(EU) 2020/658Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/658 ze dne 15. května 2020, kterým se na základě prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 mění prováděcí nařízení (EU) 2015/309, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka

Publikováno: Úř. věst. L 155, 18.5.2020, s. 3-11 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 15. května 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. května 2020 Nabývá účinnosti: 19. května 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/658

ze dne 15. května 2020,

kterým se na základě prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 mění prováděcí nařízení (EU) 2015/309, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/309 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Komise konečné vyrovnávací clo na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (dále jen „platná opatření“). Toto clo se pohybovalo v rozmezí 6,9 % až 9,5 %.

(2)

Po částečném prozatímním přezkumu týkajícím se subvencování všech vyvážejících výrobců se Komise dne 4. června 2018 rozhodla zachovat původně zavedená opatření (prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/823 (3)). Konstatovala, že legislativní změna tureckých právních předpisů v oblasti subvencí pro producenty pstruhů, která byla předmětem přezkumu, neodůvodňuje přezkum vyrovnávacího cla pro všechny producenty pstruhů v Turecku. Bylo však zjištěno, že dopad této legislativní změny se lišil na úrovni jednotlivých společností a závisel na konkrétní situaci každé ze společností (4).

1.2.   Žádost o částečný prozatímní přezkum

(3)

Jeden z vyvážejících výrobců v Turecku, „BAFA Su Ürünleri Yavru Üretim Merkezi Sanayi Ticaret AŞ“, který je součástí skupiny Kiliç Group (dále jen „žadatel“), podal dne 5. června 2018 žádost o částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání subvencování v rozsahu, v němž se týká této společnosti.

(4)

Žadatel tvrdil, že okolnosti subvencování v Turecku, na nichž byla založena stávající opatření, se ve vztahu k němu změnily a že tyto změny jsou s ohledem na žadatele trvalé povahy.

1.3.   Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(5)

Po informování členských států Komise dospěla k závěru, že zahájení částečného prozatímního přezkumu je zdůvodněno dostatečnými důkazy, a dne 22. května 2019 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení, omezeného na posouzení subvencování ve vztahu k žadateli.

1.4.   Období přezkumného šetření

(6)

Období přezkumného šetření zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018.

1.5.   Zúčastněné strany

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Kromě toho o zahájení částečného prozatímního přezkumu konkrétně informovala žadatele, výrobní odvětví Unie (sdružení producentů) a turecké orgány.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Dánské sdružení akvakultury, sdružení výrobců zastupující žadatele v původním šetření (dále jen „DAO“), předložilo podání. Podle jeho názoru nelze změny provedené tureckými orgány v právním rámci považovat za trvalé povahy a výše subvencí poskytovaných producentům pstruhů, včetně žadatele, je stále značná. Domnívalo se rovněž, že žadatel nemůže požádat Komisi, aby přehodnotila jeho sazbu subvencování pouze na základě depreciace turecké liry, a že by Komise měla vzít v úvahu další subvenční režimy pro producenty pstruhů, kterých mohl žadatel využívat. DAO se domnívalo, že Komise by měla vzít v úvahu i další faktory, jako je skutečnost, že se turecké dovozní ceny výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie.

(10)

Komise připomněla, že žádost o prozatímní přezkum nebyla založena pouze na depreciaci turecké liry, jak tvrdilo DAO. Hlavním důvodem pro žádost o přezkum bylo spíše tvrzení, že míra subvencování pro žadatele se po legislativní změně v Turecku v roce 2016 snížila. Za druhé rovněž uvedla, že přezkum byl omezen na posouzení míry subvencování, pokud jde o žadatele. Úroveň cenového podbízení (která se týkala posouzení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie) nebyla předmětem tohoto přezkumu. Komise proto posoudila míru subvencování ve vztahu k žadateli, jakož i trvalou povahu změn, jak je uvedeno níže v 30. až 57. bodě odůvodnění.

(11)

Po poskytnutí informací a poskytnutí dodatečných informací zopakovalo DAO svůj názor, že kolísání měny nelze považovat za změnu trvalé povahy a Komise měla zvážit, nakolik depreciace přispěla k vývoji míry subvencování.

(12)

Komise souhlasila s tím, že od původního šetření směnný kurz měny v Turecku kolísal a že toto kolísání směnného kurzu jako takové nelze považovat za změnu trvalé povahy. Nesouhlasila však s DAO, že měla považovat směnný kurz v původním šetření za „referenční“ pro účely posouzení účinků jeho kolísání na výpočet výše subvencování. Kolísání měny sice nevyhnutelně ovlivní nový výpočet subvence pro žadatele, ale důvodem nového výpočtu je dopad legislativní změny z roku 2016 na žadatele. Komise proto toto tvrzení odmítla.

1.6.   Dotazník a inspekce na místě

(13)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, jež považovala za nutné pro zhodnocení dopadu právních změn v provádění režimu přímých subvencí na žadatele.

(14)

Komise zaslala dotazník žadateli (včetně jeho společností ve spojení) a tureckým orgánům. Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od obou těchto stran. Komise ověřila informace uvedené v odpovědi na dotazník v prostorách žadatele.

1.7.   Poskytnutí informací

(15)

Dne 27. února 2020 Komise všechny zúčastněné strany informovala o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá navrhnout změnu sazby cla platné pro žadatele. Zúčastněné strany měly do 12. března 2020 příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami, a pokud to bylo vhodné, vzala je v úvahu. Po poskytnutí informací uspořádala Komise dne 12. března 2020 slyšení se žadatelem.

(16)

Po posouzení připomínek předložených stranami po poskytnutí informací poskytla Komise dne 3. dubna 2020 dodatečné informace. Informovala všechny zúčastněné strany o svém záměru změnit celní sazbu pro žadatele navrženou v původním obecném informačním dokumentu. Zúčastněné strany měly do 8. dubna 2020 příležitost vyjádřit se k nově navrhovaným skutečnostem a úvahám a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Komise zvážila nové připomínky předložené zúčastněnými stranami, a pokud to bylo vhodné, vzala je v úvahu.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(17)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss):

živý o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo

čerstvý, chlazený, zmrazený a/nebo uzený:

ve formě celé ryby (s hlavou), též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo

bez hlavy, též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1 kg nebo

ve formě filé o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 400 g,

pocházející z Turecka, v současnosti kódů KN ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90 a ex 0305 43 00 (kódy TARIC 0301919011, 0302118011, 0303149011, 0304429010, 0304829010 a 0305430011) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(18)

Stejně jako v původním šetření dospěla Komise k závěru, že výrobky vyráběné v Unii a výrobky vyráběné v Turecku jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

3.   VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

3.1.   Původní šetření

(19)

Subvence na produkci pstruhů v Turecku jsou regulovány nařízením, které přijímá turecká vláda každoročně. Nařízení stanoví základní podmínky a výši subvencí na produkci akvakultury v Turecku. Postupy a zásady týkající se provádění nařízení jsou dále stanoveny ve sdělení, která každoročně vydává Ministerstvo potravinářství, zemědělství a živočišné výroby.

(20)

V původním šetření byly subvence poskytovány na základě nařízení č. 2013/4463 ze dne 7. března 2013 o zemědělských subvencích v roce 2013, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku č. 28612 dne 8. dubna 2013 (dále jen „nařízení z roku 2013“). Uvedené nařízení se vztahovalo na pstruhy vyprodukované v roce 2013.

(21)

Podle uvedeného nařízení byly subvence poskytovány všem producentům pstruhů, kteří byli držiteli platné výrobní licence na podnik chovu ryb. Výrobní licence se mohla týkat produkce na moři, v přehradní nádrži nebo produkce nacházející se ve vnitrozemí. Producent pstruhů mohl mít několik výrobních licencí (podniků chovu ryb) nacházejících se v téže přehradní nádrži nebo ve stejné oblasti na moři.

(22)

Produkce podle každé z těchto licencí opravňovala k získání subvencí až do následujících limitů: 0,65 turecké liry (dále jen „TRY“) na kilogram pstruha pro produkci do výše 250 tun ročně, pro produkci od 251 do 500 tun obdrželi producenti pstruhů polovinu této částky (0,325 TRY/kg). Pro produkci nad 500 tun nemohli obdržet žádnou subvenci.

(23)

V období původního šetření měl žadatel 13 podniků chovu ryb (dále též „podniky“) (což odpovídá 13 licencím). Využíval subvencí pro 11 ze svých podniků.

3.2.   Zjištění v prováděcím nařízení (EU) 2018/823

(24)

V prováděcím nařízení (EU) 2018/823 Komise posoudila změnu právních předpisů z roku 2016 a její dopad na celkovou úroveň subvencování producentů pstruhů v Turecku.

(25)

Zjistila, že v roce 2016 byly subvence producentům pstruhů poskytovány na základě nařízení č. 2016/8791 (6) o zemědělských podporách, jež mají být poskytovány v roce 2016 (dále jen „nařízení z roku 2016“). Podmínky pro subvence, jež mají být poskytovány, dále upřesnilo sdělení č. 2016/33 (7) o podpoře akvakultur.

(26)

Výše subvencí v TRY/kg zůstala na úrovni roku 2013, avšak nový článek 4.16 nařízení z roku 2016 vyloučil ze subvencí podniky s licencemi, které se „nacházely ve stejné potenciální oblasti vymezené ministerstvem, ve stejné přehradní nádrži nebo v regionalizované přehradní nádrži nacházející se ve stejné zóně“.

(27)

Podle uvedeného článku a na rozdíl od situace existující v původním šetření, v případě, že producent pstruhů měl více než jednu výrobní licenci (nebo „podnik chovu ryb“) ve stejné potenciální zóně na moři, jak byla vymezena ministerstvem, ve stejné (přehradní) nádrži nebo ve stejných nádržích nacházejících se ve stejných regionech, které patřily stejné osobě nebo stejnému podniku/společnosti, byly tyto licence nebo podniky chovu ryb považovány za jedinou licenci nebo podnik patřící této společnosti a přímá subvence měla být vyplácena podle tohoto výkladu.

(28)

Komise však dospěla k závěru, že toto omezení nemělo podstatný vliv na celkovou úroveň obdržených subvencí u významné části producentů pstruhů v Turecku jako celku. Navíc vzhledem k tomu, že turecká vláda zavedla nové subvence založené na rozpočtové prognóze pro následující roky, dospěla Komise k závěru, že snížení subvencí může být pouze dočasné a nelze je považovat za trvalou změnu.

(29)

Komise zároveň uvedla, že se dopad lišil na úrovni jednotlivých společností v závislosti na konkrétní situaci týkající se produkce každé společnosti. Produkce pstruhů v Turecku je založena na rodinných podnicích a je roztříštěným odvětvím, které se skládá zejména z malých a středních podniků. U těchto malých společností by v případě, že by v téže oblasti měly jeden nebo jen málo podniků, zůstal počet licencí, na něž by mohly získat subvence, stejný. Od roku 2016 však společnosti, které měly více než jednu licenci ve stejném regionu nebo zóně podle starého režimu, mohly obdržet přímé subvence pouze na jednu z nich. Zatímco většina (malých) společností tedy byla reformou z roku 2016 dotčena pouze v omezeném rozsahu či vůbec, společnosti nebo skupiny společností, jako je žadatel, byly změnou pravděpodobně dotčeny významněji.

3.3.   Dopad legislativní změny na žadatele a další subvence obdržené žadatelem v období přezkumného šetření

3.3.1.   Přímé subvence poskytované žadateli

(30)

V roce 2018 byly subvence producentům pstruhů poskytovány na základě nařízení č. 2018/11460 (8) o zemědělských podporách, jež mají být poskytovány v roce 2018 (dále jen „nařízení z roku 2018“). Podmínky pro subvence, jež mají být poskytovány, dále upřesnilo sdělení č. 2018/24 (9) o podpoře akvakultur. Jak bylo potvrzeno v původním šetření, uvedená opatření představují napadnutelné subvence (viz 61. až 62. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1195/2014 (10)). Komise revidovala výši subvencování, které bylo žadateli poskytnuto během období přezkumného šetření.

(31)

V období přezkumného šetření (2018) měl žadatel 11 podniků chovu ryb. Tyto podniky se nacházely ve 3 různých regionech. Před legislativní změnou by byl žadatel způsobilý obdržet subvence pro všech svých 11 podniků (viz 22. bod odůvodnění). V důsledku legislativní změny provedené v roce 2016 a v souladu s právními předpisy platnými během období přezkumného šetření však byl způsobilý obdržet subvence na výrobek, který je předmětem přezkumu, pouze pro jeden podnik na každý region.

(32)

V období přezkumného šetření tedy žadatel využil subvence pouze pro 2 ze svých 11 podniků (11) až do limitu uvedeného v nařízení z roku 2018 (ve srovnání s 11 podniky, které by byly způsobilé pro subvence podle právních předpisů platných před rokem 2016).

(33)

Výše subvencí během období přezkumného šetření byly tyto: pro produkci do výše 250 tun byla subvence stanovena na 0,75 TRY/kg, pro produkci mezi 250 a 500 tunami byla subvence stanovena na 0,375 TRY/kg a pro produkci nad 500 tun nebyly uděleny žádné subvence (12).

(34)

Podle stejné metodiky, jaká byla stanovena v původním šetření, představovala v případě vlastního chovu ryb celkovou výhodu pro žadatele průměrná částka přímé subvence, která byla obdržena v období přezkumného šetření. U nakoupených ryb byla výhoda vypočtena na základě celkových subvencí poskytnutých tureckými orgány a vydělených celkovým objemem produkce pstruhů v Turecku. Výsledkem výpočtu výhody byla valorická sazba subvencování ve výši 1,44 %.

(35)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že režim podpory pro „správnou zemědělskou praxi“ byl ukončen v roce 2019 a že by jej tedy Komise při výpočtu nepřímé subvence neměla brát v úvahu. Žadatel rovněž tvrdil, že výše správního poplatku, který má být odečten od výše subvence, nečiní 0,2 %, ale 2 %.

(36)

Komise tato dvě tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem míry subvence přepočítala. Výsledkem výpočtu výhody byla nová valorická sazba subvencování ve výši 1,42 %.

(37)

Žadatel rovněž tvrdil, že Komise měla zohlednit, že se v roce 2019 změnila kritéria způsobilosti. Podle nových podmínek by mohl chovatel získat 0,75 TRY/kg maximálně do výše 350 tun produkce. Ve srovnání s rokem 2018 se tak maximální výše výhody pro jednu licenci k produkci ryb snížila. Komise měla za to, že její výpočty by měly vycházet pouze z ověřených údajů z období přezkumného šetření. Toto tvrzení proto odmítla.

(38)

Po poskytnutí informací DAO rovněž zmínilo nové podmínky způsobilosti pro přímé subvence v roce 2019. Podle DAO mohl chovatel, který produkuje 250 až 350 tun, v roce 2019 získat více subvencí než v roce 2018. DAO proto požádalo Komisi, aby zjistila, zda žadatel mohl v roce 2019 nakupovat ryby od těchto chovatelů, a nepřímo tak těžit z většího množství subvencí než v roce 2018.

(39)

Komise nejprve připomněla, že v roce 2019 se snížila maximální výše subvencí pro jednu licenci k produkci ryb (viz 37. bod odůvodnění). Chovatelé, kteří produkují více než 350 tun pstruhů, proto obdrželi méně subvencí na jednu licenci k produkci ryb. Kdyby žadatel nakoupil ryby od těchto chovatelů, čerpal by tedy výhodu z menšího množství subvencí než v roce 2018. Za druhé, stejně jako v období přezkumného šetření, musel výpočet nepřímých subvencí vycházet z průměrných subvencí na tunu nakoupených ryb. Tento průměr by nemohl odrážet situaci každého jednotlivého chovatele, od kterého žadatel ryby nakoupil. Komise proto toto tvrzení odmítla.

3.3.2.   Podpora pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazami

(40)

V roce 2018 zavedly turecké orgány nový režim podpory pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazami. Tento nový režim nebyl v původním šetření zkoumán. Podmínky a výše podpory byly stanoveny v nařízení z roku 2018 a ve sdělení č. 2018/24 (viz 30. bod odůvodnění).

(41)

Pokud společnost provozuje líheň pstruhů, která splňuje určitá kritéria, mohla využít subvence ve výši 60 TRY/kus pro nejvýše 10 000 kusů (maximální výše subvence, která mohla být poskytnuta, tedy činila 600 000 TRY ročně).

(42)

Komise měla za to, že tato podpora (formou přímé dotace) představuje subvence na produkci pstruhů podobné přímým subvencím, a sice finanční příspěvek, který poskytuje výhodu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož podpora byla poskytnuta producentům pstruhů, dospěla Komise k závěru, že režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Výhoda spočívala v přímých dotacích pro producenty pstruhů, kteří splňovali kritéria způsobilosti.

(43)

Dospělo se tedy k závěru, že tuto podporu lze považovat za napadnutelnou subvenci.

(44)

Během inspekce na místě vedoucí produkce společnosti uvedl, že společnost investovala a dále bude investovat do zařízení, aby získala nárok na subvenci v následujících letech. Generální ředitel a právní zástupci společnosti však tyto informace vyvrátili a tvrdili, že takové rozhodnutí podléhá schválení členů správní rady a že se s ním ani nepočítalo.

(45)

Vzhledem k jasným a jednoznačným informacím, které předložil vedoucí produkce a které se týkaly investičních opatření přijatých v minulosti, a k protichůdným prohlášením zástupců společnosti během inspekce na místě Komise usoudila, že je pravděpodobné, že by společnost měla z tohoto režimu výhodu v budoucnu, a vypočítala maximální výši výhody vyjádřenou jako valorickou sazbu subvencování ve výši 0,72 %. Oznámila svůj záměr stranám v obecném informačním dokumentu.

(46)

Po poskytnutí informací turecké orgány a žadatel protestovali proti záměru Komise vyjádřenému v informačním dokumentu, aby byl tento režim napaden. Tvrdili, že žadatel nebyl pro tento režim způsobilý a nepodal v souvislosti s ním žádnou žádost vládě. V roce 2018 ani v roce 2019 nedošlo v rámci tohoto režimu k žádné platbě žadateli ze strany vlády. Turecká vláda rovněž uvedla, že režim byl v každém případě omezen na tři roky.

(47)

Dne 23. března 2020 navíc žadatel předložil úřední dopis, který měl vyvrátit pochybnosti Komise ohledně toho, zda by v budoucnu mohl mít prospěch z nějaké subvence podle tohoto režimu. Žadatel se zavázal, že do roku 2025 neprovede žádné investice, aby se stal způsobilým pro tento režim. Kromě toho v případě, že se investice uskuteční v roce 2025 nebo později, nepodá žádná společnost ve spojení se skupinou Kiliç Group žádnou žádost podle tohoto režimu.

(48)

Poté, co žadatel dopis předložil, DAO uvedlo, že tento dopis je důkazem, který si žadatel vyrobil sám a že Komise by jej neměla zohlednit. Tvrdilo, že žadatel kromě toho nepřijal žádné závazky, pokud jde o jiné režimy subvencování.

(49)

Na základě výše uvedených skutečností Komise znovu posoudila, zda je pravděpodobné, že žadatel obdrží v budoucnu v rámci tohoto režimu výhody. Byla ujištěna vyjádřením vlády, že žadatel nebyl v rámci režimu způsobilý a že v období přezkumného šetření ani v roce 2019 nepodal žádnou žádost. Kromě toho vzala Komise na vědomí dopis od této společnosti ze dne 23. března 2020 v tom smyslu, že se nestane způsobilou nejméně do roku 2025. Pokud jde o argument DAO, že dopis je důkazem, který si žadatel vyrobil sám a který byl předložen až po poskytnutí informací, Komise měla za to, že tento dopis byl předložen ihned po poskytnutí informací, tedy v přiměřené lhůtě pro výkon práv žadatele, a tudíž jeho obsah nemůže být ignorován. Kromě toho má Komise povinnost seriózně posoudit všechny obdržené připomínky, jinak by byl účel poskytnutí informací zmařen. Dopis svědčí o pevném závazku žadatele a vztahuje se k posouzení pravděpodobnosti, zda obdrží kompenzační výhody v rámci tohoto režimu v budoucnu. Skutečnost, že dopis nezmiňuje jiné režimy subvencování, je proto irelevantní. V této souvislosti Komise rozhodla, že tento režim nenapadne.

(50)

Po dodatečném poskytnutí informací zopakovalo DAO, že Komise je povinna zohlednit faktory týkající se období následujícího po období šetření a že Komise měla potvrdit své původní posouzení zahrnutím zmíněné podpory do výpočtu. DAO vzneslo námitku zejména proti rozhodnutí Komise přijmout dopis od žadatele jako spolehlivý důkaz. Tvrdilo, že rozhodnutí správní rady není závazné a může být kdykoli změněno. Podle jeho názoru představuje porušení základní právní zásady, podle níž není společnost oprávněna vytvářet ve svůj vlastní prospěch důkazy, které jsou v rozporu s informacemi z inspekce na místě týkajícími se investičního opatření přijatého v minulosti.

(51)

Komise měla za to, že rozhodnutí nenapadnout tento režim nebylo založeno pouze na dopisu o závazku od žadatele, ale také na jiných skutkových důkazech, jako jsou informace poskytnuté vládou svědčící o tom, že žadatel ani nepožádal o podporu, ani nebyl v rámci režimu způsobilý. Komise opětovně zdůraznila svou povinnost posoudit veškeré informace a důkazy, které obdržela po poskytnutí informací, a v této souvislosti nebyla skutečnost, že žadatel učinil závazek pro daný účel, rozhodující pro posouzení pravděpodobnosti, že žadatel bude mít výhodu z tohoto režimu v budoucnu. Dále připomněla, že je nesporné, že žadatel neprovedl všechny investice nezbytné k tomu, aby se stal způsobilým pro podporu podle tohoto režimu. Komise proto toto tvrzení odmítla.

(52)

Navíc vzhledem k tomu, že otázka napadnutí veškeré podpory pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazami se stala bezpředmětnou, Komise se nevyjádřila k připomínkám DAO ohledně správného výpočtu budoucích výhod tohoto režimu.

3.3.3.   Subvencované úvěry

(53)

Během období přezkumného šetření využil žadatel šesti preferenčních úvěrů k financování provozního kapitálu. Tyto úvěry byly poskytnuty Zemědělskou bankou Turecké republiky (Türkiye Cumhurriyetti Ziraat bankasi nebo „Ziraat Bankasi“), pokud jde o úvěry související konkrétně se zemědělskou produkcí, a bankou Türk Eximbank (13), pokud jde o úvěry spojené s vývozními činnostmi. V souladu se zjištěními původního šetření (14), a jelikož nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že se situace změnila, Komise stanovila, že obě banky provádějí státní politiku a jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu základního nařízení.

(54)

Příslušným právním základem bylo nařízení č. 2018/11188 (Ziraat Bank Low Interest Investment and Operation Loan on Agricultural Production) a rediskontní program banky Türk Eximbank (15).

(55)

Výhoda pro žadatele spočívala v poskytnutí nižších úrokových sazeb, než jaké jsou běžně dostupné na trhu. Komise přičetla výhodu sovisející s rediskontním programem k prodeji na vývoz, zatímco ostatní subvencované úvěry pro celou produkci skupiny byly přičteny k celkovému prodeji. Z celkové výhody ze šesti úvěrů tak vyplynula valorická sazba subvencování ve výši 0,15 %.

(56)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že u jednoho z napadených úvěrů musel zaplatit provizi, zatímco referenční úvěr provizi neobsahoval. Tvrdil, že Komise měla výhodu odpovídajícím způsobem snížit. Komise konstatovala, že pro účely spravedlivého srovnání musí výpočty vycházet pouze ze srovnání úrokových sazeb, bez jakýchkoli jiných bankovních poplatků na kterékoli straně, a to u skutečného i u referenčního úvěru. Komise proto toto tvrzení odmítla.

(57)

Kromě toho žadatel zpochybnil, že Komise použila stejnou referenční hodnotu pro stanovení výhody u dvou napadených úvěrů, které byly poskytnuty v různých obdobích. Kromě toho tvrdil, že úroková sazba u jednoho z napadených úvěrů byla stanovena na měsíčním (a nikoli ročním) základě, a proto byla úroková sazba, kterou žadatel obdržel, stanovena na základě tržní sazby. Komise obě tvrzení přijala. Výsledkem byla nová valorická sazba subvencování pro tyto úvěry ve výši 0,13 %.

3.4.   Nové sazby vyrovnávacího cla pro žadatele

(58)

Z celkové výhody pro žadatele vyplynula valorická sazba subvencování ve výši 1,55 %:

Přímé subvence

1,42 %

Subvencované úvěry

0,13 %

Celkem

1,55 %

(59)

Výše uvedené závěry se týkají konkrétní situace žadatele, a proto nemají vliv na výši sazeb subvencování pro společnosti uvedené v příloze původního nařízení.

(60)

Po poskytnutí informací a dodatečných informací turecké orgány tvrdily, že Komise měla přepočítat sazbu subvencování pro „všechny ostatní společnosti“. Toto tvrzení Komise odmítla. Zopakovala, že částečný prozatímní přezkum a jeho zjištění týkající se významného snížení míry subvencování se týkaly pouze žadatele. Komise rovněž připomněla, že zjištění týkající se všech ostatních tureckých producentů pstruhů se nezměnila. V tomto ohledu Komise dále uvedla, že – jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu (oddíl 5) – pokud se některá zúčastněná strana domnívá, že přezkum opatření, která se na ni vztahují, je oprávněný, může požádat o přezkum podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení.

(61)

Po poskytnutí informací turecké orgány uvedly, že pokud Komise nepřihlédla k výhodě v rámci „podpory pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazami“, byla celková valorická míra subvencování minimální. Toto tvrzení zopakovaly orgány i po poskytnutí dodatečných informací. Komise připomněla, že minimální prahová hodnota činí 1 %, ale u rozvojových zemí 2 %. Dále připomněla, že pro účely použití čl. 14 odst. 5 je země považována za rozvojovou zemi, pokud je uvedena v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1(16). Jelikož Turecko není do seznamu způsobilých zemí podle uvedeného nařízení zahrnuto, Komise toto tvrzení odmítla.

3.5.   Významná změna okolností a trvalá povaha legislativní změny

(62)

Výše uvedená zjištění týkající se konkrétní situace žadatele potvrdila zjištění uvedená v prováděcím nařízení (EU) 2018/823, která jsou shrnuta výše v 24. až 29. bodě odůvodnění. Ve výše uvedeném nařízení se sice posuzovala celková situace s ohledem na všechny producenty pstruhů v Turecku (tj. situaci průměrného producenta pstruhů), ale bylo v něm rovněž zjištěno, že po legislativní změně provedené v roce 2016 obdrželi někteří producenti pstruhů podstatně nižší subvence (49. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2018/823).

(63)

Komise dospěla k závěru, že tomu tak bylo i v případě žadatele. Nejprve uvedla, že nově vypočtená valorická sazba subvencování ve výši 1,55 % představovala významný pokles ve srovnání se sazbou ve výši 9,5 % stanovenou v původním šetření.

(64)

Za druhé žadatel nemohl využít mnoha jiných subvenčních režimů, aby plně kompenzoval snížení přímé subvence (17).

(65)

Navíc byla legislativní změna, která vedla ke snížení počtu podniků s chovem ryb, zavedena v roce 2016 a zůstala v platnosti během období přezkumného šetření (2018) a v roce 2019 (18), tj. již po dobu 4 let. Turecká vláda nesdělila Komisi žádné plány na opětovné zavedení kritérií způsobilosti, jež platila před rokem 2016. Komise proto považovala změnu z roku 2016 za trvalou změnu ve smyslu čl. 19 odst. 4 základního nařízení.

(66)

Po poskytnutí informací a dodatečných informací zpochybnilo DAO závěr Komise, že snížení subvencí, které žadatel obdržel, je trvalé povahy. Podle jeho názoru měla Komise posoudit trvalou povahu systému subvencování jako celku a neměla se zaměřit na změnu z roku 2016 pouze u jednoho z režimů subvencování. DAO dále tvrdilo, že turecké orgány po roce 2016 nadále zaváděly nové režimy subvencování s cílem kompenzovat snížení subvencování v důsledku změny z roku 2016, konkrétně subvence na produkci v uzavřených systémech, subvence na pstruhy o hmotnosti vyšší než 1 kg, subvence na správnou zemědělskou praxi a subvence na označování ryb. DAO rovněž tvrdilo, že Komise ve svém výpočtu nezohlednila nové podmínky způsobilosti pro „podporu chovu pstruhů v líhních chráněných před nákazami“ a nárůst maximální částky, která má být obdržena, k němuž došlo v roce 2019. Kromě toho se DAO domnívalo, že jakékoli nové investice ze strany žadatele s cílem dosáhnout na podporu by se uskutečnily prostřednictvím subvencované vládní půjčky.

(67)

Jak je vysvětleno výše, Komise posoudila nejen dopad legislativní změny z roku 2016 na žadatele, ale i jakýkoli nový subvenční režim, z nějž žadatel mohl mít výhodu během období přezkumného šetření a po něm. Zjistila, že žadatel nebyl způsobilý získat jakékoli subvence z režimu pro produkci v uzavřených systémech, neboť jeho produkce pstruhů probíhá v přehradních nádržích, a nikoli v uzavřeném systému, který by splňoval požadavky na způsobilost. Komise rovněž zjistila, že subvence na označování ryb byly ukončeny v roce 2018 a subvence na správnou zemědělskou praxi v roce 2019. Komise navíc zjistila a ověřila, že subvence na pstruhy o hmotnosti vyšší než 1 kg měla poskytovat výhodu pro pstruhy o hmotnosti vyšší než 1,2 kg, tj. pro pstruhy, kteří nespadají do definice dotčeného výrobku. Navíc, jak je vysvětleno v 40. až 52. bodě odůvodnění, žadatel nezískal v období přezkumného šetření výhodu z podpory pro chovné líhně chráněné před nákazami a není pravděpodobné, že by žadatel takovou podporu získal před rokem 2025. S ohledem na opětovné posouzení nových informací, jak je vysvětleno v 46. a 47. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že žadatel nebude mít v budoucnu výhodu z jakýchkoli subvencí z režimu „podpora chovu pstruhů v líhních chráněných před nákazami“.

(68)

Komise se rovněž domnívala, že tvrzení, že by žadatel financoval jakékoli nové zařízení pomocí subvencovaného úvěru, bylo založeno spíše na možnosti než na jakýchkoli konkrétních důkazech. Komise proto tento argument odmítla.

(69)

Na základě výše uvedených skutečností trvá Komise na tom, že podle čl. 19 odst. 4 základního nařízení a na základě výše uvedených zjištění se okolnosti s ohledem na subvencování podstatně změnily a že snížení přímých subvencí je trvalé povahy, pokud jde o žadatele.

3.6.   Závěr

(70)

Z výše uvedeného vyplývá, že vyrovnávací clo pro žadatele by mělo být změněno, jak je stanoveno v oddíle 3.4.

(71)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (19),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ustanovení čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/309 se s ohledem na žadatele mění takto:

Společnost

Vyrovnávací clo

Doplňkový kód TARIC

BAFA Su Ürünleri Yavru Üretim Merkezi Sanayi Ticaret AŞ

1,5 %

B965

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

Předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/309 ze dne 26. února 2015, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 56, 27.2.2015, s. 12).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/823 ze dne 4. června 2018 o ukončení částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecké republiky (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 14).

(4)  49. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2018/823.

(5)  Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecké republiky (Úř. věst. C 176, 22.5.2019, s. 24).

(6)  Nařízení Turecké republiky č. 2016/8791 ze dne 25. dubna 2016 o zemědělských subvencích v roce 2016 (prováděné se zpětnou účinností od 1. ledna 2016).

(7)  Sdělení nazvané „Sdělení o podpoře akvakultur“ pod číslem 2016/33 týkající se provádění nařízení č. 2016/8791 bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 3. srpna 2016.

(8)  Nařízení Turecké republiky č. 2018/11460 ze dne 2. února 2018 o zemědělských subvencích v roce 2018 (prováděné se zpětnou účinností od 1. ledna 2018).

(9)  Sdělení nazvané „Sdělení o podpoře akvakultur“ pod číslem 2018/24 týkající se provádění nařízení č. 2018/11460 bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 29. května 2018.

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1195/2014 ze dne 29. října 2014 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 319, 6.11.2014, s. 1).

(11)  V jednom z regionů žadatel produkoval pstruhy o hmotnosti vyšší než 1,2 kg (výrobek, který není předmětem šetření) a nepoužíval tento podnik k produkci pstruhů, kteří spadají do definice dotčeného výrobku. Z tohoto důvodu využíval subvencí pro 2 ze 3 způsobilých regionů.

(12)  Tyto stropy byly zavedeny právními předpisy přijatými v roce 2017.

(13)  Tento program může být prováděn přímo bankou Türk Eximbank nebo se zapojením soukromých bank.

(14)  Viz 67. a 69. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1195/2014.

(15)  Podrobné informace jsou uvedeny v dokumentu „Implementation Principles and Circular on Export and Foreign Exchange Earning Services Rediscount Credits (Rediscount Programme)“.

(16)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/918/EU ze dne 16. prosince 2014, kterým se zastavuje antisubvenční řízení týkající se dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie a Vietnamu (Úř. věst. L 360, 17.12.2014, s. 65), 76. bod odůvodnění, poznámka pod čarou 3.

(17)  Jak je objasněno v 32. až 41. bodě odůvodnění, výhoda plynoucí z podpory pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazami a ze subvencovaných úvěrů zvýšila sazbu subvencování pro skupinu Kiliç Group pouze o 0,72 %, a nekompenzovala tedy snížení přímých subvencí.

(18)  V roce 2019 byla maximální výše subvencí na jednu licenci stanovena na 0,75 TRY/kg pro maximálně 350 000 kg. Ve srovnání s rokem 2018 to představovalo snížení celkové maximální částky, kterou bylo možné získat na jednu licenci k produkci ryb.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU