(EU) 2020/464Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/464 ze dne 26. března 2020, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o doklady potřebné ke zpětnému uznání období pro účely přechodu, produkci ekologických produktů a informace, jež mají členské státy poskytovat (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 98, 31.3.2020, s. 2-25 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
| Přijato: | 26. března 2020 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 20. dubna 2020 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2021 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/464
ze dne 26. března 2020,
kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o doklady potřebné ke zpětnému uznání období pro účely přechodu, produkci ekologických produktů a informace, jež mají členské státy poskytovat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, (1) a zejména na čl. 10 odst. 6, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 3 a čl. 26 odst. 7 písm. d) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Kapitola III nařízení (EU) 2018/848 stanoví obecná pravidla produkce pro ekologické produkty, zatímco podrobná pravidla produkce jsou stanovena v příloze II uvedeného nařízení. V zájmu zajištění harmonizovaných podmínek pro provádění uvedeného nařízení by mělo být stanoveno několik doplňujících pravidel. |
|
(2) |
Přechod na ekologický způsob produkce vyžaduje určitá období na přizpůsobení všech používaných prostředků. Požadované přechodné období začíná nejdříve poté, co zemědělec nebo hospodářský subjekt produkující řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury oznámí svoji činnost příslušným orgánům. Předcházející období může být ve výjimečných případech a za určitých podmínek zpětně uznáno za součást přechodného období. Je třeba upřesnit, které dokumenty mají být předloženy příslušným orgánům za účelem zpětného uznání předcházejícího období. |
|
(3) |
Aby se zajistilo dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb v ekologické živočišné produkci, je nezbytné stanovit intenzitu chovu, minimální rozlohu vnitřních a venkovních ploch a jejich parametry, jakož i technické požadavky a parametry týkající se budov a otevřených prostranství pro skot, ovce, kozy, koňovité, jelenovité, prasata, drůbež a králíky. Dále je také třeba stanovit minimální období, která mají být dodržována v případě krmení sajících zvířat přednostně mateřským mlékem. |
|
(4) |
Aby se zajistilo dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb v oblasti ekologické produkce akvakultury, je rovněž nezbytné stanovit pravidla pro jednotlivé druhy nebo jednotlivé skupiny druhů, pokud jde o intenzitu chovu a charakteristiky produkčních systémů a systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí v případě živočichů pocházejících z akvakultury. |
|
(5) |
Zpracované ekologické produkty by měly být produkovány za použití takových zpracovatelských metod, které zaručují zachování ekologických charakteristických rysů a vlastností produktů ve všech fázích ekologické produkce. S ohledem na velký počet technik používaných při zpracování potravinových produktů v ekologické produkci nelze vytvořit úplný seznam všech povolených technik. Proto by při zpracování potravinových produktů v ekologické produkci měly být zpravidla považovány za povolené techniky, které splňují zásady a příslušná pravidla produkce stanovená v nařízení (EU) 2018/848. |
|
(6) |
V případě některých technik používaných při zpracování konkrétních produktů ekologického zemědělství se však názory členských států mohou lišit, pokud jde o soulad techniky se zásadami a příslušnými pravidly produkce stanovenými v nařízení (EU) 2018/848 pro produkci konkrétních výrobků. V těchto případech je nezbytné stanovit pravidla pro způsoby, jakými může být technika posuzována, a pokud se potvrdí, že splňuje zmíněné zásady a pravidla produkce, může ji Komise v příslušných případech a za určitých podmínek povolit pro produkci konkrétních potravinových výrobků. |
|
(7) |
K výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy a obilných příkrmů a potravin pro malé děti podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (2) mohou být potřebné techniky založené na ionexových a adsorpčních pryskyřicích, aby byly splněny požadavky na složení stanovené v uvedeném nařízení a v aktech přijatých ohledně dotčených produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení nebo u produktů, na které se vztahuje směrnice Komise 2006/125/ES (3). Pro tyto kategorie produktů je třeba používání ionexových a adsorpčních technik povolit. |
|
(8) |
Podobně jako v případě technik povolených k používání při zpracování potravinových produktů se nesmějí používat techniky, které navracejí vlastnosti ztracené během zpracování a skladování ekologických krmiv, které napravují následky nedbalosti při zpracování ekologických krmiv nebo které mohou být jinak zavádějící, pokud jde o pravou povahu produktů určených k uvedení na trh jako ekologická krmiva. |
|
(9) |
S ohledem na velký počet technik používaných při zpracování konkrétních krmiv v ekologické produkci nelze vytvořit úplný seznam všech povolených technik. Proto by při zpracování krmiv v ekologické produkci měly být zpravidla povoleny techniky, které splňují zásady a příslušná pravidla produkce stanovená v nařízení (EU) 2018/848. |
|
(10) |
V případě některých technik používaných při zpracování konkrétních krmiv ekologického zemědělství se však názory členských států mohou lišit, pokud jde o soulad techniky se zásadami a příslušnými pravidly produkce stanovenými v nařízení (EU) 2018/848. V těchto případech je nezbytné stanovit pravidla pro způsoby, jakými může být technika posuzována, a pokud se potvrdí, že splňuje uvedené zásady a příslušná pravidla produkce, může ji Komise v příslušných případech a za určitých podmínek povolit pro produkci konkrétních krmiv. |
|
(11) |
V ekologické produkci je třeba používat ekologický rozmnožovací materiál rostlin, ekologicky chovaná zvířata a ekologicky chované mladé jedince pocházející z akvakultury. Aby jednotlivé členské státy podpořily ekologické hospodářské subjekty při hledání informací o dostupnosti, měly by mít zavedeny systémy, jež ekologickým hospodářským subjektům, které uvádějí na trh ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období, ekologicky chovaná zvířata či ekologicky chované mladé jedince pocházející z akvakultury, umožňují zveřejňovat informace o jejich nabídce. Zejména by měly být veřejně přístupné podrobné informace o těch druzích, které mohou dodávat v dostatečném množství a v přiměřené lhůtě. Členské státy by měly jednou za rok poskytnout Komisi souhrn těchto informací, jakož i informace o výjimkách udělených v případě nedostatečné dostupnosti. |
|
(12) |
Ze shromažďování a výměny údajů o ekologickém rozmnožovacím materiálu rostlin a rozmnožovacím materiálu rostlin z přechodného období jsou vyloučeny semenáčky. Proto je za účelem zajištění harmonizovaného přístupu vhodné stanovit definici semenáčků. |
|
(13) |
Za účelem uspokojení nutričních potřeb mladé drůbeže a prasat do 35 kg v podobě určitých bílkovinných složek mohou členské státy povolit používání konvenčního bílkovinného krmiva pro drůbež a prasata, a to za přísných podmínek a do 31. prosince 2025. Za účelem postupného zrušení těchto příslušných výjimek a pro účely čl. 53 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) 2018/848 by Komise měla sledovat jejich používání s ohledem na vývoj dostupnosti na trhu s ekologickými bílkovinnými krmivy. Za tímto účelem by Komise měla vypracovat cílený dotazník a členské státy by měly Komisi tento dotazník každoročně předkládat vyplněný, přičemž v něm shrnou patřičné informace shromážděné v souvislosti s dostupností ekologických bílkovinných krmiv a s povoleními udělenými chovatelům drůbeže a prasat pro používání konvenčních bílkovinných krmiv. |
|
(14) |
Členské státy rovněž mohou zřídit podobný systém informací o dostupnosti v souvislosti s plemeny a liniemi přizpůsobenými ekologické produkci nebo s ekologicky chovanými kuřicemi. Vzhledem k možnému postupnému zrušení výjimek pro využívání konvenčně chovaných zvířat či kuřic je důležité shromažďovat údaje o dostupnosti plemen a linií z ekologického chovu, jež jsou konkrétně vybrány s ohledem na ekologické zásady a cíle. Proto je nutné stanovit podrobnosti pro harmonizované údaje, které mají členské státy vykazovat Komisi a ostatním členským státům. |
|
(15) |
Hospodářské subjekty, které chovají hospodářská zvířata v souladu s nařízením Rady (ES) č. 834/2007 (4) a s nařízením Komise (ES) č. 889/2008 (5), budou muset své produkční systémy upravit tak, aby vyhovovaly novým zvláštním technickým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, které mají vliv na intenzitu chovu hospodářských zvířat, konstrukční vlastnosti prostor pro zvířata a související zařízení, disponibilní prostor a obhospodařování půdy, jakož i na výrobní systém daného podniku obecně. Tyto úpravy budou vyžadovat proměnná období podle rozsahu nezbytných zásahů pro dosažení souladu s novými požadavky stanovenými v tomto nařízení při současném zohlednění probíhající výroby. |
|
(16) |
Zejména ustanovení týkající se intenzity chovu, minimálních vnitřních a venkovních ploch pro kuřice a kohouty bratry, maximálního rozšíření otevřených prostranství pro drůbežárny, maximálního počtu pater a vybavení pro účinný systém odstraňování trusu ve vícepatrových drůbežárnách mohou znamenat značné práce a investice, jako je přestavba prostor pro zvířata a koupě pozemků nebo celková rekonstrukce prostor pro zvířata v určitých podnicích nebo produkčních jednotkách, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky či produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše osmi let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy pro dosažení souladu s novými požadavky. |
|
(17) |
Požadavek týkající se prasat v souvislosti s minimálním procentním podílem rozlohy venkovní plochy, která je tvořena pevnou konstrukcí, může vyžadovat přestavbu vnějších zařízení a změny v systému sběru hnoje v podnicích nebo produkčních jednotkách, jejichž výroba dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše osmi let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytnou větší renovaci vnějších prostor pro zvířata nebo výměnu zařízení za účelem dosažení souladu s novými požadavky. |
|
(18) |
Rovněž délka otvorů mezi krytými výběhy a vnitřní částí drůbežárny, požadavek na pevné přepážky pro drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus a zvláštní požadavky na hřady a vyvýšené sezení s sebou mohou nést technické úpravy, jako je renovace části prostor pro zvířata a koupě nového vybavení pro podniky, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše tří let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy prostor pro zvířata nebo výměnu zařízení za účelem dosažení souladu s novými požadavky. |
|
(19) |
Způsob výpočtu minimální rozlohy vnitřní plochy v drůbežárnách zahrnujících venkovní část budovy může vyžadovat úpravy, jako je například značné omezení intenzity chovu drůbeže nebo renovace budov podniků, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše tří let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy svých podnikatelských plánů či prostorů pro zvířata za účelem dosažení souladu s novými požadavky. |
|
(20) |
V zájmu jasnosti a právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848. |
|
(21) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologickou produkci, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘECHOD
Článek 1
Doklady, jež mají být předloženy za účelem zpětného uznání předcházejícího období
1. Pro účely čl. 10 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2018/848 je hospodářský subjekt povinen předložit příslušným orgánům v členském státě, ve kterém tato činnost probíhá a v němž podnik daného hospodářského subjektu podléhá systému kontroly, úřední doklady od příslušných orgánů, jež dokazují, že pozemky, pro něž je zpětné uznání předcházejícího období požadováno, byly předmětem opatření definovaných v programu prováděném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (6) a že na uvedených pozemcích nebyly používány jiné produkty nebo látky než ty, které jsou povoleny pro použití v ekologické produkci.
2. Pro účely čl. 10 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/848 je hospodářský subjekt povinen předložit příslušným orgánům v členském státě, ve kterém tato činnost probíhá a v němž podnik daného hospodářského subjektu podléhá systému kontroly, následující doklady, jež dokazují, že pozemky byly přírodními nebo zemědělskými plochami, které po dobu alespoň tří let nebyly ošetřovány produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci v souladu s nařízením (EU) 2018/848:
|
a) |
mapy s jasně vyznačenými jednotlivými pozemky, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání, a informace o celkové rozloze těchto pozemků a v příslušných případech o povaze a objemu probíhající produkce a, jsou-li k dispozici, souřadnice pro geografickou lokalizaci uvedených pozemků; |
|
b) |
podrobnou analýzu rizik vypracovanou kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem, která posuzuje, zda nějaký z pozemků, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání, byl po dobu alespoň tří let ošetřován produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, a to zejména s ohledem na velikost celkové rozlohy, na kterou se žádost vztahuje, a na zemědělské postupy uplatňované během tohoto období na jednotlivých pozemcích, jež jsou předmětem žádosti; |
|
c) |
výsledky laboratorních analýz, jež byly v akreditovaných laboratořích provedeny na půdních a/nebo rostlinných vzorcích odebraných kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem z jednotlivých pozemků, u nichž bylo určeno, že jim hrozí kontaminace, neboť byly ošetřovány produkty či látkami, které nejsou povolené pro použití v ekologické produkci, a to na základě podrobné analýzy rizik uvedené v písmenu b); |
|
d) |
inspekční zprávu kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu vypracovanou na základě fyzické prohlídky hospodářského subjektu za účelem ověření souladu shromážděných informací o pozemcích, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání; |
|
e) |
jakékoli další příslušné doklady, které kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt považuje za nezbytné k posouzení žádosti o zpětné uznání; |
|
f) |
závěrečné písemné prohlášení kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, které uvádí, zda je zpětné uznání předcházejícího období za součást přechodného období oprávněné, a uvádí výchozí období považované za ekologické pro každý z dotčených pozemků, jakož i celkovou rozlohu pozemků, které využívají zpětného uznání období. |
KAPITOLA II
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
ODDÍL 1
SKOT, OVCE, KOZY A KOŇOVITÍ
Článek 2
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících zvířat přednostně mateřským mlékem činí:
|
a) |
90 dnů po narození pro skot a koňovité; |
|
b) |
45 dnů po narození pro ovce a kozy. |
Článek 3
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro skot, ovce, kozy a koňovité jsou stanoveny v příloze I části I.
Článek 4
Parametry a technické požadavky týkající se minimální rozlohy vnitřní plochy
Alespoň polovina minimální rozlohy vnitřní plochy stanovené v příloze I části I pro skot, ovce, kozy a koňovité je tvořena pevnou konstrukcí, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce.
ODDÍL 2
JELENOVITÍ
Článek 5
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících mláďat jelenovitých přednostně mateřským mlékem činí 90 dnů po narození.
Článek 6
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro jelenovité jsou stanoveny v příloze I části II.
Článek 7
Parametry a technické požadavky týkající se venkovních výběhů nebo kotců
1. Jelenovití se chovají ve venkovních výbězích nebo kotcích, které poskytují pastvu, kdykoli to podmínky umožňují.
2. Venkovní výběhy nebo kotce jsou postaveny tak, aby různé druhy jelenovitých mohly být v případě potřeby oddělené.
3. Jednotlivé venkovní výběhy nebo kotce je možné rozdělit na dvě části nebo každý venkovní výběh či kotec přímo sousedí s jiným výběhem nebo kotcem, aby bylo možné v jednotlivých částech nebo venkovních výbězích či kotcích postupně provádět údržbové práce.
Článek 8
Požadavky na vegetaci a parametry chráněných zařízení a otevřených prostranství
1. Zařízení pro vizuální ochranu a pro ochranu před počasím jsou jelenovitým poskytována pokud možno v podobě přirozených přístřešků, jako je začlenění skupinek stromů a křovin a částí nebo okrajů lesa do venkovního výběhu nebo kotce; pokud to není v dostatečné míře možné po celý rok, jsou poskytovány uměle vybudované zastřešené přístřešky.
2. Venkovní výběhy nebo kotce pro jelenovité jsou vybaveny zařízeními nebo jsou pokryty vegetací, která zvířatům umožňuje otírat lýčí z parohů.
3. V pozdní fázi březosti a dva týdny po narození mají samice jelenovitých přístup na plochy pokryté vegetací, která poskytuje úkryt pro jejich mláďata.
4. Ploty okolo venkovních výběhů nebo kotců jsou postaveny tak, aby jelenovití nemohli utéct.
ODDÍL 3
PRASATA
Článek 9
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících selat přednostně mateřským mlékem činí 40 dnů po narození.
Článek 10
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro prasata jsou stanoveny v příloze I části III.
Článek 11
Parametry a technické požadavky týkající se minimální rozlohy vnitřní a venkovní plochy
Alespoň polovina minimální rozlohy vnitřní a venkovní plochy stanovené v příloze I části III sestává z pevné konstrukce, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce.
Článek 12
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
1. Otevřená prostranství musí být pro prasata lákavá. Pokud je to možné, dává se přednost plochám se stromy nebo lesům.
2. Otevřená prostranství zajišťují venkovní klima a rovněž přístup k přístřeškům a umožňují regulaci tělesné teploty prasat.
ODDÍL 4
DRŮBEŽ
Článek 13
Definice
Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:
|
a) |
„drůbeží na výkrm“ se rozumí drůbež určená k produkci masa; |
|
b) |
„hejnem“ se v souvislosti s oddíly v drůbežárnách rozumí skupina ptáků, kteří jsou chováni společně a nemísí se s jinými druhy drůbeže a mají své vyhrazené vnitřní a venkovní plochy; |
|
c) |
„kohoutem bratrem“ se rozumí samec kura domácího nosného typu, který je určen k produkci masa; |
|
d) |
„pulardem“ se rozumí samice ptáka druhu Gallus gallus určená k produkci masa a poražená při minimálním věku 120 dnů. |
Článek 14
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro drůbež jsou stanoveny v příloze I části IV.
Článek 15
Parametry a technické požadavky týkající se drůbežáren
1. Drůbežárny jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Pro tyto účely platí následující pravidla:
|
a) |
vnější hranice drůbežárny jsou vybaveny vstupními a výstupními otvory, jež umožňují přímý přístup na otevřené prostranství; |
|
b) |
jednotlivé vstupní a výstupní otvory odpovídají svými rozměry ptákům; |
|
c) |
ptáci se do otvorů dostanou bez překážek; |
|
d) |
otvory na vnější hranici drůbežárny mají celkovou délku nejméně 4 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny; |
|
e) |
pokud jsou otvory vyvýšené, je k dispozici rampa. |
2. Pro drůbežárny s krytým výběhem platí tato pravidla:
|
a) |
vnější hranice mezi vnitřním prostorem drůbežárny a krytým výběhem a mezi krytým výběhem a otevřeným prostranstvím je vybavena vstupními a výstupními otvory, které umožňují snadný přístup do krytého výběhu nebo na otevřené prostranství; |
|
b) |
otvory vedoucí z vnitřního prostoru drůbežárny do krytého výběhu mají celkovou délku nejméně 2 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny a otvory vedoucí z krytého výběhu na otevřené prostranství mají celkovou délku nejméně 4 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny; |
|
c) |
využitelná plocha krytého výběhu se nezohledňuje při výpočtu intenzity chovu a minimální rozlohy vnitřních a venkovních ploch stanovených v příloze I části IV. Při výpočtu intenzity chovu a minimální rozlohy vnitřní plochy stanovených v příloze I části IV se však může zohlednit dodatečná zastřešená venkovní část budovy určené pro chov drůbeže, v níž díky tepelné izolaci není venkovní klima, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
|
|
d) |
využitelná plocha krytého výběhu se nezahrnuje do celkové využitelné plochy drůbežáren pro drůbež na výkrm podle přílohy II části II bodu 1.9.4.4 písm. m) nařízení (EU) 2018/848. |
3. Pro drůbežárny rozdělené do samostatných oddílů za účelem chovu více hejn:
|
a) |
oddíly zajistí, aby byl omezen kontakt s jinými hejny a aby se ptáci z různých hejn nemohli v drůbežárně promíchat; |
|
b) |
platí následující maximální velikosti hejn v jednotlivých oddílech drůbežárny:
|
|
c) |
oddíly jsou odděleny pevnými přepážkami pro drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus; tato pevná přepážka zajišťuje úplné fyzické oddělení každého oddílu od podlahy ke střeše budovy drůbežárny; |
|
d) |
oddíly jsou odděleny pevnými či polouzavřenými přepážkami nebo sítěmi či pletivem pro rodičovské jedince druhu Gallus gallus, nosnice, kuřice, kohouty bratry a drůbež na výkrm druhu Gallus gallus. |
4. V drůbežárnách lze používat vícepatrové systémy. Pokud se používají vícepatrové systémy, platí tato pravidla:
|
a) |
vícepatrové systémy mohou být používány pouze pro rodičovské jedince druhu Gallus gallus, nosnice, kuřice na budoucí produkci vajec, kuřice coby budoucí rodiče a kohouty bratry; |
|
b) |
vícepatrové systémy mají nejvýše tři patra využitelné plochy včetně přízemní úrovně; |
|
c) |
vyvýšená patra jsou postavena tak, aby zabránila padání trusu na ptáky pod nimi, a jsou vybavena účinným systémem pro odstraňování trusu; |
|
d) |
všechna patra umožňují snadnou kontrolu ptáků; |
|
e) |
vícepatrové systémy zajišťují, aby se všichni ptáci mohli mezi jednotlivými úrovněmi nebo přechodnými oblastmi volně a snadno pohybovat; |
|
f) |
vícepatrové systémy jsou postaveny tak, aby poskytovaly všem ptákům snadný a stejný přístup na otevřená prostranství. |
5. Drůbežárny jsou vybaveny hřady nebo vyvýšeným sezením nebo obojím. Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí mají ptáci k dispozici od mladého věku v rozměrech či proporcích úměrných velikosti skupiny a ptáků, jak stanoví příloha I část IV.
6. Mobilní drůbežárny lze používat pro drůbež, pokud jsou pravidelně přepravovány během produkčního cyklu, aby se zajistila dostupnost vegetace pro ptáky, a alespoň mezi jednotlivými turnusy chované drůbeže. Intenzita chovu drůbeže na výkrm stanovená v příloze I části IV oddílech 4 až 9 může být zvýšena nejvýše na 30 kg živé hmotnosti na m2, pokud rozloha přízemí mobilní drůbežárny nepřesahuje 150 m2.
Článek 16
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
1. Otevřená prostranství pro drůbež jsou pro ptáky lákavá a jsou všem ptákům plně přístupná.
2. V případě drůbežáren rozdělených do samostatných oddílů za účelem chovu více hejn jsou otevřená prostranství rozdělená podle jednotlivých oddílů, aby se zajistilo, že kontakt s jinými hejny je omezen a že se ptáci z různých hejn nemohou promíchat.
3. Otevřená prostranství pro drůbež jsou převážně pokryta vegetací, kterou tvoří různé rostliny.
4. Otevřená prostranství ptákům poskytují dostatečný počet ochranných zařízení či přístřešků nebo křovin či stromů rozmístěných na území celého otevřeného prostranství, jež mají zajistit, aby ptáci využívali celé otevřené prostranství vyváženým způsobem.
5. Vegetace na otevřeném prostranství se pravidelně udržuje, aby se omezil možný nadbytek živin.
6. Otevřené prostranství nesmí zasahovat mimo okruh 150 m od nejbližšího vstupního a výstupního otvoru do drůbežárny. Tuto vzdálenost však lze zvětšit až na 350 m od nejbližšího otvoru umožňujícího přístup do budovy za předpokladu, že na území celého otevřeného prostranství je rovnoměrně rozmístěn dostatečný počet přístřešků na ochranu před nevlídným počasím a predátory, a to nejméně čtyři přístřešky na hektar. V případě hus by otevřené prostranství mělo splňovat jejich potřeby, pokud jde o spásání trávy.
ODDÍL 5
KRÁLÍCI
Článek 17
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících králíků přednostně mateřským mlékem činí 42 dnů po narození.
Článek 18
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro králíky jsou stanoveny v příloze I části V.
Článek 19
Parametry a technické požadavky týkající se mobilních nebo pevných zařízení
1. V období pastvy se králíci chovají v mobilních zařízeních na pastvinách nebo v pevných zařízeních s přístupem na pastvinu.
2. Mimo období pastvy se králíci chovají v pevných zařízeních s přístupem do venkovního výběhu s vegetací, pokud možno pastvinou.
3. Mobilní zařízení na pastvinách se přesouvají co nejčastěji, aby se zajistilo maximální využití pastviny, a jsou postavena tak, aby se králíci mohli pást na zemi.
Článek 20
Parametry a technické požadavky týkající se vnitřní a venkovní plochy
1. Vnitřní plocha v pevných a pojízdných zařízeních se koncipuje tak, aby:
|
a) |
její výška umožňovala všem králíkům stát se vztyčenýma ušima; |
|
b) |
mohla pojmout různé skupiny králíků a umožňovala zachování integrity jednotlivých vrhů po přechodu do stadia výkrmu; |
|
c) |
samci a březí a reprodukčně aktivní samice mohli být odděleni od skupiny ze zvláštních důvodů dobrých životních podmínek zvířat a na omezenou dobu, pokud mohou udržovat oční kontakt s jinými králíky; |
|
d) |
samice měla možnost vzdalovat se z hnízda a opět se tam vracet a kojit mláďata; |
|
e) |
poskytovala:
|
2. Venkovní plocha v pevných zařízeních se koncipuje tak, aby:
|
a) |
obsahovala dostatečný počet vyvýšených plošin, které jsou rovnoměrně rozmístěny na minimální rozloze; |
|
b) |
byla obklopena ploty, které jsou dostatečně vysoké a hluboko zapuštěné, aby zabránily útěku přeskočením nebo podhrabáním; |
|
c) |
v ní byl – pokud zahrnuje betonovou vnější plochu – snadný přístup do části s venkovním výběhem s vegetací. Bez tohoto snadného přístupu nesmí být rozloha betonové plochy zahrnuta do výpočtu minimální rozlohy venkovní plochy; |
|
d) |
poskytovala:
|
Článek 21
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
1. Vegetace ve venkovních výbězích je pravidelně udržována takovým způsobem, aby byla pro králíky lákavá.
2. V období pastvy se pastviny pravidelně střídají a obhospodařují takovým způsobem, aby byla pastva králíků optimalizována.
KAPITOLA III
ŽIVOČICHOVÉ POCHÁZEJÍCÍ Z AKVAKULTURY
Článek 22
Podrobná pravidla pro živočichy pocházející z akvakultury podle druhů nebo skupin druhů
Hospodářské subjekty, které produkují živočichy pocházející z akvakultury, dodržují podrobná pravidla pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů stanovená v příloze II, pokud jde o intenzitu chovu a zvláštní charakteristiky produkčních systémů a systémů pro oddělení chovů od okolního prostředí.
KAPITOLA IV
ZPRACOVANÉ POTRAVINY A KRMIVA
Článek 23
Techniky povolené při zpracování potravinových produktů
1. Pro zpracování potravinových produktů v ekologické produkci jsou povoleny pouze techniky, které splňují zásady stanovené v kapitole II nařízení (EU) 2018/848, a to zejména příslušné zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologických potravin stanovené v článku 7, příslušná pravidla kapitoly III uvedeného nařízení a podrobná pravidla produkce stanovená v příloze II části IV uvedeného nařízení.
2. Aniž je dotčena příloha II část VI bod 3 nařízení (EU) 2018/848, jsou povoleny techniky založené na ionexových a adsorpčních pryskyřicích, pokud se používají k přípravě ekologických surovin:
|
a) |
u produktů podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 609/2013, pokud je používání těchto technik nezbytné ke splnění požadavků uvedeného nařízení a aktů přijatých ohledně dotčených produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, nebo |
|
b) |
u produktů, na které se vztahuje směrnice 2006/125/ES, pokud je používání těchto technik nezbytné ke splnění požadavků uvedené směrnice. |
3. Pokud se členský stát domnívá, že určitá technika by měla být posouzena, pokud jde o dodržování zásad a pravidel uvedených v odstavci 1, nebo že do tohoto nařízení by měly být zahrnuty určité zvláštní podmínky pro používání uvedené techniky, může požádat Komisi o provedení tohoto posouzení. Za tímto účelem oznámí Komisi a ostatním členským státům dokumentaci odůvodňující toto dodržování nebo uvedené zvláštní podmínky a zajistí, aby tato dokumentace byla zpřístupněna veřejnosti při současném dodržení unijních a vnitrostátních právních předpisů týkajících se ochrany údajů.
Komise veškeré žádosti uvedené v prvním pododstavci pravidelně zveřejňuje.
4. Komise analyzuje dokumentaci uvedenou v odstavci 3. Pokud analýza provedená Komisí dochází k závěru, že technika popsaná v dokumentaci dodržuje zásady a pravidla podle odstavce 1, Komise změní toto nařízení pro účely výslovného povolení techniky uvedené v dokumentaci nebo začlenění zvláštních podmínek pro používání do tohoto nařízení.
5. Komise přezkoumá povolení technik pro zpracování ekologických potravin, včetně jejich popisu a podmínek pro používání, kdykoli budou k dispozici nové důkazy nebo je předloží členský stát.
Článek 24
Techniky povolené k používání při zpracování krmiv
1. Pro zpracování krmiv v ekologické produkci jsou povoleny pouze techniky, které splňují zásady stanovené v kapitole II nařízení (EU) 2018/848, a to zejména příslušné zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologického krmiva stanovené v článku 8, příslušná pravidla kapitoly III uvedeného nařízení a podrobná pravidla produkce stanovená v příloze II části V uvedeného nařízení, a které nenavracejí vlastnosti ztracené během zpracování a skladování ekologických krmiv, které nenapravují následky nedbalosti při zpracování nebo které nejsou jinak zavádějící, pokud jde o pravou povahu uvedených produktů.
2. Pokud se členský stát domnívá, že určitá technika by měla být posouzena, pokud jde o dodržování zásad a pravidel uvedených v odstavci 1, nebo že do tohoto nařízení by měly být zahrnuty určité zvláštní podmínky pro používání této techniky, může požádat Komisi o provedení tohoto posouzení. Za tímto účelem oznámí Komisi a ostatním členským státům dokumentaci odůvodňující toto dodržování nebo uvedené zvláštní podmínky a zajistí, aby tato dokumentace byla zpřístupněna veřejnosti při současném dodržení unijních a vnitrostátních právních předpisů týkajících se ochrany údajů.
Komise veškeré žádosti uvedené v prvním pododstavci pravidelně zveřejňuje.
3. Komise analyzuje dokumentaci uvedenou v odstavci 2. Pokud analýza provedená Komisí dochází k závěru, že technika popsaná v dokumentaci dodržuje zásady a pravidla podle odstavce 1, Komise změní toto nařízení pro účely výslovného povolení techniky uvedené v dokumentaci nebo začlenění zvláštních podmínek pro používání do tohoto nařízení.
4. Komise přezkoumá povolení technik pro zpracování ekologických krmiv, včetně jejich popisu a podmínek pro používání, kdykoli budou k dispozici nové důkazy nebo je předloží členský stát.
KAPITOLA V
INFORMACE O DOSTUPNOSTI NA TRHU V PŘÍPADĚ EKOLOGICKÉHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN A ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN Z PŘECHODNÉHO OBDOBÍ, EKOLOGICKY CHOVANÝCH ZVÍŘAT A EKOLOGICKY CHOVANÝCH MLADÝCH JEDINCŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY
Článek 25
Informace, jež mají členské státy poskytovat
1. Členské státy poskytují informace, které se mají zpřístupnit podle čl. 53 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2018/848, z databáze uvedené v čl. 26 odst. 1 a systémů uvedených v čl. 26 odst. 2, případně čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení, v souladu se specifikacemi stanovenými v příloze III části I tohoto nařízení.
2. Členské státy poskytují informace, které se mají zpřístupnit podle čl. 53 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) 2018/848, o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 uvedeného nařízení a s částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4 uvedené přílohy v souladu se specifikacemi stanovenými v příloze III části II tohoto nařízení.
3. Členské státy poskytují informace, které se mají zpřístupnit podle čl. 53 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) 2018/848, o dostupnosti ekologických bílkovinných krmiv pro drůbež a prasata a o povoleních udělených v souladu s přílohou II částí II body 1.9.3.1 písm. c) a 1.9.4.2 písm. c) uvedeného nařízení, v odpovědi na dotazník, který Komise členským státům každoročně předkládá.
4. Informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se poskytují ve formátu a prostřednictvím systému, jež poskytne Komise. Tyto informace je třeba předložit každý rok do 30. června, přičemž poprvé budou předloženy do 30. června 2022 za rok 2021.
5. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2, které byly obdrženy od členských států podle čl. 53 odst. 6 nařízení (EU) 2018/848, jsou zahrnuty do databáze uvedené v čl. 26 odst. 1 a do systémů uvedených v čl. 26 odst. 2, případně v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 26
Přechodná ustanovení
1. Odchylně od kapitoly II oddílu 3 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s prasaty v zařízeních, jež byla vybudována, rekonstruována nebo uvedena do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž je nutná velká rekonstrukce vnějších zařízení za účelem splnění požadavku, aby alespoň polovina rozlohy venkovní plochy sestávala z pevné konstrukce v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, splňovat ustanovení uvedeného článku nejpozději od 1. ledna 2029.
2. Odchylně od kapitoly II oddílu 4 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s drůbežárnami, jež byly vybudovány, rekonstruovány nebo uvedeny do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž je nutná renovace prostor pro zvířata za účelem splnění požadavku na celkovou délku otvorů vedoucích z vnitřního prostoru drůbežárny do krytého výběhu podle čl. 15 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, splňovat ustanovení tohoto písmene nejpozději od 1. ledna 2024.
3. Odchylně od kapitoly II oddílu 4 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s drůbežárnami zahrnujícími venkovní část budovy, jež byly vybudovány, rekonstruovány nebo uvedeny do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž je zapotřebí značně omezit intenzitu chovu ve vnitřní ploše nebo renovovat budovy za účelem splnění požadavků na výpočet intenzity chovu a minimální vnitřní plochy stanovených v příloze I části IV tohoto nařízení a zároveň i za účelem splnění čl. 15 odst. 2 písm. c), splňovat uvedená ustanovení nejpozději od 1. ledna 2024.
4. Odchylně od kapitoly II oddílu 4 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s drůbežárnami, jež byly vybudovány, rekonstruovány nebo uvedeny do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž je nutná renovace prostor pro zvířata nebo výměna vybavení za účelem splnění požadavku na pevné přepážky podle čl. 15 odst. 3 písm. c) nebo požadavku na hřady či vyvýšené sezení podle čl. 15 odst. 5 tohoto nařízení, splňovat uvedená ustanovení nejpozději od 1. ledna 2024.
5. Odchylně od kapitoly II oddílu 4 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s vícepatrovými drůbežárnami, jež byly vybudovány, rekonstruovány nebo uvedeny do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž je nutná velká rekonstrukce prostor pro zvířata nebo výměna vybavení za účelem splnění požadavků na maximální počet pater a na systém pro odstraňování trusu podle čl. 15 odst. 4 písm. b) a c) tohoto nařízení, splňovat ustanovení těchto písmen nejpozději od 1. ledna 2029.
6. Odchylně od kapitoly II oddílu 4 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky s drůbežárnami, jejichž otevřená prostranství zasahují mimo okruh 150 m od nejbližšího vstupního a výstupního otvoru do drůbežárny, která byla vybudována, rekonstruována nebo uvedena do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž jsou nutné významné úpravy struktury zařízení nebo nákup dalších pozemků za účelem splnění požadavku na maximální okruh podle čl. 16 odst. 6 tohoto nařízení, splňovat uvedené ustanovení nejpozději od 1. ledna 2029.
7. Odchylně od přílohy I části IV oddílu 2 tohoto nařízení musí podniky nebo produkční jednotky chovající kuřice v drůbežárnách, jež byly vybudovány, rekonstruovány nebo uvedeny do provozu před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008 a v nichž jsou nutné významné úpravy struktury drůbežáren nebo nákup dalších pozemků, aby byly v souladu s pravidly přílohy I části IV oddílu 2 tohoto nařízení, splňovat požadavky na intenzitu chovu a minimální rozlohu vnitřní a venkovní plochy pro kuřice a kohouty bratry podle přílohy I části IV oddílu 2 tohoto nařízení nejpozději od 1. ledna 2029.
Článek 27
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. března 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
Předsedkyně
(1) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).
(3) Směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).
(5) Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
PŘÍLOHA I
PRAVIDLA PRO INTENZITU CHOVU A MINIMÁLNÍ ROZLOHU VNITŘNÍCH A VENKOVNÍCH PLOCH PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA PODLE KAPITOLY II
Část I: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro skot, ovce, kozy a koňovité podle článku 3
1. Skot
|
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
|
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus |
m2/kus |
|
|
Do 100 |
1,5 |
1,1 |
|
Do 200 |
2,5 |
1,9 |
|
|
Do 350 |
4,0 |
3 |
|
|
Více než 350 |
5, minimálně však 1 m2/100 kg |
3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg |
|
|
Dojnice |
|
6 |
4,5 |
|
Plemenní býci |
|
10 |
30 |
2. Ovce a kozy
|
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
|
m2/kus |
m2/kus |
|
Ovce |
1,5 |
2,5 |
|
Jehňata |
0,35 |
0,5 |
|
Kozy |
1,5 |
2,5 |
|
Kůzlata |
0,35 |
0,5 |
3. Koňovití
|
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
|
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus [velikost boxů podle výšky koní] |
m2/kus |
|
Koňovití – plemenní a na výkrm |
Do 100 |
1,5 |
1,1 |
|
Do 200 |
2,5 |
1,9 |
|
|
Do 350 |
4,0 |
3 |
|
|
Více než 350 |
5, minimálně však 1 m2/100 kg |
3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg |
|
Část II: Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro jelenovité podle článku 6
|
Druhy jelenovitých |
Minimální rozloha venkovní plochy pro výběh nebo pro kotec |
Intenzita chovu – maximální počet dospělých zvířat (*1) na hektar |
|
Jelen sika Cervus nippon |
1 ha |
15 |
|
Daněk evropský Dama dama |
1 ha |
15 |
|
Jelen evropský Cervus elaphus |
2 ha |
7 |
|
Jelen milu Elaphurus davidianus |
2 ha |
7 |
|
Více než jeden druh jelenovitých |
3 ha |
7 v případě, že součástí stáda je jelen evropský nebo jelen milu; 15 v případě, že součástí stáda není jelen evropský ani jelen milu |
Část III: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro prasata podle článku 10
|
|
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají prasata k dispozici, ve smyslu vnitřních rozměrů, včetně žlabů, ale vyjma dávkovačů, do nichž si prasata nemohou lehnout) |
Venkovní plocha |
|
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus |
m2/kus |
|
Prasnice po porodu se selaty až do odstavení |
|
7,5 na prasnici |
2,5 |
|
Prasata na výkrm Odstávčata, chovní běhouni a prasata ve výkrmu, prasničky, chovní kanci |
nejvýše 35 kg |
0,6 |
0,4 |
|
od 35 kg do 50 kg |
0,8 |
0,6 |
|
|
od 50 kg do 85 kg |
1,1 |
0,8 |
|
|
od 85 kg do 110 kg |
1,3 |
1 |
|
|
více než 110 kg |
1,5 |
1,2 |
|
|
Chovná samice prasete Zaprahlé březí prasnice |
|
2,5 |
1,9 |
|
Chovný samec prasete Kanec |
|
6 10, pokud se kotce používají k přirozené plemenitbě |
8 |
Část IV: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro drůbež podle článku 14 a čl. 15 odst. 2 písm. c) a čl. 15 odst. 6 a hřady nebo vyvýšené sezení podle čl. 15 odst. 5
1. Rodičovští jedinci druhu Gallus gallus chovaní za účelem produkce násadových vajec pro budoucí nosnice a rodičovští jedinci druhu Gallus gallus chovaní za účelem produkce násadových vajec pro budoucí drůbež na výkrm druhu Gallus gallus:
|
Věk |
≥ 18 týdnů |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Maximální počet kusů plemenné drůbeže na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
6 |
|
Hřady pro plemennou drůbež pro budoucí nosnice Minimální délka hřadu v cm/kus |
18 |
|
Hnízda |
7 samic ptáků na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm2/samici |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
2. Kuřice a kohouti bratři:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 10 cm hřadu na kus nebo minimálně 100 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
1 |
3. Nosnice včetně plemen pro dvojí účel chovaných na produkci masa a vajec:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Maximální počet kusů na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
6 |
|
Hřady Minimální délka hřadu v cm/kus |
18 |
|
Hnízda |
7 nosnic na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm2/nosnici |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
4. Drůbež na výkrm druhu Gallus gallus:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro pevné stavby Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro mobilní drůbežárny Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
2,5 |
5. Drůbež na výkrm druhu Gallus gallus: kapouni a pulardi:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
6. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: krůty (Meleagris gallopavo) na pečení uváděné na trh nedělené nebo určené k prodeji jako dělené krůtí maso:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 10 cm hřadu/kus nebo minimálně 100 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
10 |
7. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: husy (Anser anser domesticus):
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
15 |
8. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: kachny pekingské druhu Anas platyrhynchos domesticus, kachny pižmové druhu Cairina moschata a hybridi a kachny mulard druhu Cairina moschata × Anas platyrhynchos:
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4,5 |
9. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: perličky kropenaté domácí (Numida meleagris f. domesticus):
|
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
|
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
|
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
Část V: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro králíky podle článku 18
1. Pro vnitřní plochu
|
|
Vnitřní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) na odpočinek Pevná zařízení |
Vnitřní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) na odpočinek Mobilní zařízení |
||
|
0,6 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice menší než 6 kg 0,72 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
0,6 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice menší než 6 kg 0,72 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
||
|
0,5 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost menší než 6 kg 0,62 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
0,5 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost menší než 6 kg 0,62 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
||
|
Králíci na výkrm od odstavení po porážku Králíci na výměnu (od konce výkrmu do 6 měsíců) |
0,2 |
0,15 |
||
|
Dospělí samci |
0,6 1, pokud samec dostává samice na páření |
0,6 1, pokud samec dostává samice na páření |
2. Pro venkovní plochu
|
|
Venkovní plocha (venkovní výběh s vegetací, pokud možno pastvina) (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) Pevná zařízení |
Venkovní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) Mobilní zařízení |
|
Kojící samice s mláďaty až do odstavení |
2,5 m2/samici s mláďaty |
2,5 m2/samici s mláďaty |
|
Březí samice/reprodukčně aktivní samice |
2,5 |
2,5 |
|
Králíci na výkrm od odstavení po porážku Králíci na výměnu (od konce výkrmu do 6 měsíců) |
0,5 |
0,4 |
|
Dospělí samci |
2,5 |
2,5 |
(*1) Dva jelenovití ve věku do 18 měsíců se počítají jako jeden jelenovitý.
PŘÍLOHA II
PODROBNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE INTENZITY CHOVU A ZVLÁŠTNÍCH CHARAKTERISTIK PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ A SYSTÉMŮ PRO ODDĚLENÍ CHOVŮ OD OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ V PŘÍPADĚ ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY PODLE ČLÁNKU 22
Část I: Lososovití ve sladké vodě
Pstruh obecný (Salmo trutta) – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – siven americký (Salvelinus fontinalis) – losos obecný (Salmo salar) – siven arktický (Salvelinus alpinus) – lipan podhorní (Thymallus thymallus) – siven obrovský (Salvelinus namaycush) – hlavatka obecná (Hucho hucho)
|
Produkční systémy |
Odchovné hospodářské systémy musí být napájeny vodou z otevřených systémů. Průtok musí zajišťovat nejméně 60 % hodnoty nasycení vody kyslíkem potřebné pro chovanou populaci a musí zajišťovat její dobré životní podmínky a zároveň je nutno zabránit odtékání vody z hospodářství. |
|
Maximální intenzita chovu |
Lososovití neuvedení níže 15 kg/m3 Losos obecný 20 kg/m3 Pstruh obecný a pstruh duhový 25 kg/m3 Siven arktický 25 kg/m3 |
Část II: Lososovité ryby v mořské vodě
Losos obecný (Salmo salar) – pstruh obecný (Salmo trutta) – Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)
|
Maximální intenzita chovu |
10 kg/m3 v síťových ohradách |
Část III: Treska obecná (Gadus morhua) a jiné treskovité ryby, mořčák evropský (Dicentrarchus labrax), mořan zlatavý (Sparus aurata), smuha královská (Argyrosomus regius), pakambala velká (Psetta maxima (= Scopthalmus maximus)), pražman obecný (Pagrus pagrus (=Sparus pagrus)), smuha červená (Sciaenops ocellatus) a další mořanovité ryby a králíčkovci (Siganus spp.)
|
Produkční systémy |
V otevřených vodních systémech pro oddělení chovu od okolního prostředí (síťové ohrady/klece) s minimální rychlostí mořských proudů zajišťující optimální životní podmínky ryb, nebo v otevřených systémech na souši. |
|
Maximální intenzita chovu |
V případě jiných ryb než pakambaly velké: 15 kg/m3 V případě pakambaly velké: 25 kg/m2 |
Část IV: Mořčák evropský, mořan zlatavý, smuha královská, cípalovité ryby (Liza, Mugil) a úhoři (Anguilla spp.) v zemních nádržích vyhloubených v přílivových oblastech a pobřežních lagunách
|
Systém pro oddělení chovu od okolního prostředí |
Tradiční saliny přetvořené v akvakulturní produkční jednotky a podobné zemní nádrže vyhloubené v přílivových oblastech |
|
Produkční systémy |
Za účelem zajištění dobrých životních podmínek druhů musí být umožněna odpovídající výměna vody. Nejméně 50 % hrází musí být porostlých vegetací. Jsou nezbytné pročišťovací rybníky mokřadního charakteru. |
|
Maximální intenzita chovu |
4 kg/m3 |
Část V: Jeseteři ve sladké vodě
Dotyčné druhy: rod Acipenser
|
Produkční systémy |
V každé chovné jednotce musí být dostatečný průtok vody zajišťující dobré životní podmínky zvířat. Odtékající voda musí mít stejnou kvalitu jako voda přitékající. |
|
Maximální intenzita chovu |
30 kg/m3 |
Část VI: Ryby ve vnitrozemských vodách
Dotyčné druhy: čeleď kaprovití (Cyprinidae) a další příbuzné druhy v rámci polykultury včetně okouna říčního, štiky, sumce, síhů a jeseterů.
Okoun říční (Perca fluviatilis) v monokulturním hospodářství
|
Produkční systémy |
V rybnících, které je nutno pravidelně zcela vypouštět, a v jezerech. Jezera musí být určena výhradně k ekologické produkci včetně pěstování plodin na vyschlých plochách. Oblast odlovu musí být opatřena vpustí čisté vody a její velikost musí poskytovat rybám optimální životní podmínky. Po výlovu musí být ryby uloženy v čisté vodě. Kolem vnitrozemských vodních jednotek je nutno ponechat oblasti přirozené vegetace působící jako nárazníkové pásmo vůči okolnímu suchozemskému prostředí, které není obhospodařováno podle pravidel ekologické akvakultury. „Polykultura“ při chovu se použije za předpokladu, že jsou řádně dodržována kritéria stanovená v těchto specifikacích pro ostatní druhy jezerních ryb. |
|
Maximální intenzita chovu |
Celková produkce těchto druhů je omezena na 1 500 kg ryb na hektar za rok (poskytovaná jako výnos z důvodu zvláštních charakteristik produkčního systému). |
|
Maximální intenzita chovu pouze pro okouna říčního v monokulturním hospodářství |
20 kg/m3 |
Část VII: Garnáti z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety (Macrobrachium spp.)
|
Produkční systémy |
Chovy musí být umístěny v neúrodných jílovitých oblastech, aby výstavba vodních nádrží měla co nejmenší dopady na životní prostředí. K výstavbě vodních nádrží je nutno používat stávající přírodní jíl. |
|
Maximální intenzita chovu |
Zárodečný materiál: maximálně 22 jedinců v postlarválním stadiu vývoje na m2 Maximální okamžité množství biomasy: 240 g/m2 |
Část VIII: Raci
Dotyčné druhy: Astacus astacus.
|
Maximální intenzita chovu |
U malých raků (< 20 mm): 100 jedinců na m2. U středně velkých raků (20–50 mm): 30 jedinců na m2. U dospělých raků (> 50 mm): 5 jedinců na m2, mají-li k dispozici dostatečné úkryty. |
Část IX: Měkkýši a ostnokožci
|
Produkční systémy |
Dlouhé vlasce, plošiny, chov na dně, síťovinové pytle, klece, mísy, vrše, přílivové kůly a další systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí. Při odchovu mušlí na plošinách nesmí počet šňůr přesáhnout jeden kus na čtvereční metr hladiny. Maximální délka šňůr nesmí přesáhnout 20 metrů. Během produkčního cyklu se šňůry nesmí ztenčovat, je však povoleno jejich rozdělování za předpokladu, že nedojde ke zvýšení intenzity chovu. |
Část X: Tropické sladkovodní ryby: chanos stříbřitý (Chanos chanos), tilápie (Oreochromis spp.), pangas (Pangasius spp.)
|
Produkční systémy |
Vodní nádrže a síťové klece |
|
Maximální intenzita chovu |
Pangas: 10 kg/m3 Tilápie: 20 kg/m3 |
PŘÍLOHA III
INFORMACE, JEŽ MAJÍ ČLENSKÉ STÁTY POSKYTOVAT PODLE ČLÁNKU 25
Část I: Informace z databáze uvedené v čl. 26 odst. 1 a v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 a v příslušných případech v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848
|
1. |
Informace, které se týkají dostupnosti ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období, vyjma semenáčků, avšak včetně sadbových brambor, a jsou určené pro každou ze zvláštních kategorií uložených v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
Pro účely tohoto bodu se „semenáčkem“ rozumí mladá rostlina pocházející ze semene, a nikoli z řízku. |
|
2. |
Informace, jež se týkají dostupnosti ekologicky chovaných mladých jedinců pocházejících z akvakultury u jednotlivých druhů a jsou uloženy v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
|
|
3. |
Informace, jež se týkají dostupnosti ekologicky chovaných zvířat u jednotlivých druhů a jsou uloženy v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
|
|
4. |
Informace týkající se dostupnosti ekologických plemen a linií přizpůsobených ekologické produkci u druhů uvedených v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848 musí v příslušných případech obsahovat tyto údaje:
|
|
5. |
Informace týkající se dostupnosti ekologicky chovaných kuřic podle čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848 musí v příslušných případech obsahovat tyto údaje:
|
Část II: Informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 nařízení (EU) 2018/848 a částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4 uvedené přílohy
|
1. |
Informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 nařízení (EU) 2018/848 musí obsahovat tyto údaje:
|
|
2. |
V případě jednotlivých tradičních druhů hospodářských zvířat (skot, koňovití, ovce, kozy, prasata a jelenovití, králíci, drůbež) musí informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4 nařízení (EU) 2018/848 obsahovat tyto údaje:
|
(1) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).