nepoužije se

Poznámky:

(1)	Informační prvky vyznačené hvězdičkou „*“ se vyplní, pokud jsou k dispozici.

(2)

Údaje se uvedou za kalendářní rok (X-1).

(a)	Částka se uvede v domácí měně.

(b)	Tyto údaje se uvedou tak, jak jsou vykazovány OSN nebo OECD podle veškerých mezinárodně dohodnutých požadavků.

(c)	Členské státy uvedou, zda vykazovaná částka je založena na „přílivu příspěvků“ mnohostranné instituci nebo na „odlivu podílů“ na finančních zdrojích mnohostranné instituce.

(d)	Členské státy uvedou, zda částka „související s klimatem“ je vypočítána v souladu s metodikou OECD pro výpočet podílů započitatelných položek mnohostranné spolupráce.

(e)	Při vykazování údajů na úrovni pododvětví mohou být použity pětimístné číselné kódy účelu zavedené Výborem pro rozvojovou pomoc OECD pro podávání zpráv ohlašovacímu systému věřitelů.

(f)	Členské státy uvedou „T“, jestliže činnost přispívá k cílům v oblasti vývoje a přenosu technologií, „C“, jestliže přispívá k cílům v oblasti budování kapacit, „Oboje“, je-li průřezová, a „Nepoužije se“, není-li relevantní.

(g)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu a popis projektu.

Tabulka 3: Informace o finanční podpoře mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí (1) (2)

Kanál	Příjemce	Název činnosti/ programu/ projektu nebo jiné akce	Druh veřejné intervence	Druh poskytované podpory	Odvětví	Mobilizovaná částka (a)	Pododvětví* (b)	Grantový ekvivalent* (a) (c)	Výše prostředků použitých k mobilizaci podpory*	Doplňující informace* (d)
Dvoustranný/ Regionální/ Mnohostranný/	Globální/ Region/ Země		Grant / Zvýhodněná půjčka / Nezvýhodněná půjčka / Vlastní kapitál / Záruka / Pojištění / Budování kapacit / Rozvoj a přenos technologií / Jiný (upřesněte)	Přizpůsobování se / Zmírňování / Průřezové	Energetika / Doprava / Průmysl / Zemědělství / Lesnictví / Voda a hygienická zařízení / Průřezové / Jiný (upřesněte)

Poznámky:

(1)	Informační prvky vyznačené hvězdičkou „*“ se vyplní, pokud jsou k dispozici.

(2)

Údaje se uvedou za kalendářní rok (X-1).

(a)	Částka se uvede v domácí měně.

(b)	Při vykazování údajů na úrovni pododvětví mohou být použity pětimístné číselné kódy účelu zavedené Výborem pro rozvojovou pomoc OECD pro podávání zpráv ohlašovacímu systému věřitelů.

(c)	Tyto údaje se uvedou tak, jak jsou vykazovány OSN nebo OECD podle veškerých mezinárodně dohodnutých požadavků.

(d)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu nebo popis projektu.

Šablona 1: Informace o finanční podpoře mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí podle činností(1) (2) se použije v případech, kdy není možné, aby členský stát vyplnil tabulku 3

Název činnosti/programu/projektu nebo jiné akce

1. Kanál

2. Příjemce

3. Druh veřejné intervence

4. Druh podpory

5. Odvětví

6. Mobilizovaná částka (a)

7. Pododvětví * (b)

8. Grantový ekvivalent * (a)(c)

9. Výše zdrojů použitých k mobilizaci podpory*

10. Doplňující informace * (d)

Poznámky:

(1)	Informační prvky vyznačené hvězdičkou „*“ se vyplní, pokud jsou k dispozici.

(2)

Údaje se uvedou za kalendářní rok (X-1).

(a)	Částka se uvede v domácí měně.

(b)	Při vykazování údajů na úrovni pododvětví mohou být použity pětimístné číselné kódy účelu zavedené Výborem pro rozvojovou pomoc OECD pro podávání zpráv ohlašovacímu systému věřitelů.

(c)	Tyto údaje se uvedou tak, jak jsou vykazovány OSN nebo OECD podle veškerých mezinárodně dohodnutých požadavků.

(d)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu nebo popis projektu.

PŘÍLOHA IV

Kvalitativní metodické údaje podle čl. 6 odst. 2

Šablona 1: Poskytování příslušných kvalitativních metodických údajů a dalších informací o definicích a metodikách

1. Financování opatření v oblasti klimatu

2. Nové a dodatečné

3. Rozvojová země

4. Základní/obecná

5. Související s klimatem

6. Finanční nástroje (např. grant, zvýhodněná půjčka, nezvýhodněná půjčka, vlastní kapitál, záruka, pojištění, jiné (upřesněte))

7. Zdroj financování (oficiální rozvojová pomoc, jiné oficiální toky, ostatní)

8. Stav (vyčleněné a poskytnuté)

9. Mobilizovaná podpora (např. i) Určení jednoznačné příčinné souvislosti mezi veřejnou intervencí a mobilizovaným soukromým financováním v případech, kdy by činnost nepostupovala nebo by postupovala jen omezeně, pokud by k intervenci dané strany nedošlo; ii) Uvedení informací o okamžiku měření (např. okamžik závazku, okamžik poskytnutí) soukromého financování mobilizovaného v důsledku veřejné intervence, pokud možno ve vztahu k druhu nástroje nebo mechanismu použitého k mobilizaci; iii) Uvedení informací o hranicích použitých k určení financování mobilizovaného veřejnou intervencí)

10. Odvětví, pododvětví

11. Druh podpory (zmírňování změny klimatu / přizpůsobování se změně klimatu / průřezová)

12. Veřejné financování / soukromé financování (např. zejména v případech, kdy jsou subjekty nebo prostředky kombinovány)

13. Používání ukazatelů z Ria (koeficientů)

14. Určení grantového ekvivalentu poskytnuté podpory a mobilizované podpory, pokud byly vykázány údaje o grantovém ekvivalentu

15. Metodiky použité k určení údajů o mobilizované podpoře

16. Jak bylo zamezeno dvojímu započítání mezi prostředky vykázanými jako vyčleněné a poskytnuté a prostředky použitými v souladu s článkem 6 Pařížské dohody přijímající stranou za účelem dosažení jejího vnitrostátně stanoveného příspěvku

17. Popis systémů a procesů použitých k určení, sledování a vykazování podpory vyčleněné, poskytnuté a mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí

18. Popis vnitrostátních systémů a institucionálních opatření pro poskytování informací o plánovaném poskytování podpory, včetně informací o plánovaných činnostech spojených s projekty přenosu technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle úmluvy UNFCCC hrazenými z veřejných prostředků

19. Dostupné informace a popis vnitrostátních systémů a institucionálních opatření na zajištění podpory přenosu technologií a budování kapacit, včetně informací o výchozích předpokladech, definicích a metodikách použitých pro poskytování informací o podpoře přenosu technologií a budování kapacit

20. Informace o kanálech a zjištěných překážkách, získaných poznatcích a opatřeních, která je třeba přijmout k překonání těchto překážek

21. Informace o tom, jaké úsilí bylo vyvinuto k zajištění toho, aby podpora vyčleněná, poskytnutá a mobilizovaná prostřednictvím veřejných intervencí byla v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody

22. Informace o tom, jak je vyčleněná, poskytnutá a mobilizovaná podpora zaměřená na pomoc rozvojovým zemím v jejich úsilí o dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody, mimo jiné tím, že jim bude pomáhat v úsilí o dosažení toho, aby byly finanční toky sladěny s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

23. Informace o tom, jak poskytované informace odrážejí pokrok oproti předchozím úrovním při poskytování podpory a mobilizaci financí podle Pařížské dohody

24. Jak usilují o zajištění, aby podpora poskytnutá a mobilizovaná prostřednictvím veřejných intervencí účinně řešila potřeby a priority smluvních stran z rozvojových zemí v oblasti provádění Pařížské dohody, které jsou uvedeny ve strategiích a nástrojích pro jednotlivé země, jako jsou dvouleté zprávy o transparentnosti, vnitrostátně stanovené příspěvky a národní adaptační plány

25. Informace o opatřeních a plánech zaměřených na mobilizaci dalších finančních prostředků pro oblast klimatu v rámci celosvětového úsilí o mobilizaci finančních prostředků pro oblast klimatu z různých zdrojů, včetně informací o vztahu mezi veřejnými intervencemi, které je třeba použít, a mobilizovanými soukromými financemi

26. Informace o vykazování mnohostranného financování včetně: i) informací o tom, zda vykazované mnohostranné financování vychází z přílivu příspěvků strany do mnohostranné instituce a/nebo z podílu strany na odlivu z mnohostranné instituce; ii) informací o tom, zda a jak bylo mnohostranné financování vykázáno jako související s klimatem a jak byl vypočítán podíl související s klimatem, včetně výpočtu například s využitím stávajících mezinárodních norem; iii) informací o tom, zda bylo mnohostranné financování vykázáno jako základní/obecné, přičemž se má za to, že skutečná výše financování opatření v oblasti klimatu, na něž by bylo použito, závisí na programových rozhodnutích mnohostranných institucí; iv) informací o tom, zda a jak bylo mnohostranné financování připsáno vykazující smluvní straně.

PŘÍLOHA V

Dostupné informace o plánovaném poskytování podpory podle čl. 6 odst. 3

Tabulka: Dostupné informace o plánovaném poskytování podpory

Rok/ období	Příjemce (a)	Název činnosti/ programu/ projektu	Předpokládaná částka, jež má být poskytnuta (b)	Druh podpory	Přenos technologií / Budování kapacit (c)	Doplňující informace (d)
	Globální/ Region/ Země			Zmírňování / Přizpůsobování se / Průřezové	T/ C/ Oboje/ Nepoužije se

Poznámky:

(a)	Členské státy uvedou informace o přijímající zemi/regionu na upřednostňované úrovni rozčlenění.

(b)	Členské státy uvedou výši podpory, jež má být poskytnuta, pokud možno v domácí měně (doporučuje se uvést jmenovitou hodnotu vyplývající ze závazku).

(c)	Členské státy uvedou „T“, jestliže činnost přispívá k cílům v oblasti vývoje a přenosu technologií, „C“, jestliže přispívá k cílům v oblasti budování kapacit, „Oboje“, je-li průřezová, a „Nepoužije se“, není-li relevantní.

(d)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu, popis projektu nebo dostupné informace v souladu s čl. 9 odst. 5 Pařížské dohody.

Šablona 1: Dostupné informace o plánovaném poskytnutí podpory na činnost/program/projekt se použijí v případech, kdy není možné, aby členský stát vyplnil tabulku 1

Název činnosti/programu/projektu

1. Rok

2. Příjemce (a)

3. Předpokládaná částka(b)

4. Druh podpory

5. Přenos technologie / budování kapacit (c)

6. Doplňující informace (d)

Poznámky:

(a)	Členské státy uvedou informace o přijímající zemi/regionu na upřednostňované úrovni rozčlenění.

(b)	Členské státy uvedou výši podpory, jež má být poskytnuta, pokud možno v domácí měně (doporučuje se uvést jmenovitou hodnotu vyplývající ze závazku).

(c)	Členské státy uvedou „T“, jestliže činnost přispívá k cílům v oblasti vývoje a přenosu technologií, „C“, jestliže přispívá k cílům v oblasti budování kapacit, „Oboje“, je-li průřezová, a „Nepoužije se“, není-li relevantní.

(d)	Uvedou se doplňující informace, např. odkaz na příslušnou dokumentaci programu, popis projektu nebo dostupné informace v souladu s čl. 9 odst. 5 Pařížské dohody.

PŘÍLOHA VI

Podávání zpráv o přibližných inventurách skleníkových plynů podle článku 7

Členský stát:
Rok, za nějž se podává zpráva „t-1“
Rok podání zprávy „t“

KATEGORIE ZDROJŮ A PROPADŮ

CO2(1)

CH4

N2O

HFC

PFC

SF6

Nespecifikovaná směs HFC a PFC

NF3

Celkem

ETS

Sdílení úsilí (3)

SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Ekvivalent CO2 (kt)

Celkem (čisté emise) (1)

1.	Energetika

A.	Spalování paliv (sektorový přístup)

1.	Energetický průmysl

2.	Výroba a stavebnictví

Doprava

4.	Jiná odvětví

Jiné

B.	Fugitivní emise z paliv

1.	Pevná paliva

2.	Ropa a zemní plyn

C.	Přeprava a ukládání CO2

2.	Průmyslové procesy a použití produktů

A.	Zpracování nerostů

B.	Chemický průmysl

C.	Průmysl zpracování kovů

D.	Neenergetické produkty z použití paliv a ředidel

E.	Elektronický průmysl

F.	Užití produktů jako náhrad za látky, které poškozují ozonovou vrstvu (ODS)

G.	Výroba a použití jiných produktů

Ostatní

3.	Zemědělství

A.	Enterická fermentace

B.	Hospodaření se statkovými hnojivy

C.	Pěstování rýže

D.	Zemědělské půdy

E.	Nařízené vypalování savan

F.	Spalování zemědělských zbytků na polích

Vápnění

H.	Používání močoviny

I.	Ostatní hnojiva obsahující uhlík

Ostatní

4.	Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (1)

A.	Lesní půda

Orná půda

Pastviny

Mokřady

Sídla

F.	Ostatní půda

G.	Výrobky z vytěženého dřeva

Ostatní

Odpady

A.	Skladování pevných odpadů

B.	Biologické zpracování pevných odpadů

C.	Spalování odpadů ve spalovnách a otevřené spalování odpadů

D.	Čištění a vypouštění odpadních vod

Ostatní

6.	Ostatní (specifikované v souhrnu 1.A)

Poznámky:

Mezinárodní zásobníky

Letectví

Lodní doprava

Emise CO2 z biomasy

Zachycený CO2

Nepřímý CO2 (2)

Emise celkem, vyjádřené v ekvivalentu CO2, bez využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Emise celkem, vyjádřené v ekvivalentu CO2, včetně využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Emise celkem, vyjádřené v ekvivalentu CO2, včetně nepřímého CO2, bez využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Emise celkem, vyjádřené v ekvivalentu CO2, včetně nepřímého CO2, včetně využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Poznámky:

(1)	U oxidu uhličitého (CO2) z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví se vykazují čisté emise/pohlcení. Pro účely vykazování jsou znaménka pro pohlcení vždy záporná (–) a pro emise kladná (+).

(2)	Pro členské státy, které vykazují nepřímý CO2, se celkové vnitrostátní údaje uvedou včetně a bez nepřímého CO2.

(3)	Emise v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842.

Stručný popis hlavních faktorů podporujících zvýšení nebo snížení emisí skleníkových plynů v roce X-1 (základ) v porovnání s rokem X-2 (inventura). Jsou-li tyto informace veřejně dostupné, uveďte hypertextový odkaz na příslušné internetové stránky.

Lze uvést také informace o nejistotách spojených s odhady v oblasti LULUCF.

PŘÍLOHA VII

Přehled vykazování inventur skleníkových plynů podle čl. 8 odst. 2 (1), (2)

[Článek] tohoto nařízení	Informace uvedené ve zprávě o národní inventuře (zaškrtněte)	Informace uvedené ve zvláštní příloze zprávy o národní inventuře (zaškrtněte)	Odkaz na kapitolu ve zprávě o národní inventuře nebo ve zvláštní příloze (upřesněte)
Článek 9 Podávání informací o přepočtech	Povinné	Nepoužije se	Kapitola zprávy o národní inventuře týkající se „přepočtů a zlepšení“
Článek 10 Podávání informací o provedení doporučení v tabulce 1 přílohy VIII	Povinné	Povinné	Kapitola zprávy o národní inventuře týkající se přepočtů a zlepšení
Článek 10 Podávání informací o provedení doporučení v tabulce 2 přílohy VIII	Nepoužije se	Povinné
Čl. 12 odst. 1 Podávání informací o nejistotě	Nepoužije se	Povinné
Čl. 12 odst. 2 Podávání informací o úplnosti	Povinné	Nepoužije se	V příslušné tabulce CRT (tabulka společného vykazování) a v příslušných kapitolách zprávy o národní inventuře
Čl. 14 odst. 1 Podávání informací o souladu vykázaných emisí s údaji ze systému obchodování s emisemi (údaje uvedené v příloze XII)	Nepoužije se	Povinné
Čl. 14 odst. 2 Podávání informací o souladu vykázaných emisí s údaji ze systému obchodování s emisemi (textová informace)	Možné	Možné	Pokud je ve zprávě o národní inventuře: v příslušných oddílech zprávy o národní inventuře
Článek 15 Podávání informací o souladu vykázaných údajů o látkách znečišťujících ovzduší	Možné	Možné	Pokud je ve zprávě o národní inventuře: kapitola zprávy o národní inventuře týkající se „plánu zajištění kvality, kontroly kvality a ověřování“
Článek 16 Podávání informací o souladu vykázaných údajů o fluorovaných skleníkových plynech	Možné	Možné	Pokud je ve zprávě o národní inventuře: v příslušných oddílech zprávy o národní inventuře
Článek 17 Podávání informací o souladu s energetickou statistikou	Možné	Možné	Pokud je ve zprávě o národní inventuře: v příslušných oddílech zprávy o národní inventuře
Článek 18 Podávání informací o změnách popisů národních inventurních systémů nebo registrů	Povinné	Nepoužije se	V příslušných kapitolách zprávy o národní inventuře

Poznámky:

(1)	Informace, jež mají být předloženy do 15. ledna, se předloží jako návrh kapitol zprávy o národní inventuře nebo případně jako návrh příslušných zvláštních příloh.

(2)	Položka „možné“ znamená, že členské státy si zvolí, zda podají tyto informace buď ve zprávě o národní inventuře, nebo ve zvláštní příloze ke zprávě o národní inventuře.

PŘÍLOHA VIII

Podávání zpráv o provedení doporučení podle článku 10

Tabulka 1: Formát pro podávání informací o stavu provádění jednotlivých doporučení uvedených v poslední zveřejněné individuální zprávě o přezkumu v rámci úmluvy UNFCCC, včetně důvodů neprovedení takového doporučení

Rok posledního přezkumu inventury provedeného v rámci úmluvy UNFCCC
Kategorie CRT (tabulky společného vykazování) / věc	Doporučení z přezkumu	Zpráva o přezkumu / odstavec	Reakce členského státu / stav provádění	Důvod neprovádění	Kapitola/oddíl ve zprávě o národní inventuře

Tabulka 2: Formát pro podávání informací o stavu provádění jednotlivých doporučení, technických úprav nebo revidovaných odhadů uvedených v poslední zprávě o přezkumu podle čl. 35 odst. 2 prováděcího nařízení Komise č. 749/2014 nebo podle článku 32 tohoto nařízení

Rok posledního vnitřního přezkumu inventury provedeného v rámci EU
Kategorie CRT (tabulky společného vykazování) / věc	Doporučení, technické opravy nebo revidované odhady obsažené v přezkumu	Zpráva o přezkumu / odstavec	Reakce členského státu / stav provádění	Kapitola/oddíl ve zprávě o národní inventuře

PŘÍLOHA IX

Podávání zpráv o inventurních metodách, emisních faktorech a o souvisejících metodických popisech klíčových kategorií Unie podle článku 11

Část 1

Část 2

Část 3

Část 4

Informace, jež má poskytnout Komise

Informace, jež mají poskytnout členské státy

Určení klíčových kategorií Unie

Informace, které se vztahují ke klíčovým kategoriím Unie

do 31. října roku předcházejícího předložení, a do 28. února stávajícího předložení inventáře.

V případě klíčových kategorií Unie uvedených ve sloupci B do 15. ledna a do 15. března

V případě klíčových kategorií Unie uvedených ve sloupci A do 15. ledna a do 15. března

Seznam klíčových kategorií Unie (a)

označte klíčové kategorie, u nichž informace o metodách a emisních faktorech nejsou k dispozici nebo je členský stát neuvádí v tabulce společného vykazování (CRT)

označte jako novou klíčovou kategorii Unie oproti předchozí inventuře skleníkových plynů v Unii

Metody použité při poslední inventuře členského státu (b)

Emisní faktory použité při poslední inventuře členského státu (b)

Shrnutí metodického pokynu, který členský stát uvedl při předchozí inventuře (c)

odkaz (číslo oddílu) na popis uvedený v konečné zprávě o národní inventuře (c) (g)

označte jako novou klíčovou kategorii Unie oproti předchozí inventuře skleníkových plynů v Unii (d)

Metody použité při poslední inventuře členského státu (b)

Emisní faktory použité při poslední inventuře členského státu (b)

označte, pokud se metody použité při poslední inventuře (sloupec I) odchylují od metod použitých při předchozí inventuře (sloupec D)

označte, pokud se emisní faktory použité při poslední inventuře (sloupec J) odchylují od emisních faktorů použitých při předchozí inventuře (sloupec E)

Shrnutí metodického popisu při poslední inventuře

označte významné změny v metodických popisech (sloupec M) v porovnání s předchozí inventurou (sloupec F)

odkaz (číslo oddílu) na popis v konečné zprávě o národní inventuře (g)

Poznámky:

(a)	Kategorie použité v analýze klíčových kategorií Unie upřesní Komise podle kódu kategorie, názvu kategorie, hodnoceného skleníkového plynu a případně podle druhu paliva. Například: 1.A.1.a, Veřejná výroba elektrické energie a tepla, plynná paliva, CO2.

(b)	Označení (zkratky) „použitých metod“ a „emisních faktorů“, jež se používají v souhrnech k tabulkám společného vykazování.

(c)	Informace týkající se popisů použitých v předchozím roce se poprvé zahrnou do zprávy, jež má být předložena do 31. října 2023.

(d)	Informace ve sloupci H má poskytnout Komise.

(e)	Informace ve sloupci F má Komise poprvé poskytnout do 31. října 2023.

(f)	Změny týkající se informací vykázaných v sloupcích I, J, K a L se v případě potřeby vykážou pouze pro klíčové kategorie určené ve sloupci B.

(g)	„Konečná zpráva o národní inventuře“ znamená poslední dostupnou úplnou zprávu o národní inventuře předloženou EU.

PŘÍLOHA X

Podávání informací o nejistotě a úplnosti podle článku 12

Kategorie IPCC

Plyn

Emise nebo pohlcení za referenční rok

Emise nebo pohlcení za rok x

Nejistota údajů o činnostech

Nejistota ohledně emisního faktoru / parametru odhadu

Kombinovaná nejistota

Přispění k odchylce podle kategorie v roce x

Senzitivita typu A

Senzitivita typu B

Nejistota ohledně trendu národních emisí v důsledku nejistoty týkající se emisního faktoru / parametru odhadu

Nejistota ohledně trendu národních emisí v důsledku nejistoty údajů o činnostech

Nejistota ohledně trendu celkových národních emisí

Vstupní údaje

Pozn. A

Vstupní údaje

Pozn. A

Formula

Pozn. B

Formula

I * F

Pozn. C

Pozn. D

K2 + L2

Gg ekv. CO2

Např. 1.A.1. Energetický průmysl – palivo 1

CO2

Např. 1.A.1. Energetický průmysl – palivo 2

CO2

atd.

…

Celkem

Σ C

Σ D

Σ H

Σ M

Procento nejistoty v celkové inventuře:

Formula

Nejistota trendu:

Formula

Zdroj:

Pokyny IPCC z roku 2006, sv. 1, tabulka 3.2 Výpočet nejistoty u prvního přístupu

PŘÍLOHA XI

Podávání zpráv o ukazatelích podle článku 13

Č.	Nomenklatura ukazatelů energetické účinnosti Eurostatu	Ukazatel	Čitatel/jmenovatel (1) (4)	Pokyny/definice (2) (3)	Rok X-2
1	PŘEMĚNA B0	Specifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ	Emise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt	Emise CO2 z veškerého spalování fosilních paliv pro hrubou výrobu elektrické energie a tepla z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu a z veřejných zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla a ze zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pro vlastní spotřebu. Emise z tepláren zde nejsou zařazeny.
			Veškeré produkty – výstup z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ	Hrubá produkce elektrické energie a tepla prodaná třetím stranám (kombinované elektrárny a teplárny – CHP) z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu a z veřejných zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla a ze zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla pro vlastní spotřebu. Výstupy z tepláren zde nejsou zařazeny. Veřejné tepelné elektrárny vyrábějí elektrickou energii (a teplo) na prodej třetím stranám jako hlavní aktivitu. Mohou být soukromé i státní. Tepelné elektrárny pro vlastní spotřebu vyrábějí elektrickou energii (a teplo) zcela nebo částečně pro vlastní použití jako aktivitu, která podporuje jejich hlavní činnost. Hrubá produkce elektrické energie je měřena jako výstup z hlavních transformátorů, tj. spotřeba elektrické energie v pomocných systémech a transformátorech je zahrnuta. (zdroj: energetická bilance)
2	PŘEMĚNA E0	Specifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ	Emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt	Emise CO2 z veškerého spalování fosilních paliv pro hrubou výrobu elektrické energie a tepla z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu a ze zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pro vlastní spotřebu.
			Veškeré produkty – výstup z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ	Hrubá produkce elektrické energie a tepla prodaná třetím stranám (kombinované elektrárny a teplárny – CHP) z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu a ze zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla pro vlastní spotřebu. Tepelné elektrárny pro vlastní spotřebu vyrábějí elektrickou energii (a teplo) zcela nebo částečně pro vlastní použití jako aktivitu, která podporuje jejich hlavní činnost. Hrubá produkce elektrické energie je měřena jako výstup z hlavních transformátorů, tj. spotřeba elektrické energie v pomocných systémech a transformátorech je zahrnuta (zdroj: energetická bilance).
3	PRŮMYSL A1.1	Celková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO2, t/mil. EUR	Celkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv v ocelářském a hutním průmyslu včetně spalování pro výrobu elektrické energie a tepla (kategorie zdroje IPCC 1A2a), z procesů výroby oceli a železa (kategorie zdroje IPCC 2C1) a z procesů výroby železných slitin (kategorie zdroje IPCC 2C2).
			Hrubá přidaná hodnota – ocelářský a hutní sektor, mld. EUR	Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2016 při výrobě surového železa, oceli a železných slitin (NACE 27.1), výrobě trubek (NACE 27.2), dalšího prvního zpracování železa a oceli (NACE (27.3), odlévání železa (NACE 27.51) a odlévání oceli (NACE 27.52). (zdroj: státní závěrečný účet)
4	PRŮMYSL A1.2	Energetická náročnost chemického průmyslu vůči CO2, t/mil. EUR	Energetické emise CO2 z chemického průmyslu, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv při výrobě chemikálií a chemických produktů včetně spalování pro výrobu elektrické energie a tepla (kategorie zdroje IPCC 1A2c).
			Hrubá přidaná hodnota za chemický průmysl, mld. EUR	Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2016 při výrobě chemikálií a chemických produktů (NACE 24) (zdroj: státní závěrečný účet)
5	PRŮMYSL A1.3	Energetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. EUR	Energetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv při výrobě nekovových minerálních produktů (NACE 26) včetně spalování pro výrobu elektrické energie a tepla.
			Hrubá přidaná hodnota – odvětví sklářského, hrnčířského a stavebních materiálů, mld. EUR	Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2016 při výrobě nekovových minerálních produktů (NACE 26) (zdroj: státní závěrečný účet)
6	PRŮMYSL A1.4	Energetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, t/mil. EUR	Energetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv při výrobě potravinových, nápojových a tabákových výrobků včetně spalování pro výrobu elektrické energie a tepla (kategorie zdroje IPCC 1A2e).
			Hrubá přidaná hodnota – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, mld. EUR	Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2016 při výrobě potravin a nápojů (NACE 15) a tabákových výrobků (NACE 16 (zdroj: státní závěrečný účet)
7	PRŮMYSL A1.5	Energetická náročnost z hlediska CO2 – papírenský a tiskařský průmysl, t/mil. EUR	Energetické emise CO2 z papírenského a tiskařského průmyslu, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv při výrobě celulózy, papíru, papírových výrobků a publikačních, tiskařských činností, reprodukci záznamových médií, včetně emisí ze spalování při výrobě elektrické energie a tepla (kategorie zdroje IPCC 1A2d).
			Hrubá přidaná hodnota – papírenský a tiskařský průmysl, mld. EUR	Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2016 při výrobě celulózy, papíru, papírových výrobků (NACE 21) a publikačních, tiskařských činností, reprodukci záznamových médií (NACE 22) (zdroj: státní závěrečný účet)
8	DOMÁCNOSTI A0	Specifické emise CO2 domácností z vytápění, kg/m2	Emise CO2 domácností z vytápění, kt	Emise CO2 ze spalování fosilního paliva při vytápění domácností.
			Povrchová plocha trvale obydlených bytových jednotek, mil. m2	Celková povrchová plocha trvale obydlených bytových jednotek.
9	SLUŽBY B0	Specifické emise CO2 soukromého a veřejného sektoru při vytápění, kg/m2	Emise CO2 z vytápění v soukromém a veřejném sektoru, kt	Emise CO2 ze spalování fosilních paliv z vytápění v soukromých a veřejných objektech v soukromých a veřejných sektorech.
			Povrchová plocha budov pro služby, mil. m2	Celková povrchová plocha budov pro služby (NACE 41, 50, 51, 52, 55, 63, 64, 65, 66, 67, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 80, 85, 90, 91, 92, 93, 99)
10	DOPRAVA B0	Specifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, g/km	Emise CO2 z naftových osobních automobilů, kt	Emise CO2 ze spalování nafty u veškeré přepravy osobními vozidly (kategorie zdroje IPCC 1A3bi, pouze naftové)
			Počet kilometrů naftových osobních vozidel, mld. km	Počet vozidlokilometrů všech naftových osobních automobilů licencovaných pro použití na silničních komunikacích ve veřejném provozu. (zdroj: dopravní statistika)
11	DOPRAVA B0	Specifické emise CO2 z benzinu z osobních automobilů, g/km	Emise CO2 z benzinových osobních automobilů, kt	Emise CO2 ze spalování benzinu u veškeré přepravy osobními vozidly (kategorie zdroje IPCC 1A3bi, pouze benzinové)
			Počet kilometrů benzinových osobních vozidel, mld. km	Počet vozidlokilometrů všech benzinových osobních automobilů licencovaných pro použití na silničních komunikacích ve veřejném provozu. (zdroj: dopravní statistika)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Členské státy uvedou čitatele a jmenovatele, nejsou-li obsaženy v tabulce společného vykazování.

(2)	Členské státy se řídí těmito pokyny. Pokud se jimi řídit nemohou nebo pokud čitatel a jmenovatel nejsou zcela v souladu, členské státy to jasně uvedou.

(3)	Odkazy na kategorie zdrojů podle IPCC se vztahují na pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

(4)	Jednou miliardou se rozumí tisíc milionů.

PŘÍLOHA XII

Podávání informací o souladu vykázaných emisí s údaji ze systému EU pro obchodování s emisemi podle článku 14

Příděl ověřených emisí vykazovaných zařízeními a provozovateli podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů podle národní inventury skleníkových plynů

Členský stát

Rok, za nějž se podává zpráva:

Základ údajů: ověřené emise ze systému ETS a emise skleníkových plynů vykázané v inventuře předložené za rok X-2

	Celkové emise (kt ekv. CO2)
	Emise podle inventury skleníkových plynů [kt ekv. CO2] (3)	Ověřené emise podle směrnice 2003/87/ES [kt ekv. CO2] (3)	Poměr v % (ověřené emise / emise podle inventury) (3)	Poznámka (2)
Emise skleníkových plynů (pro inventuru skleníkových plynů: celkové emise skleníkových plynů včetně nepřímých emisí CO2, jsou-li vykazovány, bez LULUCF a bez emisí z vnitrostátní letecké dopravy; pro směrnici 2003/87/ES: emise skleníkových plynů ze stacionárních zařízení podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/87/ES)
Emise CO2 (pro inventuru skleníkových plynů: celkové emise CO2 včetně nepřímých emisí CO2, jsou-li vykazovány, bez LULUCF a bez emisí CO2 z vnitrostátní letecké dopravy; pro směrnici 2003/87/ES: emise CO2 ze stacionárních zařízení podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/87/ES)

Kategorie (1)

Emise CO2

Emise podle inventury skleníkových plynů [kt] (3)

Ověřené emise podle směrnice 2003/87/ES [kt] (3)

Poměr v % (ověřené emise / emise podle inventury) (3)

Poznámka (2)

1.A	Spalovací procesy, celkem

1.A	Spalovací procesy, stacionární zařízení

1.A.1

Energetický průmysl

1.A.1.a

Veřejná výroba elektrické energie a tepla

1.A.1.b

Rafinace ropy

1.A.1.c

Výroba pevných paliv a další energetická odvětví

Železo a ocel (pro inventuru skleníkových plynů ve spojení s kategoriemi CRT 1.A.2.a + 2.C.1 + 1.A.1.c a ostatními relevantními kategoriemi CRT, které zahrnují emise z výroby železa a oceli (např. 1A1a, 1B1) (4))

1.A.2.

Výroba a stavebnictví

1.A.2.a

Železo a ocel

1.A.2.b

Neželezné kovy

1.A.2.c

Chemikálie

1.A.2.d

Buničina, papír a tisk

1.A.2.e

Zpracování potravin, nápoje a tabák

1.A.2.f

Nekovové nerosty

1.A.2.g

Ostatní

1.A.3.

Doprava

1.A.3.e

Ostatní doprava (potrubní doprava)

1.A.4

Ostatní odvětví

1.A.4.a

Obchodní/institucionální

1.A.4.c

Zemědělství/lesnictví/rybolov

1.B	Fugitivní emise z paliv

1.C	Přeprava a ukládání CO2

1.C.1

Přeprava CO2

1.C.2

Injektáž a ukládání

1.C.3

Ostatní

2.A	Minerální produkty

2.A.1

Výroba cementu

2.A.2

Výroba vápna

2.A.3

Výroba skla

2.A.4

Užití uhličitanů v jiných procesech

2.B	Chemický průmysl

2.B.1.

Výroba čpavku

2.B.3

Výroba kyseliny adipové (CO2)

2.B.4.

Výroba kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové

2.B.5.

Výroba karbidů

2.B.6

Výroba oxidu titaničitého

2.B.7

Výroba uhličitanu sodného

2.B.8

Petrochemická výroba a produkce sazí

2.C	Výroba kovů

2.C.1.

Výroba železa a oceli

2.C.2

Výroba feroslitin

2.C.3

Výroba hliníku

2.C.4

Výroba hořčíku

2.C.5

Výroba olova

2.C.6

Výroba zinku

2.C.7

Výroba ostatních kovů

Kategorie (1)

Emise N2O

Emise podle inventury skleníkových plynů [kt ekv. CO2] (3)

Ověřené emise podle směrnice 2003/87/ES [kt ekv. CO2] (3)

Poměr v % (ověřené emise / emise podle inventury) (3)

Poznámka (2)

2.B.2

Výroba kyseliny dusičné

2.B.3.

Výroba kyseliny adipové

2.B.4.

Výroba kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové

Kategorie (1)

Emise PFC

Emise podle inventury skleníkových plynů [kt ekv. CO2] (3)

Ověřené emise podle směrnice 2003/87/ES [kt ekv. CO2] (3)

Poměr v % (ověřené emise / emise podle inventury) (3)

Poznámka (2)

2.C.3

Výroba hliníku

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)

Příděl ověřených emisí na kategorie v inventuře v rozčlenění na čtyřmístné úrovni je třeba vykázat v případě, je-li tento příděl ověřených emisí možný a vyskytly-li se emise. Měly by se použít tyto zkratky:

NO = žádný výskyt; IE = zahrnuté jinde; C = důvěrné údaje

zanedbatelné = v příslušné kategorii CRT se může vyskytnout malé množství ověřených emisí, představuje však < 5 % dané kategorie

(2)	Sloupec pro poznámky by se měl použít k poskytnutí stručného shrnutí provedených kontrol a v případě, chce-li členský stát podat s ohledem na vykázaný příděl další vysvětlení.

(3)	Pro hodnoty v kt a % se údaje uvedou v zaokrouhlení na jedno desetinné místo.

(4)	Vyplní se na základě spojených kategorií CRT týkajících se „železa a oceli“, které individuálně určí každý členský stát; vzorec je uveden pouze pro ilustraci.

PŘÍLOHA XIII

Podávání informací o souladu vykázaných údajů o látkách znečišťujících ovzduší podle článku 15

KATEGORIE EMISÍ

Emise znečišťující látky X vykazované v inventuře skleníkových plynů (v kt) (3)

Emise znečišťující látky X vykazované podle směrnice 2016/2284 (národní emisní stropy), verze podání X (v kt) (3)

Absolutní rozdíl v kt (1) (3)

Relativní rozdíl v % (2) (3)

Vysvětlení rozdílů

Členský stát celkem (bez LULUCF)

1.	Energetika

A.	Spalování paliv (sektorový přístup)

1.	Energetický průmysl

2.	Výroba a stavebnictví

Doprava

4.	Jiná odvětví

Jiné

B.	Fugitivní emise z paliv

1.	Pevná paliva

2.	Ropa a zemní plyn a ostatní emise z výroby energie

2.	Průmyslové procesy a použití produktů

A.	Zpracování nerostů

B.	Chemický průmysl

C.	Průmysl zpracování kovů

D.	Neenergetické produkty z použití paliv a ředidel

G.	Výroba a použití jiných produktů

Ostatní

3.	Zemědělství

B.	Hospodaření se statkovými hnojivy

D.	Zemědělské půdy

F.	Spalování zemědělských zbytků na polích

Jiné

Odpady

A.	Skladování pevných odpadů

B.	Biologické zpracování pevných odpadů

C.	Spalování odpadů ve spalovnách a otevřené spalování odpadů

D.	Čištění a vypouštění odpadních vod

Ostatní

Jiné

Poznámky:

(1)	Emise vykázané v inventuře skleníkových plynů minus emise vykázané v inventuře podle směrnice o národních emisních stropech.

(2)	Rozdíl v kt vydělený emisemi vykázanými v inventuře skleníkových plynů.

(3)	Pro hodnoty v kt a % se údaje uvedou v zaokrouhlení na jedno desetinné místo.

PŘÍLOHA XIV

Podávání informací o souladu s energetickou statistikou podle čl. 17 odst. 2

DRUHY PALIVA			Zjevná spotřeba vykázaná v inventuře skleníkových plynů (TJ) (3)	Zjevná spotřeba s použitím údajů vykázaných podle nařízení (EU) č. 1099/2008 (TJ) (3)	Absolutní rozdíl (1) (TJ) (3)	Relativní rozdíl (2) % (3)	Vysvětlení rozdílů
Kapalná fosilní paliva	Primární paliva	Surová ropa
		Orimulsion
		Kapalná paliva ze zemního plynu
	Sekundární paliva	Benzin
		Letecký petrolej
		Ostatní petrolej
		Ropa z břidlic
		Plynový olej / motorová nafta
		Zbytkový topný olej
		Zkapalněný ropný plyn (LPG)
		Ethan
		Nafta
		Bitumen
		Maziva
		Ropný koks
		Suroviny rafinérií
		Ostatní ropné výrobky
Ostatní kapalná fosilní paliva
Kapalná fosilní paliva celkem
Tuhá fosilní paliva	Primární paliva	Antracit
		Koksovatelné uhlí
		Ostatní bituminózní uhlí
		Sub-bituminózní uhlí
		Lignit
		Ropná břidlice a ropné písky
	Sekundární paliva	Brikety
		Koksárenský/plynárenský koks
		Černouhelný dehet
Ostatní tuhá fosilní paliva
Tuhá fosilní paliva celkem
Plynná fosilní paliva		Zemní plyn (suchý)
Ostatní plynná fosilní paliva
Plynná fosilní paliva celkem
Odpady (podíl nebiomasy)
Jiná fosilní paliva
Rašelina
Celkem

Poznámky:

(1)	Zjevná spotřeba vykázaná v inventuře skleníkových plynů minus zjevná spotřeba s použitím údajů vykázaných podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

(2)	Absolutní rozdíl vydělený zjevnou spotřebou vykázanou v inventuře skleníkových plynů.

(3)	Pro hodnoty v TJ a % se údaje uvedou v zaokrouhlení na jedno desetinné místo.

PŘÍLOHA XV

Podávání informací o emisích skleníkových plynů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, podle článku 19 (1)

A		X-2	X-3 (2)	X-4 (3)	X-5 (4)	X-6 (5)
B	Emise skleníkových plynů	kt ekv. CO2	kt ekv. CO2	kt ekv. CO2	kt ekv. CO2	kt ekv. CO2
C	Celkové emise skleníkových plynů bez LULUCF (6)
D	Celkové ověřené emise ze stacionárních zařízení podle směrnice 2003/87/ES (7)
E	Emise CO2 z kategorie 1.A.3.a Civilní letectví
F	Celkové emise podle nařízení o „sdílení úsilí“ (ESR) (= C-D-E)
G	Roční emisní příděl pro rok X-2, jak je definován v prováděcím aktu podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/842
H	Rozdíl mezi ročním emisním přídělem a vykázanými celkovými emisemi podle nařízení o „sdílení úsilí“ (= G-F)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Podání zprávy v letech 2027 a 2032 je povinné; v letech 2023, 2024, 2025, 2026, 2028, 2029, 2030 a 2031 je nepovinné.

(2)	Podání zprávy o emisích v roce X-3 není použitelné v letech 2023 a 2028.

(3)	Podání zprávy o emisích v roce X-4 není použitelné v letech 2023, 2024, 2028 a 2029.

(4)	Podání zprávy o emisích v roce X-5 není použitelné v letech 2023, 2024, 2025, 2028, 2029 a 2030.

(5)	Podání zprávy o emisích v roce X-6 není použitelné v letech 2023, 2024, 2025, 2026, 2028, 2029, 2030 a 2031.

(6)	Celkové emise skleníkových plynů pro územní rozsah Unie, včetně nepřímých emisí CO2, jsou-li vykazovány, v souladu s celkovými emisemi skleníkových plynů bez LULUCF, jak jsou uvedeny v příslušné souhrnné tabulce CRT za týž rok.

(7)

V souladu s oblastí působnosti stanovenou v čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/87/ES s ohledem na činnosti uvedené v příloze I uvedené směrnice kromě činností souvisejících s letectvím. Údaje zde uvedené musí být v souladu s ověřenými emisemi zaznamenanými v protokolu transakcí EU uvedeném v článku 20 směrnice 2003/87/ES pět pracovních dnů před uplynutím lhůty pro předložení této přílohy.

PŘÍLOHA XVI

Podávání souhrnných informací podle článku 20 o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/841

Informace o uzavřených převodech za rok X-1 (1)
Část 1: Přehled uzavřených převodů za rok X-1
Počet převodů
Celková výše prodaná členským státem, jenž podává zprávu, v roce X-1 (t ekv. CO2)
Celková výše nabytá členským státem, jenž podává zprávu, v roce X-1 (t ekv. CO2)
Část 2: Informace o konkrétních převodech
Převod č. 1 (2)
Převedené množství (t ekv. CO2)
Dotčené období pro započítávání (3)
Převádějící členský stát
Přijímající členský stát
Cena za t ekv. CO2
Datum dohody o převodu
Rok očekávané transakce v registru
Ostatní informace (např. související projekty nebo programy zmírňování)

Legenda: X = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Podání zprávy v prvním roce, za nějž se podává zpráva, tj. v roce 2023, by výjimečně mělo zahrnovat také všechny převody podle nařízení (EU) 2018/841 uzavřené před rokem 2022.

(2)	Zkopírujte pro příslušný počet převodů, k nimž došlo v roce X-1.

(3)	Zvolte období pro započítávání 2021–2025 nebo období pro započítávání 2026–2030.

PŘÍLOHA XVII

Podávání souhrnných informací podle článku 21 o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/842

Tabulka 1: Podávání souhrnných informací podle čl. 21 odst. 1 o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/842

Informace o uzavřených převodech za rok X-1 (1)
Část 1: Přehled uzavřených převodů za rok X-1
	Počet převodů
	Celkové množství jednotek ročního emisního přídělu (AEA) prodaných členským státem, jenž podává zprávu, v roce X-1
	Celkové množství jednotek ročního emisního přídělu (AEA) nakoupených členským státem, jenž podává zprávu, v roce X-1
Část 2: Informace o konkrétních převodech
	Převod č. 1 (2)
	Množství jednotek ročního emisního přídělu (AEA)
	Výchozí rok (3) převedených AEA (4)
	Převádějící členský stát
	Přijímající členský stát
	Cena za AEA
	Datum dohody o převodu
	Rok očekávané transakce v registru
	Ostatní informace (např. související projekty nebo programy zmírňování)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Uzavřeným převodem se rozumí uzavřená dohoda o převodu ročních emisních přídělů mezi dvěma nebo více členskými státy. Podání zprávy v prvním roce, za nějž se podává zpráva, tj. v roce 2023, by výjimečně mělo zahrnovat také všechny převody podle nařízení (EU) 2018/842 uzavřené před rokem 2022.

(2)	Zkopírujte část 2 pro počet převodů, které byly uzavřeny v roce X-1 a které nebyly dosud vykázány podle čl. 26 odst. 3.

(3)	Rok odepsání z účtu k zajištění souladu převádějícího členského státu.

(4)	Výchozí rok se uvádí pouze ve zprávě převádějícího členského státu. Přijímající členské státy, jež podávají zprávu o uzavřených převodech, nemusí výchozí rok uvádět.

Tabulka 2: Podávání souhrnných informací podle čl. 21 odst. 2 o uzavřených převodech v souladu s nařízením (EU) 2018/842 (*1)

Informace o převodech uzavřených od 1. ledna roku X respektive od předchozí měsíční zprávy předložené podle čl. 21 odst. 2
Část 1: Přehled převodů uzavřených během období, na nějž se zpráva vztahuje
	Počet převodů
Část 2: Informace týkající se konkrétních převodů uzavřených během období, na nějž se zpráva vztahuje
	Převod č. 1 (1)
	Množství jednotek ročního emisního přídělu (AEA)
	Výchozí rok (2) převedených AEA (3)
	Převádějící členský stát
	Přijímající členský stát

	Datum dohody o převodu
	Rok očekávané transakce v registru
	Ostatní informace (např. související projekty nebo programy zmírňování)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Zkopírujte část 2 pro počet převodů, jež byly uzavřeny od 1. ledna roku X, respektive od předchozí předložené měsíční zprávy.

(2)	Rok odepsání z účtu k zajištění souladu převádějícího členského státu.

(3)	Výchozí rok se uvádí pouze ve zprávě převádějícího členského státu. Přijímající členské státy, jež podávají zprávu o uzavřených převodech, nemusí výchozí rok uvádět.

(*1) Konkrétní převody vykázané členskými státy podle čl. 21 odst. 2 tohoto nařízení je třeba uvést v části 2 této tabulky pro následující rok.

PŘÍLOHA XVIII

Podávání informací o zamýšleném využití flexibility podle článku 22

Tabulka 1: Informace o zamýšleném využití flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2018/842

Část 1: Přehled zamýšlených převodů na jiné členské státy a od jiných členských států (1)
	Počet kategorií zamýšlených převodů na jiné členské státy uvedených v části 2
Počet kategorií zamýšlených převodů od jiných členských států uvedených v části 3
Celkový počet jednotek ročního emisního přídělu (AEA), které členský stát, jenž podává zprávu, zamýšlí prodat
	Celkový počet jednotek ročního emisního přídělu (AEA), které členský stát, jenž podává zprávu, zamýšlí nakoupit
Část 2: Informace týkající se konkrétních kategorií zamýšlených převodů na jiné členské státy
	Kategorie 1 zamýšlených převodů (2)
	Výchozí rok (3) AEA, jež mají být převedeny
	Typ převodu (4)
	Zamýšlené množství AEA, jež mají být převedeny
	Minimální očekávaná cena za AEA v EUR (nepovinná informace)
	Ostatní relevantní informace (např. související projekty nebo programy v oblasti zmírňování)
Část 3: Informace týkající se konkrétních kategorií zamýšlených převodů od jiných členských států
	Kategorie 1 zamýšlených převodů (5)
	Zamýšlené množství AEA, jež mají být získány
	Rok souladu (6) AEA, jež mají být získány
	Maximální očekávaná cena za AEA v EUR (nepovinná informace)
	Ostatní relevantní informace (např. související projekty nebo programy v oblasti zmírňování)

Poznámky:

(1)	Součet specifických kategorií zamýšlených převodů vykázaných v části 2 a části 3.

(2)	Zkopírujte část 2 pro počet kategorií zamýšlených převodů na jiné členské státy (tj. jednotlivé druhy a výchozí roky).

(3)	Rok odepsání z účtu k zajištění souladu převádějícího členského státu.

(4)	Členské státy zde rozlišují převody podle dvou typů uvedených v čl. 5 odst. 4 a 5.

(5)	Zkopírujte část 3 pro počet kategorií zamýšlených převodů od jiných členských států (např. jednotlivé roky souladu).

(6)	Rok připsání na účet k zajištění souladu přijímajícího členského státu.

Tabulka 2: Informace o zamýšleném použití flexibility podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842

Část 1: Souhrnné informace o zamýšlených převodech v souladu s nařízením o LULUCF (1)
	Počet zamýšlených převodů v souladu s nařízením o LULUCF uvedených v části 2
	Celkové množství zamýšlených čistých pohlcení, jež má být použito pro převody v souladu s nařízením o LULUCF (t ekv. CO2)
Část 2: Informace týkající se konkrétních zamýšlených převodů v souladu s nařízením o LULUCF
	Zamýšlený převod 1 v souladu s nařízením o LULUCF (2)
	Výchozí rok (3)
	Zamýšlené množství čistých pohlcení, jež má být použito pro převody v souladu s nařízením o LULUCF (t ekv. CO2)
	Další relevantní informace

Poznámky:

(1)	Počet konkrétních zamýšlených převodů v souladu s nařízením o LULUCF uvedených v části 2.

(2)	Zkopírujte část 2 pro každý zamýšlený převod v souladu s nařízením o LULUCF, např. v rozlišení podle roku pohlcení.

(3)	Rok připsání na účet k zajištění souladu podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

PŘÍLOHA XIX

Podávání zpráv o použití výnosů z převodů podle článku 23

Tabulka 1: Použití výnosů z převodů AEA k řešení problému změny klimatu v roce X-1

		Celková částka vyplacená v roce X-1		Z toho částka vyplacená v roce X-1 a nahlášená jako vyčleněná v letech před X-1		Celková částka vyčleněná, ale nevyplacená v roce X-1		Ekvivalent ve finanční hodnotě použitý v roce X-1 (2)
2	Použití výnosů z převodů AEA v roce X-1	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (1)	Poznámky např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3	A	B	C	D	E					F
4	Celková výše výnosů z převodů AEA nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě, které byly použity v roce X-1 na řešení problému změny klimatu v Unii nebo ve třetích zemích	Součet B5+B6	Součet C5+C6
5	Z toho částka použitá v roce X-1 na řešení problému změny klimatu v Unii (jsou-li k dispozici data pro samostatné vykazování)
6	Z toho částka použitá v roce X-1 na řešení problému změny klimatu ve třetích zemích (jsou-li k dispozici data pro samostatné vykazování)

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(2)	Vykazováním „ekvivalentu ve finanční hodnotě“ v tabulce 1 členské státy vyjadřují, že všechny hodnoty vykázané v tabulkách 2 a 3 rovněž představují ekvivalent ve finanční hodnotě.

Tabulka 2: Použití výnosů z převodů jednotek ročního emisního přídělu (AEA) (nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě) k řešení problému změny klimatu v Unii (1)

1	Členský stát (členské státy), kde byly výnosy použity	Účel, pro nějž byly výnosy použity	Stručný popis	Částka za rok X-1		Stav (3)	Druh použití (4)	Finanční nástroj (5)	Prováděcí subjekt	Poznámky
2	Vyberte jeden nebo více členských států	např. název programu, činnosti, opatření nebo projektu	Včetně odkazu na internetový zdroj s podrobnějším popisu, je-li k dispozici	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (2)	Vyčleněné (např., které se plánovalo použít), ale nevyplacené / vyplacené	Zvolte druh použití	Zvolte druh finančního nástroje	např. odpovědné ministerstvo	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3		A	B	C	D	E	F	G	H	I
4						Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
5						Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
(V případě potřeby připojte další řádky)
6	Celková výše výnosů nebo ekvivalent finanční hodnoty, které byly použity			Součet sloupce C	Součet sloupce D

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Tato tabulka se vykáže pouze v případě potřeby.

(2)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(3)

Obecně řečeno, „vyčleněné“ výnosy z převodů AEA jsou ty, které jsou právně vázány k použití pro účely klimatu a energetiky, avšak v některých případech nemusely být v době podávání zprávy ještě vynaloženy. „Vyplacené“ výnosy z převodů AEA jsou ty, které v době podávání zprávy již byly vynaloženy. V některých případech se však „vyčlenění“ může vztahovat na výnosy, které se pouze předběžně plánuje použít, a „vyplacené“ jsou ty výnosy, které byly převedeny na určitou konkrétní státní agenturu pro určitý konkrétní účel nebo na regionální vládu.

(4)

Druhy použití, které mají být vybrány:

—	financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu,

—	financování iniciativ v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem,

—	vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie pokrýt do roku 2030 32 % svých energetických potřeb energií z obnovitelných zdrojů;

—	vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství,

—	vývoj technologií, které přispívají ke splnění závazku Unie zvýšit do roku 2030 energetickou účinnost o 32,5 %; – zachytávání uhlíku v lesních porostech v Unii;

—	ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2,

—	podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na veřejnou hromadnou dopravu,

—	financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií;

—	na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;

—	pokrytí administrativních nákladů na řízení systému ETS;

—	jiné snižování emisí skleníkových plynů,

—	přizpůsobení se dopadům změny klimatu;

—	ostatní vnitrostátní použití.

Pokud se na uvedený program nebo projekt vztahuje více finančních nástrojů, lze zvolit několik kategorií.

Tabulka 3: Použití výnosů z převodů jednotek ročního emisního přídělu (AEA) (nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě) k řešení problému změny klimatu ve třetích zemích (1) (2)

1		Částka vyčleněná v roce X-1 (2)		Částka vyplacená v roce X-1 (2)		Poznámky
2	Použití výnosů z převodů AEA (nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě) pro mezinárodní účely	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (3)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny, je-li použitelné (3)	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace (4)
3	A	C	D	E	F	G
4	Celková částka použitá na podporu jiných třetích zemí než rozvojových zemí
5	Celková částka použitá na podporu rozvojových zemí

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní využití spadá do několika řádků, je třeba zvolit nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

(2)	Tato tabulka se vykáže pouze v případě potřeby.

(3)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(4)

Členské státy uvedou ve své zprávě použité definice pojmů „vyčlenění“ a „vyplacení“. Je-li část vykázané částky vyčleněna a další část vyplacena v souvislosti s určitým programem/projektem, je nutno použít dva samostatné řádky. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii. V tabulkách se použijí jednotné definice.

Tabulka 4: Použití výnosů z převodů AEA (nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě) na podporu rozvojových zemí prostřednictvím mnohostranných kanálů (1)

1		Částka za rok X-1		Stav (2)	Druh podpory (3)	Finanční nástroj (4)	Odvětví (5)	Poznámky
2	Použití výnosů z převodů AEA na podporu rozvojových zemí prostřednictvím mnohostranných kanálů (6) (7)	1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (8)	je třeba zvolit: vyčleněné/vyplacené	je třeba zvolit: zmírňování, přizpůsobování se, průřezové, jiné, informace k dispozici	je třeba zvolit: grant, zvýhodněná půjčka, nezvýhodněná půjčka, vlastní kapitál, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: energetika, doprava, průmysl, zemědělství, lesnictví, voda a hygienická zařízení, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3	A	B	C	E	F	G	H	I
4	Celková částka na podporu rozvojových zemí prostřednictvím mnohostranných kanálů	Součet sloupce B	Součet sloupce C
5	z toho případně využito prostřednictvím mnohostranných fondů
6	Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
7	Fond pro přizpůsobení zřízený podle úmluvy UNFCCC			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
8	Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF) podle úmluvy UNFCCC			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
9	Ekologický fond pro změnu klimatu zřízený podle úmluvy UNFCCC			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
10	Fond pro nejméně rozvinuté země			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
11	Svěřenecký fond UNFCCC na doplňkové činnosti			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
12	Na mnohostrannou podporu činností v rámci REDD+			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
13	Ostatní mnohostranné fondy související s klimatem (upřesněte)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
14	z toho případně využito prostřednictvím mnohostranných finančních institucí
15	Globální environmentální nástroj			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
16	Světová banka (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
17	Mezinárodní finanční korporace (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
18	Africká rozvojová banka (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
19	Evropská banka pro obnovu a rozvoj (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
20	Meziamerická rozvojová banka (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
21	Ostatní mnohostranné finanční instituce nebo programy podpory, upřesněte (9)			Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Tato tabulka se vykáže pouze v případě potřeby.

(2)	Informace o stavu se poskytnou v rozčlenění, je-li k dispozici. Členské státy uvedou ve své zprávě použité definice pojmů „vyčlenění“ a „vyplacení“. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii.

(3)	Je třeba uvést v případě, jsou-li tyto informace dostupné pro mnohostranný fond nebo banky. Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(4)

Zvolí se odpovídající finanční nástroj. Týká-li se příslušného řádku více finančních nástrojů, lze zvolit několik kategorií. Granty jsou většinou poskytovány mnohostranným institucím a ostatní kategorie nemusí být často použitelné. Více kategorií je použito kvůli dosažení souladu s požadavky na podávání dvouletých zpráv podle úmluvy UNFCCC. Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(5)	Lze zvolit několik použitelných odvětví. Členské státy mohou uvést odvětvové rozdělení, jsou-li tyto údaje k dispozici. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(6)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní použití spadá do několika řádků, je třeba zvolit nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

(7)	Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(8)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

(9)	V této tabulce by měla být uvedena pouze poskytnutá finanční podpora, která souvisí s klimatem, jak je vyjádřeno např. prostřednictvím ukazatelů CDC/DAC.

Tabulka 5: Použití výnosů z převodů AEA (nebo ekvivalentu ve finanční hodnotě) na dvoustrannou nebo regionální podporu rozvojových zemí (1) (2)

1	Název programu, činnosti, opatření nebo projektu	Země/region, které jsou příjemcem podpory	Částka za rok X-1			Stav (3)	Druh podpory (4)	Odvětví (5)	Finanční nástroj (6)	Prováděcí subjekt	Poznámky
2			1 000 EUR	1 000 jednotek domácí měny (7)	Zaškrtněte, pokud se vykazuje „ekvivalent ve finanční hodnotě“	je třeba zvolit: vyčleněné/vyplacené	je třeba zvolit: zmírňování, přizpůsobování se, REDD+, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: energetika, doprava, průmysl, zemědělství, lesnictví, voda a hygienická zařízení, průřezové, jiné, informace nejsou k dispozici	je třeba zvolit: grant, zvýhodněná půjčka, nezvýhodněná půjčka, vlastní kapitál, projekty přímých investic, investiční fondy, politiky daňové podpory, politiky finanční podpory, jiné, informace nejsou k dispozici	např. ministerstvo	např. vysvětlete rozdíly, kvalitativní informace o konkrétních použitích, pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, a jakékoli další doplňující informace
3	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K
4					■	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.	Zvolte položku.
(V případě potřeby připojte další řádky)
5	Celková částka na podporu rozvojových zemí prostřednictvím dvoustranných kanálů nebo regionální podpory		Součet sloupce D	Součet sloupce D	■

Legenda: x = rok, za nějž se podává zpráva

Poznámky:

(1)	Členské státy zamezí dvojímu započítání částek v této tabulce. Pokud konkrétní využití spadá do několika řádků, zvolí se nejvhodnější řádek a příslušná částka se uvede pouze jednou. V případě potřeby mohou tato rozhodnutí o přidělení částek blíže objasnit doplňující textové informace.

(2)	Tato tabulka se vykáže pouze v případě potřeby.

(3)	Informace o stavu se uvedou alespoň v tabulce č. 3 a měly by být v této tabulce poskytnuty v rozčlenění, je-li k dispozici. Pokud členské státy nejsou schopny rozlišovat mezi vyčleněnými a vyplacenými částkami, je třeba pro vykázané částky zvolit odpovídající kategorii.

(4)	V této tabulce by měla být uvedena pouze poskytnutá finanční podpora, která souvisí s klimatem, jak je vyjádřeno např. prostřednictvím ukazatelů OECD/DAC.

(5)	Lze zvolit několik použitelných odvětví. Členské státy mohou uvést odvětvové rozdělení, jsou-li tyto údaje k dispozici. Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(6)

Zvolí se odpovídající finanční nástroj. Týká-li se příslušného řádku více finančních nástrojů, lze zvolit několik kategorií. Možnost „informace nejsou k dispozici“ by měla být zvolena pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

Možnost „informace nejsou k dispozici“ lze zvolit pouze v případě, pokud pro příslušný řádek nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

(7)	K přepočtu měn se použije průměrný roční směnný kurz za rok X-1 nebo skutečný směnný kurz vztahující se na vyplacenou částku.

PŘÍLOHA XX

Podávání zpráv o vypočítaných emisích a pohlceních podle článku 24

Tabulka 1a: Emise a pohlcení skleníkových plynů v oblasti LULUCF vykázané v národní inventuře skleníkových plynů (1) (2)

Část 1: Emise a pohlcení skleníkových plynů v oblasti LULUCF na úrovni odpovídající inventuře a kategorii započítávání

Čisté emise a pohlcení odděleně proCO2, CH4, N2O

(kt ekv. CO2)

Čisté emise a pohlcení

(kt ekv. CO2)

(vypočítané automaticky)

Podkategorie zdrojů a propadů skleníkových plynů

Nařízení o LULUCF

Kategorie započítání

Nařízení o LULUCF

Kategorie započítání

2021

2022

2023

2024

2025

Celkem

2021

2022

2023

2024

2025

Celkem

4.A.1.

Lesní půda zůstávající lesní půdou

4.A	Lesní půda

Lesní půda zůstávající lesní půdou

Obhospodařo→vaná lesní půda

4.A.2.1

Orná půda přeměněná na lesní půdu

4.A	Lesní půda

Orná půda přeměněná na lesní půdu

Zalesněná půda

4.A.2.2

Pastviny přeměněné na lesní půdu

4.A	Lesní půda

Pastviny přeměněné na lesní půdu

Zalesněná půda

4.A.2.3

Mokřady přeměněné na lesní půdu

4.A	Lesní půda

Mokřady přeměněné na lesní půdu

Zalesněná půda

4.A.2.4

Sídla přeměněná na lesní půdu

4.A	Lesní půda

Sídla přeměněná na lesní půdu

Zalesněná půda

4.A.2.5

Ostatní půda přeměněná na lesní půdu

4.A	Lesní půda

Ostatní půda přeměněná na lesní půdu

Zalesněná půda

4.B.1.

Orná půda zůstávající ornou půdou

4.B.

Orná půda

Orná půda zůstávající ornou půdou

Obhospodařovaná orná půda

4.B.2.1

Lesní půda přeměněná na ornou půdu

4.B.

Orná půda

Lesní půda přeměněná na ornou půdu

Odlesněná půda

4.B.2.2

Pastviny přeměněné na ornou půdu

4.B.

Orná půda

Pastviny přeměněné na ornou půdu

Obhospodařovaná orná půda

4.B.2.3

Mokřady přeměněné na ornou půdu

4.B.

Orná půda

Mokřady přeměněné na ornou půdu

Obhospodařovaná orná půda

4.B.2.4

Sídla přeměněná na ornou půdu

4.B.

Orná půda

Sídla přeměněná na ornou půdu

Obhospodařovaná orná půda

4.B.2.5

Ostatní půda přeměněná na ornou půdu

4.B.

Orná půda

Ostatní půda přeměněná na ornou půdu

Obhospodařovaná orná půda

4.C.1.

Pastviny zůstávající pastvinami

4.C.

Pastviny

Pastviny zůstávající pastvinami

Obhospodařované pastviny