(EU) 2020/692Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP)

(1)

Přijetím „právního rámce pro zdraví zvířat“ byly v nedávné době aktualizovány právní předpisy Unie v oblasti zdraví zvířat. Uvedené nařízení, které vstoupilo v platnost 20. dubna 2016 a které se použije od 21. dubna 2021, zrušilo a nahradilo přibližně 40 základních aktů. Vyžaduje také přijetí mnoha nařízení v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení Komise, kterými se zruší a nahradí přibližně 400 aktů Komise, jež existovaly v oblasti zdraví zvířat před novým právním rámcem vytvořeným tímto „právním rámcem pro zdraví zvířat“.

(2)

Od přijetí prvních veterinárních pravidel na úrovni Unie se obchodní podmínky vyvíjely, přičemž objem obchodu se zvířaty, zárodečnými produkty a produkty živočišného původu významně vzrostl, a to jak v rámci Unie, tak i s třetími zeměmi. V průběhu stejného období byly v Unii některé nákazy v důsledku unijních veterinárních politik a pravidel eradikovány a v mnoha členských státech je jiným nákazám předcházeno nebo jsou tlumeny. Při několika příležitostech však nově se objevující nákazy přinesly nové výzvy pro nákazový status Unie, obchod a místní ekonomiku v oblastech zasažených uvedenými nákazami.

(3)

Pravidla stanovená v tomto aktu doplňují pravidla, která jsou již stanovena v „právním rámci pro zdraví zvířat“. Měla by poskytovat potřebné záruky zajišťující, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu vstupující do Unie nepředstavovaly veterinární riziko pro chovaná a volně žijící zvířata, které by mohlo ohrozit nákazový status Unie, pokud jde o nákazy zvířat, a mít škodlivý hospodářský dopad na příslušná odvětví.

(4)

V článku 234 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že dokud nebudou přijaty akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví veterinární požadavky, pokud jde o konkrétní druh a kategorii zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, mohou členské státy po vyhodnocení souvisejících rizik použít vnitrostátní předpisy, jestliže tyto předpisy splňují některé požadavky stanovené v uvedeném nařízení. Proto se na vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, na něž se nevztahuje toto nařízení, do Unie mohou vztahovat takové vnitrostátní předpisy uplatňované členskými státy.

(5)

Stávající veterinární pravidla stanovená v předchozích aktech Komise, která se týkají vstupu zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, se prokázala jako účinná, a proto je třeba v tomto nařízení udržet cíl a podstatu těchto stávajících pravidel a aktualizovat je tak, aby zohledňovala pravidla zlepšování právní úpravy, nový rámec pro zdraví zvířat stanovený v „právním rámci pro zdraví zvířat“ a nově dostupné vědecké znalosti, mezinárodní standardy a zkušenosti s uplatňováním předchozích unijních aktů.

(6)

Aby nedocházelo ke zbytečnému narušení obchodu, měly by veterinární požadavky na vstup zásilek spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení do Unie zajistit hladký přechod od požadavků stanovených v dřívějších unijní aktech.

(7)

„Právní rámec pro zdraví zvířat“ stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat přenosných na zvířata nebo na člověka. Veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie jsou stanoveny v kapitole 1 části V uvedeného nařízení, kde se konkrétně uvádí, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci doplňující veterinární požadavky již v něm stanovené.

(8)

V čl. 229 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanoveny požadavky, podle nichž mají členské státy povolit vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie. Požadavky zahrnují podmínky týkající se třetí země nebo území původu, zařízení původu, veterinárních požadavků, které musí tyto zásilky splňovat, jakož i veterinárního osvědčení, prohlášení nebo jiného dokumentu, které musí být k těmto zásilkám přiloženy.

(9)

Dále je v čl. 234 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ stanoveno, že veterinární požadavky na vstup zásilek druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí nebo území či jejich oblastí musí být alespoň stejně přísné jako veterinární požadavky stanovené v uvedeném nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle něj, které se vztahují na přemísťování dotčených druhů a kategorií těchto komodit v rámci Unie. Nejsou-li tyto požadavky stejně přísné jako požadavky v nařízení, musí nabízet rovnocenné záruky vzhledem k veterinárním požadavkům stanoveným v části IV uvedeného nařízení.

(10)

V čl. 234 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanoveny akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty za účelem doplnění pravidel stanovených v uvedeném nařízení, pokud jde o veterinární požadavky na vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí a území a na přemísťování těchto komodit po jejich vstupu do Unie v rámci Unie a manipulaci s nimi za účelem zmírnění příslušných možných rizik.

(11)

V čl. 237 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že členské státy povolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie pouze tehdy, pokud jsou takové zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením a prohlášením nebo jinými dokumenty vyžadovanými podle uvedeného nařízení. V čl. 237 odst. 2 uvedeného nařízení je stanoveno, že veterinární osvědčení musí být ověřeno a podepsáno úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území původu. V této souvislosti je v čl. 237 odst. 4 „právního rámce pro zdraví zvířat“ stanoveno, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se odchylek od požadavků na veterinární osvědčení podle čl. 237 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a stanoví pravidla, která vyžadují, aby tyto zásilky byly doprovázeny prohlášením nebo jinými dokumenty.

(12)

V čl. 239 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se zvláštních pravidel a doplňkových požadavků pro některé zvláštní typy vstupu zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a stanoví odchylky od obecných veterinárních požadavků uvedených v čl. 229 odst. 1 a čl. 237 odst. 1 uvedeného nařízení a v doplňkových pravidlech stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 234 odst. 2 a čl. 237 odst. 4 uvedeného nařízení.

(13)

Doplňující pravidla, která mají být stanovena v tomto nařízení podle čl. 234 odst. 2 a čl. 239 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“, jsou navzájem provázaná. Podle čl. 234 odst. 2 Komise stanoví obecné požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, zatímco podle čl. 239 odst. 2 Komise stanoví zvláštní pravidla a doplňkové požadavky pro odchylky od uvedených obecných požadavků.

(14)

Požadavky na veterinární osvědčení stanovené v článku 237 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou součástí právního rámce týkajícího se vstupu zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie. Pravomoc udělovat odchylky od veterinárních požadavků svěřená Komisi podle čl. 237 odst. 4 uvedeného nařízení je součástí tohoto obecného právního rámce.

(15)

V „právním rámci pro zdraví zvířat“ je již stanovena řada definic. Dále by mělo toto nařízení vzít v úvahu také definice stanovené v jiných aktech Unie v souvisejících oblastech hygieny potravin a úředních kontrol, jako jsou definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (2). Pro účely stanovení veterinárních požadavků na vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie je však vhodné zařadit konkrétní definice, včetně definic pro některé kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu. Tyto definice jsou potřebné na objasnění toho, které kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu představují veterinární riziko, a podléhají tak veterinárním požadavkům na vstup do Unie.

(16)

V zájmu konzistentnosti právních předpisů Unie a vzhledem k veterinárnímu riziku, které tyto potraviny představují, by definice „čerstvého masa“ pro účely tohoto nařízení měla zahrnovat definice „čerstvého masa“, „mletého masa“ a „masných polotovarů“ stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 853/2004.

(17)

Kromě toho by definice „masných výrobků“ pro účely tohoto nařízení měla zahrnovat definice „masných výrobků“, „opracovaných žaludků“, „močových měchýřů“, „střev“, „tavených nebo škvařených živočišných tuků“ a „masových výtažků“ stanovené v nařízení (ES) č. 853/2004. Je tomu tak proto, že všechny tyto komodity představují z veterinárního hlediska stejné veterinární riziko a měly by podléhat stejným opatřením pro zmírnění rizik.

(18)

Definice „jatečně upraveného těla“ stanovená v nařízení (ES) č. 853/2004 by se měla upravit, aby vymezovala „jatečně upravené tělo kopytníka“, a odlišila jej tak od „drobů“. Je tomu tak proto, že tyto dvě komodity představují různá veterinární rizika, přičemž „droby“ představují vyšší riziko.

(19)

„Střívka“ by měla být definována v tomto nařízení a tato definice by měla zohlednit definici uvedenou ve slovníku pojmů Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE). Definice by měla objasnit, které produkty živočišného původu musí být považovány za střívka, a musí tedy být podrobeny zvláštní úpravě zmírňující riziko stanovené v tomto nařízení.

(20)

V čl. 229 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie se povolí pouze tehdy, pokud tyto zásilky pocházejí ze třetích zemí nebo území uvedených na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do Unie v souladu s kritérii stanovenými v čl. 230 odst. 1 a pokud tyto zásilky splňují veterinární požadavky stanovené v článku 234 a následných aktech v přenesené pravomoci. Toto nařízení by mělo stanovit odpovědnost příslušného orgánu za ověření, že tyto zásilky vstupující do Unie uvedené požadavky splňují.

(21)

V čl. 237 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že vstup zásilek druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí nebo území má být povolen pouze tehdy, pokud jsou uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem třetí země nebo území nebo prohlášením či jinými doklady, případně všemi těmito dokumenty. Toto nařízení by tedy mělo objasnit, jaké doklady jsou v jednotlivých případech potřebné, a mělo by stanovit odpovědnost příslušného orgánu za ověření, že tyto zásilky vstupující do Unie tento obecný požadavek splňují.

(22)

Údaje, které mají být uvedeny ve veterinárním osvědčení, prohlášení a jiných dokladech přiložených k zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu musí přesně vyjadřovat, zda tyto zásilky splňují obecné požadavky stanovené v „právním rámci pro zdraví zvířat“ a příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení. V tomto nařízení by tedy měly být stanoveny povinnosti provozovatelů odpovědných za vstup těchto zásilek do Unie a příslušných orgánů členského státu vstupu do Unie, pokud jde o platnost dokladů přiložených k zásilkám a způsobilost těchto zásilek vstoupit do Unie.

(23)

S ohledem na veterinární rizika, jako jsou inkubační doby nákaz, a aby nedocházelo ke zneužití veterinárních osvědčení, je nezbytné stanovit časovou lhůtu pro platnost těchto osvědčení pouze u zvířat a násadových vajec. Je tomu tak proto, že představují vyšší veterinární riziko než produkty živočišného původu, které mohly být podrobeny opatřením ke zmírnění rizika, a zárodečné produkty, které se přepravují zmrazené v uzavřených a zapečetěných kontejnerech. Protože však přeprava živých zvířat a násadových vajec po moři může trvat dlouho, měla by být doba platnosti osvědčení v tomto případě prodloužena, pokud byla provedena určitá opatření ke zmírnění rizika.

(24)

Veterinární požadavky, které musí být splněny, a záruky, které musí být poskytnuty třetími zeměmi a územími pro vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, závisí na nákazách uvedených v článku 5 a v příloze II „právního rámce pro zdraví zvířat“ a na jejich kategorizaci uvedené v čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Uvedené nařízení stanoví definice nákaz kategorie A, B, C, D a E a uvádí, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz u nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se uplatňují na druhy uvedené na seznamu a skupiny druhů uvedených na seznamu, které jsou zmíněny v příloze uvedeného nařízení.

(25)

V kapitole 1 části II „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanovena pravidla pro hlášení nákaz a podávání zpráv, aby bylo zajištěno včasné zjištění a účinné tlumení nákaz v Unii. Toto nařízení by mělo upřesnit podrobnosti o systémech hlášení a podávání zpráv, které mají být zavedeny v třetích zemích nebo územích, aby zaručovaly systémy rovnocenné systémům zavedeným v Unii, a to včetně nákaz, které by měly podléhat hlášení a podávání zpráv. V tomto smyslu, přestože živá zvířata mohou přenášet nákazy, pro které jsou uvedena na seznamu druhů v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882, ne všechny produkty živočišného původu a zárodečné produkty získané od těchto zvířat mohou přenášet všechny tyto nákazy. Toto nařízení by mělo u každého konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, jež mají vstoupit do Unie, upřesnit, které nákazy zvířat vzbuzují obavy, a podléhají proto hlášení a podávání zpráv.

(26)

Veterinární požadavky stanovené tímto nařízením by měly vycházet z různých úrovní ochrany podle veterinárních rizik. Jednotlivé požadavky se liší podle toho, zda se týkají třetí země původu, území původu, oblasti v této třetí zemi nebo území, jednotky v rámci této třetí země nebo území u živočichů pocházejících z akvakultury, zařízení původu zvířat nebo produktů živočišného původu nebo zařízení či střediska odběru zárodečných produktů.

(27)

Dozor nad nákazami a vysledovatelnost v zařízeních jsou klíčovými prvky politiky tlumení nákaz v Unii. Toto nařízení by mělo obsahovat některé základní požadavky na vysledovatelnost a veterinární kontroly v zařízeních původu zvířat určených pro vstup do Unie a v zařízení původu zvířat, z nichž byly získány zárodečné produkty a produkty živočišného původu určené pro vstup do Unie. Tyto požadavky by měly být rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/429 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých podle uvedeného nařízení.

(28)

Pokud zařízení určitého typu chovající zvířata nebo zárodečné produkty v třetí zemi nebo území představuje konkrétní veterinární riziko, mělo by dále získat zvláštní povolení příslušného orgánu v třetí zemi nebo území pro vývoz do Unie poskytující rovnocenné záruky, jako jsou záruky uvedené v článcích 92 až 100 nařízení (EU) 2016/429 pro některá zařízení v Unii.

(29)

Zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určené pro vstup do Unie by neměly být ve své zemi nebo území původu považovány za zásilky představující veterinární riziko a neměly by podléhat vnitrostátním eradikačním programům ani jiným vnitrostátním omezením z důvodu nákazového rizika.

(30)

Veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie musí poskytovat účinnou ochranu proti zavlečení a šíření přenosných nákaz zvířat v Unii. Vstup těchto zásilek do Unie by neměl být povolen z třetích zemí nebo území či oblastí, případně u živočichů pocházejících z akvakultury z jejich jednotek, kde se vyskytují některé nákazy uvedené na seznamu, v souvislosti s nimiž má Unie status území prostého nákazy, a které tedy představují vážné riziko pro zdraví zvířat na území Unie.

(31)

Je na Unii, aby posoudila, zda jsou třetí země, území či oblast, případně u živočichů pocházejících z akvakultury jejich jednotka původu, prosté konkrétní nákazy. Posouzení Unie by mělo vycházet z informací týkajících se dozoru poskytnutých příslušným orgánem třetí země nebo území a mělo by zohledňovat veterinární pravidla Unie stanovená v části II „právního rámce pro zdraví zvířat“ a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (4). U některých nákaz a za některých okolností mohou být jako dodatečná opatření ke zmírnění rizika požadovány zvláštní podmínky.

(32)

Nepřítomnost konkrétní nákazy v třetí zemi nebo na jejím území či v její oblasti musí být prokázána mezinárodně uznávanými diagnostickými testy a metodami provedenými podle stejných standardů a postupů, jako jsou standardy a postupy používané v rámci Unie.

(33)

Je nezbytné zajistit, aby nákazový status zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určených pro vstup do Unie odpovídal zárukám poskytnutým třetí zemí, územím nebo oblastí původu. Toto nařízení by proto mělo stanovit minimální dobu pobytu pro zvířata v třetí zemi, území, oblasti nebo zařízení původu a minimální dobu bez kontaktu s komoditami s nižším nákazovým statusem, než budou tato zvířata odeslána do Unie. Délka minimální doby pobytu by měla zohledňovat inkubační dobu příslušných nákaz a zamýšlené místo určení a použití zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu.

(34)

U psů, koček a fretek je doba pobytu zbytečná, neboť očkování proti vzteklině, tedy nákaze, která u těchto druhů vzbuzuje největší obavy, je požadováno ve všech případech. Evidovaní koně určení pro soutěže, závody a jezdecké kulturní akce by měli být rovněž osvobozeni od některých požadavků, pokud jde o dobu pobytu, pokud splňují dodatečné záruky. Tato výjimka vychází z předpokladu, že tito koně budou mít vyšší úroveň nákazového statusu.

(35)

Pokud se zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu určené pro vstup do Unie dostanou do kontaktu se zvířaty nebo produkty nesplňujícími stejné požadavky nebo pokud jsou převáženy přes třetí země, území nebo oblasti s nižším nákazovým statusem, než má země či území původu nebo jejich oblast, může být jejich nákazový status v průběhu přepravy z místa původu do místa vstupu do Unie ohrožen. Proto je třeba uplatnit určitá preventivní opatření, aby se jejich nákazový status zachoval.

(36)

Aby bylo zajištěno, že do Unie budou zasílána pouze zdravá zvířata, měla by zvířata v zásilkách před odesláním podstoupit klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem. Časový rámec pro provedení této prohlídky by měl být u některých druhů a rizika s nimi souvisejícího upraven.

(37)

Suchozemská zvířata, násadová vejce a vodní živočichové určení pro vstup do Unie by měli být přepravováni pouze přes třetí země, území nebo oblasti, které jsou také uvedeny na seznamu pro vstup stejných druhů a kategorií zvířat a násadových vajec do Unie, případně by měli být v těchto zemích, na těchto územích a v těchto oblastech vyloženi. Zařazení těchto zemí, území nebo oblastí na seznam ukazuje, že poskytují rovnocenné veterinární záruky jako třetí země nebo území původu či jejich oblast.

(38)

Při přepravě suchozemských zvířat a násadových vajec letadlem nebo lodí by mohlo dojít k nepředvídaným událostem, jako jsou mechanické problémy dopravního prostředku, stávky na letištích a v přístavech nebo nepředvídaná zpoždění. Proto je vhodné stanovit v těchto případech odchylky, pokud mohou být poskytnuty záruky. Umožní to pokračování přepravy suchozemských zvířat a násadových vajec do Unie a zároveň se zajistí nákazový status těchto komodit a zabrání dodatečným veterinárním rizikům.

(39)

Protože překládky a zastávky v zemích neuvedených na seznamu jsou součástí obvyklých přepravních operací, měly by být u koňovitých za podmínky uplatnění určitých preventivních opatření povoleny.

(40)

Čištění a dezinfekce dopravního prostředku jsou klíčovou činností zabraňující riziku šíření nákaz zvířat. V případě přepravy zásilek živých zvířat určených pro Unii by měly být čištění a dezinfekce dopravních prostředků prováděny bezprostředně před nakládkou zvířat k jejich odeslání do Unie.

(41)

Svody zvířat v třetích zemích nebo územích původu mohou představovat dodatečné riziko pro nákazový status zvířat určených pro vstup do Unie, a to v důsledku míchání těchto zvířat se zvířaty jiného původu a jejich vzájemného kontaktu. Proto by měl být počet, doba trvání těchto svodů a druhy, u nichž jsou povoleny, omezeny na minimum a na ty druhy, u nichž existují spolehlivé systémy vysledovatelnosti.

(42)

Kromě obecných veterinárních požadavků je nezbytné stanovit zvláštní požadavky zohledňující veterinární rizika spojená s různými druhy a kategoriemi suchozemských zvířat spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(43)

Na seznamu v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 jsou uvedeny různé druhy kopytníků podle definice uvedené v „právním rámci pro zdraví zvířat“ jako vnímavé druhy pro různé nákazy uvedené na seznamu. Ve stejném nařízení jsou také stanoveny nákazy uvedené na seznamu v různých kategoriích pro různé druhy kopytníků. Proto by mělo toto nařízení jednoznačně stanovit zvláštní požadavky a záruky týkající se nákaz uvedených na seznamu pro různé druhy a kategorie kopytníků.

(44)

Aby se zabránilo výskytu nákaz kategorie A, jichž je Unie prostá, měla by být obecným požadavkem pro třetí zemi nebo území původu kopytníků či jejich oblast obdobná nepřítomnost nákazy po dobu, která zaručuje, že vstup zvířat z třetí země, území nebo oblasti neohrozí nepřítomnost nákazy v Unii. U nákaz kategorie B, pro něž má Unie povinné eradikační programy, by toto nařízení mělo stanovit opatření ke zmírnění rizika, pokud třetí země nebo území původu nejsou těchto nákaz zcela prosté.

(45)

Pokud jsou zásilky kopytníků určeny pro vstup do členských států, které jsou úředně prosté nákazy nebo které mají schválený eradikační program pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu, bovinní virovou diarrhoeu nebo nákazu virem Aujeszkyho choroby, měly by tyto zásilky splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že zvířata neohrozí nákazový status těchto konkrétních členských států, pokud jde o uvedené nákazy.

(46)

Jestliže kopytníci pocházejí z uzavřeného zařízení a jsou určeni pro vstup do uzavřeného zařízení v Unii, měla by platit zvláštní pravidla, pokud jde o třetí zemi nebo území původu, a dodatečné veterinární požadavky. Tato zvláštní pravidla by měla zohledňovat specifičnost uzavřených zařízení a zvláštní podmínky, které tato zařízení splňují, aby byla schválena příslušným orgánem třetí země nebo území původu a příslušným orgánem členských států určení.

(47)

Uzavřené zařízení původu by se mohlo nacházet v třetí zemi nebo na území, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu kopytníků do Unie. Bude však třeba posoudit vnitrostátní právní předpisy a veterinární služby třetí země nebo území. Kromě toho by mělo zařízení původu splňovat dodatečné požadavky, pokud jde o dozor nad nákazami, veterinární dohled, evidenci a provozní činnosti. Aby bylo zajištěno, že tyto záruky mohou být poskytnuty, mělo by toto nařízení stanovit zvláštní podmínky pro schvalování uvedených uzavřených zařízení příslušným orgánem v třetí zemi nebo území. V návaznosti na příznivý výsledek posouzení rizik provedeného příslušným orgánem daného členského státu, pokud jde o veškeré podstatné informace poskytnuté zařízením týkající se příslušných veterinárních rizik, by měl členský stát určení vypracovat seznam těchto uzavřených zařízení.

(48)

Pro vstup drůbeže a ptáků chovaných v zajetí do Unie by měly platit zvláštní veterinární požadavky, aby byla podchycena konkrétní rizika představovaná příslušnými nákazami uvedenými na seznamu u těchto zvířat. Tyto požadavky by měly zohledňovat kategorii, druh a zamýšlené použití drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a poskytovat účinnou ochranu proti šíření příslušných nákaz z třetích zemí nebo území do Unie.

(49)

Pro usnadnění obchodu se zásilkami malého počtu kusů drůbeže by měly být stanoveny zvláštní požadavky a odchylky pro zásilky s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci.

(50)

S ohledem na činnosti a veterinární rizika související s ptáky chovanými v zajetí by měl být vstup zásilek těchto zvířat do Unie povolen pouze v případě, že pocházejí ze zařízení schválených příslušnými orgány v třetí zemi nebo území původu ptáků chovaných v zajetí nebo jejich oblasti. Ptáci chovaní v zajetí by měli být po svém příjezdu do Unie dáni do karantény, aby byla potvrzena nepřítomnost příslušných nákaz.

(51)

Kromě toho, pokud jsou zásilky ptáků a násadových vajec určeny pro členské státy vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, měly by tyto zásilky splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že neohrozí nákazový status těchto konkrétních členských států v souvislosti s uvedenou nákazou.

(52)

U včel je jednou z nákaz vzbuzujících největší obavy infestace lesknáčkem úlovým (Aethina tumida). V Unii je do značné míry exotická, ale v posledních desetiletích se šíří na celém světě a představuje závažné problémy pro včelařství a potenciálně může ovlivnit také čmeláky. Potenciálně zničujícím patogenem včel je roztoč Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.). Pro Unii je také exotický. V současnosti nejsou k dispozici účinné a bezpečné způsoby léčby těchto nákaz. Kdyby se tyto nákazy dostaly do Unie se vstupujícími zásilkami, znamenaly by riziko pro udržitelnost včelařství i jiných odvětví, neboť by mohly potenciálně ovlivnit zemědělství a životní prostředí, které využívá opylování chovanými i volně žijícími včelami.

(53)

V Unii se občas vyskytuje mor včelího plodu, ale tato nákaza je při obchodování se včelami tlumena, zatímco některé oblasti v Unii jsou uznávány jako prosté roztoče Varroa a jsou chráněny dodatečnými obchodními zárukami, aby byla místa určení v Unii i nadále bezpečná. Pro zmírnění rizika vstupu výše uvedených patogenů souvisejících se zásilkami včel a čmeláků do Unie mají nadále zásadní význam pravidla na unijní úrovni. Proto by měla být tato pravidla stanovena v tomto nařízení.

(54)

Kontroly infestace lesknáčkem úlovým nebo roztoči Tropilaelaps se provádějí snadno pouze u matek bez plodu a s malým počtem doprovázejících včel umístěných v přepravkách pro jednotlivé matky, a proto je třeba vstup včel do Unie omezit na tyto zásilky.

(55)

V sadařském odvětví se často obchoduje s koloniemi čmeláků chovaných a šlechtěných v zařízeních oddělených od okolního prostředí. Vzhledem k běžně užívanému vybavení, postupům a uzavřeným kontejnerům používaným pro přepravované kolonie by měl být vstup čmeláků (Bombus spp.) do Unie povolen pouze u kolonií, které jsou chovány, šlechtěny a baleny výhradně v podmínkách kontrolovaného prostředí v zařízeních a které mohou být kontrolovány, aby bylo zajištěno, že jsou prosté lesknáčka úlového.

(56)

Z nákaz uvedených na seznamu nákaz postihujících psy, kočky a fretky vzbuzuje v Unii největší obavy vzteklina vzhledem ke svým potenciálním účinkům na lidi a zvířata. Od členských států je proto požadováno, aby realizovaly povinný program eradikace vztekliny v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/689. Aby se zabránilo jakékoli možnosti zavlečení vztekliny do Unie, mělo by být u všech zásilek psů, koček a fretek vstupujících do Unie vyžadováno očkování, přičemž je třeba zohlednit dostupnost a účinnost stávajících vakcín proti této nákaze.

(57)

Psi určení ke vstupu do členského státu se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro Echinococcus multilocularis by měli splňovat dodatečné požadavky, aby byla zajištěna ochrana tohoto statusu v uvedených členských státech. V tomto ohledu by mělo být u těchto psů, než vstoupí do Unie, provedeno preventivní ošetření. Jsou-li však psi, kočky a fretky určeni pro uzavřené zařízení v Unii, měly by se uplatnit zvláštní pravidla, pokud jde o vzteklinu a infestaci parazitem Echinococcus multilocularis, a dodatečné veterinární požadavky zohledňující specifičnost činností těchto zařízení a zvláštní podmínky, za nichž jsou v nich chována zvířata.

(58)

Významné riziko šíření nákaz zvířat mohou představovat zárodečné produkty. Platí to zejména pro sperma, ale v menší míře také pro oocyty a embrya. Protože se zárodečné produkty odebírají od omezeného počtu dárců nebo jsou produkovány omezeným počtem dárců, ale používají se v širokém rozsahu v široké populaci zvířat, mohou být při nesprávné manipulaci nebo nesprávné klasifikaci nákazového statusu zdrojem nákazy pro mnoho zvířat. V minulosti se takové případy vyskytly a způsobily významné hospodářské ztráty. Proto je třeba zavést veterinární požadavky pro vstup zárodečných produktů některých chovaných suchozemských zvířat do Unie.

(59)

Požadavky pro vstup zárodečných produktů kopytníků do Unie by měly vycházet z požadavků pro vstup živých zvířat do Unie.

(60)

Zvláštní požadavky na zařízení zacházející se zárodečnými produkty, kde se odebírají, produkují, zpracovávají a skladují zárodečné produkty kopytníků způsobilé pro vstup do Unie, by měly odrážet požadavky stanovené pro přemísťování v rámci Unie. Stejný přístup platí pro vysledovatelnost a veterinární požadavky na zárodečné produkty.

(61)

Vzhledem k nutnosti přemísťovat zárodečné produkty z uzavřených zařízení nacházejících se v třetích zemích do uzavřených zařízení nacházejících se v Unii by toto nařízení mělo stanovit zvláštní požadavky na vysledovatelnost a zvláštní veterinární požadavky pro takový vstup.

(62)

Veterinární požadavky na vstup násadových vajec do Unie by měly řešit rizika týkající se nákaz uvedených na seznamu, které by mohly být různými kategoriemi násadových vajec zavlečeny do Unie. Proto by tyto požadavky měly odpovídat požadavkům na vstup příslušných druhů nebo kategorií ptáků do Unie.

(63)

Pokud jsou násadová vejce drůbeže určena pro vstup do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, měla by tato vejce splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že neohrozí status těchto konkrétních členských států.

(64)

Produkty živočišného původu mohou přenášet patogenní původce na zvířata a produkty. Veterinární riziko spojené s čerstvými a syrovými produkty živočišného původu je samozřejmě vyšší než riziko u produktů, které byly zpracovány a ošetřeny. Proto by veterinární požadavky na třetí zemi nebo území původu u čerstvého masa, syrového mléka, mleziva a výrobků z mleziva měly být přísnější než požadavky na masné výrobky a mléčné výrobky. Zpracování použité u těchto zpracovaných produktů však musí být účinné, aby zmírnilo riziko, které tyto produkty představují v závislosti na druhu, z nějž pocházejí, a na zemi nebo území původu.

(65)

Způsoby ošetření zmírňující rizika použitelné u produktů živočišného původu pocházejících z uzavřených pásem zřízených v případě potvrzení nákaz kategorie A v Unii jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (5), a to na základě dostupných vědeckých poznatků a zkušeností získaných při uplatňování předchozích právních předpisů. Stejné způsoby ošetření omezující rizika by se proto měly použít u produktů pocházejících z třetích zemí, území nebo jejich oblastí, které představují obdobné veterinární riziko.

(66)

Rizika spojená s čerstvým masem vstupujícím do Unie by měla být zmírněna prostřednictvím požadavků na nepřítomnost nákaz u třetí země nebo území původu a prostřednictvím požadavků týkajících se nákaz u živých zvířat, z nichž je maso získáno, odesílání chovaných zvířat na jatka, činností prováděných na jatkách a činností prováděných při manipulaci a přípravě.

(67)

Čerstvé maso suchozemských zvířat může být získáno z chovaných zvířat, včetně farmové zvěře podle definice uvedené v nařízení (ES) č. 853/2004, a z volně žijících zvířat. V Unii však musí být maso ze zvířat chovaných jako hospodářská zvířata, zejména zvířat druhů Bos taurus, Capra hircus, Ovis aries a Sus scrofa získáno na jatkách. Aby byly poskytnuty vhodné a rovnocenné záruky, je proto vhodné vyloučit tyto druhy z možnosti kategorizace jako farmové zvěře nebo volně žijících zvířat, pokud z nich pochází čerstvé maso určené pro vstup do Unie.

(68)

Když se ve třetí zemi nebo území vyskytne ohnisko příslušné nákazy zvířat, má pro stanovení možných veterinárních rizik souvisejících s těmito zvířaty a produkty živočišného původu z nich získanými klíčový význam datum a místo porážky chovaných zvířat nebo datum usmrcení volně žijících zvířat nebo farmové zvěře. Proto je třeba určit datum porážky nebo usmrcení, aby bylo možné ověřit, že zvířata byla poražena nebo usmrcena v časovém období bez výskytu ohnisek nákazy a v době, kdy byly třetí země nebo území uvedeny na seznamu jako schválené země nebo území pro vstup čerstvého masa do Unie.

(69)

Způsob ošetření, který má být použit u produktů živočišného původu, by měl odpovídat riziku, které představuje třetí země nebo území či jejich oblast, kde byl produkt vyroben. Vstup zpracovaných produktů živočišného původu, které byly ošetřeny způsobem, jehož účinnost v oblasti vyloučení rizik souvisejících s příslušnými nákazami uvedenými na seznamu pro konkrétní kategorii produktů živočišného původu nebyla prokázána, do Unie by měl být povolen pouze z třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které u příslušných nákaz poskytují všechny záruky nepřítomnosti nákazy. U třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které neposkytují všechny tyto záruky, by měl být vstup produktů živočišného původu do Unie povolen pouze v případě, že tyto produkty byly podrobeny zvláštnímu ošetření.

(70)

V některých případech bude třetí země nebo území či jejich oblast odebírat syrové maso k výrobě masných výrobků z třetí země nebo území či jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup masných výrobků příslušného druhu podléhajících zvláštnímu ošetření do Unie. V takových případech by měl masný výrobek vždy podstoupit nejpřísnější zvláštní ošetření, aby byla omezena všechna možná veterinární rizika.

(71)

Masné výrobky obsahující drůbeží maso z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde došlo k výskytu vysoce patogenní influenzy ptáků nebo nákaze virem newcastleské choroby, by měly podstoupit ošetření, které účinně zmírní rizika v třetí zemi nebo území či jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup do Unie. Takto může být povoleno pokračování obchodu, než budou zavedena opatření pro tlumení, jako jsou regionalizační opatření. Okamžité uplatňování ošetření ke zmírnění rizika po výskytu ohniska nákazy snižuje veterinární rizika a současně omezuje dopad na obchod.

(72)

Když jsou masné výrobky vyrobeny z čerstvého masa z různých druhů, mělo by použité ošetření vyloučit všechna možná veterinární rizika. Je-li tedy ošetření provedeno před smícháním, měly by různé druhy čerstvého masa podstoupit příslušné ošetření stanovené pro druh, ze kterého čerstvé maso pochází. Jestliže je však ošetření provedeno po smíchání, měl by konečný masný výrobek podstoupit ošetření stanovené pro tu složku čerstvého masa, která má nejvyšší veterinární riziko.

(73)

Měly by být přezkoumány a aktualizovány způsoby ošetření pro zmírnění konkrétních veterinárních rizik spojených se vstupem střívek a zohledněny závěry a doporučení opírající se o nejnovější vědecké důkazy zhodnocené Panelem pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) (6).

(74)

Podmínky pro vstup syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva do Unie vycházejí z veterinárních rizik, jež tyto produkty představují. Tato rizika jsou spojena se zemí nebo územím původu či jejich oblastí a s druhem zvířat, z nichž jsou výrobky získány. U mléka a mleziva vzbuzují obavy dvě nákazy, a to slintavka a kulhavka a infekce virem moru skotu, proto by syrové mléko a mlezivo mělo vstupovat pouze z třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které jsou prosté těchto nákaz. Výrobky z mleziva by rovněž měly pocházet pouze z uvedených třetích zemí, území nebo oblastí, neboť neexistují žádné vědecky doložené způsoby ošetření zmírňující rizika, které by zajistily zničení patogenního původce u této kategorie výrobků.

(75)

U mléka získaného z druhů Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalis a Camelus dromedarius lze riziko spojené se slintavkou a kulhavkou zmírnit použitím dobře známých zvláštních způsobů ošetření ke zmírnění rizika. Protože však nelze zajistit účinnost některých z těchto způsobů ošetření u mléčných výrobků od živočišných druhů jiných, než jsou Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalis a Camelus dromedarius, měly by být tyto produkty ošetřeny nejpřísnějším způsobem zmírňujícím riziko.

(76)

Ošetření produktů živočišného původu by mělo být vždy provedeno v třetí zemi nebo území původu nebo v jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup těchto výrobků do Unie.

(77)

Vodní živočichové druhů uvedených na seznamu se někdy přepravují po moři v plavidlech včetně člunů se sádkou, které mohou v průběhu cesty měnit vodu. V takových případech by k těmto živočichům mělo být vedle veterinárního osvědčení přiloženo prohlášení podepsané velitelem plavidla, v němž budou uvedeny podrobnosti o přístavu původu a přístavu určení a o všech dalších přístavech navštívených v průběhu cesty. Prohlášení by mělo potvrzovat, že živočichové druhů uvedených na seznamu na palubě plavidla nebyli v průběhu cesty do jejich konečného místa určení vystaveni žádným podmínkám, které by mohly změnit jejich nákazový status.

(78)

Vodní živočichové mohou vstupovat do Unie za nejrůznějšími účely. Vzhledem k riziku nákazy spojenému s přemísťováním živých zvířat, by tito živočichové vstupující do Unie za účelem lidské spotřeby měli být ošetřeni stejně, jako kdyby vstupovali do Unie za jinými účely, jako je chov nebo vypuštění do volné přírody. Produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů představují nižší riziko než vodní živočichové, a opatření přijímaná v souvislosti s těmito produkty vstupujícími do Unie k dalšímu zpracování jsou proto méně přísná než opatření, která platí pro živá zvířata.

(79)

Vypouštění vodních živočichů do přírodních vod ve volné přírodě je vysoce riziková činnost, pokud jsou tito živočichové nakaženi nákazou uvedenou na seznamu. Z tohoto důvodu by v případě nákaz kategorie A a B měly být třetí země nebo území či jejich oblast nebo jednotka prosté uvedených nákaz, jsou-li vodní živočichové určeni k vypuštění do přírodních vod ve volné přírodě Unie. Kromě toho by vodní živočichové přivezení do Unie, kteří mají být vypuštěni do přírodních vod ve volné přírodě, měli ve všech případech pocházet ze třetí země nebo území či oblasti nebo jednotky, které jsou prohlášeny za prosté nákazy kategorie C, a to i v případě, kdy členský stát nebo oblast či jednotka určení nejsou prosté této nákazy.

(80)

V případě nákaz vodních živočichů mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření podle článku 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“ určená k omezení dopadů nákaz jiných, než jsou nákazy uvedené na seznamu, v rámci svého vlastního území. V těchto případech budou muset zásilky druhů vnímavých k nákazám, na něž se vztahují tato vnitrostátní opatření, rovněž pocházet z třetích zemí, území, oblastí nebo jejich jednotek, které jsou prosté těchto nákaz.

(81)

Článek 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“ vyjadřuje stejný záměr jako článek 43 směrnice Rady 2006/88/ES (7), neboť členským státům umožňuje přijmout vnitrostátní opatření proti nákazám, které nejsou uvedeny na seznamu. Je proto vhodné i nadále uznávat seznam nákaz a příslušných druhů, pro něž byla zmíněná opatření zavedena. Tyto podrobnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení.

(82)

V Unii se použijí určitá pravidla, pokud jde o registraci a schvalování zařízení akvakultury. Rozlišení mezi tím, zda může být určité zařízení registrováno, nebo zda by mělo být schváleno, závisí na tom, jaké riziko představuje v souvislosti se zavlečením nebo šířením nákazy. Je proto důležité, aby živočichové pocházející z akvakultury, kteří vstupují do Unie ze zařízení akvakultury ve třetí zemi, území, jejich oblasti nebo jednotce, pocházeli ze zařízení akvakultury, která jsou posuzována podobným způsobem. V této souvislosti by tato zařízení měla splňovat požadavky na registraci nebo na schválení, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené pro tato zařízení v Unii.

(83)

Není povinné uplatňovat ve všech situacích požadavek, aby vodní živočichové druhů uvedených na seznamu a produkty živočišného původu pocházející z těchto živočichů pocházeli z třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které jsou prosté nákazy. Mohou být přijata některá opatření ke zmírnění rizika, která usnadní vstup vodních živočichů a některých produktů živočišného původu z nich pocházejících, které nemají tento původ, do Unie. Některá opatření ke zmírnění rizika jsou přijatelná pro vodní živočichy druhů uvedených na seznamu a vzhledem k nižší úrovni rizika spojeného s tímto přemísťováním jsou přijatelná odlišná, méně přísná opatření ke zmírnění rizika pro produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů.

(84)

Mezi opatření ke zmírnění rizika, která se uplatňují u vodních živočichů, patří skutečnost, že vodní živočichové jsou po vstupu do Unie zasláni do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz, uzavřeného zařízení nebo schváleného karanténního zařízení. Řada dalších opatření ke zmírnění rizika platí u měkkýšů a korýšů druhů uvedených na seznamu, kteří vstupují do Unie živí a v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, ale kteří představují přijatelné riziko vzhledem k tomu, jak byli před zpracováním ošetřeni nebo zabaleni před odesláním, nebo s ohledem na skutečnost, že nejsou určeni pro skladování v Unii.

(85)

Od požadavků, aby některé produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů musely pocházet z třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které jsou prosté příslušných nákaz uvedených na seznamu, je možné se odchýlit. Opatření ke zmírnění rizika, která umožňují toto obchodování, mohou spočívat v zasílání produktů živočišného původu do zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz v Unii k dalšímu zpracování nebo v zajištění, že se produkty živočišného původu budou skládat z ryb, které byly před odesláním do Unie usmrceny a vykuchány. V obou případech se riziko, které produkty živočišného původu představují, považuje za zanedbatelné.

(86)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1882 stanoví seznam druhů vodních živočichů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření nákaz uvedených v článku 5 a příloze II „právního rámce pro zdraví zvířat“. Tento seznam obsahuje rovněž seznam druhů vektorů, které jsou uvedeny ve sloupci 4 tabulky v příloze uvedeného nařízení. Řada těchto druhů však nepůsobí za všech okolností jako vektory. Pokud jde o přemísťování, jsou podrobné okolnosti, za nichž jsou uvedené druhy považovány za vektory nákaz uvedených na seznamu, stanoveny v příloze XXX tohoto nařízení. Pravidla stanovená v tomto nařízení se nevztahují na vodní živočichy druhů uvedených na seznamu za okolností, kdy tito vodní živočichové nesplňují podmínky, aby byli vektory. Vzhledem k nižší úrovni rizika, které představují produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, se opatření stanovená v tomto nařízení ve vztahu k těmto produktům nevztahují na druhy uvedené ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882.

(87)

Veškeré odchylky a požadavky na manipulaci stanovené v tomto nařízení v souvislosti s vodními živočichy druhů uvedených na seznamu a produkty živočišného původu z těchto druhů uvedených na seznamu jiných než živých vodních živočichů by se měly vztahovat rovněž na druhy uvedené ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882, u nichž členské státy přijaly vnitrostátní opatření podle článku 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“. Stejně tak by se tyto odchylky a požadavky na manipulaci měly vztahovat i na některé vnímavé druhy.

(88)

Je důležité, aby se s vodními živočichovy druhů uvedených na seznamu a vodou, ve které jsou přepravováni, po vstupu do Unie řádně manipulovalo, aby se zajistilo, že nepředstavují riziko nákazy. Řádná manipulace zahrnuje zajištění toho, aby byli živočichové přepravováni přímo do místa určení a aby nebyli vypouštěni či jinak ponořováni do přírodních vod Unie, kde by mohli způsobit riziko potenciální nákazy.

(89)

V některých případech však může příslušný orgán v místě určení povolit vypuštění těchto živočichů do přírodních vod. Ve všech takových případech by měl příslušný orgán zajistit, že vypuštění nebo ponoření neohrozí nákazový status v místě vypuštění. Navíc i v případě, že přijímající vody nejsou prosté konkrétní nákazy kategorie C, by živočichové, jež mají být vypuštěni, měli být prosti nákazy, aby bylo zajištěno dosažení nejlepšího celkového nákazového statusu pro volně žijící populace v přírodních vodách Unie.

(90)

V souvislosti s příslušným rizikem pro zdraví zvířat by veškerý tranzit přes Unii měl být považován za přemísťování za účelem vstupu do Unie, neboť představuje stejnou úroveň rizika. Tranzitní přeprava by tedy měla splňovat všechny příslušné požadavky na vstup do Unie. Měly by však být stanoveny odchylky a zvláštní pravidla pro tranzit za zvláštních podmínek zmírňujících riziko, které souvisí s místem původu. Tyto odchylky a zvláštní pravidla mají řešit situace, kdy Unie není konečným místem určení pro tyto živočichy a produkty z nich pocházející, a zohledňovat geografická omezení a geopolitické faktory.

(91)

Měly by být rovněž stanoveny odchylky a zvláštní pravidla pro tranzit zásilek zvířat a produktů z nich pocházejících mezi členskými státy přes třetí zemi nebo území. Má to vyřešit situace, kdy je tento typ vstupu do Unie požadován členským státem.

(92)

V některých případech jsou komodity pocházející z Unie příslušnými orgány třetí země nebo území zamítnuty na základě kontrol provedených na jejich hranicích. V souladu s článkem 239 „právního rámce pro zdraví zvířat“ by měla být přijata zvláštní pravidla, která umožní navrácení uvedených komodit z důvodu, že byly vyprodukovány podle veterinárních právních předpisů Unie.

(93)

Zvláštní pravidla jsou potřebná také pro návrat evidovaných koní do Unie po dočasném vývozu do třetích zemí za účelem účasti na závodech, soutěžích a jezdeckých kulturních akcích.

(94)

S cílem jednotného uplatňování právních předpisů Unie o vstupu zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a za účelem zajištění, aby byly právní předpisy jednoznačné a transparentní, by tímto nařízením měla být zrušena nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (8), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 139/2013 (9), nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (10), nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (11), rozhodnutí Komise 2007/777/ES (12), nařízení Komise (ES) č. 119/2009 (13), nařízení Komise (EU) č. 28/2012 (14) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 (15).

(95)

Pravidla stanovená v tomto nařízení souvisí s pravidly stanovenými v „právním rámci pro zdraví zvířat“, který se použije od 21. dubna 2021, a doplňují je. Z tohoto důvodu a pro usnadnění uplatňování nového právního rámce pro zdraví zvířat by se toto nařízení mělo použít také od 21. dubna 2021,