(EU) 2020/411Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/411 ze dne 19. listopadu 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, pokud jde o požadavky na bezpečnost osobních lodí ve vnitrostátní plavbě (Text s významem pro EHP)

1.

4.

6.

7.

8.

10.

11.

12.

.1

.2

Délkou lodi se rozumí délka měřená mezi svislicemi branými na vnějších koncích nejnižší vodorysky dělení.

.3

Šířkou lodi se rozumí maximální šířka mezi vnějšími hranami žeber, měřená na nejnižší vodorysce dělení nebo pod ní.

.4

Ponorem se rozumí svislá vzdálenost měřená uprostřed lodi od vnitřní základní čáry do nejnižší vodorysky dělení.

.5

Nosností se rozumí rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o měrné hmotnosti 1,025 při ponoru k nákladní vodorysce odpovídající určenému letnímu volnému boku a hmotností prázdné lodi.

.6

Hmotností prázdné lodi se rozumí výtlak lodi v tunách bez nákladu, pohonných hmot, mazacích olejů, balastové vody, pitné vody a napájecí vody v nádržích, zásob určených ke spotřebě a bez cestujících a posádky a jejich majetku.

.7

Přepážkovou palubou se rozumí nejhořejší paluba, na které jsou upevněny příčné vodotěsné přepážky.

.8

Ponorovou mezí se rozumí čára vedená minimálně 76 mm pod horní hranou přepážkové paluby na boku lodi.

.9

Zaplavitelností prostoru se rozumí procento prostoru, které může být zaplaveno vodou. Objem prostoru, který překračuje ponorovou mez, se měří jen do výše této hranice.

.10

Prostorem strojovny se rozumí prostor od vnitřní základní čáry k ponorové mezi a mezi vnějšími příčnými vodotěsnými přepážkami ohraničujícími prostor, kde se nachází hlavní a pomocné hnací strojní zařízení a kotle sloužící potřebám pohonu.

.11

Prostory pro cestující se rozumí prostory, kde jsou ubytováni a které používají cestující, kromě místností pro zavazadla, zásoby, potraviny a poštu.

.12

Vodotěsností konstrukce se rozumí, že voda pod hydrostatickým tlakem nemůže proniknout jakýmkoli směrem konstrukcí a to jak v neporušeném stavu, tak i při poškození konstrukce.

.13

Odolností vůči povětrnostním vlivům se rozumí, že voda nepronikne do lodi za jakýchkoli podmínek na moři.

.14

Osobní lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie podle definice v pravidle II-2/A/2.

.1

.2

Hnací jednotkou kormidelního zařízení se rozumí:

.3

Pomocným kormidelním zařízením se rozumí zařízení kromě jakékoli části hlavního kormidelního zařízení potřebné k řízení lodi v případě závady na hlavním kormidelním zařízení ale bez kormidelní páky nebo kvadrantu nebo komponentů sloužících stejnému účelu.

.4

Normálním provozním a obyvatelným stavem se rozumí takový stav, ve kterém loď jako celek, strojní zařízení, technické vybavení, hlavní a pomocné prostředky zajišťující pohon, schopnost kormidlovat, bezpečná navigace, ochrana proti ohni a proti zaplavení, vnitřní a vnější spojení a signály, prostředky k opuštění lodi a vrátky záchranných člunů, jakož i podmínky pohodlného ubytování jsou v pořádku a fungují normálně.

.5

Stavem nouze se rozumí stav, za kterého zařízení potřebná pro normální provoz a obyvatelnost nejsou v provozuschopném stavu pro závadu na hlavním zdroji elektrické energie.

.6

Hlavním zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj určený k napájení hlavního rozvaděče elektrickou energií, rozváděnou do všech zařízení potřebných k udržování lodi v normálním provozním a obyvatelném stavu.

.7

Poruchovým stavem lodi se rozumí stav, v němž hlavní pohonné stroje, kotle a pomocná zařízení nefungují z důvodu výpadku energie.

.8

Hlavní generátorovou stanicí se rozumí prostor, v němž se nachází hlavní zdroj elektrické energie.

.9

Hlavním rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který je přímo napájen z hlavního zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do lodních zařízení.

.10

Nouzovým rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie je napájen přímo z nouzového zdroje elektrické energie nebo přechodného nouzového zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do nouzových zařízení.

.11

Nouzovým zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj elektrické energie určený k napájení nouzového rozvaděče v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie.

.12

Nejvyšší provozní rychlostí vpřed se rozumí nejvyšší návrhová rychlost, kterou je loď za plavby na moři schopná udržet i při největším ponoru.

.13

Nejvyšší rychlostí vzad se rozumí rychlost, kterou může loď dosáhnout s největším navrhovaným výkonem strojů při pohybu vzad a při největším ponoru.

.14a)

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

.14b)

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

.15

Strojním pohonem systému řízení se rozumí hydraulické zařízení dodávající energii pro otáčení kormidelním pněm a sestávající z hnací jednotky nebo hnacích jednotek kormidelního zařízení, včetně přívodního potrubí a armatur a ovladače kormidla. Strojní pohon systému řízení může mít společné mechanické komponenty, tj. kormidelní páku nebo kvadrant a kormidelní peň nebo komponenty sloužící stejnému účelu.

.16

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

.1

Toto pravidlo II-1/A-1/1 se použije na materiály použité na konstrukci, strojní zařízení, elektrická zařízení a vybavení, na která se vztahují pravidla v této příloze.

.2

Nová instalace materiálů, které obsahují azbest, je zakázána pro všechny lodě.

.1

Na palubě lodí postavených 1. ledna 2012 nebo později se uchovává sada konstrukčních výkresů lodi v konečném stavu a jiných plánů, které ukazují následné konstrukční změny.

.2

Další sadu těchto výkresů společnost uchovává na pevnině, jak je vymezeno v pravidle IX/1.2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

.3

Viz oběžník MSC/1135 IMO „Konstrukční výkresy lodi v konečném stavu, které se uchovávají na palubě lodi a na pevnině“.

.1

Lodě musí být vybaveny zařízením a vybavením s dostatečně bezpečným provozním zatížením umožňujícím bezpečné provedení veškerých vlečných a vodicích operací spojených s obvyklým provozem lodi.

.2

Zařízení a vybavení podle bodu 1 musí splňovat normy stanovené pro klasifikaci pravidly uznaného subjektu nebo rovnocennými pravidly používanými správou podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2009/15/ES.

.3

Viz oběžník MSC/1175 IMO „Pokyny o vlečném a vodicím zařízení na palubě“.

.4

Na každém vybavení nebo jednotlivém zařízení podle tohoto pravidla II-1/A-1/3 musí být jasně vyznačena veškerá omezení spojená s jeho bezpečným provozem s ohledem na pevnost jeho připojení k lodní konstrukci.

.1

Lodě o hrubé prostornosti 1600 tun a více musí být konstruovány tak, aby byl omezen hluk na palubě a aby byla zajištěna ochrana pracovníků před hlukem v souladu s předpisy organizace IMO o úrovni hluku na palubách lodí, přijatými Výborem pro námořní bezpečnost rezolucí MSC.337(91), v platném znění schváleném organizací IMO.

.1

Pro každou loď musí být stanoven individuální postup nouzového vlečení. Tento postup musí být k dispozici na palubě lodi, aby mohl být použit v mimořádných situacích a musí se opírat o stávající uspořádání a vybavení na palubě lodi.

.2

Postup (viz „Pokyny pro vlastníky/provozovatele k přípravě postupů nouzového vlečení“ (MSC.1/Circ.1255) zahrnuje:

a)

Plocha pod křivkou ramene stability (křivka GZ) nesmí být menší než:

b)

Rameno stability GZ musí být nejméně 0,20 metru při náklonu plavidla na 30 ° nebo více.

c)

Maximální rameno stability GZ se vyskytuje u úhlu náklonu převyšujícího 30 °, ale ne méně než 25 °.

d)

Počáteční příčná metacentrická výška nesmí být menší než 0,15 metru.

.1

Zaplavitelná délka v daném bodě je největší část délky lodi, jejíž střed se nachází v tomto bodě, která může být zaplavena za předpokladu níže uvedené zaplavitelnosti, aniž by se loď ponořila pod ponorovou mez.

.2

V případě, že loď nemá průběžnou přepážkovou palubu, lze zaplavitelnou délku v každém bodě stanovit podle předpokládané průběžné ponorové meze, jejíž žádný bod neleží níž než 76 mm pod horní hranou paluby na boku lodi, kde jsou vodotěsně spojeny přepážky a obšívka.

.3

Je-li část předpokládané ponorové meze značně pod palubou, k níž vedou přepážky, může správa státu vlajky povolit omezené zmírnění ve vodotěsnosti u těch částí přepážek, které jsou nad ponorovou mezí a bezprostředně pod vyšší palubou.

1,0, pokud je loď oprávněna přepravovat méně než 400 osob, a

1,0, pokud je loď při délce L < 55 oprávněna přepravovat 400 osob nebo více, a

0,5, pokud je loď oprávněna přepravovat 400 osob nebo více.

.1

Vedou-li v jedné nebo více částech lodi vodotěsné přepážky k vyšší palubě, než ve zbývající části lodi, a je žádoucí, aby toto vyšší vedení přepážek bylo využito ve výpočtu zaplavitelné délky, pak lze v každé této části lodi použít zvláštní ponorové meze, pokud:

.2

Oddíl může překročit přípustnou délku stanovenou směrnicemi pravidla II-1/B-2/4, pokud celková délka každého páru sousedních oddílů, k nimž daný oddíl patří, nepřesáhne zaplavitelnou délku, nebo dvojnásobek přípustné délky, podle toho, která hodnota je menší.

.3

Hlavní příčná přepážka může mít výstupek, pokud všechny části výstupku leží uvnitř svislých rovin vedených na obou bocích lodi ve vzdálenosti od obšívky rovnající se jedné pětině šířky lodi, měřeno kolmo k ose lodi v rovině nejnižší vodorysky dělení. Každá část výstupku, která leží vně těchto hranic, se považuje za stupeň v souladu s odstavcem 6.

.4

Má-li hlavní příčná přepážka výstupek nebo stupeň, použije se pro určení dělení odpovídající rovinná přepážka.

.5

Má-li hlavní příčný vodotěsný oddíl místní dělení a prokáže-li se správě státu vlajky, že po každém předpokládaném poškození boku lodě, které se rozprostírá na délce 3,0 m plus 3 % délky lodě nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodě, podle toho, která hodnota je menší, nebude celý objem hlavního oddílu zaplaven, lze povolit přiměřené zvětšení přípustné délky vyžadované jinak u tohoto oddílu. V tomto případě nesmí být velikost účinného vztlaku předpokládaná na nepoškozené straně větší než je velikost účinného vztlaku předpokládaná na poškozené straně.

Toto zvětšení přípustné délky lze udělat jen tehdy, není-li v rozporu s pravidlem II-1/B-2/8.

.6

Hlavní příčná přepážka může mít stupně, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

.7

Na lodích o délce nejméně 100 metrů musí být jedna z hlavních příčných přepážek za předním kolizním prostorem upevněna v takové vzdálenosti od přední svislice, která není větší než přípustná délka.

.8

Je-li vzdálenost mezi dvěma sousedními hlavními příčnými přepážkami, nebo mezi jim odpovídajícími rovinnými přepážkami, nebo vzdálenost mezi příčnými rovinami procházejícími nejbližšími částmi stupňů přepážek menší než 3,0 metry plus 3 % délky lodi, nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodi, podle toho, která délka je kratší, pak jen jedna z těchto přepážek bude považována za určující pro dělení lodi.

.9

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, pak celková délka jakýchkoli dvou sousedních oddílů nesmí překročit zaplavitelnou délku.

.1.1

Za všech provozních podmínek musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby loď mohla odolat poslední fázi zaplavení kteréhokoli z hlavních oddílů, jejichž požadovaná délka musí být v rozmezí zaplavitelné délky.

.1.2

Jsou-li dva sousední hlavní oddíly rozděleny stupňovitou přepážkou za podmínek pododstavce 6.1 pravidla II-1/B-2/7, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení obou těchto sousedních oddílů.

.1.3

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení kteréhokoliv ze dvou sousedních oddílů.

.2.1

Požadavky pododstavce.1 se stanoví výpočtem, který je v souladu s pododstavci.3,.4 a.6 a který bere v úvahu rozměry a konstrukční charakteristiky lodi a vybavení a rozmístění poškozených oddílů. Při tomto výpočtu se předpokládají nejhorší možné provozní podmínky, pokud jde o stabilitu.

.2.2

Navrhuje-li se vestavění palub, vnitřních stěn nebo podélných přepážek dostatečné tloušťky, aby se zamezilo dalšímu pronikání vody, musí se tato omezení vzít náležitě v úvahu ve výpočtech.

.2.3

Stabilita vyžadovaná v konečném stavu po poškození, případně po vyrovnání plavidla se stanoví takto:

.2.3.3

Vratné rameno stability se vypočítává v rozsahu pozitivní stability s přihlédnutím k největšímu z následujících klopných momentů: .1 nakupení všech cestujících na jednu stranu; .2 spuštění všech plně naložených záchranných plavidel na vodu na jedné straně lodi za pomoci člunových jeřábů; .3 tlak větru; podle vzorce: Rameno stability však nesmí být v žádném případě menší než 0,10 metru.

.2.4

Vyskytne-li se postupné velké zaplavení, které způsobí rychlé snížení vratného ramena o 0,04 metru nebo více, pak se musí mít za to, že křivka vratného ramene stability je ukončena při úhlu, při kterém se vyskytuje postupné zaplavení a rozsah a oblast uvedená v odstavci 2.3.1 a 2.3.2 se měří podle tohoto úhlu.

.2.5

V případech, kdy je postupné zaplavení omezené povahy, že nadále nepokračuje a tím způsobuje přijatelně pomalé snížení vyrovnávacího ramena páky o méně než 0,04 metru, zbylá křivka se úměrně zkrátí s předpokladem, že postupně zaplavený prostor je takto zaplaven od začátku.

.2.6

Ve střední fázi zaplavení musí mít maximální rameno stability nejméně 0,05 metru a rozsah pozitivního vyrovnávacího ramena páky musí být nejméně 7 metrů. Ve všech případech je třeba počítat jen s jednou trhlinou v lodním trupu a jen jednou plochou.

.3

Pro výpočet stability v narušeném stavu je objemová a prostorová zaplavitelnost tato:

Vyšší úroveň zaplavení lze předpokládat v prostorech v blízkosti poškození, není-li v nich podstatná část ubytovacích prostor nebo strojovny anebo většina nákladu či zásob.

.4

Předpokládaný rozsah poškození je tento:

.5

Nesouměrné zaplavení se musí vhodnými opatřeními omezit na minimum. Je-li nutné korigovat velké úhly náklonu lodi na stranu, musí opatření fungovat pokud možno sama, ale v každém případě musí být armatury pro příčné zaplavení vybaveny ovládacími prvky a musí dát ovládat z místa nad přepážkovou palubou. U nových lodí tříd B, C a D nesmí maximální úhel náklonu lodi na stranu po zaplavení, ale před vyrovnáním, přesáhnout 15 °. Vyžaduje-li se vybavení lodi potrubím pro příčné zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut. Veliteli lodi musí být poskytnuty vhodné údaje o zařízení příčného zaplavení, které jsou k dispozici.

.6

Konečný stav lodi po poškození a v případě nesouměrného zaplavení poté, co byla provedená opatření pro vyrovnání lodi, musí být tento:

.7

Veliteli lodi se musí poskytnout údaje nutné k udržení dostatečné stability v neporušeném stavu za provozních podmínek, aby měla loď možnost odolat velkému poškození. V případě lodí vyžadujících zařízení pro příčné vyrovnání musí být velitel lodi informován o podmínkách stability, z nichž vycházejí výpočty náklonu lodě na stranu, a upozorněn na to, že pokud loď utrpí poškození, může za nepříznivých podmínek stability dojít k nadměrnému náklonu lodi.

.8

Údaje uvedené v odstavci.7, které mají veliteli lodi umožnit udržet dostatečnou stabilitu v neporušeném stavu, musí obsahovat informace s uvedením největší přípustné výšky těžiště lodi nad kýlem (KG) nebo alternativně nejmenší přípustnou metacentrickou výšku (GM) pro rozsah ponorů nebo výtlaků dostatečných k pokrytí všech provozních podmínek. Údaje musí ukazovat vliv různých sklonů lodi přihlížejících k provozním mezním hodnotám.

.9

Každá loď musí mít na přídi a zádi jasně označené stupnice ponorů. V případě, že značky ponorů nejsou na místech, kde se dají snadno přečíst, nebo provozní omezení v dané námořní dopravě ztěžují čtení značky ponoru, musí být loď vybavena spolehlivým systémem zjišťování ponoru, který je schopen určit ponory na přídi a zádi.

.10

Když je dokončeno naložení lodi a před jejím vyplutím musí velitel lodi určit sklon a stabilitu lodi a také zjistit a zaznamenat, zda loď vyhovuje kritériím stability podle příslušných pravidel. Stabilita lodě se určuje vždy výpočtem. Za tímto účelem lze použít počítač pro elektronický výpočet zatížení a stabilitu nebo rovnocenné prostředky.

.11

Správa státu vlajky neposkytne žádné zmírnění požadavků na porušenou stabilitu, pokud se neprokáže, že metacentrická výška nepoškozené lodi nutná pro splnění těchto požadavků je za jakýchkoli provozních podmínek pro zamýšlený provoz nadměrná.

.12

Zmírnění požadavků na porušenou stabilitu při poškození se poskytne jen ve výjimečných případech a za podmínky, že bude správě státu vlajky vyhověno, aby části, uspořádání a jiné charakteristické znaky lodi byly pro stabilitu po poškození nejvhodnější, což lze za určitých okolností prakticky a důvodně přijmout.

.1

Stávající osobní lodě typu ro-ro třídy B musí vyhovovat pravidlu II-1/B-2/8 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po dni shody předepsané níže v souladu s hodnotou A/Amax definovanou v příloze oběžníku MSC 574 „Postup výpočtu pro stanovení charakteristických veličin funkční schopnosti stávajících osobních lodí typu ro-ro s použitím zjednodušené metody vycházející z rezoluce A.265(VIII)“.

.1

nové osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat odstavci 2.3 pravidla II-1/B-2/8, pokud se poškození vztahuje na jakékoli místo délky lodě L a

.2

stávající osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat požadavkům odstavce 1 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po posledním datu shody stanoveném v pododstavci.2.1,.2.2 nebo.2.3, podle toho, co nastane později:

.1

Musí být vestavěna přepážka předního kolizního prostoru nebo kolizní přepážka, která je vodotěsná a vede až po přepážkovou palubu. Tato přepážka se umístí ve vzdálenosti nejméně 5 % délky lodi a nejvýše 3 metry plus 5 % délky lodi od přední svislice.

.2

Přesahuje-li kterákoli část lodi pod vodoryskou přední svislici, např. hruškovitá příď, bude vzdálenost uvedená v odstavci 1 měřena buď od bodu:

.3

Je-li loď vybavena dlouhou nástavbou na přídi, musí být kolizní prostor na přídi nebo kolizní přepážka vodotěsně protaženy po další plnou palubu nad přepážkovou palubou. Protažení se uspořádá tak, aby se zabránilo možnosti, že ho poškodí dveře na přídi v případě, že budou samy poškozeny nebo uvolněny.

