(EU) 2020/873Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/873 ze dne 24. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o některé úpravy v reakci na pandemii COVID-19

Publikováno: Úř. věst. L 204, 26.6.2020, s. 4-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. června 2020 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. června 2020 Nabývá účinnosti: 27. června 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Celá hlavička předpisu je dostupná pouze pro registrované uživatele.



26.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/4


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/873

ze dne 24. června 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o některé úpravy v reakci na pandemii COVID-19

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) stanoví společně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5) obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „instituce“) působící v Unii. Tento obezřetnostní regulační rámec, jenž byl přijat v návaznosti na finanční krizi probíhající letech 2007–2008 a do značné míry vychází z mezinárodních standardů, jež v roce 2010 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled a jež vešly ve známost jako rámec Basilej III, přispěl ke zvýšení odolnosti institucí působících v Unii a lépe je připravil, aby mohly řešit potenciální obtíže, včetně obtíží vyplývajících z možných budoucích krizí.

(2)

Od svého vstupu v platnost bylo nařízení (EU) č. 575/2013 několikrát pozměněno, aby řešilo přetrvávající nedostatky v obezřetnostním regulačním rámci a provedlo některé zbývající prvky globální reformy finančních služeb, které jsou zásadní pro zajištění odolnosti institucí. Jako jednu z těchto změn nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 (6) zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení Mezinárodního standardu účetního výkaznictví – Finanční nástroje (IFRS 9) na kapitál. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 (7) zavedlo v nařízení (EU) č. 575/2013 požadavek na minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, takzvané obezřetnostní jištění.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (8) dále zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 některé konečné prvky dokončeného rámce Basilej III. Ty mimo jiné zahrnují novou definici pákového poměru a kapitálovou rezervu k pákovému poměru, které brání institucím v nadměrném zvyšování páky, jakož i ustanovení o příznivějším obezřetnostním zacházení s některými aktivy v podobě softwaru a o příznivějším zacházení s některými úvěry zajištěnými důchody nebo platy, revidovaný podpůrný koeficient pro úvěry malým a středním podnikům a novou úpravu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, jež poskytují nebo podporují základní veřejné služby (dále jen „podpůrný koeficient pro infrastrukturu“).

(4)

Závažný hospodářský otřes způsobený pandemií COVID-19 a výjimečná opatření proti šíření nákazy měly dalekosáhlý dopad na hospodářství. Podniky čelí narušení v dodavatelských řetězcích, dočasným uzavřením a omezené poptávce, domácnosti jsou ohroženy nezaměstnaností a poklesem příjmů. Orgány veřejné moci na úrovni Unie a členských států provedly rozhodné kroky na podporu domácností a solventních podniků, aby tyto mohly odolat tomuto závažnému, avšak dočasnému zpomalení hospodářské činnosti a z toho plynoucím nedostatkům likvidity.

(5)

Instituce budou hrát klíčovou úlohu v přispívání k oživení. Zároveň budou pravděpodobně samy zasaženy zhoršující se hospodářskou situací. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10), a příslušné orgány poskytly institucím dočasný kapitál, likviditu a operační úlevu s cílem zajistit, aby instituce mohly i nadále plnit svoji úlohu při financování reálné ekonomiky i přes náročnější prostředí. Zejména Komise, Evropská centrální banka a EBA objasnily uplatňování flexibility, která je již zakotvena v nařízení (EU) č. 575/2013, vydáním výkladů a pokynů k uplatňování obezřetnostního rámce v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tyto pokyny zahrnují interpretační sdělení Komise ze dne 28. dubna 2020 o uplatňování účetního a obezřetnostního rámce za účelem usnadnění poskytování bankovních úvěrů v EU – Podpora podnikům a domácnostem v souvislosti s krizí COVID-19. V reakci na pandemii COVID-19 Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž umožnil určitou flexibilitu při uplatňování mezinárodních standardů.

(6)

Je důležité, aby instituce využívaly svého kapitálu tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a aby jim to regulační rámec Unie usnadnil a současně zajistil, aby jednaly obezřetně. Navíc k flexibilitě stanovené ve stávajících pravidlech by cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 zajistily, aby byl obezřetnostní regulační rámec hladce propojen s různými opatřeními, která řeší pandemii COVID-19.

(7)

Mimořádné okolnosti pandemie COVID-19 a nebývalý rozsah výzev vyvolaly poptávku po okamžitých krocích k zajištění toho, aby instituce byly schopny účinně směrovat finanční prostředky podnikům a domácnostem a vstřebat hospodářské otřesy způsobené pandemií COVID-19.

(8)

Záruky poskytnuté v souvislosti s pandemií COVID-19 vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, které jsou považovány za stejně úvěruschopné podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku stanoveného v části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, jsou srovnatelné z hlediska jejich účinků zmírňování rizik se zárukami poskytovanými státními vývozními úvěrovými agenturami uvedenými v článku 47c nařízení (EU) č. 575/2013. Je proto oprávněné sladit požadavky na minimální krytí pro nevýkonné expozice, na něž se vztahují záruky poskytnuté vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, s požadavky na minimální krytí pro nevýkonné expozice, které využívají záruky poskytované státními vývozními úvěrovými agenturami.

(9)

V souvislosti s pandemií COVID-19 vyšlo najevo, že možnost dočasně vyloučit některé expozice vůči centrálním bankám z výpočtu celkové míry expozic instituce, jak stanoví článek 429a nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, by mohla mít v průběhu krizové situace zásadní význam. Diskreční pravomoc k vyloučení těchto expozic se však začne uplatňovat až od 28. června 2021. Do uvedeného dne by tak příslušné orgány tento nástroj nemohly využívat k řešení nárůstu expozic vůči centrálním bankám, k němuž podle očekávání dojde v důsledku opatření měnové politiky, která jsou používána ke zmírnění hospodářských dopadů pandemie COVID-19. Navíc se zdá, že účinnosti tohoto opatření brání snížená flexibilita vyplývající z kompenzačního mechanismu, který je spojen s takovými dočasnými vyloučeními, což by omezovalo schopnost institucí v krizové situaci zvýšit expozice vůči centrálním bankám. To by v konečném důsledku mohlo instituci nutit ke snižování objemu svých úvěrů poskytovaných domácnostem a podnikům. Aby se zabránilo nežádoucím důsledkům souvisejícím s kompenzačním mechanismem a aby se zajistila účinnost tohoto vyloučení s ohledem na možné budoucí otřesy a krize, měl by být proto kompenzační mechanismus změněn. S cílem zajistit, aby byla tato diskreční pravomoc k dispozici již během současné pandemie COVID-19, by možnost dočasného vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám navíc měla být k dispozici již před tím, než se v souladu s právem Unie stane dne 28. června 2021 použitelným požadavek na pákový poměr stanovený v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013. Dokud nebudou změněná ustanovení týkající se výpočtu pákového poměru zavedená nařízením (EU) 2019/876 použitelná, měl by se článek 429a nadále používat ve znění zavedeném nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 (11).

(10)

V roce 2017 revidoval Basilejský výbor pro bankovní dohled výpočet hodnoty expozice pákového poměru pro nákupy nebo prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání tak, aby bylo zajištěno, že zacházení náležitě zohledňuje inherentní pákový efekt spojený s těmito obchody a že případné účetní rozdíly neovlivňují výpočet u institucí se srovnatelnými pozicemi. V Unii byla tato revize zavedena nařízením (EU) 2019/876. Toto příznivější zacházení je však použitelné až od 28. června 2021. S ohledem na to, že by revidovaný výpočet vhodněji odrážel skutečný pákový efekt transakce a současně by zvýšil schopnost instituce poskytovat úvěry a absorbovat ztráty během pandemie COVID-19, měly by ho instituce mít možnost dočasně uplatňovat již předtím, než začne být ustanovení zavedené nařízením (EU) 2019/876 použitelné pro všechny instituce v Unii.

(11)

Na mnoho institucí působících v Unii se od 1. ledna 2018 vztahují IFRS 9. V souladu s mezinárodními standardy přijatými Basilejským výborem pro bankovní dohled zavedlo nařízení (EU) 2017/2395 v nařízení (EU) č. 575/2013 přechodná opatření ke zmírnění potenciálně výrazného negativního dopadu vykazování očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9 na kmenový kapitál tier 1 institucí.

(12)

Použití IFRS 9 během hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 by mohlo vést k náhlému významnému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, protože u řady expozic by mohlo být třeba započítat očekávané ztráty během celé doby jejich trvání. Basilejský výbor pro bankovní dohled, EBA a ESMA objasnily, že se od institucí očekává, že ve výjimečných situacích, jako je pandemie COVID-19, nebudou své stávající přístupy k očekávaným úvěrovým ztrátám uplatňovat mechanicky, ale namísto toho využijí flexibilitu, která je v IFRS 9 obsažena, například s cílem náležitě zohlednit dlouhodobé hospodářské trendy. Dne 3. dubna 2020 se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl, že umožní větší flexibilitu při provádění přechodných opatření, kterými se postupně zavádí dopad IFRS 9. Aby se omezila případná volatilita regulatorního kapitálu, k níž by mohlo dojít, pokud by pandemie COVID-19 vedla k výraznému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, je nezbytné prodloužit platnost přechodných opatření i v právních předpisech Unie.

(13)

Aby se zmírnily potenciální dopady, které by mohl mít náhlý nárůst opravných položek na očekávané úvěrové ztráty na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, měla by být přechodná opatření prodloužena o dva roky a instituce by měly mít možnost v plném rozsahu zpětně zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 jakékoli zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, které v letech 2020 a 2021 uznají za svá finanční aktiva, jež nejsou úvěrově znehodnocena. Tyto změny by přinesly další zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na možný nárůst potřeb institucí v oblasti tvorby rezerv v rámci IFRS 9 a zároveň by byla zachována přechodná opatření pro částky očekávaných úvěrových ztrát stanovené před pandemií COVID-19.

(14)

Instituce, které se již dříve rozhodly přechodných opatření využít nebo nevyužít, by měly mít možnost toto rozhodnutí během nového přechodného období kdykoli zvrátit, s výhradou předchozího svolení jejich příslušného orgánu. Příslušný orgán by měl zajistit, aby tato zvrácení nebyla motivována důvody souvisejícími s regulatorní arbitráží. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu by poté instituce měly mít možnost rozhodnout se, že přestanou využívat přechodná opatření.

(15)

Mimořádný dopad pandemie COVID-19 je pozorován rovněž ve vztahu k extrémní míře volatility na finančních trzích, která spolu s nejistotou vede ke zvýšeným výnosům z veřejného dluhu, což následně vyvolává nerealizované ztráty z veřejného dluhu v držení institucí. Za účelem zmírnění značného nepříznivého dopadu volatility na trzích s dluhem ústředních vládních institucí během pandemie COVID-19 na regulatorní kapitál institucí, a tudíž na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry, by měl být znovu zaveden dočasný obezřetnostní filtr, který by tento dopad zmírňoval.

(16)

Instituce jsou povinny denně zpětně testovat své interní modely s cílem posoudit, zda tyto modely vytvářejí dostatečné kapitálové požadavky k absorpci portfoliových ztrát. Pokud by počet nevyhovujících výsledků u požadavku zpětného testování, takzvaných překročení, převýšil určité množství za rok, vedlo by to k uplatnění dodatečného kvantitativního multiplikátoru na kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočtené pomocí interních modelů. Požadavek zpětného testování je v době extrémní volatility, jako je ta způsobená pandemií COVID-19, velmi procyklický. Kvantitativní multiplikátor pro tržní riziko uplatňovaný na interní modely se v důsledku krize výrazně zvýšil. Zatímco rámec Basilej III pro tržní riziko umožňuje příslušným orgánům vliv takovýchto mimořádných událostí v interních modelech tržního rizika zmírnit, podle nařízení (EU) č. 575/2013 není takový prostor pro uvážení pro orgán dohledu plně k dispozici. Proto by měla být pro příslušné orgány zavedena dodatečná flexibilita ke zmírňování nepříznivých účinků extrémní volatility trhu pozorované během pandemie COVID-19, aby se vyloučila překročení, k nimž došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 a která nejsou způsobena nedostatky v interních modelech. Na základě zkušeností z pandemie COVID-19 by Komise měla posoudit, zda by tato flexibilita měla být k dispozici i v budoucích situacích extrémní volatility trhu.

(17)

V březnu 2020 skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu (GHOS) zrevidovala harmonogram provádění konečných prvků rámce Basilej III. Ačkoli většina konečných prvků musí být ještě provedena v právu Unie, požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné instituce již byl proveden prostřednictvím změn, které přineslo nařízení (EU) 2019/876. Proto, a také aby byly zajištěny rovné podmínky na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii a působící i mimo Unii, by datum použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru stanovené v uvedeném nařízení mělo být odloženo o jeden rok na 1. leden 2023. Vzhledem k odložení použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru by v průběhu doby odkladu nemělo žádné důsledky nesplnění uvedeného požadavku, jak stanoví článek 141c směrnice 2013/36/EU, a neuplatnilo by se žádné související omezení týkající se rozdělování výnosů stanovené v článku 141b uvedené směrnice.

(18)

Článek 123 nařízení (EU) č. 575/2013 byl změněn nařízením (EU) 2019/876 s cílem umožnit příznivější zacházení s úvěry, které úvěrové instituce poskytují důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka na uvedenou úvěrovou instituci. Uplatňování takového zacházení v souvislosti s pandemií COVID-19 by motivovalo instituce k tomu, aby zvýšily poskytování úvěrů zaměstnancům a důchodcům. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedeného ustanovení tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(19)

Podpůrný koeficient pro úvěry malým a středním podnikům a podpůrný koeficient pro infrastrukturu umožňují příznivější zacházení s některými expozicemi vůči malým a středním podnikům a infrastruktuře, a jejich použití v souvislosti s pandemií COVID-19 by proto motivovalo instituce k tomu, aby jim poskytly více tolik potřebných úvěrů. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedených dvou podpůrných koeficientů tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(20)

Obezřetnostní zacházení s některými aktivy v podobě softwaru bylo pozměněno nařízením (EU) 2019/876 s cílem dále podpořit přechod k více digitalizovanému bankovnímu sektoru. V souvislosti se zrychleným využíváním digitálních služeb v důsledku veřejných opatření přijatých za účelem řešení pandemie COVID-19 by použitelnost těchto změn měla nastat dříve.

(21)

Na podporu opatření k boji proti následkům pandemie COVID-19 by mohlo být nezbytné veřejné financování prostřednictvím vydávání státních dluhopisů denominovaných v národní měně jiného členského státu. Aby se zabránilo zbytečným omezením pro instituce, které do takových dluhopisů investují, je vhodné znovu zavést přechodná opatření pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám denominované v národní měně jiného členského státu, pokud jde o zacházení s nimi podle rámce úvěrového rizika, a prodloužit přechodná opatření, pokud jde o zacházení s nimi v rámci limitů velkých expozic.

(22)

Za výjimečných okolností vyvolaných pandemií COVID-19 se od zúčastněných subjektů očekává, že přispějí k úsilí o oživení. EBA, Evropská centrální banka a další příslušné orgány vydaly doporučení, aby instituce během pandemie COVID-19 pozastavily vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. K zajištění důsledného uplatňování těchto doporučení by příslušné orgány měly plně využívat svých pravomocí v oblasti dohledu, včetně pravomocí ukládat institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů nebo případně omezení pohyblivé složky odměny v souladu se směrnicí 2013/36/EU. Na základě zkušeností z pandemie COVID-19 by Komise měla posoudit, zda by měly být příslušným orgánům svěřeny další pravomoci, aby mohly za výjimečných okolností ukládat závazná omezení týkající se rozdělování výnosů.

(23)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž maximalizovat schopnost institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)

Aby mimořádná podpůrná opatření přijatá za účelem zmírnění dopadu pandemie COVID-19 byla v plném rozsahu účinná, pokud jde o udržení odolnosti bankovního sektoru a poskytnutí pobídky institucím k tomu, aby nadále poskytovaly úvěry, je nezbytné, aby se jejich zmírňující účinek okamžitě projevil ve způsobu, jakým jsou stanoveny regulativní kapitálové požadavky. S ohledem na naléhavost uvedených úprav obezřetnostního regulačního rámce by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(25)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými pandemií COVID-19 je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(26)

Nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)

V čl. 47c odst. 4 se návětí nahrazuje tímto:

„4.   Odchylně od odstavce 3 tohoto článku se na část nevýkonné expozice, na kterou poskytla záruku nebo kterou pojistila státní vývozní úvěrová agenturou nebo na kterou poskytl záruku nebo protizáruku způsobilý poskytovatel zajištění uvedený v čl. 201 odst. 1 písm. a) až e), vůči které mu by nezajištěné expozice měly podle části třetí hlavy II kapitoly 2 přidělenu rizikovou váhu 0 %, uplatní tyto koeficienty:“.

2)

V článku 114 se zrušuje odstavec 6.

3)

V čl. 150 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám je podle čl. 114 odst. 2 nebo 4 přidělena riziková váha 0 %;“.

4)

Článek 429a ve znění nařízení (EU) 2019/876 se mění takto:

a)

v odst. 1 písm. n) se návětí nahrazuje tímto:

„n)

následující expozice vůči centrální bance dané instituce při zachování podmínek stanovených v odstavcích 5 a 6:“;

b)

odstavec 5 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„Instituce mohou vyloučit expozice uvedené v odst. 1 písm. n), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:“;

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)

příslušný orgán instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou určil a veřejně vyhlásil datum považované za datum vzniku výjimečných okolností; toto datum musí být nastaveno na konec čtvrtletí.“;

c)

v odstavci 7 se definice „EMLR“a „CB“ nahrazují tímto:

„EMLR = celková míra expozic dané instituce vypočtená v souladu s čl. 429 odst. 4, včetně expozic vyloučených v souladu s odst. 1 písm. n) tohoto článku, k datu uvedenému v odst. 5 písm. c) tohoto článku; a

CB = denní průměrná celková hodnota expozic dané instituce vůči její centrální bance, které jsou způsobilé k vyloučení v souladu s odst. 1 písm. n), vypočtená za úplné udržovací období rezerv centrální banky bezprostředně předcházející datu uvedenému v odst. 5 písm. c).“

5)

Článek 467 se zrušuje.

6)

Článek 468 se nahrazuje tímto:

„Článek 468

Dočasné zacházení s nerealizovanými zisky a ztrátami při oceňování reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření s ohledem na pandemii COVID-19

1.   Odchylně od článku 35 mohou instituce v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022 (dále jen „období dočasného zacházení“) z výpočtu položek kmenového kapitálu tier 1 vyloučit částku A stanovenou podle tohoto vzorce:

Image 1

kde:

a

=

výše nerealizovaných zisků a ztrát nahromaděných od 31. prosince 2019 a vykázaných v rozvaze jako „změny reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření“, jež odpovídá expozicím vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 (dále jen „příloha týkající se IFRS 9“), a

f

=

koeficient, který se použije na každý vykazovaný rok během období dočasného zacházení v souladu s odstavcem 2.

2.   Pro výpočet částky A uvedené v odstavci 1 použijí instituce tyto koeficienty f:

a)

1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b)

0,7 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c)

0,4 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

3.   Rozhodne-li se instituce uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1, uvědomí o svém rozhodnutí příslušný orgán nejpozději 45 dní před koncem lhůty pro zasílání zpráv týkajících se informací založených na tomto zacházení. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu může instituce v průběhu období dočasného zacházení své prvotní rozhodnutí jednou zvrátit. Pokud instituce uplatňují toto zacházení, tuto skutečnost zveřejní.

4.   Pokud instituce z výpočtu položek svého kmenového kapitálu tier 1 vyloučí částku nerealizovaných ztrát podle odstavce 1 tohoto článku, přepočítá veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, které se počítají s použitím kterékoli z následujících hodnot:

a)

výše odložených daňových pohledávek, která se od položek kmenového kapitálu tier 1 odečítá podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nebo je rizikově vážena podle čl. 48 odst. 4;

b)

objem specifických úprav o úvěrové riziko.

Při přepočítávání dotčeného požadavku nebere instituce v úvahu vliv, který na tyto položky mají opravné položky na očekávané úvěrové ztráty týkající se expozic vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze týkající se IFRS 9.

5.   Během období stanovených v odstavci 2 tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, celkovém kapitálovém poměru, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1 a pákovém poměru, které by měly, kdyby toto zacházení neuplatňovaly.“

7)

Článek 473a se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Odchylně od článku 50 mohou do konce přechodných období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku následující instituce zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 částku vypočtenou v souladu s tímto odstavcem:“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Částka uvedená v prvním pododstavci se vypočítá jako součet těchto hodnot:

a)

u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 částky (ABSA) vypočtené podle tohoto vzorce:

Image 2

kde

A2,SA

=

částka vypočtená podle odstavce 2;

A4,SA

=

částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3;

Image 3

Image 4

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020;

Image 5

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později;

f1

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,SA;

t2

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,SA;

t 3

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky

Image 6

;

b)

u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 částky (ABIRB) vypočtené podle tohoto vzorce:

Image 7

kde

A2,IRB

=

částka vypočtená podle odstavce 2 a upravená podle odst. 5 písm. a);

A4,IRB

=

částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3 a upravených podle odst. 5 písm. b) a c);

Image 8

Image 9

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení, k 1. lednu 2020. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu

Image 10

nulu;

Image 11

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu

Image 12

nulu;

f1

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,IRB;

t2

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,IRB“;

t3

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky

Image 13

“;

b)

v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k datu vykázání, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9;

b)

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později.“;

c)

v odstavci 5 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b)

instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. a) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení k datu vykázání. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky v odst. 3 písm. a) tohoto článku nulu;

c)

instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. b) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky uvedenou v odst. 3 písm. b) tohoto článku nulu.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f1:

a)

0,7 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b)

0,5 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c)

0,25 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d)

0 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až d) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až d) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.“;

e)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a.   Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f2:

a)

1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b)

1 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c)

0,75 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d)

0,5 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023;

e)

0,25 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až e) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až e) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.“;

f)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„7a.   Odchylně od odst. 7 písm. b) tohoto článku mohou instituce při přepočítávání požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU přidělit částce ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku rizikovou váhu 100 %. Pro účely výpočtu celkové míry expozic uvedené v čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení přičtou instituce k celkové míře expozic částku ABSA uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku a částku ABIRB uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku.

Volbu toho, zda použijí výpočet uvedený v odst. 7 písm. b), nebo výpočet uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce, smějí instituce učinit pouze jednou. Své rozhodnutí instituce zpřístupní.“;

g)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Během období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, oznámí příslušným orgánům a zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1, celkovém kapitálovém poměru a pákovém poměru, které by měly, kdyby tento článek neuplatňovaly.“;

h)

odstavec 9 se mění takto:

i)

první a druhý pododstavec se nahrazují tímto:

„9.   Instituce se rozhodne, zda bude opatření stanovená v tomto článku během přechodného období uplatňovat, a o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní.

Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 4; v tom případě o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A4,SA, A4,IRB, Image 14, Image 15, t2 a t3 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní.“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které zní:

„Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 2; v takovém případě o svém rozhodnutí neprodleně informuje příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A2,SA, A2,IRB a t1 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu.

Příslušné orgány oznámí EBA alespoň jednou ročně uplatňování tohoto článku institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.“

8)

V článku 495 se zrušuje odstavec 2.

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 500a

Dočasné zacházení s veřejným dluhem vydaným v měně jiného členského státu

1.   Odchylně od čl. 114 odst. 2 platí do 31. prosince 2024 pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států denominované a financované v národní měně jiného členského státu:

a)

do 31. prosince 2022 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 0 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

b)

v roce 2023 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 20 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

c)

v roce 2024 riziková činí váha uplatňovaná na hodnoty expozic 50 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2.

2.   Odchylně od čl. 395 odst. 1 a čl. 493 odst. 4 mohou příslušné orgány institucím dovolit nabývat expozice uvedené v odstavci 1 tohoto článku až do těchto limitů:

a)

100 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2023;

b)

75 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2024;

c)

50 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2025.

Limity uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použijí na hodnoty expozic po započtení účinku snižování úvěrového rizika podle článků 399 až 403.

3.   Odchylně od čl. 150 odst. 1 písm. d) bodu ii) mohou instituce po obdržení předchozího svolení příslušných orgánů a při splnění podmínek stanovených v článku 150 použít standardizovaný přístup i u expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám, kterým je podle odstavce 1 tohoto článku přidělena riziková váha 0 %.

Článek 500b

Dočasné vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19

1.   Odchylně od čl. 429 odst. 4 může instituce do 27. června 2021, při splnění podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, ze své celkové míry expozic vyloučit tyto expozice vůči své centrální bance:

a)

mince a bankovky představující zákonné platidlo v jurisdikci centrální banky;

b)

aktiva představující pohledávky vůči centrální bance, včetně rezerv držených u centrální banky.

Částka vyloučená institucí nesmí překročit denní průměrnou výši expozic uvedených v prvním pododstavci za poslední úplné udržovací období rezerv centrální banky této instituce.

2.   Expozice vyjmenované v odstavci 1 může instituce vyloučit, pokud příslušný orgán dané instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou rozhodl a veřejně prohlásil, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení s cílem usnadnit provádění měnových politik.

Expozice vyloučené podle odstavce 1 musí splňovat obě tyto podmínky:

a)

jsou denominovány v téže měně jako vklady přijímané institucí;

b)

jejich průměrná splatnost nepřesahuje výraznou měrou průměrnou splatnost vkladů přijímaných institucí.

Instituce, která vyloučí expozice vůči své centrální bance ze své celkové míry expozic v souladu s odstavcem 1, rovněž zpřístupní pákový poměr, který by měla, kdyby tyto expozice nevyloučila.

Článek 500c

Vyloučení překročení zjištěných při zpětném testování z výpočtu plus faktoru s ohledem na pandemii COVID-19

Odchylně od čl. 366 odst. 3 mohou příslušné orgány za výjimečných okolností institucím v individuálních případech povolit, aby z výpočtu plus faktoru stanoveného v čl. 366 odst. 3 vyloučily ta překročení zjištěná při institucí provedeném zpětném testování hypotetických a skutečných změn, která nejsou způsobena nedostatky v interním modelu a k nimž došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Článek 500d

Dočasný výpočet hodnoty expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání s ohledem na pandemii COVID-19

1.   Odchylně od čl. 429 odst. 4 mohou instituce do 27. června 2021 vypočítávat hodnotu expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Instituce zacházejí s hotovostí související s prodeji s obvyklým termínem dodání nebo cennými papíry souvisejícími s nákupy s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a).

3.   Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu obchodu, reverzují všechny kompenzace mezi hotovostními pohledávkami pro prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání a hotovostními závazky pro nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání povolené podle uvedeného účetního rámce. Po reverzi účetních kompenzací mohou instituce provést kompenzaci mezi těmito hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, pokud jsou související prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání vypořádány na základě dodání proti zaplacení.

4.   Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu vypořádání, zahrnou do celkové míry expozic úplnou nominální hodnotu příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání.

Instituce mohou provést kompenzaci mezi úplnou nominální hodnotou příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání a úplnou nominální hodnotou hotovostních pohledávek týkajících se prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání pouze v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:

a)

příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání jsou vypořádány na základě dodání proti zaplacení;

b)

nakoupená a prodaná finanční aktiva, která jsou spojena s hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, jsou oceněna reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty a zahrnuta v obchodním portfoliu instituce.

5.   Pro účely tohoto článku se „nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání“ rozumí nákup nebo prodej cenných papírů na základě smlouvy, jejíž podmínky vyžadují dodání cenného papíru ve lhůtě obecně stanovené právním předpisem nebo zvyklostí platnou na daném trhu.“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 518b

Zpráva o překročeních a o pravomocích v oblasti dohledu omezit rozdělení výnosů

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda jsou výjimečné okolnosti, které vedou k vážnému ekonomickému narušení řádného fungování a integrity finančních trhů, důvodem k tomu, aby:

a)

bylo během těchto období příslušným orgánům povoleno vyloučit z interních modelů tržního rizika institucí překročení, která nejsou způsobena nedostatky v těchto modelech;

b)

byly během těchto období příslušným orgánům svěřeny další pravomoci ukládat během těchto období institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů.

Ve vhodných případech Komise zváží další opatření.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2019/876

Článek 3 nařízení (EU) 2019/876 se mění takto:

1)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.

Tyto body článku 1 tohoto nařízení se použijí ode dne 27. června 2020:

a)

bod 59, pokud jde o ustanovení o zacházení s některými půjčkami poskytnutými úvěrovými institucemi důchodcům nebo zaměstnancům, obsažená v článku 123 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

bod 133, pokud jde o ustanovení o úpravě rizikově vážených expozic vůči malým a středním podnikům, u nichž nedošlo k selhání, obsažená v článku 501 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

bod 134, pokud jde o ustanovení týkající se úpravy kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, které poskytují nebo podporují základní veřejné služby, obsažená v článku 501a nařízení (EU) č. 575/2013.“;

2)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.

Bod 46 písm. b) článku 1 tohoto nařízení, pokud jde o nový požadavek na kapitál institucí G-SVI stanovený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, se použije ode dne 1. ledna 2023.“;

3)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Bod 18 článku 1 tohoto nařízení, pokud jde o čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, který obsahuje ustanovení o osvobození od odpočtů obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, se použije ode dne vstupu regulačních technických norem uvedených v čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 v platnost.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 27. června 2020.

Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se čl. 1 bod 4 použije ode dne 28. června 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

N. BRNJAC


(1)  Úř. věst. C 180, 29.5.2020, s. 4.

(2)  Stanovisko ze dne 10. června 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18.června 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2020.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27),

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 37).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU