(EU) 2020/469Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/469 ze dne 14. února 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 923/2012, nařízení (EU) č. 139/2014 a nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o požadavky na uspořádání letového provozu / letové navigační služby, navrhování struktur vzdušného prostoru, jakost dat a bezpečnost dráhy, a kterým se zrušuje nařízení č. 73/2010 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 104, 3.4.2020, s. 1-243 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 14. února 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. dubna 2020 Nabývá účinnosti: 27. ledna 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/469

ze dne 14. února 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 923/2012, nařízení (EU) č. 139/2014 a nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o požadavky na uspořádání letového provozu / letové navigační služby, navrhování struktur vzdušného prostoru, jakost dat a bezpečnost dráhy, a kterým se zrušuje nařízení č. 73/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (ES) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 36 odst. 1 písm. c) a g), čl. 43 odst. 1 písm. a) a f) a čl. 44 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 923/2012 (2) stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace použitelná na všeobecný letový provoz (tzv. „pravidla létání“).

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 (3) stanoví požadavky a správní postupy týkající se letišť, včetně jejich řízení, provozu, udělování osvědčení a dozoru.

(3)

Nařízení Komise (EU) 2017/373 (4) stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb („ATM/ANS“) a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu („funkce sítě ATM“) pro všeobecný letový provoz a dohled nad nimi.

(4)

V zájmu zajištění vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii by letové posádky měly být povinny ohlásit stanovištím letových provozních služeb, pokud brzdný účinek dráhy, který zjistily, není tak dobrý, jak jim byl oznámen. Tyto ohlašovací povinnosti by měly být stanoveny v prováděcím nařízení (EU) č. 923/2012.

(5)

Dne 31. března 2016 přijala Mezinárodní organizace pro civilní letectví („ICAO“) změnu 77-A k příloze 3 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané dne 7. prosince 1944 v Chicagu („Chicagská úmluva“), jejímž cílem je zlepšit poskytování informací o nebezpečných meteorologických podmínkách, posílit situační povědomí a přispět k účinnějšímu směrování, včetně vyhýbání se nebezpečným meteorologickým podmínkám. Uvedená změna je použitelná ve smluvních státech ICAO od 10. listopadu 2016 a měla by být zohledněna v nařízení (EU) 2017/373, zejména v ustanoveních o meteorologických službách (příloha V – část MET).

(6)

Nařízení (EU) 2017/373 by mělo odrážet současný stav techniky v oblasti bezpečnosti letectví, jakož i osvědčené postupy a vědecko-technický pokrok v oblasti leteckých informačních služeb („AIS“). Změny nařízení (EU) 2017/373 by proto měly vycházet z platných standardů a doporučených postupů ICAO („SARP“), zejména z šestnáctého vydání přílohy 15 Chicagské úmluvy „Letecké informační služby“, a přitom čerpat ze zkušeností Unie s poskytováním AIS a zajistit proporcionalitu podle velikosti, druhu a složitosti poskytovatele AIS („AISP“).

(7)

Dne 31. března 2016 přijala ICAO rovněž změnu 77-B přílohy 3 Chicagské úmluvy, jejímž cílem je snížit výskyt incidentů a nehod, pokud jde o vyjetí z dráhy. Uvedená změna 77-B přílohy 3 se ve smluvních státech ICAO použije ode dne 5. listopadu 2020. Tato změna by měla být rovněž zohledněna v nařízení (EU) 2017/373, zejména co se týče požadavků stanovených v příloze V, pokud jde o poskytování meteorologických služeb, a v příloze VI, pokud jde o poskytování leteckých informačních služeb.

(8)

Piloti by měli být prostřednictvím oznámení NOTAM informováni, pokud je dráha dočasně nedostupná z důvodu značení. V zájmu zajištění bezpečnosti dráhy by měli být piloti, kteří hodlají provozovat činnost na zvláště připravené zimní dráze nebo na kluzké mokré dráze, náležitě informováni. Informování pilotů o měření tření by nemělo být povoleno, protože měření tření nijak nesouvisí s výkonností letounu.

(9)

V nařízení (EU) 2017/373 by měla být stanovena společná technická pravidla pro navrhování struktur vzdušného prostoru, jakož i společné požadavky na poskytovatele návrhu letových postupů („FPD“), aby bylo zajištěno, že struktury vzdušného prostoru a letové postupy jsou řádně navrženy, prozkoumány a ověřeny předtím, než mohou být zavedeny a využívány letadly.

(10)

Letové postupy a jakékoli jejich změny mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu na letišti. Proto by měla být zavedena jednoznačná vazba mezi stávajícím nařízením (EU) č. 139/2014 a nařízením (EU) 2017/373.

(11)

Přijetím sedmého vydání přílohy 10 Chicagské úmluvy o civilní letecké telekomunikační službě (svazek II) zveřejněného v červenci 2016, patnáctého vydání přílohy 11 Chicagské úmluvy o letových provozních službách a šestnáctém vydání dokumentu 4444 „Postupy pro letové navigační služby – uspořádání letového provozu (PANS-ATM)“ přijala ICAO nové standardy a doporučené postupy ICAO pro bezpečnost letectví při poskytování letových provozních služeb („ATS“).

(12)

Z těchto důvodů a s cílem zajistit jednotné provádění a soulad se základními požadavky stanovenými v bodě 2.3 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139 by nařízení (EU) 2017/373 mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Nařízení (EU) č. 923/2012 a nařízení (EU) 2017/373 by rovněž měla zahrnovat podrobná ustanovení týkající se dostupnosti a podmínek používání tísňového kmitočtu VKV.

(14)

Vzhledem k dopadu služeb ATM/ANS na činnosti pilotů a letištní provoz by se tato nová opatření měla navíc rovněž promítnout do příslušných ustanovení nařízení (EU) č. 923/2012.

(15)

Tato nová opatření zahrnují rovněž podrobná ustanovení o jakosti leteckých dat a leteckých informací, a proto by nařízení (EU) č. 73/2010 (5) mělo být zrušeno.

(16)

Odvětví a příslušným úřadům členských států měl být poskytnut dostatečný čas na přizpůsobení se opatřením zavedeným tímto nařízením.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou založena na stanoviscích 02/2018, 03/2018 a 03/2019 Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 923/2012 se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 57 se nahrazuje tímto:

„57.

„řízeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu“;

b)

doplňují se nové body 144 a 145, které znějí:

„144.

„kritickou oblastí“ se rozumí oblast vymezených rozměrů, která se rozprostírá kolem pozemního zařízení pro přesné přístrojové přiblížení a ve které by přítomnost mobilních prostředků nebo letadel způsobila nepřijatelné rušení naváděcích signálů;

145.

„citlivou oblastí“ se rozumí oblast přesahující kritickou oblast, v níž parkování nebo pohyb letadel či mobilních prostředků, případně obojí, ovlivní naváděcí signál do té míry, že to může být považováno za nepřijatelné rušení letadla, které signál využívá.“

2)

Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Tísňový kmitočet VKV

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy zajistí, aby byl tísňový kmitočet VKV (121,500 MHz) používán pouze pro nouzové účely uvedené v bodě SERA.14095 písm. d) přílohy.

2.   Členské státy mohou výjimečně povolit použití tísňového kmitočtu VKV uvedeného v odstavci 1 pro jiné účely než pro účely uvedené v bodě SERA.14095 písm. d) přílohy, pokud jsou omezeny na to, co je nezbytné k dosažení jejich cíle a k tomu, aby se snížil dopad na letadlo v tísni nebo nouzi a na provoz stanovišť letových provozních služeb.“

3)

Příloha se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha III nařízení (EU) č. 139/2014 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Prováděcí nařízení (EU) 2017/373 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společné požadavky na:

a)

poskytování služeb v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („ATM/ANS“) pro všeobecný letový provoz, a to zejména na právnické nebo fyzické osoby, které tyto služby a funkce poskytují;

b)

příslušné úřady a kvalifikované subjekty, které jednají jejich jménem, jež plní úkoly spojené s udělováním osvědčení, prováděním dohledu a vynucováním ve vztahu ke službám uvedeným v písmenu a);

c)

pravidla a postupy pro navrhování struktur vzdušného prostoru.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2)

„poskytovatelem služeb ATM/ANS“ se rozumí každá právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje některé ze služeb ATM/ANS vymezených v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139, a to buď jednotlivě, nebo souhrnně, pro všeobecný letový provoz;“

b)

doplňují se nové body 6, 7 a 8, které znějí:

„6)

„navrhováním struktur vzdušného prostoru“ se rozumí proces, který zajišťuje, aby struktury vzdušného prostoru byly před svým zavedením a využíváním letadly řádně navrženy, prozkoumány a ověřeny;

7)

„palubním protisrážkovým systémem (ACAS)“ se rozumí palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí srážky letadel, která jsou vybavena odpovídačem SSR“;

8)

„subjektem vytvářejícím letecká data a letecké informace“ se rozumí jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za vytváření leteckých dat a leteckých informací používaných jako zdroj leteckých informačních produktů a služeb. Mezi tyto subjekty nepatří poskytovatelé ATM/ANS uvedení v čl. 2 bodě 2 tohoto nařízení a letiště vymezená v čl. 2 bodě 1 písm. e) nařízení (EU) 2018/1139.“

3)

Článek 3 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„Poskytování služeb ATM/ANS a navrhování struktur vzdušného prostoru“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby odpovídající služby ATM/ANS byly poskytovány a struktury vzdušného prostoru byly navrhovány v souladu s tímto nařízením, a to způsobem, který napomáhá všeobecnému letovému provozu a zároveň zohledňuje bezpečnostní aspekty, provozní požadavky a dopad na životní prostředí.“;

c)

doplňují se nové odstavce 5, 6, 7, 8 a 9, které znějí:

„5.   Členské státy zajistí, aby:

a)

subjekty vytvářející letecká data nebo letecké informace splňovaly požadavky stanovené v:

i)

bodě ATM/ANS.OR.A.085 přílohy III kromě těch, které jsou uvedeny v písmenech c), d), písm. f) bodě 1 a písmeni i) uvedeného bodu;

ii)

bodě ATM/ANS.OR.A.090 přílohy III;

b)

letecká data a letecké informace vytvářeli, zpracovávali a předávali vhodně vyškolení, způsobilí a oprávnění pracovníci.

Jsou-li letecká data nebo letecké informace určeny k použití pro účely letů IFR nebo zvláštních letů VFR, použijí se požadavky uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce na všechny subjekty vytvářející uvedená data a informace.

6.   Je-li určeno, že letové provozní služby mají být poskytovány v určitých částech vzdušného prostoru nebo na konkrétních letištích, členské státy zajistí, aby tyto části vzdušného prostoru nebo tato letiště byly stanoveny ve vztahu k letovým provozním službám, jež mají být poskytovány.

7.   Členské státy zajistí, aby mezi příslušnými poskytovateli ATM/ANS a provozovateli letadel byla zřízena vhodná ujednání pro odpovídající koordinaci poskytovaných činností a služeb, jakož i pro výměnu příslušných dat a informací.

8.   Členské státy určí osoby nebo organizace, které jsou odpovědné za navrhování struktur vzdušného prostoru, a zajistí, aby uvedené osoby nebo organizace splňovaly požadavky stanovené v dodatku 1 k příloze XI (část FPD).

9.   Členské státy zajistí, aby byla prováděna údržba a pravidelný přezkum letových postupů pro letiště a vzdušný prostor v jejich pravomoci. Za tímto účelem členské státy určí osoby nebo organizace, které za tyto úkoly zodpovídají, a zajistí, aby tyto osoby nebo organizace splňovaly požadavky stanovené v čl. 6 písm. a) a k).“

4)

Vkládají se nové články 3a, 3b, 3c a 3d, které znějí:

„Článek 3a

Určení potřeby poskytování letových provozních služeb

1.   Členské státy určí potřebu poskytování letových provozních služeb s přihlédnutím ke všem těmto faktorům:

a)

druhy zúčastněného letového provozu;

b)

hustota letového provozu;

c)

meteorologické podmínky;

d)

jiné důležité faktory týkající se cílů letových provozních služeb definovaných v bodě ATS.TR.100 přílohy IV.

2.   Při určování potřeby poskytování letových provozních služeb členské státy neberou v úvahu vybavení letadel palubními protisrážkovými systémy.

Článek 3b

Koordinace mezi vojenskými stanovišti a poskytovateli letových provozních služeb

Aniž je dotčen článek 6 nařízení (ES) č. 2150/2005, stanoví členské státy zvláštní postupy tak, že:

a)

poskytovatelům letových provozních služeb je oznamováno, pokud vojenské stanoviště zpozoruje, že se letadlo, které je nebo by mohlo být civilní, blíží jakékoli oblasti, ve které se může stát nezbytným zakročení, nebo že do ní vstoupilo;

b)

poskytovatel letových provozních služeb v úzké koordinaci s vojenským stanovištěm potvrdí totožnost letadla a poskytne mu potřebné navigační vedení, aby se zabránilo nutnosti zakročení.

Článek 3c

Koordinace leteckého provozu potenciálně nebezpečného pro civilní letectví

1.   Členské státy zajistí, aby provoz, který je potenciálně nebezpečný pro civilní letadla nad jejich územím, byl koordinován, a to i nad volným mořem, pokud příslušný úřad přijal podle dohody s ICAO o oblastní letové navigaci odpovědnost za poskytování letových provozních služeb v dotyčném vzdušném prostoru. Koordinace se provede s dostatečným předstihem, aby umožnila včasné vyhlašování informací o těchto činnostech.

2.   Členské státy přijmou opatření pro vyhlašování informací o činnostech uvedených v odstavci 1.

Článek 3d

Tísňový kmitočet VKV

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy zajistí, aby byl tísňový kmitočet VKV (121,500 MHz) používán pouze pro skutečné nouzové účely uvedené v bodě ATS.OR.405 písm. a) přílohy IV.

2.   Členské státy mohou výjimečně povolit použití tísňového kmitočtu VKV uvedeného v odstavci 1 pro jiné účely než pro účely uvedené v bodě ATS.OR.405 písm. a) přílohy IV, pokud jsou omezeny na rozsah nezbytný k dosažení jejich cíle a k tomu, aby se snížil dopad na letadlo v tísni nebo nouzi a na provoz stanovišť letových provozních služeb.“

5)

Článek 6 se mění takto:

a)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

poskytovatelé letových provozních služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a c) plnit požadavky stanovené v příloze IV (část ATS) a požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 923/2012;“

b)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)

poskytovatelé služeb pro tvorbu letových postupů musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a b) plnit požadavky stanovené v příloze XI (část FPD);“.

6)

Přílohy I, II, III, IV, V, VI a XI se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 4

Nařízení (EU) č. 73/2010 se zrušuje s platností od 27. ledna 2022.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 27. ledna 2022.

Od 5. listopadu 2020 se použijí tato ustanovení tohoto nařízení:

v příloze I bod 10 písm. b);

v příloze III:

bod 5:

v bodě 6: Dodatek 3 – „FORMÁT SNOWTAM“.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. února 2020.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, Úř. věst. L 44, 14.2.2014, s. 1.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011, Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1.

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe, Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 6.


PŘÍLOHA I

Změny prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012

Příloha se mění takto:

(1)

v bodě SERA.3210 písm. d) bodě 4 podbodě ii) se písmena A) a B) nahrazují tímto:

„A)

pohyby osob a mobilních prostředků na provozní ploše letiště se musí omezit na nezbytné minimum a zvláštní pozornost musí být věnována požadavkům na ochranu kritické a citlivé oblasti (kritických a citlivých oblastí) radionavigačních zařízení;

B)

vzhledem k ustanovením pododstavce iii) musí být poskytovatelem letových navigačních služeb předepsána metoda nebo metody pro oddělení mobilních prostředků a pojíždějících letadel, přičemž danou metodu či metody musí schválit příslušný úřad se zřetelem k dostupným zařízením;“

(2)

v bodě SERA.3210 písm. d) bodě 4 podbodě iv) se písmeno A) nahrazuje tímto:

„A)

mobilní prostředky a mobilní prostředky vlekoucí letadla musí dát přednost letadlům, která přistávají, vzlétají nebo pojíždějí“;

(3)

bod SERA.8005 se mění takto:

a)

v písmeni a) se bod 3 nahrazuje tímto:

„3)

vydávat jednu nebo více z těchto zpráv: letová povolení, pokyny nebo informace s cílem zabránit střetu mezi letadly jím řízenými a urychlovat a udržovat spořádaný tok letového provozu;“

b)

písmeno c) se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„S výjimkou případů provozu na rovnoběžných či téměř rovnoběžných drahách podle bodu ATS.TR.255 přílohy IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 (*1) nebo pokud lze použít snížení minim rozstupů v blízkosti letišť, musí stanoviště řízení letového provozu zajistit nejméně jeden z následujících rozstupů:

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).“;"

b)

bod 1) se nahrazuje tímto:

„1)

vertikální rozstup získaný přidělením různých cestovních hladin vybraných z tabulky cestovních hladin v dodatku 3, s výjimkou případů, kdy se nesmí použít v nich předepsaných vztahů hladin k trati, pokud je uvedeno jinak v příslušných leteckých informačních příručkách nebo letových povoleních. Vertikální minimum rozstupu musí být jmenovitě nejméně 300 m (1 000 ft) až po letovou hladinu 410 včetně a 600 m (2 000 ft) nad touto letovou hladinou; informace o geometrické výšce se ke stanovení vertikálního rozstupu nepoužijí;“

(4)

bod SERA.8012 se nahrazuje tímto:

„a)

Stanoviště řízení letového provozu použijí minima rozstupů při turbulenci v úplavu pro letadla v přibližovacích nebo odletových fázích letu za těchto okolností:

1)

letadlo letí přímo za jiným letadlem ve stejné nadmořské výšce nebo méně než 300 m (1 000 ft) pod ní;

2)

obě letadla používají stejnou dráhu nebo rovnoběžné dráhy oddělené méně než 760 m (2 500 ft);

3)

letadlo křižující za jiným letadlem ve stejné nadmořské výšce nebo méně než 300 m (1 000 ft) pod ní.“

b)

Písmeno a) se nepoužije na přílety VFR a IFR provádějící vizuální přiblížení, když letadlo ohlásilo předcházející letadlo v dohledu a dostalo pokyny, aby toto letadlo následovalo a zachovávalo vlastní rozstup od tohoto letadla. V těchto případech vydá stanoviště řízení letového provozu výstrahu na turbulenci v úplavu.“;

(5)

bod SERA.8015 se mění takto:

a)

v písmenu b) se doplňuje nový bod 6, který zní:

„6)

Při směrování vektoru nebo přidělení přímé trasy, které nejsou zahrnuty v letovém plánu, jež odvádí let IFR ze zveřejněné trati ATS nebo postupu přiblížení podle přístrojů, vydá řídící letového provozu, který poskytuje přehledovou službou letových provozních služeb (ATS), taková letová povolení, že předepsaná bezpečná výška nad překážkami trvá po celou dobu, dokud letadlo nedosáhne bodu, kde se pilot vrátí na trať letového plánu nebo zveřejněnou trať ATS či postupu přiblížení podle přístrojů.

b)

v písmenu d) se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

všechny nezbytné příkazy nebo informace o ostatních skutečnostech, např. o případném odletovém letištním času ATFM, způsobu přiblížení nebo odletu, spojeních a času uplynutí platnosti letového povolení.“;

c)

v písmenu e) se nadpis nahrazuje tímto:

„Opakování povolení, pokyny a informace vztahující se k bezpečnosti“;

d)

bod eb) se mění takto:

i)

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3)

S výjimkou případů, kdy je známo, že letadlo již obdrželo tuto informaci v přímém vysílání, musí být nastavení výškoměru QNH zahnuto v:

i)

povolení ke klesání, kdy je letadlu poprvé povolena nadmořská výška, která je nižší než převodní hladina;

ii)

povolení k přiblížení nebo ke vstupu do letištního okruhu;

iii)

povolení k pojíždění odlétávajícím letadlům.“;

ii)

v bodě 5 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Pokud bylo letadlu vydáno povolení k přistání nebo pokud bylo letadlo informováno o tom, že na letištích AFIS je k dispozici dráha pro přistání, a dotyčné letadlo dokončuje své přiblížení s použitím atmosférického tlaku na úrovni letiště (QFE), musí se vertikální poloha tohoto letadla vyjadřovat výškou nad výškou tohoto letiště nad mořem během té části letu, po kterou se může používat QFE, s výjimkou případů, kdy musí být vyjadřována výškou nad výškou prahu dráhy nad mořem:“;

(6)

bod SERA.9005 se mění takto:

a)

písmeno a) se mění takto:

i)

doplňují se nové body 7 a 8, které znějí:

„7)

informace o neobvyklé konfiguraci a stavu letadla;

8)

jakékoli další informace, které mohou ovlivnit bezpečnost.“;

ii)

druhý pododstavec se zrušuje;

b)

písmeno b) se mění takto:

i)

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3)

hladinových plavidel v daném prostoru, včetně volacího znaku, polohy, zeměpisné trati, rychlosti atd., při letu nad vodními plochami, pokud je to proveditelné a je-li to požadováno pilotem; a“;

ii)

doplňuje se nový bod 4, který zní:

„4)

zpráv, včetně letových povolení obdržených od jiných stanovišť letových provozních služeb, pro předání letadlu.“;

c)

doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d)

Služba AFIS poskytovaná letům musí kromě relevantních položek uvedených v písmenech a) a b) zahrnovat poskytování informací týkající se:

(1)

nebezpečí střetu s letadly, mobilními prostředky a osobami pohybujícími se na provozní ploše;

(2)

používané dráhy.“;

(7)

v čl. SERA.9010 písm. a) se bod 4 nahrazuje tímto:

„4)

Jestliže letadlo potvrdí příjem zprávy ATIS, která již není platná, provede stanoviště ATS neprodleně jedno z těchto opatření:

i)

sdělí letadlu kterýkoli prvek informace, jenž je třeba aktualizovat;

ii)

dá letadlu pokyn, aby získalo aktuální informace ATIS.“;

(8)

v bodě SERA.13010 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Pokud příslušný úřad nestanoví jinak, musí být ověření zobrazené informace o hladině odvozené z tlakové nadmořské výšky provedeno každým vhodně vybaveným stanovištěm ATS nejméně jednou při prvotním kontaktu s daným letadlem, nebo, pokud to není proveditelné, co nejdříve poté.“;

(9)

v bodě SERA.14095 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)

Jak je stanoveno v článku 4a, tísňový kmitočet VKV (121,500 MHz) se použije pro skutečné nouzové účely včetně kteréhokoli z těchto:

(1)

poskytovat nerušený komunikační kanál mezi letadlem v tísni nebo nouzi a pozemní stanicí, když jsou běžné kanály používány pro jiná letadla;

(2)

poskytovat v případě vzniku nouzové situace komunikační kanál VKV mezi letadly a letišti, který není běžně používaný mezinárodními leteckými službami;

(3)

poskytovat společný komunikační kanál VKV mezi letadly, ať už civilními, či vojenskými, a mezi těmito letadly a pozemními službami zapojenými do společných pátracích a záchranných operací před tím, než v případě potřeby přejdou na příslušný kmitočet;

(4)

poskytovat spojení letadlo-země s letadlem, pokud porucha palubního vybavení brání použití obvyklých kanálů;

(5)

poskytovat kanál pro provoz polohových majáků nehody a pro komunikaci mezi záchrannými plavidly a letadly zapojenými do pátracích a záchranných operací;

(6)

poskytovat společný kanál VKV pro komunikaci mezi civilními letadly a zakročujícím letadlem nebo stanovišti řídícími zakročování a mezi civilním nebo zakročujícím letadlem a stanovišti letových provozních služeb v případě zakročování proti civilnímu letadlu.“;

(10)

bod SERA.12005 písm. a) se mění takto:

a)

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8)

přederupční vulkanická aktivita nebo vulkanická erupce; nebo“;

b)

doplňuje se nový bod 9, který zní:

„9)

zjištěný brzdný účinek dráhy není tak dobrý, jak byl hlášen.“


(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).“;“


PŘÍLOHA II

Změny nařízení (EU) č. 139/2014

Příloha III se mění takto:

a)

v bodě ADR.OR.B.015 písm. b) bodě 2 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

druhů provozu prováděných na letišti a v souvisejícím vzdušném prostoru a“;

b)

v bodě ADR.OR.B.025 písm. a) bodě 1 se podbod iii) nahrazuje tímto:

„iii)

skutečnost, že letové postupy letiště a jejich související změny byly stanoveny v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/373 (*1).

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).“;"


(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).“;“


PŘÍLOHA III

Změny prováděcího nařízení (EU) 2017/373

Přílohy I, II, III, IV, V, VI a XI se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto:

a)

před nadpis „DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V PŘÍLOHÁCH II AŽ XIII“ se vkládá nová tabulka, která zní:

„OBSAH

PŘÍLOHA I

DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V PŘÍLOHÁCH II až XIII (Část DEFINICE)

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY – DOHLED NAD SLUŽBAMI A DALŠÍ FUNKCE SÍTĚ ATM (Část ATM/ANS.AR)

HLAVA A –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY (ATM/ANS.AR.A)

HLAVA B –

ŘÍZENÍ (ATM/ANS.AR.B)

HLAVA C –

DOHLED, UDĚLOVÁNÍ OSVĚDČENÍ A VYNUCOVÁNÍ (ATM/ANS.AR.C)

Dodatek 1 –

OSVĚDČENÍ POSKYTOVATELE SLUŽEB

PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB (Část ATM/ANS.OR)

HLAVA A –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY (ATM/ANS.OR.A)

HLAVA B –

ŘÍZENÍ (ATM/ANS.OR.B)

HLAVA C —

SPECIFICKÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA JINÉ POSKYTOVATELE SLUŽEB NEŽ POSKYTOVATELE ATS (ATM/ANS.OR.C)

HLAVA D –

SPECIFICKÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE ANS A ATFM A MANAŽERA STRUKTURY VZDUŠNÉHO PROSTORU (ATM/ANS.OR.D)

Dodatek 1 –

KATALOG LETECKÝCH DAT

PŘÍLOHA IV –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETOVÝCH PROVOZNÍCH SLUŽEB (Část ATS)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETOVÝCH PROVOZNÍCH SLUŽEB (ATS.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

BEZPEČNOST SLUŽEB

ODDÍL 3 –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE LIDSKÝCH ČINITELŮ KLADENÉ NA POSKYTOVATELE SLUŽEB ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU

ODDÍL 4 –

POŽADAVKY NA KOMUNIKACI

ODDÍL 5 –

POŽADAVKY NA INFORMACE

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETOVÝCH PROVOZNÍCH SLUŽEB (ATS.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

SLUŽBA ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU

ODDÍL 3 –

LETOVÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA

ODDÍL 4 –

POHOTOVOSTNÍ SLUŽBA

PŘÍLOHA V

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE METEOROLOGICKÝCH SLUŽEB (Část MET)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE METEOROLOGICKÝCH SLUŽEB (MET.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY

Kapitola 1 –

Požadavky na letecké meteorologické stanice

Kapitola 2 –

Požadavky na letištní meteorologické služebny

Kapitola 3 –

Požadavky na meteorologické výstražné služby

Kapitola 4 –

Požadavky na poradenská centra pro vulkanický popel (VAAC)

Kapitola 5 –

Požadavky na poradenská centra pro tropické cyklóny (TCAC)

Kapitola 6 –

Požadavky na světová oblastní předpovědní centra (WAFC)

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE METEOROLOGICKÝCH SLUŽEB (MET.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY

Kapitola 1 –

Technické požadavky na letecké meteorologické stanice

Kapitola 2 –

Technické požadavky na letištní meteorologické služebny

Kapitola 3 –

Technické požadavky na meteorologické výstražné služby

Kapitola 4 –

Technické požadavky na poradenská centra pro vulkanický popel (VAAC)

Kapitola 5 –

Technické požadavky na poradenská centra pro tropické cyklóny (TCAC)

Kapitola 6 –

Technické požadavky na světová oblastní předpovědní centra (WAFC)

Dodatek 1 –

Schéma pro zprávy METAR

Dodatek 2 –

Pevně stanovené oblasti pokrytí předpovědí WAFS v mapovém formátu

Dodatek 3 –

Schéma pro zprávy TAF

Dodatek 4 –

Schéma pro výstrahy na střih větru

Dodatek 5 A –

Schéma pro zprávy SIGMET a AIRMET

Dodatek 5B –

Schéma pro mimořádná hlášení z letadel (spoj země–letadlo (uplink))

Dodatek 6 –

Schéma pro informační zprávu o vulkanickém popelu

Dodatek 7 –

Schéma pro informační zprávu o tropických cyklónách

Dodatek 8 –

Rozsahy a rozlišení u číselných prvků obsažených v informačních zprávách o vulkanickém popelu a tropických cyklónách, zprávách SIGMET/AIRMET, výstraze pro letiště a výstraze na střih větru

PŘÍLOHA VI

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETECKÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽEB (Část AIS)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETECKÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽEB (AIS.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

ŘÍZENÍ JAKOSTI DAT

ODDÍL 3 –

LETECKÉ INFORMAČNÍ PRODUKTY

Kapitola 1 –

Letecké informace ve standardizované úpravě

Kapitola 2 –

Soubory digitálních dat

ODDÍL 4 –

DISTRIBUČNÍ A PŘEDLETOVÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY

ODDÍL 5 –

AKTUALIZACE LETECKÝCH INFORMAČNÍCH PRODUKTŮ

ODDÍL 6 –

POŽADAVKY NA PERSONÁL

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE LETECKÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽEB (AIS.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

ŘÍZENÍ JAKOSTI DAT

ODDÍL 3 –

LETECKÉ INFORMAČNÍ PRODUKTY

Kapitola 1 –

Letecké informace ve standardizované úpravě

Kapitola 2 –

Soubory digitálních dat

ODDÍL 4 –

DISTRIBUČNÍ A PŘEDLETOVÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY

ODDÍL 5 –

AKTUALIZACE LETECKÝCH INFORMAČNÍCH PRODUKTŮ

Dodatek 1 –

OBSAH LETECKÉ INFORMAČNÍ PŘÍRUČKY (AIP)

Dodatek 2 –

FORMÁT NOTAM

Dodatek 3 –

FORMÁT SNOWTAM

Dodatek 4 –

FORMÁT ASHTAM

PŘÍLOHA VII –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE DATOVÝCH SLUŽEB (Část DAT)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE DATOVÝCH SLUŽEB (DAT.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE DATOVÝCH SLUŽEB (DAT.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

PŘÍLOHA VIII –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE KOMUNIKAČNÍCH, NAVIGAČNÍCH NEBO PŘEHLEDOVÝCH SLUŽEB (Část CNS)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE KOMUNIKAČNÍCH, NAVIGAČNÍCH NEBO PŘEHLEDOVÝCH SLUŽEB (CNS.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE KOMUNIKAČNÍCH, NAVIGAČNÍCH NEBO PŘEHLEDOVÝCH SLUŽEB (CNS.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

PŘÍLOHA IX –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE USPOŘÁDÁNÍ TOKU LETOVÉHO PROVOZU (Část ATFM)

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE USPOŘÁDÁNÍ TOKU LETOVÉHO PROVOZU (ATFM.TR)

PŘÍLOHA X –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE PROVOZNÍCH ŘÍZENÍ (Část ASM)

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE USPOŘÁDÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU (ASM.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

PŘÍLOHA XI –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB NÁVRHU LETOVÝCH POSTUPŮ (Část FPD)

HLAVA A –

DODATEČNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB TVORBY LETOVÝCH POSTUPŮ (FPD.OR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

HLAVA B –

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB TVORBY LETOVÝCH POSTUPŮ (FPD.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

Dodatek 1 –

POŽADAVKY NA STRUKTURY VZDUŠNÉHO PROSTORU A LETOVÉ POSTUPY V NICH OBSAŽENÉ

PŘÍLOHA XII –

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA MANAŽERA STRUKTURY VZDUŠNÉHO PROSTORU (Část NM)

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MANAŽERA STRUKTURY VZDUŠNÉHO PROSTORU (NM.TR)

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

PŘÍLOHA XIII –

POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB, POKUD JDE O VÝCVIK PRACOVNÍKŮ A HODNOCENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI (Část PERS)

HLAVA A —

PRACOVNÍCI V OBORU ZABEZPEČOVACÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ V LETOVÉM PROVOZU

ODDÍL 1 –

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 2 –

POŽADAVKY NA VÝCVIK

ODDÍL 3 –

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI

ODDÍL 4 –

POŽADAVKY NA INSTRUKTORY A OSOBY PROVÁDĚJÍCÍ HODNOCENÍ

Dodatek 1 –

Základní výcvik – společný

Dodatek 2 –

Základní výcvik – skupiny

Dodatek 3 –

Kvalifikační výcvik – společný

Dodatek 4 –

Kvalifikační výcvik – skupiny“;

b)

bod 6 se nahrazuje tímto:

„6)

„letištní letovou informační službou (AFIS)“ se rozumí letová informační služba pro letištní provoz zajišťovaná určeným poskytovatelem letových provozních služeb;“

c)

bod 19 se nahrazuje tímto:

„19)

zprávou „AIRMET“ se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu v nízkých hladinách, a informace o vývoji těchto jevů v čase a prostoru, které nebyly uvedeny v předpovědi, vydané pro lety v nízkých hladinách v dané letové informační oblasti nebo její části;“

d)

bod 71 se nahrazuje tímto:

„71)

„meteorologickou výstražnou službou (MWO)“ se rozumí služba, která monitoruje meteorologické podmínky, které ovlivňují letový provoz, a poskytuje informace o výskytu nebo očekávaném výskytu určitých meteorologických nebo jiných jevů v atmosféře na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost provozu letadel v jejím vymezeném prostoru odpovědnosti;“

e)

bod 91 se zrušuje;

f)

bod 93 se nahrazuje tímto:

„93)

zprávou „SIGMET“ se rozumí informace vydané meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických nebo jiných jevů v atmosféře na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu, a vývoje těchto jevů v čase a prostoru;“

g)

bod 94 se zrušuje;

h)

bod 99 se nahrazuje tímto:

„99)

„náhradním letištěm při vzletu“ se rozumí náhradní letiště, na kterém by letadlo mohlo přistát, pokud by to bylo nezbytné krátce po vzletu a pokud není možné použít letiště vzletu;“

i)

bod 108 se nahrazuje tímto:

„108)

„světovým oblastním předpovědním centrem (WAFC)“ se rozumí meteorologické centrum, které připravuje a vydává předpovědi význačného počasí (SIGWX) a výškové předpovědi v digitální formě, v celosvětovém měřítku přímo členským státům, jako součást internetových služeb letecké pevné služby (AFS);“

j)

doplňují se nové body 110 až 259, které znějí:

„110)

„letištní řídící věží“ se rozumí stanoviště určené k poskytování služby řízení letového provozu pro letištní provoz;

111)

„letištním provozem“ se rozumí veškerý provoz na provozní ploše letiště a všechna letadla letící v blízkosti letiště. Letadlo je v blízkosti letiště, mimo jiné když vstupuje do letištního okruhu nebo jej opouští;

112)

„letištním okruhem“ se rozumí vymezená dráha, kterou má letadlo letící v blízkosti letiště dodržovat;

113)

„leteckou pevnou stanicí“ se rozumí stanice letecké pevné služby;

114)

„leteckým pozemním návěstidlem“ se rozumí jakékoli světlo speciálně poskytované jako pomůcka pro letovou navigaci, jiné než světlo zobrazené na letadle;

115)

„leteckým informačním oběžníkem (AIC)“ se rozumí oznámení obsahující informace, které nesplňují kritéria pro vznik zprávy NOTAM ani pro zahrnutí do letecké informační příručky, ale které se týkají bezpečnosti letu, letové navigace či technických, správních nebo legislativních záležitostí;

116)

„správou leteckých informací (AIM)“ se rozumí dynamická integrovaná správa leteckých informací prostřednictvím poskytování a výměny zaručeně kvalitních digitálních leteckých dat ve spolupráci se všemi stranami;

117)

„leteckým informačním produktem“ se rozumí letecká data a letecké informace poskytované buď jako soubory digitálních dat, nebo ve standardizované úpravě na tištěném nebo elektronickém médiu. Letecké informační produkty zahrnují:

leteckou informační příručku, včetně jejích změn a dodatků;

letecký informační oběžník (AIC);

letecké mapy;

zprávy NOTAM;

soubory digitálních dat;

118)

„leteckou informační příručkou (AIP)“ se rozumí příručka vydaná státem nebo pověřenou organizací, obsahující letecké informace trvalého charakteru, nezbytné pro letecký provoz;

119)

„změnou AIP“ se rozumí trvalá změna informací obsažených v AIP;

120)

„dodatkem AIP“ se rozumí dočasná změna informací obsažených v AIP, která je poskytována prostřednictvím zvláštních stránek;

121)

„regulovaným systémem řízení leteckých informací“ (AIRAC) se rozumí systém, jehož cílem je na základě společných dat nabytí účinnosti předběžně oznamovat okolnosti, které vyžadují významné změny v provozních postupech;

122)

„leteckou pohyblivou službou“ se rozumí pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných plavidel; do této služby mohou být zapojeny i stanice tísňových polohových majáků na stanovených tísňových a nouzových kmitočtech;

123)

„leteckou stanicí“ se rozumí pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na umělé plošině na moři;

124)

„leteckou telekomunikační stanicí“ se rozumí stanice v telekomunikační službě poskytované pro jakékoli letecké účely;

125)

„letištěm AFIS“ se rozumí letiště, na němž je ve vzdušném prostoru spojeném s daným letištěm poskytována služba AFIS;

126)

„stanovištěm AFIS“ se rozumí stanoviště zřízené za účelem poskytování služby AFIS a pohotovostní služby;

127)

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volací značkou letadla nebo je kódovaným ekvivalentem volací značky letadla, jež se má používat v komunikaci vzduch-země, a která se používá k identifikaci letadla v komunikaci země-země v rámci letových provozních služeb;

128)

„spojením letadlo – země“ se rozumí obousměrná komunikace mezi letadly a stanicemi nebo místy na povrchu země;

129)

„letovou poradní službou“ se rozumí služba poskytovaná ve vzdušném prostoru se stanovenými rozměry nebo na určené trati (v poradním vzdušném prostoru) k zajištění rozstupů, pokud je to proveditelné, mezi letadly, která letí podle letových plánů na základě pravidel pro let podle přístrojů (IFR);

130)

„letovým povolením“ neboli „povolením ATC“ se rozumí povolení pro letadlo postupovat podle podmínek, které vymezuje stanoviště řízení letového provozu;

131)

„instrukcí řízení letového provozu“ neboli „instrukcí ATC“ se rozumí příkazy vydávané řízením letového provozu za účelem požádání pilota, aby provedl určitou činnost;

132)

„stanoviště řízení letového provozu (ATC)“ neboli „stanoviště ATC“ je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

133)

„ALERFA“ je kódové slovo používané k označení stavu pohotovosti;

134)

„pohotovostní službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a s cílem těmto organizacím podle potřeby asistovat;

135)

„stavem pohotovosti“ se rozumí situace, za které existují obavy o bezpečnost letadla a osob na palubě;

136)

„přibližovacím stanovištěm řízení“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům letadel přilétávajících na jedno nebo na více letišť nebo odlétávajících z nich;

137)

„prostorovou navigační tratí“ se rozumí trať ATS zřízená pro používání letadly, která jsou schopna využívat prostorovou navigaci;

138)

„shromažďováním“ se rozumí proces slučování dat z více zdrojů do databáze a vytvoření základu pro následné zpracování;

139)

„tratí ATS“ se rozumí definovaná trať navržená k usměrňování toku letového provozu pro potřeby poskytování letových provozních služeb;

140)

„přehledovou službou ATS“ se rozumí služba poskytovaná přímo prostřednictvím přehledového systému ATS;

141)

„přehledovým systémem ATS“ se rozumí obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby systém ADS-B, PSR, SSR nebo jakýkoli srovnatelný pozemní systém umožňující identifikaci letadel;

142)

„automatickým závislým přehledovým systémem – vysílání (ADS-B)“ se rozumí prostředek, kterým letadla, letištní mobilní prostředky a další objekty mohou automaticky vysílat nebo přijímat (případně vysílat a přijímat) údaje, jako jsou identifikace, poloha a podle potřeby další údaje a to ve vysílacím módu pomocí datového spoje;

143)

„automatickým závislým přehledovým systémem – kontrakt (ADS-C)“ se rozumí prostředek, kterým budou pomocí datového spoje vyměňovány položky ADS-C dohody mezi pozemním systémem a letadlem určující, za jakých podmínek by měla být zahájena hlášení ADS-C a jaké údaje by tato hlášení měla obsahovat;

144)

„automatickou informační službou koncové řízené oblasti (ATIS)“ se rozumí automatické poskytování platných pravidelných informací přilétávajícím a odlétávajícím letadlům nepřetržitě 24 hodin denně nebo v určeném časovém intervalu;

145)

„automatickou informační službou koncové řízené oblasti datovým spojem (D-ATIS)“ se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím datového spoje;

146)

„automatickou hlasovou informační službou koncové řízené oblasti (hlasový ATIS)“ se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;

147)

„vysíláním“ se rozumí předávání informací týkajících se letové navigace, které nejsou určeny pro konkrétní stanici nebo stanice;

148)

„výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy“ se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6 000 m (20 000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy;

149)

„mezí povolení“ se rozumí bod, ke kterému bylo letadlu uděleno letové povolení;

150)

„základnou oblačnosti“ se rozumí výška základny nejnižší pozorované nebo předvídané části oblačnosti v okrsku letiště či provozního místa nebo ve specifikované oblasti provozu, která se normálně udává nad výškou letiště nad mořem nebo v případě provozu v pobřežních vodách nad střední hladinou moře.

151)

„úplností“ se v souvislosti s údaji rozumí stupeň důvěry, že jsou poskytovány všechny údaje potřebné na podporu zamýšleného použití;

152)

„mírou důvěry“ se rozumí pravděpodobnost, že skutečná hodnota parametru leží v určitém intervalu kolem odhadu jeho hodnoty;

153)

„konferenčními komunikacemi“ se rozumí způsoby komunikace, které umožňují vést přímý rozhovor mezi třemi nebo více místy současně;

154)

„řízeným okrskem“ se rozumí řízený vzdušný prostor sahající od povrchu země do stanovené výšky;

155)

„řízeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu;

156)

„řízeným vzdušným prostorem“ se rozumí vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru;

157

„řízeným letem“ se rozumí jakýkoli let, který je předmětem letového povolení;

158)

„komunikací datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC)“ se rozumí způsob spojení mezi řídícím letového provozu a pilotem, používající datový spoj pro ATC komunikaci;

159)

„kritickou oblastí“ se rozumí plocha vymezených rozměrů, která se rozprostírá kolem pozemního zařízení pro přesné přístrojové přiblížení, ve které by přítomnost mobilních prostředků nebo letadel způsobila nepřijatelné rušení naváděcích signálů;

160)

„cestovní hladinou“ se rozumí hladina dodržovaná letadlem během značné části letu;

161)

„cyklickou redundantní kontrolou (CRC)“ se rozumí matematický algoritmus použitý na digitální vyjádření údajů, který poskytuje určitou úroveň záruky proti ztrátě nebo změně dat;

162)

„nebezpečným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla;

163)

„přesností dat“ se rozumí stupeň shody mezi předpokládanou nebo měřenou hodnotou a hodnotou skutečnou;

164)

„plochou sběru dat“ rozumí stanovená plocha určená pro účely shromažďování dat překážek nebo terénu;

165)

„integritou dat“ se rozumí stupeň zajištění, že se letecká data a jejich hodnoty od svého vzniku nebo schválené změny neztratily ani nezměnily;

166)

„datovou položkou“ se rozumí jednotlivý atribut úplného souboru dat, kterému je přidělena hodnota vymezující jeho současný stav;

167)

„komunikací datovým spojem“ se rozumí forma spojení používaná pro výměnu zpráv prostřednictvím datového spoje;

168)

„datovým spojem VOLMET (D-VOLMET)“ se rozumí poskytování aktuálních pravidelných meteorologických zpráv letiště (METAR) a zvláštních meteorologických zpráv letiště (SPECI), letištních předpovědí (TAF), zpráv SIGMET, mimořádných hlášení z letadla, která nezahrnují zprávy SIGMET, a případně zpráv AIRMET prostřednictvím datového spoje;

169)

„pořízením dat“ se rozumí vytvoření nové datové položky s její přiřazenou hodnotou, úprava hodnoty existující datové položky nebo vyškrtnutí existující datové položky;

170)

„specifikací datového produktu“ se rozumí podrobný popis souboru dat nebo skupiny souborů dat spolu s dalšími informacemi, který umožní jejich vytvoření, dodání a využití jinou stranou;

171)

„souborem dat“ se rozumí identifikovatelná skupina dat;

172)

„daty/údaji“ se rozumí veličina nebo soubor veličin, které mohou sloužit jako základ pro výpočet dalších veličin;

173)

„DETRESFA“ je kódové slovo používané k označení stavu tísně;

174)

„stavem tísně“ se rozumí situace, kdy existuje dostatečná jistota, že letadlo a osoby na palubě jsou ohroženy vážným a bezprostředním nebezpečím nebo že vyžadují okamžitou pomoc;

175)

„následným povolením“ se rozumí povolení vydané letadlu stanovištěm řízení letového provozu, které v daném čase toto letadlo neřídí;

176)

„základním provozem“ se rozumí řízený provoz, na který se vztahuje poskytování rozstupů službou řízení letového provozu, ale který není nebo nebude ve vztahu ke konkrétnímu řízenému letu oddělen od ostatního řízeného provozu odpovídajícím minimem rozstupu;

177)

„základním místním provozem“ se rozumí každé letadlo, mobilní prostředek nebo pracovníci na provozní ploše či v její blízkosti nebo provoz v prostoru vzletu a stoupání po vzletu či v prostoru konečného přiblížení, jež mohou představovat pro dotyčné letadlo nebezpečí;

178)

„předpokládaným časem příletu“ se rozumí:

a)

pro lety IFR čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad stanovený bod, který je vymezen ve vztahu k radionavigačním prostředkům a ze kterého se předpokládá zahájení přiblížení podle přístrojů nebo (není-li bod vyznačen radionavigačním prostředkem pro dané letiště) čas příletu letadla nad letiště.

b)

pro lety podle pravidel pro let za viditelnosti (VFR) je to čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad letiště;

179)

„prvkem“ se rozumí abstrakce jevů reálného světa;

180)

„atributem prvku“ se rozumí vlastnost prvku, s kterou je spojen název, druh dat a doména hodnot;

181)

„druhem prvku“ se rozumí třída jevů reálného světa se společnými vlastnostmi, která tvoří základní úroveň klasifikace v katalogu prvků;

182)

„konečným přiblížením“ se rozumí ta část postupu přiblížení podle přístrojů, která:

a)

začíná ve stanoveném fixu nebo bodě, nebo (pokud není takový fix nebo bod stanoven) v jednom z těchto míst:

i)

na konci poslední předepsané zatáčky, základní zatáčky nebo příletové zatáčky postupu pro závodní dráhu, je-li stanoven;

ii)

v bodě nalétnutí poslední trati stanoveném v postupu přiblížení;

b)

končí v bodě v blízkosti letiště, ze kterého lze provést přistání, nebo je zahájen postup nezdařeného přiblížení;

183)

„letovou informační zónou“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letištní letová informační služba a pohotovostní služba pro letištní provoz;

184)

„službami návrhu letových postupů“ se rozumí služby pro návrh, dokumentaci, validaci, údržbu a pravidelný přezkum letových postupů nezbytných pro bezpečnost, pravidelnost a účinnost letové navigace;

185)

„navrhovatelem letových postupů“ se rozumí kvalifikovaná osoba, která provádí návrh, dokumentaci, validaci, průběžnou údržbu a pravidelný přezkum letových postupů;

186)

„letovým postupem“ se rozumí soubor předem stanovených letových obratů, kterým se má pilot řídit a jenž se vydává elektronickými, tištěnými nebo digitálními prostředky či ve všech těchto formách. Letový postup se provádí buď podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), nebo podle pravidel pro let za viditelnosti (VFR);

187)

„letovým plánem“ se rozumí předepsané informace vztahující se k zamýšlenému letu letadla nebo jeho části, poskytované stanovištím letových provozních služeb;

188)

„letovou dohledností“ se rozumí dohlednost dopředu z kabiny letadla za letu;

189)

„formátem“ se ve vztahu k datům rozumí struktura datových položek, záznamů a souborů uspořádaných tak, aby splňovaly normy, specifikace nebo požadavky na jakost dat;

190)

„geoidem“ se rozumí ekvipotenciální plocha gravitačního pole Země, která je shodná s nenarušenou střední hladinou moře (MSL) procházející spojitě kontinenty;

191)

„zvlněním geoidu“ se rozumí vzdálenost geoidu nad (kladná) nebo pod (záporná) matematickým referenčním elipsoidem;

192)

„sestupovou dráhou“ se rozumí profil sestupu určený pro vertikální vedení během konečného přiblížení;

193)

„přízemní dohledností“ se rozumí dohlednost na letišti hlášená oprávněným pozorovatelem nebo automatickými systémy;

194)

„kurzem“ se rozumí směr, do něhož směřuje podélná osa letadla, obvykle vyjádřený ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového);

195)

„heliportem“ se rozumí letiště nebo vymezená oblast na konstrukci, která má být zcela nebo zčásti použita pro přílet, odlet a pozemní pohyb vrtulníků;

196)

„klasifikací integrity“ se v souvislosti s leteckými daty rozumí klasifikace založená na potenciálním riziku plynoucím z používání poškozených dat, která vymezuje běžná, důležitá a kritická data;

197)

„mezinárodní služebnou NOTAM (NOF)“ se rozumí kancelář určená členským státem pro mezinárodní výměnu zpráv NOTAM;

198)

„vyčkávacím fixem“ se rozumí zeměpisné místo, které slouží jako referenční pro postup vyčkávání;

199)

„postupem vyčkávání“ se rozumí předem stanovený obrat, který udržuje letadlo v určeném vzdušném prostoru při čekání na další letové povolení;

200)

„identifikací“ se rozumí situace, kdy je označení polohy určitého letadla zobrazeno na situačním zobrazení a jednoznačně identifikováno;

201)

„pravidla pro let podle přístrojů“ jsou pravidla, která umožňují, aby s letadlem, které je vybaveno vhodným navigačním vybavením odpovídajícím trati, bylo létáno v souladu s platnými požadavky na letový provoz;

202)

„INCERFA“ je kódové slovo používané k označení stavu nejistoty;

203)

„přiblížení podle přístrojů“ je přiblížení a přistání s použitím nástrojů pro navigační vedení letadla na základě postupu přiblížení podle přístrojů. Existují dva způsoby provádění přiblížení podle přístrojů:

a)

dvojrozměrné (2D) přiblížení podle přístrojů s využitím pouze směrového navigačního vedení;

b)

trojrozměrné (3D) přiblížení podle přístrojů s využitím směrového a vertikálního navigačního vedení;

204)

„postupem přiblížení podle přístrojů (IAP)“ se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání nebo, jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy přiblížení podle přístrojů jsou klasifikovány takto:

a)

„postupem nepřesného přístrojového přiblížení (NPA)“ se rozumí postup přiblížení podle přístrojů navržený pro 2D přístrojové přiblížení typu A;

b)

„postupem přiblížení s vertikálním vedením (APV)“ se rozumí postup přiblížení podle přístrojů navigace založené na výkonnosti (PBN) navržený pro 3D přístrojové přiblížení typu A.

c)

„postupem přesného přiblížení (PA)“ se rozumí postup přiblížení podle přístrojů založený na navigačních systémech (ILS, MLS, GLS a SBAS kat. I) navržený pro 3D přístrojové přiblížení typu A nebo B;

205)

„meteorologickými podmínkami pro let podle přístrojů (IMC)“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou horší než předepsaná minima meteorologických podmínek pro let za viditelnosti;

206)

„provozem za podmínek nízké dohlednosti (LVO)“ se rozumí přiblížení nebo vzlety na dráze s dráhovou dohledností menší než 550 m nebo pojíždění na letišti, na němž je dráhová dohlednost nižší než 550 m;

207)

„provozní plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, s výjimkou odbavovacích ploch;

208)

„metadaty“ se rozumí data o datech;

209)

„pohybovou plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy;

210)

„radionavigačním prostředkem“ se rozumí zařízení nebo systém mimo letadlo, který generuje elektromagnetické signály, jež mají být používány navigačními systémy letadel k určování polohy nebo k vedení po dráze letu;

211)

„módem sekundárního přehledového radaru (SSR)“ se rozumí smluvený rozpoznávací znak vztažený k vymezeným funkcím dotazovacích signálů, vysílaných dotazovačem SSR. Příloha 10 dohody ICAO stanovuje 4 módy: A, C, S a intermód;

212)

„téměř rovnoběžnými drahami“ se rozumí neprotínající se dráhy, jejichž prodloužené osy mají úhel sbíhavosti/rozbíhavosti 15 stupňů nebo méně;

213)

„velícím pilotem“ se rozumí pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a provedení bezpečného letu;

214)

„polohou“ se v zeměpisném kontextu rozumí soubor souřadnic (zeměpisná šířka a délka) odkazujících na matematický referenční elipsoid, který vymezuje polohu bodu na povrchu Země;

215)

„indikací polohy“ se rozumí vizuální indikace polohy letadla, letištního mobilního prostředku nebo jiného objektu na situačním zobrazení v nesymbolickém nebo symbolickém znázornění či obojí;

216)

„tlakovou nadmořskou výškou“ se rozumí atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře;

217)

„primárním radarem“ se rozumí radarový systém, který používá odražené rádiové signály;

218)

„vytištěnými sděleními“ se rozumí komunikace, které automaticky poskytují v každém terminálu okruhu trvalý vytištěný záznam všech zpráv, které daným okruhem prochází;

219)

„zakázaným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami členského státu, ve kterém jsou lety letadel zakázány;

220)

„radionavigační službou“ se rozumí služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení;

221)

„radiotelefonií“ se rozumí forma rádiové komunikace určená především pro výměnu informací ve formě řeči;

222)

„specifikací požadované výkonnosti komunikace“ neboli „specifikací RCP“ se rozumí soubor požadavků na poskytování letových provozních služeb a související pozemní vybavení, způsobilost letadel a provoz potřebný na podporu komunikace založené na výkonnosti;

223)

„specifikací požadované výkonnosti přehledu“ neboli „specifikací RSP“ se rozumí soubor požadavků na poskytování letových provozních služeb a související pozemní vybavení, způsobilost letadel a provoz potřebný na podporu přehledu založeného na výkonnosti;

224)

„rozlišením“ se rozumí počet jednotek nebo číslic, ve kterých se vyjadřuje a používá naměřená nebo vypočítaná hodnota;

225)

„omezeným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami členského státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami;

226)

„etapou letu“ se rozumí trať nebo část trati, která se létá bez mezipřistání;

227)

„používanou dráhou“ se rozumí dráha nebo dráhy, které jsou v určité době stanovištěm letových provozních služeb považovány za nejvhodnější pro použití typy letadel, u nichž se očekává, že na letišti přistanou nebo z něj vzlétnou. Jako používaná dráha mohou být pro přilétající a odlétající letadla určeny dvě samostatné dráhy nebo více drah;

228)

„sekundárním radarem“ se rozumí radarový systém, ve kterém radiový signál vysílaný z radiolokační stanice spouští přenos rádiového signálu z jiné stanice;

229)

„sekundárním přehledovým radarem (SSR)“ se rozumí systém přehledového radaru, který využívá vysílačů, přijímačů (dotazovačů) a odpovídačů;

230)

„citlivou oblastí“ se rozumí plocha přesahující kritickou oblast, v níž parkování nebo pohyb letadel či mobilních prostředků ovlivní naváděcí signál do té míry, že to může být považováno za nepřijatelné rušení letadla, které signál využívá;

231)

zkratkou „SNOWTAM“ se označuje zvláštní série zpráv NOTAM ve standardním formátu, která poskytuje zprávy o stavu povrchu dráhy, jež informují o výskytu nebo ukončení nebezpečných podmínek v důsledku sněhu, ledu, rozbředlého sněhu, námrazy nebo vody související se sněhem, rozbředlým sněhem, ledem či námrazou na pohybové ploše;

232)

„význačným bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo používané k vyznačení tratě ATS nebo dráhy letu letadla a pro jiné navigační účely a účely letových provozních služeb;

233)

„situačním zobrazením“ se rozumí elektronické zobrazení polohy a pohybu letadel a dalších informací dle potřeby;

234)

„standardní přístrojovou příletovou tratí (STAR)“ se rozumí určená příletová trať podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), která spojuje význačný bod, obvykle na trati ATS, s bodem, z něhož lze zahájit publikovaný postup pro přiblížení podle přístrojů;

235)

„standardní přístrojovou odletovou tratí (SID)“ se rozumí určená odletová trať podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), která spojuje letiště nebo stanovenou dráhu na letišti s určeným význačným bodem, obvykle na stanovené trati ATS, na němž začíná traťová fáze letu;

236)

„zvláštním letem podle pravidel VFR“ se rozumí let podle pravidel VFR povolený řízením letového provozu v rámci řízeného okrsku v meteorologických podmínkách pod hranicí VMC;

237)

„pojížděním“ se rozumí pohyby letadel na povrchu letiště nebo provozního místa s použitím vlastní síly, s výjimkou vzletu a přistání;

238)

„pojezdovou dráhou“ se rozumí vymezený pás na pozemním letišti zřízený pro pojíždění letadel a určený ke spojení jedné části letiště s druhou;

239)

„koncovou řízenou oblastí (TMA)“ se rozumí řízená oblast ustanovená obvykle v místech, kde se tratě ATS sbíhají v blízkosti jednoho nebo více hlavních letišť;

240)

„včasností“ se v souvislosti s daty rozumí stupeň důvěry, že jsou data použitelná pro období, kdy je jejich použití zamýšleno;

241)

„sledovatelností“ se v souvislosti s daty rozumí míra, do jaké je systém nebo datový produkt schopen poskytnout záznam o změnách provedených v daném produktu, a umožnit tak sledování auditní stopy od koncového uživatele ke straně, která data pořizuje;

242)

„tratí“ se rozumí průmět dráhy letu letadla na povrch Země, jehož směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového);

243)

„informací o provozu“ se rozumí informace vydaná stanovištěm letových provozních služeb, kterou se pilot upozorňuje na jiný známý nebo pozorovaný letový provoz, jenž se může nacházet v blízkosti polohy letadla nebo jeho zamýšlené trati, a která má pilotovi pomoci vyhnout se srážce;

244)

„bodem předání řízení“ se rozumí určený bod, umístěný na letové dráze letadla, ve kterém se předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu z jednoho řídícího stanoviště nebo pracoviště na druhé;

245)

„předávajícím stanovištěm“ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, které předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu dalšímu stanovišti ATC nebo řídícímu letového provozu na trati letu;

246)

„převodní nadmořskou výškou“ se rozumí nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami;

247)

„převodní vrstvou“ se rozumí vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou;

248)

„převodní hladinou“ se rozumí nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou;

249)

„validací“ se v souvislosti s daty rozumí postup zajištění, že data splňují požadavky na stanovenou aplikaci nebo zamýšlené použití;

250)

„ověřením“ se v souvislosti s daty rozumí hodnocení výstupu ze zpracování leteckých dat s cílem zajistit správnost a soulad, pokud jde o vstupy a příslušné datové standardy, pravidla a obecné zásady používané v tomto zpracování;

251)

„stavem nejistoty“ se rozumí situace, za které panuje nejistota ohledně bezpečnosti letadla a osob na palubě;

252)

„volným balonem bez pilota na palubě“ se rozumí nepoháněné letadlo bez pilota na palubě, lehčí než vzduch, ve volném letu;

253)

„směrováním vektoru“ se rozumí poskytování navigačního vedení letadlům ve formě specifických kurzů založených na využití přehledového systému ATS;

254)

„letu podle pravidel letu za viditelnosti“ neboli „letem VFR“ se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;

255)

„vizuálním přiblížením“ se rozumí přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální orientací podle terénu;

256)

„meteorologickými podmínkami pro let za viditelnosti (VMC)“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou stejné nebo lepší než předepsaná minima;

257)

zkratkou „VOLMET“ se označují meteorologické informace pro letadla za letu;

258)

„vysíláním VOLMET“ se rozumí poskytování příslušných aktuálních zpráv METAR, SPECI, TAF a SIGMET prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;

259)

„traťovým bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo, používané k vyznačení prostorové navigační trati nebo letové dráhy letadla, které využívá prostorovou navigaci. Traťové body se označují jako buď:

a)

traťový bod zatáčky s předstihem – traťový bod, který vyžaduje předvídání zatáčky s cílem umožnit tangenciální nalétnutí následujícího úseku tratě nebo postupu, nebo

b)

traťový bod zatáčky po přeletu – traťový bod, ve kterém je zahájena zatáčka s cílem připojit se k následujícímu úseku tratě nebo postupu;“

2)

V příloze II se dodatek 1 mění takto:

a)

tabulka „Letecké informační služby (AIS)“ se nahrazuje tímto:

„Služby/funkce

Druh služby/funkce

Rozsah služby/funkce

Omezení (*1)

letecké informační služby (AIS)

Letecké informační produkty (včetně distribučních služeb)

Letecká informační příručka (AIP)

 

Letecký informační oběžník (AIC)

 

Zprávy NOTAM

 

Soubor dat AIP

 

Soubory dat překážek

 

Soubory dat popisujících letiště

 

Soubory dat pro postup letu podle přístrojů

 

Předletové informační služby

nepoužije se

 

Podmínky  (*2)

 

b)

před tabulku „Funkce sítě ATM“ se vkládá nová tabulka, která zní:

„Služby/funkce

Druh služby/funkce

Rozsah služby/funkce

Omezení (*3)

Návrh letových postupů (FPD)

Návrh, dokumentace a validace letových postupů (*5)

nepoužije se

 

 

 

 

 

 

Podmínky  (*4)

 

3)

Příloha III se mění takto:

a)

doplňují se nové body ATM/ANS.OR.A.080, ATM/ANS.OR.A.085 a ATM/ANS.OR.A.090, které znějí:

 

„ATM/ANS.OR.A.080 Poskytování leteckých dat

a)

Poskytovatel služeb zajistí, aby letecká data týkající se jeho služeb byla včas poskytnuta poskytovateli AIS.

b)

Po zveřejnění leteckých dat souvisejících s jeho službami poskytovatel služeb:

(1)

sleduje data;

(2)

oznámí poskytovateli AIS veškeré změny nezbytné k zajištění správnosti a úplnosti dat;

(3)

jsou-li data nesprávná nebo nevhodná, oznámí to poskytovateli AIS.

 

ATM/ANS.OR.A.085 Řízení jakosti leteckých dat

Při pořizování, zpracování nebo předávání dat poskytovateli AIS musí poskytovatel služeb:

a)

zajistit, aby letecká data uvedená v dodatku 1 byla v souladu se specifikacemi katalogu leteckých dat;

b)

zajistit, aby byly splněny tyto požadavky na jakost dat:

(1)

přesnost leteckých dat odpovídá specifikaci v katalogu leteckých dat;

(2)

je zachovávána integrita leteckých dat;

(3)

na základě klasifikace integrity stanovené v katalogu leteckých dat jsou zavedeny postupy zajišťující:

i)

aby u běžných dat bylo po celou dobu jejich zpracovávání zamezeno jejich poškození;

ii)

aby u důležitých dat nedocházelo k poškození v žádné fázi celého procesu a bylo možné podle potřeby zahrnout další procesy pro řešení možných rizik v celkové architektuře systému s cílem dále zajistit integritu dat na této úrovni;

iii)

aby u kritických dat nedocházelo k poškození v žádné fázi celého procesu a bylo možné zahrnout další procesy pro zajištění integrity s cílem zcela zmírnit účinky závad určených důkladnou analýzou celkové architektury systému jako potenciální rizika pro integritu dat;

(4)

aby rozlišení leteckých dat odpovídalo skutečné přesnosti údajů;

(5)

aby byla zajištěna sledovatelnost leteckých dat;

(6)

aby byla zajištěna včasnost leteckých dat, včetně veškerých omezení doby účinnosti dat;

(7)

aby byla zajištěna úplnost leteckých dat;

(8)

aby dodaná data splňovala stanovené požadavky na formát;

c)

pokud jde o pořizování dat, zřídit zvláštní formální dohody se stranou, která data pořizuje, jež obsahují pokyny pro vytváření, změny nebo vymazání dat, které zahrnují alespoň:

(1)

jednoznačný popis leteckých dat, která mají být vytvořena, změněna nebo vymazána;

(2)

subjekt, kterému mají být letecká data poskytována;

(3)

datum a čas, kdy mají být letecká data poskytnuta;

(4)

formát zprávy o pořízení dat, jenž má být použit;

(5)

formát leteckých dat, jež mají být předána;

(6)

požadavek na určení všech omezení použití dat;

d)

zajistit, aby byly používány metody validace a ověřování dat umožňující zabezpečit, že letecká data splňují související požadavky na jakost dat, a navíc:

(1)

ověřování zajistí, aby letecká data byla přijímána bez poškození a aby k poškození nedocházelo v žádné fázi celého zpracování leteckých dat;

(2)

letecká data a letecké informace vkládané ručně podléhají nezávislému ověření, aby se zjistily jakékoli případně zanesené chyby;

(3)

při používání leteckých dat k odvození nebo výpočtu nových leteckých dat musí být původní data ověřována a validována s výjimkou případů, kdy je poskytuje spolehlivý zdroj;

e)

předávat letecká data elektronickými prostředky;

f)

zřídit formální dohody s/se:

(1)

všemi stranami předávajícími mu data;

(2)

ostatními poskytovateli služeb nebo provozovateli letišť při výměně leteckých dat a leteckých informací;

g)

zajistit, aby informace uvedené v bodě OR. AIS.505 písm. a) byly včas poskytnuty poskytovateli AIS;

h)

shromáždit a předávat metadata, která zahrnují minimálně:

(1)

identifikaci organizací nebo subjektů vykonávajících jakoukoli činnost týkající se pořizování či přenosu leteckých dat nebo manipulace s nimi;

(2)

provedenou činnost;

(3)

datum a čas, kdy byla činnost provedena;

i)

zajistit, aby nástroje a software používané k podpoře nebo automatizaci zpracování leteckých dat a leteckých informací plnily své funkce, aniž by to mělo nepříznivý dopad na jakost leteckých dat a leteckých informací;

j)

zajistit, aby se během přenosu nebo uchovávání leteckých dat (’či obojího) používaly digitální techniky detekce chyb dat za účelem podpory příslušných úrovní integrity dat;

k)

zajistit, aby se na přenos leteckých dat uplatnil vhodný postup ověřování jejich pravosti umožňující příjemcům potvrdit, že data byla předána oprávněným zdrojem;

l)

zajistit, aby chyby zjištěné během pořizování dat a po jejich doručení byly řešeny, opraveny nebo vyřešeny a aby byla upřednostňována náprava chyb v kritických a důležitých leteckých datech.

 

ATM/ANS.OR.A.090 Společné referenční systémy pro letovou navigaci

Pro účely letové navigace používají poskytovatelé služeb:

a)

Světový geodetický systém – 1984 (WGS-84) jako horizontální referenční systém;

b)

údaj střední hladiny moře (MSL) jako vertikální referenční systém;

c)

gregoriánský kalendář a koordinovaný světový čas (UTC) jako časové referenční systémy.“;

b)

doplňuje se nový dodatek 1, který zní:

„Dodatek 1

KATALOG LETECKÝCH DAT

Úvod

a)

Katalog leteckých dat je odkazem na předměty, vlastnosti a dílčí vlastnosti leteckých dat organizované do:

(1)

dat o letišti;

(2)

dat o vzdušném prostoru;

(3)

dat o ATS a jiných tratích;

(4)

dat o postupu letu podle přístrojů;

(5)

dat o radionavigačních zařízeních/systémech;

(6)

dat překážek;

(7)

dat o zeměpisné poloze.

b)

Tabulky v katalogu leteckých dat se skládají z těchto sloupců:

(1)

předmět, pro který lze data shromažďovat;

(2)

nemovitostmi: identifikovatelná vlastnost předmětu, kterou lze blíže vymezit v dílčích vlastnostech;

(3)

stejné jako v bodě 2;

(4)

typy: data jsou roztříděna do různých typů;

(5)

popis: popis datové položky;

(6)

poznámky: obsahují doplňující informace nebo podmínky pro poskytování dat;

(7)

přesnost: požadavky na letecká data jsou založeny na 95 % míře důvěry;

(8)

klasifikace integrity;

(9)

typ pořízení: data jsou určena jako sledovaná, vypočítaná nebo vyhlášená;

(10)

zveřejněné rozlišení;

(11)

rozlišení mapy.

Poznámka k písm. b) bodům 2 a 3: klasifikace prvku katalogu jako předmětu, vlastnosti nebo dílčí vlastnosti nezavádí určitý datový model.

Poznámka k písm. b) bodu 7: pro ty fixy a body, které slouží dvojímu účelu, jako např. vyčkávací bod a bod nezdařeného přiblížení, platí vyšší přesnost. Požadavky na přesnost dat překážek a terénu jsou založeny na 90 % míře důvěry.

Poznámka k písm. b) bodu 10: zveřejněná rozlišení dat o zeměpisné poloze (zeměpisná šířka a délka) se vztahují na souřadnice ve formátu stupně, minuty a sekundy. Je-li použit jiný formát (např. stupně s desetinnými místy pro soubory digitálních dat) nebo pokud se místo nachází významně dále na severu/jihu, musí být zveřejněné rozlišení úměrné požadavkům na přesnost.

1.   Data o letišti

Předmět

Vlastnost

Dílčí vlastnost

Typ

Popis

Poznámka

Přesnost

Integrita

Typ poříz.

Zveř. rozl.

Rozl. mapy

Letiště/heliport

 

 

 

Vymezená oblast na zemi nebo na vodě (včetně všech budov, vybavení a zařízení) určená k používání buď zcela, nebo zčásti, pro přílet, odlet a pozemní pohyb letadel.

 

 

 

 

 

 

 

Označení

 

 

Označení letiště/heliportu

 

 

 

 

 

 

 

 

Směrovací značka ICAO

Text

Čtyřpísmenná směrovací značka ICAO letiště/heliportu, jak je uvedena v dokumentu ICAO č. 7910 „Location Indicators“ (směrovací značky)

Existuje-li

 

 

 

 

 

 

 

Označení IATA

Text

Identifikátor přidělený místu v souladu s pravidly IATA (rezoluce č. 767)

Existuje-li

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

Text

Místně definovaný identifikátor letiště, pokud je jiný než směrovací značka ICAO

 

 

 

 

 

 

 

Název

 

Text

Primární oficiální název letiště určený příslušným úřadem

 

 

 

 

 

 

 

Obsluhované město

 

Text

Celé jméno (volný text) města jemuž letiště/heliport slouží

 

 

 

 

 

 

 

Typ povoleného provozu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezinárodní/vnitrostátní

Seznam kódů

Údaj o tom, zda jsou na letišti/heliportu povoleny mezinárodní a/nebo vnitrostátní lety

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravidla pro let podle přístrojů (IFR)/

pravidla pro let za viditelnosti (VFR)

Seznam kódů

Údaj o tom, zda jsou na letišti/heliportu povoleny lety podle pravidel IFR a/nebo VFR

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravidelné/nepravidelné

Seznam kódů

Údaj o tom, zda jsou na letišti/heliportu povoleny pravidelné a/nebo nepravidelné lety

 

 

 

 

 

 

 

 

Civilní/vojenské

Seznam kódů

Údaj o tom, zda jsou na letišti/heliportu povoleny lety civilní obchodní letecké dopravy a/nebo všeobecné letecké dopravy a/nebo vojenské lety

 

 

 

 

 

 

 

 

Omezení použití

Text

Údaj o tom, zda jsou letiště nebo heliport nepřístupné veřejnosti (k používání pouze pro majitele)

 

 

 

 

 

 

 

Typ heliportu

 

Text

Typ heliportu (povrchový, vyvýšený, na palubě lodi nebo helidek)

 

 

 

 

 

 

 

Typ kontroly

 

Text

Údaj o tom, zda je letiště pod civilní kontrolou, vojenskou kontrolou nebo společnou kontrolou

 

 

 

 

 

 

 

Certifikované

 

Text

Údaj o tom, zda letiště je či není certifikované v souladu s pravidly ICAO nebo nařízením (EU) č. 139/2014

 

 

 

 

 

 

 

Datum vydání osvědčení

 

Datum

Datum, kdy příslušný úřad vydal osvědčení pro letiště

 

 

 

 

 

 

 

Datum konce platnosti osvědčení

 

Datum

Datum, kdy osvědčení pro letiště ztrácí platnost

 

 

 

 

 

 

 

Nadmořská výška letiště

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Svislá vzdálenost nejvyššího bodu přistávací plochy nad střední hladinou moře (MSL)

 

0,5 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m/1 ft

 

 

Zvlnění geoidu

Výška

Zvlnění geoidu ve výšce letiště/heliportu nad mořem

Kde je to vhodné

0,5 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m/1 ft

 

Referenční teplota

 

Hodnota

Měsíční střední hodnota denní maximální teploty na letišti pro nejteplejší měsíc roku; tato teplota musí být zprůměrována za určitý počet let.

 

 

 

 

 

 

 

Střední nízká teplota

 

Hodnota

Střední hodnota nejnižší teploty ve výšce letiště nad mořem v nejchladnějším měsíci roku na základě údajů za posledních pět let

 

5 stupňů

 

 

 

 

 

Magnetická deklinace

 

 

Úhlový rozdíl mezi skutečným a magnetickým severem

 

 

 

 

 

 

 

 

Úhel

Úhel

Hodnota úhlu magnetické deklinace

 

1 stupeň

Důležitá

Zjišťováno

1 stupeň

1 stupeň

 

 

Datum

Datum

Datum, ke kterému měla magnetická deklinace odpovídající hodnotu

 

 

 

 

 

 

 

 

Roční změna

Hodnota

Roční rychlost změny magnetické deklinace

 

 

 

 

 

 

 

Vztažný bod

 

 

Stanovená zeměpisná poloha letiště

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha vztažného bodu letiště

 

30 m

Běžná

Zjišťováno/vypočteno

1 vteřina

1 vteřina

 

 

Místo

Text

Poloha vztažného bodu na letišti

 

 

 

 

 

 

 

 

Směr

Text

Směr vztažného bodu letiště ze středu města, které letiště obsluhuje

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzdálenost

Vzdálenost

Vzdálenost vztažného bodu letiště od středu města, které letiště obsluhuje

 

 

 

 

 

 

Ukazatel směru přistání

 

 

 

Zařízení pro vizuální signalizaci směru aktuálně určeného pro přistání a pro vzlet

 

 

 

 

 

 

 

Umístění

 

Text

Umístění ukazatele směru přistání

 

 

 

 

 

 

 

Osvětlení

 

Text

Osvětlení ukazatele směru přistání

Existuje-li

 

 

 

 

 

Sekundární napájení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vlastnosti

 

Text

Popis sekundárního napájení

 

 

 

 

 

 

 

Doba přepnutí

 

Hodnota

Doba přepnutí na sekundární napájení

 

 

 

 

 

 

Anemometr

 

 

 

Zařízení používané k měření rychlosti větru

 

 

 

 

 

 

 

Umístění

 

Text

Umístění anemometru

 

 

 

 

 

 

 

Osvětlení

 

Text

Osvětlení anemometru

Existuje-li

 

 

 

 

 

Letištní maják (ABN)/poznávací maják (IBN)

 

 

 

Letištní maják/poznávací maják používaný k označení místa letiště při pohledu ze vzduchu

 

 

 

 

 

 

 

Umístění

 

Text

Umístění letištního majáku/poznávacího majáku

Existuje-li

 

 

 

 

 

 

Vlastnosti

 

Text

Popis letištního majáku/poznávacího majáku

 

 

 

 

 

 

 

Provozní doba

 

Harmonogram

Provozní doba letištního majáku/poznávacího majáku

 

 

 

 

 

 

Ukazatel směru větru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Umístění

 

Text

Umístění ukazatele směru větru

 

 

 

 

 

 

 

Osvětlení

 

Text

Osvětlení ukazatele směru větru

 

 

 

 

 

 

Místo pozorování dráhové dohlednosti (RVR)

 

 

 

Místo pozorování RVR

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

 

Bod

Zeměpisná poloha míst pozorování RVR

 

 

 

 

 

 

Oblast kmitočtu

 

 

 

Určená část pojezdové plochy, kde ATC nebo pozemní řízení vyžadují konkrétní kmitočet

 

 

 

 

 

 

 

Stanice

 

Text

Název stanice poskytující službu

 

 

 

 

 

 

 

Kmitočet

 

Hodnota

Kmitočet stanice poskytující službu

 

 

 

 

 

 

 

Hranice

 

Polygon

Hranice plochy oblasti kmitočtu

 

 

 

 

 

 

Kritický bod

 

 

 

Místo na pohybové ploše letiště s historií nebo možným rizikem srážky či narušení dráhy, kde je nutná zvýšená pozornost pilotů/řidičů

 

 

 

 

 

 

 

Identifikátor

 

Text

Identifikátor kritického bodu

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky

 

Text

Další informace o kritickém bodu

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

 

Polygon

Zeměpisná oblast kritického bodu

 

 

 

 

 

 


Předmět

Vlastnost

Dílčí vlastnost

Typ

Popis

Poznámka

Přesnost

Integrita

Typ poříz.

Zveř. rozl.

Rozl. mapy

Dráha (RWY)

 

 

 

Vymezená pravoúhlá oblast na pozemním letišti upravená pro přistání a vzlety letadel

 

 

 

 

 

 

 

Označení

 

Text

Úplné textové označení dráhy používané k jednoznačné identifikaci dráhy na letišti/heliportu (např. 09/27, 02R/20L, RWY 1)

 

 

 

 

 

 

 

Jmenovitá délka

 

Vzdálenost

Oznámený podélný rozsah dráhy pro provozní výpočty (výpočty výkonnosti)

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

Jmenovitá šířka

 

Vzdálenost

Oznámený příčný rozsah dráhy pro provozní výpočty (výpočty výkonnosti)

 

1 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

Geometrie

 

Polygon

Geometrie prvku dráhy (RWY), posunutá oblast dráhy a křižovatka dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Body osy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha osy dráhy (RWY) na každém konci dráhy, na dojezdové dráze (SWY) a na počátku každé oblasti dráhy letu při vzletu, jakož i při každé významné změně sklonu RWY a SWY

Definice bod 3.8.4.2 přílohy 4

1 m

Kritická

Zjišťováno

 

 

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Nadmořská výška odpovídajícího bodu osy. Pro nepřesná přístrojová přiblížení se všechny významné vysoké a nízké mezilehlé body na dráze změří s přesností jedné poloviny metru nebo stopy (ft.)

 

0,25 m

Kritická

Zjišťováno

 

 

 

 

Zvlnění geoidu

Výška

Zvlnění geoidu v odpovídajícím bodě osy

 

 

 

 

 

 

 

Výstupní čára dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstupní naváděcí čára

Čára

Zeměpisná poloha výstupní čáry dráhy

 

0,5 m

Důležitá

Zjišťováno

1/100 vteřiny

1 vteřina

 

 

Barva

Text

Barva výstupní čáry dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh

Text

Styl výstupní čáry dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Směrovost

Seznam kódů

Směrovost výstupní čáry dráhy (jednosměrná nebo obousměrná)

 

 

 

 

 

 

 

Druh povrchu

 

Text

Druh povrchu dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Síla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klasifikační číslo vozovky (PCN)

Text

PCN

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh vozovky

Text

Určení druhu vozovky pro klasifikační číslo letadla – klasifikační číslo vozovky (ACN-PCN)

 

 

 

 

 

 

 

 

Kategorie podloží

Text

Kategorie pevnosti podloží RWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Přípustný tlak

Text

Nejvyšší přípustná kategorie tlaku v pneumatikách nebo nejvyšší přípustná hodnota tlaku v pneumatikách

 

 

 

 

 

 

 

 

Metoda hodnocení

Text

Použitá metoda hodnocení

 

 

 

 

 

 

 

Pás

 

 

Vymezená oblast zahrnující RWY a SWY, je-li poskytována s cílem:

a)

snížit riziko poškození letadel, která vyjedou z dráhy; a

b)

ochránit letadla přelétávající nad dráhou během vzletu nebo přistávání

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah pásu dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Šířka

Vzdálenost

Příčný rozsah pásu dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh povrchu

Text

Druh povrchu pásu dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Krajnice

 

 

Oblast přiléhající k okraji vozovky, upravená tak, aby poskytovala přechodovou plochu mezi vozovkou a sousedícím povrchem

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha krajnic dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh povrchu

Text

Druh povrchu krajnice dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Šířka

Vzdálenost

Šířka krajnice RWY

 

1 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

 

 

Ochranná plocha

 

 

Speciálně upravený povrch přiléhající ke konci dráhy tak, aby odstranil erozivní účinek mohutných sil větru produkovaných letouny na začátku jejich rozjezdu při vzletu

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha ochranné plochy

 

 

 

 

 

 

 

Bezpřekážkový prostor

 

Text

Existence bezpřekážkového prostoru pro dráhu přesného přiblížení kategorie I

Je-li poskytován

 

 

 

 

 

 

Značení dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ

Text

Druh značení dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Popis

Text

Popis značení RWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha značení dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Délka osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah světel osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzdálenost

Vzdálenost

Rozestupy světel osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva

Text

Barva světel osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Intenzita

Text

Intenzita světel osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých světel osy dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Délka okraje dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah postranních světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzdálenost

Vzdálenost

Rozestupy postranních světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva

Text

Barva postranních světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Intenzita

Text

Intenzita postranních světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých postranních světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Referenční kód

 

 

Účelem referenčního kódu je zajistit jednoduchou metodu pro vzájemné propojení řady specifikací týkajících se vlastností letišť s cílem poskytnout soubor zařízení letišť, která jsou vhodná pro letouny určené k provozu na letišti.

 

 

 

 

 

 

 

 

Číslo

Seznam kódů

Číslo založené na jmenovité délce dráhy vzletu letounu

 

 

 

 

 

 

 

 

Písmeno

Seznam kódů

Písmeno založené na rozpětí křídel letounu a na vnější rozteči kol hlavního podvozku

 

 

 

 

 

 

 

Omezení

 

Text

Popis omezení uvalených na dráhu

 

 

 

 

 

 

Směr dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Označení

 

Text

Úplné textové označení směru přistání a vzletu – příklady: 27, 35L, 01R

 

 

 

 

 

 

 

Zeměpisné zaměření

 

Zaměření

Zeměpisné zaměření dráhy

 

1/100 stupně

Běžná

Zjišťováno

1/100 stupně

1 stupeň

 

Typ

 

Text

Druh dráhy: přesné (kat. I, II, III)/nepřesné/nepřístrojové přiblížení

 

 

 

 

 

 

 

Práh dráhy

 

 

Začátek části dráhy použitelné pro přistávání

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha prahu dráhy

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1/100 vteřiny

1 vteřina

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Nadmořská výška prahu dráhy

 

Viz poznámka 1

 

 

Zvlnění geoidu

Výška

Zvlnění geoidu WGS-84 v poloze prahu dráhy

 

Viz poznámka 2

 

 

Typ

Text

Údaj o tom, zda je práh dráhy posunut či nikoli; posunutý práh dráhy není umístěn na konci dráhy.

 

 

 

 

 

 

 

 

Posun

Vzdálenost

Vzdálenost posunutého prahu dráhy

Byl-li práh posunut

1 m

Běžná

Zjišťováno

 

 

 

Konec dráhy

 

 

Konec dráhy (bod připojení dráhy letu)

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Poloha konce dráhy ve směru odletu

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1/100 vteřiny

1 vteřina

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Nadmořská výška polohy konce dráhy

 

Viz body osy dráhy

 

 

 

 

 

Odletový konec dráhy (DER)

 

 

Konec plochy prohlášené za vhodnou pro vzlet (tj. konec dráhy, nebo v případě, že je k dispozici předpolí, konec předpolí)

Začátek postupu odletu

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha DER

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Nadmořská výška DER je nadmořská výška konce dráhy nebo předpolí, podle toho, která hodnota je vyšší

 

 

 

 

 

 

 

Dotyková zóna

 

 

Část dráhy za prahem dráhy, kde se mají přistávající letouny poprvé dotknout dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadmořská výška

Nadmořská výška

Nejvyšší nadmořská výška dotykové zóny dráhy přesného přiblížení

Dráha přesného přiblížení

0,25 m/0,25 ft

 

 

 

 

 

 

Sklon

Hodnota

Sklon dráhy dotykové zóny

 

 

 

 

 

 

 

Sklon

 

Hodnota

Sklon dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Přistání a vyčkání v blízkosti (LAHSO)

 

 

LAHSO

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Čára

Zeměpisná poloha LAHSO

 

 

 

 

 

 

 

 

Chráněný prvek

Text

Název chráněné dráhy (RWY) nebo pojezdové dráhy (TWY)

 

 

 

 

 

 

 

Posunutá oblast

 

 

Část dráhy mezi počátkem dráhy a posunutým prahem dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha posunuté oblasti

 

 

 

 

 

 

 

 

PCN

Text

PCN posunuté oblasti

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh povrchu

Text

Druh povrchu posunuté oblasti

 

 

 

 

 

 

 

 

Omezení letadel

Text

Omezení používání pro konkrétní typ letadla

 

 

 

 

 

 

 

Dojezdová dráha (SWY)

 

 

Vymezená pravoúhlá plocha na zemi navazující na konec použitelné vzletové dráhy a upravená tak, aby na ní mohlo letadlo zastavit při přerušeném vzletu

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah SWY

Existuje-li

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Šířka

Vzdálenost

Šířka SWY

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha SWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Sklon

Hodnota

Sklon SWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh povrchu

Text

Druh povrchu SWY

 

 

 

 

 

 

 

Předpolí

 

 

Pravoúhlá plocha na zemi nebo na vodě, vymezená pod dohledem příslušného úřadu a vybraná nebo upravená jako použitelná plocha, nad níž může letoun provést část svého počátečního stoupání do předepsané výšky

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah předpolí

 

1 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

 

 

 

Šířka

Vzdálenost

Příčný rozsah předpolí

 

1 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

 

 

 

Profil země

 

Svislý profil (nebo sklon) předpolí

Existuje-li

 

 

 

 

 

 

Koncová bezpečnostní plocha (RESA)

 

 

Oblast symetrická podél prodloužené osy dráhy a přilehlá ke konci pásu, která je primárně určena ke snížení rizika poškození letounu při přistání před prahem dráhy či přejetí dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah RESA

 

 

 

 

 

 

 

 

Šířka

Vzdálenost

Příčný rozsah RESA

 

 

 

 

 

 

 

 

Podélný sklon

Hodnota

Podélný sklon RESA

 

 

 

 

 

 

 

 

Příčný sklon

Hodnota

Příčný sklon RESA

 

 

 

 

 

 

 

Vyhlášené délky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Použitelná délka rozjezdu (TORA)

Vzdálenost

Délka dráhy vyhlášená za použitelnou a vhodnou pro rozjezd vzlétávajícího letounu

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Použitelná délka vzletu (TODA)

Vzdálenost

Použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku předpolí, je-li k dispozici

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Použitelná délka přerušeného vzletu (ASDA)

Vzdálenost

Použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku dojezdové dráhy (SWY), je-li k dispozici

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Použitelná délka přistání (LDA)

Vzdálenost

Délka dráhy vyhlášená za použitelnou a vhodnou pro dosednutí a dojezd přistávajícího letounu

 

1 m

Kritická

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m

 

 

Poznámky

Text

Poznámky, včetně vstupního nebo počátečního bodu dráhy, pokud byly vyhlášeny alternativní snížené vzdálenosti

 

 

 

 

 

 

 

Koncová světla dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva

Text

Barva koncových světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých koncových světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Světla dojezdové dráhy (SWY)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah světel SWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva

Text

Barva světel SWY

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých světel SWY

 

 

 

 

 

 

 

Přibližovací světelná soustava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ

Text

Klasifikace přibližovací světelné soustavy s použitím kritérií nařízení (EU) č. 139/2014 a CS-ADR, zejména CS ADR-DSN.M.625 a CS ADR-DSN.M.626.

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah přibližovací světelné soustavy.

 

 

 

 

 

 

 

 

Intenzita

Text

Kód udávající relativní intenzitu přibližovací světelné soustavy.

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých světel přibližovací světelné soustavy

 

 

 

 

 

 

 

Prahová světla dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva

Text

Barva prahových světel dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Barva postranní světelné polopříčky

Text

Barva postranních světelných polopříček prahu dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého jednotlivého světla prahu dráhy a postranní světelné polopříčky

 

 

 

 

 

 

 

Světla dotykové zóny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah světel dotykové zóny dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha

Bod

Zeměpisná poloha každého z jednotlivých světel dotykové zóny dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Světelná sestupová soustava pro vizuální přiblížení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Minimální výška očí nad prahem dráhy (MEHT)

Výška

MEHT

 

 

 

 

 

 

 

 

Umístění

Bod

Zeměpisné umístění světelné sestupové soustavy pro vizuální přiblížení

 

 

 

 

 

 

 

 

Úhel

Úhel

Úhel (úhly) jmenovitého sestupového sklonu

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ

Text

Typ sestupového vizuálního indikátoru (VGSI), vizuálního indikátoru sklonu přiblížení (VASI), indikátoru trasy pro přesné přiblížení (PAPI) atd.

 

 

 

 

 

 

 

 

Úhel posunu

Úhel

Úhel a směr posunu, tj. vlevo nebo vpravo, pokud osa systému není rovnoběžná s osou dráhy

 

 

 

 

 

 

 

 

Směr posunu

Text

Úhel a směr posunu, tj. vlevo nebo vpravo, pokud osa systému není rovnoběžná s osou dráhy

 

 

 

 

 

 

 

Záchytné zařízení

 

Čára

Zeměpisná poloha kabelu záchytného zařízení přes dráhu

 

 

 

 

 

 

 

Záchytný systém

 

 

Materiál pohlcující vysoké energie umístěný na konci RWY nebo SWY, navržený tak, aby byl rozdrcen hmotností letounu, přičemž tento materiál vyvíjí zpomalující síly na podvozek letadla

 

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

Polygon

Zeměpisná poloha záchytného systému

 

 

 

 

 

 

 

 

Odstup

Vzdálenost

Odstup záchytného systému

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

Vzdálenost

Podélný rozsah záchytného systému

 

 

 

 

 

 

 

 

Šířka

Vzdálenost

Příčný rozsah záchytného systému

 

 

 

 

 

 

Oblast rádiového výškoměru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délka

 

Vzdálenost

Podélný rozsah oblasti rádiového výškoměru

 

 

 

 

 

 

 

Šířka

 

Vzdálenost

Příčný rozsah oblasti rádiového výškoměru

 

 

 

 

 

 

 

Geometrie

 

Polygon

Zeměpisná poloha oblasti rádiového výškoměru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámka 1

Nadmořská výška prahu drah s nepřesnými přiblíženími

 

0,5 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m/1 ft

 

 

 

 

Nadmořská výška prahu drah s přesnými přiblíženími

 

0,25 m

Kritická

Zjišťováno

0,1 m/0,1 ft

1 m/0,5 m

 

 

 

Poznámka 2

Zvlnění geoidu WGS-84 na prahu dráhy pro nepřesná přiblížení

 

0,5 m

Důležitá

Zjišťováno

1 m/1 ft

1 m/1 ft