.4

Protažení požadované v odstavci.3 se nemusí nacházet přímo nad přepážkou, pokud všechny jeho části neleží před přední hranicí specifikovanou v odstavci 1 nebo 2.

Pro stávající lodě třídy B však platí, že:

.5

S rampami nesplňujícími výše uvedené požadavky se nebude uvažovat pro protažení kolizní přepážky.

.6

Zadní kolizní přepážka a přepážky rozdělující prostor strojovny od nákladových prostor a prostor pro cestující musí být také vodotěsné až po přepážkovou palubu. Zadní kolizní přepážka však může mít stupeň pod přepážkovou palubu za předpokladu, že stupeň bezpečnosti lodi, pokud jde o dělení, nebude tímto snížen.

.7

Vazové trubky musí být ve všech případech uzavřeny ve vodotěsných prostorech. Zadní ucpávka hřídele se umístí do vodotěsného tunelu hřídelového vedení nebo do jiného vodotěsného prostoru odděleného od zóny vazových trubek v takovém množství, aby v případě zaplavení v důsledku prosakování těsněním zadního hřídele nebyla ponorová mez ponořena pod vodou.

.1

U lodí o délce menší než 50 metrů musí být dvojité dno vestavěno od přepážky předního kolizního prostoru po přepážku zadního kolizního prostoru, je-li to možné a slučitelné s konstrukcí a náležitým fungováním lodi.

.2

Lodě o délce nejméně 50 metrů, ale méně než 61 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem nejméně od strojovny po přepážku předního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k ní.

.3

Lodě o délce nejméně 61 metrů, ale méně než 76 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem přinejmenším mimo strojovnu, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.4

Lodě o délce nejméně 76 metrů musí být uprostřed lodi vybaveny dvojitým dnem, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.5

Vyžaduje-li se vybavení dvojitým dnem, musí jeho výška vyhovovat normám uznané organizace a vnitřní dno se musí rozprostírat až na boky lodi tak, aby chránilo dno lodi až po outor (po přechod lodního dna do boků lodě). Tato ochrana se bude považovat za uspokojující, když průsečnice spodní hrany okrajového plechu s vnější obšívkou neleží v jakékoli části níže než vodorovná plocha, jejíž průsečík je určován paprskem na hlavním žebru vedeným pod úhlem 25 ° od středu lodi na základní čáře.

.6

Malé studny v dvojitém dnu spojené s odvodňovacím zařízením podpalubí atd. nesmějí přesahovat směrem dolů více, než je nutné. Hloubka studní nesmí být v žádném případě větší, než hloubka dvojitého dna na ose minus 460 mm, ani nesmí studna přesahovat směrem dolů vodorovnou plochu uvedenou v odstavci 5. Studna dosahující až k vnější obšívce je však přípustná na zadním konci tunelu hřídelového vedení. Jiné studny (např. pro mazací olej pod hlavními motory) může správa státu vlajky povolit, je-li zajištěno, že uspořádání poskytuje rovnocennou ochranu jako dvojité dno v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/10.

.7

Dvojité dno nemusí být postaveno v rozsahu vodotěsných oddílů střední velikosti používaných výhradně pro přepravu kapalných látek, pokud bezpečnost lodě není v případě poškození dna nebo boku podle názoru správy státu vlajky tímto snížena.

.8

Bez ohledu na odstavec.1 tohoto pravidla II-1/B-2/10 může správa státu vlajky povolit, aby se dvojité dno nevyžadovalo v jakékoli části lodi, která je dělena činitelem nepřekračujícím 0,5, pokud se přesvědčí, že vybavení dvojitým dnem v této části by nebylo slučitelné se stavbou a náležitou činností lodi.

.1

Aby byl dodržen požadovaný stupeň dělení, musí být stanovena vodoryska dělení odpovídající schválenému dělícímu ponoru a označena na lodním boku uprostřed lodi. Loď, která má prostor přizpůsobený zvlášť pro ubytování cestujících a přepravu nákladu, muže mít alternativně, vyžaduje-li to majitel, jednu nebo více dalších vodorysek dělení určených a označených tak, aby odpovídaly ponorům, které může schválit správa státu vlajky pro alternativní provozní podmínky.

.2

Určené a označené vodorysky dělení musí zaznamenat do Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi a identifikovat zápisem C.1, je-li pouze jedna vodoryska dělení.

Pokud je více než jedna vodoryska dělení, označí se alternativní podmínky zápisem C.2, C.3, C.4 atd. (2).

.3

Volný bok odpovídající každé z těchto vodorysek dělení se měří ve stejné poloze a od stejné palubní čáry, jako volné boky stanovené v souladu s platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.4

Volný bok odpovídající každé schválené vodorysce dělení a provozním podmínkám, pro které je schválena, musí být v Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi jasně uveden.

.5

Jakákoli vodoryska dělení nesmí být v žádném případě umístěna nad nejnižší nákladovou značku ve slané vodě, jak je to určeno pevností lodi nebo platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.6

Ať je umístění označení vodorysky dělení jakékoli, nesmí být loď v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající sezóně a místu, jak je to stanoveno v souladu s Mezinárodní úmluvou o nákladové značce v platném znění, ponořena pod vodou.

.7

Loď nesmí být v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající konkrétní námořní plavbě a provozním podmínkám, ponořena pod vodou.

.1

Každá vodotěsná dělící přepážka, ať příčná nebo podélná, musí být konstruována tak, aby byla způsobilá odolat s náležitou mírou bezpečnosti náporu hydrostatického tlaku vody, což by měla vydržet v případě poškození lodi, avšak alespoň nápor hydrostatického tlaku vody po ponorovou mez. Konstrukce těchto přepážek musí být v souladu s normami uznané organizace.

.2.1

Stupně a zářezy v přepážkách musí být vodotěsné a na všech místech, kde se vyskytují, musí být tak pevné jako přepážka.

.2.2

Procházejí-li žebra nebo palubníky vodotěsnou palubou nebo přepážkou, musí být paluba nebo přepážka konstrukčně zhotovena jako vodotěsná bez použití dřeva nebo cementu.

.3

Zkoušky hlavních oddílů jejich zaplavením vodou nejsou nařízeny. Když se zkoušky zaplavením vodou neuskuteční, je nařízená zkouška postřikem; tato zkouška se musí uskutečnit v nejpokročilejší etapě postupu stavby lodi. Není-li zkouška postřikem proveditelná vzhledem k možnému poškození strojního zařízení, izolace elektrického zařízení nebo spojovacích prvků, může být nahrazena důkladnou vizuální kontrolou svařovaných spojů a podle potřeby podpořena takovými zkouškami, jako je test na průnik barvy nebo ultrazvukový test průsaku nebo rovnocenný test. V každém případě se musí provést důkladná kontrola vodotěsných přepážek.

.4

Přední kolizní prostor, dvojitá dna (včetně skříňového kýlu) a vnitřní obšívky musí být prozkoušeny na hydrostatický tlak vody odpovídající požadavkům odstavce 1.

.5

Nádrže určené pro přepravu kapalných látek, které tvoří součást dělení lodi, musí být zkoušeny na vodotěsnost hydrostatickým tlakem vody, který odpovídá výšce nejvyšší nákladové značky nebo dvěma třetinám výšky měřené od horní hrany kýlu do ponorové meze podle toho, která hodnota je větší a to za předpokladu, že výška vodního sloupce nemůže být v žádném případě níž než 0,9 metru nad horní částí nádrže; není-li zkouška vodou proveditelná, lze akceptovat tlakovou zkoušku vzduchotěsnosti tak, že se nádrž vystaví tlaku vzduchu maximálně 0,14 baru.

.6

Zkoušky uvedené v odstavcích.4 a.5 mají zajistit, aby konstrukční uspořádání oddílů bylo vodotěsné a nejsou považovány za zkoušky způsobilosti jakéhokoli oddílu ke skladování pohonných hmot nebo pro jiné zvláštní účely, pro které se může vyžadovat zkouška s vyššími požadavky v závislosti na výšce, kterou má v nádrži nebo jejích trubkách dosáhnout kapalná látka.

.1

Počet otvorů ve vodotěsných přepážkách se musí snížit na minimální počet slučitelný s konstrukcí a náležitou činností lodi; pro uzávěr těchto otvorů se musí poskytnout vyhovující prostředky.

.2.1

Procházejí-li trubky, jícny, lodní odpadové trubky, elektrické kabely atd. vodotěsnými dělícími přepážkami, musí se provést opatření zajišťující vodotěsnou odolnost přepážek.

.2.2

Ventily, které nejsou součástí potrubní sítě, nejsou ve vodotěsných dělících přepážkách přípustné.

.2.3

Olovo nebo jiné materiály citlivé na teplo se nesmí používat v systémech procházejících vodotěsnými dělícími přepážkami, kde by narušení těchto systémů v případě požáru snížilo vodotěsnou odolnost přepážek.

.3.1

Žádné dveře, průlezné otvory nebo přístupové otvory nejsou přípustné:

.3.2

Pokud není v odstavci.3.3 stanoveno jinak, může kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí nejvýše jedno potrubí pro vedení kapalných látek do nádrží v předním kolizním prostoru za předpokladu, že potrubí je vybaveno šroubovacím ventilem způsobilým k tomu, aby byl ovládán seshora z přepážkové paluby, ventilová skříň je upevněna uvnitř předního kolizního prostoru ke kolizní přepážce. Upevnění tohoto ventilu na zadní stěně kolizní přepážky však může být akceptováno, pokud je ventil snadno přístupný za všech provozních podmínek a prostor, v němž se nachází, není nákladovým prostorem.

.3.3

Je-li přední kolizní prostor rozdělen tak, aby se v něm uchovávaly dva různé druhy kapalných látek, mohou kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí dvě trubky, z nichž každá je vybavena tak, jak je to požadováno v odstavci.3.1, pokud není vhodná alternativa pro umístění druhé trubky a pokud je bezpečnost lodi s ohledem na další dělení v předním kolizním prostoru zachována.

.4

V prostorách obsahujících hlavní a pomocné hnací strojní zařízení včetně kotlů sloužících potřebám pohonu mohou být v každé hlavní příčné přepážce umístěny jen jedny dveře, kromě dveří do tunelů hřídelového vedení. Kde jsou dvě nebo více hřídelí, musí být jejich tunely spojeny průchodem pro vnitřní dorozumívání. Mezi strojovnou a prostory tunelu vybaveného dvěma šachtami mohou být jen jedny dveře a tam, kde jsou více než dvě šachty, jen dvoje dveře. Všechny tyto dveře musí být posuvné a umístěné tak, aby měly své prahy co nejvýš. Ruční ovládání pro zavírání dveří z horní přepážkové paluby musí být umístěno mimo prostory obsahující strojní zařízení.

.5.1

NOVÉ A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B A NOVÉ LODĚ TŘÍD C A D:

Vodotěsné dveře musí být posuvné nebo závěsné nebo dveře rovnocenného typu. Uzávěr dveří upevněný jen šrouby a padací dveře, které se zavírají pádem nebo váhou pádu, nejsou přípustné.

.5.2

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Posuvné dveře mohou být buď:

.5.3

Prostředky ovládání jakýchkoli posuvných vodotěsných dveří, ať s motorovým pohonem nebo ručně, musí být u lodí, nakloněných na stranu o 15 ° v každém směru, schopny dveře uzavřít. Musí se také vzít v úvahu síly, které mohou působit na každé straně dveří, k čemuž může dojít, když voda proudí otvorem vystaveným hydrostatickému tlaku vody rovnajícímu se výšce vody nejméně 1 metr nad prahem na ose dveří.

.5.4

Ovládání vodotěsných dveří včetně hydraulického potrubí a elektrických kabelů musí být co nejblíže k přepážce, ve které jsou dveře zasazeny, aby se minimalizovala pravděpodobnost, že se poškodí, když bude poškozena loď. Umístění vodotěsných dveří a jejich ovládání musí být takové, aby v případě, že loď utrpí poškození v rozmezí jedné pětiny šířky lodi měřené v pravém úhlu k ose na úrovni nejnižší vodorysky dělení, nebyla činnost vodotěsných dveří vzdálených od poškozené části lodi snížena.

.5.5

Všechny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem nebo ovládané ručně musí být vybaveny signalizačními prostředky, které na všech stanovištích s dálkovým ovládáním ukazují, jsou-li dveře otevřené nebo zavřené. Stanoviště s dálkovým ovládáním musí být jen na velitelském můstku, jak je to vyžadováno v odstavci.7.1.5 a na místě, kde se podle odstavce.7.1.4 vyžaduje ruční obsluha nad přepážkovou palubou.

.5.6

Vodotěsné dveře, které nevyhovují odstavcům.5.1 až.5.5, musí být zavřeny před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřeny; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku.

.6.1

Ručně ovládané posuvné dveře se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Musí být umožněno ovládat mechanismus na samotných dveřích z každé strany a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Při ručním ovládání nesmí doba potřebná k úplnému zavření dveří u lodí ve vzpřímené poloze přesáhnout 90 sekund.

.6.2

Posuvné dveře poháněné motorem se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Ovládají-li se dveře motorovým pohonem z ústředního řízení, musí být ozubené soukolí uspořádáno tak, aby se dveře daly ovládat motorovým pohonem na nich samotných, a to z obou stran. Místní ovládací páky motorového pohonu musí být na obou stranách přepážky a uspořádány tak, aby osoby procházející dveřmi mohly držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně spustit zavírací mechanismus do činnosti. Posuvné dveře poháněné motorem musí být vybaveny ručním ovládáním schopným činnosti na každé straně samotných dveří a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Musí se provést opatření, aby zvukový signál upozornil, že dveře se začaly zavírat a aby zněl, dokud nejsou úplně zavřené. Kromě toho v prostorách s vysokým okolním hlukem se vyžaduje akustický signál doplněný přerušovaným vizuálním signálem na dveřích.

.7.1

Každé posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem:

.7.2

Elektrická energie pro posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem se musí dodávat z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky umístěné nad přepážkovou palubou; jejich ovládání, indikační a poplašné obvody se musí napájet z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky, která je umístěná nad přepážkovou palubou a musí být zabezpečeno automatické napájení z přechodného nouzového zdroje elektrické energie v případě závady na hlavním nebo nouzovém zdroji elektrické energie.

.7.3

Posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem musí mít buď:

U systémů uvedených v odstavcích.7.3.1,.7.3.2 a.7.3.3 se musí provést tato opatření:

Zdroje energie pro vodotěsné posuvné dveře poháněné motorem musí být odděleny od jakéhokoli jiného zdroje energie. Jednotlivá závada na elektricky nebo hydraulicky poháněných systémech hydraulického ovladače nesmí znemožnit ruční ovládání jakýchkoli dveří.

.7.4

Ovládací páky musí být k dispozici na každé straně přepážky v minimální výšce 1,6 metru nad podlahou a musí být uspořádány tak, aby osobám procházejícím dveřmi umožnily držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně uvést zavírací mechanismus v činnost. Směr pohybu pák při otevírání a zavírání dveří musí být stejný jako pohyb dveří a musí být jasně vyznačen. Vyžaduje-li se jen jeden úkon pro zahájení pohybu uzavírání dveří, musí být hydraulické ovládací páky pro vodotěsné dveře v obytných prostorách umístěny tak, aby je děti nemohly uvádět v činnost, např. za výplňová dveřní křídla se zástrčkami nejméně 170 cm nad úrovní paluby.

.7.5

Je-li to proveditelné, umístí se elektrické zařízení a komponenty vodotěsných dveří nad přepážkovou palubou a mimo nebezpečných oblastí a prostor.

.7.6

Kryty elektrických komponentů umístěné nutně pod přepážkovou palubou musí poskytovat vhodnou ochranu proti průniku vody.

.7.7

Elektrické obvody pohonu, ovládání, indikace a poplachu musí být chráněny proti poškození tak, aby závada na jednom obvodu dveří nezpůsobila závadu na jiném obvodu dveří. Krátké spojení nebo jiné vady v poplachových nebo indikačních obvodech dveří nesmí způsobit snížení motorového pohonu těchto dveří. Uspořádání musí být takové, aby prosakování vody do elektrického vybavení umístěného pod přepážkovou palubou nezpůsobilo otevření dveří.

.7.8

Jednotlivá elektrická vada na motorovém pohonu nebo ovládacím systému posuvných vodotěsných dveří poháněných motorem nesmí způsobit otevření zavřených dveří. Dostupnost dodávky energie se musí neustále sledovat v bodě elektrického obvodu co nejblíže ke každému motoru, jak je vyžadováno odstavcem.7.3. Pokles v jakýchkoli dodávkách energie by měl spustit akustický a vizuální poplach na ústředním ovládacím panelu na velitelském můstku.

.8.1

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí mít hlavní vypínač „základního režimu“ se dvěma režimy řízení: režim „místního řízení“, který musí umožnit místní otevření všech dveří a po použití musí umožnit jejich zavření bez automatického zavírání a režim „zavření dveří“, který automaticky zavře každé otevřené dveře. Režim „zavření dveří“ musí umožnit místní otevření dveří a jejich automatické opětovné zavření spuštěním místního řídicího ústrojí. Hlavní vypínač „základního režimu“ musí být běžně v režimu „místního řízení“. Režim „zavření dveří“ se použije jen ve stavu nouze nebo pro účely zkoušek.

.8.2

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí být opatřen schématem znázorňujícím umístění všech dveří s vizuálními signály ukazujícími, jsou-li všechny dveře otevřené nebo zavřené. Červené světlo ukazuje, že dveře jsou naplno otevřené a zelené světlo ukazuje dveře úplně zavřené. Když se dveře zavírají dálkově, ukazuje červené světlo mezilehlé postavení blikáním. Indikační obvod musí být u všech dveří nezávislý na ovládacím obvodu.

.8.3

Žádné dveře se nesmějí dát otevřít dálkově ze stanoviště ústředního ovládání.

.9.1

Všechny vodotěsné dveře musí zůstat během plavby zavřené kromě případů, kdy mohou být během plavby otevřené, jak je to stanoveno v odstavcích 9.2 a 9.3. Vodotěsné dveře o šířce více než 1,2 metru přípustné podle odstavce 11 se mohou otevřít jen za okolností podrobně uvedených ve zmíněném odstavci. Všechny dveře otevřené v souladu s tímto odstavcem musí být připraveny k okamžitému zavření.

.9.2

Vodotěsné dveře mohou být během plavby otevřené, aby se umožnil přechod cestujících nebo posádky, nebo když si práce v nejbližším okolí dveří vyžaduje jejich otevření. Dveře se musí okamžitě zavřít po dokončení přechodu dveřmi, nebo po splnění úkolu, který si vyžádal otevření dveří.

.9.3

Některé vodotěsné dveře mohou zůstat během plavby otevřené, jen když se to bude považovat za naprosto nezbytné; když je stanoveno, že otevření dveří je nutné kvůli bezpečnosti a normální činnosti strojního zařízení lodi, nebo aby se cestujícím umožnil běžný, neomezený přístup do celého prostoru pro cestující. Správa státu vlajky to může stanovit jen po důkladném zvážení důsledků pro činnost a funkční schopnost lodi. Povolení, že vodotěsné dveře mohou tedy zůstat otevřené, musí být jasně uvedeno v údajích o stabilitě lodi a dveře musí být vždy připraveny k okamžitému zavření.

.10.1

Je-li správa státu vlajky přesvědčena, že takové dveře jsou důležité, mohou být vodotěsné dveře vhodné konstrukce zasazeny do vodotěsných přepážek rozdělujících náklad mezi prostorami paluby. Tyto dveře mohou být výklopné, točivé nebo posuvné, ale nesmějí být ovládány dálkově. Musí být zasazeny co nejvýš a co nejdále od obšívky, ale jejich vnější svislé hrany se nesmějí v žádném případě nacházet ve vzdálenosti od obšívky, která je menší než jedna pětina šířky lodi měřená ve výši nejnižší vodorysky dělení v pravém úhlu k osové čáře.

.10.2

Tyto dveře se musí zavřít před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřené; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku. Budou-li kterékoli dveře během plavby přístupné, musí být vybaveny zařízením, které zamezí jejich neoprávněnému otevření. Když je navrženo tyto dveře zasadit, musí správa státu vlajky posoudit zvlášť jejich počet a uspořádání.

.11

Snímací štíty na přepážkách nejsou přípustné kromě prostor strojního zařízení. Tyto štíty musí být vždy na místě, než loď opustí přístav, a nesmějí se během plavby sejmout kromě případu, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Správa státu vlajky může povolit, aby byly maximálně jedny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem na každé příčné přepážce, větší než je uvedeno v odstavci.7.1.2, nahrazeny těmito snímacími štíty za předpokladu, že se tyto dveře zavřou, než loď opustí přístav a během plavby zůstanou zavřené až na případ, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Tyto dveře nemusejí splňovat požadavky odstavce.7.1.4 týkající se úplného zavření za 90 sekund ručně ovládaným mechanismem. Doba otevření a zavření dveří, ať je loď na moři nebo v přístavu, se zaznamená do lodního deníku.

.1

Toto pravidlo II-1/B-2/14 se uplatňuje na osobní lodě určené nebo upravené pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků.

.2

Nepřesáhne-li na těchto lodích celkový počet cestujících včetně osob doprovázejících vozidla N = 12 + A/25, kde A je celková palubní plocha (metrů čtverečních), která je k dispozici pro umístění nákladních vozidel a kde světlá výška na místě uložení a u vchodu do tohoto prostoru není menší než 4 metry, uplatňuje se u vodotěsných dveří pravidlo II-1/B-2/13 odstavec.10 s výjimkou toho, že dveře mohou být zasazeny v jakékoliv výšce na vodotěsných přepážkách rozdělujících nákladový prostor. Kromě toho se vyžadují signály na velitelském můstku, které automaticky ukazují zavření všech dveří a zajištění jejich uzávěru.

.3

Uplatňuje-li se tato kapitola na tuto loď, bere se N jako maximální počet cestujících, pro něž bylo lodi vydáno osvědčení v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/14.

.1

Počet otvorů v obšívce se musí snížit na minimum slučitelné s konstrukcí a náležitou činností lodi.

.2.1

Uspořádání a účinnost prostředků pro zavírání každého otvoru v obšívce musí odpovídat zamýšlenému účelu a místu, kde se nacházejí.

.2.2

Podle požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce nesmí být kruhová lodní okna zasazena na takové místo, kde je jejich spodní hrana pod čarou vedenou souběžně s přepážkovou palubou na boku a která mají nejnižší bod 2,5 % šířky lodě nad nejnižší vodoryskou dělení nebo 500 mm, podle toho, která hodnota je větší.

.2.3

Všechna kruhová lodní okna, jejichž spodní okraje jsou pod ponorovou mezí, musí být takové konstrukce, aby je bez souhlasu velitele lodi nemohla jakákoliv osoba otevřít.

.2.4

Jsou-li v mezipalubí spodní okraje jakéhokoli z kruhových lodních oken uvedených v odstavci.2.3 níž než čára vedená souběžně s přepážkovou palubou na boku a mají nejnižší bod 1,4 metru plus 2,5 % šířky lodě nad vodou, když loď vyplouvá z jakéhokoli přístavu, musí být všechna kruhová lodní okna v mezipalubí vodotěsně zavřena a zamčena, než loď opustí přístav, a nesmí se otevřít, než loď dopluje do dalšího přístavu. Při uplatňování tohoto odstavce lze případně udělat příslušnou odchylku u sladké vody.

.2.5

Kruhová lodní okna a jejich pevně zasklené části, které nejsou během plavby přístupné, musí být zavřená a zajištěná, než loď opustí přístav.

.3

Počet palubních odtoků, sanitárních výpustí a jiných podobných otvorů v obšívce se musí snížit na minimum buď tak, že každý odpadový otvor bude sloužit pro co nejvíc odpadových a jiných trubek, nebo jakýmkoli jiným uspokojivým způsobem.

.4

Všechny vpusti a výpusti v obšívce musí být nainstalovány s účelným a přístupným uspořádáním, aby se zamezilo náhodnému proniknutí vody do lodi.

.4.1

S výhradou požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce a není-li v odstavci.5 stanoveno jinak, musí být každá jednotlivá výpust vedoucí obšívkou z prostor pod ponorovou mezí vybavená buď automatickou zpětnou klapkou s bezpečnými prostředky jejího zavírání z horní přepážkové paluby, nebo dvěma automatickými zpětnými klapkami bez bezpečných prostředků zavírání, pokud se vnitřní ventil nachází nad nejnižší vodoryskou dělení a je vždy přístupný pro zkoušení za provozních podmínek.

Tam, kde je namontován ventil s bezpečnými prostředky zavírání, musí být ovládací stanoviště nad přepážkovou palubou vždy pohotově přístupná a musí být poskytnuty prostředky signalizující, je-li ventil otevřen nebo zavřen.

.4.2

Požadavky platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce se uplatňují na výpusti vedoucí přes obšívku z prostor pod ponorovou mezí.

.5

Hlavní a pomocné přívody a odtoky vody v prostorách strojního zařízení související s jeho činností musí být vybaveny snadno dostupnými ventily mezi trubkami a obšívkou nebo mezi trubkami a uzavíracími prostory dna připevněnými na obšívku. Ventily se mohou ovládat z místa a musí být vybaveny indikátory uvádějícími, jsou-li otevřené nebo zavřené.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.6

Všechny armatury na obšívce a ventily vyžadované tímto pravidlem II-1/B-2/15 musí být z oceli, bronzu nebo jiného schváleného tvárného materiálu. Ventily z běžné litiny nebo podobného materiálu nejsou přijatelné. Všechny trubky, kterých se toto pravidlo II-1/B-2/15 týká, musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu, aby vyhověly správě státu vlajky.

.7

Lodní můstek a nákladová postranní vrata pod ponorovou mezí musí být dostatečně silné. Musí být bezpečně zavřené a vodotěsně zajištěné, než loď opustí přístav, a během plavby musí zůstat zavřené.

.8

Tato vrata nesmějí být v žádném případě umístěna tak, aby byl jejich nejnižší bod pod nejnižší vodoryskou dělení.

.1

Musí být provedena všechna účelná a schůdná opatření, aby se omezil přístup a rozšíření vody nad přepážkovou palubou. Tato opatření mohou zahrnovat částečné přepážky nebo rámová žebra. Jsou-li částečné přepážky a rámová žebra umístěny na přepážkové palubě nad hlavními dělicími přepážkami nebo v jejich bezprostřední blízkosti, musí být vodotěsně spojeny s obšívkou a přepážkovou palubou, aby se omezilo protékání vody podél paluby, když je loď nakloněná na stranu a poškozená. Není-li částečná vodotěsná přepážka vyrovnaná se spodní přepážkou, musí být mezilehlá přepážková paluba provedena jako spolehlivě vodotěsná.

.2

Přepážková paluba nebo paluba nad ní musí být vodotěsná. Všechny otvory v otevřené palubě musí být dostatečně vysoké a pevné a musí být vybaveny spolehlivými prostředky pro jejich rychlé vodotěsné uzavření. Musí být připraveny bouřkové otvory, otevřená zábradlí a palubní odtoky, aby se voda z otevřené paluby rychle odstranila za všech povětrnostních podmínek.

.3

Na stávajících lodích třídy B musí otevřené konce vzduchových potrubí ukončených v nástavbě být nejméně 1 metr nad vodoryskou, když se loď naklání na stranu v úhlu 15 °, nebo v maximálním úhlu náklonu lodi na stranu během přechodných etap zaplavení určeného přímým výpočtem, podle toho, která z hodnot je větší. Vzduchová potrubí z jiných nádrží než nádrží na naftu mohou vést přes bok nástavby. Tímto odstavcem nejsou dotčena ustanovení Mezinárodní úmluvy o nákladové značce v platném znění.

.4

Kruhová lodní okna, průchody, nákladová vrata a jiné prostředky zavírání otvorů v obšívce nad ponorovou mezí musí být účelně zkonstruovány a postaveny a musí být dostatečně pevné s ohledem na prostory, v nichž jsou umístěny a jejich polohu ve vztahu k nejnižší vodorysce dělení.

.5

Všechna kruhová lodní okna pod první palubou nad přepážkovou palubou musí být vybavena bezpečným vnitřním pevným zasklením uspořádaným tak, aby se dala snadno a spolehlivě zavřít a vodotěsně zajistit.

.1

Následující dveře umístěné nad ponorovou mezí musí být zavřené a zamčené, než loď zahájí jakoukoli plavbu, a musí zůstat zavřené a zamčené, dokud se loď nedostane na další kotviště:

.2

Bez ohledu na požadavky odstavců.1.1 a.1.4 může správa státu vlajky připustit, aby konkrétní dveře zůstaly dle uvážení velitele lodi otevřené, je-li to nutné pro činnost lodi nebo naloďování a vyloďování cestujících, když je loď bezpečně zakotvena a pokud není narušena bezpečnost lodi.

.3

Velitel lodi musí zajistit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavírání a otevírání dveří uvedené v odstavci.1.

.4

Než loď zahájí jakoukoli plavbu, musí velitel lodi zajistit, aby byl udělán zápis do lodního deníku, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22, a to o době posledního zavření dveří uvedeného v odstavci 1 a o době otevření jednotlivých dveří podle odstavce.2.

.1.1

S výhradou pododstavců.1.2 a.1.3 musí všechny přístupy vedoucí do prostor pod přepážkovou palubou mít nejnižší bod nejméně 2,5 metru nad přepážkovou palubou;

.1.2

jsou-li zabudovány rampy pro vozidla umožňující přístup do prostor pod přepážkovou palubou, musí se jejich otvory dát vodotěsně zavřít, aby se zamezilo průniku vody dospod a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.3

správa státu vlajky může povolit zabudování jednotlivých přístupů do prostor pod přepážkovou palubou, pokud jsou nutné pro náležitou činnost lodi, např. pohyb strojů a zásob s výhradou, že tyto přístupy musí být vodotěsné a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.4

přístupy uvedené v pododstavcích.1.2 a.1.3 musí být zavřené, než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje na další kotviště;

.1.5

velitel lodi musí zabezpečit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavření a otevření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, a

.1.6

než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě, musí velitel lodi zabezpečit, aby byl do lodního deníku udělán zápis o době posledního zavření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22;

.1.7

nové osobní lodě typu ro-ro třídy C o délce méně než 40 metrů a nové osobní lodě typu ro-ro třídy D mohou namísto odstavců.1.1 až.1.6 vyhovovat odstavcům.2.1 až.2.3, pokud výška jícnového silu je přinejmenším 600 mm na otevřených nákladních palubách typu ro-ro a přinejmenším 380 mm na uzavřených nákladních palubách typu ro-ro.

.2.1

Všechny přístupy z paluby typu ro-ro, které vedou do prostor pod přepážkovou palubou, musí být vodotěsné a na velitelském můstku musí být prostředky ukazující, je-li přístup otevřen nebo zavřen;

.2.2

všechny tyto přístupy musí být zavřeny, než loď opustí kotviště k jakékoli plavbě, a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště;

.2.3

bez ohledu na požadavky pododstavce.2.2 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu, a případně pro základní provoz lodi.

.1

Všechny příčné a podélné přepážky, které přicházejí v úvahu, že spolehlivě zamezí, aby se mořská voda nahromadila na palubě typu ro-ro, musí být zasazeny a zajištěny, než loď opustí kotviště a zůstat na místě a zajištěny, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště.

.2

Bez ohledu na požadavky odstavce.1 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy na těchto přepážkách byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu a případně pro základní práci lodě.

.1

Každá osobní loď musí být po dostavbě přezkoušena na náklon a musí být stanoveny hodnoty její stability. Velitel lodi musí obdržet takové údaje schválené správou státu vlajky, které jsou nutné k tomu, aby na základě rychlého a jednoduchého postupu získal přesný návod, co se týče stability lodi za různých provozních podmínek.

.2

Jsou-li na lodi provedeny jakékoli změny, které se věcně dotýkají údajů o stabilitě poskytnutých veliteli, musí být poskytnuty doplňující údaje o stabilitě. Je-li třeba, musí se udělat nová zkouška lodi na náklon.

.3

V pravidelných intervalech nepřekračujících pět let se musí uskutečnit kontrola stavu prázdné lodi, aby se ověřily všechny změny hmotnostního výtlaku prázdné lodi a její podélné těžiště hmotnosti. Loď musí být přezkoušena na náklon vždy, když se ve srovnání se schválenými údaji o stabilitě zjistí nebo předpokládá odchylka od hmotnostního výtlaku lodě překračující 2 % nebo odchylka podélného těžiště překračující 1 % délky lodě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby se upustilo od zkoušky jednotlivé lodi na náklon, pokud budou k dispozici základní údaje o stabilitě ze zkoušky sesterské lodi na náklon a správě státu vlajky bude vyhověno v tom, že z těchto základních údajů lze získat spolehlivé údaje o stabilitě lodi, u níž bylo od zkoušky upuštěno. Viz oběžník MSC/1158.

.5

Pokud není test na přesný náklon praktický, určí se výtlak prázdné lodi a těžiště za pomoci kontroly stavu prázdné lodi a přesným výpočtem. Viz informace obsažené v pravidle 2.7 předpisu IMO HSC 2000.

.1

Na velitelském můstku musí být indikátory pro všechny dveře obšívky, nákladové dveře a jiné uzávěry, které když zůstanou otevřené nebo nejsou náležitě zajištěné, mohou vést k zaplavení prostoru zvláštní kategorie nebo nákladového prostoru typu ro-ro. Signalizační systém musí být konstruován na základě zásady, že musí být bezpečný proti výpadku a vizuálním signálem musí upozorňovat, že dveře nebo uzavírací mechanismy nejsou úplně zavřené, nebo že jakékoli ze zajišťovacích zařízení není na místě a úplně zamčené a akustickým signálem musí upozorňovat, že se tyto dveře nebo uzávěry otevřely, nebo že zajišťovací zařízení není zajištěno. Indikační panel na velitelském můstku musí být vybaven režimem volby funkce „přístav/plavba na moři“ uspořádaným tak, aby na velitelském můstku zněl akustický signál, opouští-li loď přístav s nezavřenými dveřmi na přídi, vnitřními dveřmi, rampou na zádi nebo jakýmikoli jinými dveřmi obšívky, nebo když jakékoli zavírací zařízení není ve správné poloze. Dodávka energie do signalizačního systému musí být nezávislá na dodávce pro ovládání a zajištění dveří. Signalizační systémy schválené správou státu vlajky instalované na palubě stávajících lodí se nemusejí měnit.

.2

Musí být zabudován dohled za pomoci televize a systém hlášení prosakování vody, aby velitelskému můstku a řídící stanici strojního zařízení poskytl údaje o každém prosakování přes vnitřní a vnější dveře na přídi, dveře na zádi nebo jakékoli jiné dveře obšívky, které může vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro.

.3

Prostory zvláštní kategorie nebo nákladové prostory typu ro-ro se musí nepřetržitě hlídat nebo sledovat účinnými prostředky, jako je dohled za pomoci televize tak, aby mohl být zjištěn každý pohyb vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek a neoprávněný přístup cestujících k nim během plavby lodi.

.4

Na palubě musí být vedeny a vyvěšeny na příslušných místech dokumentované provozní postupy pro zavírání a zajištění všech dveří v obšívce, nákladových dveří a jiných uzavíracích zařízení, které mohou vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro, zůstanou-li otevřené, nebo nejsou-li náležitě zajištěny.

.1

Každý týden se koná výcvik v ovládání vodotěsných dveří, kruhových lodních oken, ventilů a uzavíracích mechanismů palubních odtoků.

.2

Všechny vodotěsné dveře v příčných přepážkách používané na moři musí být denně v činnosti.

.3

Vodotěsné dveře a jejich mechanismy a indikátory, všechny ventily, jejichž uzavření je nutné, aby oddíly byly vodotěsné, a všechny ventily, jejichž činnost je nezbytná na zařízení pro příčné vyrovnání v případě poškození lodi, se musí na moři pravidelně nejméně jednou týdně kontrolovat.

.4

Tyto ventily, dveře a mechanismy musí být vhodně označeny, aby byly náležitě používány a poskytovaly maximální bezpečnost.

.1

Závěsné dveře, snímací štíty, kruhová lodní okna, lodní můstky, nákladové a jiné otvory, u nichž příslušná pravidla vyžadují, aby během plavby zůstaly zavřené, se musí zavřít, než loď opustí přístav. Doba uzavření a doba otevření (pokud to příslušná pravidla povolují) musí být zaznamenána v lodním deníku.

.2

V lodním deníku se zaznamená výcvik a kontrola vyžadovaná pravidlem II-1/B-2/21 s výslovným zápisem všech závad, které mohou být zjištěny.

1.

Vnější paluby, na něž mají přístup cestující a na nichž není hrazení paluby odpovídající výšky, musí být opatřeny zábradlím o výšce minimálně 1 100 mm nad palubou takového provedení a konstrukce, které by zabránily cestujícím na ně šplhat a spadnout z paluby.

2.

Schody a podesty na takových vnějších palubách musí být opatřeny zábradlím odpovídající konstrukce.

.1

Strojní zařízení, kotle a jiné tlakové nádrže, jejich potrubní síť a vybavení musí být nainstalovány a chráněny tak, aby se snížilo na minimum jakékoli nebezpečí pro osoby na palubě, přičemž náležitou pozornost je nutné věnovat pohyblivým částem, horkým povrchům a jiným rizikům.

.2

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující udržení nebo obnovení normální činnosti hnacího strojního zařízení, a to i když jedno základní pomocné zařízení bude vyřazeno z provozu.

.3

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující, že strojní zařízení na úplně havarované lodi bude možné uvést do provozu bez vnější pomoci.

.4

Hlavní pohonné stroje a všechna pomocná strojní zařízení důležitá pro pohon a bezpečnost lodi musí být zkonstruována tak, aby po jejich instalaci na lodi pracovala, když je loď vzpřímená a když je nakloněná v jakémkoli úhlu náklonu do 15 ° včetně na libovolnou stranu za statických podmínek a v úhlu 22,5 ° na libovolnou stranu za dynamických podmínek (kolébání) a když je současně dynamicky nakloněná na bok o 7,5 ° na přídi nebo na zádi (podélné kymácení).

.5

Musí být k dispozici prostředky, které v případě nebezpečí zastaví pohonné stroje a lodní šroub z příslušných stanovišť mimo strojovnu/prostor řízení strojního zařízení, např. volná paluba nebo kormidelna.

.6

Umístění a uspořádání potrubí pro zásobování palivem, usazovacích nádrží a nádrží na mazací olej musí být takové, aby poškození trubky nevedlo přímo k nebezpečí proniknutí mořské vody nebo dešťové vody. Na každé lodi s kapacitou nejméně 8 hodin pro lodě třídy B a nejméně 4 hodiny pro lodě tříd C a D při maximálním trvalém výkonu hnací jednotky a normálním pracovním zařízení na moři generátorové jednotky musí být zajištěny dvě servisní palivové nádrže pro každý typ používaného paliva na palubě nezbytného pro pohon a životně důležité funkce nebo odpovídající uspořádání.

.1

Spalovací motory s průměrem válce 200 mm nebo klikovou skříní o obsahu nejméně 0,6 m3 musí být na klikové skříni opatřeny pojistnými ventily vhodného typu proti přetlaku s dostatečným prostorem pro odvzdušnění. Pojistné ventily musí být uspořádány, nebo vybaveny prostředky k zajištění toho, že jejich vypouštění je nasměrováno tak, aby se minimalizovala možnost zranění pracovníků.

.1.1

Musí být k dispozici účinný systém stokového čerpání schopný odčerpávat a odvodňovat jakékoli jiné vodotěsné oddíly kromě prostor trvale vyčleněných pro přepravu sladké vody, vodní přítěže, nafty nebo kapalného nákladu a vybavený dalšími účinnými prostředky čerpání za všech možných podmínek. Musí být k dispozici účinné prostředky pro odvodnění izolovaných podpalubí.

.1.2

Sanitární a balastová čerpadla a čerpadla pro všeobecné použití mohou být uznána jako nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem, jsou-li vybavena potřebným připojením na stokový čerpací systém.

.1.3

Všechny stokové trubky používané v nádržích pro skladování paliva nebo pod nimi, v kotlích nebo prostorách strojního zařízení včetně prostor, v nichž se nacházejí olejové usazovací nádrže nebo palivová čerpadla, musí být z oceli nebo jiného vhodného materiálu.

.1.4

Systém stokových a balastových čerpadel musí být uspořádán tak, aby se zamezilo možnosti průniku vody z moře a prostor vodní přítěže do nákladových prostor a prostor strojního zařízení nebo z jednoho oddílu do druhého. Musí se provést opatření, aby se zamezilo tomu, aby kterýkoli hluboký zásobník propojený s outorem a přítěží byl neúmyslně zatopen z moře, když obsahuje náklad, nebo aby byl vyprázdněn stokovým čerpadlem, když obsahuje vodní přítěž.

.1.5

Všechny rozvodné skříně a ručně ovládané ventily stokových čerpadel lodi musí být v poloze, která je za normálních okolností přístupná.

.1.6

Musí se provést opatření pro odvodnění uzavřených nákladových prostor umístěných na přepážkové palubě.

.1.6.1

Je-li volný bok k přepážkové palubě takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o více než 5 °, musí se uskutečnit odvodnění přes dostatečný počet palubních odtoků vhodné velikosti přímo přes palubu uspořádaných v souladu s požadavky pravidla II-1/B-2/15.

.1.6.2

Je-li volný bok takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o 5° nebo méně, musí se odvodnění uzavřeného nákladového prostoru na přepážkové palubě odvést do vhodného prostoru nebo prostor odpovídající jímavosti, který má signál vysokého stavu vody a je vybaven vhodným zařízením pro odvodnění přes palubu. Kromě toho se musí zabezpečit, aby:

.1.6.3

Odvodnění z paluby typu ro-ro a palub s vozidly musí mít dostatečnou kapacitu, aby byly palubní odtoky, mycí otvory atd. na pravém a levém boku lodi schopné zvládnout množství vody z deště a požárních stříkaček s přihlédnutím ke stavu náklonu a vyvažování lodi.

.1.6.4

Jsou-li k dispozici automatický postřikovací systém a hydranty, musí mít haly pro cestující a posádku odpovídající počet palubních odtoků schopných zvládnout množství vody z hašení požáru pokojovými sprchovými hlavicemi a proud vody ze dvou požárních hadic. Palubní odtoky musí být umístěny na místech s největším účinkem, např. v každém rohu.

.2.1

Systém stokového čerpání vyžadovaný pododstavcem.1.1 musí být schopen pracovat za všech možných podmínek po nehodě, ať je loď vzpřímená nebo nakloněná. Za tímto účelem musí být obecně nainstalována sací potrubí v stokovém prostoru lodi kromě oddílů blízkých konci lodě, kde jedno sací potrubí je dostačující. V oddílech neobvyklého tvaru se může vyžadovat doplňující sací potrubí. Musí se provést opatření, aby se voda v oddílu mohla dostat k odsávacímu potrubí.

.2.2

Je-li to možné, musí být stoková čerpadla se strojním pohonem umístěna ve zvláštních vodotěsných oddílech a uspořádaná nebo situovaná tak, aby tyto oddíly nebyly zaplaveny při stejném poškození. Je-li hlavní hnací strojní zařízení, pomocné strojní zařízení a kotle ve dvou nebo více vodotěsných oddílech, čerpadla, která jsou k dispozici pro čerpání z prostoru dna lodi, musí být rozdělena podle možnosti po všech těchto oddílech.

.2.3

S výjimkou doplňujících čerpadel, která se mohou dát jen pro oddíl kolizního prostoru, musí být každé požadované stokové čerpadlo uspořádáno tak, aby odčerpalo vodu z každého prostoru, u něhož se podle pododstavce.1.1 vyžaduje odvodnění.

.2.4

Každé stokové čerpadlo se strojním pohonem musí být schopné čerpat vodu o rychlosti minimálně 2 m/s přes předepsané hlavní stokové potrubí. Nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem umístěná v prostorách strojovny musí mít přímé odsávání z těchto prostor, v každém jednotlivém prostoru se však vyžadují jen dvě sací potrubí. Jsou-li dvě nebo více sacích potrubí, musí být alespoň jedno na každém boku lodi. Přímá sací potrubí musí být vhodně rozmístěna a v prostorech strojovny nesmí mít průměr menší, než se vyžaduje pro hlavní odvodňovací potrubí.

.2.5

Kromě toho musí k přímému stokovému sacímu potrubí nebo sacímu potrubí vyžadovanému pododstavcem.2.4 vést přímé nouzové stokové sací potrubí se zpětnou klapkou od největšího nezávislého čerpadla se strojním pohonem k odvodňovací úrovni prostor strojního zařízení; sací potrubí musí mít stejný průměr jako hlavní vpusť do používaných čerpadel.

.2.6

Vřetena vtoků mořské vody a přímé sací ventily musí být dostatečně vysoko nad podlahou strojovny.

.2.7

Všechna stoková sací potrubí až do napojení na čerpadla musí být nezávislá na jiných potrubích.

.2.8

Průměr „d“ hlavních a vedlejších sacích trubek se počítá podle následujících vzorců. Skutečný vnitřní průměr se však může zaokrouhlit k nejbližšímu standardnímu rozměru přijatelnému pro správu státu vlajky:

hlavní odvodňovací potrubí:

vedlejší odvodňovací potrubí mezi sběrači a sacími potrubími:

kde:

.2.9

Musí být provedena opatření, aby se zamezilo zaplavení oddílu, kterým vede sací trubka v případě, že je trubka přerušená nebo jinak poškozená kolizí nebo praskla v jiném oddíle. Za tímto účelem tam, kde se trubka v jakékoli části nachází blíž k boku lodi než je jedna pětina šířky lodi (měřeno v pravém úhlu k osové čáře ve výšce nejnižší vodorysky dělení), nebo je ve skříňovém kýlu, musí být v příslušném oddíle na trubce s volným koncem namontována zpětná klapka.

.2.10

Rozdělovače, kohouty a ventily stokového čerpacího systému musí být uspořádány tak, aby jedno ze stokových čerpadel mohlo v případě zaplavení čerpat vodu z kteréhokoli oddílu; kromě toho poškození čerpadla nebo jeho trubky napojené na hlavní potrubí v prostoru dna, když se obě nacházejí ve vzdálenosti jedné pětiny šířky lodi od obšívky, nesmí vyřadit systém stokového čerpání z provozu. Je-li jen jedna síť trubek společná pro všechna čerpadla, musí se potřebné ventily pro obsluhu odvodňovacího potrubí dát ovládat z horní přepážkové paluby. Je-li kromě hlavního stokového čerpacího systému k dispozici nouzový stokový čerpací systém, musí být nezávislý na hlavním systému a uspořádán tak, aby čerpadlo bylo schopné pracovat na každém oddíle při zaplavení, jak je uvedeno v odstavci.2.1; v tomto případě musí být z horní přepážkové paluby ovladatelné pouze ventily nutné pro práci nouzového systému.

.2.11

Všechny kohouty a ventily uvedené v odstavci.2.10, které lze ovládat z horní přepážkové paluby, musí mít ovládací prvky na místě jejich činnosti zřetelně označeny a musí mít k dispozici prostředky pro signalizaci, zda jsou otevřené nebo zavřené.

.1

Musí se zajistit dostatečný výkon pro zpětný chod, aby bylo zabezpečeno náležité řízení lodi za všech normálních okolností.

.2

Musí být prokázána a zaznamenána schopnost strojního zařízení obrátit směr náporu šroubu za přiměřeně krátkou dobu a uvést loď do klidu z nejvyšší provozní rychlosti při ujetí rozumné vzdálenosti.

.3

Brzdné doby, kurzy a vzdálenosti zaznamenané při zkouškách a výsledky zkoušek s cílem stanovit schopnost lodi s více šrouby plout a manévrovat s jedním nebo více šrouby neschopnými provozu, musí být na palubě k dispozici pro velitele lodi nebo pověřené pracovníky.

.1

Každá loď musí být vybavena účinným hlavním a vedlejším kormidelním zařízením. Hlavní kormidelní zařízení a pomocné kormidelní zařízení musí být uspořádáno tak, aby závada na jednom z nich nezpůsobila, že druhé nebude schopné provozu.

.2

Je-li namontováno hlavní kormidelní zařízení a kormidelní peň, musí:

.3

Je-li namontováno pomocné kormidelní zařízení, musí:

.4

Kormidelní pohonné jednotky musí být:

.5

Obsahuje-li hlavní kormidelní zařízení dvě nebo více hnacích jednotek, nemusí být vybaveno pomocným kormidelním zařízením, pokud:

.6

Ovládání kormidelního zařízení se uskutečňuje:

.7

Každý ovládací systém hlavního a pomocného kormidelního zařízení operující z velitelského můstku musí splňovat tyto podmínky:

.8

Elektrické silové obvody a ovládací systémy kormidelního zařízení s jejich komponenty, kabely a trubky vyžadované tímto pravidlem II-1/C/6 a pravidlem II-1/C/7 musí být pokud možno oddělené po celé své délce.

.9

Mezi velitelským můstkem a prostorem kormidelního stroje musí být k dispozici prostředky komunikace.

.10

Vychýlení kormidla (kormidel) musí:

.11

Hydraulicky ovládané kormidelní zařízení musí být vybaveno takto:

.12

Prostory kormidelního stroje musí být:

.1

Na velitelském můstku a na vhodném místě ovládání strojovny musí být namontovány prostředky ukazující, že motory elektrického a elektrohydraulického kormidelního zařízení jsou v činnosti.

.2

Každé elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které sestává z jedné nebo více pohonných jednotek, musí být zásobováno nejméně dvěma uzavřenými obvody napájenými přímo z hlavního rozvaděče; jeden z těchto obvodů však může být napájen z nouzového rozvaděče. Pomocné elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které je hlavním elektrickým nebo elektrohydraulickým kormidelním zařízením, může být napojeno na jeden z obvodů zásobujících toto hlavní kormidelní zařízení. Obvody napájející elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení musí mít přiměřený jmenovitý výkon pro napájení všech motorů, které mohou být na něj souběžně napojeny a u nichž se vyžaduje, aby pracovaly souběžně.

.3

Elektrické a elektrohydraulické obvody a motory kormidelního zařízení musí být opatřeny jištěním proti zkratu a signálem přetížení. Ochrana proti nadproudu včetně rozběhového proudu, je-li nainstalována, musí být nejméně dvojnásobná, než je proud při plném zatížení takto chráněného motoru nebo obvodu, a musí umožnit průchod příslušného rozběhového proudu.

.4

Není-li pomocné kormidelní zařízení, které musí mít podle pododstavce.3.3 pravidla II-1/C/6 motorový pohon, poháněno elektrickou energií, nebo je poháněno elektrickým motorem určeným především pro jiné účely, lze hlavní kormidelní zařízení napájet jedním obvodem z hlavního rozvaděče. Je-li tento elektrický motor, který je určen především pro jiné účely, k dispozici pro pohon tohoto pomocného kormidelního zařízení, může správa státu vlajky upustit od požadavků odstavce.3, bude-li zařízení spolu s požadavky odstavce.4 pravidla II-1/C/6 platné pro pomocné kormidelní zařízení považovat za dostačující.

.1

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon a bezpečnost lodě musí být vybaveno účinnými prostředky ke svému provozu a ovládání.

.2

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.3

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.4

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

.5

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být vybaveno účinnými prostředky pro jeho provoz a řízení. Všechny ovládací systémy nezbytné pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být nezávislé nebo konstruované tak, aby porucha jednoho systému nesnížila výkon jiného systému.

.6

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.7

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.8

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

.9

Automatické systémy na nových lodích tříd B, C a D postavených dne 1. ledna 2012 nebo později musí být zkonstruovány způsobem, který zajistí, aby důstojník strážní navigační služby včas obdržel varování o hrozícím nebo bezprostředním zpomalení nebo zastavení chodu pohonného systému tak, aby mohl posoudit navigační okolnosti ve stavu nouze. Systémy musí zejména řídit a monitorovat chod, podávat o něm zprávu a varování a provést bezpečností opatření za účelem zpomalení nebo zastavení chodu, a zároveň poskytnout důstojníku strážní navigační služby příležitost manuálně zasáhnout, s výjimkou případů, kdy manuální zásah během krátké doby povede k úplnému selhání motoru a/nebo hnacího zařízení, například v případě nadměrné rychlosti.

.1

Každá parní trubka a na ní napojené zařízení, kterým může procházet pára, musí být zkonstruováno, postaveno a namontováno tak, aby odolalo maximálním provozním zatížením, kterým může být vystaveno.

.2

Musí být k dispozici prostředky pro odvodnění každé parní trubky, v níž se může jinak vyskytnout působení nebezpečného vodního rázu.

.3

Může-li parní trubka nebo zařízení dostávat páru z kteréhokoli zdroje o vyšším tlaku, než pro který je konstruována, musí být vybavena vhodným redukčním ventilem, pojistným ventilem a tlakoměrem.

.1

Musí být k dispozici prostředky pro zamezení nadměrného tlaku v jakékoli části systému tlakového vzduchu a kdekoli mohou být pláště válce s vodním chlazením nebo skříně vzduchového kompresoru a chladiče vystaveny nebezpečnému přetlaku, protože se k nim dostává tlakový vzduch z jeho netěsnících částí. Všechny systémy musí být vybaveny vhodnými pojistnými ventily.

.2

Hlavní startovací vzduchová zařízení pro hlavní hnací motory s vnitřním spalováním musí být náležitě chráněny před účinky zpětného zážehu a vnitřního výbuchu ve startovacích vzduchových trubkách.

.3

Všechny výstupní trubky ze startovacích vzduchových kompresorů musí vést přímo do startovacích zásobníků na stlačený vzduch a všechny rozběhové trubky ze všech zásobníků stlačeného vzduchu k hlavním a pomocným motorům musí být úplně odděleny od systému výstupních trubek kompresoru.

.4

Musí se provést opatření, aby se vnikání oleje do systémů tlakového vzduchu snížilo na minimum a tyto systémy bylo možné vypouštět.

.1

Osobní a nákladní výtahy musí z hlediska rozměrů, prostorového uspořádání, počtu cestujících a/nebo množství zboží vyhovovat předpisům, které stanoví správa státu vlajky v každém jednotlivém případě nebo pro každý typ zařízení.

.2

Montážní výkresy a pokyny pro údržbu včetně předpisů pro pravidelné prohlídky musí schválit správa státu vlajky, která zkontroluje a schválí zařízení před jeho uvedením do provozu.

.3

Správa státu vlajky vydá po schválení osvědčení, které musí být uloženo na palubě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby pravidelné prohlídky uskutečňoval odborník pověřený správou nebo uznaná organizace.

.1

Elektrická zařízení musí být taková, aby

.2

Správa státu vlajky musí provést příslušné kroky, aby zajistila jednotnost v zavádění a uplatňování této části, co se týče elektrických zařízení (4).

.1

Nové lodě tříd C a D, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost lodi, a nové lodě tříd B, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost a pohon lodi, musí být vybaveny dvěma nebo více generátorovými soustrojími s takovým výkonem, aby výše uvedená zařízení mohla pracovat, i když je jedno ze soustrojí vyřazeno z provozu.

.2.1

Hlavní osvětlovací systém zajišťující osvětlení běžně přístupných částí lodi a používaných cestujícími a posádkou musí být zásobován z hlavního zdroje elektrické energie.

.2.2

Uspořádání hlavní elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících hlavní zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, hlavní rozvaděč a hlavní rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu nouzovou osvětlovací soustavu vyžadovanou pravidlem II-1/D/3.

.2.3

Uspořádání nouzové elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících nouzový zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, nouzový rozvaděč a nouzový rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu hlavní osvětlovací soustavu vyžadovanou tímto pravidlem II-1/D/2.

.3

Hlavní rozvaděč se musí nacházet v takové vzdálenosti od jedné hlavní generátorové stanice, aby souvislá běžná dodávka elektrické energie mohla být narušena jen požárem nebo jinou nehodou v prostoru, kde je namontováno generátorové soustrojí a rozvaděč.

.4

Na lodích tříd B, C a D postavených 1. ledna 2012 nebo později musí být ve všech kabinách doplňující osvětlení, které jasně označuje východ, aby cestující byli schopni najít cestu ke dveřím. Toto osvětlení, které může být napojeno na nouzový zdroj elektrické energie nebo mít soběstačný zdroj elektrické energie v každé kabině, se automaticky rozsvítí, když dojde k přerušení elektrické energie u normálního osvětlení kabiny, a zůstane rozsvícené po dobu minimálně 30 minut.

.1

Každá loď musí být vybavena soběstačným nouzovým zdrojem elektrické energie s nouzovým rozvaděčem umístěným nad přepážkovou palubou v dobře dostupném prostoru nepřiléhajícím ke strojovně kategorie A nebo ke strojovně a obsahujícím hlavní zdroj elektrické energie nebo hlavní rozvaděč.

.2

Jako nouzový zdroj elektrické energie může sloužit buď akumulátorová baterie vyhovující požadavkům odstavce.5, aniž by musela být znovu dobíjena nebo aniž by byla vystavena nadměrnému poklesu napětí, nebo generátor vyhovující požadavkům odstavce.5, poháněný spalovacím motorem s nezávislou dodávkou paliva, který má bod vzplanutí nejméně 43 °C s automatickým startovacím zařízením u nových lodí a schváleným startovacím zařízením u stávajících lodí a je vybavený přechodným zdrojem nouzové elektrické energie podle odstavce.6.

.3

Nouzový zdroj elektrické energie musí být uspořádán tak, aby účinně pracoval, když se loď nakloní na bok o 22,5° a když je sklon lodě podél lodního boku 10°. Nouzové generátorové soustrojí musí být schopné (nouzová generátorová soustrojí musí být schopna) pohotového rozběhu za každého studeného stavu, který se může případně vyskytnout a na nových lodích musí být schopné automatického rozběhu.

.4

Nouzový rozvaděč musí být umístěn co nejblíže k nouzovému zdroji energie.

.5

Nouzový zdroj energie vyžadovaný odstavcem.1 musí: