(EU) 2020/1201Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1201 ze dne 14. srpna 2020 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování v rámci Unie

Publikováno: Úř. věst. L 269, 17.8.2020, s. 2-39 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 14. srpna 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. srpna 2020 Nabývá účinnosti: 20. srpna 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



17.8.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/2


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1201

ze dne 14. srpna 2020

o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování v rámci Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od května 2015 je uplatňováno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 (2) s cílem zabránit dalšímu rozšiřování organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) na území Unie a jeho zavlékání do Unie. Uvedené prováděcí rozhodnutí bylo několikrát aktualizováno, aby se zohlednily vědecké a odborné důkazy, které byly v té době k dispozici.

(2)

Dne 15. května 2019 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) nové vědecké stanovisko (3) k riziku, které představuje dotčený škodlivý organismus na území Unie pro zdraví rostlin, se zaměřením na možné usídlení, šíření na krátké a dlouhé vzdálenosti, délku asymptomatického období, dopad dotčeného škodlivého organismu a aktuální informace k možnostem snižování rizik. Dne 15. května 2019 zveřejnil úřad vědeckou zprávu (4) o účinnosti ochranných opatření in planta na dotčený škodlivý organismus, přičemž potvrdil v souladu se svým předchozím stanoviskem, že v současnosti nejsou k dispozici žádná ochranná opatření, která by odstranila dotčený škodlivý organismus z napadené rostliny ve venkovních podmínkách. Dne 25. června 2019 úřad zveřejnil kartu průzkumu výskytu (pest survey card) dotčeného škodlivého organismu (5) obsahující další aspekty, které přispějí k cílenějším průzkumným činnostem. Dne 28. dubna 2020 úřad aktualizoval databázi druhů rostlin, u nichž bylo celosvětově zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem (6). Kromě toho dne 8. června 2020 úřad zveřejnil Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa (Guidelines for statistically sound and risk-based surveys of Xylella fastidiosa(7), které členským státům pomohou při realizaci míry spolehlivosti, navržené předpokládané prevalence a přípravy průzkumných činností, které budou prováděny na území Unie v rámci vymezených území a mimo vymezená území.

(3)

Poslední vědecký vývoj, výsledek auditů provedených Komisí v dotčených členských státech a zkušenosti získané během provádění prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789 ukazují, že uvedená opatření je třeba aktualizovat, aby byl zajištěn cílenější přístup k ochraně proti dotčenému škodlivému organismu na území Unie.

(4)

Aby byla definice hostitelských rostlin jednoznačná, měla by označovat všechny druhy nebo rody rostlin na celém světě, u nichž bylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem, zatímco definice dotčených rostlin by měla označovat pouze hostitelské rostliny, u nichž bylo zjištěno napadení konkrétním poddruhem dotčeného škodlivého organismu. V této souvislosti a v zájmu zajištění určité proporcionality by se některá opatření tohoto nařízení měla vztahovat pouze na hostitelské rostliny a některá jiná pouze na dotčené rostliny.

(5)

Členské státy by měly s cílem zajistit lepší přehled o výskytu dotčeného škodlivého organismu zintenzivnit každoroční průzkumy zaměřené na tento výskyt v souladu s nejnovějšími vědeckými a odbornými údaji.

(6)

K eradikaci dotčeného škodlivého organismu a k zamezení jeho dalšího šíření ve zbytku Unie by měly členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a uplatnit eradikační opatření. Šířka nárazníkových zón by měla být úměrná míře rizika a potenciálu přenašeče šířit škodlivý organismus.

(7)

Stanovení vymezeného území by však nemělo být vyžadováno v případě ojedinělých výskytů dotčeného škodlivého organismu, pokud lze dotčený škodlivý organismus z nedávno dovezených rostlin, na nichž byl jeho výskyt zjištěn, odstranit. Pokud průzkumy prováděné v příslušné oblasti vedly k závěru, že se zde dotčený škodlivý organismus neusídlil, bude tento přístup nejpřiměřenější.

(8)

V některých oblastech Unie je vhodné vyvodit závěr, že eradikace dotčeného škodlivého organismu již není možná. Dotčené členské státy by proto měly mít možnost v uvedených oblastech namísto eradikace uplatnit opatření k izolaci tohoto škodlivého organismu. Uvedená opatření by měla být méně přísná než eradikační opatření, měla by však zajistit přístup založený na důsledném průzkumu a důraznější preventivní opatření v příslušných nárazníkových zónách a na vnější straně zamořených zón, aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie.

(9)

Aby se zajistilo okamžité odstranění napadených rostlin a zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie, mělo by být sledování vymezených území prováděno každoročně v nejvhodnějším termínu v roce. Toto sledování by se mělo rovněž zaměřit na přenašeče, kteří se ve vymezeném území vyskytují, aby bylo možné určit riziko dalšího šíření přenašeči a vyhodnotit účinnost fytosanitárních ochranných opatření uplatňovaných proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích.

(10)

Zkušenosti v souladu s nejnovějšími vědeckými údaji potvrzují, že ochrana proti přenašečům spolu s okamžitým odstraněním bakteriálního inokula má zásadní význam pro to, aby se zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu ve zbývající části území Unie. Členské státy by proto měly jak před odstraněním rostlin, tak v průběhu roku zajistit řádné provádění fytosanitárních ošetření proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích. Uvedená ošetření by měla zahrnovat účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům, přičemž by měla být pokud možno upřednostňována nechemická řešení.

(11)

U druhů rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k poddruhům dotčeného škodlivého organismu, které byly zjištěny ve vymezeném území a které byly alespoň po část svého životního cyklu v uvedeném vymezeném území pěstovány nebo které byly přes toto území přemísťovány, je větší pravděpodobnost, že byly dotčeným škodlivým organismem napadeny. Je proto přiměřené stanovit zvláštní požadavky na přemísťování v rámci Unie, jen pokud jde o dotčené rostliny. Je rovněž přiměřené uplatňovat na přemísťování uvedených rostlin v rámci zamořených zón nebo ze zamořených zón do nárazníkových zón méně přísné požadavky, než jsou požadavky na jejich přemísťování z vymezených území.

(12)

S cílem usnadnit obchod a zároveň chránit zdraví rostlin a zohlednit přitom povahu dotčeného škodlivého organismu by hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, ve které se uvedený škodlivý organismus nevyskytuje, měly být při dovozu do Unie doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, včetně dodatkového prohlášení, v němž se uvede, že příslušná země je prostá dotčeného škodlivého organismu.

(13)

Aby bylo zajištěno, že hostitelské rostliny dovážené do Unie z oblastí ve třetích zemích, v nichž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, jsou prosté dotčeného škodlivého organismu, měly by být požadavky pro jejich dovoz do Unie podobné požadavkům, jež jsou stanoveny pro přemísťování dotčených rostlin pocházejících z vymezených území.

(14)

S ohledem na nejnovější vědecké a odborné důkazy by měly být rovněž zintenzivněny průzkumné činnosti prováděné třetími zeměmi za účelem potvrzení, že se dotčený škodlivý organismus v oblastech na jejich území nebo na stanovištích produkce schválených pro vývoz do Unie nevyskytuje.

(15)

Měla by být stanovena pravidla pro úřední kontroly přemísťování dotčených rostlin z vymezených území do zbývající části území Unie a dovoz hostitelských rostlin ze třetích zemí do Unie. Uvedená pravidla by měla být přiměřená a účinná a měla by zohledňovat ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (8), které je použitelné ode dne 14. prosince 2019.

(16)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 by proto mělo být zrušeno.

(17)

Pokud jde o průzkumné činnosti prováděné v oblastech na území Unie, o nichž je známo, že se v nich škodlivý organismus nevyskytuje, nebo v nichž se pro stanovení vymezených území uplatňuje výjimka, a v oblastech nebo na stanovištích produkce ve třetích zemích, je vhodné členským státům a třetím zemím poskytnout dostatek času k navržení těchto činností tak, aby zajistily míru požadované statistické spolehlivosti. Požadavky týkající se uvedených průzkumných činností by se proto měly použít ode dne 1. ledna 2023.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

DEFINICE

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Xylella fastidiosa (Wells et al.) a jakýkoli jeho poddruh;

b)

„hostitelskými rostlinami“ všechny rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů nebo druhů uvedených v příloze I;

c)

„dotčenými rostlinami“ hostitelské rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů nebo druhů uvedených v příloze II, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení určitými poddruhy dotčeného škodlivého organismu.

KAPITOLA II

KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA VÝSKYT DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Článek 2

Průzkumy výskytu dotčeného škodlivého organismu na území členských států

1.   Členské státy provádějí každoroční průzkumy hostitelských rostlin za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na svém území.

2.   Uvedené průzkumy jsou prováděny příslušnými orgány nebo pod úředním dohledem příslušných orgánů.

3.   Uvedené průzkumy se provádějí na základě míry rizika. Uskutečňují se ve venkovních podmínkách, včetně polí s plodinami, ovocných sadů, vinic a školek, zahradních center a/nebo obchodních center, přírodních rezervací a dalších relevantních lokalit.

4.   Uvedené průzkumy sestávají ze vzorkování a testování rostlin určených k pěstování. S přihlédnutím k publikaci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a použitý systém vzorkování umožnit v dotčeném členském státě přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

5.   Uvedené průzkumy se provádějí ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, s přihlédnutím k biologii tohoto škodlivého organismu a jeho přenašečů, k výskytu a biologii hostitelských rostlin a k vědeckým a odborným údajům uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa.

6.   Výskyt dotčeného škodlivého organismu musí být sledován jedním z molekulárních testů uvedených v příloze IV. Pokud jsou zjištěny pozitivní výsledky v oblastech mimo vymezená území, musí být výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen jedním dalším pozitivním molekulárním testem uvedeným v této příloze, který je zaměřen na různé úseky genomu. Uvedené testy musejí být provedeny ze stejného vzorku rostliny nebo, je-li to pro použitý molekulární potvrzující test vhodné, ze stejného rostlinného extraktu.

7.   Identifikace poddruhů dotčeného škodlivého organismu se provádí u každého rostlinného druhu, u něhož bylo v dotčeném vymezeném území zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem. Uvedená identifikace se provádí pomocí molekulárních testů uvedených v oddíle B přílohy IV.

8.   Členské státy oznámí výsledky průzkumů uvedených v odstavci 1 v souladu s čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 3

Pohotovostní plány

1.   Každý členský stát vypracuje pohotovostní plán. Tento pohotovostní plán stanoví opatření, která mají být přijata na jeho území, pokud jde o:

a)

eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článcích 7 až 11;

b)

přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie, jak je stanoveno v článcích 19 až 26;

c)

úřední kontroly, jež mají být prováděny v případě přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie a hostitelských rostlin do Unie, jak je stanoveno v článcích 32 a 33.

Každý členský stát svůj pohotovostní plán v případě potřeby aktualizuje do 31. prosince každého roku. Pohotovostní plány vypracované podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789 se aktualizují do 31. prosince 2020.

2.   Kromě prvků uvedených v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 musí pohotovostní plán obsahovat všechny tyto prvky:

a)

minimální zdroje, jež mají být zpřístupněny, a postupy pro zpřístupnění těchto dodatečných zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt;

b)

pravidla upřesňující postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým nemovitostem.

KAPITOLA III

VYMEZENÁ ÚZEMÍ

Článek 4

Stanovení vymezených území

1.   Pokud je úředně potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území.

Pokud je potvrzen výskyt jednoho nebo více určitých poddruhů dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát může vymezit příslušné území pouze s ohledem na uvedené poddruhy.

Pokud potvrzování výskytu poddruhu ještě probíhá, dotčený členský stát vymezí dané území s ohledem na dotčený škodlivý organismus a všechny jeho možné poddruhy.

2.   Vymezené území sestává ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny.

Zamořená zóna musí mít poloměr nejméně 50 m okolo rostliny, u níž bylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem.

Nárazníková zóna musí mít tuto šířku:

a)

nejméně 2,5 km v případě zamořené zóny stanovené pro účely přijetí eradikačních opatření uvedených v článcích 7 až 11;

b)

nejméně 5 km v případě zamořené zóny stanovené pro účely přijetí izolačních opatření uvedených v článcích 12 až 17.

3.   Komise aktualizuje a zveřejní seznam vymezených území stanovených členskými státy, jež byly oznámeny podle čl. 18 odst. 6 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 5

Výjimky pro stanovení vymezených území

1.   Odchylně od článku 4 lze nárazníkovou zónu obklopující zamořenou zónu stanovenou pro účely eradikace zúžit na šířku nejméně 1 km, pokud je možné s vysokou mírou spolehlivosti konstatovat, že prvotní výskyt dotčeného škodlivého organismu neměl za následek jeho další šíření, a pokud byly splněny všechny tyto podmínky:

a)

u všech dotčených rostlin nacházejících se v zamořené zóně, bez ohledu na jejich zdravotní stav, byly okamžitě odebrány jejich vzorky a tyto rostliny byly odstraněny;

b)

na základě úředních testů provedených alespoň jednou během roku, s přihlédnutím k publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa, nebylo po přijetí eradikačních opatření zjištěno u žádných dalších rostlin v zamořené zóně napadení dotčeným škodlivým organismem;

c)

v prvním roce po zjištění dotčeného škodlivého organismu byl proveden alespoň jednou průzkum v zóně široké nejméně 2,5 km okolo zamořené zóny, ze kterého vyplynulo, že výskyt dotčeného organismu v uvedené zóně nebyl zjištěn. Dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin nacházejících se v uvedené zóně. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 % s přihlédnutím k tomu, že prvních 400 m okolo napadených rostlin představuje ve srovnání s ostatní částí uvedené oblasti vyšší riziko;

d)

v zamořené zóně a jejím nejbližším okolí nebyli na základě testů provedených po přijetí eradikačních opatření dvakrát během letového období přenašečů a v souladu s mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření zjištěni žádní přenašeči, kteří jsou nositeli dotčeného škodlivého organismu. Výsledky uvedených testů musí vést k závěru, že přirozené rozšiřování dotčeného škodlivého organismu je vyloučeno.

2.   V případě zúžení nárazníkové zóny podle odstavce 1 dotčené členské státy okamžitě oznámí Komisi a ostatním členským státům důvody tohoto zúžení.

3.   Odchylně od článku 4 může členský stát rozhodnout, že nepřistoupí k okamžitému stanovení vymezeného území, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

existují důkazy o tom, že dotčený škodlivý organismus byl do dané oblasti zavlečen nedávno spolu s rostlinami, na nichž byl nalezen, nebo o tom, že dotčený škodlivý organismus byl nalezen na stanovišti fyzicky chráněném proti přenašečům tohoto škodlivého organismu;

b)

z výsledků kontrolních činností vyplývá, že uvedené rostliny byly napadeny před svým dovozem do dané oblasti;

c)

v okolí uvedených rostlin nebyli na základě testů provedených v blízkosti těchto rostlin zjištěni žádní přenašeči, kteří jsou nositeli dotčeného škodlivého organismu.

4.   V případě uvedeném v odstavci 3 dotčený členský stát:

a)

provádí v oblasti, kde se poprvé potvrdil výskyt dotčeného škodlivého organismu, každoroční průzkum po dobu nejméně dvou let ke zjištění, zda byly napadeny i jiné rostliny a zda by měla být přijata další opatření;

b)

oznámí Komisi a ostatním členským státům důvody nestanovení vymezeného území a výsledek průzkumu uvedeného v písmenu a), jakmile budou k dispozici.

Článek 6

Zrušení vymezených území

1.   Pokud při průzkumech uvedených v článku 10 není ve vymezeném území zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu během čtyř let, může být toto vymezení zrušeno. V takových případech dotčený členský stát uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

2.   Odchylně od odstavce 1 v případech, kdy dotčený členský stát v souladu s čl. 5 odst. 1 zúžil nárazníkovou zónu na šířku nejméně 1 km, může tento členský stát uvedené vymezené území zrušit po dvanácti měsících od jeho prvotního stanovení, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

v důsledku opatření přijatých v souladu s čl. 5 odst. 1 se s vysokou mírou spolehlivosti dospěje k závěru, že prvotní výskyt dotčeného škodlivého organismu představoval izolovaný případ a že v příslušném vymezeném území nedošlo k jeho dalšímu rozšíření;

b)

v co nejkratší možné době před zrušením vymezení, jak je to prakticky možné, byly ve vymezeném území provedeny úřední testy s přihlédnutím k publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

3.   Pokud je vymezené území zrušeno podle odstavce 2, jsou dotčené rostliny nacházející se v předtím stanoveném vymezeném území v následujících dvou letech podrobovány intenzivním průzkumům. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

4.   V případě zrušení vymezeného území po dvanácti měsících od jeho prvotní identifikace dotčený členský stát okamžitě oznámí Komisi a ostatním členským státům důvody tohoto zrušení.

KAPITOLA IV

ERADIKAČNÍ OPATŘENÍ

Článek 7

Odstranění rostlin

1.   Dotčený členský stát ze zamořené zóny okamžitě odstraní:

a)

rostliny, o nichž je známo, že jsou napadeny dotčeným škodlivým organismem;

b)

rostliny vykazující příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nichž existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem;

c)

rostliny patřící ke stejnému druhu jako napadená rostlina bez ohledu na jejich zdravotní stav;

d)

rostliny jiných druhů než napadená rostlina, u nichž bylo v jiných částech vymezeného území zjištěno napadení;

e)

dotčené rostliny, kromě rostlin uvedených v písmenech c) a d), které nebyly okamžitě podrobeny vzorkování a molekulárnímu testování a nebyly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

2.   Při odstraňování rostlin uvedených v odstavci 1 vezme dotčený členský stát v úvahu všechna nezbytná preventivní opatření a zorganizuje odstranění na základě míry rizika, které uvedené rostliny představují.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b), c) a d) mohou členské státy rozhodnout o tom, že jednotlivé dotčené hostitelské rostliny úředně prohlášené za rostliny historické hodnoty není nutné odstranit, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

tyto dotčené rostliny jsou podrobeny každoroční prohlídce, vzorkování a testování pomocí jednoho z molekulárních testů uvedených v příloze IV a potvrdí se, že nejsou napadeny dotčeným škodlivým organismem;

b)

jednotlivé dotčené rostliny nebo dotčená oblast jsou podrobeny vhodným fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích. Uvedená ošetření mohou zahrnovat chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám.

Článek 8

Opatření proti přenašečům dotčeného škodlivého organismu

1.   Dotčený členský stát provede v zamořené zóně vhodná fytosanitární ošetření proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích. Uvedená ošetření provede před odstraněním rostlin uvedených v čl. 7 odst. 1 a během jejich odstranění. Uvedená ošetření zahrnují účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům s přihlédnutím k místním podmínkám.

2.   Dotčený členský stát uplatní v zamořené zóně a v nárazníkové zóně zemědělské postupy k ochraně proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích. Uvedené postupy uplatní v nejvhodnějším termínu v roce bez ohledu na to, zda byly dotčené rostliny odstraněny. Uvedené postupy zahrnují podle potřeby účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům s přihlédnutím k místním podmínkám.

Článek 9

Zničení rostlin

1.   Dotčený členský stát zničí rostliny a části rostlin uvedené v čl. 7 odst. 1 tak, aby se zajistilo, že dotčený škodlivý organismus se nešíří, v místě nebo v blízkém místě vyhrazeném pro tento účel v zamořené zóně, nebo pokud jsou uvedené rostliny nebo části rostlin kryty sítí proti přenašečům, v nejkratší vzdálenosti od tohoto místa.

2.   Dotčený členský stát může na základě míry rizika rozhodnout, že zničení omezí pouze na větve a listy, a související dřevinu podrobí fytosanitárnímu ošetření uvedenému v čl. 8 odst. 1. Kořenový systém uvedených rostlin musí být buď odstraněn, nebo devitalizován, a to prostřednictvím vhodného fytosanitárního ošetření, aby se zabránilo odnožování.

Článek 10

Každoroční sledování vymezeného území

V celém vymezeném území sleduje dotčený členský stát v nejvhodnějších termínech výskyt dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím každoročních průzkumů v souladu s čl. 2 odst. 5 a 6 a s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa.

V zamořených zónách dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin, včetně dotčených rostlin, které nebyly odstraněny podle čl. 7 odst. 1. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 0,5 %.

V nárazníkových zónách dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin a dalších rostlin, které vykazují příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nich existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 % s přihlédnutím k tomu, že prvních 400 m okolo zamořených zón představuje vyšší riziko.

Dotčený členský stát rovněž sleduje výskyt dotčeného škodlivého organismu u přenašečů, kteří se nacházejí ve vymezeném území, s cílem určit riziko dalšího šíření, jež představují přenašeči, a vyhodnotit účinnost fytosanitárních ochranných opatření uplatněných v souladu s článkem 8.

Článek 11

Další vhodná opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu

1.   Dotčený členský stát přijme jakákoli jiná opatření, která mohou přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (dále jen „ISPM“) č. 9 (9) a k pomoci při uplatňování integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (10).

2.   Dotčený členský stát přijme opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat eradikaci, zejména opatření související s adekvátním zničením všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení nebo s dostupností jejich lokality, veřejným či soukromým vlastnictvím nebo osobou či subjektem, které jsou za ně odpovědné.

3.   Dotčený členský stát provede vhodná šetření s cílem určit původ napadení. Provede vysledování hostitelských rostlin spojených s případem daného napadení, včetně rostlin, které byly přemístěny ještě před stanovením vymezeného území. Výsledky těchto šetření se sdělí Komisi a členským státům, z nichž uvedené dotčené rostliny pocházejí, členským státům, přes které byly uvedené rostliny přemísťovány, a členským státům, do nichž byly uvedené rostliny přemístěny.

KAPITOLA V

IZOLAČNÍ OPATŘENÍ

Článek 12

Obecná ustanovení

Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že v zamořené zóně uvedené v příloze III namísto eradikačních opatření uplatní izolační opatření uvedená v článcích 13 až 17.

Článek 13

Odstranění rostlin v zamořené zóně uvedené v příloze III

1.   Dotčený členský stát odstraní všechny rostliny, u nichž bylo na základě sledování uvedeného v čl. 15 odst. 2 zjištěno, že jsou napadeny dotčeným škodlivým organismem.

Uvedené odstranění se provede okamžitě po úředním zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo, pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn mimo letové období přenašeče, se uvedené odstranění provede před příštím letovým obdobím přenašeče. Přijmou se veškerá nezbytná opatření k zabránění rozšíření dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů během odstraňování i po něm.

2.   Odchylně od odstavce 1 může dotčený členský stát pro vědecké účely rozhodnout o tom, že neodstraní rostliny, u nichž bylo zjištěno, že jsou napadeny dotčeným škodlivým organismem na stanovištích rostlin zvláštní kulturní a společenské hodnoty, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2 písm. b).

Článek 14

Opatření proti přenašečům dotčeného škodlivého organismu v zamořených zónách uvedených v příloze III

1.   Dotčený členský stát provede vhodná fytosanitární ošetření proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích u rostlin uvedených v čl. 13 odst. 1 před jejich odstraněním a v okolí rostlin uvedených v čl. 13 odst. 2. Uvedená ošetření zahrnují účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům s přihlédnutím k místním podmínkám.

2.   V oblastech uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) uplatní dotčený členský stát zemědělské postupy k ochraně proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích v nejvhodnějším termínu v každém roce. Uvedené postupy zahrnují účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům s přihlédnutím k místním podmínkám.

Článek 15

Každoroční sledování zamořených zón uvedených v příloze III

1.   Dotčený členský stát alespoň v částech zamořené zóny uvedené v odstavci 2 v okruhu 50 m okolo rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem, okamžitě provede vzorkování a testování těchto rostlin:

a)

všech dotčených rostlin, které patří k druhům dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení v tomtéž vymezeném území, a

b)

všech dalších rostlin, které vykazují příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nichž existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem.

2.   Dotčený členský stát sleduje v nejvhodnějších termínech výskyt dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím každoročních průzkumů s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa. Uvedené sledování se provádí alespoň v těchto částech zamořené zóny uvedené v příloze III:

a)

v oblasti, která měří nejméně 5 km od hranice zamořené zóny s nárazníkovou zónou;

b)

v blízkosti stanovišť rostlin zvláštní kulturní a společenské hodnoty, která se nacházejí mimo oblast uvedenou v písmenu a) a určenou odpovídajícím způsobem členským státem.

V uvedených částech zamořené zóny provede dotčený členský stát vzorkování a testování druhů hostitelských rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení ve vymezeném území v souladu s čl. 2 odst. 6. Za tímto účelem s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 0,7 %. Provede také vzorkování a testování populace přenašeče na výskyt dotčeného škodlivého organismu.

3.   Ustanovení odst. 2 písm. a) se neuplatní v případě ostrovů, na jejichž celé území se vztahují izolační opatření a které se nacházejí více než 5 km od nejbližšího pevninského území Unie.

4.   V nárazníkových zónách dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin a dalších rostlin, které vykazují příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nich existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem. Za tímto účelem s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 % s přihlédnutím k tomu, že prvních 400 m přiléhajících k zamořeným zónám představuje vyšší riziko.

5.   Členský stát sleduje výskyt dotčených škodlivých organismů u přenašečů v částech zamořené zóny uvedených v odstavci 2 a v nárazníkové zóně s cílem určit riziko dalšího šíření, jež představují přenašeči, a vyhodnotit účinnost fytosanitárních ochranných opatření uplatněných v souladu s článkem 14.

Článek 16

Zničení rostlin

1.   Dotčený členský stát v místě nebo v blízkém místě vyhrazeném pro tento účel v rámci zamořené zóny uvedené v příloze III provede zničení rostlin a částí rostlin, u nichž bylo zjištěno, že jsou napadeny dotčeným škodlivým organismem, a to způsobem, který zajistí, že nedojde k rozšíření dotčeného škodlivého organismu.

2.   Dotčený členský stát se může rozhodnout, že zničení omezí pouze na větve a listy a související dřevinu podrobí vhodným fytosanitárním ošetřením v souladu s čl. 14 odst. 1, pokud dospěje k závěru, že uvedené rostliny nepředstavují žádné riziko z hlediska dalšího šíření dotčeného škodlivého organismu. Kořenový systém těchto rostlin se buď odstraní, nebo devitalizuje pomocí vhodného fytosanitárního ošetření, aby se zabránilo odnožování.

Článek 17

Další vhodná opatření k izolaci dotčeného škodlivého organismu

Dotčený členský stát přijme opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat izolaci, zejména opatření související s adekvátním zničením všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení nebo s dostupností jejich lokality, veřejným či soukromým vlastnictvím nebo osobou či subjektem, které jsou za ně odpovědné.

KAPITOLA VI

VÝSADBA DOTČENÝCH ROSTLIN V ZAMOŘENÝCH ZÓNÁCH

Článek 18

Povolení výsadby dotčených rostlin v zamořených zónách

Výsadba dotčených rostlin v zamořených zónách může být dotčeným členským státem povolena pouze v jednom z těchto případů:

a)

uvedené dotčené rostliny jsou pěstovány na stanovištích produkce, která jsou chráněná proti hmyzu a prostá dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů;

b)

uvedené dotčené rostliny patří přednostně k odrůdám hodnoceným jako odolné či tolerantní vůči dotčenému škodlivého organismu a jsou vysazeny v zamořených zónách uvedených v příloze III, avšak mimo oblast uvedenou v čl. 15 odst. 2 písm. a);

c)

uvedené dotčené rostliny patří k týmž druhům rostlin, které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu na základě průzkumných činností provedených nejméně za poslední dva roky v souladu s článkem 10 a které byly vysazeny v zamořených zónách stanovených za účelem eradikace.

KAPITOLA VII

PŘEMÍSŤOVÁNÍ DOTČENÝCH ROSTLIN V RÁMCI UNIE

Článek 19

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány na schválených stanovištích produkce nacházejících se ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčené rostliny byly pěstovány po celý produkční cyklus na stanovišti, které bylo schváleno v souladu s článkem 24, nebo se na takovém stanovišti vyskytovaly alespoň po dobu posledních tří let;

b)

po celou dobu pěstování dotčených rostlin nebyl na daném stanovišti zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu ani jeho přenašečů;

c)

dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;

d)

dotčené rostliny se přes vymezené území nebo v rámci tohoto území přepravují v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem nebo některým z jeho přenašečů;

e)

v co nejkratší době před termínem přemístění byly dotčené rostliny podrobeny molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu na základě testu uvedeného v příloze IV za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

Článek 20

Přemísťování dotčených rostlin, u nichž nebylo nikdy zjištěno napadení ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón

Přemísťování dotčených rostlin, u nichž nebylo ve vymezeném území nikdy zjištěno napadení, z tohoto vymezeného území a z příslušné zamořené zóny do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčené rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří profesionálnímu provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

dotčené rostliny patří k druhům rostlin, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezeném území a během tří let od stanovení vymezeného území byly podrobeny průzkumným činnostem uvedeným v článcích 10 a 15 a nikdy u nich nebylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem;

c)

druhy dotčených rostlin uvedené v písmenu b) jsou zveřejněny v databázi Komise pro hostitelské rostliny, o nichž není známo, že by byly v uvedeném dotčeném vymezeném území napadeny;

d)

dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;

e)

v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly partie dotčených rostlin podrobeny prohlídce a molekulárnímu testování příslušným orgánem za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;

f)

v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly partie dotčených rostlin podrobeny fytosanitárním ošetřením proti všem přenašečům dotčeného škodlivého organismu.

Článek 21

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po celý produkční cyklus in vitro ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po celý produkční cyklus in vitro ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčené rostliny byly po celý produkční cyklus pěstovány na stanovišti, které bylo schváleno v souladu s článkem 24;

b)

dotčené rostliny byly pěstovány v průhledném kontejneru ve sterilních podmínkách a splňují jednu z těchto podmínek:

i)

byly vypěstovány ze semen;

ii)

byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti území Unie prosté dotčeného škodlivého organismu a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;

iii)

byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které byly pěstovány na stanovišti splňujícím podmínky stanovené v článku 19 a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;

c)

dotčené rostliny se přes vymezená území nebo v rámci těchto území přepravují ve sterilních podmínkách v kontejneru, který vylučuje možnost napadení dotčeným škodlivým organismem prostřednictvím jeho přenašečů.

Článek 22

Přemísťování dormantních rostlin rodu Vitis , které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón

Přemísťování dormantních rostlin rodu Vitis určených k pěstování, kromě osiva, které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území a jsou uvedeny na seznamu dotčených rostlin pro toto vymezené území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly rostliny podrobeny vhodnému tepelnému ošetření (termoterapii) v zařízení, které za tímto účelem schválil a nad kterým vykonává dohled příslušný orgán, přičemž dormantní rostliny se ponoří po dobu 45 minut do vody ohřáté na 50 °C.

Článek 23

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území, v rámci zamořených zón, v rámci nárazníkových zón a z nárazníkových zón do jejich příslušných zamořených zón

Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezeném území, v rámci zamořených zón, v rámci nárazníkových zón a z nárazníkových zón do jejich příslušných zamořených zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčené rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

uvedené stanoviště je podrobeno každoročnímu vzorkování a testování příslušným orgánem na výskyt dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa;

c)

výsledky každoroční prohlídky a testování reprezentativního vzorku potvrdí, že se zde dotčený škodlivý organismus nevyskytuje;

d)

dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;

e)

profesionální provozovatelé požádají osobu, která uvedené rostliny obdrží, aby podepsala prohlášení o tom, že uvedené rostliny nebudou z těchto zón přemísťovány.

Článek 24

Schvalování stanovišť produkce

1.   Příslušný orgán může schválit stanoviště produkce pro účely článků 19 a 21, pouze pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a)

je registrováno v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

bylo schváleno příslušným orgánem jako stanoviště, které je fyzicky chráněno proti dotčenému škodlivému organismu a jeho přenašečům;

c)

je každoročně podrobováno alespoň dvěma prohlídkám příslušným orgánem v nejvhodnějším termínu.

2.   Pokud příslušné orgány během každoročních prohlídek zjistí výskyt dotčeného škodlivého organismu nebo poškození fyzické ochrany uvedené v odst. 1 písm. b), okamžitě schválení daného stanoviště zruší a přemísťování dotčených rostlin z dotčených vymezených území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón dočasně pozastaví.

3.   Každý členský stát sestaví a aktualizuje seznam všech stanovišť schválených v souladu s odstavcem 1.

Tento seznam předá okamžitě po jeho sestavení nebo aktualizaci Komisi a ostatním členským státům.

Článek 25

Přemísťování dotčených rostlin, které nebyly nikdy pěstovány ve vymezeném území, v rámci Unie

1.   Dotčené rostliny, které nebyly nikdy pěstovány ve vymezeném území, smí být přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud byly pěstovány na stanovišti, které splňuje tyto podmínky:

a)

patří profesionálnímu provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031 a je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem;

b)

je podrobeno v závislosti na míře rizika vzorkování a testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž se použije test uvedený v příloze IV a přihlédne se k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa.

2.   Odchylně od odstavce 1 rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb mohou být poprvé přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem;

b)

uvedené stanoviště je podrobeno vzorkování a testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž se přihlédne k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa a použije se systém vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

Článek 26

Přemísťování prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu, které byly pěstovány mimo vymezené území, v rámci Unie

Prvotní matečné rostliny definované v čl. 1 bodě 3 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU (11) nebo prvotní materiál definovaný v čl. 2 bodě 5 směrnice Rady 2008/90/ES (12), které náleží k druhům Juglans regia L., Olea europaea L., Prunus amygdalus Batsch, P. amygdalus x P. persica, P. armeniaca L., P. avium (L.) L., P. cerasus L., P. domestica L., P. domestica x P. salicina, P. dulcis (Mill.) D.A. Webb, P. persica (L.) Batsch a P. salicina Lindley a které byly pěstovány mimo vymezené území a alespoň část svého životního cyklu se nacházely mimo zařízení chráněná proti hmyzu, mohou být v rámci Unie přemísťovány, pouze pokud jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem a byly splněny tyto podmínky:

a)

byly certifikovány v souladu s článkem 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/925 (13);

b)

v co nejkratší lhůtě před přemístěním byly podrobeny vizuální prohlídce, vzorkování a molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu provedeným v souladu s mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření.

Článek 27

Rostlinolékařské pasy

Rostliny uvedené v článcích 19 až 26 mohou být přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem, při splnění požadavků článků 78 až 95 nařízení (EU) 2016/2031.

V případě dotčených rostlin uvedených v článku 23 se použijí tyto doplňkové podmínky:

a)

pokud jsou přemísťovány pouze v rámci zamořených zón, musí být vedle kódu vysledovatelnosti uvedeného v příloze VII části A odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/2031 uvedeno „Zamořená zóna – XYLEFA“;

b)

pokud jsou přemísťovány v rámci nárazníkové zóny nebo z nárazníkové zóny do zamořené zóny, musí být vedle kódu vysledovatelnosti uvedeného v příloze VII části A odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/2031 uvedeno „Nárazníková a zamořená zóna – XYLEFA“.

KAPITOLA VIII

DOVOZ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN DO UNIE

Článek 28

Dovoz hostitelských rostlin pocházejících ze třetí země, v níž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, do Unie

Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně sdělila Komisi, že na základě prohlídky, vzorkování a molekulárního testování provedených příslušným orgánem za použití testu uvedeného v příloze IV a v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření, výskyt dotčeného škodlivého organismu v zemi není znám. S přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa umožňuje koncepce průzkumů a použitý systém vzorkování přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin na vnitrostátní úrovni 1 %;

b)

hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je v kolonce „Dodatkové prohlášení“ uvedeno, že dotčený škodlivý organismus se v dané zemi nevyskytuje;

c)

hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem, a v závislosti na míře rizika včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu;

d)

rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce úředním orgánem, včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu, za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;

e)

při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.

Článek 29

Dovoz hostitelských rostlin pocházejících z oblasti prosté škodlivého organismu v zamořené zemi do Unie

Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

hostitelské rostliny pocházejí z oblasti, která byla prohlášena za prostou dotčeného škodlivého organismu dotčenou státní organizací ochrany rostlin v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření a na základě úředních průzkumů vycházejících ze vzorkování a testování za použití testu uvedeného v příloze IV. S přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa umožňuje koncepce průzkumů a použitý systém vzorkování přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;

b)

státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi název uvedené oblasti;

c)

hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, v němž je v kolonce „Místo původu“ uvedeno, že dotčené hostitelské rostliny se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti uvedené v písmenu a), s konkrétním odkazem na název uvedené oblasti;

d)

hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem, a v závislosti na míře rizika včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu;

e)

rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce úředním orgánem, včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu, za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;

f)

při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.

Článek 30

Dovoz hostitelských rostlin pocházejících ze stanoviště produkce prostého škodlivého organismu v zamořené zemi do Unie

1.   Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

hostitelské rostliny pocházejí ze stanoviště produkce, které státní organizace ochrany rostlin v souladu s článkem 31 schválila jako prosté škodlivého organismu;

b)

státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi seznam stanovišť prostých dotčeného škodlivého organismu, včetně jejich polohy v dané zemi;

c)

hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je uvedeno:

i)

v kolonce „Dodatkové prohlášení“, že hostitelské rostliny byly po celý produkční cyklus produkovány na jednom nebo více stanovištích schválených státní organizací ochrany rostlin v souladu s článkem 31 jako prosté škodlivého organismu a že hostitelské rostliny byly přepravovány v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem prostřednictvím jeho přenašečů;

ii)

v kolonce „Místo původu“ název nebo kód stanoviště (stanovišť) produkce prostého (prostých) škodlivého organismu;

d)

při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.

2.   Hostitelské rostliny, které pocházejí ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, a které byly po celý produkční cyklus pěstovány in vitro, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

hostitelské rostliny splňují jednu z těchto podmínek:

i)

byly vypěstovány ze semen;

ii)

byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti prosté dotčeného škodlivého organismu a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;

iii)

byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které byly pěstovány na stanovišti splňujícím podmínky článku 31 a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;

b)

hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, které státní organizace ochrany rostlin schválila jako prosté škodlivého organismu v souladu s článkem 31;

c)

státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi seznam stanovišť prostých škodlivého organismu, včetně jejich polohy v dané zemi;

d)

hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je uvedeno:

i)

v kolonce „Dodatkové prohlášení“, že hostitelské rostliny byly po celý produkční cyklus produkovány in vitro na jednom nebo na více stanovištích schválených státní organizací ochrany rostlin v souladu s článkem 31 jako prosté škodlivého organismu a že hostitelské rostliny byly přepravovány v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem nebo některým z jeho známých přenašečů;

ii)

v kolonce „Místo původu“ název nebo kód stanoviště produkce prostého škodlivého organismu.

Článek 31

Schvalování stanovišť produkce jakožto prostých škodlivého organismu

Stanoviště produkce může být schváleno jakožto prosté škodlivého organismu, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

stanoviště produkce je prohlášeno státní organizací ochrany rostlin za stanoviště chráněné proti hmyzu a prosté dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření;

b)

stanoviště produkce je ve vhodných termínech v roce podrobováno fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstalo prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;

c)

stanoviště produkce je každoročně podrobováno alespoň dvěma prohlídkám příslušným orgánem v nejvhodnějším termínu;

d)

v co nejkratší době před termínem přemístění byly hostitelské rostliny pocházející ze stanoviště produkce podrobeny molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu za použití testu uvedeného v příloze IV a za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.

Pokud příslušné orgány během každoročních prohlídek odhalí výskyt dotčeného škodlivého organismu nebo poškození, které u stanoviště produkce prostého škodlivého organismu ohrožuje podmínky ochrany proti hmyzu, okamžitě schválení daného stanoviště zruší a přemísťování hostitelských rostlin dočasně pozastaví. Okamžitě o nich uvědomí Komisi.

KAPITOLA IX

ÚŘEDNÍ KONTROLY PŘEMÍSŤOVÁNÍ DOTČENÝCH ROSTLIN V RÁMCI UNIE A HOSTITELSKÝCH ROSTLIN DO UNIE

Článek 32

Úřední kontroly přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie

1.   Členské státy provádějí pravidelné úřední kontroly na dotčených rostlinách přemísťovaných mimo vymezené území nebo ze zamořené zóny do nárazníkové zóny.

2.   Takové kontroly se provádějí alespoň v lokalitách, včetně silnic, letišť a přístavů, kde jsou hostitelské rostliny přemísťovány ze zamořených zón do nárazníkových zón nebo do jiných částí území Unie.

3.   Uvedené kontroly zahrnují kontrolu dokladů a kontrolu totožnosti dotčených rostlin.

4.   Uvedené kontroly se provádějí bez ohledu na deklarovaný původ dotčených rostlin, vlastnictví nebo osobu či subjekt, které jsou za ně odpovědné.

5.   Pokud se při uvedených kontrolách zjistí, že podmínky stanovené v článcích 19 až 23 nejsou splněny, členský stát, který je provedl, nevyhovující rostlinu v místě nebo v blízkém místě okamžitě zničí. Uvedené opatření se provede při současném přijetí veškerých nezbytných opatření k zabránění rozšíření dotčeného škodlivého organismu a jakýchkoli přenašečů, jichž je uvedená rostlina nositelem, během odstraňování i po něm.

Článek 33

Úřední kontroly při dovozu do Unie

1.   Všechny zásilky hostitelských rostlin dovážených do Unie ze třetích zemí musí být úředně zkontrolovány v místě vstupu do Unie nebo v místě určení stanoveném v souladu se směrnicí Komise 2004/103/ES (14).

2.   U hostitelských rostlin pocházejících z oblastí, o nichž je známo, že se v nich dotčený škodlivý organismus vyskytuje, provede příslušný orgán prohlídku sestávající ze vzorkování a testování partie dotčených rostlin k potvrzení nepřítomnosti dotčeného škodlivého organismu, za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru napadených rostlin 1 %, s přihlédnutím k ISPM č. 31.

3.   Odstavec 2 se nevztahuje na hostitelské rostliny, které byly po celý produkční cyklus pěstovány in vitro a jsou přepravovány v průhledných kontejnerech ve sterilních podmínkách.

KAPITOLA X

KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

Článek 34

Informační kampaně

1.   Členské státy zpřístupní informace o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem pro území Unie široké veřejnosti, cestujícím osobám, profesionálním provozovatelům a provozovatelům mezinárodní dopravy. Uvedené informace zveřejní ve formě cílených informačních kampaní na internetových stránkách příslušného orgánu nebo na jiných internetových stránkách jím určených.

2.   Ve vymezených územích dotčený členský stát informuje veřejnost o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých proti jeho zavlékání do Unie a rozšiřování v rámci Unie. Zajistí, aby široká veřejnost, cestující osoby a příslušní provozovatelé byli informováni o vymezení příslušného vymezeného území, zamořené zóny a nárazníkové zóny. Dotčený členský stát rovněž informuje příslušné provozovatele o opatřeních, která mají proti přenašeči přijmout, jak je stanoveno v článcích 8 a 14.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

Podávání zpráv o opatřeních členských států

1.   Členské státy předají Komisi a ostatním členským státům do 30. dubna každého roku zprávu o opatřeních přijatých v předchozím roce v příslušném případě podle článků 2, 4, 5, 7 až 18 a článku 32 a o výsledcích těchto opatření.

Výsledky průzkumů provedených podle článků 10 a 15 ve vymezených územích se předávají Komisi za použití šablon uvedených v příloze V.

2.   Členské státy předají Komisi a ostatním členským státům do 31. prosince každého roku plán stanovící opatření, která mají být přijata v příslušném případě podle článků 2, 4, 5, 7 až 18 a 32 v následujícím roce. Tento plán stanoví zamýšlený termín každého opatření, lhůty pro provedení opatření a přidělený rozpočet na všechna opatření.

3.   Je-li to odůvodněno vývojem příslušného fytosanitárního rizika, členské státy příslušná opatření upraví a plán uvedený v odstavci 2 odpovídajícím způsobem aktualizují. O této aktualizaci okamžitě uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

4.   Dotčený členský stát okamžitě oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli úřední zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v lokalitách uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a).

Článek 36

Dodržení požadavků

Členské státy v případě potřeby zruší nebo změní opatření, která přijaly za účelem své ochrany proti zavlékání a rozšiřování dotčeného škodlivého organismu, aby uvedená opatření byla v souladu s tímto nařízením. Okamžitě o zrušení nebo změně uvedených opatření uvědomí Komisi.

Článek 37

Zrušení

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 se zrušuje.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 2 odst. 4 druhé věty, čl. 5 odst. 1 písm. c) třetí věty, čl. 28 písm. a) druhé věty a čl. 29 písm. a) druhé věty se však použijí ode dne 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. srpna 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 ze dne 18. května 2015 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 125, 21.5.2015, s. 36).

(3)  EFSA Journal 2019;17(5):5665, 200 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5665

(4)  EFSA Journal 2019;17(5):5666, 17 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5666

(5)  Podpůrná publikace EFSA 2019:EN-1667, 53 s., https://doi.org/10.2903/sp.efsa.2019.EN-1667

(6)  EFSA Journal 2020;18(4):6114, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6114

(7)  Podpůrná publikace EFSA 2020:EN-1873, 76 s., https://doi.org/10.2903/sp.efsa.2020.EN-1873

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(9)  Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněn 15. prosince 2011.

(10)  Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněn 8. ledna 2014.

(11)  Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce (Úř. věst. L 298, 16.10.2014, s. 22).

(12)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).

(13)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/925 ze dne 29. května 2017, kterým se některým členským státům dočasně povoluje certifikovat prvotní materiál konkrétních druhů ovocných rostlin vyprodukovaný na poli za podmínek nechráněných proti hmyzu a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/167 (Úř. věst. L 140, 31.5.2017, s. 7).

(14)  Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 16).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Seznam rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení jedním nebo více poddruhy dotčeného škodlivého organismu („hostitelské rostliny“)

Acacia

Acer

Albizia julibrissin Durazz.

Alnus rhombifolia Nutt.

Amaranthus retroflexus L.

Ambrosia

Ampelopsis arborea (L.) Koehne

Ampelopsis brevipedunculata (Maxim.) Trautv.

Ampelopsis cordata Michx.

Anthyllis hermanniae L.

Artemisia

Asparagus acutifolius L.

Baccharis

Brassica

Calicotome spinosa (L.) Link

Calicotome villosa (Poiret) Link

Callicarpa americana L.

Callistemon citrinus (Curtis) Skeels

Calluna vulgaris (L.) Hull

Carya

Catharanthus

Celtis occidentalis L.

Cercis canadensis L.

Cercis occidentalis Torr.

Cercis siliquastrum L.

Chamaecrista fasciculata (Michx.) Greene

Chamaesyce canescens (L.) Prokh.

Chenopodium album L.

Chionanthus

Chitalpa tashkentensis T. S. Elias & Wisura

Cistus

Citrus

Clematis cirrhosa L.

Coelorachis cylindrica (Michx.) Nash Coffea

Conium maculatum L.

Convolvulus cneorum L.

Coprosma repens A.Rich.

Coronilla glauca (L.) Batt.

Coronilla valentina L.

Cyperus eragrostis Lam.

Cytisus

Digitaria

Dimorphoteca

Diospyros kaki L.f.

Diplocyclos palmatus (L.) C.Jeffrey

Dodonaea viscosa (L.) Jacq.

Elaeagnus angustifolia L.

Encelia farinosa A. Gray ex Torr.

Eremophila maculata (Ker Gawler) F. von Müller.

Erigeron

Erodium moschatum (L.) L’Hérit.

Erysimum

Euphorbia chamaesyce L.

Euphorbia terracina L.

Euryops chrysanthemoides (DC.) B.Nord

Euryops pectinatus (L.) Cass.

Fagus crenata Blume

Fallopia japonica (Houtt.) Ronse Decr.

Fatsia japonica (Thunb.) Decne. & Planch.

Ficus carica L.

Frangula alnus Mill.

Fraxinus

Genista

Ginkgo biloba L.

Gleditsia triacanthos L.

Grevillea juniperina Br.

Hebe

Helianthus

Helichrysum

Heliotropium europaeum L.

Hemerocallis

Hevea brasiliensis (Willd. ex A.Juss.) Müll.Arg.

Hibiscus

Humulus scandens (Lour.) Merr.

Ilex aquifolium L.

Ilex vomitoria Sol. ex Aiton

Iva annua L.

Jacaranda mimosifolia D. Don

Juglans

Juniperus ashei J. Buchholz

Koelreuteria bipinnata Franch.

Lagerstroemia

Laurus nobilis L.

Lavandula

Ligustrum lucidum L.

Liquidambar styraciflua L.

Lonicera japonica Thunb.

Lupinus

Magnolia grandiflora L.

Mallotus paniculatus (Lam.) Müll.Arg.

Malva parviflora L.

Medicago arborea L.

Medicago sativa L.

Metrosideros

Mimosa

Modiola caroliniana (L.) G. Don

Morus

Myoporum insulare R. Br.

Myrtus communis L.

Nandina domestica Murray

Neptunia lutea (Leavenw.) Benth.

Nerium oleander L.

Olea

Osteospermum ecklonis DC.

Osteospermum fruticosum (L.) Norl.

Parthenocissus quinquefolia (L.) Planch.

Paspalum dilatatum Poir.

Pelargonium

Persea americana Mill.

Phagnalon saxatile (L.) Cass.

Phillyrea angustifolia L.

Phillyrea latifolia L.

Phlomis fruticosa L.

Phoenix reclinata Jacq.

Phoenix roebelenii O’ Brien

Pinus taeda L.

Pistacia vera L.

Plantago lanceolata L.

Platanus

Pluchea odorata (L.) Cass.

Polygala myrtifolia L.

Polygala x grandiflora Nana

Prunus

Pterospartum tridentatum (L.) Willk.

Pyrus

Quercus

Ratibida columnifera (Nutt.) Wooton & Standl.

Rhamnus alaternus L.

Rhus

Robinia pseudoacacia L.

Rosa

Rosmarinus officinalis L.

Rubus

Salvia mellifera Greene

Sambucus

Santolina chamaecyparissus L.

Sapindus saponaria L.

Sassafras

Setaria magna Griseb.

Solidago fistulosa Mill.

Solidago virgaurea L.

Sorghum halepense (L.) Pers.

Spartium

Stewartia pseudocamellia

Strelitzia reginae Aiton

Streptocarpus

Symphyotrichum divaricatum (Nutt.) G.L.Nesom

Teucrium capitatum L.

Trifolium repens L.

UlexUlmus

Vaccinium

Vinca

Vitis

Westringia fruticosa (Willd.) Druce

Westringia glabra R.Br.

Xanthium strumarium L.

PŘÍLOHA II

Seznam rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení dotčenými poddruhy dotčeného škodlivého organismu („dotčené rostliny“)

Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem fastidiosa organismu Xylella fastidiosa

Acer

Ambrosia artemisiifolia L.

Calicotome spinosa (L.) Link

Cercis occidentalis Torr.

Cistus monspeliensis L.

Citrus sinensis (L.) Osbeck

Coffea arabica L.

Erysimum

Genista lucida L.

Juglans regia L.

Lupinus

Magnolia grandiflora L.

Malva parviflora L.

Medicago sativa L.

Metrosideros

Morus

Nerium oleander L.

Pluchea odorata (L.) Cass.

Polygala myrtifolia L.

Prunus

Rhamnus alaternus L.

Rosmarinus officinalis L.

Rubus rigidus Sm.

Rubus ursinus Cham. & Schldl.

Sambucus

Spartium junceum L.

Streptocarpus

Teucrium capitatum L.

Ulmus americana L.

Vinca major L.

Vitis

Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem multiplex organismu Xylella fastidiosa

Acacia

Acer griseum (Franch.) Pax

Acer pseudoplatanus L.

Acer rubrum L.

Alnus rhombifolia Nutt.

Ambrosia psilostachya DC.

Ambrosia trifida L.

Ampelopsis cordata Michx.

Anthyllis hermanniae L.

Artemisia

Asparagus acutifolius L.

Baccharis halimifolia L.

Calicotome spinosa (L.) Link

Calicotome villosa (Poir.) Link

Callistemon citrinus (Curtis) Skeels

Calluna vulgaris (L.) Hull

Carya

Celtis occidentalis L.

Cercis canadensis L.

Cercis occidentalis Torr.

Cercis siliquastrum L.

Chionanthus

Cistus

Clematis cirrhosa L.

Convolvulus cneorum L.

Coprosma repens A. Rich.

Coronilla glauca (L.) Batt.

Coronilla valentina L.

Cytisus

Dimorphoteca

Dodonaea viscosa (L.) Jacq.

Elaeagnus angustifolia L.

Encelia farinosa Gray ex Torr.

Erigeron karvinskianus DC.

Euryops chrysanthemoides (DC.) B. Nord.

Euryops pectinatus (L.) Cass.

Fallopia japonica (Houtt.) Ronse Decr.

Ficus carica L.

Frangula alnus Mill.

Fraxinus

Genista

Ginkgo biloba L.

Gleditsia triacanthos L.

Grevillea juniperina Br.

Hebe

Helianthus

Helichrysum

Ilex aquifolium L.

Iva annua L.

Koelreuteria bipinnata Franch.

Lagerstroemia

Laurus nobilis L.

Lavandula

Liquidambar styraciflua L.

Lupinus villosus Willd.

Magnolia grandiflora L.

Medicago arborea L.

Medicago sativa L.

Metrosideros excelsa Rich.

Morus

Myrtus communis L.

Olea

Osteospermum ecklonis (DC.) Norl.

Pelargonium

Phagnalon saxatile (L.) Cass.

Phillyrea angustifolia L.

Phlomis fruticosa L.

Pistacia vera L.

Plantago lanceolata L.

Platanus

Polygala myrtifolia L.

Polygala x grandiflora Nana

Prunus

Pterospartum tridentatum (L.) Willk.

Quercus

Ratibida columnifera (Nutt.) Wooton & Standl.

Rhamnus alaternus L.

Robinia pseudoacacia L.

Rosa

Rosmarinus officinalis L.

Rubus

Salvia mellifera Greene

Sambucus

Santolina chamaecyparissus L.

Sapindus saponaria L.

Solidago virgaurea L.

Spartium

Strelitzia reginae Aiton

Ulex

Ulmus americana L.

Ulmus crassifolia Nutt.

Vaccinium

Vinca

Westringia fruticosa Guerin.

Xanthium strumarium L.

Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem pauca organismu Xylella fastidiosa

Acacia

Amaranthus retroflexus L.

Asparagus acutifolius L.

Catharanthus roseus (L.) G. Don

Chamaesyce canescens (L.) Prokh.

Chenopodium album L.

Cistus albidus L.

Cistus creticus L.

Citrus

Coffea

Dimorphoteca fruticosa (L.) DC.

Dodonaea viscosa (L.) Jacq.

Eremophila maculata (Ker Gawler) F. von Müller.

Erigeron

Euphorbia chamaesyce L.

Euphorbia terracina L.

Grevillea juniperina Br.

Hebe

Heliotropium europaeum L.

Hibiscus

Laurus nobilis L.

Lavandula angustifolia Mill.

Lavandula dentata L.

Lavandula stoechas L.

Myoporum insulare Br.

Myrtus communis L.

Nerium oleander L.

Olea europaea L.

Osteospermum fruticosum (L.) Norl.

Pelargonium x fragrans Willd. (syn. Pelargonium fragrans E. Mey.)

Phillyrea latifolia L.

Polygala myrtifolia L.

Prunus

Rhamnus alaternus L.

Rosmarinus officinalis L.

Spartium junceum L.

Vinca minor L.

Westringia fruticosa (Willd.) Druce

Westringia glabra Br.

PŘÍLOHA III

Zamořené zóny uvedené v čl. 4 odst. 2, v nichž jsou uplatňována izolační opatření stanovená v článcích 13 až 17

ČÁST A

Zamořená zóna v Itálii

Zamořená zóna v Itálii zahrnuje tyto oblasti:

1.

Provincie Lecce

2.

Provincie Brindisi

3.

Obce v provincii Taranto:

Avetrana

Carosino

Crispiano

Faggiano

Fragagnano

Grottaglie

Leporano

Lizzano

Manduria

Martina Franca

Maruggio

Monteiasi

Montemesola

Monteparano

Pulsano

Roccaforzata

San Giorgio Ionico

San Marzano di San Giuseppe

Sava

Statte

Taranto

Torricella

4.

Obec v provincii Bari:

Locorotondo

ČÁST B

Zamořená zóna ve Francii

Zamořená zóna ve Francii zahrnuje tuto oblast:

Region Korsika

ČÁST C

Zamořená zóna ve Španělsku

Zamořená zóna ve Španělsku zahrnuje tuto oblast:

Autonomní oblast Baleárské ostrovy

PŘÍLOHA IV

Testy k identifikaci organismu Xylella fastidiosa a jeho poddruhů

A.   Testy ke screeningu a identifikaci výskytu organismu Xylella fastidiosa

1.

Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Harper et al., 2010 (a opravy z roku 2013).

2.

Izotermální amplifikace zprostředkovaná smyčkou (LAMP) na základě primerů vyvinutých Harper et al., 2010 (a opravy z roku 2013).

3.

Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Ouyang et al., 2013.

4.

Konvenční polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Minsavage et al., 1994.

B.   Molekulární testy k identifikaci poddruhů organismu Xylella fastidiosa

1.

Multilokusová sekvenční typizace (MLST) podle Yuan et al., 2010, k určení všech poddruhů.

2.

Polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Hernandez-Martinez et al., 2006, k určení poddruhů fastidiosa, multiplex a sandyi.

3.

Polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Pooler & Hartung, 1995, k určení poddruhu pauca.

PŘÍLOHA V

Šablony pro oznamování výsledků průzkumů provedených podle článků 10 a 15 ve vymezených územích

ČÁST A

Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

1. Zeměpisná poloha VÚ

2. očáteční velikost VÚ (ha)

3. ktualizovaná velikost VÚ (ha)

4. řístup (E/I)

5. óna (např. NZ/ZZ)

6. tanoviště průzkumů

7. asové rozvržení

A. Vymezení průzkumů (vstupní parametry pro RiBESS+)

B. Vzorkovací úsilí

C. Výsledky průzkumů

23. oznámky

8. Cílová populace

9. pidemiologické jednotky

10 Metoda detekce

11. zorkovací efektivita

12. Citlivost metody

13. Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

14. Počet prohlédnutých epidemiologických jednotek

15. očet šetření

16. Počet vzorků

17. očet testů

18. Počet jiných opatření

19. Výsledky

20. Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

21. osažená míra spolehlivosti

22. ředpokládaná prevalence

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Jednotky prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Testování

Jiné metody

Rizikový factor

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl hostitelské populace

 

 

Pozitivní

Negativní

Neurčené

Číslo

Datum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokyny k vyplnění šablony

Vysvětlete předpoklady pro koncepci průzkumu. Shrňte a zdůvodněte:

cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

metodu detekce a citlivost metody,

rizikový(é) faktor(y) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů hostitelské populace rostlin.

Ve sloupci 1:

uveďte název zeměpisného území, číslo ohniska nebo jakékoliv informace umožňující identifikaci dotčeného vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupcích 2 a 3:

uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu a jakékoliv relevantní aktualizace.

Ve sloupci 4:

uveďte přístup: eradikace (E), izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik bude potřeba v závislosti na počtu VÚ a přístupech, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), použijte samostatné řádky. V příslušném případě uveďte oblast v ZZ, kde byl průzkum proveden (např. posledních 5 km přiléhajících k NZ, okolo školek atd.), v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

uveďte stanoviště průzkumů, v případě potřeby použijte více než jeden řádek. Průzkumy provedené ve školkách uvádějte vždy v samostatném řádku. Při použití možnosti „jiné“ uveďte, o co se jedná:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les.

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, upřesněte konkrétní případ (např. zahradní centrum atd.).

3.

Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, upřesněte konkrétní případ (např. zahradní centrum).

Ve sloupci 7:

uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8:

uveďte zvolenou cílovou populaci a v souladu s tím seznam hostitelských druhů a zahrnutou oblast. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Odůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech ve sloupci 23 („Poznámky“). Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9:

uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10:

uveďte metody použité během průzkumu včetně počtu činností v každém případě. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 11:

uveďte odhad vzorkovací efektivity. „Vzorkovací efektivitou“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně odhalí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13:

uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B:

uveďte údaje o průzkumu. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 19:

uveďte počet zjištěných pozitivních, negativních nebo neurčených vzorků. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.).

Ve sloupci 20:

uveďte hlášení o ohniscích v roce, kdy byl průzkum proveden. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 21 („Poznámky“).

Ve sloupci 21:

uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v ISPM č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 22:

uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum.

Část B

Šablona pro oznamování výsledků průzkumů provedených u hmyzích přenašečů organismu Xylella fastidiosa

1. Popis VÚ

2. Přístup

3. Zóna

4.Druhy přenašečů

5. Vizuální prohlídky

6.Typ pastí (nebo jiná metoda odchytu přenašečů, např. smýkací sítě atd.)

7.Počet pastí (nebo jiných metod odchytu)

8. Četnost kontrol pastí (nebo případně jiné metody)

9. Časové rozvržení kontrol pastí (nebo případně jiné metody)

10. Počet odebraných vzorků přenašečů

11.Počet odchycených přenašečů

12. Počet analyzovaných přenašečů

13. Počet analyzovaných vzorků přenašečů

14. Počet pozitivních vzorků přenašečů

15. Počet negativních vzorků přenašečů

16. Počet neurčených vzorků přenašečů

17. oznámky

Název

Datum stanovení

Časové rozvržení

Počet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokyny k vyplnění šablony

Ve sloupci 1:

uveďte název území, číslo ohniska nebo jakékoliv informace umožňující identifikaci vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2:

uveďte: eradikace (E), izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik bude potřeba v závislosti na počtu VÚ a přístupech, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 3:

uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), použijte samostatné řádky. V příslušném případě uveďte oblast v ZZ, kde byl průzkum proveden (např. posledních 5 km, okolo školek atd.).

Ve sloupci 4:

uveďte seznam druhů přenašečů škodlivého organismu uvedeného v prvním sloupci, použijte pro každého přenašeče samostatný řádek.

Ve sloupci 5:

uveďte pouze, je-li to relevantní.

Ve sloupci 6:

uveďte typ metody odchytu přenašeče. Byla-li pro stejného přenašeče použita více než jedna metoda, uveďte údaje v samostatných řádcích.

Ve sloupci 7:

uveďte počet pastí nebo jiné metody odchytu, použijte pro každou metodu samostatný řádek.

Ve sloupci 8:

uveďte, kdy byly pasti nebo metoda odchytu kontrolovány (např. jednou týdně, jednou měsíčně, čtyřikrát ročně atd.).

Ve sloupci 9:

uveďte měsíce roku, kdy byly pasti kontrolovány.

Ve sloupci 10:

uveďte počet odebraných vzorků (jeden vzorek může obsahovat několik přenašečů).

Ve sloupci 11:

uveďte celkový počet odchycených přenašečů. Uveďte pouze počet dotčených přenašečů, nikoliv vedlejší úlovky.

Ve sloupci 13:

uveďte počet vzorků přenašečů, které byly analyzovány v případě daného škodlivého organismu, pokud se vzorek skládá z více než jednoho přenašeče.

Ve sloupci 16:

uveďte počet neurčených vzorků, tj. vzorků, které byly analyzovány, ale u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce atd.).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU