(EU) 2020/1080Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1080 ze dne 22. července 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 238, 23.7.2020, s. 1-42 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 22. července 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. července 2020 Nabývá účinnosti: 24. července 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



23.7.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 238/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1080

ze dne 22. července 2020,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

V květnu 2014 uložila Komise prováděcím nařízením (EU) č. 470/2014 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) (dále jen „původní opatření“).

(2)

V srpnu 2015 po absorpčním novém šetření podle článku 12 základního nařízení Komise změnila původní opatření prováděcím nařízením (EU) 2015/1394 (3). Individuální sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí od 17,5 % do 75,4 %. Na všechny ostatní společnosti se vztahuje celostátní antidumpingové clo ve výši 67,1 % (dále jen „platná opatření“).

(3)

V samostatném řízení uložila Komise v květnu 2014 vyrovnávací cla v rozmezí od 3,2 % do 17,1 % (4).

1.2.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (5) požádalo sdružení EU ProSun Glass (dále jen „žadatel“), které představuje více než 25 % celkové výroby solárního skla v Unii, dne 13. února 2019 o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „žádost o přezkum“). Tvrdilo, že pozbytí platnosti původních opatření pravděpodobně bude mít za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Dne 14. května 2019 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti platných opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

1.3.   Šetření

1.3.1.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(6)

Období přezkumného šetření (dále také „OPŠ“) zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.3.2.   Zúčastněné strany

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Obrátila se zejména na žadatele, známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii a orgány ČLR.

(8)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“).

(9)

Jeden z výrobců v Unii požádal, aby byl jeho název utajen, a to s odůvodněním, že účast skupiny, ke které přísluší, na řízení může mít dopad na podnikání skupiny v Číně a může vést k odvetným opatřením ze strany jejích odběratelů. Komise žádost posoudila. Měla za to, že pouhá přítomnost skupiny v Číně značí abstraktní nebezpečí a nepostačuje k tomu, aby se přeměnila na konkrétní hrozbu odvetných opatření. V tomto ohledu nebyly útvarům Komise předloženy žádné konkrétní důkazy. Kromě toho žádný z podniků ze skupiny v Číně neměl souvislost s podnikáním v oblasti solárního skla. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla žádost zamítnout.

(10)

Společnost se v této věci obrátila na úředníka pro slyšení. Úředník pro slyšení potvrdil zamítnutí Komise, neboť měl za to, že žádost o anonymitu se zakládala na předpokladech případných odvetných opatření a nikoli na skutečných hrozbách pro společnost nebo pro skupinu, a neboť společnost neuvedla žádné nové skutečnosti nebo informace, které by odůvodňovaly změnu dřívějšího rozhodnutí.

(11)

Několik stran požádalo o slyšení u útvarů Komise. Dne 9. ledna 2020 se uskutečnilo slyšení mezi Komisí a dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Dne 11. února 2020 se konalo slyšení se společností REC Group, společností Solitek a sdružením EU ProSun, které zastupuje několik uživatelů. Slyšení se týkala argumentů různých stran dále upřesněných v oddílech 4 až 6 o újmě a o zájmu Unie.

1.3.3.   Výběr vzorku

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.3.3.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii, kteří představovali více než 80 % výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Jediná připomínka, kterou žadatel obdržel, byla ve prospěch vzorku. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. Skládá se z těchto dvou společností:

Saint-Gobain Glassolutions Isolierglass-Center GmbH (dále jen „Saint Gobain Solar“)

Interfloat a GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH (dále jen „Interfloat Group“)

1.3.3.2.   Výběr vzorku dovozců

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu, a vyzvala je k účasti na tomto šetření.

(15)

Žádní dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali.

1.3.3.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(17)

Ve stanovené lhůtě se nepřihlásila žádná společnost z ČLR. Jedna společnost z ČLR zaslala opožděné podání, nakonec však nespolupracovala.

(18)

Komise následně verbální nótou ze dne 24. května 2019 informovala orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení dumpingu hodlá využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto verbální nótu nereagovaly.

1.3.4.   Dotazníky a inspekce na místě

(19)

Komise zaslala dotazníky vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) a dvěma výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Čínská vláda na dotazník neodpověděla. Odpovědi na dotazník poskytli oba výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(20)

Aniž bylo dotčeno použití článku 18 základního nařízení, Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě byly provedeny v prostorách obou výrobců v Unii zařazených do vzorku.

1.3.5.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(21)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(22)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(23)

Dne 14. června 2019 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka ze dne 14. června“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě solárního skla, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise potvrdila svůj úmysl zvolit Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi. K poznámce ze dne 14. června Komise neobdržela žádné připomínky.

(24)

Dne 17. února 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „poznámka ze dne 17. února“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro společnost Sisecam/Trakya, výrobce v reprezentativní zemi, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

1.3.6.   Následný postup

(25)

Dne 26. května 2020 Komise poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Připomínky předložili žadatel (sdružení EU ProSun) a sdružení výrobního odvětví fotovoltaiky v Unii (European Solar Manufacturing Council, dále jen „ESMC“).

(26)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Dne 9. června 2020 se uskutečnilo slyšení mezi útvary Komise a sdružením EU ProSun.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(27)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je solární sklo složené z tvrzeného plochého sodnovápenatého skla s obsahem železa menším než 300 ppm, činitelem prostupu slunečního záření větším než 88 % (měřeno podle AM1,5 300–2 500 nm), tepelnou stálostí do 250 °C (měřeno podle normy EN 12150), odolností proti náhlým změnám teploty o Δ 150 K (měřeno podle normy EN 12150) a mechanickou pevností 90 N/mm2 nebo vyšší (měřeno podle normy EN 1288-3), v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007198012, 7007198018, 7007198080 a 7007198085) a pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“, běžně označovaný jako „solární sklo“).

(28)

Solární sklo může být vzorované nebo nevzorované, s transparentním nebo matným povrchem nebo s různě opracovanými stranami. Na obou stranách skla mohou být různé vzory, nebo může být sklo vzorované jen na jedné straně. Solární sklo může mít vyvrtané otvory a může být též potištěno například nanesením keramických barev. Povrch skla lze ošetřit různými technologiemi. Nejběžnější je antireflexní povlak, který se nanáší před procesem tvrzení, nebo po něm. Jiné technologie umožňují, aby solární sklo bylo potaženo tenkými funkčními vrstvami poskytujícími zvýšenou propustnost, samočisticí funkci, ochranu před znečištěním nebo tvrdost.

(29)

Solární sklo je jedním z komponentů pro výrobu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a tenkovrstvých fotovoltaických modulů k výrobě elektřiny (dále jen „fotovoltaické moduly“) a plochých fototermických solárních kolektorů, které se používají například k výrobě horké vody (dále jen „fototermické moduly“). Používá se rovněž pro stavbu skleníků (tzv. „zahradnické sklo“ nebo „skleníkové sklo“).

2.2.   Obdobný výrobek

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, solární sklo vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii a solární sklo vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a solární sklo dovážené do Unie z ČLR mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná konečná použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a se sdělením v oznámení o zahájení přezkumu Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

3.1.   Nedostatečná spolupráce společností zařazených do vzorku a čínské vlády

(32)

Při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce. Čínští vyvážející výrobci nepředložili žádné informace o údajných podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Stejně tak žádný vyvážející výrobce neposkytl odpověď na dotazník.

(33)

Čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“) (7).

(34)

Ve dnech 24. května a 25. června 2019 Komise informovala čínskou vládu, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vývozců/výrobců v ČLR hodlá při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, a vyzvala čínskou vládu, aby se vyjádřila. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(35)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla proto níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích. Konkrétně Komise vycházela z informací obsažených v žádosti o přezkum a ze statistiky založené na údajích oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a z údajů Eurostatu. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou databáze Global Trade Atlas (8) (dále jen „GTA“) a databáze Orbis Bureau van Dijk (9) (dále jen „Orbis“).

3.2.   Dumping v období přezkumného šetření

3.2.1.   Běžná hodnota

(36)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(37)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(38)

Jak je dále vysvětleno v oddíle 3.2.2 níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.2.   Existence podstatných zkreslení

3.2.2.1.   Úvod

(39)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

zkreslené mzdové náklady,

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(40)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(41)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(42)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (viz 33. bod odůvodnění, poznámka pod čarou 7), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu, jehož byla zpráva nedílnou součástí, vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(43)

Žádost o přezkum, kterou předložil žadatel, poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví výroby solárního skla ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Tyto důkazy se týkají různých zkreslení a lze je nalézt v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.8 níže.

(44)

Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci (včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel) ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(45)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

3.2.2.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(46)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (10). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví, neboť odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (11).

(47)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (12). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(48)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (13). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(49)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.5 níže) (14).

(50)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl 3.2.2.8 níže) (15). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány takovým způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (16).

(51)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (17). Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic a vliv na ně. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (18).

(52)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které stanoví a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (19).

3.2.2.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(53)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(54)

Vzhledem k tomu, že Čína neposkytla žádnou spolupráci, měla Komise omezené informace týkající se vlastnické struktury společností působících v odvětví výroby solárního skla v ČLR.

(55)

Pokud jde o státní vlastnictví, zatímco dva největší čínští výrobci solárního skla, společnost Xinyi Solar Holdings a společnost Flat Glass Group, jsou soukromé subjekty, několik dalších velkých výrobců jsou podniky ve vlastnictví státu, a to včetně společností Dongguan CSG (v rámci CSG Holding), Luoyang Glass a CNBM.

(56)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (20). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (21). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výroby solárního skla, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.4 níže.

(57)

Pokud jde o strategický dohled nad odvětvím výroby solárního skla a pokyny pro jeho řízení ze strany státu, je analýza uvedena v oddílech 3.2.2.4 a 3.2.2.5 níže. Vzhledem k vysoké míře státní kontroly a zásahů státu v odvětví výroby solárního skla, jak je popsáno níže, nemohou za podmínek volného trhu fungovat ani výrobci solárního skla, kteří jsou v soukromém vlastnictví.

(58)

Při vysoké míře zásahů státu v odvětví výroby solárního skla a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výroby solárního skla totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.5 níže.

3.2.2.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(59)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (22), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (23)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (24). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (25). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně odvětví výroby solárního skla. Bylo tedy určeno, že uvedená pravidla se vztahují rovněž na výrobce solárního skla a na dodavatele jejich vstupů.

(60)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (26).

(61)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (27). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví solárního skla a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.2.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(62)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (28).

(63)

V 13. pětiletém plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (dále jen „13. pětiletý plán“), který se vztahuje na období 2016–2020, tedy období přezkumného šetření, se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových výrobních odvětví, jako je odvětví solární energie. 13. pětiletý plán je nástupcem 12. pětiletého plánu, v němž bylo odvětví výroby solárního skla schváleno jako klíčová oblast pro rozvoj výroby.

(64)

V 13. pětiletém plánu kapitole 30 je vyjádřeno odhodlání čínské vlády „[vybudovat] moderní energetický systém“. Zejména oddíl 1 této kapitoly poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že čínská vláda stále považuje odvětví výroby solárního skla za podporované výrobní odvětví. Oddíl 1 zní skutečně takto: „[čínská vláda] bude i nadále podněcovat rozvoj (…) fotovoltaické energie“ a „[čínská vláda] zlepší podpůrné politiky pro výrobu elektřiny z (…) solární (…) energie“. Dále bude v kontextu projektů v oblasti energetického rozvoje optimalizován „rozvoj (…) fotovoltaické energie v severních, severovýchodních a severozápadních regionech a v pobřežních oblastech“. Z těchto výňatků vyplývá, že čínská vláda nadále podporuje i odvětví výroby solárního skla, které má zásadní význam pro rozvoj výrobního odvětví solární energie.

(65)

13. plán pro stavební materiály rovněž uvádí různé druhy skla, včetně křemenného skla o vysoké čistotě a výrobků z tohoto skla, vysoce výkonného multifunkčního skla s povlakem, přípravné technologie pro elektrické/termochromní sklo, přípravné technologie pro výrobky ze skla integrující fotovoltaické a fototermické struktury a funkce.

(66)

V roce 2018 vydala čínská vláda nová regulační opatření pro fotovoltaická zařízení, tzv. oznámení o výrobě fotovoltaické elektřiny z roku 2018 (označované jako „politika 531“ a oznámené dne 31. května 2018), v nichž zachovala subvence, i když s určitým snížením. V rámci této politiky čínská vláda výrazně snížila kvótu na novou solární kapacitu za rok, která je způsobilá pro státní subvence.

(67)

Ekologický rozvoj je rovněž podporován ve strategii „Made in China 2025“ (dále jen „MIC2025“). Sklo je podporováno v rámci strategie MIC2025, a zejména je uvedeno v Katalogu rozvoje „čtyř základních“ odvětví (MIC2025) z roku 2016 v kapitole 9 „Nové materiály“, pododdíle II „Klíčové základní materiály“: v bodě 24 jsou uvedeny seznamy materiálů na bázi skla a v bodě 29 vysoce čisté křemenné sklo a výrobky z něho.

(68)

Solární sklo se proto považuje za součást podporovaného odvětví.

(69)

„Rozhodnutí Státní rady č. 40 o vyhlášení a provedení „Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace““ (které se společně s „Dočasnými pravidly o podpoře průmyslové restrukturalizace“ označuje jako „rozhodnutí č. 40“) navíc uvádí, že čínská vláda bude aktivně podporovat rozvoj nových energetických odvětví a urychlí rozvoj solární energie (29), vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům, a slibuje provádění „dalších preferenčních politik v oblasti podporovaných projektů“ (30).

(70)

Kromě toho „rozhodnutí Státní rady č. 9 o vyhlášení a provádění katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ (dále jen „rozhodnutí č. 9“) „aktivně vyzývá“ čínskou vládu a veřejné orgány, aby „vedly rozvoj příslušných průmyslových odvětví, optimalizovaly modernizaci průmyslové struktury“. Ustanovení čl. 12 odst. 2 rozhodnutí č. 9 konkrétně zmiňuje podporu výroby „ultra čirého plaveného skla pro odvětví solární energie“. Toto rozhodnutí, které bylo v platnosti do roku 2020, bylo v roce 2019 nahrazeno „rozhodnutím č. 29 Národní komise pro rozvoj a reformy o vyhlášení a provedení katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (vydání z roku 2019)“ se stejnou zmínkou v bodě 12 odst. 2.

(71)

A konečně Národní plán pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020), který zahrnuje období přezkumného šetření, slibuje, že „politika financování bude na prvním místě“, že „podpoří finanční instituce, aby poskytovaly preferenční úvěrovou pomoc hlavním národním projektům v oblasti vědecké a technologické industrializace“, „podpoří finanční instituce, aby zlepšily a posílily finanční služby poskytované podnikům působícím v oblasti špičkových technologií“ a „zavede preferenční daňovou politiku v zájmu rozvoje podniků působících v oblasti špičkových technologií“. Vzhledem k tomu, že alespoň některé z vyvážejících výrobců solárního skla lze považovat za „podnik využívající nejnovější a špičkové technologie“, tento národní plán jen doplňuje postavení odvětví výroby solárního skla jako podporovaného výrobního odvětví.

(72)

Čínská vláda patrně řídí rozvoj výrobního odvětví solární energie jako celku, a tedy i odvětví výroby solárního skla, v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic. Pomocí těchto nástrojů a směrnic čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování odvětví výroby solárního skla.

(73)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby solárního skla. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.2.2.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(74)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, ale pro čínský systém je typické jejich systematickým nedostatečným prosazováním. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení. (31)

(75)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (32). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (33). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (34).

(76)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci solárního skla běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví výroby solárního skla. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že se v odvětví výroby solárního skla diskriminačně uplatňuje nebo nedostatečně vymáhá právo týkající se úpadku a vlastnictví.

3.2.2.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(77)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (35). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (36). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (37). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(78)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby solárního skla nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby solárního skla je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

3.2.2.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(79)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(80)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (38), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (39) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (40). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (41).

(81)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu (42), vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(82)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům.

(83)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (43). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(84)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(85)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(86)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(87)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(88)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby solárního skla bylo z výše popsaných vládních zásahů do finančního systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.2.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(89)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.2.2.6 až 3.2.2.8 a v části B zprávy.

(90)

K výrobě solárního skla je zapotřebí široká škála vstupů. Vzhledem k tomu, že Čína neposkytla žádnou spolupráci, měla Komise omezené informace týkající se vstupů nakupovaných výrobci v Číně. Pokud výrobci solárního skla tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách v Číně, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(91)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.2.10.   Závěr

(92)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, která zahrnuje šetření všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví výroby solárního skla konkrétně, ukázala, že ceny ani náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(93)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.3.   Reprezentativní země

3.2.3.1.   Obecné poznámky

(94)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (44),

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi,

dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(95)

Poznámkou ze dne 14. června a poznámkou ze dne 17. února uvedenou výše v oddíle 1.3.5 Komise informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi. Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

3.2.3.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(96)

Turecko je klasifikováno jako země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, neboť Světová banka je označila za zemi s „vyššími středními příjmy“. Jedinou další zemí, která se rovněž považuje za zemi s „vyššími středními příjmy“ a vyrábí se v ní výrobek, který je předmětem přezkumu, je Malajsie, kde existují dva výrobci tohoto výrobku. Na rozdíl od Turecka však žádná společnost v Malajsii neměla veřejně dostupné finanční údaje.

3.2.3.3.   Výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi

(97)

Z údajů, které byly Komisi k dispozici, vyplynulo, že v Turecku existuje jeden výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, konkrétně Sisecam/Trakya. Kromě toho byla Komise schopna získat veřejně dostupné účetní závěrky této společnosti prostřednictvím databáze Orbis.

3.2.3.4.   Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(98)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Turecku a poukázala na tyto skutečnosti:

Komise analyzovala statistiky dovozu všech výrobních faktorů uvedených v poznámce ze dne 14. června aktualizované poznámkou ze dne 17. února a dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byly dováženy všechny výrobní faktory nezbytné pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

Energetické statistiky (ceny zemního plynu a elektřiny pro průmysl) za období přezkumného šetření byly snadno dostupné v podobě údajů, které poskytl turecký statistický úřad (dále jen „TurkStat“) (45).

Zdrojem pro stanovení nákladů práce jsou statistiky dostupné na internetových stránkách úřadu TurkStat pro průměrné náklady práce v sektoru 23 statistické klasifikace ekonomických činností, obecně označované jako NACE, které zahrnují náklady na pracovní sílu v odvětví výroby skla (46).

(99)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výrobních faktorů. Jak bylo uvedeno výše, Komise zastávala názor, že turecký vyvážející výrobce Sisecam/Trakya měl veřejně dostupné účetní závěrky, které bylo možné použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

3.2.3.5.   Závěr ohledně reprezentativní země

(100)

Vzhledem k výše uvedené analýze a k údajům dostupným ve spisu Komise pro stanovení odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila údaje Turecka a turecké společnosti Sisecam/Trakya.

3.2.4.   Výrobní faktory

(101)

Jak je uvedeno v poznámce ze dne 14. června a v poznámce ze dne 17. února, Komise analyzovala všechny dostupné údaje o výrobních faktorech a rozhodla se použít pro určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení tyto zdroje a hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory pro solární sklo

Výrobní faktor

Kód HS

Zdroj údajů o dovozu, které Komise hodlá použít

Měrná jednotka

Písky

250510

Global Trade Atlas (GTA) (47)

KG

Uhličitan sodný

283620

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Nekalcinovaný ani nespékaný dolomit

251810

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Granule z mramoru

251741

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Dusičnan sodný

310250

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Síran disodný

283311

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Pyroantimonát sodný

284190

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Nátěrový materiál (48)

382499

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Obalový materiál (49)

441510

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Obalový materiál (50)

441520

Global Trade Atlas (GTA)

KG

Obalový materiál (51)

480439

Global Trade Atlas (GTA)

KG

3.2.4.1.   Suroviny

(102)

Solární sklo obvykle při svém výrobním procesu vyžaduje celou řadu surovin s nízkým obsahem železa. Tento proces začíná roztavením těchto surovin se skleněnými střepy v žáruvzdorné nádrži při teplotě přibližně 1 500 °C. Kapalné sklo se pak tváří (válcuje) mezi dvěma vodou chlazenými válci z oceli/slitiny. Tyto válce mohou mít negativní vzorek, který se otiskuje do kapalného skla. Sklo lze tvářet i v lázni z kapalného cínu (plavením). Vzniká nepřetržitý a nekonečný skleněný pás. Tento pás se následně kontinuálně, nebo nekontinuálně (na lince nebo mimo linku) řeže na jednotlivé rozměry. Po rozřezání neopracovaného skla se hrana skla obrousí, sklo omyje a následně vytvrdí. Před tvrzením nebo po něm lze na sklo různými postupy nanést funkční vrstvu. Tato vrstva může zvýšit propustnost nebo otěruvzdornost, jakož i snížit špinivost skla. Hotový výrobek může nebo nemusí mít antireflexní povlak. Nákladovou strukturu solárního skla výrazně ovlivňují náklady na suroviny, zejména písek a energii.

(103)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Stejně tak byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (52). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné. Po vyloučení ČLR byl již dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 70 % až 100 % celkového objemu dovezeného do Turecka, s výjimkou jedné suroviny (53), která je přesto při podílu 21 % reprezentativní.

(104)

Pro zjištění běžné hodnoty podle metodiky Komise by k těmto dovozním cenám měly být obvykle připočteny dovozní cla výrobních faktorů a materiálů dovážených do Turecka, jakož i náklady na vnitrostátní dopravu. S ohledem na zjištění uvedená ve 116. a 117. bodě odůvodnění i na povahu tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které je zaměřeno spíše na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření, než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o dovozní cla a vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné, neboť tyto úpravy by mohly vést pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí.

3.2.4.2.   Pracovní síla

(105)

Úřad TurkStat zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila poslední dostupné statistiky (2016) pro průměrné náklady práce v sektoru 23 statistické klasifikace ekonomických činností, obecně nazývané NACE, které zahrnují náklady na pracovní sílu v odvětví výroby skla (54).

3.2.4.3.   Elektrická energie

(106)

Ceny elektrické energie pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje úřad TurkStat ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kuruších/kWh (55), které byly zveřejněny dne 26. března 2019 (týkající se období přezkumného šetření) (56).

3.2.4.4.   Zemní plyn

(107)

Ceny zemního plynu pro společnosti v Turecku zveřejňuje úřad TurkStat ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila odpovídající ceny stanovené pro průmyslové uživatele na základě zveřejnění ze dne 26. března 2019 (týkající se období přezkumného šetření) (57).

3.2.4.5.   Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a snížení hodnoty

(108)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) druhém pododstavci základního nařízení je stanoveno: „Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(109)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů společnosti Sisecam/Trakya proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(110)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky nákladů na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladů, zisku a snížení hodnoty vycházela Komise z finančních údajů společnosti Sisecam/Trakya za rok 2018 získaných z databáze Orbis.

3.2.5.   Výpočet

(111)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(112)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu solárního skla. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Turecko.

(113)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů uplatnila Komise náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a snížení hodnoty, jak je uvedeno ve 108. až 110. bodě odůvodnění. Tyto náklady byly určeny na základě účetních závěrek společnosti Sisecam/Trakya (viz oddíl 3.2.3). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

náklady na výrobní režii a snížení hodnoty, jak je vysvětleno ve 109. bodě odůvodnění, které ve společnosti Sisecam/Trakya představovaly celkem 39 % nákladů na materiál,

správní, prodejní a režijní náklady a ostatní náklady, které ve společnosti Sisecam/Trakya představovaly celkem 41 % nákladů na materiál, a

zisk ve výši 30,8 % celkových výrobních nákladů na základě zisků dosažených společností Sisecam/Trakya.

3.2.6.   Vývozní cena

(114)

V důsledku nedostatečné spolupráce byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise použila pro stanovení vývozních cen údaje o čínském dovozu uvedené v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(115)

Jelikož se tyto ceny vykazují na základě CIF (náklady, pojištění a přepravné), byly upraveny na úroveň cen ze závodu odečtením příslušné částky na náklady na dopravu a pojištění mezi ČLR a hranicí Unie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise k úpravě stejnou procentní sazbu jako v původním antidumpingovém šetření (11,7 %).

3.2.7.   Srovnání a dumpingové rozpětí

(116)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení na základě ceny ze závodu s vývozní cenou do Unie na základě ceny ze závodu.

(117)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 33 %.

(118)

Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun tvrdilo, že číselné údaje, které Komise použila k výpočtu dumpingového rozpětí, neodpovídají reálným cenám/nákladům, které zaznamenali výrobci solárního skla, a nelze je uvést do souladu na základě skutečnosti, že ceny výrobního odvětví Unie jsou nižší než vypočtená běžná hodnota a někdy také nižší než dovozní ceny.

(119)

Komise připomněla, že dumpingové rozpětí bylo stanoveno srovnáním početně zjištěné běžné hodnoty na základě údajů z reprezentativní třetí země podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení s průměrnými statistickými čínskými vývozními cenami do Unie, které byly upraveny na úroveň ceny ze závodu. Ceny výrobního odvětví Unie tudíž nemají na výpočet dumpingového rozpětí žádný dopad.

3.2.8.   Závěr ohledně přetrvání dumpingu

(120)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Pravděpodobný vývoj dovozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti

(121)

Existence přetrvávajícího dumpingu během období přezkumného šetření je známkou pravděpodobného přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise rovněž analyzovala, zda je pravděpodobný nárůst objemů dumpingového vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Za tímto účelem provedla Komise analýzu těchto prvků: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR, cenové politiky čínských vyvážejících výrobců na ostatních trzích a atraktivity trhu Unie. V důsledku nedostatečné spolupráce výrobců/vývozců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení.

3.3.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(122)

Z důvodu nedostatečné spolupráce žádný z čínských vývozců/výrobců neposkytl informace o výrobní kapacitě v Číně. Žadatel tvrdil, že výrobní kapacita čínského odvětví výroby solárního skla je vyšší než 750 milionů m2 ročně (58). Žádost o přezkum obsahuje důkazy, že se jedná o 78 % celkové výrobní kapacity solárního skla (59). Kromě toho žadatel uvedl, že domácí poptávka po solárním skle v Číně byla v roce 2016 pouze 600 milionů m2 a v druhé polovině období přezkumného šetření byla v důsledku provádění politiky 531 ještě více oslabena (60). Tento dopad byl potvrzen například výroční zprávou jednoho čínského vyvážejícího výrobce (61). Pro srovnání, výrobní odvětví Unie mělo v období přezkumného šetření výrobní kapacitu ve výši [33–38] milionů m2 (151. bod odůvodnění) a poptávka v Unii činila [13–18] milionů m2 (135.–136. bod odůvodnění). Čínská výrobní kapacita tak výrazně převyšuje poptávku v Unii (přibližně třicetisedminásobně) a může prokázat zvýšené zaměření na trh Unie v důsledku politiky 531.

(123)

Na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 Komise navíc zjistila, že jeden čínský vyvážející výrobce představoval valnou většinu vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření do Unie. Na internetových stránkách vyvážejícího výrobce je uvedena výrobní kapacita ve výši [15–25] tisíc m2 za den nebo [5,5–9] milionů m2 za rok. Během období přezkumného šetření bylo pouze [10–20] % uvedené výrobní kapacity využito pro trh Unie. Je velmi pravděpodobné, že kombinace politiky 531 a ukončení platných opatření povede k většímu využití uvedené výrobní kapacity pro trh Unie.

(124)

Závěrem lze říci, že kombinace velké výrobní kapacity, změn v čínské poptávce, relativně omezené poptávky Unie a dostupných údajů o společnostech způsobuje pravděpodobnost zvýšení objemu dumpingového vývozu z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

3.3.2.   Vývoz do třetích zemí

(125)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musela se Komise pro stanovení vývozních cen z Číny na trhy jiných třetích zemí spoléhat na dostupné údaje. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivé informace, použila Komise údaje o vývozu z databáze GTA. Tyto údaje byly k dispozici pouze na úrovni šestimístného kódu celního sazebníku, a zahrnovaly tak kromě výrobku, který je předmětem přezkumu, i několik dalších výrobků ze skla. Komise dospěla k závěru, že tyto údaje nejsou dostatečně přesné, aby mohly být použity při šetření.

3.3.3.   Atraktivita trhu Unie

(126)

Žadatel uvedl, že výrobní odvětví Unie je jediným rozsáhlým trhem solárního skla mimo ČLR, přičemž čínský trh je v důsledku politiky 531 (62) již nasycen. Podíl na čínském trhu činil v období přezkumného šetření i přes platná opatření stále 9 %, a trh Unie proto zůstává pro čínské výrobce solárního skla atraktivním vývozním trhem. Jak je uvedeno v oddíle 6.2.3, očekává se rovněž růst trhu Unie. Z důvodu výše uvedené problematiky GTA nebylo možné přesně srovnat ceny s údaji týkajícími se čínského vývozu do jiných zemí.

(127)

Komise rovněž zaznamenala, že další země, konkrétně Indie a Turecko, mají zavedena opatření na ochranu obchodu týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, což zvyšuje pravděpodobnost, že tok vývozu z ČLR bude nejspíše směřovat do Unie.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že Unie je pro čínský vývoz atraktivním trhem.

3.3.4.   Závěr ohledně pravděpodobného vývoje dovozu v případě, že opatření pozbydou platnosti

(129)

Na základě významné výrobní kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingových objemů.

3.4.   Závěr k pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(130)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji dovozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise na základě dostupných údajů k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k pokračování dumpingu.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(131)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii během období přezkumného šetření jedenáct výrobců. Představují „výrobní odvětví Unie“ podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(132)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 12 milionů m2. Komise stanovila toto číslo na základě všech dostupných informací, jako je žádost o přezkum a odpovědi společností zařazených do vzorku na dotazník. Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, výrobci v Unii byli vybráni do vzorku, který představuje více než 80 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Předběžná poznámka

(133)

V zájmu ochrany důvěrnosti citlivých obchodních informací podle článku 19 základního nařízení jsou údaje týkající se dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku předkládány v podobě indexu nebo rozpětí.

4.3.   Spotřeba v Unii

(134)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočtením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z ČLR a třetích zemí na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6. Údaje o objemu prodeje výrobců v Unii byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány. Objem dovozu byl porovnán s údaji z Eurostatu.

(135)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

 

2015

2016

2017

OPŠ

Spotřeba (1 000 m2)

20 000–25 000

17 000–22 000

16 000–21 000

13 000–18 000

Index (2015 = 100)

100

89

84

65

Zdroj: žádost o přezkum, databáze podle čl. 14 odst. 6, Eurostat

(136)

Během posuzovaného období se spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii snížila o 35 %. K největšímu poklesu (o 19 procentních bodů) došlo mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření. Tento pokles byl způsoben nižší poptávkou výrobců fotovoltaických modulů v Unii.

(137)

Na trhu Unie se solární sklo začalo stále více používat pro trh pro stavby skleníků. Poptávka (a související spotřeba) však zůstala založena na projektech a byla omezena v porovnání se současnou spotřebou solárního skla na trzích s fotovoltaickými nebo solárními termickými moduly.

4.4.   Dovoz z ČLR do Unie

4.4.1.   Objem dovozu z ČLR a podíl na trhu

(138)

Komise stanovila objem dovozu na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a porovnala je s údaji Eurostatu. Podíl na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii stanovené v tabulce 2. Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie a podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu z ČLR a podíl na trhu

 

2015

2016

2017

OPŠ

Objem dovozu z ČLR (1 000 m2)

5 133

1 169

1 423

1 208

Index (2015 = 100)

100

23

28

24

Podíl dovozu z ČLR na trhu (%)

24

6

8

9

Index (2015 = 100)

100

26

33

36

Zdroj: žádost o přezkum, databáze podle čl. 14 odst. 6, Eurostat

(139)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období snížil o 76 % z více než 5 milionů m2 v roce 2015 na 1,2 milionu m2 v období přezkumného šetření. Ve stejném období se podíl dovozu z ČLR na trhu snížil z 24 % na 9 % (pokles o 64 %). K největšímu poklesu podílu na trhu (74 %) došlo mezi lety 2015 a 2016, po přijetí antiabsorpčních opatření v srpnu 2015 (63), kdy se celostátní sazba antidumpingového cla zvýšila z 25 % na 67,1 %. Od roku 2016 do období přezkumného šetření se však podíl dovozu z ČLR na trhu zvýšil o 3 procentní body a v období přezkumného šetření dosáhl 9 %.

4.4.2.   Cena dovozu z ČLR a cenové podbízení

(140)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců stanovila Komise průměrnou dovozní cenu dovozu z ČLR na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě informací obsažených v databázi podle čl. 14 odst. 6. Údaje byly porovnány s údaji Eurostatu. Průměrná dovozní cena během období přezkumného šetření činila 6,34 EUR/m2.

Tabulka 4

Průměrné ceny dovozu z ČLR

 

2015

2016

2017

OPŠ

Průměrná dovozní cena (EUR/m2)

5,02

7,66

5,79

6,34

Index (2015 = 100)

100

153

115

126

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, Eurostat

(141)

V posuzovaném období se průměrná dovozní cena zvýšila o 26 %. Ve stejném období se cena na trhu Unie zvýšila o 19 % (viz tabulka 9).

(142)

Komise zjistila, že dovozní ceny byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Stanovila cenové podbízení během období přezkumného šetření na základě srovnání vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, na úrovni ceny ze závodu a odpovídající vážené průměrné ceny dovozu z ČLR stanovené na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné), upravené o clo a náklady po dovozu.

(143)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl z hypotetického obratu během období přezkumného šetření. Získá se vynásobením průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie množstvím vyváženým do Unie. Cenové srovnání ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z ČLR na trh Unie ve výši téměř 10 %.

4.5.   Dovoz ze třetích zemí

(144)

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

 

2015

2016

2017

OPŠ

Dovoz ze všech třetích zemí

(1 000 m2)

579

943

1 492

1 704

Index (2015 = 100)

100

163

258

294

Podíl dovozu z všech třetích zemí na trhu (v %)

3

5

8

12

Index (2015 = 100)

100

183

306

451

Cena dovozu ze všech třetích zemí (v EUR/m2)

6,08

6,37

7,10

7,31

Index (2015 = 100)

100

105

117

120

Dovoz z hlavních třetích zemí

Dovoz z Turecka (1 000 m2)

356

785

478

240

Index (2015 = 100)

100

221

134

67

Podíl dovozu z Turecka na trhu (v %)

2

4

3

2

Index (2015 = 100)

100

248

159

103

Cena dovozu z Turecka (v EUR/m2)

5,97

6,54

6,54

6,38

Index (2015 = 100)

100

110

110

107

Dovoz z Malajsie (v 1 000 m2)

/

/

691

927

Index (2015 = 100)

/

/

100

134

Podíl dovozu z Malajsie na trhu (v %)

/

/

4

7

Index (2015 = 100)

/

/

100

173

Cena dovozu z Malajsie (v EUR/m2)

/

/

8,16

8,43

Index (2015 = 100)

/

/

100

103

Dovoz z Indie (v 1 000 m2)

101

130

173

462

Index (2015 = 100)

100

130

172

460

Podíl dovozu z Indie na trhu (v %)

0

1

1

3

Index (2015 = 100)

100

146

204

704

Cena dovozu z Indie (v EUR/m2)

5,51

4,48

5,03

5,43

Index (2015 = 100)

100

81

91

99

Dovoz z Tchaj-wanu (v 1 000 m2)

119

21

98

0

Index (2015 = 100)

100

18

83

0

Podíl dovozu z Tchaj-wanu na trhu (v %)

1

0

1

0

Index (2015 = 100)

100

20

98

0

Cena dovozu z Tchaj-wanu (v EUR/m2)

6,76

7,59

6,43

4,45

Index (2015 = 100)

100

112

95

66

Dovoz z Ukrajiny (v 1 000 m2)

3

5

40

68

Index (2015 = 100)

100

183

1 477

2 527

Podíl dovozu z Ukrajiny na trhu (v %)

0

0

0

0

Index (2015 = 100)

100

206

1 754

3 870

Cena dovozu z Ukrajiny (v EUR/m2)

5,25

6,27

6,45

7,24

Index (2015 = 100)

100

119

123

138

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(145)

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí se během posuzovaného období zvýšil o 194 %. Podíl tohoto dovozu na trhu během období přezkumného šetření představoval 12 %, což představuje nárůst oproti 3 % v roce 2015. Hlavní zemí vyvážející do Unie, na kterou se opatření nevztahují, je Malajsie, která vstoupila na trh až v roce 2017, během období přezkumného šetření však již dosáhla 7 % podílu na trhu. Výrazně vzrostl i indický vývoz a v období přezkumného šetření dosáhl podílu na trhu ve výši 3 %. Podíl Turecka na trhu se snížil z přibližně 4 % v roce 2016 na 2 % během období přezkumného šetření. A konečně, průměrná cena veškerého dovozu z třetích zemí nepodléhajících opatřením se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 20 % a během období přezkumného šetření dosáhla 7,31 EUR/m2.

(146)

V posuzovaném období a vyjma roku 2016 byla průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí vyšší než průměrná cena čínského dovozu. V období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena čínských výrobců (ve výši 6,34 EUR/m2) přibližně o 13 % nižší než průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí (ve výši 7,31 EUR/m2).

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné poznámky

(147)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(148)

Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum a ověřených odpovědí na dotazník. Tyto údaje se týkaly následujících ukazatelů u všech výrobců v Unii: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(149)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tyto údaje se týkaly následujících ukazatelů u výrobců v Unii zařazených do vzorku: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, průměrné náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(150)

Komise stanovila objem výroby a výrobní kapacitu na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum. Tyto údaje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány.

(151)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2015

2016

2017

OPŠ

Objem výroby

(1 000 m2)

15 000–18 000

15 000–18 000

15 000–18 000

11 000–14 000

Index (2015 = 100)

100

103

99

74

Výrobní kapacita

(1 000 m2)

38 000–42 000

38 000–42 000

36 000–41 000

33 000–38 000

Index (2015 = 100)

100

102

95

89

Využití kapacity (%)

35–43

35–43

36–44

30–37

Index (2015 = 100)

100

101

104

83

Zdroj: žádost o přezkum, ověřené odpovědi na dotazník

(152)

Zlepšení objemu výroby, výrobní kapacity a využití kapacity v letech 2015 a 2016 odpovídalo uložení vyšších antidumpingových cel v návaznosti na absorpční nové šetření (64), zatímco pokles po tomto datu následoval po poklesu spotřeby v Unii, jak je popsáno ve 135. bodě odůvodnění.

(153)

V roce 2016 se celková výroba v Unii zvýšila o 3 % a poté se po dva roky v řadě snižovala, což vedlo k poklesu o 26 % mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření. K podobnému modelu došlo s ohledem na výrobní kapacitu a využití kapacity výrobního odvětví Unie. Významným důvodem těchto snížení je úpadek jednoho velkého výrobce v Unii v roce 2017 (společnosti Ducatt, která v roce 2015 představovala přibližně 20 % výroby v Unii a přibližně 15 % kapacity).

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

(154)

Komise stanovila objem prodeje na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum. Tyto údaje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány. Prodej a podíl na trhu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

 

2015

2016

2017

OPŠ

Objem prodeje (v 1 000 m2)

14 000–17 000

15 000–18 000

14 000–17 000

9 000–12 000

Index (2015 = 100)

100

108

97

71

Podíl na trhu (v %)

73

89

84

79

Index (2015 = 100)

100

122

115

108

Zdroj: žádost o přezkum, ověřené odpovědi na dotazník, databáze podle čl. 14 odst. 6, Eurostat

(155)

Mezi lety 2015 a 2016 se objem prodeje výrobního odvětví Unie zvýšil o 8 %. V roce 2017 se meziročně snížil o 11 % a skončil o 3 % pod úrovní z roku 2015. V období přezkumného šetření byl pokles prodeje výrobního odvětví Unie významnější a během období přezkumného šetření byl o 29 % nižší než v roce 2015. Pokud jde o podíl na trhu, je model podobný, ale výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na trhu ze 73 % v roce 2015 na 79 % v období přezkumného šetření v důsledku 35 % poklesu spotřeby v Unii ve stejném období (viz tabulka 2).

4.6.2.3.   Růst

(156)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba solárního skla o 35 %. Pokles spotřeby měl negativní dopad na výrobu a objem prodeje výrobního odvětví Unie. Objem výroby se však snížil pouze o 26 % a objem prodeje o 29 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se naopak zvýšil o 8 %.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(157)

Komise stanovila údaje týkající se zaměstnanosti a produktivity na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum. Tyto údaje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány. Posuzované období zaznamenalo následující vývoj zaměstnanosti a produktivity ve výrobním odvětví Unie:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

 

2015

2016

2017

OPŠ

Počet zaměstnanců (v přepočtu na plný pracovní úvazek)

546

514

458

403

Index (2015 = 100)

100

94

84

74

Produktivita (v m2/zaměstnanec)

29 896

32 840

35 189

29 917

Index (2015 = 100)

100

110

118

100

Zdroj: žádost o přezkum, ověřené odpovědi na dotazník

(158)

V průběhu posuzovaného období se zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie snížila o 26 %. Tento pokles odpovídá poklesu výroby ve stejném období o 29 % (viz tabulka 6).

4.6.2.5.   Rozsah dumpingu a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(159)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.4, podíl čínského dovozu na trhu se od roku 2016 zvýšil tak, že v období přezkumného šetření dosáhl 9 %. Dumping během období přezkumného šetření přetrvával na významné úrovni, jak je vysvětleno výše v oddíle 3, a ceny čínských vyvážejících výrobců se nadále významně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(160)

Z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že vyšší celní sazba uložená v roce 2015 na základě antiabsorpčního nového šetření měla pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie, které se zotavilo z dřívějšího dumpingu. Dumpingový dovoz však i nadále vyvíjel tlak na výrobní odvětví Unie. Kombinovaný dopad rostoucího objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a skutečných dumpingových rozpětí neumožnil výrobnímu odvětví Unie plně se zotavit z účinků dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny

(161)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní cena a výrobní náklady

 

2015

2016

2017

OPŠ

Jednotková cena na trhu Unie (v EUR/m2)

5–8

6–9

7–10

7–10

Index (2015 = 100)

100

111

117

119

Jednotkové výrobní náklady (v EUR/m2)

5–8

5–8

5–8

5–8

Index (2015 = 100)

100

96

94

98

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(162)

V posuzovaném období se průměrné jednotkové prodejní ceny za metr čtvereční zvýšily o 19 %. Výrobní náklady na druhé straně zůstaly víceméně stabilní.

4.6.3.2.   Náklady práce

(163)

Průměrné náklady práce výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Náklady práce

 

2015

2016

2017

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

36 259

38 171

40 781

42 931

Index (2015 = 100)

100

105

112

118

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(164)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 18 %.

4.6.3.3.   Zásoby

(165)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

 

2015

2016

2017

OPŠ

Stav zásob na konci období (v 1 000 m2)

1 200–1 500

1 300–1 600

1 300–1 600

1 400–1 700

Index (2015 = 100)

100

125

131

132

Stav na konci období vyjádřený jako procento výroby (v %)

12,5

14,4

13,7

16,2

Index (2015 = 100)

100

115

109

129

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(166)

Stav zásob se během posuzovaného období zvýšil o 32 % v absolutních hodnotách a o 29 % v relativních hodnotách. Avšak vzhledem k rozdílům u výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud jde o velikost, vzorce, povlak, atd. pro každého zákazníka, výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli pouze na objednávku. Zásoby v těchto společnostech proto evidovaly výrobky, jejichž produkce byla v průběhu daného roku rozložena, ale která byla určena konkrétnímu zákazníkovi, kterému bude později prodána.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(167)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic

 

2015

2016

2017

OPŠ

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

–10 %–0 %

5 %–15 %

5 %–15 %

5 %–15 %

Index (2015 = 100)

–100

192

236

214

Peněžní tok (v tis. EUR)

2 000–5 000

10 000–13 000

15 000–18 000

13 000–16 000

Index (2015 = 100)

100

437

581

465

Investice (v tis. EUR)

4 000–7 000

0–3 000

1 000–4 000

1 000–4 000

Index (2015 = 100)

100

12

23

25

Návratnost investic (v % čistých aktiv)

–10–0

20–30

40–50

30–40

Index (2015 = 100)

–100

355

549

481

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(168)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie zvýšila z [–10 %–0 %] na [5 %–15 %], zatímco peněžní tok se zlepšil o 365 %. Nominální investice během posuzovaného období klesly o 75 %. Návratnost investic, vyjádřená jako procento ve vztahu k čisté účetní hodnotě fixních aktiv, se v průběhu posuzovaného období výrazně zvýšila.

(169)

Trend peněžního toku, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, byl během dotčeného období kladný. Díky zlepšení ziskovosti a peněžního toku se schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření značně zvýšila.

4.6.4.   Závěr ohledně újmy

(170)

V posuzovaném období byly hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie ovlivněny poklesem spotřeby solárního skla v Unii mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření o 35 %.

(171)

I přes pokles spotřeby si výrobní odvětví Unie mezi lety 2015 a 2017 udrželo relativně stabilní objem výroby. Objem výroby mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření klesl ještě více (o 25 %). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zvýšil ze 73 % v roce 2015 na 79 % v období přezkumného šetření.

(172)

I přes počáteční snížení podílu čínského dovozu na trhu po antiabsorpčních opatřeních v srpnu 2015 zůstal podíl čínského dovozu na trhu v období přezkumného šetření relativně významný (9 %).

(173)

Makroekonomické ukazatele odrážely křehkost výrobního odvětví Unie. Po přijetí antiabsorpčních opatření v roce 2015 se zlepšily, ale následně se zhoršily v důsledku oslabené spotřeby v Unii. Jak je vysvětleno výše v oddíle 4.6, lze pozorovat tento trend, pokud jde o výrobu v Unii/výrobní kapacitu, využití kapacity, objem prodeje a podíl na trhu a produktivitu. Počet zaměstnanců během posuzovaného období trvale klesal.

(174)

Mikroekonomické ukazatele naopak ukázaly zlepšení situace výrobního odvětví Unie. V posuzovaném období byly jednotkové výrobní náklady stabilní, zatímco ceny na trhu Unie vzrostly. Tato pozitivní situace se odrazila v ziskovosti, která se zvýšila z [–10 %–0 %] v roce 2015 na [5 %–15 %] v období přezkumného šetření.

(175)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívala, že výrobní odvětví Unie se z velké části zotavilo z podstatné újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Nicméně s ohledem na klesající spotřebu Unie a relativně velký podíl čínského dumpingového dovozu na trhu zůstal stav výrobního odvětví Unie křehký.

5.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

5.1.   Předběžné poznámky

(176)

Vzhledem k tomu, že již nedocházelo k podstatné újmě pro výrobní odvětví Unie, posuzovala Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(177)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(178)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců vycházela analýza výrobních kapacit a volných kapacit v ČLR z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu se Komise opírala o databázi podle čl. 14 odst. 6, Eurostat, o databáze uvedené v 35. bodě odůvodnění a o důkazy předložené žadatelem v žádosti o přezkum.

(179)

Komise dále analyzovala dopady pravděpodobného obnovení dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie. Analýza přihlížela rovněž k pravděpodobnému budoucímu zvýšení spotřeby solárního skla v Unii a ziskovosti výrobního odvětví Unie na konci posuzovaného období.

5.2.   Pravděpodobnost přesměrování dumpingového dovozu na trh Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti

5.2.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(180)

Čína je největším výrobcem solárního skla na světě. Od roku 2015 její výrobní kapacita značně vzrostla z 460 milionů m2 v roce 2015 na téměř 770 milionů m2 v období přezkumného šetření. Tato kapacita značně převyšovala domácí spotřebu, která je od roku 2018 negativně ovlivněna politikou 531 čínské vlády uvedenou v 66. bodě odůvodnění.

(181)

Z důkazů současně vyplývá, že se kapacity některých čínských vyvážejících výrobců rozšiřují (65).

5.2.2.   Atraktivita trhu Unie

(182)

Trh Unie je poměrně velký a je pravděpodobné, že v budoucnosti ještě poroste (66). I přes počáteční pokles mezi roky 2015 a 2016 dovoz čínských vyvážejících výrobců od roku 2016 rostl a v období přezkumného šetření dosáhl 9 %. To ukazuje, že navzdory platným opatřením zůstal trh Unie pro čínské vyvážející výrobce atraktivní.

(183)

Ceny v Unii byly kromě toho v období přezkumného šetření relativně vyšší ve srovnání s cenami stávajícího čínského dovozu (viz tabulky 4 a 9). Čínské dovozní ceny byly nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Z tohoto důvodu je trh Unie z hlediska cen atraktivní. Je proto velmi pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by značně neblaze přispěl ke spotřebě v Unii pouze na základě svých nízkých cen.

(184)

Opatření na ochranu obchodu proti dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, v Indii a Turecku, tedy na dalších důležitých trzích, navíc omezují možnosti čínských vyvážejících výrobců vyvážet do těchto zemí a ještě více zvyšují atraktivitu trhu Unie, na který tento vývoz může být přesměrován v případě, že skončí platnost opatření uložených na dovoz solárního skla do Unie.

5.2.3.   Závěr

(185)

Vzhledem k vysokým volným kapacitám v Číně, atraktivitě trhu Unie a relativně vysokým cenám v Unii je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byly by významné objemy dumpingového čínského solárního skla vyváženy do Unie za ceny, které by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie.

5.3.   Dopad na situaci výrobního odvětví Unie

(186)

Komise zkoumala, jak by byly pravděpodobně ovlivněny ukazatele újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(187)

Podle výrobců v Unii by pravděpodobné zvýšení dumpingového dovozu z Číny mělo vážný negativní dopad na jejich finanční situaci. Podle jejich názoru by uživatelé pravděpodobně začali nakupovat levné solární sklo z Číny namísto toho, aby jejich hlavním dodavatelem bylo stále výrobní odvětví Unie. Byli toho názoru, že prodej solárního skla prodávaného jejich odběratelům by se v důsledku toho snížil v závislosti na společnosti a odběrateli o 30–75 %. Na základě levných čínských cenových nabídek, které měli k dispozici, se domnívali, že by byl vyvíjen tlak na ceny výrobního odvětví Unie, které by se v závislosti na odběrateli a výrobku následně snížily o 0,9–2,6 EUR/m2. Kromě toho se výrobci v Unii domnívali, že zahradnické sklo by bylo zasaženo v menší míře, jelikož se solární sklo používané ke stavbě skleníků řeže do určitého tvaru, objednávky jsou založeny na projektu a důležitou roli hraje včasná dodávka.

(188)

Na základě výše uvedených předpokladů zvažovalo výrobní odvětví Unie různé scénáře pravděpodobného dopadu opatření na jeho finanční situaci a simulovalo dopad poklesu prodeje a/nebo cen na jeho strukturu nákladů. Jeden ze scénářů zohledňoval předpokládaný růst trhu. Ze všech různých scénářů simulace ukázaly, že pozbytí platnosti opatření by vedlo ke značným ztrátám výrobního odvětví Unie.

(189)

Komise posoudila výše uvedené scénáře, aby zjistila, zda jsou realistické. Mezi roky 2009 a 2012 (tj. před uložením opatření) se dovoz solárního skla do Unie zvýšil z 1,2 milionu m2 v roce 2009 na 8,35 milionu m2 v roce 2012. Prudký nárůst levného dovozu vedl k poklesu cen, ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie a způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu (67).

(190)

V této souvislosti Komise zanalyzovala pravděpodobný dopad levného dovozu na stávající situaci výrobního odvětví Unie, přičemž jako výchozí bod brala ověřené informace od výrobců v Unii. Na základě skutečností zjištěných v původním šetření měla za to, že pokud by se měl znovu zvýšit dovoz levného čínského solárního skla na trh Unie, získal by tento dovoz nejprve potenciálně podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie a teprve poté by převzal tržní podíl vývozu od výrobců ze třetích zemí do Unie.

(191)

Na tomto základě Komise vypočítala, že pokud se levný čínský dovoz zvýší o 3,5 milionu m2 na úkor prodeje v Unii, následný pokles výroby v Unii a následné zvýšení jednotkových výrobních nákladů v důsledku fixních nákladů povede k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie na hranici rentability (tj. k vyrovnání příjmů s celkovými fixními a variabilními náklady).

(192)

Výpočet zohledňuje povahu výroby solárního skla, která zahrnuje zvláště vysoký podíl fixních výrobních nákladů. Kromě toho výrobní proces nelze zastavit a v případě, že dojde k poklesu prodeje, existují omezené možnosti, jak minimalizovat vstupy (68). Zachování minimální výroby na pokrytí fixních nákladů a udržení minimálního objemu prodeje má tudíž pro toto výrobní odvětví zásadní význam.

(193)

Tento výpočet je konzervativní. Vzhledem k velké výrobní kapacitě čínských společností a jejich současným nízkým cenám, které jsou výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, vyvážejí čínští vyvážející výrobci pravděpodobně objemy převyšující 3,5 milionu m2 a tlačí ceny v Unii dolů, což vede k dalším ztrátám a k újmě výrobního odvětví Unie.

(194)

Jelikož výrobní odvětví Unie nevyrábí na sklad, musí být navíc organizováno na základě smluv nebo objednávek odběratelů (viz oddíl 4.6.3.3 Zásoby). Proto by jakékoli významné snížení objemu prodeje společností mohlo vést k neudržitelným ztrátám a k úpadku.

5.4.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení újmy výrobního odvětví Unie

(195)

Komise tudíž dospěla k závěru, že by pozbytí platnosti opatření týkajících se dovozu z ČLR pravděpodobně vedlo k brzkému obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

6.   ZÁJEM UNIE

(196)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění pravděpodobného obnovení škodlivého dumpingu může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie a zájmu uživatelů.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(197)

Ve 195. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila. Zachování opatření by proto bylo přínosné pro výrobní odvětví Unie, jelikož by mu umožnilo udržet si své objemy prodeje, podíl na trhu, ziskovost a dále zlepšit svou hospodářskou situaci.

(198)

Naopak ukončení opatření pravděpodobně vyvolá značné zvýšení čínského dovozu na trh Unie za dumpingové, podbízející se ceny, které by způsobily obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie a ohrozily jeho životaschopnost.

6.2.   Zájem uživatelů

(199)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno více než 40 uživatelů. Odpovědi na dotazník poskytli čtyři uživatelé.

(200)

Několik uživatelů solárního skla (výrobců fotovoltaických a fototermických modulů) vyjádřilo nesouhlas se zachováním opatření.

(201)

Argumenty uživatelů se týkaly zvýšených výrobních nákladů, schopnosti výrobců solárního skla uspokojit poptávku, plánovaných investic do výroby solárních panelů a environmentálních aspektů. Tyto argumenty rovněž poukazovaly na to, že po ukončení antidumpingových a antisubvenčních cel na dovoz fotovoltaických modulů a článků z Číny bylo výrobní odvětví Unie poškozeno nekalou hospodářskou soutěží ze strany Číny. Uživatelé považovali za nespravedlivé, že zatímco na solární články a moduly nejsou v současné době zavedena žádná opatření na ochranu obchodu, dovoz jednoho z komponentů fotovoltaických modulů, solárního skla, stále podléhá clu (69). Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun zopakovalo, že neexistuje jednotný přístup k danému odvětví. Zatímco platnost opatření týkajících se dovozu solárních modulů a článků uplynula, Komise byla připravena zachovat opatření týkající se solárního skla. Stejně tak ESMC, sdružení odvětví solární energie v Unii, po poskytnutí informací uvedlo, že zachování dovozních cel na solární sklo by bylo pro stávající výrobce solárních modulů v Unii obtížné, neboť zvyšuje jejich náklady na sklo, zatímco moduly dovážené do Unie takovým celním sazbám nepodléhají, a to ani v případě, že je použito čínské sklo.

(202)

Komise připomněla, že ukončení opatření týkajících se solárních modulů v září 2018 neznamená právo výrobců solárních modulů na to, aby skončila i opatření týkající se výrobků v předcházejících fázích dodavatelského řetězce. V souladu s článkem 21 základního nařízení musí naopak Komise provést test zájmu Unie u každého šetření zvlášť. Komise proto ověřovala, zda by zachování opatření týkajících se solárního skla mělo nepřiměřený negativní dopad na uživatele, jak je podrobněji popsáno níže.

6.2.1.   Výrobní náklady

(203)

Několik uživatelů tvrdilo, že antidumpingová cla mají negativní vliv na jejich podnikání, jelikož zvýšila jejich výrobní náklady. Skutečnost, že musí platit vyšší ceny než jejich konkurenti mimo Unii, představovala z jejich pohledu přímé konkurenční znevýhodnění výrobců solárních panelů v Unii tváří v tvář dováženým solárním panelům. Uživatelé rovněž argumentovali, že zatímco v posledních letech různé komponenty fotovoltaických modulů podstatně zlevnily, cena solárního skla zůstala na stejné úrovni, a jeho relativní náklady v rámci fotovoltaického modulu se proto zvýšily. Solární sklo tak nyní představuje druhý největší nákladový faktor v rámci solárního panelu.

(204)

Uživatelé dále konstatovali, že ačkoli většina modulů, které vyrábějí, jsou tzv. moduly „sklo/fólie“, tj. mají sklo vpředu a plastovou fólii vzadu, vyrábějí stále více tzv. moduly „sklo/sklo“, tj. moduly, které mají sklo na obou stranách. Jelikož modul „sklo/sklo“ vyžaduje použití dvou skleněných tabulí namísto jedné, podíl solárního skla na výrobních nákladech se zdvojnásobil.

(205)

Sdružení EU ProSun, zastupující několik uživatelů, uvedlo, že podíl nákladů na solární sklo v rámci solárního panelu činí 10 %. Další dva uživatelé tvrdili, že podíl skla v rámci jejich nákladů je 7 %, resp. 10 % na modul „sklo/fólie“ a 14 %, resp. 22 % na modul „sklo/sklo“.

(206)

Podle názoru sdružení EU ProSun by dopad opatření na náklady činil 3 % u modulu „sklo/fólie“ a 6 % u modulu „sklo/sklo“.

(207)

Sdružení EU ProSun Glass, zastupující odvětví výroby solárního skla Unie, tvrdilo, že nákladový dopad cel na výrobní náklady modulu je omezený. Předložilo výpočty, z nichž je patrné, že na základě současných cen solárního skla v Unii činí podíl nákladů na solární sklo v rámci fotovoltaického modulu 4 %. Dodatečné náklady v důsledku zavedených opatření na základě současných čínských cenových nabídek představovaly podle výpočtu sdružení 1,5 % konečných nákladů na modul. Podle názoru sdružení byl dodatečný dopad nákladů na uživatele ještě omezenější, neboť většina uživatelů v Unii působila na trhu v segmentu bytové výstavby a kromě modulu prodávala celou sadu včetně instalace a baterie. Při prodeji celé sady byl podíl skla v modulu nižší než 0,5 %.

(208)

V původním případě se mělo za to, že solární sklo představuje pouze omezenou část (přibližně 6–8 %) nákladů solárních modulů (70). Navíc vzhledem k tomu, že uživatelé kupovali významná množství solárního skla od výrobců v Unii a uživatelé mohli sklo kupovat z jiných zemí než z ČLR, bylo konstatováno, že dopad původních opatření na náklady solárních modulů je nižší než 1 %.

(209)

Nicméně od původního šetření se úroveň antidumpingových opatření zvýšila z 25 % na 67 %, což představovalo dodatečný dopad na náklady v porovnání se situací v původním šetření.

(210)

Komise shledala, že navzdory argumentům uživatelů se struktura nákladů solárních modulů od původního šetření výrazně nezměnila. Podle studie nezávislého institutu založené na úrovních cen v období 2017–2018 byl relativní podíl nákladů na solární sklo v rámci modulu v průměru 9 % (71), a tudíž nikoli podstatně vyšší než 6–8 % stanovených v původním šetření. Komise poznamenala, že to odpovídá informacím uživatelů, že podíl skla v rámci modulu na nákladech se pohyboval mezi 7–10 % (viz 205. bod odůvodnění).

(211)

Pokud jde o rostoucí podíl modulu „sklo/sklo“ na trhu, Komise zjistila, že v období přezkumného šetření představoval tento typ přibližně 10 % spotřeby v Unii, a proto jeho relativní podíl na trhu byl stále omezený. Ačkoli jeho podíl rostl, neočekává se během příštích pěti let zvýšení na více než 30 % (72).

(212)

A konečně, uživatelé stále kupovali většinu skla na trhu Unie a někteří uživatelé tvrdili, že tak budou činit i v případě, že opatření přestanou platit.

(213)

Na základě výše uvedených skutečností Komise podotkla, že se malý relativní nárůst podílu solárního skla v nákladech na výrobu solárních modulů uvedený v 205. bodě odůvodnění, rostoucí výroba modulů „sklo/sklo“ a zvýšení úrovně opatření promítly do vyššího dopadu opatření na náklady uživatelů, než jaký byl stanoven v původním šetření. Komise odhadla, že se dopad opatření na náklady výrobců fotovoltaických modulů odhaduje na 2–3 %.

(214)

Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun argumentovalo, že informace o podílu nákladů na solární sklo v rámci solárního modulu, které poskytl Fraunhofer Institute für Solare Energiesysteme ISE (dále jen „Fraunhoferův institut“) a Komise je uvedla v 210. bodě odůvodnění, jsou zastaralé. Podle nových informací, které sdružení EU ProSun obdrželo z Fraunhoferova institutu, se podíl nákladů na solární sklo v rámci nákladů solárního modulu od roku 2019 zvýšil z 9 % na 11 %. Sdružení EU ProSun navíc tvrdilo, že podle téhož zdroje bude budoucí podíl modulů „sklo/sklo“ vyšší než podíl, který Komise uvádí v 211. bodě odůvodnění, neboť studie, na kterou odkazuje Komise v témže bodě odůvodnění, se týká světového trhu, a nikoli pouze trhu Unie. Podle Fraunhoferova institutu se předpokládá, že podíl modulu sklo/sklo na trhu Unie bude vyšší. Sdružení EU ProSun dále uvedlo, že v současnosti podíl modulu sklo/sklo činí 18,5 %, nikoli 10 %, jak je uvedeno ve studii.

(215)

Sdružení EU ProSun rovněž tvrdilo, že marže odvětví solárních panelů jsou většinou nižší než 5 %, nebo dokonce záporné. Z toho důvodu argumentovalo, že trh Unie se solárními moduly je vysoce citlivý vůči cenám, a proto by další zvýšení nákladů o 2–3 % vedlo k dalším odstávkám výrobních závodů a k propouštění.

(216)

Komise vzala na vědomí informace, které sdružení EU ProSun poskytl Fraunhoferův institut, pokud jde o nárůst podílu nákladů na solární sklo v rámci nákladů solárního modulu od roku 2019. Konstatovala, že tento vývoj nespadá do období přezkumného šetření a může být významný pouze při posuzování budoucí zátěže výrobců solárních modulů. Pokud jde o podíl modulů „sklo/sklo“ na trhu, Komise dále vzala na vědomí informaci, že studie uvedená v 211. bodě odůvodnění se týkala světového trhu a že situace a budoucí vyhlídky se mohou v Unii lišit. Avšak pokud jde o přesný podíl, měla Komise za to, že podíl ve výši 18,5 %, který uvádělo sdružení EU ProSun, nebyl doložen žádnými důkazy. Při analýze ověřených údajů výrobců v Unii za období šetření Komise zjistila, že současný podíl modulů sklo/sklo na trhu činí jen 14 %. Jelikož dva ověření výrobci představovali více než 80 % prodeje solárního skla na trhu v období přezkumného šetření, dospěla Komise k závěru, že tento podíl je z hlediska situace na trhu reprezentativní.

(217)

Kromě toho, i kdyby se podíl modulů sklo/sklo po období přezkumného šetření mírně zvýšil, nezměnil by se tím závěr, že nákladový dopad zachování stávající úrovně opatření na uživatele by zůstal omezený. Jak potvrdilo sdružení EU ProSun a několik uživatelů, tito uživatelé nakupují významná množství solárního skla od výrobců v Unii, což se podle uživatelů v budoucnu nezmění. Kromě toho by uživatelé mohli dovážet solární sklo z jiných zemí, které nepodléhají opatřením, a v období přezkumného šetření sklo dovážené z těchto zemí představovalo 12 % podíl na trhu (viz tabulka 5).

(218)

Pokud jde o argument uživatelů, že další zvýšení nákladů o 2–3 % by vedlo k dalším odstávkám výrobních závodů a k propouštění, Komise připomněla, že zachování opatření by nemělo vést k dalšímu zvýšení cen, neboť se tak pouze zachovávají již existující cla na solární sklo z Číny. Jak připomíná 217. bod odůvodnění, vzhledem k zeměpisné blízkosti budou uživatelé i nadále získávat většinu solárního skla od výrobců v Unii a/nebo by mohli dovážet solární sklo z jiných zemí, na něž se opatření nevztahují, jako je Turecko, Malajsie a Indie.

(219)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zachování opatření by nyní pravděpodobně vedlo k vyšším výrobním nákladům pro uživatele v porovnání s náklady na původní opatření vzhledem k tomu, že relativní náklady na sklo v rámci celkových výrobních nákladů mírně vzrostly. Při porovnání s celkovými výrobními náklady však Komise dospěla k závěru, že nákladový dopad na uživatele by stále zůstal omezený, a proto by nepředstavoval rozhodující prvek z hlediska zachování jejich podnikání v Unii.

6.2.2.   Výrobní kapacita v oblasti solárního skla v Unii

(220)

Podle názoru uživatelů nemá odvětví výroby solárního skla v Unii dostatečnou výrobní kapacitu, aby mohlo uspokojit poptávku po solárním skle na trhu. Dále uživatelé tvrdili, že výrobci solárního skla v Unii nezvyšují své kapacity, ani jejich zvýšení neplánují. Podle jejich názoru jsou současné výrobní kapacity nižší než aktuální poptávka po solárním skle. Z pohledu uživatelů je tato situace nutí používat dovezené sklo z jiných zemí, jako je Malajsie nebo Turecko, nebo dovážet sklo z Číny s vyššími náklady. Podle nich však dovážené sklo z těchto zemí není vždy dostatečně kvalitní.

(221)

Výrobní odvětví Unie naopak mělo za to, že nabídka solárního skla na trhu k pokrytí poptávky stačí. Tvrdilo, že nikdy neodmítlo dodávku žádnému z výrobců solárních panelů v Unii z důvodu údajné nedostatečné kapacity. Naopak, bylo připraveno diskutovat o možných dalších objednávkách a potvrdilo svou schopnost dodávat vyšší objemy.

(222)

Komise zaprvé uvedla, že spotřeba solárního skla v období přezkumného šetření činila [13–18] milionů m2 (viz tabulka 2). Zadruhé, celková výroba výrobního odvětví Unie ověřená Komisí byla na úrovni [11–14] milionů m2. Zatřetí, celková ověřená kapacita obou výrobců v Unii činila [14–18] milionů m2.

(223)

Komise proto dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření měli jen dva ověření výrobci solárního skla volnou kapacitu ve výši [5–8,5] milionů m2, která by mohla být poskytnuta bez jakýchkoli dalších investic. Komise tak shledala tento argument uživatelů neopodstatněným.

(224)

Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun tvrdilo, že výrobní kapacita výrobců solárního skla nepokrývala poptávku uživatelů po solárním skle již po období přezkumného šetření, jelikož dva uživatelé v letech 2019/2020 investovali do nových kapacit v objemu celkem 950 MW. Na tomto základě sdružení EU ProSun argumentovalo, že na trhu dodávky solárního skla chybí již dnes. V reakci na tento argument sdružení EU ProSun Glass, které zastupuje výrobce v Unii, po poskytnutí informací zopakovalo, že několik významných výrobců solárních panelů, které sdružení EU ProSun uvádělo jako společnosti činné na trhu, již svou výrobu ukončilo. Nově vytvořené kapacity proto nahradily kapacity stávající.

(225)

Komise nejprve připomněla, že podle informací od sdružení EU ProSun měli výrobci solárních modulů v roce 2019 společně celkovou kapacitu vyšší než 5 GW. Uvedla však také, že několik výrobců solárních modulů již ukončilo výrobu. Kombinované kapacity společností, které svou výrobu ukončily, přesáhly 1 GW (73). Zjištění Komise proto potvrdila, že nově vybudované kapacity částečně nahradily investice, které v letech 2019/2020 vynaložilo několik společností, na něž odkázalo sdružení EU ProSun.

(226)

Zadruhé měla Komise za to, že stávající a nově vybudované kapacity nutně neodpovídají objemu výroby solárních modulů. Podle údajů sdružení EU ProSun byla v roce 2019 využita méně než polovina výrobní kapacity solárních modulů. Komise proto dospěla k závěru, že nově vybudované kapacity se automaticky neprojevují v podobě rovnocenného objemu výroby a růstu poptávky po solárním skle, přinejmenším ne bezprostředně po vybudování těchto kapacit.

(227)

Zatřetí Komise připomněla, že v období přezkumného šetření existovali vedle dvou ověřených výrobců solárního skla i další výrobci solárního skla. Podle informací od odvětví výroby solárního skla v Unii činila celková kapacita výrobců solárního skla [33–38] milionů m2 (viz tabulka 6) (74). Celková kapacita pro solární sklo na trhu tak přesahuje jeho současnou výrobu téměř třikrát.

(228)

Na tomto základě Komise zamítla argument sdružení EU ProSun, že na trhu Unie v současnosti chybí dodávky solárního skla.

6.2.3.   Budoucí růst trhu

(229)

Všechny zúčastněné strany souhlasily s tím, že poptávka po solárních panelech, a tedy i po solárním skle, roste a v nadcházejících letech bude výrazně růst. Mezi hlavní faktory patří cíl Unie pro rok 2030 týkající se energie z obnovitelných zdrojů, jeho případná revize směrem nahoru a obecně Zelená dohoda pro Evropu, která je zaměřena na klimatickou neutralitu a posílení průmyslu ekologických technologií v EU, včetně obnovitelných zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových technologií. Růst se očekává ve všech segmentech trhu (segmenty bytové, komerční a průmyslové výstavby a segment veřejných služeb), a to v závislosti na rozvoji veřejných politik v jednotlivých členských státech.

(230)

Výroba solárních modulů v Unii v současné době činí 1,7 GW (75). V očekávání vyšší budoucí poptávky několik uživatelů nacházejících se v Rakousku, Francii, Německu, Itálii a Slovinsku oznámilo, že se připravují na rozšíření svých výrobních kapacit. Celkově by v případě plné realizace a využití plánů na novou kapacitu znamenaly plánované investice uživatelů v průběhu příštích 2 až 3 let další výrobu ve výši 2,9 GW doplňující výrobu ve výši 900 MW podle oddílu 6.2.2, což by ztrojnásobilo výrobu fotovoltaických modulů. Sdružení EU ProSun kromě toho tvrdilo, že jedna z plánovaných investic by ve druhé fázi realizace představovala dodatečnou kapacitu ve výši 2 GW. Odkázalo rovněž na švýcarsko-německou společnost, která hodlá investovat do výroby v řádu GW.

(231)

Na tomto základě sdružení EU ProSun a někteří uživatelé tvrdili, že pokud by byla opatření zachována, jejich plánované investice by byly ohroženy, protože by museli nést dodatečné náklady a na trhu by nebyla dostatečná nabídka solárního skla.

(232)

Odvětví výroby solárního skla v Unii bylo toho názoru, že nové oznámené zvýšení kapacity bude pro jeho výrobní odvětví přínosné. Podle jeho názoru však nové plánované kapacity nahradí do určité míry kapacitu dříve zavřené výroby. Kromě toho se domnívalo, že stejně jako v minulosti se nové investice nemusí realizovat tak, jak bylo oznámeno. Dále také tvrdilo, že případná nová zařízení, která mají být vybudována, by od začátku svého provozu nefungovala s plnou kapacitou.

(233)

Aby tato tvrzení posoudila, Komise znovu zhodnotila svá zjištění. Zopakovala následující skutečnosti: zaprvé důkazy ve spisu nenaznačují, že by plánované investice byly podmíněny zrušením zavedených antidumpingových opatření. Přesněji řečeno, ze spisu spíše vyplývá, že mnohé z oznámených projektů byly hlavně vedeny spíše perspektivou budoucího růstu trhu solárních panelů než existencí či neexistencí opatření týkajících se solárního skla. Rozhodnutí o tom, zda by opatření týkající se solárního skla byla či nebyla zachována, proto nelze považovat za rozhodující faktor pro návrh nebo uskutečnění výše uvedených projektů rozšíření.

(234)

Zadruhé Komise připomněla, že analýza nákladových dopadů podle oddílu 6.2.1 ukázala, že náklady na opatření pro dotčené uživatele jsou dosti nízké. Plánované investice tento závěr nezpochybňují, jelikož náklady na tuto další výrobu v odvětví uživatelů by měly stejný omezený rozsah.

(235)

Zatřetí, na základě analýzy podle oddílu 6.2.2 Komise dále zopakovala, že současná kapacita výrobního odvětví Unie vyšší poptávku v důsledku plánovaných investic pravděpodobně uspokojí. Jakékoli zvýšení poptávky by navíc bylo v každém případě progresivní, což by odvětví výroby solárního skla umožnilo přizpůsobit se a podle jeho tvrzení zvýšit v případě potřeby svou kapacitu. Uživatelé by navíc mohli i nadále kupovat sklo z jiných zemí, jako je Turecko, Malajsie a Indie, stejně jako tomu bylo během období přezkumného šetření.

(236)

Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun dále argumentovalo, že výrobci solárního skla nemají kapacitu k uspokojení budoucí poptávky po solárním skle. Rovněž tvrdilo, že uživatelé nemohou sklo dovážet, protože kvalita dovezeného skla není dostatečná. Na podporu tohoto tvrzení předložilo sdružení zprávu jednoho z uživatelů, která uváděla, že konkrétní objednávka u malajsijské společnosti je nevyhovující.

(237)

Komise nebyla přesvědčena o tom, že kvalita solárního skla z jiných třetích zemí, na něž se opatření nevztahují, je natolik nízká, že by nemohla být považována za věrohodnou alternativu pro evropského výrobce modulů. V antidumpingovém šetření, které se týkalo dovozu solárního skla z Malajsie, se všechny strany shodly, že tento dovoz působil v účinné hospodářské soutěži se solárním sklem vyrobeným v Unii. Jak je uvedeno výše, dovoz solárního skla do Unie z Malajsie se zvýšil a v období přezkumného šetření dosáhl jeho podíl na trhu 7 %. Z toho vyplývá, že malajsijské solární sklo má obecně dostatečně vysokou kvalitu, jakkoli v jednotlivých případech vykazovaly dodávky dovezeného solárního skla z této země vady a v plném rozsahu neodpovídaly sjednaným podmínkám a specifikacím. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(238)

Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun rovněž tvrdilo, že újma potenciálně způsobená zachováním opatření týkajících se solárního skla by měla bezprostřední dopad na více než 1 000 pracovních míst a na investice v hodnotě přibližně 50 milionů EUR a během následujících dvou let na více než 4 000 pracovních míst a investice v hodnotě jedné miliardy EUR.

(239)

Komise tento argument zamítla a připomněla, že mnoho plánů na rozšíření již bylo realizováno v době, kdy již byla opatření zavedena, a to bez ohledu na rozhodnutí zachovat opatření či nikoli. Na základě závěrů shrnutých v oddílech 6.2.1 až 6.2.3 výše dospěla Komise k závěru, že zachování opatření nebrání realizaci plánovaných investic několika uživatelů.

6.2.4.   Závěr o zájmech uživatelů

(240)

Připomínky obdržené po poskytnutí informací sice dále dokládaly, že zachování opatření je v rozporu se zájmy uživatelů, avšak rovněž potvrdily, že dané odvětví je teprve na počátku probíhajícího investičního procesu. Komise dospěla k závěru, že dopad opatření na strukturu nákladů uživatelů není v současné době nepřiměřený, že jejich zabezpečení dodávek není ohroženo, neboť v Unii existují volné kapacity a existují i alternativní zdroje nedumpingového dovozu, a že investiční plány uživatelů nebyly dosud v dostatečné míře uskutečněny.

(241)

V každém případě, pokud se ukáže, že tomu tak je a změní se okolnosti trvalé povahy, Komise připomněla, že odvětví uživatelů může podat žádost o přezkum formy a/nebo úrovně opatření, jenž bude omezen na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, ve spojení se situací v oblasti nabídky pro odvětví uživatelů v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, což by mohlo vést k novému posouzení zájmu Unie.

6.3.   Environmentální aspekty

(242)

Uživatelé tvrdili, že zachování opatření týkajících se solárního skla není v souladu s cíli Komise, pokud jde o využívání čistých zdrojů energie. Rozšíření opatření týkajících se solárního skla by naopak vedlo k tomu, že by odvětví výroby solárních modulů v Unii nemohlo realizovat nové investice. Ačkoli se očekává, že trh Unie se zařízeními v oblasti solárních modulů poroste, odvětví výroby solárních modulů v Unii by bylo vytlačeno z trhu, protože by z důvodu nedostatečných dodávek solárního skla neuskutečnilo plánované nové investice, a nebylo by proto konkurenceschopné.

(243)

V souvislosti s širší Zelenou dohodou pro Evropu Komise v březnu 2020 představila svůj návrh závazného evropského právního rámce pro klima, jehož cílem je zakotvit cíl klimatické neutrality pro rok 2050 (76). Zelená dohoda pro Evropu navíc obsahuje výslovný cíl spočívající v dodávkách čisté, dostupné a bezpečné energie (77), a to prostřednictvím možné revize cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 směrem nahoru.

(244)

Na obou trzích, tj. na trhu se zahradnickým sklem (skleníkovým sklem) a trhu s fotovoltaickými a fototermickými moduly, vyvíjejí výrobci solárního skla v Unii nová inovativní řešení, jak zlepšit využívání zelené energie a spolupracovat s výzkumnými institucemi a univerzitami, a investují do výzkumu a vývoje. V této souvislosti se Komise domnívala, že zachování opatření je zásadní pro zajištění existence životaschopného odvětví výroby solárního skla a posílení výzkumu a vývoje v této oblasti.

(245)

Komise dále usoudila, že pokud by opatření pozbyla platnosti, životaschopnost odvětví výroby solárního skla v Unii by byla ohrožena a uživatelé (zejména výrobci fotovoltaických modulů) by se stali závislými na dovozu, s největší pravděpodobností z Číny. Zrušení opatření by rovněž vedlo k tomu, že by odvětví výroby solárního skla nemohlo investovat do inovací a výzkumu a vývoje. Z hlediska ochrany životního prostředí proto Komise považovala za zásadní životaschopnost odvětví výroby solárního skla zachovat.

(246)

Zelená politika Komise současně podporuje využívání energie z obnovitelných zdrojů v Unii. Hlavní inovační potenciál spočívá ve výrobě článků, kterou zajišťuje navazující výrobní odvětví. Zachováním opatření by tato část „zeleného“ odvětví, tj. zejména výrobci solárních modulů, musela nést určité dodatečné náklady. S ohledem na analýzu uvedenou v oddíle 6.2.1 však Komise dospěla k závěru, že dodatečné náklady uživatelů nejsou dostatečně významné, aby zabránily jejich fungování nebo budoucímu rozšíření.

(247)

Komise tudíž usoudila, že zachování opatření celkově nepoškozuje politiky Unie v oblasti životního prostředí.

6.4.   Zájem obchodníků, kteří nejsou ve spojení

(248)

Skupina působící v oblasti distribuce solárního skla pro stavbu skleníků vyjádřila svou podporu zachování opatření. Skupina nebyla přímým uživatelem, ale úzce spolupracovala s uživateli/zemědělci na nalezení vhodného skla pro stavbu skleníků. Tvrdila, že pro zajištění účinnosti skleníků je nezbytné vysoce kvalitní sklo s nízkým obsahem železa a s řadou vzorů. Dodávky takového skla a úzká spolupráce s výrobci za účelem nalezení inovativních řešení by podle jejího názoru nebyly možné, pokud by opatření pozbyla platnosti, což by negativně ovlivnilo výrobu solárního skla v Unii. Podle této skupiny nebylo možné dovážet podobné sklo, jelikož výrobci v zahraničí nemohli nabízet stejné spektrum relevantních vzorů a variací, aby své projekty dokončili úspěšně v obvyklých časových rámcích.

6.5.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(249)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval. Jelikož nebyly k dispozici údaje, neexistovaly ani žádné důkazy o tom, že by uložení opatření bylo proti zájmu těchto stran.

6.6.   Závěr ohledně zájmu Unie

(250)

Na základě dostupných informací o zájmu Unie Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz solárního skla pocházejícího z ČLR.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(251)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz solárního skla pocházejícího z Číny by měla být zachována.

(252)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(253)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura by neměla být jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(254)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(255)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(256)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (78). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(257)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (79), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(258)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz solárního skla složeného z tvrzeného plochého sodnovápenatého skla s obsahem železa menším než 300 ppm, činitelem prostupu slunečního záření větším než 88 % (měřeno podle AM1,5 300–2 500 nm), tepelnou stálostí do 250 °C (měřeno podle normy EN 12150), odolností proti náhlým změnám teploty o Δ 150 K (měřeno podle normy EN 12150) a mechanickou pevností 90 N/mm2 nebo vyšší (měřeno podle normy EN 1288-3), v současnosti kódu KN ex 7007 19 80 (kódy TARIC 7007198012, 7007198018, 7007198080 a 7007198085) a pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Zhejiang Jiafu Glass Co., Ltd; Flat Solar Glass Group Co., Ltd; Shanghai Flat Glass Co., Ltd

71,4 %

B945

Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd

75,4 %

B943

Zhejiang Hehe Photovoltaic Glass Technology Co., Ltd

35,3 %

B944

Henan Yuhua New Material Co., Ltd

17,5 %

B946

Henan Ancai Hi-Tech Co., Ltd

55,9 %

B947

Henan Succeed Photovoltaic Materials Corporation

55,9 %

B948

Avic Sanxin Sol-Glass Co. Ltd; Avic (Hainan) Special Glass Material Co., Ltd

60,6 %

B949

Wuxi Haida Safety Glass Co., Ltd

60,6 %

B950

Dongguan CSG Solar Glass Co., Ltd

60,6 %

B951

Pilkington Solar Taicang, Limited

60,6 %

B952

Zibo Jinxing Glass Co., Ltd

55,9 %

B953

Novatech Glass Co., Ltd

60,6 %

B954

Všechny ostatní společnosti

67,1 %

B999

3.   Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno povinností předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze I. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Komise může změnit čl. 1 odst. 2 doplněním jakéhokoli nového vyvážejícího výrobce tak, aby se na něj vztahovalo clo platné pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku, pokud takovýto nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

a)

nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1 v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 (období původního šetření) nebo v období od 1. prosince 2013 do 30. listopadu 2014 (období absorpčního šetření);

b)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Čínské lidové republice, na kterého se vztahují antidumpingová opatření uložená tímto nařízením, a

c)

po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství tohoto výrobku do Unie.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 470/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1394 ze dne 13. srpna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 470/2014, ve znění nařízení (EU) 2015/588, o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě nového absorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 215, 14.8.2015, s. 42).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 471/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 23).

(5)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 345, 27.9.2018, s. 9).

(6)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 165, 14.5.2019, s. 6).

(7)  Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(8)  Global Trade Atlas – GTA (https://www.gtis.com/gta/secure/htscty_wta.cfm)

(9)  https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies

(10)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(11)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(12)  http://en.pkulaw.cn/display.aspx?cgid=311950&lib=law (přístup dne 28. února 2020).

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(14)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(15)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(16)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(17)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(18)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(19)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, zpráva – kapitola 4, s. 50 a 84, zpráva – kapitola 5, s. 108–109.

(20)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(21)  Zpráva – kapitola 5, s. 104–109.

(22)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(23)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(24)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(25)  https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (přístup dne 27. března 2019).

(26)  Zpráva – kapitoly 6 a 12.

(27)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(28)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42 a 83.

(29)  Kapitola II článek 5 Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace.

(30)  Kapitola III článek 17 Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace.

(31)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(32)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(33)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(34)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(35)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(36)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(37)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(38)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(39)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(40)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(41)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(42)  Viz například prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/72 ze dne 17. ledna 2019, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 16, 18.1.2019, s. 5), prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1690 ze dne 9. listopadu 2018, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1579, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/163 (Úř. věst. L 283, 12.11.2018, s. 1), prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(43)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(44)  World Bank Open Data – Upper Middle Income, https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(45)  http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=30608

(46)  http://web.turkstat.gov.tr/PreTablo.do?alt_id=1008

(47)  http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(48)  Chemické výrobky nebo přípravky, sestávající převážně z organických sloučenin, v kapalném stavu při 20 °C, jinde neuvedené.

(49)  Dřevěné bedny.

(50)  Jednoduché palety a nástavce palet ze dřeva.

(51)  Papír.

(52)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(53)  Představuje méně než 3 % celkového objemu surovin.

(54)  http://web.turkstat.gov.tr/PreTablo.do?alt_id=1008

(55)  http://www.turkstat.gov.tr/ZipGetir.do?id=27666&class=onceki (poslední přístup dne 11. března 2019). 100 kurušů = 1 turecká lira.

(56)  http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=30608

(57)  http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=30608

(58)  Strana 22 žádosti o přezkum.

(59)  Viz příloha 21 A žádosti o přezkum.

(60)  Strana 34 žádosti o přezkum a příloha 8 A žádosti o přezkum.

(61)  Xinyi Solar Holdings Limited, výroční zpráva za rok 2019, https://www.xinyisolar.com/en/qynb/list.aspx, náhled v květnu 2020. „Rok [2019] byl pro čínský fotovoltaický trh přechodným obdobím. Projekty v oblasti fotovoltaiky se vyvinuly z projektů výhradně motivovaných subvencemi v kombinaci projektů „bez subvencí“ a projektů „podporovaných FiT“. […] Opožděné vydávání politik a schvalování projektů snížilo v průběhu roku v Číně ochotu k pořízení fotovoltaického zařízení. […] Robustní celosvětová poptávka po fotovoltaických zařízeních v průběhu roku byla založena především na jiných zemích než Číně.“

(62)  Strana 35 žádosti o přezkum. Viz také oddíl 3.2.2.5.

(63)  Viz 2. bod odůvodnění.

(64)  Viz 2. bod odůvodnění.

(65)  Žádost o přezkum, kapitola 3.5.

(66)  Žádost o přezkum, kapitola 3.5. Viz také analýza v oddíle 6 – Zájem Unie.

(67)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 470/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 1).

(68)  Výroba solárního skla vyžaduje rozehřátí a provoz pece bez přerušení (24 hodin denně/7 dní v týdnu). Vzhledem k jeho technické povaze nelze tento proces zastavit.

(69)  Antidumpingová a antisubvenční opatření týkající se solárních panelů byla uložena na konci roku 2013 na dobu dvou let. V březnu 2017 byla opatření prodloužena o 18 měsíců (https://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1904).

(70)  Nařízení Komise (EU) č. 1205/2013 ze dne 26. listopadu 2013 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz solárního skla z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 316, 27.11.2013, s. 8, 157. bod odůvodnění).

(71)  Zdroj: A multidimensional optimisation approach to improve module efficiency, power and costs (Multidimenzionální optimalizační přístup ke zlepšení účinnosti, výkonu a nákladů modulu), Jibran Shahid, Max Mittag, Martin Heinrich, Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE,

https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/publications/conference-paper/35-eupvsec-2018/Shahid_5DO83.pdf

(72)  Zdroj: The Mechanical Engineering Industry Association (VDMA), https://pv-manufacturing.org/wp-content/uploads/2019/03/ITRPV-2019.pdf

(73)  Jednou z největších společností, která ukončila výrobu, byla společnost Solarworld, jejíž kapacita podle sdružení EU ProSun činila 700 MW. Tato společnost výrobu ukončila v roce 2018 (https://www.pv-magazine.com/2019/02/11/investor-search-for-solarworld-failed-module-factory-to-be-auctioned-off/).

(74)  Internetové stránky společnosti F-Solar uvádějí kapacitu 750 t/den https://www.fsolar.de/en V závislosti na sortimentu výrobků může tento objem odpovídat 20 až 30 milionům m2. Kromě společnosti F-Solar působí na trhu několik dalších menších výrobců, jako je Petra Glass (Rakousko), Pressglass (Polsko), Sunarc (Dánsko), Lambert (Německo), Onyxsolar (Španělsko), Covexglass (Polsko), DA Glass (Polsko), Schollglass (Polsko), tvitec (Španělsko), Hecker (Německo), Ertex solar (Rakousko), ILVA Glass (Itálie).

(75)  Zdroj: EU ProSun.

(76)  Pro širší rámec viz příloha sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, Brusel, 11.12.2019, COM(2019) 640 final, https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/european-green-deal-communication-annex-roadmap_en.pdf

(77)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, Brusel, 11.12.2019, COM(2019) 640 final, https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/european-green-deal-communication_en.pdf, s. 6.

(78)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(79)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


PŘÍLOHA 1

V platné obchodní faktuře podle čl. 1 odst. 3 musí být uvedeny tyto údaje:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (plocha v m2) solárního skla prodaného na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3.

Datum a podpis odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU