(EU) 2020/411Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/411 ze dne 19. listopadu 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, pokud jde o požadavky na bezpečnost osobních lodí ve vnitrostátní plavbě (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 83, 19.3.2020, s. 1-236 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 19. listopadu 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 8. dubna 2020 Nabývá účinnosti: 19. září 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/411

ze dne 19. listopadu 2019,

kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, pokud jde o požadavky na bezpečnost osobních lodí ve vnitrostátní plavbě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mezinárodní úmluvy uvedené v čl. 2 písm. a) směrnice 2009/45/ES byly změněny. Podrobný přezkum technických prvků rovněž ukázal, že byly vynechány některé dřívější změny mezinárodních úmluv.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2108 (2) změnila definici „rovnocenného materiálu“ tak, aby se směrnice 2009/45/ES vztahovala na hliníkové lodě. V zájmu harmonizovaného provádění je nutno do příloh směrnice 2009/45/ES zařadit několik technických upřesnění ohledně hliníkových lodí.

(3)

Směrnicí (EU) 2017/2108 byly navíc z působnosti směrnice 2009/45/ES vyloučeny osobní lodě kratší než 24 metrů. Technické požadavky na tyto lodě by proto měly být v příloze I směrnice 2009/45/ES zrušeny.

(4)

Dosavadní praxe odhalila u technických požadavků několik nejasností a nesrovnalostí, které spočívaly v chybějících nebo nesprávných odkazech.

(5)

V rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) bylo zjištěno, že kvůli zastaralému formátu přílohy I směrnice 2009/45/ES je mimořádně složité porovnávat bezpečnostní normy pro osobní lodě ve vnitrostátní plavbě s platnými mezinárodními požadavky. Program REFIT doporučil uvedenou přílohu zjednodušit, aby byla srozumitelnější.

(6)

Kromě tohoto zjednodušení a lepší srozumitelnosti a také aktualizace některých technických požadavků se považuje za vhodné rozčlenit přílohu I směrnice 2009/45/ES do dvou oddílů, z nichž jeden se vztahuje na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stadiu stavby před dnem 19. září 2021, a druhý na lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stadiu stavby ke dni 19. září 2021 nebo později. Oddíl 1 přílohy I obsahuje nejdůležitější aktualizace, pokud jde o odstranění všech ustanovení pro osobní lodě kratší než 24 m, ustanovení o ochraně proti hluku, postupy nouzového vlečení a požadavky na lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí.

(7)

Při dosavadním používání směrnice 2009/45/ES se ukázalo, že provedení aktualizací mezinárodních norem ve vnitrostátním právu, může trvat až 30 měsíců. Kontrola účelnosti v rámci programu REFIT proto doporučila zjistit, zda lze postup aktualizace urychlit, aby se členským státům snížily náklady na provedení. Zkušenosti s prováděním jiných směrnic v této oblasti ukázaly, že čas na přizpůsobení se revidovaným požadavkům Mezinárodní námořní organizace (IMO) lze zkrátit, pokud se k aktualizaci technických požadavků použije nařízení, a členským státům pak ani nevznikají náklady na provedení. Technické požadavky na bezpečnost a příslušné formuláře osvědčení uvedené v přílohách I, II a III směrnice 2009/45/ES by proto měly být stanoveny nařízením.

(8)

Aby měly hospodářské subjekty dostatek času přizpůsobit se pozměněným technickým požadavkům v přílohách tohoto nařízení a členské státy mohly zrušit svá vnitrostátní opatření, jimiž provádějí přílohy směrnice 2009/45/ES, a mohly svá vnitrostátní ustanovení upravit tak, aby byla zajištěna plná účinnost těchto pozměněných technických požadavků, mělo by být používání tohoto nařízení odloženo.

(9)

Směrnice 2009/45/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Směrnice 2009/45/ES se mění takto:

1)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

2)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

3)

Příloha III se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 19. září 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2108 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 40).


OBSAH

PŘÍLOHA I 13
ODDÍL 1 13
Bezpečnostní požadavky na nové a stávající osobní lodě ve vnitrostátní plavbě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před dnem 19. září 2021 13
KAPITOLA I 13
OBECNÁ USTANOVENÍ 13
KAPITOLA II-1 14
KONSTRUKCE – DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA, STROJNÍ A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 14
ČÁST A 14
VŠEOBECNĚ 14

1.

Pravidlo II-1/A/1: Definice vztahující se k části B (pravidlo 2) 14

2.

Pravidlo II-1/A/2: Definice vztahující se k částem C, D a E (pravidlo 3) 15
ČÁST A-1 16
KONSTRUKCE LODÍ 16

1.

Pravidlo II-1/A-1/1: Nové instalace materiálů obsahujících azbest (pravidlo 3-5) 16

2.

Pravidlo II-1/A-1/2: Konstrukční výkresy uchovávané na palubě a na pevnině (pravidlo 3-7) 16

3.

Pravidlo II-1/A-1/3: Vlečné a vodicí zařízení (pravidlo 3-8) 16

4.

Pravidlo II-1/A-1/4: Ochrana proti hluku (pravidlo 3-12) 17

5.

Pravidlo II-1/A-1/5: Postupy nouzového vlečení (pravidlo 3-4) 17
ČÁST B 17
STABILITA V NEPORUŠENÉM STAVU, DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA V NARUŠENÉM STAVU 17
Část B-1 17
Lodě postavené 1. ledna 2009 nebo později – možnost použití rezoluce MSC.216(82) 17
Část B-2 17
Lodě postavené před 1. lednem 2009 17

1.

Pravidlo II-1/B-2/1: Rezoluce o stabilitě v neporušeném stavu A.749(18), ve znění rezoluce MSC.75(69) 17

2.

Pravidlo II-1/B-2/2: Vodotěsné dělení 18

3.

Pravidlo II-1/B-2/3: Zaplavitelná délka (pravidlo 4) 18

4.

Pravidlo II-1/B-2/4: Přípustná délka oddílů (pravidlo 6) 19

5.

Pravidlo II-1/B-2/5: Zaplavitelnost (pravidlo 5) 19

6.

Pravidlo II-1/B-2/6: Faktor dělení 19

7.

Pravidlo II-1/B-2/7: Zvláštní požadavky na dělení lodi (pravidlo 7) 19

8.

Pravidlo II-1/B-2/8: Stabilita při poškození (pravidlo 8) 20

8-1

Pravidlo II-1/B-2/8-1: Stabilita osobních lodí typu ro-ro při poškození (pravidlo 8-1) 24

8-2

Pravidlo II-1/B-2/8-2: Zvláštní požadavky na osobní lodě typu ro-ro pro přepravu nejméně 400 cestujících(pravidlo 8-2) 24

8-3

Pravidlo II-1/B-2/8-3: Zvláštní požadavky na osobní lodě jiné než osobní lodě typu ro-ro pro přepravu nejméně 400 cestujících 25

9.

Pravidlo II-1/B-2/9: Přepážky kolizního prostoru a prostoru strojovny (pravidlo 10) 25

10.

Pravidlo II-1/B-2/10: Dvojitá dna (pravidlo 12) 26

11.

Pravidlo II-1/B-2/11: Určení, značení a zaznamenávání vodorysek dělení (pravidlo 13) 27

12.

Pravidlo II-1/B-2/12: Konstrukce a počáteční zkoušky vodotěsných přepážek atd. (pravidlo 14) 27

13.

Pravidlo II-1/B-2/13: Otvory ve vodotěsných přepážkách (pravidlo 15) 28

14.

Pravidlo II-1/B-2/14: Lodě pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků (pravidlo 16) 33

15.

Pravidlo II-1/B-2/15: Otvory v obšívce pod ponorovou mezí (pravidlo 17) 33

16.

Pravidlo II-1/B-2/16: Vodotěsnost osobních lodí nad ponorovou mezí (pravidlo 20) 35

17.

Pravidlo II-1/B-2/17: Uzávěr dveří pro nakládání lodního nákladu (pravidlo 20-1) 35

17-1

Pravidlo II-1/B-2/17-1: Vodotěsnost od paluby typu ro-ro (přepážková paluba) po prostory pod ní (pravidlo 20-2) 36

17-2

Pravidlo II-1/B-2/17-2: Přístup k palubám typu ro-ro (pravidlo 20-3) 36

17-3

Pravidlo II-1/B-2/17-3: Uzávěr přepážek na palubě typu ro-ro (pravidlo 20-4) 36

18.

Pravidlo II-1/B-2/18: Údaje o stabilitě lodi (pravidlo 22) 37

19.

Pravidlo II-1/B-2/19: Havarijní plány (pravidlo 23) 37

20.

Pravidlo II-1/B-2/20: Celistvost trupu a nástavby, předcházení poškození a jeho kontrola (pravidlo 23-2) 37

21.

Pravidlo II-1/B-2/21: Značení, pravidelná cvičení a prohlídky vodotěsných dveří atd. (pravidlo 24) 38

22.

Pravidlo II-1/B-2/22: Záznamy v lodním deníku (pravidlo 25) 38

23.

Pravidlo II-1/B-2/23: Zdvihací plošiny a rampy 38

24.

Pravidlo II-1/B-2/24: Zábradlí 38
ČÁST C 38
STROJNÍ ZAŘÍZENÍ 38

1.

Pravidlo II-1/C/1: Všeobecně (pravidlo 26) 38

2.

Pravidlo II-1/C/2: Spalovací motory (pravidlo 27) 39

3.

Pravidlo II-1/C/3: Uspořádání stokových čerpadel (pravidlo 21) 39

4.

Pravidlo II-1/C/4: Počet a typ stokových čerpadel (pravidlo 21) 41

5.

Pravidlo II-1/C/5: Prostředky pro zpětný chod (pravidlo 28) 42

6.

Pravidlo II-1/C/6: Kormidelní zařízení (pravidlo 29) 42

7.

Pravidlo II-1/C/7: Doplňující požadavky na elektrické a elektrohydraulické kormidelní zařízení (pravidlo 30) 44

8.

Pravidlo II-1/C/8: Větrací systémy ve strojovnách (pravidlo 35) 45

9.

Pravidlo II-1/C/9: Spojení mezi velitelským můstkem a strojovnou (pravidlo 37) 45

10.

Pravidlo II-1/C/10: Poplachová signalizace pro strojníky (pravidlo 38) 45

11.

Pravidlo II-1/C/11: Umístění nouzových zařízení (pravidlo 39) 45

12.

Pravidlo II-1/C/12: Ovládání strojního zařízení (pravidlo 31) 46

13.

Pravidlo II-1/C/13: Systémy parního potrubí (pravidlo 33) 48

14.

Pravidlo II-1/C/14: Systémy tlakového vzduchu (pravidlo 34) 48

15.

Pravidlo II-1/C/15: Ochrana proti hluku (pravidlo 36) 48

16.

Pravidlo II-1/C/16: Výtahy 48
ČÁST D 49
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 49

1.

Pravidlo II-1/D/1: Všeobecně (pravidlo 40) 49

2.

Pravidlo II-1/D/2: Hlavní zdroj elektrické energie a osvětlení (pravidlo 41) 49

3.

Pravidlo II-1/D/3: Nouzový zdroj elektrické energie (pravidlo 42) 50

4.

Pravidlo II-1/D/4: Doplňkové nouzové osvětlení pro lodě typu ro-ro (pravidlo 42-1) 51

5.

Pravidlo II-1/D/5: Prevence proti zasažení elektrickým proudem, požáru a jiným nebezpečím elektrickéhopůvodu (pravidlo 45) 51
ČÁST E 53
DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA LODĚ POSTAVENÉ SE STROJOVNAMI BEZ TRVALÉ OBSLUHY 53
Zvláštní posouzení (pravidlo 54) 53

1.

Pravidlo II-1/E/1: Všeobecně (pravidlo 46) 53

2.

Pravidlo II-1/E/2: Protipožární ochrana (pravidlo 47) 53

3.

Pravidlo II-1/E/3: Ochrana před zaplavením (pravidlo 48) 53

4.

Pravidlo II-1/E/4: Ovládání pohonu lodi z velitelského můstku (pravidlo 49) 54

5.

Pravidlo II-1/E/5: Komunikace (pravidlo 50) 54

6.

Pravidlo II-1/E/6: Poplašný systém (pravidlo 51) 54

7.

Pravidlo II-1/E/7: Bezpečnostní systémy (pravidlo 52) 55

8.

Pravidlo II-1/E/8: Zvláštní požadavky na strojní zařízení, kotle a elektrická zařízení (pravidlo 53) 55

9.

Pravidlo II-1/E/9: Automatický řídicí a poplašný systém (pravidlo 53.4) 55
ČÁST G 56
Lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí 56

1.

Pravidlo II-1/G/1: Požadavky na lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí (pravidlo 57) 56
KAPITOLA II-2 56
PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA, DETEKCE POŽÁRU A HAŠENÍ POŽÁRU 56
ČÁST A 56
VŠEOBECNĚ 56

1.

Pravidlo II-2/A/1: Základní zásady (pravidlo 2) 56

2.

Pravidlo II-2/A/2: Definice (pravidlo 3) 57

3.

Pravidlo II-2/A/3: Požární čerpadla, požární systém, hydranty, hadice a proudnice (pravidlo 4) 62

4.

Pravidlo II-2/A/4: Stabilní hasicí systémy (pravidla 5 + 8 + 9 + 10) 64

5.

Pravidlo II-2/A/5: Přenosné hasicí přístroje (pravidlo 6) 68

6.

Pravidlo II-2/A/6: Hasicí zařízení ve strojovnách (pravidlo 7) 69

7.

Pravidlo II-2/A/7: Zvláštní uspořádání ve strojovnách (pravidlo 11) 71

8.

Pravidlo II-2/A/8: Automatické postřikovací systémy, systémy detekce požáru a požárního poplachu (pravidlo 12) 71

9.

Pravidlo II-2/A/9: Stabilní systémy požární detekce a požárního poplachu (pravidlo 13) 73

10.

Pravidlo II-2/A/10: Opatření pro naftové palivo, mazací olej a jiné hořlavé oleje (pravidlo 15) 76

11.

Pravidlo II-2/A/11: Výstroj hasičů (pravidlo 17) 80

12.

Pravidlo II-2/A/12: Různá ustanovení (pravidlo 18) 81

13.

Pravidlo II-2/A/13: Protipožární plány (pravidlo 20) 84

14.

Pravidlo II-2/A/14: Provozní pohotovost a údržba 84

15.

Pravidlo II-2/A/15: Pokyny, školení na plavidle a cvičení 85

16.

Pravidlo II-2/A/16: Provoz 86
ČÁST B 86
PROTIPOŽÁRNÍ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ 86

1.

Pravidlo II-2/B/1: Konstrukce (pravidlo 23) 86

2.

Pravidlo II-2/B/2: Hlavní vertikální a horizontální požární úseky (pravidlo 24) 87

3.

Pravidlo II-2/B/3: Přepážky v hlavním vertikálním požárním úseku (pravidlo 25) 88

4.

Pravidlo II-2/B/4: Protipožární odolnost přepážek a palub na nových lodích pro přepravu více než 36 cestujících (pravidlo 26) 88

5.

Pravidlo II-2/B/5: Protipožární odolnost přepážek a palub na nových lodích pro přepravu nejvíce 36cestujících a stávajících lodích třídy B pro přepravu více než 36 cestujících (pravidlo 27) 94

6.

Pravidlo II-2/B/6: Únikové cesty (pravidlo 28) 99

6-1

Pravidlo II-2/B/6-1: Únikové cesty na osobních lodích typu ro-ro (pravidlo 28-1) 103

7.

Pravidlo II-2/B/7: Průniky a otvory v mezistěnách tříd „A“ a „B“ (pravidla 30, 31) 104

8.

Pravidlo II-2/B/8: Ochrana schodišť a výtahů v obytných a obslužných prostorách (pravidlo 29) 107

9.

Pravidlo II-2/B/9: Ventilační systémy lodí postavených před 1. lednem 2018 (pravidlo 32) 108

9a

Pravidlo II-2/B/9a: Ventilační systémy lodí 112

10.

Pravidlo II-2/B/10: Okna a kruhová lodní okna (pravidlo 33) 115

11.

Pravidlo II-2/B/11: Omezené používání hořlavého materiálu (pravidlo 34) 116

12.

Pravidlo II-2/B/12: Podrobnosti konstrukce (pravidlo 35) 117

13.

Pravidlo II-2/B/13: Stabilní systémy detekce požáru a požárního poplachu a automatický systém postřikování, detekce požáru a požárního poplachu (pravidlo 14) (pravidlo 36) 118

14.

Pravidlo II-2/B/14: Ochrana prostorů zvláštní kategorie (pravidlo 37) 119

15.

Pravidlo II-2/B/15: Požární hlídky, systémy detekce požáru, požárního poplachu a místního rozhlasu(pravidlo 40) 122

16.

Pravidlo II-2/B/16: Modernizace stávajících lodí třídy B pro přepravu více než 36 cestujících (pravidlo 41-1) 123

17.

Pravidlo II-2/B/17: Zvláštní požadavky na lodě pro přepravu nebezpečného nákladu (pravidlo 41) 125

18.

Pravidlo II-2/B/18: Zvláštní požadavky na přistávání vrtulníků 125
KAPITOLA III 125
ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY 125

1.

Pravidlo III/1: Definice (pravidlo 3) 125

2.

Pravidlo III/2: Komunikace, záchranná plavidla a záchranné čluny, osobní záchranné prostředky (pravidla 6 + 7 + 18 + 21 + 22) 125

3.

Pravidlo III/3: Systém všeobecného nouzového poplachu, systém místního rozhlasu, shromažďovací seznam a pokyny pro stav nouze, pracovníci s rádiovým spojením, návody k obsluze, příručkapro výcvik a pokyny pro údržbu (pravidla 6 + 8 + 9 + 19 + 20) 127

4.

Pravidlo III/4: Obsazení záchranných plavidel a dozor (pravidlo 10) 129

5.

Pravidlo III/5: Opatření pro shromáždění a nalodění do záchranných plavidel (pravidla 11 + 23 + 25) 129

5-1

Pravidlo III/5-1: Požadavky na osobní lodě typu ro-ro (pravidlo 26) 130

5-2

Pravidlo III/5-2: Plochy pro přistání vrtulníků a pro odvoz vrtulníkem (pravidlo 28) 132

5-3

Pravidlo III/5-3: Pomocný systém rozhodování pro velitele lodí (pravidlo 29) 132

6.

Pravidlo III/6: Spouštěcí stanoviště (pravidlo 12) 133

7.

Pravidlo III/7: Uložení záchranných plavidel (pravidla 13 + 24) 133

8.

Pravidlo III/8: Uložení záchranářských člunů (pravidlo 14) 134

8 a

Pravidlo III/8a: Uložení systémů evakuace z lodi (pravidlo 15) 134

9.

Pravidlo III/9: Zařízení pro spouštění a zpětné vytahování plavidel (pravidlo 16) 134

10.

Pravidlo III/10: Zařízení pro naloďování, spouštění a zpětné vytahování záchranářských člunů (pravidlo 17) 135

10 a

Pravidlo III/10 a: Záchrana osob z vody 136

11.

Pravidlo III/11: Pokyny pro stav nouze (pravidlo 19) 136

12.

Pravidlo III/12: Pracovní pohotovost, údržba a prohlídky (pravidlo 20) 136

13.

Pravidlo III/13: Výcvik a cvičení v opuštění lodi (pravidlo 19 + pravidlo 30) 136

14.

Pravidlo III/14: Záznamy (pravidlo 19.5) 137
KAPITOLA IV 138
RÁDIOVÉ SPOJENÍ 138

1.

Pravidlo IV/1: Zařízení pro rádiové spojení 138
ODDÍL 2 138
Bezpečnostní požadavky pro nové osobní lodě ve vnitrostátní plavbě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby ke dni 19. září 2021 nebo později. 138
KAPITOLA I 138
OBECNÁ USTANOVENÍ 138
KAPITOLA II-1 139
STAVBA – KONSTRUKCE, DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA, STROJNÍ A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 139
ČÁST A 139
VŠEOBECNĚ 139
Pravidlo II-1/A/3: Definice vztahující se k částem A-1, C, D a E 139
ČÁST A-1 140
KONSTRUKCE LODÍ 140
Pravidlo II-1/A-1/3-2: Ochranné nátěry balastních nádrží určených pouze pro mořskou vodu 140
Pravidlo II-1/A-1/3-4: Postupy nouzového vlečení 140
Pravidlo II-1/A-1/3-5: Nové instalace materiálů obsahujících azbest 140
Pravidlo II-1/A-1/3-7: Konstrukční výkresy uchovávané na palubě a na pevnině 141
Pravidlo II-1/A-1/3-8: Vlečné a vodicí zařízení 141
Pravidlo II-1/A-1/3-9: Prostředky pro nalodění a vylodění 141
Pravidlo II-1/A-1/3-12: Ochrana proti hluku 141
ČÁST B 142
STABILITA V NEPORUŠENÉM STAVU, DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA V NARUŠENÉM STAVU 142
ČÁST C 142
STROJNÍ ZAŘÍZENÍ 142
Pravidlo II-1/C/26: Všeobecně 142
Pravidlo II-1/C/27: Spalovací motory 142
Pravidlo II-1/C/28: Prostředky pro zpětný chod 142
Pravidlo II-1/C/29: Kormidelní zařízení 142
Pravidlo II-1/C/30: Doplňující požadavky na elektrické a elektrohydraulické kormidelní zařízení 145
Pravidlo II-1/C/31: Ovládání strojního zařízení 145
Pravidlo II-1/C/33: Systémy parního potrubí 146
Pravidlo II-1/C/34: Systémy tlakového vzduchu 147
Pravidlo II-1/C/35: Větrací systémy ve strojovnách 147
Pravidlo II-1/C/35-1: Uspořádání stokových čerpadel 147
Pravidlo II-1/C/37: Spojení mezi velitelským můstkem a strojovnou 150
Pravidlo II-1/C/38: Poplachová signalizace pro strojníky 150
Pravidlo II-1/C/39: Umístění nouzových zařízení 150
ČÁST D 151
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 151
Pravidlo II-1/D/40: Všeobecně 151
Pravidlo II-1/D/41: Hlavní zdroj elektrické energie a osvětlení 151
Pravidlo II-1/D/42: Nouzový zdroj elektrické energie 151
Pravidlo II-1/D/42-1: Doplňkové nouzové osvětlení pro lodě typu ro-ro 153
Pravidlo II-1/D/44: Startovací zařízení pro nouzová generátorová soustrojí 153
Pravidlo II-1/D/45: Prevence proti zasažení elektrickým proudem, požáru a jiným nebezpečím elektrického původu 154
ČÁST E 155
DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA LODĚ POSTAVENÉ SE STROJOVNAMI BEZ TRVALÉ OBSLUHY 155
Pravidlo II-1/E/46: Všeobecně 155
Pravidlo II-1/E/47: Protipožární ochrana 155
Pravidlo II-1/E/48: Ochrana před zaplavením 155
Pravidlo II-1/E/49: Ovládání pohonu lodi z velitelského můstku 156
Pravidlo II-1/E/50: Komunikace 156
Pravidlo II-1/E/51: Poplašný systém 156
Pravidlo II-1/E/52: Bezpečnostní systémy 157
Pravidlo II-1/E/53: Zvláštní požadavky na strojní zařízení, kotle a elektrická zařízení 157
Pravidlo II-1/E/54: Zvláštní posouzení 157
ČÁST G 158
Lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí 158
Pravidlo II-1/G/57: Požadavky na lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí 158
ČÁST Z 158
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY SMĚRNICE 2009/45/ES 158
Pravidlo II-1/Z/100: Zdvihací plošiny a rampy 158
Pravidlo II-1/Z/101: Zábradlí 158
Pravidlo II-1/Z/102: Výtahy 158
KAPITOLA II-2 158
PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA, DETEKCE POŽÁRU A HAŠENÍ POŽÁRU 158
ČÁST A 158
VŠEOBECNĚ 158
Pravidlo II-2/A/1 použití 158
Pravidlo II-2/A/2: Cíle protipožární ochrany a funkční požadavky 159
Pravidlo II-2/A/3: Definice 159
ČÁST B 163
PREVENCE POŽÁRU A VÝBUCHU 163
Pravidlo II-2/B/4: Pravděpodobnost vznícení 163
Pravidlo II-2/B/5: Potenciál pro rozvoj požáru 168
Pravidlo II-2/B/6: Potenciál pro vznik kouře a toxicita 169
ČÁST C 170
POTLAČENÍ POŽÁRU 170
Pravidlo II-2/C/7: Detekce a poplach 170
Pravidlo II-2/C/8: Ochrana proti šíření kouře 172
Pravidlo II-2/C/9: Izolování požáru 173
Pravidlo II-2/C/10: Hašení 195
Pravidlo II-2/C/11: Integrita konstrukce 203
ČÁST D 204
ÚNIKOVÁ CESTA 204
Pravidlo II-2/D/12: Informování posádky a cestujících 204
Pravidlo II-2/D/13: Únikové cesty 205
ČÁST E 210
PROVOZNÍ POŽADAVKY 210
Pravidlo II-2/E/14: Provozní pohotovost a údržba 210
Pravidlo II-2/E/15: Pokyny, školení na plavidle a cvičení 211
Pravidlo II-2/E/16: Provoz 212
ČÁST G 213
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY 213
Pravidlo II-2/G/18: Zvláštní požadavky na přistávání vrtulníků 213
Pravidlo II-2/G/19: Zvláštní požadavky na lodě pro přepravu nebezpečného nákladu 213
Pravidlo II-2/G/20: Ochrana prostor zvláštní kategorie a nákladových prostor typu ro-ro 213
KAPITOLA III 217
ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY 217
Pravidlo III/1: Definice (pravidlo 3) 217
Pravidlo III/2: Komunikace, záchranná plavidla a záchranné čluny, osobní záchranné prostředky (pravidla 6 + 7 + 18 + 21 + 22) 217
Pravidlo III/3: Systém všeobecného nouzového poplachu, systém místního rozhlasu, shromažďovací seznam a pokyny pro stav nouze, pracovníci s rádiovým spojením, návody k obsluze, příručka pro výcvika pokyny pro údržbu (pravidla 6 + 8 + 9 + 19 + 20) 219
Pravidlo III/4: Obsazení záchranných plavidel a dozor (pravidlo 10) 221
Pravidlo III/5: Opatření pro shromáždění a nalodění do záchranných plavidel (pravidla 11 + 23 + 25) 221
Pravidlo III/5-1: Požadavky na osobní lodě typu ro-ro (pravidlo 26) 222
Pravidlo III/5-2: Plochy pro přistání vrtulníků a pro odvoz vrtulníkem (pravidlo 28) 223
Pravidlo III/5-3: Pomocný systém rozhodování pro velitele lodí (pravidlo 29) 223
Pravidlo III/6: Spouštěcí stanoviště (pravidlo 12) 224
Pravidlo III/7: Uložení záchranných plavidel (pravidla 13 + 24) 224
Pravidlo III/8: Uložení záchranářských člunů (pravidlo 14) 225
Pravidlo III/8a: Uložení systémů evakuace z lodi (pravidlo 15) 225
Pravidlo III/9: Zařízení pro spouštění a zpětné vytahování plavidel (pravidlo 16) 225
Pravidlo III/10: Zařízení pro naloďování, spouštění a zpětné vytahování záchranářských člunů (pravidlo 17) 226
Pravidlo III/10 a: Záchrana osob z vody 226
Pravidlo III/11: Pokyny pro stav nouze (pravidlo 19) 226
Pravidlo III/12: Pracovní pohotovost, údržba a prohlídky (pravidlo 20) 227
Pravidlo III/13: Výcvik a cvičení v opuštění lodi (pravidlo 19 + pravidlo 30) 227
Pravidlo III/14: Záznamy (pravidlo 19.5) 228
KAPITOLA IV 228
RÁDIOVÉ SPOJENÍ 228
Pravidlo IV/1: Zařízení pro rádiové spojení 228

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA I

ODDÍL 1

BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY NA NOVÉ A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ VE VNITROSTÁTNÍ PLAVBĚ, JEJICHŽ KÝL BYL POLOŽEN NEBO KTERÉ BYLY V PODOBNÉM STÁDIU STAVBY PŘED DNEM 19. ZÁŘÍ 2021

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

1.

Oddíl 1 se vztahuje na nové a stávající osobní lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před dnem 19. září 2021.

4.

Stávající lodě tříd C a D nemusejí vyhovět pravidlům kapitoly II-1 a II-2 tohoto oddílu, pokud správa státu vlajky, pod jehož vlajkou má loď právo plout, zajistí, aby odpovídaly vnitrostátním pravidlům státu vlajky a aby tato pravidla zaručovala úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni, která se vztahuje na nové lodě tříd C a D nebo stávající lodě třídy B.

6.

Bez ohledu na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nemusejí lodě třídy D, jejichž plavba nepřesahuje námořní oblast A 1, jak je vymezeno v pravidle IV/2.12 úmluvy SOLAS z roku 1974, vyhovovat požadavkům na přepravu kapitoly IV úmluvy SOLAS z roku 1974, ovšem musí alespoň vyhovovat ustanovením kapitoly IV této přílohy.

7.

Pokud je to možné a přiměřené, ustanovení týkající se viditelnosti velitelského můstku pravidla V/22 úmluvy SOLAS z roku 1974 se použijí také na lodě, jejichž délka nepřesahuje 55 m, přičemž „délkou“ se rozumí délka vymezená pravidlem V/2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

8.

Pokud se v tomto oddíle vyžaduje uplatňování rezoluce IMO na stávajících lodích, lodích postavených do dvou let ode dne přijetí této rezoluce Mezinárodní námořní organizací, nemusejí tyto lodě odpovídat této rezoluci za předpokladu, že jsou v souladu s případnou předchozí platnou rezolucí (rezolucemi).

10.

V tomto oddíle označení „(pravidlo …)“, které je uvedeno za několika názvy pravidel, se týká pravidel úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění, z nichž uvedená pravidla vycházejí, tj.:

.1

Kapitola II-1: část A-1, viz SOLAS včetně změn z roku 2006.

.2

Kapitola II-1: část A a B, viz SOLAS včetně změn z let 96/98.

.3

Kapitola II-2: část A, pravidla II-2/A/1 a II-2/A/2, viz SOLAS včetně změn z let 1999/2000. Pravidlo II-2/A/1, odstavec 3, viz část F (Alternativní konstrukce a zařízení) revidované kapitoly II-2 (změny z roku 2000) SOLAS z roku 1974 pro nové lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později. Kapitola II-2: část A, pravidla II-2/A/3 až II-2/A/16 a část B, pravidla II-2/B/1 až II-2/B/18, viz SOLAS včetně změn z let 96/98.

.4

Kapitola III: viz změny SOLAS z let 96/98 a změny z let 2001–2003.

11.

Ustanovení použitelná na LODĚ TŘÍDY A lze nalézt v:

kapitole II-1/A-1, pravidle II-1/A-1/1,

kapitole II-1/B-2, pravidlech II-1/B-2/1, II-1/B-2/23 a II-1/B-2/24,

kapitole II-1/C, pravidlech II-1/C/1, II-1/C/3 a II-1/C/16,

kapitole II-2/A, pravidlech II-2/A/4, II-2/A/9 a II-2/A/12 a

kapitole II-2/B, pravidle II-2/B/6.

12.

Ustanovení použitelná na OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY A:

kapitola II-1/B-2, pravidla II-1/B-2/17-2 a II-1/B-2/20.

KAPITOLA II-1

KONSTRUKCE – DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA, STROJNÍ A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

ČÁST A

VŠEOBECNĚ

1.   Pravidlo II-1/A/1: Definice vztahující se k části B (pravidlo 2)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

.1

Vodoryskou dělení se rozumí vodoryska, která se používá k určení dělení lodi.

.2

Nejnižší vodoryskou dělení se rozumí vodoryska odpovídající největšímu ponoru plavidla, které připouštějí příslušné požadavky na dělení.

.2

Délkou lodi se rozumí délka měřená mezi svislicemi branými na vnějších koncích nejnižší vodorysky dělení.

.3

Šířkou lodi se rozumí maximální šířka mezi vnějšími hranami žeber, měřená na nejnižší vodorysce dělení nebo pod ní.

.4

Ponorem se rozumí svislá vzdálenost měřená uprostřed lodi od vnitřní základní čáry do nejnižší vodorysky dělení.

.5

Nosností se rozumí rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o měrné hmotnosti 1,025 při ponoru k nákladní vodorysce odpovídající určenému letnímu volnému boku a hmotností prázdné lodi.

.6

Hmotností prázdné lodi se rozumí výtlak lodi v tunách bez nákladu, pohonných hmot, mazacích olejů, balastové vody, pitné vody a napájecí vody v nádržích, zásob určených ke spotřebě a bez cestujících a posádky a jejich majetku.

.7

Přepážkovou palubou se rozumí nejhořejší paluba, na které jsou upevněny příčné vodotěsné přepážky.

.8

Ponorovou mezí se rozumí čára vedená minimálně 76 mm pod horní hranou přepážkové paluby na boku lodi.

.9

Zaplavitelností prostoru se rozumí procento prostoru, které může být zaplaveno vodou. Objem prostoru, který překračuje ponorovou mez, se měří jen do výše této hranice.

.10

Prostorem strojovny se rozumí prostor od vnitřní základní čáry k ponorové mezi a mezi vnějšími příčnými vodotěsnými přepážkami ohraničujícími prostor, kde se nachází hlavní a pomocné hnací strojní zařízení a kotle sloužící potřebám pohonu.

.11

Prostory pro cestující se rozumí prostory, kde jsou ubytováni a které používají cestující, kromě místností pro zavazadla, zásoby, potraviny a poštu.

.12

Vodotěsností konstrukce se rozumí, že voda pod hydrostatickým tlakem nemůže proniknout jakýmkoli směrem konstrukcí a to jak v neporušeném stavu, tak i při poškození konstrukce.

.13

Odolností vůči povětrnostním vlivům se rozumí, že voda nepronikne do lodi za jakýchkoli podmínek na moři.

.14

Osobní lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie podle definice v pravidle II-2/A/2.

2.   Pravidlo II-1/A/2: Definice vztahující se k částem C, D a E (pravidlo 3)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

.1

Ovládacím systémem kormidelního zařízení se rozumí zařízení, kterým se přenášejí povely z velitelského můstku na hnací jednotky kormidelního zařízení. Ovládací systém kormidelního zařízení zahrnuje vysílače, ovládače, hydraulická čerpadla a jejich motory, regulátory motorů, potrubí a kabely.

.2

Hlavním kormidelním zařízením se rozumí vlastní stroj, ovládač kormidla, hnací jednotky kormidelního stroje, přichází-li to v úvahu, a přídavné zařízení a prostředky přenosu točivého momentu na kormidelní peň (např. kormidelní páka nebo kvadrant), nutné pro pohyb kormidla za účelem řízení lodi za normálních provozních podmínek.

.2

Hnací jednotkou kormidelního zařízení se rozumí:

.1

v případě elektrického kormidelního zařízení elektrický motor a jeho elektrické vybavení;

.2

v případě elektrohydraulického kormidelního zařízení elektrický motor a jeho elektrické vybavení a připojené čerpadlo;

.3

v případě jiného hydraulického kormidelního zařízení hnací motor a připojené čerpadlo.

.3

Pomocným kormidelním zařízením se rozumí zařízení kromě jakékoli části hlavního kormidelního zařízení potřebné k řízení lodi v případě závady na hlavním kormidelním zařízení ale bez kormidelní páky nebo kvadrantu nebo komponentů sloužících stejnému účelu.

.4

Normálním provozním a obyvatelným stavem se rozumí takový stav, ve kterém loď jako celek, strojní zařízení, technické vybavení, hlavní a pomocné prostředky zajišťující pohon, schopnost kormidlovat, bezpečná navigace, ochrana proti ohni a proti zaplavení, vnitřní a vnější spojení a signály, prostředky k opuštění lodi a vrátky záchranných člunů, jakož i podmínky pohodlného ubytování jsou v pořádku a fungují normálně.

.5

Stavem nouze se rozumí stav, za kterého zařízení potřebná pro normální provoz a obyvatelnost nejsou v provozuschopném stavu pro závadu na hlavním zdroji elektrické energie.

.6

Hlavním zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj určený k napájení hlavního rozvaděče elektrickou energií, rozváděnou do všech zařízení potřebných k udržování lodi v normálním provozním a obyvatelném stavu.

.7

Poruchovým stavem lodi se rozumí stav, v němž hlavní pohonné stroje, kotle a pomocná zařízení nefungují z důvodu výpadku energie.

.8

Hlavní generátorovou stanicí se rozumí prostor, v němž se nachází hlavní zdroj elektrické energie.

.9

Hlavním rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který je přímo napájen z hlavního zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do lodních zařízení.

.10

Nouzovým rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie je napájen přímo z nouzového zdroje elektrické energie nebo přechodného nouzového zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do nouzových zařízení.

.11

Nouzovým zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj elektrické energie určený k napájení nouzového rozvaděče v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie.

.12

Nejvyšší provozní rychlostí vpřed se rozumí nejvyšší návrhová rychlost, kterou je loď za plavby na moři schopná udržet i při největším ponoru.

.13

Nejvyšší rychlostí vzad se rozumí rychlost, kterou může loď dosáhnout s největším navrhovaným výkonem strojů při pohybu vzad a při největším ponoru.

.14a)

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

.14b)

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

.1

spalovací motory používané pro hlavní pohon nebo

.2

spalovací motory určené k jinému účelu než hlavnímu pohonu o celkovém výkonu nejméně 375 kW nebo

.3

každý kotel vytápěný naftou nebo palivová jednotka.

.15

Strojním pohonem systému řízení se rozumí hydraulické zařízení dodávající energii pro otáčení kormidelním pněm a sestávající z hnací jednotky nebo hnacích jednotek kormidelního zařízení, včetně přívodního potrubí a armatur a ovladače kormidla. Strojní pohon systému řízení může mít společné mechanické komponenty, tj. kormidelní páku nebo kvadrant a kormidelní peň nebo komponenty sloužící stejnému účelu.

.16

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

ČÁST A-1

KONSTRUKCE LODÍ

1.   Pravidlo II-1/A-1/1: Nové instalace materiálů obsahujících azbest (pravidlo 3-5)

VŠECHNY LODĚ

.1

Toto pravidlo II-1/A-1/1 se použije na materiály použité na konstrukci, strojní zařízení, elektrická zařízení a vybavení, na která se vztahují pravidla v této příloze.

.2

Nová instalace materiálů, které obsahují azbest, je zakázána pro všechny lodě.

2.   Pravidlo II-1/A-1/2: Konstrukční výkresy uchovávané na palubě a na pevnině (pravidlo 3-7)

LODĚ TŘÍD B, C a D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2012 NEBO POZDĚJI:

.1

Na palubě lodí postavených 1. ledna 2012 nebo později se uchovává sada konstrukčních výkresů lodi v konečném stavu a jiných plánů, které ukazují následné konstrukční změny.

.2

Další sadu těchto výkresů společnost uchovává na pevnině, jak je vymezeno v pravidle IX/1.2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

.3

Viz oběžník MSC/1135 IMO „Konstrukční výkresy lodi v konečném stavu, které se uchovávají na palubě lodi a na pevnině“.

3.   Pravidlo II-1/A-1/3: Vlečné a vodicí zařízení (pravidlo 3-8)

LODĚ TŘÍD B, C a D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2012 NEBO POZDĚJI:

.1

Lodě musí být vybaveny zařízením a vybavením s dostatečně bezpečným provozním zatížením umožňujícím bezpečné provedení veškerých vlečných a vodicích operací spojených s obvyklým provozem lodi.

.2

Zařízení a vybavení podle bodu 1 musí splňovat normy stanovené pro klasifikaci pravidly uznaného subjektu nebo rovnocennými pravidly používanými správou podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2009/15/ES.

.3

Viz oběžník MSC/1175 IMO „Pokyny o vlečném a vodicím zařízení na palubě“.

.4

Na každém vybavení nebo jednotlivém zařízení podle tohoto pravidla II-1/A-1/3 musí být jasně vyznačena veškerá omezení spojená s jeho bezpečným provozem s ohledem na pevnost jeho připojení k lodní konstrukci.

4.   Pravidlo II-1/A-1/4: Ochrana proti hluku (pravidlo 3-12)

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2018 NEBO POZDĚJI:

.1

Lodě o hrubé prostornosti 1600 tun a více musí být konstruovány tak, aby byl omezen hluk na palubě a aby byla zajištěna ochrana pracovníků před hlukem v souladu s předpisy organizace IMO o úrovni hluku na palubách lodí, přijatými Výborem pro námořní bezpečnost rezolucí MSC.337(91), v platném znění schváleném organizací IMO.

5.   Pravidlo II-1/A-1/5: Postupy nouzového vlečení (pravidlo 3-4)

LODĚ TŘÍDY B

.1

Pro každou loď musí být stanoven individuální postup nouzového vlečení. Tento postup musí být k dispozici na palubě lodi, aby mohl být použit v mimořádných situacích a musí se opírat o stávající uspořádání a vybavení na palubě lodi.

.2

Postup (viz „Pokyny pro vlastníky/provozovatele k přípravě postupů nouzového vlečení“ (MSC.1/Circ.1255) zahrnuje:

.1

výkresy přídě a zádi se znázorněním možných uspořádání nouzového vlečení;

.2

soupis palubního vybavení, které lze použít k nouzovému vlečení;

.3

komunikační prostředky a metody a

.4

vzorové postupy pro snazší přípravu a provedení nouzového vlečení.

ČÁST B

STABILITA V NEPORUŠENÉM STAVU, DĚLENÍ LODI NA ÚSEKY A STABILITA V NARUŠENÉM STAVU

Část B-1

Lodě postavené 1. ledna 2009 nebo později – možnost použití rezoluce MSC.216(82)

Na lodě tříd B, C a D, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stadiu stavby dne 1. ledna 2009 nebo později, se použijí požadavky v části B-2 nebo případně příslušná ustanovení úmluvy SOLAS, kapitoly II-I, části B, jak je stanoveno v příloze 2 rezoluce MSC 216(82).

Část B-2

Lodě postavené před 1. lednem 2009

1.   Pravidlo II-1/B-2/1: Rezoluce o stabilitě v neporušeném stavu A.749(18), ve znění rezoluce MSC.75(69)

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D:

Nové lodě všech tříd musí vyhovovat odpovídajícím ustanovením předpisu o stabilitě v neporušeném stavu pro osobní lodě, který byl přijat rezolucí IMO A.749(18) v platném znění.

Jestliže členské státy považují uplatnění kritéria bouřlivého větru a kolébání stanoveného v rezoluci IMO A.749(18) v platném znění za nevhodné, lze použít alternativní přístup zajišťující uspokojivou stabilitu. Ten by měl být podložen důkazy zaslanými Komisi, která potvrdí, že bylo dosaženo odpovídající úrovně bezpečnosti.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍD A A B:

Všechny stávající lodě tříd A a B musí za všech podmínek zatížení vyhovět následujícím kritériím stability s příslušnými úpravami vlivu volné hladiny kapalných látek v nádržích v souladu s předpoklady odstavce 3.3 rezoluce IMO A.749(18) v platném znění, nebo rovnocenným:

a)

Plocha pod křivkou ramene stability (křivka GZ) nesmí být menší než:

i)

0,055 metr-radiánů až do 30 ° náklonu plavidla;

ii)

0,09 metr-radiánů do 40 c náklonu plavidla nebo úhlu zaplavení, tj. náklonu plavidla, při němž by spodní hrany všech otvorů v lodním trupu, nástavbách nebo palubních přístřešcích, které nelze vodotěsně uzavřít, byly ponořeny, kdyby byl tento úhel menší než 40 °,

iii)

0,03 metr-radiánů při náklonu mezi 30 °a 40 ° nebo mezi 30 ° a úhlem zaplavení, je-li tento úhel menší než 40 °;

b)

Rameno stability GZ musí být nejméně 0,20 metru při náklonu plavidla na 30 ° nebo více.

c)

Maximální rameno stability GZ se vyskytuje u úhlu náklonu převyšujícího 30 °, ale ne méně než 25 °.

d)

Počáteční příčná metacentrická výška nesmí být menší než 0,15 metru.

Podmínky zatížení, které je nutné vzít v úvahu, aby se ověřila shoda s výše uvedenými podmínkami stability, musí zahrnovat alespoň podmínky uvedené v odstavci 3.5.1.1 rezoluce IMO A.749(18) v platném znění.

Všechny stávající lodě tříd A a B musí rovněž vyhovět doplňujícím kritériím stanoveným v rezoluci IMO A.749(18) v platném znění, odstavci 3.1.2.6 (doplňková kritéria pro osobní lodě) a odstavci 3.2 (kritérium bouřlivého větru a kolébání).

Jestliže členské státy považují uplatnění kritéria bouřlivého větru a kolébání stanoveného v rezoluci IMO A.749(18) v platném znění za nevhodné, lze použít alternativní přístup zajišťující uspokojivou stabilitu. Ten by měl být podložen důkazy zaslanými Komisi, která potvrdí, že bylo dosaženo odpovídající úrovně bezpečnosti.

2.   Pravidlo II-1/B-2/2: Vodotěsné dělení

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Každá loď musí být rozdělena přepážkami na vodotěsné oddíly, které musí být vodotěsné až do přepážkové paluby a jejichž maximální délka se vypočítá podle zvláštních požadavků stanovených níže.

Namísto těchto požadavků lze uplatnit pravidla o dělení a stabilitě osobních lodí jako rovnocenná části B kapitoly II Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1960, jak je uvedena v rezoluci IMO A.265(VIII), jsou-li použita jako celek.

Každá další část vnitřní konstrukce, která ovlivňuje dělení lodi, musí být vodotěsná.

3.   Pravidlo II-1/B-2/3: Zaplavitelná délka (pravidlo 4)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Zaplavitelná délka v daném bodě je největší část délky lodi, jejíž střed se nachází v tomto bodě, která může být zaplavena za předpokladu níže uvedené zaplavitelnosti, aniž by se loď ponořila pod ponorovou mez.

.2

V případě, že loď nemá průběžnou přepážkovou palubu, lze zaplavitelnou délku v každém bodě stanovit podle předpokládané průběžné ponorové meze, jejíž žádný bod neleží níž než 76 mm pod horní hranou paluby na boku lodi, kde jsou vodotěsně spojeny přepážky a obšívka.

.3

Je-li část předpokládané ponorové meze značně pod palubou, k níž vedou přepážky, může správa státu vlajky povolit omezené zmírnění ve vodotěsnosti u těch částí přepážek, které jsou nad ponorovou mezí a bezprostředně pod vyšší palubou.

4.   Pravidlo II-1/B-2/4: Přípustná délka oddílů (pravidlo 6)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Nejvyšší přípustná délka oddílu, jejíž střed leží v nějakém bodu délky lodě, se vypočítává vynásobením zaplavitelné délky příslušným koeficientem nazývaným faktor dělení.

5.   Pravidlo II-1/B-2/5: Zaplavitelnost (pravidlo 5)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Určité předpoklady uvedené v pravidle II-1/B-2/3 se týkají zaplavitelnosti prostoru pod ponorovou mezí.

Při stanovení zaplavitelné délky se vychází z předpokládané průměrné zaplavitelnosti prostoru pod ponorovou mezí uvedené v tabulce pravidla II-1/B-2/8.3.

6.   Pravidlo II-1/B-2/6: Faktor dělení

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ RO-RO TŘÍDY B:

Faktor dělení musí mít tuto hodnotu:

1,0, pokud je loď oprávněna přepravovat méně než 400 osob, a

1,0, pokud je loď při délce L < 55 oprávněna přepravovat 400 osob nebo více, a

0,5, pokud je loď oprávněna přepravovat 400 osob nebo více.

Stávající osobní lodě ro-ro třídy B musí vyhovět těmto požadavkům nejpozději ke dni splnění požadavků stanovených pravidlem II-1/B-2/8-2, odstavec 2.

STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ JINÉ NEŽ TYPU RO-RO TŘÍDY B:

Faktor dělení musí mít tuto hodnotu: 1,0

7.   Pravidlo II-1/B-2/7: Zvláštní požadavky na dělení lodi (pravidlo 7)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Vedou-li v jedné nebo více částech lodi vodotěsné přepážky k vyšší palubě, než ve zbývající části lodi, a je žádoucí, aby toto vyšší vedení přepážek bylo využito ve výpočtu zaplavitelné délky, pak lze v každé této části lodi použít zvláštní ponorové meze, pokud:

.1

boky lodi sahají po celé délce lodi až po palubu, která odpovídá nejvyšší ponorové mezi, a všechny otvory v obšívce po celé délce lodi pod touto palubou se pro účely pravidla II-1/B-2/15 pokládají za otvory pod ponorovou mezí a

.2

žádný z obou oddílů přiléhajících ke ‚stupni‘ v přepážkové palubě nepřesahuje přípustnou délku určenou podle jeho ponorové meze a kromě toho jejich celková délka nepřekračuje dvojnásobek přípustné délky vypočtené na základě dolní ponorové meze.

.2

Oddíl může překročit přípustnou délku stanovenou směrnicemi pravidla II-1/B-2/4, pokud celková délka každého páru sousedních oddílů, k nimž daný oddíl patří, nepřesáhne zaplavitelnou délku, nebo dvojnásobek přípustné délky, podle toho, která hodnota je menší.

.3

Hlavní příčná přepážka může mít výstupek, pokud všechny části výstupku leží uvnitř svislých rovin vedených na obou bocích lodi ve vzdálenosti od obšívky rovnající se jedné pětině šířky lodi, měřeno kolmo k ose lodi v rovině nejnižší vodorysky dělení. Každá část výstupku, která leží vně těchto hranic, se považuje za stupeň v souladu s odstavcem 6.

.4

Má-li hlavní příčná přepážka výstupek nebo stupeň, použije se pro určení dělení odpovídající rovinná přepážka.

.5

Má-li hlavní příčný vodotěsný oddíl místní dělení a prokáže-li se správě státu vlajky, že po každém předpokládaném poškození boku lodě, které se rozprostírá na délce 3,0 m plus 3 % délky lodě nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodě, podle toho, která hodnota je menší, nebude celý objem hlavního oddílu zaplaven, lze povolit přiměřené zvětšení přípustné délky vyžadované jinak u tohoto oddílu. V tomto případě nesmí být velikost účinného vztlaku předpokládaná na nepoškozené straně větší než je velikost účinného vztlaku předpokládaná na poškozené straně.

Toto zvětšení přípustné délky lze udělat jen tehdy, není-li v rozporu s pravidlem II-1/B-2/8.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.6

Hlavní příčná přepážka může mít stupně, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

.1

celková délka dvou oddílů rozdělených danou přepážkou nepřekračuje buď 90 % zaplavitelné délky, nebo dvojnásobek přípustné délky, avšak u lodí, jejichž faktor dělení se rovná 1, celková délka obou oddílů nesmí překročit přípustnou délku;

.2

další dělení je provedeno v místě stupně, aby byla zachována stejná úroveň bezpečnosti jako úroveň zajištěná rovinnou přepážkou;

.3

oddíl, nad kterým se stupeň nachází, nepřekračuje přípustnou délku odpovídající ponorové mezi, vedené 76 mm pod stupněm.

.7

Na lodích o délce nejméně 100 metrů musí být jedna z hlavních příčných přepážek za předním kolizním prostorem upevněna v takové vzdálenosti od přední svislice, která není větší než přípustná délka.

.8

Je-li vzdálenost mezi dvěma sousedními hlavními příčnými přepážkami, nebo mezi jim odpovídajícími rovinnými přepážkami, nebo vzdálenost mezi příčnými rovinami procházejícími nejbližšími částmi stupňů přepážek menší než 3,0 metry plus 3 % délky lodi, nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodi, podle toho, která délka je kratší, pak jen jedna z těchto přepážek bude považována za určující pro dělení lodi.

.9

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, pak celková délka jakýchkoli dvou sousedních oddílů nesmí překročit zaplavitelnou délku.

8.   Pravidlo II-1/B-2/8: Stabilita při poškození (pravidlo 8)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1.1

Za všech provozních podmínek musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby loď mohla odolat poslední fázi zaplavení kteréhokoli z hlavních oddílů, jejichž požadovaná délka musí být v rozmezí zaplavitelné délky.

.1.2

Jsou-li dva sousední hlavní oddíly rozděleny stupňovitou přepážkou za podmínek pododstavce 6.1 pravidla II-1/B-2/7, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení obou těchto sousedních oddílů.

.1.3

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení kteréhokoliv ze dvou sousedních oddílů.

.2.1

Požadavky pododstavce.1 se stanoví výpočtem, který je v souladu s pododstavci.3,.4 a.6 a který bere v úvahu rozměry a konstrukční charakteristiky lodi a vybavení a rozmístění poškozených oddílů. Při tomto výpočtu se předpokládají nejhorší možné provozní podmínky, pokud jde o stabilitu.

.2.2

Navrhuje-li se vestavění palub, vnitřních stěn nebo podélných přepážek dostatečné tloušťky, aby se zamezilo dalšímu pronikání vody, musí se tato omezení vzít náležitě v úvahu ve výpočtech.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ RO-RO TŘÍDY B A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ JINÉ NEŽ RO-RO TŘÍDY B POSTAVENÉ 29. DUBNA 1990 NEBO POZDĚJI:

.2.3

Stabilita vyžadovaná v konečném stavu po poškození, případně po vyrovnání plavidla se stanoví takto:

.2.3.1

Křivka vratného ramene stability musí mít minimální rozsah 15 stupňů za úhel rovnovážné polohy. Tento rozsah lze snížit na 10 stupňů v případě, že plocha pod křivkou vratného ramene stability odpovídá ploše stanovené v pododstavci.2.3.2 a ploše vynásobené koeficientem 15/rozsah, kde rozsah je vyjádřen ve stupních.

.2.3.2

Oblast pod křivkou vratného ramene stability musí být minimálně 0,015 metr-radiánů měřených od úhlu rovnovážné polohy k menšímu:

.1

úhlu, při němž dochází k postupnému zaplavení;

.2

úhlu 22 ° (měřeno od kolmice) v případě zaplavení jednoho oddílu, nebo 27 ° (měřeno od kolmice) v případě souběžného zaplavení dvou sousedních oddílů.

.2.3.3

Vratné rameno stability se vypočítává v rozsahu pozitivní stability s přihlédnutím k největšímu z následujících klopných momentů:

.1

nakupení všech cestujících na jednu stranu;

.2

spuštění všech plně naložených záchranných plavidel na vodu na jedné straně lodi za pomoci člunových jeřábů;

.3

tlak větru;

podle vzorce:

Image 1

Rameno stability však nesmí být v žádném případě menší než 0,10 metru.

.2.3.4

Pro účely výpočtu klopného momentu v odstavci.2.3.3 se musí vzít v úvahu tyto předpoklady:

.1

Klopný moment způsobený nakupením cestujících:

.1.1

čtyři osoby na metr čtvereční;

.1.2

hmotnost 75 kg na každého cestujícího;

.1.3

cestující se rozdělí do palubních prostor, které jsou k dispozici na jedné straně lodi, a to na palubách, kde jsou umístěna stanoviště pro shromažďování, čímž vytváří nejméně příznivý klopný moment.

.2

Klopný moment způsobený spuštěním všech plně naložených záchranných plavidel na vodu na jedné straně lodi za pomoci člunových jeřábů:

.2.1

počítá se s tím, že všechna záchranná plavidla a čluny upevněné na té straně, na kterou se loď naklonila po poškození, budou vyklopeny ven plně naloženy a připraveny ke spuštění na vodu;

.2.2

u záchranných člunů, které jsou způsobilé k tomu, aby byly spuštěny plně naložené na vodu z místa uložení na lodi, je nutné vzít v úvahu během jejich spuštění na vodu maximální klopný moment;

.2.3

počítá se s tím, že plně naložené záchranné vory zavěšené na člunových jeřábech na té straně, na kterou se loď po poškození naklonila, budou vyklopeny ven a připraveny ke spuštění na vodu;

.2.4

osoby nenacházející se v záchranných prostředcích, které jsou zavěšeny, nezpůsobí dodatečný klopný nebo vyrovnávací moment;

.2.5

u záchranných prostředků na opačné straně lodi, než na kterou se loď naklonila, se počítá s tím, že jsou v úložné poloze.

.3

Klopné momenty způsobené tlakem větru:

.3.1

třída B: použije se tlak větru 120 N/m2;

třída C a D: použije se tlak větru 80 N/m2;

.3.2

výpočtová plocha je boční plocha lodi nad vodoryskou odpovídající nepoškozenému stavu;

.3.3

rameno momentu je svislá vzdálenost od bodu v jedné polovině středního ponoru v nepoškozeném stavu k těžišti boční plochy.

.2.4

Vyskytne-li se postupné velké zaplavení, které způsobí rychlé snížení vratného ramena o 0,04 metru nebo více, pak se musí mít za to, že křivka vratného ramene stability je ukončena při úhlu, při kterém se vyskytuje postupné zaplavení a rozsah a oblast uvedená v odstavci 2.3.1 a 2.3.2 se měří podle tohoto úhlu.

.2.5

V případech, kdy je postupné zaplavení omezené povahy, že nadále nepokračuje a tím způsobuje přijatelně pomalé snížení vyrovnávacího ramena páky o méně než 0,04 metru, zbylá křivka se úměrně zkrátí s předpokladem, že postupně zaplavený prostor je takto zaplaven od začátku.

.2.6

Ve střední fázi zaplavení musí mít maximální rameno stability nejméně 0,05 metru a rozsah pozitivního vyrovnávacího ramena páky musí být nejméně 7 metrů. Ve všech případech je třeba počítat jen s jednou trhlinou v lodním trupu a jen jednou plochou.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.3

Pro výpočet stability v narušeném stavu je objemová a prostorová zaplavitelnost tato:

Prostory

Zaplavitelnost

(%)

Určené pro náklad nebo zásoby

60

Obsazené kabinami

95

Obsazené strojním zařízením

85

Určené pro kapalné látky

0 nebo 95 (1)

Vyšší úroveň zaplavení lze předpokládat v prostorech v blízkosti poškození, není-li v nich podstatná část ubytovacích prostor nebo strojovny anebo většina nákladu či zásob.

.4

Předpokládaný rozsah poškození je tento:

.1

podélný rozsah: 3,0 metry plus 3 % délky lodi, nebo 11,0 metrů nebo 10 % z délky lodi podle toho, která hodnota je menší;

.2

příčný rozsah (měřený ve výšce nejnižší vodorysky dělení v pravém úhlu k ose): vzdálenost jedné pětiny šířky lodi a

.3

svislý rozsah: od základní čáry nahoru bez omezení;

.4

způsobí-li jakékoli poškození menšího rozsahu, než jaký je uveden v pododstavcích.4.1,.4.2 a.4.3 horší stav, pokud jde o náklon lodě na stranu nebo ztrátu metacentrické výšky, počítá se s tímto poškozením ve výpočtech.

.5

Nesouměrné zaplavení se musí vhodnými opatřeními omezit na minimum. Je-li nutné korigovat velké úhly náklonu lodi na stranu, musí opatření fungovat pokud možno sama, ale v každém případě musí být armatury pro příčné zaplavení vybaveny ovládacími prvky a musí dát ovládat z místa nad přepážkovou palubou. U nových lodí tříd B, C a D nesmí maximální úhel náklonu lodi na stranu po zaplavení, ale před vyrovnáním, přesáhnout 15 °. Vyžaduje-li se vybavení lodi potrubím pro příčné zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut. Veliteli lodi musí být poskytnuty vhodné údaje o zařízení příčného zaplavení, které jsou k dispozici.

.6

Konečný stav lodi po poškození a v případě nesouměrného zaplavení poté, co byla provedená opatření pro vyrovnání lodi, musí být tento:

.1

v případě souměrného zaplavení je pozitivní zbývající metacentrická výška minimálně 50 mm počítaná metodou stálého výtlaku;

.2a

pokud není v odstavci 6.2b stanoveno jinak, v případě nesouměrného zaplavení nesmí u lodí třídy B (nových a stávajících) úhel náklonu lodi při zaplavení jednoho oddílu přesáhnout 7 ° a u lodí tříd C a D (nových) 12 °.

U souběžného zaplavení dvou sousedních oddílů lze u stávajících a nových lodí třídy B připustit náklon lodi 12 °, pokud faktor dělení není nikde v zaplavené části lodi vyšší než 0,50;

.2b

u stávajících osobních lodí jiných než ro-ro třídy B, postavených 29. dubna 1990 nebo dříve, u asymetrického zaplavení, nesmí náklon překročit 7 °, kromě výjimečných případů, kdy správa může povolit doplňkový náklon vzhledem k asymetrickému momentu, ale v žádném případě nesmí výsledný náklon překročit 15 °;

.3

ponorová mez nesmí být v žádném případě v konečném stádiu zaplavení ponořena. Má-li se za to, že ponorová mez se může na přechodnou dobu zaplavení ponořit pod vodu, může správa státu vlajky vyžadovat taková šetření a opatření, jaká bude považovat za nutná pro bezpečnost lodi.

.7

Veliteli lodi se musí poskytnout údaje nutné k udržení dostatečné stability v neporušeném stavu za provozních podmínek, aby měla loď možnost odolat velkému poškození. V případě lodí vyžadujících zařízení pro příčné vyrovnání musí být velitel lodi informován o podmínkách stability, z nichž vycházejí výpočty náklonu lodě na stranu, a upozorněn na to, že pokud loď utrpí poškození, může za nepříznivých podmínek stability dojít k nadměrnému náklonu lodi.

.8

Údaje uvedené v odstavci.7, které mají veliteli lodi umožnit udržet dostatečnou stabilitu v neporušeném stavu, musí obsahovat informace s uvedením největší přípustné výšky těžiště lodi nad kýlem (KG) nebo alternativně nejmenší přípustnou metacentrickou výšku (GM) pro rozsah ponorů nebo výtlaků dostatečných k pokrytí všech provozních podmínek. Údaje musí ukazovat vliv různých sklonů lodi přihlížejících k provozním mezním hodnotám.

.9

Každá loď musí mít na přídi a zádi jasně označené stupnice ponorů. V případě, že značky ponorů nejsou na místech, kde se dají snadno přečíst, nebo provozní omezení v dané námořní dopravě ztěžují čtení značky ponoru, musí být loď vybavena spolehlivým systémem zjišťování ponoru, který je schopen určit ponory na přídi a zádi.

.10

Když je dokončeno naložení lodi a před jejím vyplutím musí velitel lodi určit sklon a stabilitu lodi a také zjistit a zaznamenat, zda loď vyhovuje kritériím stability podle příslušných pravidel. Stabilita lodě se určuje vždy výpočtem. Za tímto účelem lze použít počítač pro elektronický výpočet zatížení a stabilitu nebo rovnocenné prostředky.

.11

Správa státu vlajky neposkytne žádné zmírnění požadavků na porušenou stabilitu, pokud se neprokáže, že metacentrická výška nepoškozené lodi nutná pro splnění těchto požadavků je za jakýchkoli provozních podmínek pro zamýšlený provoz nadměrná.

.12

Zmírnění požadavků na porušenou stabilitu při poškození se poskytne jen ve výjimečných případech a za podmínky, že bude správě státu vlajky vyhověno, aby části, uspořádání a jiné charakteristické znaky lodi byly pro stabilitu po poškození nejvhodnější, což lze za určitých okolností prakticky a důvodně přijmout.

8-1   Pravidlo II-1/B-2/8-1: Stabilita osobních lodí typu ro-ro při poškození (pravidlo 8-1)

STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY B:

.1

Stávající osobní lodě typu ro-ro třídy B musí vyhovovat pravidlu II-1/B-2/8 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po dni shody předepsané níže v souladu s hodnotou A/Amax definovanou v příloze oběžníku MSC 574 „Postup výpočtu pro stanovení charakteristických veličin funkční schopnosti stávajících osobních lodí typu ro-ro s použitím zjednodušené metody vycházející z rezoluce A.265(VIII)“.

Hodnota A/Amax:

Datum shody:

méně než 85 %

1. října 1998

85 % nebo více, ale méně než 90 %

1. října 2000

90 % nebo více, ale méně než 95 %

1. října 2002

95 % nebo více, ale méně než 97,5 %

1. října 2004

97,5 % nebo více

1. října 2005

8-2   Pravidlo II-1/B-2/8-2: Zvláštní požadavky na osobní lodě typu ro-ro pro přepravu nejméně 400 cestujících (pravidlo 8-2)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY B:

Bez ohledu na pravidla II-1/B-2/8 a II-1/B-2/8-1:

.1

nové osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat odstavci 2.3 pravidla II-1/B-2/8, pokud se poškození vztahuje na jakékoli místo délky lodě L a

.2

stávající osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat požadavkům odstavce 1 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po posledním datu shody stanoveném v pododstavci.2.1,.2.2 nebo.2.3, podle toho, co nastane později:

.2.1

Hodnota A/Amax:

Datum shody:

méně než 85 %

1. října 1998

85 % nebo více, ale méně než 90 %

1. října 2000

90 % nebo více, ale méně než 95 %

1. října 2002

95 % nebo více, ale méně než 97,5 %

1. října 2004

97,5 % nebo více

1. října 2010

.2.2

Počet osob, které je dovoleno přepravovat:

1 500 nebo více 1. října 2002

 

1 000 nebo více, ale méně než 1 500

1. října 2006

600 nebo více, ale méně než 1 000

1. října 2008

400 nebo více, ale méně než 600

1. října 2010

.2.3

Stáří lodí rovnající se 20 letům nebo více:

kde se stářím lodi rozumí doba počítaná ode dne, kdy byl položen kýl nebo ode dne, kdy byla loď v podobném stadiu stavby nebo ode dne, kdy byla loď změněna na osobní loď typu ro-ro.

8-3   Pravidlo II-1/B-2/8-3: Zvláštní požadavky na osobní lodě jiné než osobní lodě typu ro-ro pro přepravu nejméně 400 cestujících

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI, JINÉ NEŽ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO:

Bez ohledu na pravidlo II-1/B-2/8 musí osobní lodě jiné než typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících vyhovovat pododstavcům 2.3 a 2.6 pravidla II-1/B-2/8, pokud se poškození vztahuje na jakékoli místo délky lodě L.

9.   Pravidlo II-1/B-2/9: Přepážky kolizního prostoru a prostoru strojovny (pravidlo 10)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Musí být vestavěna přepážka předního kolizního prostoru nebo kolizní přepážka, která je vodotěsná a vede až po přepážkovou palubu. Tato přepážka se umístí ve vzdálenosti nejméně 5 % délky lodi a nejvýše 3 metry plus 5 % délky lodi od přední svislice.

.2

Přesahuje-li kterákoli část lodi pod vodoryskou přední svislici, např. hruškovitá příď, bude vzdálenost uvedená v odstavci 1 měřena buď od bodu:

.1

v polovině délky tohoto přesahu, nebo

.2

ve vzdálenosti 1,5 % délky lodi v přední části lodě před přední svislicí, nebo

.3

ve vzdálenosti 3 metry před přední svislicí podle toho, která hodnota je nejmenší.

.3

Je-li loď vybavena dlouhou nástavbou na přídi, musí být kolizní prostor na přídi nebo kolizní přepážka vodotěsně protaženy po další plnou palubu nad přepážkovou palubou. Protažení se uspořádá tak, aby se zabránilo možnosti, že ho poškodí dveře na přídi v případě, že budou samy poškozeny nebo uvolněny.

.4

Protažení požadované v odstavci.3 se nemusí nacházet přímo nad přepážkou, pokud všechny jeho části neleží před přední hranicí specifikovanou v odstavci 1 nebo 2.

Pro stávající lodě třídy B však platí, že:

.1

je-li šikmá nakládací rampa součástí přesahu kolizní přepážky nad přepážkovou palubou, smí část rampy, která je více než 2,3 metry nad přepážkovou palubou, přesáhnout nejvýše o 1,0 metr přední hranice stanovené v odstavci.1 a.2;

.2

nevyhovuje-li stávající rampa požadavkům, aby byla schválena jako protažení kolizní přepážky, a poloha rampy zabraňuje toto protažení provést v rozmezí hranic stanovených v odstavcích.1 nebo.2, může být protažení uskutečněno v malé vzdálenosti dozadu za zadní hranici stanovenou v odstavcích.1 nebo.2. Tato vzdálenost vzad nesmí být delší, než je nutné k zajištění, aby nepřekážela rampě. Protažení kolizní přepážky musí být předsunuto dopředu, musí vyhovovat požadavkům odstavce.3 a musí být uspořádáno tak, aby se zamezilo možnosti, že ho poškodí rampa v případě, že bude sama poškozena nebo uvolněna.

.5

S rampami nesplňujícími výše uvedené požadavky se nebude uvažovat pro protažení kolizní přepážky.

.6

Zadní kolizní přepážka a přepážky rozdělující prostor strojovny od nákladových prostor a prostor pro cestující musí být také vodotěsné až po přepážkovou palubu. Zadní kolizní přepážka však může mít stupeň pod přepážkovou palubu za předpokladu, že stupeň bezpečnosti lodi, pokud jde o dělení, nebude tímto snížen.

.7

Vazové trubky musí být ve všech případech uzavřeny ve vodotěsných prostorech. Zadní ucpávka hřídele se umístí do vodotěsného tunelu hřídelového vedení nebo do jiného vodotěsného prostoru odděleného od zóny vazových trubek v takovém množství, aby v případě zaplavení v důsledku prosakování těsněním zadního hřídele nebyla ponorová mez ponořena pod vodou.

10.   Pravidlo II-1/B-2/10: Dvojitá dna (pravidlo 12)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

U lodí o délce menší než 50 metrů musí být dvojité dno vestavěno od přepážky předního kolizního prostoru po přepážku zadního kolizního prostoru, je-li to možné a slučitelné s konstrukcí a náležitým fungováním lodi.

.2

Lodě o délce nejméně 50 metrů, ale méně než 61 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem nejméně od strojovny po přepážku předního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k ní.

.3

Lodě o délce nejméně 61 metrů, ale méně než 76 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem přinejmenším mimo strojovnu, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.4

Lodě o délce nejméně 76 metrů musí být uprostřed lodi vybaveny dvojitým dnem, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.5

Vyžaduje-li se vybavení dvojitým dnem, musí jeho výška vyhovovat normám uznané organizace a vnitřní dno se musí rozprostírat až na boky lodi tak, aby chránilo dno lodi až po outor (po přechod lodního dna do boků lodě). Tato ochrana se bude považovat za uspokojující, když průsečnice spodní hrany okrajového plechu s vnější obšívkou neleží v jakékoli části níže než vodorovná plocha, jejíž průsečík je určován paprskem na hlavním žebru vedeným pod úhlem 25 ° od středu lodi na základní čáře.

.6

Malé studny v dvojitém dnu spojené s odvodňovacím zařízením podpalubí atd. nesmějí přesahovat směrem dolů více, než je nutné. Hloubka studní nesmí být v žádném případě větší, než hloubka dvojitého dna na ose minus 460 mm, ani nesmí studna přesahovat směrem dolů vodorovnou plochu uvedenou v odstavci 5. Studna dosahující až k vnější obšívce je však přípustná na zadním konci tunelu hřídelového vedení. Jiné studny (např. pro mazací olej pod hlavními motory) může správa státu vlajky povolit, je-li zajištěno, že uspořádání poskytuje rovnocennou ochranu jako dvojité dno v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/10.

.7

Dvojité dno nemusí být postaveno v rozsahu vodotěsných oddílů střední velikosti používaných výhradně pro přepravu kapalných látek, pokud bezpečnost lodě není v případě poškození dna nebo boku podle názoru správy státu vlajky tímto snížena.

.8

Bez ohledu na odstavec.1 tohoto pravidla II-1/B-2/10 může správa státu vlajky povolit, aby se dvojité dno nevyžadovalo v jakékoli části lodi, která je dělena činitelem nepřekračujícím 0,5, pokud se přesvědčí, že vybavení dvojitým dnem v této části by nebylo slučitelné se stavbou a náležitou činností lodi.

11.   Pravidlo II-1/B-2/11: Určení, značení a zaznamenávání vodorysek dělení (pravidlo 13)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Aby byl dodržen požadovaný stupeň dělení, musí být stanovena vodoryska dělení odpovídající schválenému dělícímu ponoru a označena na lodním boku uprostřed lodi. Loď, která má prostor přizpůsobený zvlášť pro ubytování cestujících a přepravu nákladu, muže mít alternativně, vyžaduje-li to majitel, jednu nebo více dalších vodorysek dělení určených a označených tak, aby odpovídaly ponorům, které může schválit správa státu vlajky pro alternativní provozní podmínky.

.2

Určené a označené vodorysky dělení musí zaznamenat do Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi a identifikovat zápisem C.1, je-li pouze jedna vodoryska dělení.

Pokud je více než jedna vodoryska dělení, označí se alternativní podmínky zápisem C.2, C.3, C.4 atd. (2).

.3

Volný bok odpovídající každé z těchto vodorysek dělení se měří ve stejné poloze a od stejné palubní čáry, jako volné boky stanovené v souladu s platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.4

Volný bok odpovídající každé schválené vodorysce dělení a provozním podmínkám, pro které je schválena, musí být v Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi jasně uveden.

.5

Jakákoli vodoryska dělení nesmí být v žádném případě umístěna nad nejnižší nákladovou značku ve slané vodě, jak je to určeno pevností lodi nebo platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.6

Ať je umístění označení vodorysky dělení jakékoli, nesmí být loď v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající sezóně a místu, jak je to stanoveno v souladu s Mezinárodní úmluvou o nákladové značce v platném znění, ponořena pod vodou.

.7

Loď nesmí být v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající konkrétní námořní plavbě a provozním podmínkám, ponořena pod vodou.

12.   Pravidlo II-1/B-2/12: Konstrukce a počáteční zkoušky vodotěsných přepážek atd. (pravidlo 14)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každá vodotěsná dělící přepážka, ať příčná nebo podélná, musí být konstruována tak, aby byla způsobilá odolat s náležitou mírou bezpečnosti náporu hydrostatického tlaku vody, což by měla vydržet v případě poškození lodi, avšak alespoň nápor hydrostatického tlaku vody po ponorovou mez. Konstrukce těchto přepážek musí být v souladu s normami uznané organizace.

.2.1

Stupně a zářezy v přepážkách musí být vodotěsné a na všech místech, kde se vyskytují, musí být tak pevné jako přepážka.

.2.2

Procházejí-li žebra nebo palubníky vodotěsnou palubou nebo přepážkou, musí být paluba nebo přepážka konstrukčně zhotovena jako vodotěsná bez použití dřeva nebo cementu.

.3

Zkoušky hlavních oddílů jejich zaplavením vodou nejsou nařízeny. Když se zkoušky zaplavením vodou neuskuteční, je nařízená zkouška postřikem; tato zkouška se musí uskutečnit v nejpokročilejší etapě postupu stavby lodi. Není-li zkouška postřikem proveditelná vzhledem k možnému poškození strojního zařízení, izolace elektrického zařízení nebo spojovacích prvků, může být nahrazena důkladnou vizuální kontrolou svařovaných spojů a podle potřeby podpořena takovými zkouškami, jako je test na průnik barvy nebo ultrazvukový test průsaku nebo rovnocenný test. V každém případě se musí provést důkladná kontrola vodotěsných přepážek.

.4

Přední kolizní prostor, dvojitá dna (včetně skříňového kýlu) a vnitřní obšívky musí být prozkoušeny na hydrostatický tlak vody odpovídající požadavkům odstavce 1.

.5

Nádrže určené pro přepravu kapalných látek, které tvoří součást dělení lodi, musí být zkoušeny na vodotěsnost hydrostatickým tlakem vody, který odpovídá výšce nejvyšší nákladové značky nebo dvěma třetinám výšky měřené od horní hrany kýlu do ponorové meze podle toho, která hodnota je větší a to za předpokladu, že výška vodního sloupce nemůže být v žádném případě níž než 0,9 metru nad horní částí nádrže; není-li zkouška vodou proveditelná, lze akceptovat tlakovou zkoušku vzduchotěsnosti tak, že se nádrž vystaví tlaku vzduchu maximálně 0,14 baru.

.6

Zkoušky uvedené v odstavcích.4 a.5 mají zajistit, aby konstrukční uspořádání oddílů bylo vodotěsné a nejsou považovány za zkoušky způsobilosti jakéhokoli oddílu ke skladování pohonných hmot nebo pro jiné zvláštní účely, pro které se může vyžadovat zkouška s vyššími požadavky v závislosti na výšce, kterou má v nádrži nebo jejích trubkách dosáhnout kapalná látka.

13.   Pravidlo II-1/B-2/13: Otvory ve vodotěsných přepážkách (pravidlo 15)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Počet otvorů ve vodotěsných přepážkách se musí snížit na minimální počet slučitelný s konstrukcí a náležitou činností lodi; pro uzávěr těchto otvorů se musí poskytnout vyhovující prostředky.

.2.1

Procházejí-li trubky, jícny, lodní odpadové trubky, elektrické kabely atd. vodotěsnými dělícími přepážkami, musí se provést opatření zajišťující vodotěsnou odolnost přepážek.

.2.2

Ventily, které nejsou součástí potrubní sítě, nejsou ve vodotěsných dělících přepážkách přípustné.

.2.3

Olovo nebo jiné materiály citlivé na teplo se nesmí používat v systémech procházejících vodotěsnými dělícími přepážkami, kde by narušení těchto systémů v případě požáru snížilo vodotěsnou odolnost přepážek.

.3.1

Žádné dveře, průlezné otvory nebo přístupové otvory nejsou přípustné:

.1

v kolizní přepážce pod ponorovou mezí;

.2

ve vodotěsných příčných přepážkách oddělujících nákladový prostor od přilehlého nákladového prostoru, pokud není v odstavci.10.1 a pravidle II-1/B-2/14 stanoveno jinak.

.3.2

Pokud není v odstavci.3.3 stanoveno jinak, může kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí nejvýše jedno potrubí pro vedení kapalných látek do nádrží v předním kolizním prostoru za předpokladu, že potrubí je vybaveno šroubovacím ventilem způsobilým k tomu, aby byl ovládán seshora z přepážkové paluby, ventilová skříň je upevněna uvnitř předního kolizního prostoru ke kolizní přepážce. Upevnění tohoto ventilu na zadní stěně kolizní přepážky však může být akceptováno, pokud je ventil snadno přístupný za všech provozních podmínek a prostor, v němž se nachází, není nákladovým prostorem.

.3.3

Je-li přední kolizní prostor rozdělen tak, aby se v něm uchovávaly dva různé druhy kapalných látek, mohou kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí dvě trubky, z nichž každá je vybavena tak, jak je to požadováno v odstavci.3.1, pokud není vhodná alternativa pro umístění druhé trubky a pokud je bezpečnost lodi s ohledem na další dělení v předním kolizním prostoru zachována.

.4

V prostorách obsahujících hlavní a pomocné hnací strojní zařízení včetně kotlů sloužících potřebám pohonu mohou být v každé hlavní příčné přepážce umístěny jen jedny dveře, kromě dveří do tunelů hřídelového vedení. Kde jsou dvě nebo více hřídelí, musí být jejich tunely spojeny průchodem pro vnitřní dorozumívání. Mezi strojovnou a prostory tunelu vybaveného dvěma šachtami mohou být jen jedny dveře a tam, kde jsou více než dvě šachty, jen dvoje dveře. Všechny tyto dveře musí být posuvné a umístěné tak, aby měly své prahy co nejvýš. Ruční ovládání pro zavírání dveří z horní přepážkové paluby musí být umístěno mimo prostory obsahující strojní zařízení.

.5.1

NOVÉ A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B A NOVÉ LODĚ TŘÍD C A D:

Vodotěsné dveře musí být posuvné nebo závěsné nebo dveře rovnocenného typu. Uzávěr dveří upevněný jen šrouby a padací dveře, které se zavírají pádem nebo váhou pádu, nejsou přípustné.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

Vodotěsné dveře, není-li v odstavci.10.1 nebo v pravidle II-1/B-2/14 stanoveno jinak, musí být posuvné dveře s motorovým pohonem, které vyhovují požadavkům odstavce 7 a u lodě ve vzpřímené poloze se musí dát zavřít najednou z ústředního ovládacího pultu na velitelském můstku za dobu nepřekračující 60 sekund.

.5.2

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Posuvné dveře mohou být buď:

ovládány ručně, nebo

s motorovým pohonem a rovněž s ovládáním ručně.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

Na lodích, kde celkový počet vodotěsných dveří není vyšší než dvoje a tyto dveře se nacházejí v prostoru strojního zařízení nebo v přepážkách spojujících tento prostor, může správa státu vlajky povolit, aby tyto dvoje dveře byly ovládány jen ručně. Jsou-li namontovány posuvné dveře, musí se na plavidlech v osobní námořní plavbě zavřít dřív, než plavidlo opustí své kotviště a během plavby musí zůstat zavřeny.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.5.3

Prostředky ovládání jakýchkoli posuvných vodotěsných dveří, ať s motorovým pohonem nebo ručně, musí být u lodí, nakloněných na stranu o 15 ° v každém směru, schopny dveře uzavřít. Musí se také vzít v úvahu síly, které mohou působit na každé straně dveří, k čemuž může dojít, když voda proudí otvorem vystaveným hydrostatickému tlaku vody rovnajícímu se výšce vody nejméně 1 metr nad prahem na ose dveří.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.5.4

Ovládání vodotěsných dveří včetně hydraulického potrubí a elektrických kabelů musí být co nejblíže k přepážce, ve které jsou dveře zasazeny, aby se minimalizovala pravděpodobnost, že se poškodí, když bude poškozena loď. Umístění vodotěsných dveří a jejich ovládání musí být takové, aby v případě, že loď utrpí poškození v rozmezí jedné pětiny šířky lodi měřené v pravém úhlu k ose na úrovni nejnižší vodorysky dělení, nebyla činnost vodotěsných dveří vzdálených od poškozené části lodi snížena.

.5.5

Všechny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem nebo ovládané ručně musí být vybaveny signalizačními prostředky, které na všech stanovištích s dálkovým ovládáním ukazují, jsou-li dveře otevřené nebo zavřené. Stanoviště s dálkovým ovládáním musí být jen na velitelském můstku, jak je to vyžadováno v odstavci.7.1.5 a na místě, kde se podle odstavce.7.1.4 vyžaduje ruční obsluha nad přepážkovou palubou.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.5.6

Vodotěsné dveře, které nevyhovují odstavcům.5.1 až.5.5, musí být zavřeny před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřeny; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.6.1

Ručně ovládané posuvné dveře se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Musí být umožněno ovládat mechanismus na samotných dveřích z každé strany a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Při ručním ovládání nesmí doba potřebná k úplnému zavření dveří u lodí ve vzpřímené poloze přesáhnout 90 sekund.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.6.2

Posuvné dveře poháněné motorem se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Ovládají-li se dveře motorovým pohonem z ústředního řízení, musí být ozubené soukolí uspořádáno tak, aby se dveře daly ovládat motorovým pohonem na nich samotných, a to z obou stran. Místní ovládací páky motorového pohonu musí být na obou stranách přepážky a uspořádány tak, aby osoby procházející dveřmi mohly držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně spustit zavírací mechanismus do činnosti. Posuvné dveře poháněné motorem musí být vybaveny ručním ovládáním schopným činnosti na každé straně samotných dveří a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Musí se provést opatření, aby zvukový signál upozornil, že dveře se začaly zavírat a aby zněl, dokud nejsou úplně zavřené. Kromě toho v prostorách s vysokým okolním hlukem se vyžaduje akustický signál doplněný přerušovaným vizuálním signálem na dveřích.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.7.1

Každé posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem:

.1

se musí pohybovat ve vertikálním nebo horizontálním směru;

.2

musí být s výhradou odstavce.11 běžně omezeny na maximální světlou šířku 1,2 metru. Správa státu vlajky může povolit větší dveře jen v rozsahu, který se považuje za nutný pro efektivní činnost lodi, pokud se přihlíží k ostatním opatřením pro bezpečnost, včetně těchto opatření:

.2.1

zvláštní pozornost se musí věnovat pevnosti dveří a jejich zavíracímu mechanismu, aby se zamezilo prosakování;

.2.2

dveře musí být umístěny mimo úsek poškození B/5;

.2.3

když je loď na moři, musí dveře zůstat zavřené kromě omezených období, když je to naprosto nutné tak, jak to stanoví správa státu vlajky;

.3

musí být vybaveny zařízením potřebným k otevření a zavření dveří s použitím elektrického pohonu, hydraulického pohonu nebo jiných forem pohonu přijatelného pro správu státu vlajky;

.4

musí být vybaveny samostatným ručně ovládaným mechanismem. Musí být umožněno otevřít a zavřít dveře ručně z každé strany a kromě toho z přístupného místa blízko dveří nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejný stupeň bezpečnosti přijatelný pro správu státu vlajky. Směr otáčení nebo jiného pohybu musí být přesně označen na všech ovládacích stanovištích. Při ručním ovládání nesmí doba potřebná k úplnému zavření dveří u lodí ve vzpřímené poloze přesáhnout 90 sekund;

.5

musí být opatřeny ovládacími prvky pro otevírání a zavírání dveří pohonem z obou stran a rovněž pro zavírání dveří pohonem z ústředního ovládacího pultu na velitelském můstku;

.6

musí být vybaveny akustickým signálem odlišným od každého jiného signálu v tomto prostoru, který, kdykoli se dveře s dálkovým ovládáním zavírají, bude vydávat zvuk po dobu nejméně 5 sekund ale ne déle než 10 sekund před začátkem pohybu dveří, a bude znít, pokud se dveře úplně nezavřou. V případě ručního ovládání je postačující, když bude slyšet poplašný signál jen během pohybu dveří. Navíc v lodních prostorech pro cestující a v prostorech s vysokým provozním hlukem může správa požadovat doplnění zvukového signálu přerušovaným optickým signálem u dveří a

.7

musí mít přibližně stejnou rychlost zavírání. Čas zavírání od okamžiku, kdy se dveře začnou pohybovat, do okamžiku, kdy dosáhnou úplně zavřené polohy, nesmí být v žádném případě kratší než 20 sekund a delší než 40 sekund u lodi v normální poloze.

.7.2

Elektrická energie pro posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem se musí dodávat z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky umístěné nad přepážkovou palubou; jejich ovládání, indikační a poplašné obvody se musí napájet z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky, která je umístěná nad přepážkovou palubou a musí být zabezpečeno automatické napájení z přechodného nouzového zdroje elektrické energie v případě závady na hlavním nebo nouzovém zdroji elektrické energie.

.7.3

Posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem musí mít buď:

.1

ústřední hydraulický systém se dvěma nezávislými zdroji energie s tím, že každý z nich se skládá z motoru a čerpadla, který je schopen souběžně zavřít všechny dveře. Kromě toho musí být u celého zařízení hydraulické zásobníky s dostatečným výkonem na ovládání všech dveří alespoň třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodě na stranu o 15 °. Tento ovládací cyklus se musí dát uskutečnit, když je zásobník pod tlakem čerpadla. Použitá kapalina se musí zvolit s ohledem na teplotu, která se vyskytuje při práci zařízení. Systém s motorovým pohonem musí být konstruován tak, aby se minimalizovala možnost, že jednotlivá vada v hydraulickém potrubí negativně ovlivní činnost více než jedněch dveří. Hydraulický systém musí být vybaven signálem nízké hladiny pro nádrže hydraulické kapaliny dodávané do systému s motorovým pohonem a signálem nízkého tlaku plynu nebo jinými účinnými prostředky sledování ztráty zásob energie v hydraulických zásobnících. Tyto signály musí být akustické a vizuální a umístěné na ústředním ovládacím pultu na velitelském můstku nebo

.2

nezávislý hydraulický systém pro všechny dveře s tím, že každý zdroj energie se skládá z motoru a čerpadla schopného otevřít a zavřít dveře. Kromě toho musí mít hydraulický zásobník dostatečný výkon pro ovládání dveří alespoň třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodě na stranu o 15 °. Tento ovládací cyklus se musí dát uskutečnit, když jsou hydraulické zásobníky pod tlakem čerpadla. Použitá kapalina se musí zvolit s přihlédnutím k teplotě, která se vyskytuje při práci zařízení. Skupinový signál nízkého tlaku plynu nebo jiné účinné prostředky sledování ztráty zásob energie v hydraulických zásobnících musí být k dispozici na ústředním ovládacím panelu na velitelském můstku. Rovněž musí být poskytnuty údaje o ztrátě zásob energie na každém ovládacím stanovišti nebo

.3

nezávislý elektrický systém a motor pro každé dveře s tím, že se každý zdroj energie skládá z motoru schopného dveře otevřít a zavřít. Zdroj energie se musí dát automaticky zásobovat přechodným nouzovým zdrojem elektrické energie v případě výpadku hlavního nebo nouzového zdroje elektrické energie a musí mít dostatečný výkon pro ovládání dveří nejméně třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodě o 15 °.

U systémů uvedených v odstavcích.7.3.1,.7.3.2 a.7.3.3 se musí provést tato opatření:

Zdroje energie pro vodotěsné posuvné dveře poháněné motorem musí být odděleny od jakéhokoli jiného zdroje energie. Jednotlivá závada na elektricky nebo hydraulicky poháněných systémech hydraulického ovladače nesmí znemožnit ruční ovládání jakýchkoli dveří.

.7.4

Ovládací páky musí být k dispozici na každé straně přepážky v minimální výšce 1,6 metru nad podlahou a musí být uspořádány tak, aby osobám procházejícím dveřmi umožnily držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně uvést zavírací mechanismus v činnost. Směr pohybu pák při otevírání a zavírání dveří musí být stejný jako pohyb dveří a musí být jasně vyznačen. Vyžaduje-li se jen jeden úkon pro zahájení pohybu uzavírání dveří, musí být hydraulické ovládací páky pro vodotěsné dveře v obytných prostorách umístěny tak, aby je děti nemohly uvádět v činnost, např. za výplňová dveřní křídla se zástrčkami nejméně 170 cm nad úrovní paluby.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

Na obou stranách dveří musí být tabule s pokyny, jak se systém dveří obsluhuje. Na obou stranách každých dveří musí být také tabule s textem nebo obrázkem upozorňujícím na nebezpečí setrvání v otvoru dveří, když se dveře začínají zavírat. Tabule musí být vyrobeny z trvanlivého materiálu a dobře upevněny. Text pokynu nebo varovná tabule musí zahrnovat informace o době zavírání daných dveří.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.7.5

Je-li to proveditelné, umístí se elektrické zařízení a komponenty vodotěsných dveří nad přepážkovou palubou a mimo nebezpečných oblastí a prostor.

.7.6

Kryty elektrických komponentů umístěné nutně pod přepážkovou palubou musí poskytovat vhodnou ochranu proti průniku vody.

.7.7

Elektrické obvody pohonu, ovládání, indikace a poplachu musí být chráněny proti poškození tak, aby závada na jednom obvodu dveří nezpůsobila závadu na jiném obvodu dveří. Krátké spojení nebo jiné vady v poplachových nebo indikačních obvodech dveří nesmí způsobit snížení motorového pohonu těchto dveří. Uspořádání musí být takové, aby prosakování vody do elektrického vybavení umístěného pod přepážkovou palubou nezpůsobilo otevření dveří.

.7.8

Jednotlivá elektrická vada na motorovém pohonu nebo ovládacím systému posuvných vodotěsných dveří poháněných motorem nesmí způsobit otevření zavřených dveří. Dostupnost dodávky energie se musí neustále sledovat v bodě elektrického obvodu co nejblíže ke každému motoru, jak je vyžadováno odstavcem.7.3. Pokles v jakýchkoli dodávkách energie by měl spustit akustický a vizuální poplach na ústředním ovládacím panelu na velitelském můstku.

.8.1

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí mít hlavní vypínač „základního režimu“ se dvěma režimy řízení: režim „místního řízení“, který musí umožnit místní otevření všech dveří a po použití musí umožnit jejich zavření bez automatického zavírání a režim „zavření dveří“, který automaticky zavře každé otevřené dveře. Režim „zavření dveří“ musí umožnit místní otevření dveří a jejich automatické opětovné zavření spuštěním místního řídicího ústrojí. Hlavní vypínač „základního režimu“ musí být běžně v režimu „místního řízení“. Režim „zavření dveří“ se použije jen ve stavu nouze nebo pro účely zkoušek.

.8.2

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí být opatřen schématem znázorňujícím umístění všech dveří s vizuálními signály ukazujícími, jsou-li všechny dveře otevřené nebo zavřené. Červené světlo ukazuje, že dveře jsou naplno otevřené a zelené světlo ukazuje dveře úplně zavřené. Když se dveře zavírají dálkově, ukazuje červené světlo mezilehlé postavení blikáním. Indikační obvod musí být u všech dveří nezávislý na ovládacím obvodu.

.8.3

Žádné dveře se nesmějí dát otevřít dálkově ze stanoviště ústředního ovládání.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.9.1

Všechny vodotěsné dveře musí zůstat během plavby zavřené kromě případů, kdy mohou být během plavby otevřené, jak je to stanoveno v odstavcích 9.2 a 9.3. Vodotěsné dveře o šířce více než 1,2 metru přípustné podle odstavce 11 se mohou otevřít jen za okolností podrobně uvedených ve zmíněném odstavci. Všechny dveře otevřené v souladu s tímto odstavcem musí být připraveny k okamžitému zavření.

.9.2

Vodotěsné dveře mohou být během plavby otevřené, aby se umožnil přechod cestujících nebo posádky, nebo když si práce v nejbližším okolí dveří vyžaduje jejich otevření. Dveře se musí okamžitě zavřít po dokončení přechodu dveřmi, nebo po splnění úkolu, který si vyžádal otevření dveří.

.9.3

Některé vodotěsné dveře mohou zůstat během plavby otevřené, jen když se to bude považovat za naprosto nezbytné; když je stanoveno, že otevření dveří je nutné kvůli bezpečnosti a normální činnosti strojního zařízení lodi, nebo aby se cestujícím umožnil běžný, neomezený přístup do celého prostoru pro cestující. Správa státu vlajky to může stanovit jen po důkladném zvážení důsledků pro činnost a funkční schopnost lodi. Povolení, že vodotěsné dveře mohou tedy zůstat otevřené, musí být jasně uvedeno v údajích o stabilitě lodi a dveře musí být vždy připraveny k okamžitému zavření.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.10.1

Je-li správa státu vlajky přesvědčena, že takové dveře jsou důležité, mohou být vodotěsné dveře vhodné konstrukce zasazeny do vodotěsných přepážek rozdělujících náklad mezi prostorami paluby. Tyto dveře mohou být výklopné, točivé nebo posuvné, ale nesmějí být ovládány dálkově. Musí být zasazeny co nejvýš a co nejdále od obšívky, ale jejich vnější svislé hrany se nesmějí v žádném případě nacházet ve vzdálenosti od obšívky, která je menší než jedna pětina šířky lodi měřená ve výši nejnižší vodorysky dělení v pravém úhlu k osové čáře.

.10.2

Tyto dveře se musí zavřít před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřené; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku. Budou-li kterékoli dveře během plavby přístupné, musí být vybaveny zařízením, které zamezí jejich neoprávněnému otevření. Když je navrženo tyto dveře zasadit, musí správa státu vlajky posoudit zvlášť jejich počet a uspořádání.

.11

Snímací štíty na přepážkách nejsou přípustné kromě prostor strojního zařízení. Tyto štíty musí být vždy na místě, než loď opustí přístav, a nesmějí se během plavby sejmout kromě případu, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Správa státu vlajky může povolit, aby byly maximálně jedny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem na každé příčné přepážce, větší než je uvedeno v odstavci.7.1.2, nahrazeny těmito snímacími štíty za předpokladu, že se tyto dveře zavřou, než loď opustí přístav a během plavby zůstanou zavřené až na případ, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Tyto dveře nemusejí splňovat požadavky odstavce.7.1.4 týkající se úplného zavření za 90 sekund ručně ovládaným mechanismem. Doba otevření a zavření dveří, ať je loď na moři nebo v přístavu, se zaznamená do lodního deníku.

14.   Pravidlo II-1/B-2/14: Lodě pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků (pravidlo 16)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Toto pravidlo II-1/B-2/14 se uplatňuje na osobní lodě určené nebo upravené pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků.

.2

Nepřesáhne-li na těchto lodích celkový počet cestujících včetně osob doprovázejících vozidla N = 12 + A/25, kde A je celková palubní plocha (metrů čtverečních), která je k dispozici pro umístění nákladních vozidel a kde světlá výška na místě uložení a u vchodu do tohoto prostoru není menší než 4 metry, uplatňuje se u vodotěsných dveří pravidlo II-1/B-2/13 odstavec.10 s výjimkou toho, že dveře mohou být zasazeny v jakékoliv výšce na vodotěsných přepážkách rozdělujících nákladový prostor. Kromě toho se vyžadují signály na velitelském můstku, které automaticky ukazují zavření všech dveří a zajištění jejich uzávěru.

.3

Uplatňuje-li se tato kapitola na tuto loď, bere se N jako maximální počet cestujících, pro něž bylo lodi vydáno osvědčení v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/14.

15.   Pravidlo II-1/B-2/15: Otvory v obšívce pod ponorovou mezí (pravidlo 17)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Počet otvorů v obšívce se musí snížit na minimum slučitelné s konstrukcí a náležitou činností lodi.

.2.1

Uspořádání a účinnost prostředků pro zavírání každého otvoru v obšívce musí odpovídat zamýšlenému účelu a místu, kde se nacházejí.

.2.2

Podle požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce nesmí být kruhová lodní okna zasazena na takové místo, kde je jejich spodní hrana pod čarou vedenou souběžně s přepážkovou palubou na boku a která mají nejnižší bod 2,5 % šířky lodě nad nejnižší vodoryskou dělení nebo 500 mm, podle toho, která hodnota je větší.

.2.3

Všechna kruhová lodní okna, jejichž spodní okraje jsou pod ponorovou mezí, musí být takové konstrukce, aby je bez souhlasu velitele lodi nemohla jakákoliv osoba otevřít.

.2.4

Jsou-li v mezipalubí spodní okraje jakéhokoli z kruhových lodních oken uvedených v odstavci.2.3 níž než čára vedená souběžně s přepážkovou palubou na boku a mají nejnižší bod 1,4 metru plus 2,5 % šířky lodě nad vodou, když loď vyplouvá z jakéhokoli přístavu, musí být všechna kruhová lodní okna v mezipalubí vodotěsně zavřena a zamčena, než loď opustí přístav, a nesmí se otevřít, než loď dopluje do dalšího přístavu. Při uplatňování tohoto odstavce lze případně udělat příslušnou odchylku u sladké vody.

.2.5

Kruhová lodní okna a jejich pevně zasklené části, které nejsou během plavby přístupné, musí být zavřená a zajištěná, než loď opustí přístav.

.3

Počet palubních odtoků, sanitárních výpustí a jiných podobných otvorů v obšívce se musí snížit na minimum buď tak, že každý odpadový otvor bude sloužit pro co nejvíc odpadových a jiných trubek, nebo jakýmkoli jiným uspokojivým způsobem.

.4

Všechny vpusti a výpusti v obšívce musí být nainstalovány s účelným a přístupným uspořádáním, aby se zamezilo náhodnému proniknutí vody do lodi.

.4.1

S výhradou požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce a není-li v odstavci.5 stanoveno jinak, musí být každá jednotlivá výpust vedoucí obšívkou z prostor pod ponorovou mezí vybavená buď automatickou zpětnou klapkou s bezpečnými prostředky jejího zavírání z horní přepážkové paluby, nebo dvěma automatickými zpětnými klapkami bez bezpečných prostředků zavírání, pokud se vnitřní ventil nachází nad nejnižší vodoryskou dělení a je vždy přístupný pro zkoušení za provozních podmínek.

Tam, kde je namontován ventil s bezpečnými prostředky zavírání, musí být ovládací stanoviště nad přepážkovou palubou vždy pohotově přístupná a musí být poskytnuty prostředky signalizující, je-li ventil otevřen nebo zavřen.

.4.2

Požadavky platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce se uplatňují na výpusti vedoucí přes obšívku z prostor pod ponorovou mezí.

.5

Hlavní a pomocné přívody a odtoky vody v prostorách strojního zařízení související s jeho činností musí být vybaveny snadno dostupnými ventily mezi trubkami a obšívkou nebo mezi trubkami a uzavíracími prostory dna připevněnými na obšívku. Ventily se mohou ovládat z místa a musí být vybaveny indikátory uvádějícími, jsou-li otevřené nebo zavřené.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Ovládání ručních koleček nebo pák výpustných kohoutů musí být snadno dostupné. Všechny ventily používané jako výpustné se musí zavírat ručními kolečky ve směru hodinových ručiček.

.2

Vypouštěcí kohouty nebo ventily na boku lodě pro odčerpání vody z kotlů se musí nacházet na snadno přístupných místech a ne pod palubní obšívkou. Kohouty a ventily musí být zkonstruovány tak, aby byly snadno viditelné, ať jsou otevřené nebo zavřené. Kohouty musí být vybaveny ochranným štítem zkonstruovaným tak, aby se klíč nedal vytáhnout, když je kohout otevřen.

.3

Všechny ventily a kohouty v systému trubek, jako jsou systémy ve sběrném prostoru a systémy balastní, systémy motorové nafty a mazacích olejů, hasicí a kropicí systémy, systémy chladicích kapalin a sanitární systémy atd. musí být zřetelně označeny, co se týče jejich funkcí.

.4

Ostatní odpadní trubky nacházející se pod nejnižší vodoryskou dělení musí být vybaveny rovnocennými prostředky pro uzavírání na boku lodi; nacházejí-li se nad nejnižší vodoryskou dělení, musí být opatřeny běžným bouřkovým ventilem. V obou případech mohou být ventily vynechány, používají-li se trubky stejné tloušťky, jako je kryt nepřímých odpadů ze záchodů a umyvadel a podlahové výpusti z umyváren atd., které jsou opatřeny neotvíratelnými okny, nebo jinak chráněny proti vodním rázům. Síla stěn těchto trubek však nemusí být větší než 14 mm.

.5

Je-li namontován ventil s přímým uzavíracím mechanismem, musí být místo, z něhož se dá obsluhovat, vždy snadno přístupné a musí být k dispozici prostředky ukazující, zda je ventil otevřen nebo zavřen.

.6

Jsou-li ventily s přímými uzavíracími mechanismy umístěny ve strojovnách, je postačující, když jsou ovladatelné z místa, kde se nacházejí, pokud je toto místo za všech podmínek snadno přístupné.

.6

Všechny armatury na obšívce a ventily vyžadované tímto pravidlem II-1/B-2/15 musí být z oceli, bronzu nebo jiného schváleného tvárného materiálu. Ventily z běžné litiny nebo podobného materiálu nejsou přijatelné. Všechny trubky, kterých se toto pravidlo II-1/B-2/15 týká, musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu, aby vyhověly správě státu vlajky.

.7

Lodní můstek a nákladová postranní vrata pod ponorovou mezí musí být dostatečně silné. Musí být bezpečně zavřené a vodotěsně zajištěné, než loď opustí přístav, a během plavby musí zůstat zavřené.

.8

Tato vrata nesmějí být v žádném případě umístěna tak, aby byl jejich nejnižší bod pod nejnižší vodoryskou dělení.

16.   Pravidlo II-1/B-2/16: Vodotěsnost osobních lodí nad ponorovou mezí (pravidlo 20)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Musí být provedena všechna účelná a schůdná opatření, aby se omezil přístup a rozšíření vody nad přepážkovou palubou. Tato opatření mohou zahrnovat částečné přepážky nebo rámová žebra. Jsou-li částečné přepážky a rámová žebra umístěny na přepážkové palubě nad hlavními dělicími přepážkami nebo v jejich bezprostřední blízkosti, musí být vodotěsně spojeny s obšívkou a přepážkovou palubou, aby se omezilo protékání vody podél paluby, když je loď nakloněná na stranu a poškozená. Není-li částečná vodotěsná přepážka vyrovnaná se spodní přepážkou, musí být mezilehlá přepážková paluba provedena jako spolehlivě vodotěsná.

.2

Přepážková paluba nebo paluba nad ní musí být vodotěsná. Všechny otvory v otevřené palubě musí být dostatečně vysoké a pevné a musí být vybaveny spolehlivými prostředky pro jejich rychlé vodotěsné uzavření. Musí být připraveny bouřkové otvory, otevřená zábradlí a palubní odtoky, aby se voda z otevřené paluby rychle odstranila za všech povětrnostních podmínek.

.3

Na stávajících lodích třídy B musí otevřené konce vzduchových potrubí ukončených v nástavbě být nejméně 1 metr nad vodoryskou, když se loď naklání na stranu v úhlu 15 °, nebo v maximálním úhlu náklonu lodi na stranu během přechodných etap zaplavení určeného přímým výpočtem, podle toho, která z hodnot je větší. Vzduchová potrubí z jiných nádrží než nádrží na naftu mohou vést přes bok nástavby. Tímto odstavcem nejsou dotčena ustanovení Mezinárodní úmluvy o nákladové značce v platném znění.

.4

Kruhová lodní okna, průchody, nákladová vrata a jiné prostředky zavírání otvorů v obšívce nad ponorovou mezí musí být účelně zkonstruovány a postaveny a musí být dostatečně pevné s ohledem na prostory, v nichž jsou umístěny a jejich polohu ve vztahu k nejnižší vodorysce dělení.

.5

Všechna kruhová lodní okna pod první palubou nad přepážkovou palubou musí být vybavena bezpečným vnitřním pevným zasklením uspořádaným tak, aby se dala snadno a spolehlivě zavřít a vodotěsně zajistit.

17.   Pravidlo II-1/B-2/17: Uzávěr dveří pro nakládání lodního nákladu (pravidlo 20-1)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Následující dveře umístěné nad ponorovou mezí musí být zavřené a zamčené, než loď zahájí jakoukoli plavbu, a musí zůstat zavřené a zamčené, dokud se loď nedostane na další kotviště:

.1

dveře pro nakládání lodního nákladu v obšívce nebo na obvodě uzavřených nástaveb;

.2

sklopné průzory umístěné v poloze, jak je to uvedeno v odstavci 1.1;

.3

dveře pro nakládání lodního nákladu v kolizní přepážce;

.4

vodotěsné rampy tvořící alternativní uzávěr dveří definovaných v odstavcích.1.1 až.1.3 včetně. Za předpokladu, že dveře nemohou být otevřeny nebo zavřeny, dokud je loď v kotvišti, mohou se tyto dveře otevřít nebo nechat otevřeny, když loď připlouvá do kotviště, nebo z něj odplouvá, ale jen pokud je to nutné, aby se umožnilo okamžité ovládání dveří. Vnitřní dveře na přídi musí zůstat v každém případě zavřené.

.2

Bez ohledu na požadavky odstavců.1.1 a.1.4 může správa státu vlajky připustit, aby konkrétní dveře zůstaly dle uvážení velitele lodi otevřené, je-li to nutné pro činnost lodi nebo naloďování a vyloďování cestujících, když je loď bezpečně zakotvena a pokud není narušena bezpečnost lodi.

.3

Velitel lodi musí zajistit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavírání a otevírání dveří uvedené v odstavci.1.

.4

Než loď zahájí jakoukoli plavbu, musí velitel lodi zajistit, aby byl udělán zápis do lodního deníku, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22, a to o době posledního zavření dveří uvedeného v odstavci 1 a o době otevření jednotlivých dveří podle odstavce.2.

17-1   Pravidlo II-1/B-2/17-1: Vodotěsnost od paluby typu ro-ro (přepážková paluba) po prostory pod ní (pravidlo 20-2)

NOVÉ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍD B, C A D:

.1.1

S výhradou pododstavců.1.2 a.1.3 musí všechny přístupy vedoucí do prostor pod přepážkovou palubou mít nejnižší bod nejméně 2,5 metru nad přepážkovou palubou;

.1.2

jsou-li zabudovány rampy pro vozidla umožňující přístup do prostor pod přepážkovou palubou, musí se jejich otvory dát vodotěsně zavřít, aby se zamezilo průniku vody dospod a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.3

správa státu vlajky může povolit zabudování jednotlivých přístupů do prostor pod přepážkovou palubou, pokud jsou nutné pro náležitou činnost lodi, např. pohyb strojů a zásob s výhradou, že tyto přístupy musí být vodotěsné a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.4

přístupy uvedené v pododstavcích.1.2 a.1.3 musí být zavřené, než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje na další kotviště;

.1.5

velitel lodi musí zabezpečit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavření a otevření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, a

.1.6

než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě, musí velitel lodi zabezpečit, aby byl do lodního deníku udělán zápis o době posledního zavření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22;

.1.7

nové osobní lodě typu ro-ro třídy C o délce méně než 40 metrů a nové osobní lodě typu ro-ro třídy D mohou namísto odstavců.1.1 až.1.6 vyhovovat odstavcům.2.1 až.2.3, pokud výška jícnového silu je přinejmenším 600 mm na otevřených nákladních palubách typu ro-ro a přinejmenším 380 mm na uzavřených nákladních palubách typu ro-ro.

STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY B:

.2.1

Všechny přístupy z paluby typu ro-ro, které vedou do prostor pod přepážkovou palubou, musí být vodotěsné a na velitelském můstku musí být prostředky ukazující, je-li přístup otevřen nebo zavřen;

.2.2

všechny tyto přístupy musí být zavřeny, než loď opustí kotviště k jakékoli plavbě, a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště;

.2.3

bez ohledu na požadavky pododstavce.2.2 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu, a případně pro základní provoz lodi.

17-2   Pravidlo II-1/B-2/17-2: Přístup k palubám typu ro-ro (pravidlo 20-3)

VŠECHNY OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO:

Velitel lodi nebo určený důstojník musí zabezpečit, aby bez výslovného souhlasu velitele lodi nebo pověřeného důstojníka nebyl nikomu z cestujících dovolen přístup na uzavřenou palubu typu ro-ro, když je loď na cestě.

17-3   Pravidlo II-1/B-2/17-3: Uzávěr přepážek na palubě typu ro-ro (pravidlo 20-4)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY B:

.1

Všechny příčné a podélné přepážky, které přicházejí v úvahu, že spolehlivě zamezí, aby se mořská voda nahromadila na palubě typu ro-ro, musí být zasazeny a zajištěny, než loď opustí kotviště a zůstat na místě a zajištěny, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště.

.2

Bez ohledu na požadavky odstavce.1 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy na těchto přepážkách byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu a případně pro základní práci lodě.

18.   Pravidlo II-1/B-2/18: Údaje o stabilitě lodi (pravidlo 22)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každá osobní loď musí být po dostavbě přezkoušena na náklon a musí být stanoveny hodnoty její stability. Velitel lodi musí obdržet takové údaje schválené správou státu vlajky, které jsou nutné k tomu, aby na základě rychlého a jednoduchého postupu získal přesný návod, co se týče stability lodi za různých provozních podmínek.

.2

Jsou-li na lodi provedeny jakékoli změny, které se věcně dotýkají údajů o stabilitě poskytnutých veliteli, musí být poskytnuty doplňující údaje o stabilitě. Je-li třeba, musí se udělat nová zkouška lodi na náklon.

.3

V pravidelných intervalech nepřekračujících pět let se musí uskutečnit kontrola stavu prázdné lodi, aby se ověřily všechny změny hmotnostního výtlaku prázdné lodi a její podélné těžiště hmotnosti. Loď musí být přezkoušena na náklon vždy, když se ve srovnání se schválenými údaji o stabilitě zjistí nebo předpokládá odchylka od hmotnostního výtlaku lodě překračující 2 % nebo odchylka podélného těžiště překračující 1 % délky lodě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby se upustilo od zkoušky jednotlivé lodi na náklon, pokud budou k dispozici základní údaje o stabilitě ze zkoušky sesterské lodi na náklon a správě státu vlajky bude vyhověno v tom, že z těchto základních údajů lze získat spolehlivé údaje o stabilitě lodi, u níž bylo od zkoušky upuštěno. Viz oběžník MSC/1158.

.5

Pokud není test na přesný náklon praktický, určí se výtlak prázdné lodi a těžiště za pomoci kontroly stavu prázdné lodi a přesným výpočtem. Viz informace obsažené v pravidle 2.7 předpisu IMO HSC 2000.

19.   Pravidlo II-1/B-2/19: Havarijní plány (pravidlo 23)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Jako vodítko pro odpovědného důstojníka musí být trvale vystaveny plány, které na každé palubě a v každém podpalubí názorně zobrazují hranice vodotěsných oddílů, otvory v nich s prostředky zavírání, polohu všech jejich ovládání a uspořádání pro úpravu jakéhokoli nahnutí lodi na bok v důsledku zaplavení. Kromě toho musí mít lodní důstojníci k dispozici brožury obsahující výše uvedené informace.

20.   Pravidlo II-1/B-2/20: Celistvost trupu a nástavby, předcházení poškození a jeho kontrola (pravidlo 23-2)

.1

Na velitelském můstku musí být indikátory pro všechny dveře obšívky, nákladové dveře a jiné uzávěry, které když zůstanou otevřené nebo nejsou náležitě zajištěné, mohou vést k zaplavení prostoru zvláštní kategorie nebo nákladového prostoru typu ro-ro. Signalizační systém musí být konstruován na základě zásady, že musí být bezpečný proti výpadku a vizuálním signálem musí upozorňovat, že dveře nebo uzavírací mechanismy nejsou úplně zavřené, nebo že jakékoli ze zajišťovacích zařízení není na místě a úplně zamčené a akustickým signálem musí upozorňovat, že se tyto dveře nebo uzávěry otevřely, nebo že zajišťovací zařízení není zajištěno. Indikační panel na velitelském můstku musí být vybaven režimem volby funkce „přístav/plavba na moři“ uspořádaným tak, aby na velitelském můstku zněl akustický signál, opouští-li loď přístav s nezavřenými dveřmi na přídi, vnitřními dveřmi, rampou na zádi nebo jakýmikoli jinými dveřmi obšívky, nebo když jakékoli zavírací zařízení není ve správné poloze. Dodávka energie do signalizačního systému musí být nezávislá na dodávce pro ovládání a zajištění dveří. Signalizační systémy schválené správou státu vlajky instalované na palubě stávajících lodí se nemusejí měnit.

.2

Musí být zabudován dohled za pomoci televize a systém hlášení prosakování vody, aby velitelskému můstku a řídící stanici strojního zařízení poskytl údaje o každém prosakování přes vnitřní a vnější dveře na přídi, dveře na zádi nebo jakékoli jiné dveře obšívky, které může vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro.

.3

Prostory zvláštní kategorie nebo nákladové prostory typu ro-ro se musí nepřetržitě hlídat nebo sledovat účinnými prostředky, jako je dohled za pomoci televize tak, aby mohl být zjištěn každý pohyb vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek a neoprávněný přístup cestujících k nim během plavby lodi.

.4

Na palubě musí být vedeny a vyvěšeny na příslušných místech dokumentované provozní postupy pro zavírání a zajištění všech dveří v obšívce, nákladových dveří a jiných uzavíracích zařízení, které mohou vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro, zůstanou-li otevřené, nebo nejsou-li náležitě zajištěny.

21.   Pravidlo II-1/B-2/21: Značení, pravidelná cvičení a prohlídky vodotěsných dveří atd. (pravidlo 24)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každý týden se koná výcvik v ovládání vodotěsných dveří, kruhových lodních oken, ventilů a uzavíracích mechanismů palubních odtoků.

.2

Všechny vodotěsné dveře v příčných přepážkách používané na moři musí být denně v činnosti.

.3

Vodotěsné dveře a jejich mechanismy a indikátory, všechny ventily, jejichž uzavření je nutné, aby oddíly byly vodotěsné, a všechny ventily, jejichž činnost je nezbytná na zařízení pro příčné vyrovnání v případě poškození lodi, se musí na moři pravidelně nejméně jednou týdně kontrolovat.

.4

Tyto ventily, dveře a mechanismy musí být vhodně označeny, aby byly náležitě používány a poskytovaly maximální bezpečnost.

22.   Pravidlo II-1/B-2/22: Záznamy v lodním deníku (pravidlo 25)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Závěsné dveře, snímací štíty, kruhová lodní okna, lodní můstky, nákladové a jiné otvory, u nichž příslušná pravidla vyžadují, aby během plavby zůstaly zavřené, se musí zavřít, než loď opustí přístav. Doba uzavření a doba otevření (pokud to příslušná pravidla povolují) musí být zaznamenána v lodním deníku.

.2

V lodním deníku se zaznamená výcvik a kontrola vyžadovaná pravidlem II-1/B-2/21 s výslovným zápisem všech závad, které mohou být zjištěny.

23.   Pravidlo II-1/B-2/23: Zdvihací plošiny a rampy

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Na lodích vybavených zavěšenými palubami pro přepravu osobních automobilů se musí konstrukce, instalace a provoz provádět v souladu s opatřeními, která vyžaduje správa státu vlajky. Co se týče konstrukce, musí se použít příslušná pravidla uznané organizace.

24.   Pravidlo II-1/B-2/24: Zábradlí

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

1.

Vnější paluby, na něž mají přístup cestující a na nichž není hrazení paluby odpovídající výšky, musí být opatřeny zábradlím o výšce minimálně 1 100 mm nad palubou takového provedení a konstrukce, které by zabránily cestujícím na ně šplhat a spadnout z paluby.

2.

Schody a podesty na takových vnějších palubách musí být opatřeny zábradlím odpovídající konstrukce.

ČÁST C

STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

1.   Pravidlo II-1/C/1: Všeobecně (pravidlo 26)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Strojní zařízení, kotle a jiné tlakové nádrže, jejich potrubní síť a vybavení musí být nainstalovány a chráněny tak, aby se snížilo na minimum jakékoli nebezpečí pro osoby na palubě, přičemž náležitou pozornost je nutné věnovat pohyblivým částem, horkým povrchům a jiným rizikům.

.2

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující udržení nebo obnovení normální činnosti hnacího strojního zařízení, a to i když jedno základní pomocné zařízení bude vyřazeno z provozu.

.3

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující, že strojní zařízení na úplně havarované lodi bude možné uvést do provozu bez vnější pomoci.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B A C:

.4

Hlavní pohonné stroje a všechna pomocná strojní zařízení důležitá pro pohon a bezpečnost lodi musí být zkonstruována tak, aby po jejich instalaci na lodi pracovala, když je loď vzpřímená a když je nakloněná v jakémkoli úhlu náklonu do 15 ° včetně na libovolnou stranu za statických podmínek a v úhlu 22,5 ° na libovolnou stranu za dynamických podmínek (kolébání) a když je současně dynamicky nakloněná na bok o 7,5 ° na přídi nebo na zádi (podélné kymácení).

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.5

Musí být k dispozici prostředky, které v případě nebezpečí zastaví pohonné stroje a lodní šroub z příslušných stanovišť mimo strojovnu/prostor řízení strojního zařízení, např. volná paluba nebo kormidelna.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.6

Umístění a uspořádání potrubí pro zásobování palivem, usazovacích nádrží a nádrží na mazací olej musí být takové, aby poškození trubky nevedlo přímo k nebezpečí proniknutí mořské vody nebo dešťové vody. Na každé lodi s kapacitou nejméně 8 hodin pro lodě třídy B a nejméně 4 hodiny pro lodě tříd C a D při maximálním trvalém výkonu hnací jednotky a normálním pracovním zařízení na moři generátorové jednotky musí být zajištěny dvě servisní palivové nádrže pro každý typ používaného paliva na palubě nezbytného pro pohon a životně důležité funkce nebo odpovídající uspořádání.

2.   Pravidlo II-1/C/2: Spalovací motory (pravidlo 27)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Spalovací motory s průměrem válce 200 mm nebo klikovou skříní o obsahu nejméně 0,6 m3 musí být na klikové skříni opatřeny pojistnými ventily vhodného typu proti přetlaku s dostatečným prostorem pro odvzdušnění. Pojistné ventily musí být uspořádány, nebo vybaveny prostředky k zajištění toho, že jejich vypouštění je nasměrováno tak, aby se minimalizovala možnost zranění pracovníků.

3.   Pravidlo II-1/C/3: Uspořádání stokových čerpadel (pravidlo 21)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1.1

Musí být k dispozici účinný systém stokového čerpání schopný odčerpávat a odvodňovat jakékoli jiné vodotěsné oddíly kromě prostor trvale vyčleněných pro přepravu sladké vody, vodní přítěže, nafty nebo kapalného nákladu a vybavený dalšími účinnými prostředky čerpání za všech možných podmínek. Musí být k dispozici účinné prostředky pro odvodnění izolovaných podpalubí.

.1.2

Sanitární a balastová čerpadla a čerpadla pro všeobecné použití mohou být uznána jako nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem, jsou-li vybavena potřebným připojením na stokový čerpací systém.

.1.3

Všechny stokové trubky používané v nádržích pro skladování paliva nebo pod nimi, v kotlích nebo prostorách strojního zařízení včetně prostor, v nichž se nacházejí olejové usazovací nádrže nebo palivová čerpadla, musí být z oceli nebo jiného vhodného materiálu.

.1.4

Systém stokových a balastových čerpadel musí být uspořádán tak, aby se zamezilo možnosti průniku vody z moře a prostor vodní přítěže do nákladových prostor a prostor strojního zařízení nebo z jednoho oddílu do druhého. Musí se provést opatření, aby se zamezilo tomu, aby kterýkoli hluboký zásobník propojený s outorem a přítěží byl neúmyslně zatopen z moře, když obsahuje náklad, nebo aby byl vyprázdněn stokovým čerpadlem, když obsahuje vodní přítěž.

.1.5

Všechny rozvodné skříně a ručně ovládané ventily stokových čerpadel lodi musí být v poloze, která je za normálních okolností přístupná.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1.6

Musí se provést opatření pro odvodnění uzavřených nákladových prostor umístěných na přepážkové palubě.

.1.6.1

Je-li volný bok k přepážkové palubě takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o více než 5 °, musí se uskutečnit odvodnění přes dostatečný počet palubních odtoků vhodné velikosti přímo přes palubu uspořádaných v souladu s požadavky pravidla II-1/B-2/15.

.1.6.2

Je-li volný bok takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o 5° nebo méně, musí se odvodnění uzavřeného nákladového prostoru na přepážkové palubě odvést do vhodného prostoru nebo prostor odpovídající jímavosti, který má signál vysokého stavu vody a je vybaven vhodným zařízením pro odvodnění přes palubu. Kromě toho se musí zabezpečit, aby:

.1

počet, rozměr a rozmístění palubních odtoků byl takový, že zamezí zbytečnému hromadění volné vody;

.2

čerpací zařízení vyžadované tímto pravidlem II-1/C/3 přihlíželo k požadavkům na každou stabilní hasicí soustavu s kropením tlakovou vodou;

.3

voda znečištěná benzínem nebo jinými nebezpečnými látkami se neodváděla do prostor strojovny nebo jiných prostor, kde se mohou nacházet zdroje vznícení, a

.4

je-li uzavřený nákladový prostor chráněn hasicí soustavou na oxid uhličitý, byly palubní odtoky vybaveny prostředky, které zamezí unikání hasicí látky z hasicích prostředků.

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D:

.1.6.3

Odvodnění z paluby typu ro-ro a palub s vozidly musí mít dostatečnou kapacitu, aby byly palubní odtoky, mycí otvory atd. na pravém a levém boku lodi schopné zvládnout množství vody z deště a požárních stříkaček s přihlédnutím ke stavu náklonu a vyvažování lodi.

.1.6.4

Jsou-li k dispozici automatický postřikovací systém a hydranty, musí mít haly pro cestující a posádku odpovídající počet palubních odtoků schopných zvládnout množství vody z hašení požáru pokojovými sprchovými hlavicemi a proud vody ze dvou požárních hadic. Palubní odtoky musí být umístěny na místech s největším účinkem, např. v každém rohu.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.2.1

Systém stokového čerpání vyžadovaný pododstavcem.1.1 musí být schopen pracovat za všech možných podmínek po nehodě, ať je loď vzpřímená nebo nakloněná. Za tímto účelem musí být obecně nainstalována sací potrubí v stokovém prostoru lodi kromě oddílů blízkých konci lodě, kde jedno sací potrubí je dostačující. V oddílech neobvyklého tvaru se může vyžadovat doplňující sací potrubí. Musí se provést opatření, aby se voda v oddílu mohla dostat k odsávacímu potrubí.

.2.2

Je-li to možné, musí být stoková čerpadla se strojním pohonem umístěna ve zvláštních vodotěsných oddílech a uspořádaná nebo situovaná tak, aby tyto oddíly nebyly zaplaveny při stejném poškození. Je-li hlavní hnací strojní zařízení, pomocné strojní zařízení a kotle ve dvou nebo více vodotěsných oddílech, čerpadla, která jsou k dispozici pro čerpání z prostoru dna lodi, musí být rozdělena podle možnosti po všech těchto oddílech.

.2.3

S výjimkou doplňujících čerpadel, která se mohou dát jen pro oddíl kolizního prostoru, musí být každé požadované stokové čerpadlo uspořádáno tak, aby odčerpalo vodu z každého prostoru, u něhož se podle pododstavce.1.1 vyžaduje odvodnění.

.2.4

Každé stokové čerpadlo se strojním pohonem musí být schopné čerpat vodu o rychlosti minimálně 2 m/s přes předepsané hlavní stokové potrubí. Nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem umístěná v prostorách strojovny musí mít přímé odsávání z těchto prostor, v každém jednotlivém prostoru se však vyžadují jen dvě sací potrubí. Jsou-li dvě nebo více sacích potrubí, musí být alespoň jedno na každém boku lodi. Přímá sací potrubí musí být vhodně rozmístěna a v prostorech strojovny nesmí mít průměr menší, než se vyžaduje pro hlavní odvodňovací potrubí.

.2.5

Kromě toho musí k přímému stokovému sacímu potrubí nebo sacímu potrubí vyžadovanému pododstavcem.2.4 vést přímé nouzové stokové sací potrubí se zpětnou klapkou od největšího nezávislého čerpadla se strojním pohonem k odvodňovací úrovni prostor strojního zařízení; sací potrubí musí mít stejný průměr jako hlavní vpusť do používaných čerpadel.

.2.6

Vřetena vtoků mořské vody a přímé sací ventily musí být dostatečně vysoko nad podlahou strojovny.

.2.7

Všechna stoková sací potrubí až do napojení na čerpadla musí být nezávislá na jiných potrubích.

.2.8

Průměr „d“ hlavních a vedlejších sacích trubek se počítá podle následujících vzorců. Skutečný vnitřní průměr se však může zaokrouhlit k nejbližšímu standardnímu rozměru přijatelnému pro správu státu vlajky:

hlavní odvodňovací potrubí:

Image 2

vedlejší odvodňovací potrubí mezi sběrači a sacími potrubími:

Image 3

kde:

d

je vnitřní průměr hlavního odvodňovacího potrubí (v milimetrech),

L a B

je délka a šířka lodi (v metrech),

L1

je délka oddílu a

D

je boční výška lodi k přepážkové palubě (v metrech), pokud na lodi s uzavřeným nákladovým prostorem na přepážkové palubě, která se vnitřně odvodňuje v souladu s požadavky odstavce.1.6.2 a která se rozprostírá po celé délce lodi, se D měří k další palubě nad přepážkovou palubou. Pokrývá-li uzavřený nákladový prostor menší délku, bere se D jako boční výška k přepážkové palubě plus lh/L, kde l a h je příslušná celková délka a výška uzavřeného nákladového prostoru.

.2.9

Musí být provedena opatření, aby se zamezilo zaplavení oddílu, kterým vede sací trubka v případě, že je trubka přerušená nebo jinak poškozená kolizí nebo praskla v jiném oddíle. Za tímto účelem tam, kde se trubka v jakékoli části nachází blíž k boku lodi než je jedna pětina šířky lodi (měřeno v pravém úhlu k osové čáře ve výšce nejnižší vodorysky dělení), nebo je ve skříňovém kýlu, musí být v příslušném oddíle na trubce s volným koncem namontována zpětná klapka.

.2.10

Rozdělovače, kohouty a ventily stokového čerpacího systému musí být uspořádány tak, aby jedno ze stokových čerpadel mohlo v případě zaplavení čerpat vodu z kteréhokoli oddílu; kromě toho poškození čerpadla nebo jeho trubky napojené na hlavní potrubí v prostoru dna, když se obě nacházejí ve vzdálenosti jedné pětiny šířky lodi od obšívky, nesmí vyřadit systém stokového čerpání z provozu. Je-li jen jedna síť trubek společná pro všechna čerpadla, musí se potřebné ventily pro obsluhu odvodňovacího potrubí dát ovládat z horní přepážkové paluby. Je-li kromě hlavního stokového čerpacího systému k dispozici nouzový stokový čerpací systém, musí být nezávislý na hlavním systému a uspořádán tak, aby čerpadlo bylo schopné pracovat na každém oddíle při zaplavení, jak je uvedeno v odstavci.2.1; v tomto případě musí být z horní přepážkové paluby ovladatelné pouze ventily nutné pro práci nouzového systému.

.2.11

Všechny kohouty a ventily uvedené v odstavci.2.10, které lze ovládat z horní přepážkové paluby, musí mít ovládací prvky na místě jejich činnosti zřetelně označeny a musí mít k dispozici prostředky pro signalizaci, zda jsou otevřené nebo zavřené.

4.   Pravidlo II-1/C/4: Počet a typ stokových čerpadel (pravidlo 21)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

do 250 cestujících:

jedno hlavní motorové čerpadlo a jedno nezávislé čerpadlo se strojním pohonem umístěné a napájené mimo strojovny,

nad 250 cestujících:

jedno hlavní motorové čerpadlo a dvě nezávislá čerpadla se strojním pohonem umístěná a napájená mimo strojovny.

Hlavní motorové čerpadlo může být nahrazeno jedním nezávislým čerpadlem se strojním pohonem.

Odvodnění malých oddílů lze provést s přenosným ručním čerpadlem.

5.   Pravidlo II-1/C/5: Prostředky pro zpětný chod (pravidlo 28)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Musí se zajistit dostatečný výkon pro zpětný chod, aby bylo zabezpečeno náležité řízení lodi za všech normálních okolností.

.2

Musí být prokázána a zaznamenána schopnost strojního zařízení obrátit směr náporu šroubu za přiměřeně krátkou dobu a uvést loď do klidu z nejvyšší provozní rychlosti při ujetí rozumné vzdálenosti.

.3

Brzdné doby, kurzy a vzdálenosti zaznamenané při zkouškách a výsledky zkoušek s cílem stanovit schopnost lodi s více šrouby plout a manévrovat s jedním nebo více šrouby neschopnými provozu, musí být na palubě k dispozici pro velitele lodi nebo pověřené pracovníky.

6.   Pravidlo II-1/C/6: Kormidelní zařízení (pravidlo 29)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každá loď musí být vybavena účinným hlavním a vedlejším kormidelním zařízením. Hlavní kormidelní zařízení a pomocné kormidelní zařízení musí být uspořádáno tak, aby závada na jednom z nich nezpůsobila, že druhé nebude schopné provozu.

.2

Je-li namontováno hlavní kormidelní zařízení a kormidelní peň, musí:

.2.1

být dostatečně pevné a schopné řídit loď při maximální provozní rychlosti směrem vpřed a zkonstruováno tak, aby nemohlo být při nejvyšší rychlosti zpětného chodu poškozené;

.2.2

být schopné přesunout kormidlo z 35° na jedné straně na 35° na druhé straně, když loď s nejnižším provozním ponorem pluje dopředu o maximální provozní rychlosti a za stejných podmínek z 35° na jedné straně na 30° na druhé straně za nejdéle 28 sekund. V případě, že je nepraktické prokázat splnění tohoto požadavku v rámci námořních zkoušek lodi s nejnižším provozním ponorem a plující dopředu rychlostí odpovídající maximálnímu počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálnímu výrobnímu stoupání šroubu, mohou lodi, bez ohledu na datum výstavby, prokázat splnění tohoto požadavku jedním z následujících způsobů:

.1

v průběhu námořních zkoušek loď pluje na rovný kýl se zcela ponořeným kormidlem, rychlostí odpovídající maximálnímu počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálnímu výrobnímu stoupání šroubu; nebo

.2

nelze-li v průběhu námořních zkoušek dosáhnout plného ponoření kormidla, použije se pro výpočet příslušné dopředné rychlosti plocha části listu kormidla, která je při zatížení navrženém pro účely námořní zkoušky ponořená. Vypočtená dopředná rychlost musí na hlavní kormidelní zařízení působit minimálně takovou silou a točivým momentem, které by na něj působily v případě, že by zkouška probíhala při nejnižším provozním ponoru a dopředné rychlosti odpovídající maximálnímu počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálnímu výrobnímu stoupání šroubu; nebo

.3

spolehlivě se určí síla a točivý moment, které na kormidlo působí při zatížení stanoveném pro účely námořní zkoušky, a na jejich základě se vypočte síla a točivý moment, které by na kormidlo působily při plném zatížení. Rychlost lodi musí odpovídat maximálnímu počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálnímu výrobnímu stoupání šroubu;

.2.3

mít motorový pohon tam, kde je to nutné pro splnění požadavků odstavce.2.2.2 a všude, kde se podle odstavce.2.2.1 vyžaduje kormidelní peň, jehož průměr ve výšce kormidelní páky je 120 mm, s výjimkou jeho zpevnění pro plavbu v ledu.

.3

Je-li namontováno pomocné kormidelní zařízení, musí:

.1

být dostatečně pevné a schopné řídit loď při normální provozní rychlosti a za nouzového stavu se musí dát uvést rychle do provozu;

.2

být schopné přesunout kormidlo z 15° na jedné straně na 15° na druhé straně za nejdéle 60 sekund, když loď při největším ponoru pluje dopředu o poloviční maximální komerční rychlosti nebo o rychlosti 7 uzlů, podle toho, která je vyšší. V případě, že je nepraktické prokázat splnění tohoto požadavku v rámci námořních zkoušek lodi s nejnižším provozním ponorem a plující dopředu rychlostí odpovídající polovině maximálního počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálního výrobního stoupání šroubu nebo rychlostí 7 uzlů, podle toho, která je vyšší, mohou lodi, bez ohledu na datum výstavby, prokázat splnění tohoto požadavku jedním z následujících způsobů:

.1

v průběhu námořních zkoušek loď pluje na rovný kýl se zcela ponořeným kormidlem, rychlostí odpovídající polovině maximálního počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálního výrobního stoupání šroubu nebo rychlostí 7 uzlů, podle toho, která je vyšší; nebo

.2

nelze-li v průběhu námořních zkoušek dosáhnout plného ponoření kormidla, použije se pro výpočet příslušné dopředné rychlosti plocha části listu kormidla, která je při zatížení navrženém pro účely námořní zkoušky ponořená. Vypočtená dopředná rychlost musí na vedlejší kormidelní zařízení působit minimálně takovou silou a točivým momentem, které by na něj působily v případě, že by zkouška probíhala při plavbě s největším ponorem a dopředné rychlosti odpovídající polovině maximálního počtu trvalých otáček hlavního motoru a maximálního výrobního stoupání šroubu nebo rychlosti 7 uzlů, podle toho, která je vyšší; nebo

.3

spolehlivě se určí síla a točivý moment, které na kormidlo působí při zatížení stanoveném pro účely námořní zkoušky, a na jejich základě se vypočte síla a točivý moment, které by na kormidlo působily při plném zatížení;

.3

mít motorový pohon, kde je to nutné pro splnění požadavků odstavce.3.2 a vždy, když se vyžaduje kormidelní peň, jehož průměr ve výšce kormidelní páky je více než 230 mm, přičemž se nepřihlíží k jeho zpevnění pro plavbu v ledu.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.4

Kormidelní pohonné jednotky musí být:

.1

uspořádány tak, aby se automaticky znovu nastartovaly, když se dodávka energie po výpadku obnoví, a

.2

schopné uvedení do provozu z místa na velitelském můstku. V případě přerušení dodávky energie do jakýchkoli kormidelních pohonných jednotek musí velitelský můstek dostat akustický a vizuální signál.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.5

Obsahuje-li hlavní kormidelní zařízení dvě nebo více hnacích jednotek, nemusí být vybaveno pomocným kormidelním zařízením, pokud:

.1

hlavní kormidelní zařízení je způsobilé ovládat kormidlo, jak je to vyžadováno odstavcem.2.2.2, když je kterákoli pohonná jednotka vyřazena z provozu;

.2

hlavní kormidelní zařízení je uspořádáno tak, aby po jednotlivé závadě v jeho potrubní síti nebo na jedné z hnacích jednotek bylo možné závadu izolovat s cílem udržet způsobilost řízení nebo ji rychle znovu získat.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.6

Ovládání kormidelního zařízení se uskutečňuje:

.1

u hlavního kormidelního zařízení jak na velitelském můstku, tak i v prostoru kormidelního stroje;

.2

dvěma nezávislými systémy řízení ovladatelnými z velitelského můstku, je-li hlavní kormidelní zařízení vybaveno v souladu s odstavcem.5. Nevyžaduje to zdvojení kormidelního kola nebo páky. Skládá-li se kormidelní zařízení z hydraulického servomotoru, nemusí být k dispozici druhý nezávislý systém;

.3

u pomocného kormidelního zařízení v prostoru kormidelního stroje a je-li poháněno motorem, musí se dát ovládat také z velitelského můstku a musí být nezávislé na systému řízení hlavního kormidelního zařízení.

.7

Každý ovládací systém hlavního a pomocného kormidelního zařízení operující z velitelského můstku musí splňovat tyto podmínky:

.1

je-li elektrický, musí být napájen vlastním odděleným elektrickým obvodem zásobovaným ze silového obvodu kormidelního zařízení z místa v prostoru kormidelního stroje nebo přímo z přípojnic rozvaděče napájejících tento silový obvod kormidelního zařízení na místě rozvaděče, které je vedle napájení silového obvodu kormidelního zařízení;

.2

v prostoru kormidelního stroje musí být k dispozici prostředky pro odpojení každého řídicího systému ovladatelného z velitelského můstku od kormidelního zařízení, kterému slouží;

.3

systém se musí dát uvést do provozu z místa na velitelském můstku;

.4

v případě přerušení dodávky elektrické energie do ovládacího systému musí velitelský můstek dostat akustický a vizuální signál a

.5

jištění proti zkratu se poskytuje jen u napájecího obvodu řízení kormidelního zařízení.

.8

Elektrické silové obvody a ovládací systémy kormidelního zařízení s jejich komponenty, kabely a trubky vyžadované tímto pravidlem II-1/C/6 a pravidlem II-1/C/7 musí být pokud možno oddělené po celé své délce.

.9

Mezi velitelským můstkem a prostorem kormidelního stroje musí být k dispozici prostředky komunikace.

.10

Vychýlení kormidla (kormidel) musí:

.1

být ukazováno na velitelském můstku, je-li hlavní kormidelní zařízení poháněno motorem. Ukazatel výchylky kormidla musí být nezávislý na ovládacím systému kormidelního zařízení;

.2

být v prostoru kormidelního stroje rozpoznatelné.

.11

Hydraulicky ovládané kormidelní zařízení musí být vybaveno takto:

.1

zařízení pro udržení čistoty hydraulické kapaliny s přihlédnutím k typu a konstrukci hydraulického systému;

.2

varovným signálem nízké hladiny u každé nádrže s hydraulickou kapalinou, aby co nejdříve spolehlivě ukázal prosakování hydraulické kapaliny. Akustický a vizuální signál musí být vyslán na velitelský můstek a do prostor strojního zařízení, kde se dá ihned zpozorovat; a

.3

stabilní zásobní nádrž s dostatečnou kapacitou k tomu, aby znovu naplnila nejméně jeden spouštěcí systém energetického systému včetně zásobníku, u něhož se vyžaduje, aby hlavní kormidelní zařízení bylo strojně ovládáno. Zásobní nádrž musí být trvale napojena na potrubí tak, aby hydraulické systémy mohly být znovu pohotově naplněny z místa v prostoru kormidelního stroje a musí být vybaveny olejoznakem.

.12

Prostory kormidelního stroje musí být:

.1

snadno přístupné a pokud možno oddělené od strojovny a

.2

vybaveny vhodnými zařízeními k zajištění přístupu během provozu ke strojům a ovládání kormidelního zařízení. Tato zařízení musí zahrnovat zábradlí a mříže nebo jiné neklouzavé plochy, aby v případě úniku hydraulické kapaliny byly zajištěné vhodné provozní podmínky.

7.   Pravidlo II-1/C/7: Doplňující požadavky na elektrické a elektrohydraulické kormidelní zařízení (pravidlo 30)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Na velitelském můstku a na vhodném místě ovládání strojovny musí být namontovány prostředky ukazující, že motory elektrického a elektrohydraulického kormidelního zařízení jsou v činnosti.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.2

Každé elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které sestává z jedné nebo více pohonných jednotek, musí být zásobováno nejméně dvěma uzavřenými obvody napájenými přímo z hlavního rozvaděče; jeden z těchto obvodů však může být napájen z nouzového rozvaděče. Pomocné elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které je hlavním elektrickým nebo elektrohydraulickým kormidelním zařízením, může být napojeno na jeden z obvodů zásobujících toto hlavní kormidelní zařízení. Obvody napájející elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení musí mít přiměřený jmenovitý výkon pro napájení všech motorů, které mohou být na něj souběžně napojeny a u nichž se vyžaduje, aby pracovaly souběžně.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.3

Elektrické a elektrohydraulické obvody a motory kormidelního zařízení musí být opatřeny jištěním proti zkratu a signálem přetížení. Ochrana proti nadproudu včetně rozběhového proudu, je-li nainstalována, musí být nejméně dvojnásobná, než je proud při plném zatížení takto chráněného motoru nebo obvodu, a musí umožnit průchod příslušného rozběhového proudu.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

Signály vyžadované tímto odstavcem musí být jak akustické, tak i vizuální a musí se nacházet na nápadném místě v prostorách hlavního strojního zařízení nebo kontrolní místnosti, odkud se hlavní strojní zařízení běžně ovládá a jak je vyžadováno pravidlem II-1/E/6.

.4

Není-li pomocné kormidelní zařízení, které musí mít podle pododstavce.3.3 pravidla II-1/C/6 motorový pohon, poháněno elektrickou energií, nebo je poháněno elektrickým motorem určeným především pro jiné účely, lze hlavní kormidelní zařízení napájet jedním obvodem z hlavního rozvaděče. Je-li tento elektrický motor, který je určen především pro jiné účely, k dispozici pro pohon tohoto pomocného kormidelního zařízení, může správa státu vlajky upustit od požadavků odstavce.3, bude-li zařízení spolu s požadavky odstavce.4 pravidla II-1/C/6 platné pro pomocné kormidelní zařízení považovat za dostačující.

8.   Pravidlo II-1/C/8: Větrací systémy ve strojovnách (pravidlo 35)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Prostory strojoven kategorie A se musí náležitě odvětrávat, aby se zajistilo, že se v případě plného výkonu strojního zařízení nebo kotle v těchto prostorách a za všech povětrnostních podmínek včetně špatného počasí udrží odpovídající přívod vzduchu do těchto prostor kvůli bezpečnosti a pohodlí pracovníků a činnosti strojního zařízení.

9.   Pravidlo II-1/C/9: Spojení mezi velitelským můstkem a strojovnou (pravidlo 37)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Pro sdělování příkazů z velitelského můstku na místo ve strojovně nebo v kontrolní místnosti, odkud se běžně ovládá rychlost a směr náporu šroubů, musí být k dispozici nejméně dva nezávislé sdělovací prostředky: jeden z nich musí být strojní telegraf, který poskytuje vizuální signalizaci příkazů a odpovědí jak v prostoru strojovny, tak i na velitelském můstku. Musí být k dispozici odpovídající prostředky pro komunikaci z velitelského můstku a strojovny do každého místa, z něhož lze ovládat rychlost nebo směr náporu šroubů.

10.   Pravidlo II-1/C/10: Poplachová signalizace pro strojníky (pravidlo 38)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Pro strojníky musí být k dispozici poplašné zařízení ovládané ze strojovny, případně na manévrové plošině, a musí být zřetelně vidět z místa ubytování strojníků a/nebo z velitelského můstku.

11.   Pravidlo II-1/C/11: Umístění nouzových zařízení (pravidlo 39)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Nouzové zdroje elektrické energie, požární čerpadla, stoková čerpadla lodě, kromě čerpadel určených zvlášť pro prostory před kolizní přepážkou, a stabilní hasicí systém vyžadované kapitolou II-2 a jiná nouzová zařízení důležitá pro bezpečnost lodi, kromě kotevních vrátků, nesmějí být namontovány před kolizní přepážkou.

12.   Pravidlo II-1/C/12: Ovládání strojního zařízení (pravidlo 31)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon a bezpečnost lodě musí být vybaveno účinnými prostředky ke svému provozu a ovládání.

.2

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.1

rychlost, směr náporu a případně stoupání šroubu musí být plně ovladatelné z velitelského můstku za všech plavebních podmínek včetně manévrování;

.2

dálkové ovládání musí u každého nezávislého šroubu fungovat za pomoci ovládacího zařízení zkonstruovaného a postaveného tak, aby si jeho činnost nevyžadovala zvláštní pozornost, co se týče provozních podrobností strojního zařízení. Počítá-li se s tím, že několik šroubů bude pracovat souběžně, mohou být ovládány jedním ovládacím zařízením.

.3

hlavní pohonné stroje musí být vybaveny nouzovým aretačním zařízením na velitelském můstku, které musí být nezávislé na řídicím systému velitelského můstku;

.4

povely pro pohonné stroje z velitelského můstku musí být signalizovány ve velínu strojovny nebo případně na ovládacím stanovišti;

.5

dálkové ovládání pohonu musí být možné vždy jen z jednoho místa; v těchto místech je dovoleno umístit přepínání ovládání mezi různými kontrolními místy. Na každém místě musí být signál ukazující, z kterého místa je hnací strojní zařízení ovládáno. Ovládání lze mezi velitelským můstkem a strojovnou přepnout jen v prostorách strojovny nebo velínu hlavního strojního zařízení. Systém musí zahrnovat prostředky, které zamezí, aby se nápor lodního šroubu podstatně změnil, když se ovládání přepíná z jednoho místa na druhé;

.6

pohonné stroje se musí dát ovládat na místě, a to i v případě závady na kterékoli části dálkového ovládacího systému;

.7

dálkový ovládací systém musí být zkonstruován tak, aby v případě jeho závady byl vydáván signál. Stávající rychlost a směr náporu šroubů musí být zachovány, dokud je místní ovládání v činnosti;

.8

velitelský můstek musí být vybaven signálem ukazujícím:

.1

počet a směr otáček šroubů u pevných šroubů;

.2

rychlost šroubu a stoupání u nastavitelných šroubů;

.9

velitelský můstek a strojovna musí dostat signál označující nízký startovací tlak vzduchu, který musí být nastaven na takové úrovni, aby umožnil dalšímu hlavnímu motoru zahájit činnost. Je-li systém dálkového ovládání pohonných strojů konstruován na automatický rozběh, musí být počet automatických následných pokusů, u nichž se rozběh nezdařil, omezený, aby se uchoval dostatečný startovací tlak vzduchu pro místní rozběh.

.3

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.4

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.5

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být vybaveno účinnými prostředky pro jeho provoz a řízení. Všechny ovládací systémy nezbytné pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být nezávislé nebo konstruované tak, aby porucha jednoho systému nesnížila výkon jiného systému.

.6

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.1

rychlost, směr náporu a případně stoupání šroubu musí být plně ovladatelné z velitelského můstku za všech plavebních podmínek včetně manévrování;

.2

ovládání musí být prováděno jediným ovládacím zařízením pro každý nezávislý šroub s automatickým prováděním všech závislých funkcí včetně, v případě potřeby, prostředků zabraňujících přetížení hnacího zařízení. Počítá-li se s tím, že několik šroubů bude pracovat souběžně, mohou být ovládány jedním ovládacím zařízením;

.3

hlavní pohonné stroje musí být vybaveny nouzovým aretačním zařízením na velitelském můstku, které musí být nezávislé na řídicím systému velitelského můstku;

.4

povely vydávané hnacímu zařízení z velitelského můstku se musí znázornit na hlavním řídícím stanovišti strojovny a na ovládacím stanovišti;

.5

dálkové ovládání pohonu musí být možné vždy jen z jednoho místa; v těchto místech je dovoleno umístit přepínání ovládání mezi různými kontrolními místy. Na každém místě musí být signál ukazující, z kterého místa je hnací strojní zařízení ovládáno. Ovládání lze mezi velitelským můstkem a strojovnou přepnout jen v prostorách strojovny nebo velínu hlavního strojního zařízení. Systém musí zahrnovat prostředky, které zamezí, aby se nápor lodního šroubu podstatně změnil, když se ovládání přepíná z jednoho místa na druhé;

.6

pohonné stroje se musí dát ovládat na místě, a to i v případě závady na kterékoli části dálkového ovládacího systému. Také musí být umožněno ovládat pomocné strojní zařízení nezbytné pro pohon a bezpečnost lodi v dotyčném strojním zařízení nebo v jeho blízkosti;

.7

dálkový ovládací systém musí být zkonstruován tak, aby v případě jeho závady byl vydáván signál. Stávající rychlost a směr náporu šroubů musí být zachovány, dokud je místní ovládání v činnosti;

.8

velitelský můstek, hlavní řídící stanoviště strojovny a ovládací stanoviště musí být vybaveny signálem ukazujícím:

.8.1

počet a směr otáček šroubů u pevných šroubů a

.8.2

rychlost šroubu a stoupání u nastavitelných šroubů;

.9

velitelský můstek a strojovna musí dostat signál označující nízký startovací tlak vzduchu, který musí být nastaven na takové úrovni, aby umožnil dalšímu hlavnímu motoru zahájit činnost. Je-li systém dálkového ovládání pohonných strojů konstruován na automatický rozběh, musí být počet automatických následných pokusů, u nichž se rozběh nezdařil, omezený, aby se uchoval dostatečný startovací tlak vzduchu pro místní rozběh.

.7

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.8

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

LODĚ TŘÍD B, C a D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2012 NEBO POZDĚJI:

.9

Automatické systémy na nových lodích tříd B, C a D postavených dne 1. ledna 2012 nebo později musí být zkonstruovány způsobem, který zajistí, aby důstojník strážní navigační služby včas obdržel varování o hrozícím nebo bezprostředním zpomalení nebo zastavení chodu pohonného systému tak, aby mohl posoudit navigační okolnosti ve stavu nouze. Systémy musí zejména řídit a monitorovat chod, podávat o něm zprávu a varování a provést bezpečností opatření za účelem zpomalení nebo zastavení chodu, a zároveň poskytnout důstojníku strážní navigační služby příležitost manuálně zasáhnout, s výjimkou případů, kdy manuální zásah během krátké doby povede k úplnému selhání motoru a/nebo hnacího zařízení, například v případě nadměrné rychlosti.

13.   Pravidlo II-1/C/13: Systémy parního potrubí (pravidlo 33)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Každá parní trubka a na ní napojené zařízení, kterým může procházet pára, musí být zkonstruováno, postaveno a namontováno tak, aby odolalo maximálním provozním zatížením, kterým může být vystaveno.

.2

Musí být k dispozici prostředky pro odvodnění každé parní trubky, v níž se může jinak vyskytnout působení nebezpečného vodního rázu.

.3

Může-li parní trubka nebo zařízení dostávat páru z kteréhokoli zdroje o vyšším tlaku, než pro který je konstruována, musí být vybavena vhodným redukčním ventilem, pojistným ventilem a tlakoměrem.

14.   Pravidlo II-1/C/14: Systémy tlakového vzduchu (pravidlo 34)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Musí být k dispozici prostředky pro zamezení nadměrného tlaku v jakékoli části systému tlakového vzduchu a kdekoli mohou být pláště válce s vodním chlazením nebo skříně vzduchového kompresoru a chladiče vystaveny nebezpečnému přetlaku, protože se k nim dostává tlakový vzduch z jeho netěsnících částí. Všechny systémy musí být vybaveny vhodnými pojistnými ventily.

.2

Hlavní startovací vzduchová zařízení pro hlavní hnací motory s vnitřním spalováním musí být náležitě chráněny před účinky zpětného zážehu a vnitřního výbuchu ve startovacích vzduchových trubkách.

.3

Všechny výstupní trubky ze startovacích vzduchových kompresorů musí vést přímo do startovacích zásobníků na stlačený vzduch a všechny rozběhové trubky ze všech zásobníků stlačeného vzduchu k hlavním a pomocným motorům musí být úplně odděleny od systému výstupních trubek kompresoru.

.4

Musí se provést opatření, aby se vnikání oleje do systémů tlakového vzduchu snížilo na minimum a tyto systémy bylo možné vypouštět.

15.   Pravidlo II-1/C/15: Ochrana proti hluku (pravidlo 36) (3)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D, NA KTERÉ SE NEVZTAHUJE PRAVIDLO II-1/A-1/4:

Musí se provést opatření, aby se hluk v prostorách strojovny vydávaný strojním zařízením snížil na přijatelnou úroveň. Nelze-li hluk dostatečně snížit, musí být zdroj nadměrného hluku vhodně odizolován nebo utěsněn, nebo musí být k dispozici prostor na ochranu před hlukem, má-li být obsazen pracovníky. Pracovníci, kteří musí do těchto prostor vstupovat, musí být vybaveni chrániči sluchu.

16.   Pravidlo II-1/C/16: Výtahy

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D:

.1

Osobní a nákladní výtahy musí z hlediska rozměrů, prostorového uspořádání, počtu cestujících a/nebo množství zboží vyhovovat předpisům, které stanoví správa státu vlajky v každém jednotlivém případě nebo pro každý typ zařízení.

.2

Montážní výkresy a pokyny pro údržbu včetně předpisů pro pravidelné prohlídky musí schválit správa státu vlajky, která zkontroluje a schválí zařízení před jeho uvedením do provozu.

.3

Správa státu vlajky vydá po schválení osvědčení, které musí být uloženo na palubě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby pravidelné prohlídky uskutečňoval odborník pověřený správou nebo uznaná organizace.

ČÁST D

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

1.   Pravidlo II-1/D/1: Všeobecně (pravidlo 40)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Elektrická zařízení musí být taková, aby

.1

všechna elektrická pomocná zařízení potřebná pro udržení běžných provozních podmínek a podmínek pobytu na lodi byla zajištěna bez pomoci nouzového zdroje elektrické energie;

.2

elektrická zařízení důležitá pro bezpečnost byla zajištěna za různých havarijních stavů a

.3

byla zajištěna bezpečnost cestujících, posádky a lodi před ohrožením elektrickým proudem.

.2

Správa státu vlajky musí provést příslušné kroky, aby zajistila jednotnost v zavádění a uplatňování této části, co se týče elektrických zařízení (4).

2.   Pravidlo II-1/D/2: Hlavní zdroj elektrické energie a osvětlení (pravidlo 41)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Nové lodě tříd C a D, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost lodi, a nové lodě tříd B, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost a pohon lodi, musí být vybaveny dvěma nebo více generátorovými soustrojími s takovým výkonem, aby výše uvedená zařízení mohla pracovat, i když je jedno ze soustrojí vyřazeno z provozu.

.2.1

Hlavní osvětlovací systém zajišťující osvětlení běžně přístupných částí lodi a používaných cestujícími a posádkou musí být zásobován z hlavního zdroje elektrické energie.

.2.2

Uspořádání hlavní elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících hlavní zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, hlavní rozvaděč a hlavní rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu nouzovou osvětlovací soustavu vyžadovanou pravidlem II-1/D/3.

.2.3

Uspořádání nouzové elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících nouzový zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, nouzový rozvaděč a nouzový rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu hlavní osvětlovací soustavu vyžadovanou tímto pravidlem II-1/D/2.

.3

Hlavní rozvaděč se musí nacházet v takové vzdálenosti od jedné hlavní generátorové stanice, aby souvislá běžná dodávka elektrické energie mohla být narušena jen požárem nebo jinou nehodou v prostoru, kde je namontováno generátorové soustrojí a rozvaděč.

LODĚ TŘÍD B, C a D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2012 NEBO POZDĚJI:

.4

Na lodích tříd B, C a D postavených 1. ledna 2012 nebo později musí být ve všech kabinách doplňující osvětlení, které jasně označuje východ, aby cestující byli schopni najít cestu ke dveřím. Toto osvětlení, které může být napojeno na nouzový zdroj elektrické energie nebo mít soběstačný zdroj elektrické energie v každé kabině, se automaticky rozsvítí, když dojde k přerušení elektrické energie u normálního osvětlení kabiny, a zůstane rozsvícené po dobu minimálně 30 minut.

3.   Pravidlo II-1/D/3: Nouzový zdroj elektrické energie (pravidlo 42)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každá loď musí být vybavena soběstačným nouzovým zdrojem elektrické energie s nouzovým rozvaděčem umístěným nad přepážkovou palubou v dobře dostupném prostoru nepřiléhajícím ke strojovně kategorie A nebo ke strojovně a obsahujícím hlavní zdroj elektrické energie nebo hlavní rozvaděč.

.1

Požadavek uvedený v prvním odstavci není nutný za předpokladu, že lodě jsou navrhovány s dvěma plně nadbytečnými strojovnami oddělenými alespoň jedním oddílem, který je vodotěsný a odolný proti požáru, a dvěma přepážkami nebo se jedná o alternativní konstrukci, která poskytuje stejnou úroveň bezpečnosti, a že se v každé strojovně nachází alespoň jeden generátor s napojeným rozvaděčem atd.

.2

Jako nouzový zdroj elektrické energie může sloužit buď akumulátorová baterie vyhovující požadavkům odstavce.5, aniž by musela být znovu dobíjena nebo aniž by byla vystavena nadměrnému poklesu napětí, nebo generátor vyhovující požadavkům odstavce.5, poháněný spalovacím motorem s nezávislou dodávkou paliva, který má bod vzplanutí nejméně 43 °C s automatickým startovacím zařízením u nových lodí a schváleným startovacím zařízením u stávajících lodí a je vybavený přechodným zdrojem nouzové elektrické energie podle odstavce.6.

.3

Nouzový zdroj elektrické energie musí být uspořádán tak, aby účinně pracoval, když se loď nakloní na bok o 22,5° a když je sklon lodě podél lodního boku 10°. Nouzové generátorové soustrojí musí být schopné (nouzová generátorová soustrojí musí být schopna) pohotového rozběhu za každého studeného stavu, který se může případně vyskytnout a na nových lodích musí být schopné automatického rozběhu.

.4

Nouzový rozvaděč musí být umístěn co nejblíže k nouzovému zdroji energie.

.5

Nouzový zdroj energie vyžadovaný odstavcem.1 musí:

.1

být schopen normálně pracovat po dobu:

12 hodin u lodí třídy B (nové a stávající),

6 hodin u lodí třídy C (nové),

3 hodin u lodí třídy D (nové);

.2

být zejména schopen souběžně napájet, v souladu s požadavky pro danou třídu lodi, po výše uvedenou dobu tato zařízení:

a)

jedno nezávislé stokové čerpadlo se strojním pohonem a jedno požární čerpadlo;

b)

nouzové osvětlení:

1.

na každém shromažďovacím nebo naloďovacím stanovišti a na bocích, jak je stanoveno v pravidle III/5, odstavci.3;

2.

ve všech chodbách, na všech schodištích a stávajících přístupech ke shromažďovacím nebo naloďovacím stanovištím;

3.

ve strojovně a na místech, kde se nachází nouzový generátor;

4.

v řídící stanici, kde je umístěna vysílačka a hlavní navigační zařízení;

5.

podle požadavků pododstavce.1.3.7 pravidla II-2/B/16 a pododstavce.1.7 pravidla II-2/B/6;

6.

ve všech lodních prostorech pro výzbroj protipožární ochrany;

7.

na jednom nezávislém stokovém čerpadle se strojním pohonem a jednom z požárních čerpadel uvedených v pododstavci a) a na startovacích místech jejich motorů;

c)

navigační světla lodi;

d)

1.

všechna sdělovací zařízení;

2.

systém všeobecného nouzového poplachu;

3.

systém detekce požáru a

4.

všechny signály, které mohou být potřebné v nouzi, jsou-li napájeny ze zdroje elektrické energie z hlavních generátorových soustrojí lodi;

e)

čerpadlo požárního postřikovacího zařízení, přichází-li to v úvahu a je-li napájeno ze zdroje elektrické energie, a

f)

denní signální světlo lodi, je-li napájeno z hlavního zdroje elektrické energie;

.3

být schopen po dobu půl hodiny obsluhovat vodotěsné dveře na motorový pohon s jejich ovládacími, signalizačními a poplašnými obvody.

.6

Přechodný nouzový zdroj elektrické energie vyžadovaný odstavcem.2 musí pozůstávat z akumulátorové baterie umístěné vhodně k použití v případě nouze, která musí zásobovat po dobu půl hodiny bez opakovaného nabíjení a aniž by došlo k nadměrnému poklesu napětí:

a)

osvětlení vyžadované odstavcem.2 b) 1 tohoto pravidla II-1/D/3;

b)

vodotěsné dveře vyžadované odstavci.7.2 a.7.3 pravidla II-1/B-2/13, ale všechny z nich nemusejí být zásobovány energií souběžně, nejsou-li k dispozici nezávislé dočasné zdroje akumulované energie, a

c)

ovládací, signalizační a poplašné obvody vyžadované odstavcem.7.2 pravidla II-1/B-2/13.

.7

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Pokud je k obnovení pohonu nezbytná elektrická energie, její výkon musí být dostatečný k tomu, aby obnovil pohon lodi i ostatního zařízení z klidového stavu do 30 minut po výpadku proudu.

4.   Pravidlo II-1/D/4: Doplňkové nouzové osvětlení pro lodě typu ro-ro (pravidlo 42-1)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Kromě nouzového osvětlení požadovaného v pododstavci.5.2 b) pravidla II-1/D/3 na každé lodi s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie:

.1

všechny společenské prostory a průchody pro cestující musí být vybaveny doplňujícím elektrickým osvětlením, které může při výpadku všech ostatních zdrojů elektrické energie a za všech podmínek náklonu lodi na bok pracovat nejméně tři hodiny. Instalované osvětlení musí být takové, aby byl snadno viditelný přístup k únikovým cestám. Zdroj energie pro doplňující osvětlení musí obsahovat akumulátorové baterie umístěné v osvětlovacích tělesech, které jsou dobíjeny pokud možno průběžně z nouzového rozvaděče. Správa státu vlajky může schválit jakékoli jiné prostředky osvětlení, které jsou nejméně stejně účinné. Doplňující osvětlení musí být takové, aby se dal výpadek světla neprodleně rozpoznat. Každá akumulátorová baterie, která je k dispozici, musí být nahrazena v intervalech přihlížejících ke specifické životnosti v okolních podmínkách, jimž je během činnosti vystavena, a

.2

přenosné svítidlo s baterií, kterou lze znovu nabít, musí být k dispozici ve všech chodbách prostoru pro posádku, společenském prostoru a každém pracovním prostoru, v němž se běžně nachází obsluha, pokud není k dispozici doplňující nouzové osvětlení, jak je to vyžadováno pododstavcem.1.

5.   Pravidlo II-1/D/5: Prevence proti zasažení elektrickým proudem, požáru a jiným nebezpečím elektrického původu (pravidlo 45)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Nechráněné kovové části elektrických strojů nebo zařízení, které nejsou pod napětím, ale které jsou vystaveny napětí za poruchového stavu, musí být uzemněny, pokud nejsou stroje nebo zařízení:

.1

napájeny stejnosměrným proudem o napětí nepřesahujícím 50 V nebo napětí s efektivní hodnotou 50 V mezi vodiči; k dosažení tohoto napětí nelze použít autotransformátorů; nebo

.2

napájeny napětím, které u bezpečnostních izolačních transformátorů zásobujících jen jedno spotřební zařízení nepřekračuje 250 V, nebo

.3

postaveny podle zásad dvojité izolace.

.2

Všechny elektrické spotřebiče musí být konstruovány a nainstalovány tak, aby při běžném používání nebo dotyku nezpůsobily zranění.

.3

Boční, zadní a případně přední stěny rozvaděčů musí být vhodně chráněny. Části vystavené napětí, které při uzemnění překračuje napětí uvedené v odstavci 1.1, nesmějí být instalovány na přední stěně těchto rozvaděčů. Kde je to nutné, musí být přední a zadní stěny rozvaděčů opatřeny nevodivými výztužnými sítěmi.

.4

Neuzemněné rozvodné systémy musí být vybaveny zařízením schopným sledovat izolační odpor proti zemi a akusticky nebo vizuálně signalizovat mimořádně nízké hodnoty izolace.

.5.1

Všechny kovové pláště a pancíře kabelů musí být průběžně elektricky propojeny a uzemněny.

.5.2

Všechny elektrické kabely a rozvody mimo zařízení musí být přinejmenším nehořlavé a instalovány tak, aby se nenarušily jejich původní nehořlavé vlastnosti. Je-li to nutné pro konkrétní použití, může správa státu vlajky povolit používání zvláštního druhu kabelů, jako jsou vysokofrekvenční kabely, které nevyhovují výše uvedenému.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.5.3

Kabely a rozvody pro důležité spotřebiče nebo dodávku nouzové energie, osvětlení, vnitřní komunikace nebo signály se pokud možno nesmějí pokládat v blízkosti kuchyní, prádelen, prostor strojního zařízení kategorie A a jejich skříní a jiných prostor s vysokým rizikem požáru. Na nových a stávajících osobních lodích typu ro-ro musí položení kabelů pro nouzové poplachy a místní rozhlas instalované dne 1. července 1998 nebo později schválit správa státu vlajky s přihlédnutím k doporučením, které zpracovala IMO. Kabely spojující požární čerpadla s nouzovým rozvaděčem musí být žáruvzdorné, procházejí-li prostory s vysokým nebezpečím požáru. Kde je to vhodné, měly by být tyto kabely vedeny tak, aby se vyloučilo jejich vyřazení z činnosti zahříváním přepážek, k němuž může dojít v důsledku požáru v přilehlém prostoru.

.6

Kabely a rozvody musí být položeny a upevněny tak, aby se zamezilo jejich roztřepení nebo jinému poškození. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické a mechanické vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.7.1

Každý jednotlivý obvod musí být chráněn proti zkratu a přetížení, pokud to pravidla II-1/C/6 a II-1/C/7 nepřipouštějí jinak.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.7.2

Svítidla musí být uspořádána tak, aby se zamezilo zvýšení teploty, která by mohla poškodit kabely a rozvody a přehřátí okolního materiálu.

.8.1

Akumulátorové baterie musí být vhodně zabudovány, oddíly používané především pro jejich umístění musí být náležitě postaveny a účinně odvětrávány.

.8.2

Elektrická a jiná zařízení, která mohou být zdrojem vzplanutí hořlavých par, nejsou v těchto oddílech přípustná.

.9

Rozvodný systém musí být uspořádán tak, aby požár v kterémkoli hlavním vertikálním požárním úseku ve smyslu odstavce.9 pravidla II-2/A/2 nezasáhl zařízení důležitá pro bezpečnost v kterémkoli jiném úseku. Tomuto požadavku bude vyhověno, jsou-li hlavní a nouzové napájecí vodiče procházející každým takovým úsekem odděleny jak vertikálně, tak i horizontálně, a to co nejdál od sebe.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2012 NEBO POZDĚJI:

.10

Elektrické zařízení nesmí být instalováno v prostorách, ve kterých se mohou hromadit hořlavé směsi, např. v oddílech určených v zásadě pro akumulátorové baterie, ve skladech barev, acetylenu nebo podobných prostorách, pokud není správa přesvědčena, že toto zařízení je:

.1

nezbytné z provozních důvodů;

.2

takového druhu, který nezpůsobí vznícení dotčených směsí;

.3.

vhodné pro dotčený prostor; a

.4

odpovídajícím způsobem schválené pro bezpečné používání v prachu, výparech nebo plynech, které se pravděpodobně vyskytnou.

ČÁST E

DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA LODĚ POSTAVENÉ SE STROJOVNAMI BEZ TRVALÉ OBSLUHY

Zvláštní posouzení (pravidlo 54)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Všechny nové lodě tříd B, C a D a stávající lodě třídy B musí správa státu vlajky posoudit zvlášť z toho hlediska, zda jejich strojovny mohou být bez trvalé obsluhy, a jestliže ano, jsou-li nutné doplňující požadavky k požadavkům stanoveným v těchto pravidlech, aby se dosáhlo bezpečnosti rovnocenné s bezpečností strojoven s běžnou obsluhou.

1.   Pravidlo II-1/E/1: Všeobecně (pravidlo 46)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Musí být učiněna opatření zajišťující, že bezpečnost lodi za všech plavebních podmínek včetně manévrování bude stejná jako bezpečnost lodi se strojovnou obsazenou pracovníky.

.2

Musí být učiněna opatření zajišťující, že zařízení spolehlivě funguje a že byly učiněny dostatečné kroky pro pravidelné kontroly a běžné zkoušky s cílem zabezpečit průběžný spolehlivý provoz.

.3

Každá loď musí být opatřena doklady prokazujícími, že je schopna provozu bez trvalé obsluhy ve strojovně.

2.   Pravidlo II-1/E/2: Protipožární ochrana (pravidlo 47)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Musí být k dispozici prostředky, které včas zjistí a budou signalizovat požár:

.1

v šachtách přivádějících vzduch do kotlů a odčerpávajících vzduch (komínové šachty); a

.2

ve výfukovém potrubí hnacích strojů, nepovažuje-li se to v jednotlivých případech za nadbytečné.

.2

Spalovací motory o výkonu nejméně 2 250 kW nebo s válci s vrtáním větším než 300 mm musí být vybaveny čidlem olejové mlhy v klikové skříni nebo snímači teploty ložisek nebo rovnocennými zařízeními.

3.   Pravidlo II-1/E/3: Ochrana před zaplavením (pravidlo 48)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Stokové studny ve strojovně bez pravidelné obsluhy musí být umístěny a sledovány tak, aby se při běžných úhlech náklonu a sklonu lodě zjistilo nahromadění kapalných látek, a musí být dostatečně velké, aby snadno zvládly běžné odvodnění po dobu bez obsluhy.

.2

Jsou-li stoková čerpadla schopna automatického rozběhu, musí být k dispozici prostředky ukazující, kdy je přívod kapalných látek větší než kapacita čerpadel, nebo kdy čerpadlo pracuje častěji, než by se běžně očekávalo. V těchto případech mohou být na přiměřenou dobu povoleny menší stokové studny. Jsou-li k dispozici automaticky ovládaná stoková čerpadla, musí se věnovat zvláštní pozornost požadavkům na zamezení znečištění olejem.

.3

Umístění ovládacích prvků každého ventilu pro přívod mořské vody, výpusti pod vodoryskou nebo pro stokový vstřikovací systém musí být takové, aby po přiměřenou dobu umožnilo činnost v případě průniku vody do prostoru s přihlédnutím k době pravděpodobně potřebné k dosažení a činnosti těchto ovládacích prvků. Vyžaduje-li si to úroveň, po kterou by prostor u plně zatížené lodě mohl být zatopen, musí být provedena opatření, aby se tyto ovládací prvky daly obsluhovat z místa nad touto úrovní.

4.   Pravidlo II-1/E/4: Ovládání pohonu lodi z velitelského můstku (pravidlo 49)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.1

Rychlost otáček, směr náporu a případně stoupání šroubů musí být plně ovladatelné z velitelského můstku za všech plavebních podmínek včetně manévrování.

.1

Dálkové ovládání se musí u každého jednotlivého šroubu provádět za pomoci samostatného ovládacího zařízení s automatickou činností všech jeho zařízení včetně případných prostředků pro zamezení přetížení hnacího strojního zařízení.

.2

Hlavní pohonné stroje musí být opatřeny zařízením pro nouzové zastavení z velitelského můstku, které musí být nezávislé na řídicím systému velitelského můstku.

.2

Povely pro pohonné stroje z velitelského můstku musí být signalizovány ve velínu strojovny nebo případně na ovládacím stanovišti.

.3

Dálkové ovládání pohonných strojů musí být umožněno vždy jen z jednoho místa; v těchto místech je dovoleno umístit přepínání ovládání mezi různými kontrolními místy. Na každém místě musí být signál ukazující, z kterého místa je hnací strojní zařízení ovládáno. Ovládání lze mezi velitelským můstkem a strojovnou přepnout jen v prostorách strojovny nebo velínu hlavního strojního zařízení. Systém musí zahrnovat prostředky, které zamezí, aby se nápor lodního šroubu podstatně změnil, když se ovládání přepíná z jednoho místa na druhé.

.4

Každé strojní zařízení důležité pro bezpečný provoz lodi se musí dát ovládat na místě, a to i v případě závady na kterékoli části automatického nebo dálkového ovládacího systému.

.5

Dálkový ovládací systém musí být zkonstruován tak, aby v případě jeho závady byl vydáván signál. Stávající rychlost otáček a směr náporu šroubů musí být zachovány, dokud je činné místní ovládání, není-li to považováno za neproveditelné.

.6

Velitelský můstek musí být vybaven přístroji ukazujícími:

.1

počet a směr otáček šroubů u pevných šroubů, nebo

.2

počet otáček a stoupání u nastavitelných šroubů.

.7

Počet následných automatických pokusů, u nichž se rozběh nezdařil, musí být omezený, aby se uchoval dostatečný startovací tlak vzduchu. Musí být k dispozici signál ukazující nízký startovací tlak vzduchu nastavený na úrovni, která ještě umožňuje rozběhové operace hnacího strojního zařízení.

5.   Pravidlo II-1/E/5: Komunikace (pravidlo 50)

NOVÉ A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B A NOVÉ LODĚ TŘÍD C A D:

Musí být k dispozici spolehlivé prostředky slovní komunikace mezi velínem hlavního strojního zařízení nebo případně ovládacím stanovištěm pohonných strojů, velitelským můstkem a ubytováním strojních důstojníků.

6.   Pravidlo II-1/E/6: Poplašný systém (pravidlo 51)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Musí být k dispozici poplašný systém ukazující každou závadu, která si vyžaduje pozornost, a musí:

.1

být schopen vydávat akustický signál ve velínu strojovny nebo na ovládacím stanovišti pohonných strojů a vizuálně na vhodném místě ukazovat každou jednotlivou funkci signalizace;

.2

mít spojení se společenskými místnostmi strojníků a do každé jejich kabiny za pomoci přepínače, aby se zabezpečilo spojení alespoň do jedné z těchto kabin. Alternativní uspořádání jsou přípustná, považují-li se za rovnocenná;

.3

aktivovat akustický a vizuální signál na velitelském můstku za každé situace, která si vyžaduje opatření nebo pozornost důstojníka konajícího strážní službu;

.4

být zkonstruován na zásadě zachování bezpečnosti i v případě poruchy, je-li to proveditelné a

.5

spustit poplach pro strojníky vyžadovaný pravidlem II-1/C/10, nebyl-li signál za určitou dobu na místě zpozorován.

.2.1

Poplašný systém musí být průběžně zásobován energií a musí mít automatické přepínání na záložní zdroj dodávky energie v případě výpadku normální dodávky energie.

.2.2

Výpadek normální dodávky energie do poplašného systému musí být ohlášen signálem.

.3.1

Poplašný systém musí být schopen současně ohlásit více než jednu závadu a přijetí každého signálu nesmí zamezit jiný signál.

.3.2

Přijetí poplašného stavu na místě uvedeném v odstavci 1 musí být signalizováno na stanovišti, kde se signál ukázal. Signály musí trvat, dokud nejsou přijaty a vizuální signalizace jednotlivých signálů musí zůstat zachována, dokud se závada neodstraní a kdy se poplašný systém automaticky znovu nastaví do normálního provozního stavu.

7.   Pravidlo II-1/E/7: Bezpečnostní systémy (pravidlo 52)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Musí být k dispozici bezpečnostní systém, aby se zajistilo, že vážná porucha činnosti strojního zařízení nebo kotle představující bezprostřední nebezpečí způsobí automatické zastavení provozu této části zařízení a že to bude signalizováno. Provoz pohonného systému nesmí být automaticky zastaven kromě případů, které by mohly vést k vážnému poškození, úplnému odstavení zařízení nebo výbuchu. Zařízení pro zastavení chodu hlavního hnacího stroje, je-li k dispozici, musí zamezit jeho náhodnému spuštění. Vizuální signály musí trvat tak dlouho, dokud není závada odstraněna. Automatické bezpečnostní zastavení strojů a ovládání zpomaleného chodu musí být odděleno od poplašného zařízení.

8.   Pravidlo II-1/E/8: Zvláštní požadavky na strojní zařízení, kotle a elektrická zařízení (pravidlo 53)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Hlavní zdroj elektrické energie musí splňovat tyto podmínky:

.1

Je-li možné běžně dodávat elektrickou energii z jednoho generátoru, musí být k dispozici vhodná zařízení pro nouzové odpojení neprioritních obvodů, aby se zajistila plynulá dodávka do zařízení potřebných pro pohon a řízení a také pro bezpečnost lodi. V případě výpadku generátoru z provozu musí být provedena odpovídající opatření pro automatický rozběh a napojení záložního generátoru s dostatečným výkonem na hlavní rozvaděč, aby byl umožněn pohon a řízení a zajištěna bezpečnost lodi s automatickým opětovným rozběhem důležitých pomocných zařízení včetně následných úkonů, je-li to nutné.

.2

Je-li elektrická energie obvykle dodávaná souběžně z více než jednoho generátoru pracujících paralelně, musí se provést opatření například nouzovým odpojením neprioritních obvodů, aby se zajistilo, že v případě výpadku jednoho z těchto generátorových soustrojí zůstane zbývající v provozu, aniž by došlo k přetížení dovoleného pohonu a řízení a aby byla zajištěna bezpečnost lodi.

.2

Vyžaduje-li se záložní stroj pro jiné pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, musí být k dispozici automatické přepínací zařízení.

9.   Pravidlo II-1/E/9: Automatický řídicí a poplašný systém (pravidlo 53.4)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Řídicí systém musí být takový, aby provoz hlavních hnacích strojů a jejich pomocných zařízení byl zajištěn za pomoci potřebného automatického vybavení.

.2

Automatické přepnutí musí být signalizováno.

.3

Poplašný systém vyhovující pravidlu II-1/E/6 musí být k dispozici pro všechny důležité tlaky, teploty a úrovně kapalných látek a jiné důležité parametry.

.4

Ústřední kontrolní stanoviště musí být vybaveno potřebnými signálními panely a přístroji, které ohlašují jakýkoli poplach.

.5

Startují-li se spalovací motory, které jsou důležité pro hlavní pohon, stlačeným vzduchem, musí být k dispozici prostředky k udržování rozběhového tlaku vzduchu na požadované úrovni.

ČÁST G

LODĚ POUŽÍVAJÍCÍ PALIVA S NÍZKÝM BODEM VZPLANUTÍ

1.   Pravidlo II-1/G/1: Požadavky na lodě používající paliva s nízkým bodem vzplanutí (pravidlo 57)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D [A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B]:

Lodě bez ohledu na datum výstavby, které byly změněny, aby mohly používat plynná nebo kapalná paliva s bodem vzplanutí nižším, než povoluje pododstavec.1.1 pravidla II-2/A/10, nebo které mají taková paliva používat, musí splňovat požadavky předpisu IGF, jak je definováno v úmluvě SOLAS II-1/2.28.

KAPITOLA II-2

PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA, DETEKCE POŽÁRU A HAŠENÍ POŽÁRU

ČÁST A

VŠEOBECNĚ

1.   Pravidlo II-2/A/1: Základní zásady (pravidlo 2)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Cílem protipožární ochrany v rámci této kapitoly je:

.1

zabránit vzniku požáru a výbuchu;

.2

snížit ohrožení života požárem;

.3

snížit riziko poškození lodi, nákladu a životního prostředí požárem;

.4

omezit, kontrolovat a potlačit požár a výbuch v místě vzniku a

.5

zajistit odpovídající a pohotově přístupné únikové prostředky cestujícím a posádce.

.2

Za účelem dosažení bezpečnostních cílů stanovených v odstavci.1 této kapitoly jsou rozhodující tyto základní zásady, které byly náležitě zahrnuty do pravidel s přihlédnutím k typu lodí a potencionálnímu nebezpečí požáru:

.1

rozdělení lodi na hlavní vertikální požární úseky za pomoci tepelných a konstrukčních hranic;

.2

oddělení obytných prostor od zbytku lodi za pomoci tepelných a konstrukčních hranic;

.3

omezené používání hořlavých materiálů;

.4

hlášení každého požáru v úseku jeho vzniku;

.5

izolování a hašení každého požáru v prostoru jeho vzniku;

.6

ochrana únikových cest a přístupů pro boj s požárem;

.7

pohotová disponibilita prostředků pro hašení požáru;

.8

minimalizování případného vznícení hořlavých par z nákladu.

.3

Cíle požární bezpečnosti stanovené v odstavci.1 musí být dosaženy zajištěním shody s normativními požadavky podle této kapitoly nebo alternativní konstrukcí a uspořádáním, které odpovídá části F revidované kapitoly II-2 úmluvy SOLAS z roku 1974, která platí pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později. Má se za to, že loď splňuje funkční požadavky podle odstavce.2 a splňuje cíle protipožární ochrany podle odstavce.1, jestliže:

.1

konstrukce a uspořádání lodi jako celku odpovídá příslušným normativním požadavkům této kapitoly;

.2

konstrukce a uspořádání lodi jako celku byly zkontrolovány a schváleny v souladu s částí F revidované kapitoly II-2 úmluvy SOLAS z roku 1974, která platí pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později;

.3

části konstrukce a uspořádání lodi byly zkontrolovány a schváleny v souladu s výše uvedenou částí F revidované kapitoly II-2 úmluvy SOLAS a zbývající části lodi vyhovují příslušným normativním požadavkům této kapitoly.

.4

Všechny lodě, které procházejí opravami, přestavbami, úpravami a interiérovými pracemi s tím spojenými, které nespadají do definice většího rozsahu uvedené v čl. 2 písm. zh) směrnice 2009/45/ES, musí i nadále vyhovovat přinejmenším požadavkům do té doby platným pro tyto lodě.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.5

Bez ohledu na odstavec.4, provádějí-li se na stávajících lodích třídy B přepravujících více než 36 cestujících opravy, přestavby, úpravy a interiérové práce s tím spojené, musí vyhovovat těmto podmínkám:

.1

všechny materiály používané na těchto lodích musí vyhovovat požadavkům kladeným na materiály použitelné pro nové lodě třídy B a

.2

všechny opravy, přestavby, úpravy a interiérové práce s tím spojené, které si vyžadují výměnu jiného materiálu o 50 tunách nebo více kromě materiálu předepsaného pravidla II-2/B/16, musí vyhovovat požadavkům použitelným na nové lodě třídy B.

2.   Pravidlo II-2/A/2: Definice (pravidlo 3)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Nehořlavý materiál je materiál, který ani nehoří, ani nevydává hořlavé páry v dostatečném množství pro samovznícení, je-li zahřát přibližně na 750 °C, což se stanoví zkouškou hořlavosti v souladu s rezolucí IMO A.799(19) „Revidované doporučení na zkušební postupy k určení nehořlavosti materiálů pro stavbu lodí“. Každý jiný materiál je materiál hořlavý.

.1.a

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Nehořlavý materiál je materiál, který ani nehoří, ani nevydává hořlavé páry v dostatečném množství pro samovznícení, je-li zahřát přibližně na 750 °C, což se stanoví zkouškou hořlavosti v souladu s Pravidlem o postupech zkoušek hořlavosti. Každý jiný materiál je materiál hořlavý.

.2

Standardní zkouška hořlavosti je taková, při níž jsou vzorky příslušných přepážek nebo palub vystaveny ve zkušební laboratorní peci teplotám přibližně odpovídajícím standardní křivce v souřadnicích čas-teplota. Vzorek musí mít nekrytý povrch nejméně 4,65 m2 a výšku (nebo délku paluby) 2,44 metru co nejvíce podobnou zamýšlené stavbě, případně včetně nejméně jednoho spoje. Standardní křivka v souřadnicích čas-teplota je definována rovnoměrnou křivkou vedenou přes tyto body vnitřní teploty zkušební laboratorní pece:

počáteční vnitřní teplota ve zkušební laboratorní peci

20 °C

na konci prvních 5 minut

576 °C

na konci 10 minut

679 °C

na konci 15 minut

738 °C

na konci 30 minut

841 °C

na konci 60 minut

945 °C

.2a

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Standardní zkouška hořlavosti je taková, při níž jsou vzorky příslušných přepážek nebo palub vystaveny ve zkušební laboratorní peci teplotám přibližně odpovídajícím standardní křivce teploty. Zkušební metody musí odpovídat Předpisu o postupech zkoušek hořlavosti.

.3

Mezistěny třídy „A“ jsou mezistěny tvořené přepážkami a palubami, které vyhovují těmto podmínkám:

.1

musí být zkonstruovány z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu;

.2

musí být vhodně vyztuženy;

.3

musí být postaveny tak, aby byly schopny zamezit průchodu kouře a ohně až do konce jednohodinové standardní zkoušky hořlavosti;

.4

musí být izolovány takovými schválenými nehořlavými materiály, aby průměrná teplota na nekryté straně nevystoupila na více než 140 °C nad původní teplotu a aby nebyla v žádném bodu včetně kteréhokoli spoje větší než 180 °C nad původní teplotou, a to po dobu uvedenou níže:

třída „A-60“

60 minut

třída „A-30“

30 minut

třída „A-15“

15 minut

třída „A-0“

0 minut

.5

Správa státu vlajky musí vyžadovat zkoušku prototypu přepážky nebo paluby, aby se přesvědčila, že vyhovuje výše uvedeným požadavkům na odolnost a stoupání teploty v souladu s rezolucí IMO A.754(18).

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se „rezoluce IMO A.754(18)“ nahrazuje „Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti“.

.4

Mezistěny třídy „B“ jsou mezistěny tvořené přepážkami, palubami, stropy nebo obložením, které vyhovují těmto podmínkám:

.1

musí být postaveny tak, aby byly schopny zamezit průchodu ohně až do konce první půl hodiny standardní zkoušky hořlavosti;

.2

musí mít takovou účinnost izolace, aby průměrná teplota na nechráněné straně nevystoupila na více než 140 °C nad původní teplotu, ani aby nebyla v žádném bodě včetně kteréhokoli spoje větší než 225 °C nad původní teplotou, a to po dobu uvedenou níže:

třída „B-15“

15 min.

třída „B-0“

0 min.

.3

musí být postaveny ze schválených nehořlavých materiálů a všechny materiály používané na stavbu a montáž mezistěn třídy „B“ musí být nehořlavé; mohou však být povoleny hořlavé dýhy, pokud vyhovují ostatním požadavkům této kapitoly;

.4

správa státu vlajky musí vyžadovat zkoušku prototypu mezistěny, aby se přesvědčila, že vyhovuje výše uvedeným požadavkům na odolnost a stoupání teploty v souladu s rezolucí IMO A.754(18).

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se „rezoluce IMO A.754(18)“ nahrazuje „Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti“.

.5

Mezistěny třídy „C“ jsou mezistěny postavené ze schválených nehořlavých materiálů. Nemusejí vyhovovat požadavkům týkajícím se průchodu kouře a ohně, ani omezením ve zvyšování teploty. Hořlavé dýhy jsou povoleny, pokud vyhovují jiným požadavkům této kapitoly.

.6

Souvislé stropy nebo obložení třídy „B“ jsou takové stropy nebo obložení třídy „B“, které jsou vymezeny jen mezistěnami tříd „A“ nebo „B“.

.8

Pomalým šířením plamene se rozumí, že povrch takto charakterizovaný přiměřeně omezí protažení ohně, což se u přepážkových, stropních a palubních dokončovacích materiálů určuje zkouškou hořlavosti v souladu s rezolucí IMO A.653(16).

.8a

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Pomalým šířením plamene se rozumí, že povrch takto charakterizovaný přiměřeně omezí protažení ohně, což se určuje v souladu s Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti.

.9

Hlavní vertikální požární úseky jsou takové úseky, na které je mezistěnami třídy „A“ rozdělen lodní trup, nástavba a palubní přístřešky a jejichž průměrná délka a šířka na každé palubě obecně nepřekračuje 40 metrů.

.10

Obytné prostory jsou společenské prostory, chodby, toalety, kabiny, kanceláře, nemocnice, kina, herny a místnosti pro oddech, holičství a kadeřnictví, spižírny bez kuchyňského zařízení a podobné prostory.

.11

Společenské prostory jsou části obytných prostor používaných jako haly, jídelny, salóny a podobné trvale uzavřené prostory.

.12

Obslužné prostory jsou prostory používané pro kuchyně, spižírny s kuchyňským vybavením, odkládací prostory, místnosti pošty a banky, skladiště, dílny kromě dílen, které jsou součástí strojovny a podobné prostory a chodby k nim.

.13

Nákladové prostory jsou všechny prostory používané pro náklad (včetně nákladních nádrží na palivo) a chodeb k nim.

.13-1

Prostory pro vozidla jsou nákladové prostory určené pro přepravu motorových vozidel s palivem v nádržích pro vlastní pohon.

.14

Nákladové prostory typu ro-ro jsou prostory obvykle nijak nerozdělené, které se rozprostírají buď po značné nebo po celé délce lodi a v nichž mohou být motorová vozidla s palivem v nádržích pro vlastní pohon a/nebo náklad (kusový nebo hromadný, v nebo na železničních vozech a silničních vozidlech (včetně silničních a železničních cisternových vozů), přívěsech, kontejnerech, paletách, snímatelných skříních, nebo na podobných dopravních prostředcích nebo jiných přepravních skříních) běžně vykládány a nakládány horizontálně.

.15

Otevřené nákladové prostory typu ro-ro jsou nákladové prostory typu ro-ro buď otevřené na obou koncích, nebo otevřené na jednom konci a vybavené příslušným přirozeným větráním účinným po celé délce přes stálé otvory v boční obšívce nebo palubě nebo seshora nebo u lodí postavených 1. ledna 2003 nebo později o celkové ploše přinejmenším 10 % celkové plochy boční obšívky.

.15-1

Otevřené prostory pro vozidla jsou prostory pro vozidla buď otevřené na obou koncích nebo otevřené na jednom konci a vybavené příslušným přirozeným větráním účinným po celé délce přes stálé otvory v boční obšívce nebo palubě nebo seshora, a pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později o celkové ploše přinejmenším 10 % celkové plochy boční obšívky.

.16

Uzavřené nákladové prostory typu ro-ro jsou nákladové prostory typu ro-ro, které nejsou ani otevřené nákladové prostory typu ro-ro, ani otevřené paluby.

.16-1

Uzavřené prostory pro vozidla jsou prostory pro vozidla, které nejsou ani otevřenými prostory pro vozidla, ani otevřenou palubou.

.17

Otevřená paluba je paluba, která je seshora a nejméně ze dvou stran úplně vystavena počasí.

.18

Prostory zvláštní kategorie jsou takové uzavřené prostory pro vozidla nad nebo pod přepážkovou palubou, na které a ze kterých mohou vozidla přijet a odjet a na které mají přístup cestující. Prostory zvláštní kategorie mohou být umístěny na více než jedné palubě, pokud celková výška pro vozidla nepřekročí 10 metrů.

.19.1

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

.1

spalovací motory používané pro hlavní pohon nebo

.2

spalovací motory určené k jinému účelu než hlavnímu pohonu o celkovém výkonu nejméně 375 kW nebo

.3

každý kotel vytápěný naftou nebo palivová jednotka.

.19.2

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

.20

Palivová jednotka je zařízení používané na přípravu dodávek naftového paliva do kotle vytápěného naftou, nebo zařízení používané pro přípravu dodávek zahřáté nafty do spalovacích motorů a zahrnující všechna olejová čerpadla, filtry a předehřívače oleje pod tlakem vyšším než 0,18 N/mm2.

.21

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

.21.1

Ústřední řídící stanice je řídící stanice, v níž jsou soustředěny tyto řídicí a signalizační funkce:

.1

stabilní systémy hlášení požáru a požárního poplachu;

.2

automatické systémy skrápěcích samočinných hasicích zařízení, hlášení požáru a požárního poplachu;

.3

indikační panel protipožárních dveří;

.4

uzávěr protipožárních dveří;

.5

indikační panel vodotěsných dveří;

.6

uzávěr vodotěsných dveří;

.7

ventilátory;

.8

všeobecné/požární poplachové zařízení;

.9

sdělovací systémy včetně telefonů a

.10

mikrofony k systémům místního rozhlasu.

.21.2

Ústřední řídící stanice s trvalou obsluhou je ústřední řídící stanice, kterou trvale obsluhují odpovědní členové posádky.

.22

Místnosti s nábytkem a zařízením s omezeným rizikem požáru jsou pro účely pravidla II-2/B/4 místnosti s nábytkem a zařízením s omezeným rizikem požáru (ať jsou to kabiny, společenské prostory, kanceláře nebo jiné druhy obytných prostor), v nichž:

.1

všechen skříňový nábytek, jako jsou psací stoly, šatní skříně, toaletní stolky, sekretáře, prádelníky, je zhotoven jen ze schválených nehořlavých materiálů kromě hořlavých dýh nepřekračujících tloušťku 2 mm, které lze použít na pracovní povrchy těchto předmětů;

.2

všechen volně stojící nábytek, jako jsou židle, pohovky, stoly, je zhotoven s rámy z nehořlavých materiálů;

.3

všechny závěsy, záclony a jiné zavěšené textilní materiály mají odolnost vůči šíření ohně, která není menší, než u vlněných materiálů o hmotnosti 0,8 kg/m2, v souladu s rezolucí IMO A.471(XII) v platném znění.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se „rezoluce IMO A.471(XII) v platném znění“ nahrazuje „Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti“;

.4

všechny podlahové krytiny mají odolnost vůči šíření ohně, která není menší, než u vlněných materiálů používaných ke stejnému účelu.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se tento pododstavec nahrazuje tímto:

všechny podlahové krytiny mají vlastnosti pro pomalé šíření plamene;

.5

všechny nekryté plochy přepážek, obložení a stropů mají nízké šíření plamene a

.6

všechen čalouněný nábytek má schopnost odolávat vzplanutí a protažení ohně v souladu s rezolucí IMO A.652(16) o postupech zkoušek hořlavosti čalouněného nábytku.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se „rezoluce IMO A.652(16)“ nahrazuje „Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti“.

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI

.7

všechny lůžkoviny mají schopnost odolávat vzplanutí a protažení ohně, což musí být ověřeno v souladu s Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti.

.23

Osobní lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie ve smyslu tohoto pravidla II-2/A/2.

.24

Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti se rozumí Mezinárodní předpisy pro uplatnění postupů zkoušek hořlavosti přijatý rezolucí MSC.61(67) v platném znění.

.25

Předpisem o systémech protipožární bezpečnosti se rozumí Mezinárodní předpisy o systémech protipožární bezpečnosti přijaté rezolucí MSC.98(73) v platném znění.

.26

Teplotou vznícení se rozumí teplota ve stupních Celsia (zkouška uzavřené nádoby), při které výrobek vydává dostatek hořlavých par pro vznícení, jak se stanoví schváleným přístrojem pro stanovení teploty vznícení.

.27

Normativními požadavky se rozumí stavební charakteristiky, maximální rozměry nebo systémy protipožární bezpečnosti podle této kapitoly.

.28

Požárním hradítkem se pro účely provádění pravidla II-2/B/9a rozumí zařízení instalované ve ventilačním kanále, které za běžných podmínek zůstává otevřené, čímž umožňuje proudění vzduchu ventilačním kanálem, a které se v případě požáru uzavře, čímž zamezí proudění vzduchu ventilačním kanálem, a tím i šíření ohně. K výše uvedené definici se vztahují následující pojmy:

.1

automatické požární hradítko je požární hradítko, které se uzavírá nezávisle, v reakci na vystavení produktům hoření;

.2

manuální požární hradítko je požární hradítko, které otevírá a uzavírá posádka pomocí madla umístěného přímo na hradítku, a

.3

dálkově ovládané požární hradítko je požární hradítko, které uzavírá posádka pomocí ovladače umístěného na místě vzdáleném od ovládaného hradítka.

.29

Tlumičem kouře se pro účely provádění pravidla II-2/B/9a rozumí zařízení instalované ve ventilačním kanále, které za běžných podmínek zůstává otevřené, čímž umožňuje proudění vzduchu ventilačním kanálem, a které se v případě požáru uzavře, čímž zamezí proudění vzduchu ventilačním kanálem, a tím i šíření kouře a horkých plynů. Tlumič kouře není určen k posílení odolnosti požárních mezistěn, jimiž ventilační kanál prochází. K výše uvedené definici se vztahují následující pojmy:

.1

automatický tlumič kouře je tlumič kouře, který se uzavírá nezávisle, v reakci na vystavení kouři nebo horkým plynům;

.2

manuální tlumič kouře je tlumič kouře, který otevírá a uzavírá posádka pomocí madla umístěného přímo na tlumiči kouře, a

.3

dálkově ovládaný tlumič kouře je tlumič kouře, který uzavírá posádka pomocí ovladače umístěného na místě vzdáleném od ovládaného tlumiče kouře.

3.   Pravidlo II-2/A/3: Požární čerpadla, požární systém, hydranty, hadice a proudnice (pravidlo 4)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1.1

Každá loď musí být vybavena požárními čerpadly, požárním systémem, hydranty, hadicemi a proudnicemi, které odpovídajícím způsobem vyhovují požadavkům tohoto pravidla II-2/A/3.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003:

.1.2

Vyžaduje-li se více než jedno samostatné požární čerpadlo, musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo strojovnu nainstalovány uzavírací ventily pro oddíl úseku požárního systému ve strojovně, obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z požárních čerpadel neumístěných v tomto prostoru strojovny, a to trubkami, které nevedou přes tento prostor. Krátké úseky sacího a odtokového potrubí u nouzových požárních čerpadel mohou výjimečně vést prostorem strojovny, není-li možné, aby jejich trasa vedla vnějškem, za předpokladu, že odolnost požárního systému bude zachována za pomoci ocelového opláštění.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.1.3

Izolační ventily oddělující úsek požárního systému ve strojovně obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo prostory strojovny. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z jiných čerpadel nebo nouzových čerpadel. Nouzové čerpadlo, jeho přívod pro mořskou vodu a sací a výtlačné potrubí musí být umístěny mimo prostory strojovny. Není-li to možné, lze vodní skříň umístit do prostor strojovny, je-li ventil dálkově ovládán z místa ve stejném oddíle jako nouzové čerpadlo a sací potrubí je co nejkratší. Krátké úseky sacího a výtlačného potrubí mohou vést prostorem strojovny, pokud jsou uzavřeny do pevného ocelového opláštění nebo jsou izolovány podle pravidla A-60. Trubky musí mít dostatečnou tloušťku stěn, ale v žádném případě ne méně než 11 mm a musí být přivařeny s výjimkou přírubových spojení k sacímu ventilu mořské vody.

NOVÉ A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B A NOVÉ LODĚ TŘÍD C A D:

.2

Objemový výkon požárních čerpadel

.1

Předepsaná požární čerpadla musí být schopna dodávat množství vody pro účely protipožární ochrany o tlaku stanoveném v odstavci.4.2 a ne menším, než jsou dvě třetiny objemového výkonu předepsaného pro obsluhu stokových čerpadel, jsou-li nasazena pro odčerpání vody ze dna lodi.

.2

Na každé lodi, u které toto pravidlo II-2/A/3 vyžaduje, aby byla vybavena více než jedním požárním čerpadlem na motorový pohon, musí mít každé z předepsaných čerpadel objemový výkon nejméně 80 % z celkového předepsaného výkonu dělený minimálním počtem předepsaných požárních čerpadel, ale v žádném případě ne menší než 25 m3/h, a každé takové čerpadlo musí být za všech okolností schopné vydávat nejméně dva předepsané vodní proudy. Tato požární čerpadla musí být schopna zásobovat požární systém za požadovaných podmínek.

.3

U lodí postavených 1. ledna 2003 nebo později, kde je více než předepsaný počet požárních čerpadel, tato přídavná čerpadla musí mít výkon 25 m3/h a musí být schopná vydávat nejméně dva předepsané vodní proudy požadované v odstavci.5 tohoto pravidla II-2/A/3.

.3

Uspořádání požárních čerpadel, požárního systému a okamžitá dostupnost dodávky vody

.1

Lodě musí být vybaveny požárními čerpadly na motorový pohon v tomto počtu:

.1

Lodě s osvědčením pro přepravu více než 500 cestujících: nejméně tři, z nichž jedno může být čerpadlo poháněné hlavním motorem.

.2

Lodě s osvědčením pro přepravu 500 cestujících nebo méně: nejméně dvě, z nichž jedno může být čerpadlo poháněné hlavním motorem.

.2

Sanitární, balastová, stoková čerpadla nebo čerpadla pro všeobecné použití mohou být schválena jako požární čerpadla, pokud se běžně nepoužívají pro čerpání nafty, a používají-li se příležitostně jako palivová nebo dopravní palivová čerpadla, pak musí být vybavena vhodným přepínacím zařízením.

.3

Stokové výpusti, požární čerpadla a jejich zdroje energie musí být uspořádány tak, aby zabezpečily, že na lodi s osvědčením přepravovat více než 250 cestujících nebudou v případě vypuknutí požáru v jednotlivém oddílu vyřazena z činnosti všechna požární čerpadla.

Pokud by vypuknutí požáru v jednom z oddílů mohlo vyřadit z činnosti všechna čerpadla, musí být na nových lodích třídy B s osvědčením pro přepravu 250 cestujících nebo méně, záložní prostředky poskytující vodu pro hašení požáru, a to nouzová požární čerpadla s nezávislým motorovým pohonem a se zdrojem energie a stokovou výpustí umístěnou mimo prostor strojovny. Takové nouzové požární čerpadlo s nezávislým motorovým pohonem a zdrojem energie musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později.

.4

Na nových lodích třídy B s osvědčením pro přepravu více než 250 cestujících musí být dostupnost dodávky vody uspořádána tak, aby byl okamžitě k dispozici alespoň jeden vydatný vodní proud z každého hydrantu ve vnitřním prostoru a aby průběžná spotřeba vody byla zajištěna automatickým rozběhem předepsaného požárního čerpadla.

.5

Na lodích se strojovnou bez trvalé obsluhy, nebo když jen jedna osoba vykonává strážní službu, musí být okamžitá dodávka vody z požárního systému o vhodném tlaku zajištěna buď za pomoci dálkového rozběhu jednoho z hlavních požárních čerpadel z velitelského můstku, nebo z protipožárního kontrolního stanoviště, přichází-li to v úvahu, nebo neustálým zvyšováním tlaku v požární soustavě za pomoci hlavního požárního čerpadla.

.6

Tlakový ventil každého požárního čerpadla musí být vybaven zpětnou klapkou.

.4

Průměr požárního systému a tlak v něm

.1

Průměr trubek protipožárního a vodovodního potrubí musí být dostatečný pro účinnou distribuci co největšího předepsaného množství vody ze dvou požárních čerpadel pracujících souběžně.

.2

Dodávají-li dvě čerpadla souběžně vodu přes proudnice uvedené v odstavci 8 a dostatečné hydranty na dodávku vody uvedenou v odstavci.4.1, musí se ve všech hydrantech udržovat tyto tlaky:

Lodě třídy B s osvědčením na přepravu:

Nové

Stávající

více než 500 cestujících

0,4 N/mm2

0,3 N/mm2

nejvýše 500 cestujících

0,3 N/mm2

0,2 N/mm2

.3

Maximální tlak v každém hydrantu nesmí překročit tlak, při kterém lze prokázat účinnou manipulaci s požární hadicí.

.5

Počet a umístění hydrantů

.1

Počet a umístění hydrantů musí být takové, aby nejméně dva vodní proudy nepocházející ze stejného hydrantu, z nichž jeden musí mít hadici jediné délky, mohly dosáhnout do každé části lodi běžně přístupné pro cestující nebo posádku, když loď pluje, a do každé části nákladového prostoru, když je prázdný, a nákladového prostoru typu ro-ro nebo každého prostoru zvláštní kategorie, v němž dva vodní proudy musí dosáhnout do kterékoli části tohoto prostoru, každý hadicí jediné délky. Kromě toho musí být tyto hydranty umístěny blízko přístupů do chráněných prostor.

.2

V obytných a obslužných prostorách a strojovně musí být počet a umístění hydrantů takové, aby vyhovělo požadavkům odstavce.5.1, když jsou všechny vodotěsné dveře a všechny dveře v přepážkách hlavních vertikálních požárních úseků zavřené.

.3

Vedou-li přístupy do prostoru strojovny nízko přes přilehlý tunel hřídelového vedení, musí být k dispozici dva hydranty vně, ale blízko vchodu do tohoto prostoru strojovny. Vede-li tento přístup přes jiné prostory, musí být v jednom z těchto prostor dva hydranty blízko vchodu do prostoru strojovny. Toto opatření nemusí být provedeno, není-li tunel nebo přilehlé prostory součástí únikové cesty.

.6

Potrubí a hydranty

.1

Materiály citlivé na teplo se nesmějí používat na protipožárních potrubích a hydrantech, nejsou-li náležitě chráněny. Tato potrubí a hydranty musí být umístěny tak, aby se požární hadice daly na ně snadno napojit. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se zamezilo jejich případnému zamrznutí. Na lodích, na kterých se může přepravovat palubní náklad, musí být umístění hydrantů takové, aby byly vždy snadno přístupné, a potrubí musí být podle možnosti uspořádáno tak, aby se zamezilo riziku poškození tohoto nákladu.

.2

Každá požární hadice musí být opatřena ventilem, aby mohla být během provozu požárních čerpadel odpojena.

.3

Na lodích postavených 1. ledna 2003 nebo později musí být u všech vedlejších částí požárního systému nacházejících se na volných palubách a používaných pro jiné než protipožární účely instalovány uzavírací ventily.

.7

Požární hadice

.1

Požární hadice musí být z trvanlivého materiálu schváleného správou státu vlajky a musí být dostatečně dlouhé, aby dodávaly vodní proud do každé z prostor, v nichž může být jejich používání potřebné. Každá hadice musí být vybavena proudnicí a potřebnými spojkami. Spojky a proudnice hadic musí být plně vzájemně zaměnitelné. Hadice uvedené v této kapitole jako „požární hadice“ se musí uchovávat s veškerým potřebným nářadím a nástroji na viditelných místech nedaleko vodovodních hydrantů nebo spojení tak, aby se daly pohotově použít. Kromě toho musí být požární hadice ve vnitřních místech lodí přepravujících více než 36 cestujících trvale napojeny na hydranty.

.2

U každého z hydrantů požadovaného odstavcem.5 musí být minimálně jedna hadice. Délku požární hadice lze omezit na nejvíce 20 metrů na palubě a nástavbě a na 15 metrů v prostorách strojovny a na malých lodích příslušně na 15 a 10 metrů.

.8

Proudnice

.1.1

Pro účely tyto kapitoly je rozměr standardní proudnice 12 mm, 16 mm a 19 mm nebo co nejblíže těmto hodnotám. V případech, kdy se používají jiné systémy – jako jsou rozprašovací systémy – lze povolit proudnice s odlišným průměrem.

.1.2

Všechny proudnice musí být schváleného víceúčelového typu (tj. rozprašovací/proudové) a musí mít uzavírací zařízení.

.2

U obytných a obslužných prostor nemusí být rozměr proudnic větší než 12 mm.

.3

U prostor strojovny a venkovních míst musí být rozměr proudnic takový, aby se z nejmenšího čerpadla dosáhlo ze dvou proudů co největšího množství vody při tlaku uvedeném v odstavci.4, pokud se nemusí použít rozměr proudnic větší než 19 mm.

4.   Pravidlo II-2/A/4: Stabilní hasicí systémy (pravidla 5 + 8 + 9 + 10)

.1   Stabilní plynové hasicí systémy: Všeobecně (pravidlo 5.1)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Potřebná potrubí pro dopravu hasicí látky do chráněných prostor musí být vybavena ovládacími ventily označenými tak, aby jasně ukazovaly prostory, do nichž potrubí vede. Musí se provést vhodná opatření, aby se zamezilo neúmyslnému přístupu látky do jakéhokoli prostoru.

.2

Potrubí pro rozvod hasicí látky musí být uspořádáno a výstupní proudnice umístěny tak, aby se dosáhlo rovnoměrného rozvodu látky.

.3

Musí být k dispozici prostředky, aby se zvenku uzavřely všechny otvory v chráněných prostorech, které mohou přijímat vzduch do chráněného prostoru nebo umožnit únik plynu z něj.

.4

Musí být k dispozici prostředky, aby byl automaticky vydáván akustický varovný signál o vpuštění hasicí látky do jakéhokoli prostoru, v němž běžně pracují pracovníci, nebo do kterých mají přístup. Signál se musí vydávat po vhodnou dobu před tím, než se látka začne napouštět.

.5

Prostředky pro ovládání každého stabilního plynového hasicího systému musí být snadno přístupné a musí se dát jednoduše obsluhovat; musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny. Na každém místě musí být jasné pokyny o obsluze systému se zřetelem na bezpečnost pracovníků.

.6

Automatické uvolnění hasicí látky nesmí být umožněno, pokud nejde o místní zařízení ovládaná automaticky, která se kromě jakéhokoli předepsaného stabilního hasicího systému a nezávisle na něm používají v prostorách strojovny v místě nad zařízením s vysokým rizikem požáru nebo v uzavřených prostorách s vysokým rizikem požáru v prostorách strojovny.

.7

Vyžaduje-li se množství hasicí látky pro ochranu více než jednoho prostoru, nemusí být množství látky větší, než je největší množství předepsané pro každý takto chráněný prostor.

.8

Nepřipouští-li se jinak, musí být tlakové nádrže předepsané pro skladování hasicí látky umístěny mimo chráněné prostory v souladu s níže uvedeným odstavcem.1.11.

.9

Posádka nebo pracovníci na pobřeží musí být vybaveni prostředky, aby mohli bezpečně kontrolovat množství látky v nádržích.

.10

Nádrže pro skladování hasicí látky a jejich komponenty tlakového systému musí být zkonstruovány podle příslušných pravidel s přihlédnutím k jejich umístění a maximální okolní teplotě očekávané během provozu.

.11

Skladuje-li se hasicí látka mimo chráněný prostor, musí být v místnosti, která se nachází na bezpečném a snadno přístupném místě a která má účinné větrání. Každý přístup do této skladovací místnosti musí vést prioritně z otevřené paluby a v každém případě musí být nezávislý na chráněném prostoru.

Přístupové dveře se musí otvírat zvenčí a přepážky a paluby včetně dveří a jiných prostředků uzavírání každého otvoru v nich, které tvoří stěny mezi těmito místnostmi a sousedními prostory, musí být plynotěsné. Pro účely použití tabulek týkajících se odolnosti přepážek a palub proti požáru v pravidlech II-2/B/4 případně II-2/B/5 se musí s těmito skladovacími místnostmi zacházet jako s řídicími stanicemi.

.12

Na palubách nových lodí a na nových zařízeních na palubě stávajících lodí není v hasicích systémech povoleno používání hasicí látky, která buď sama, nebo za očekávaných podmínek používání vylučuje toxické plyny v takovém množství, že ohrožuje lidi, nebo vylučuje plyny, které jsou škodlivé pro životní prostředí.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.13

Stabilní hasicí systémy musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.14

Musí být k dispozici prostředky, aby se zvenku uzavřely všechny otvory v chráněných prostorech, které mohou přijímat vzduch do chráněného prostoru nebo umožnit únik plynu z něj.

.15

Skladuje-li se hasicí látka mimo chráněný prostor, musí být v místnosti, která se nachází za přední kolizní přepážkou a nepoužívá se pro žádný jiný účel. Každý přístup do této skladovací místnosti musí vést prioritně z otevřené paluby a v každém případě musí být nezávislý na chráněném prostoru. Je-li skladovací prostor umístěn pod palubou, nesmí být umístěn více než jednu palubu pod otevřenou palubou a musí být přímo přístupný po schodišti nebo žebříku z otevřené paluby.

Prostory, které jsou umístěny pod palubou, nebo prostory, do nichž není zajištěn přístup z otevřené paluby, musí být opatřeny mechanickým ventilačním systémem schopným vyčerpat vzduch ze dna prostoru, který musí být dimenzován tak, aby byl za hodinu schopen vyčerpat celý prostor přinejmenším šestkrát. Přístupové dveře se musí otevírat ven a přepážky a paluby včetně dveří a ostatních prostředků pro uzavírání jakýkoliv otvorů v nich, které tvoří překážky mezi takovými místnostmi a sousedními ohraničenými prostorami, musí být plynotěsné. Pro účely použití tabulek 4.1, 4.2, 5.1, 5.2, 5.1a a 5.2a v části B této kapitoly se tyto skladovací prostory považují za protipožární stanoviště.

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.16

Musí se zajistit další množství hasicí látky, je-li objem volného vzduchu obsaženého v zásobnících vzduchu v každém prostoru takový, že když je v případě požáru uvolněn do tohoto prostoru, vážně to ovlivní účinnost stabilního hasicího systému.

.17

Dodavatelé stabilních hasicích zařízení musí poskytnout popis zařízení včetně kontrolního seznamu pro údržbu v angličtině a v oficiálním jazyce (jazycích) státu vlajky.

.18

Množství hasicí látky musí kontrolovat nejméně jednou ročně buď odborník pověřený správou, dodavatel zařízení nebo uznaná organizace.

.19

Pravidelná kontrola, kterou vykonává hlavní inženýr lodi nebo organizuje velení lodi, musí být zaznamenána v lodním deníku s uvedením jejího rozsahu a doby provedení.

.20

Nepředepsané hasicí zařízení, které se instaluje např. ve skladových místnostech, musí z hlediska své konstrukce a rozměrů platných pro daný typ zařízení vyhovovat tomuto pravidlu II-2/A/4.

.21

Všechny dveře do prostor zajištěných zařízením CO2 musí být označeny „Tento prostor je zajištěn zařízením CO2 a bude vyklizen, když se spustí poplašné zařízení“.

.2   Systémy oxidu uhličitého (pravidlo 5.2)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1.1

U nákladových prostor musí být množství dostupného CO2, pokud není stanoveno jinak, dostatečné k tomu, aby uvolnilo minimální objem volného plynu rovnající se 30 % hrubého objemu takto chráněného největšího nákladového prostoru na lodi.

Jsou-li dva nebo více nákladových prostor spojeny ventilačními kanály, považují se za jeden prostor. Na lodích používaných pro přepravu vozidel se potřebné množství CO2 vypočítává jako 45 % celkového objemu největšího nákladového prostoru.

.1.2

U prostor strojovny musí být množství oxidu uhličitého dostatečné k tomu, aby uvolnilo minimální objem volného plynu rovnající se větší hodnotě z těchto objemů, a to buď:

.1

40 % z hrubého objemu největšího takto chráněného prostoru strojovny s vyloučením objemu těch částí šachet nad úrovní, na níž vodorovná plocha šachet činí 40 % vodorovné plochy daného prostoru nebo méně měřeno v poloviční výšce mezi horní částí palivové nádrže a nejnižší částí šachty, nebo

.2

35 % hrubého objemu největšího takto chráněného prostoru strojovny včetně šachty; pokud dva nebo více prostorů strojovny nejsou úplně odděleny, považují se za jeden prostor.

.2

Pro účely tohoto odstavce se objem volného oxidu uhličitého vypočítává z hodnoty 0,56 m3/kg.

.3

Stabilní potrubní systém musí být takový, aby 85 % plynu mohlo být uvolněno do prostoru za 2 min.

.4

Uvolňovací mechanizmus oxidu uhličitého:

.1

Pro uvolnění oxidu uhličitého do chráněného prostoru a zajištění činnosti signálu musí být k dispozici dva oddělené ovládací prvky. Jeden ovládací prvek se používá pro uvolnění plynu z jeho skladovací nádrže. Druhý ovládací prvek se používá k otevření ventilu potrubí, které dopravuje plyn do chráněného prostoru.

.2

Tyto dva ovládací prvky musí být umístěny uvnitř spouštěcí skříňky zřetelně označené pro konkrétní prostor. Musí-li být skřínka obsahující ovládací prvky zamčená, musí být klíč od ní v rozbitné skleněné schránce, která se nachází na viditelném místě vedle skřínky.

.5

Správa státu vlajky musí zabezpečit, aby prostory, v nichž se nacházejí tlakové nádoby s CO2, byly náležitě uspořádány, pokud jde o jejich přístup a ventilační a sdělovací zařízení. Musí provést nezbytná bezpečnostní opatření týkající se konstrukce, instalace, značení, plnění a zkoušení nádob s CO2, potrubí a zařízení a pro ovládání a signalizační zařízení těchto zařízení.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.6

Systémy oxidu uhličitého musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.7

Správa státu vlajky musí zabezpečit, aby prostory, v nichž se nacházejí tlakové nádoby s CO2, byly náležitě uspořádány, pokud jde o jejich přístup a ventilační a sdělovací zařízení. Musí provést nezbytná bezpečnostní opatření týkající se konstrukce, instalace, značení, plnění a zkoušení nádob s CO2, potrubí a zařízení a pro ovládání a signalizační zařízení těchto zařízení.

.3   Stabilní hasicí systémy s málo expanzivní pěnou ve strojovnách (pravidlo 8)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Je-li navíc k požadavkům pravidla II-2/A/6 v jakémkoli prostoru strojovny stabilní hasicí systém s málo expanzivní pěnou, musí být schopen přes stabilní vypouštěcí hubice vypustit maximálně za 5 minut množství pěny, které největší jednotlivou plochu, na níž se může rozšířit naftové palivo, pokryje vrstvou silnou 150 mm. Systém musí být schopen produkovat pěnu vhodnou k hašení ohně z nafty. Musí být k dispozici prostředky pro účinný rozvod pěny stálou soustavou potrubí a ovládací ventily nebo kohouty k odpovídajícím vypouštěcím hubicím a aby pěna byla stabilními rozprašovači účinně nasměrována na jiná hlavní ohniska požáru v chráněném prostoru. Míra rozpínání pěny nesmí překročit hodnotu 12 ku 1.

.2

Prostředky ovládání všech těchto systémů musí být snadno přístupné, musí se dát snadno obsluhovat a musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.3

Stabilní hasicí systémy s málo expanzivní pěnou v prostorách strojovny musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.4   Stabilní hasicí systémy s vysoce expanzivní pěnou ve strojovnách (pravidlo 9)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každý předepsaný stabilní hasicí systém s vysoce expanzivní pěnou ve strojovně musí být schopen stabilními vypouštěcími hubicemi rychle vypustit pěnu dostatečnou k zaplnění největšího chráněného prostoru do výšky nejméně 1 m za minutu. Množství dostupné kapaliny vytvářející pěnu musí postačovat k vytvoření objemu pěny rovnajícímu se pětinásobku objemu největšího chráněného prostoru. Míra rozpínání pěny nesmí překročit hodnotu 1 000 ku 1.

.2

Potrubí a kanály pro dodávku pěny, přívody vzduchu do pěnových generátorů a počet zařízení vytvářejících pěnu musí být takový, aby pěnu účinně produkovaly a rozváděly.

.3

Potrubí a kanály pěnového generátoru musí být uspořádány tak, aby se oheň v chráněném prostoru nedotkl zařízení vytvářejícího pěnu.

.4

Pěnový generátor, jeho zdroj dodávky energie, kapalina vytvářející pěnu a prostředky ovládání systému musí být snadno přístupné, musí se dát snadno ovládat a musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.5

Stabilní hasicí systémy s vysoce expanzivní pěnou ve strojovnách musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.5   Stabilní tlakový vodní postřikovací hasicí systém ve strojovnách (pravidlo 10)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každý stabilní tlakový vodní postřikovací hasicí systém ve strojovně musí být vybaven rozprašovacími proudnicemi schváleného typu.

.2

Počet a uspořádání proudnic musí být takové, aby se v chráněných prostorách zajistil účinný průměrný rozvod vody nejméně 5 l/m2 za minutu. U zvlášť nebezpečných prostor lze případně počítat s vyššími hodnotami. Proudnice musí být upevněny nad sběrným prostorem, nad horní částí nádrží a v jiných prostorách, v kterých se může rozšířit naftové palivo a také nad jinými specifickými ohnisky požáru v prostorách strojovny.

.3

Systém může být rozdělen na úseky, jejichž rozvodné ventily se dají ovládat ze snadno přístupných míst mimo chráněný prostor a které nebudou při požáru v chráněném prostoru ihned přerušeny.

.4

Systém se musí udržovat naplněný pod potřebným tlakem a čerpadlo dodávající vodu do systému musí být automaticky uvedeno v činnost poklesem tlaku v systému.

.5

Čerpadlo musí být schopné pod potřebným tlakem souběžně zásobovat všechny sekce systému v každém jednotlivém chráněném oddílu. Čerpadlo a jeho ovládací prvky musí být nainstalovány mimo chráněný prostor nebo chráněné prostory. Požár v prostoru nebo prostorách chráněných systémem rozstřikování tlakové vody nesmí vyřadit systém z činnosti.

.6

Je nutné provést preventivní opatření, aby se proudnice nezanesly nečistotami z vody nebo koroze potrubí, proudnic, ventilů a čerpadel.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003:

.7

Čerpadlo může být poháněno nezávislým spalovacím motorem, ale je-li závislé na energii dodávané z nouzového generátoru vybaveného v souladu s částí D kapitoly II-1, musí být tento generátor uspořádán tak, aby se v případě výpadku hlavního zdroje energie rozeběhl automaticky, aby energie pro čerpadlo předepsaná pododstavcem.5 byla okamžitě k dispozici. Je-li čerpadlo poháněno nezávislým spalovacím motorem, musí být umístěno tak, aby požár v chráněném prostoru neovlivnil přívod vzduchu do motoru.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.8

Stabilní tlakový vodní postřikovací hasicí systém ve strojovně musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

5.   Pravidlo II-2/A/5: Přenosné hasicí přístroje (pravidlo 6)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Všechny hasicí přístroje musí být schváleného typu a konstrukce.

.2

Obsah předepsaných přenosných vodních hasicích přístrojů musí být nejvíce 13,5 litru a nejméně 9 litrů. Jiné hasicí přístroje musí být minimálně takové jako přenosný vodní hasicí přístroj o obsahu 13,5 litru a jejich schopnost hašení musí být přinejmenším rovnocenná s vodními hasicími přístroji o obsahu 9 litrů.

.3

Pro 50 % všech hasicích přístrojů každého typu, které se nacházejí na palubě, musí být k dispozici náhradní náplně. Jiný hasicí přístroj stejného typu se používá jako náhradní náplň pro hasicí přístroj, který nemůže být na palubě pohotově naplněn.

.4

Přenosné hasicí přístroje na CO2 nesmějí být obecně umístěny v obytných prostorách. Jsou-li tyto hasicí přístroje v rádiových místnostech, u rozvaděčů nebo na podobných místech, musí být kapacita každého prostoru zahrnujícího jeden nebo více hasicích přístrojů taková, aby koncentraci páry, která se může vyskytnout v důsledku vylučování, omezila na maximálně 5 % čistého objemu prostoru pro účely tohoto pravidla II-2/A/5. Objem CO2 se vypočítává z hodnoty 0,56 m3/kg.

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.5

Přenosné hasicí přístroje musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.6

Hasicí přístroje s oxidem uhličitým nesmějí být umístěny v ubytovacích prostorách. Na řídících stanovištích a v ostatních prostorách obsahujících elektrická nebo elektronická zařízení nebo přístroje nezbytné pro zajištění bezpečnosti lodi musí být hasicí přístroje, jejichž hasicí látky nejsou ani elektrické vodivé, ani škodlivé pro zařízení nebo přístroje.

.7

Hasicí přístroje musí být dostupné na snadno viditelných místech, na která se lze snadno a rychle dostat kdykoliv v případě požáru a takovým způsobem, aby jejich použitelnost nebyla narušena klimatickými podmínkami, vibracemi nebo jinými vnějšími faktory. Hasicí přístroje musí být opatřeny indikátorem, který označuje, zda byly použity.

.8

Náhradní náplně musí být zajištěny pro 100 % prvních deseti hasicích přístrojů a 50 % zbývajících hasicích přístrojů, které lze znovu naplnit na palubě.

.9

U hasicích přístrojů, které nelze na palubě naplnit, musí být namísto náhradních náplní zajištěny náhradní hasicí přístroje stejného množství, typu, výkonu a počtu, jak je stanoveno v odstavci.13.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.10

Hasicí přístroje s hasicí látkou, která buď sama, nebo za očekávaných podmínek používání vylučuje toxické plyny v množství ohrožujícím osoby nebo vylučuje plyny, které jsou škodlivé pro životní prostředí, nejsou povoleny.

.11

Hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů, které se mohou vyskytnout v blízkosti jejich umístění.

.12

Jeden z přenosných hasicích přístrojů určený k použití v jakémkoli prostoru musí být umístěn blízko vchodu do tohoto prostoru.

.13

Minimální počet hasicích přístrojů musí být tento:

.1

v obytných a obslužných prostorách:

hasicí přístroje musí být umístěny tak, aby žádný bod v prostoru nebyl dál než na vzdálenost 10 metrů chůze od hasicího přístroje;

.2

hasicí přístroj vhodný k použití v oblastech s vysokým napětím musí být umístěn v bezprostřední blízkosti každého hlavního a vedlejšího rozvaděče s výkonem 20 kW nebo více;

.3

hasicí přístroje v lodních kuchyních musí být umístěny tak, aby žádný bod v prostoru nebyl dál než na vzdálenost 10 metrů chůze od hasicího přístroje;

.4

jeden hasicí přístroj musí být umístěn v bezprostřední blízkosti skladu barev a skladových místností obsahujících snadno zápalné výrobky;

.5

nejméně jeden hasicí přístroj musí být umístěn na velitelském můstku a na každé řídící stanici.

.14

Přenosné hasicí přístroje, které jsou k dispozici pro použití v obytných nebo obslužných prostorách, musí mít natolik jednotný způsob obsluhy, jak je to jen možné.

.15

Periodická prohlídka hasicích přístrojů:

Správa státu vlajky musí zabezpečit, aby přenosné hasicí přístroje byly pravidelně kontrolovány a aby byly podrobeny funkční a tlakové zkoušce.

6.   Pravidlo II-2/A/6: Hasicí zařízení ve strojovnách (pravidlo 7)

Strojovny kategorie A musí být vybaveny:

NA NOVÝCH LODÍCH TŘÍD B, C A D:

.1

jedním z těchto stabilních hasicích systémů:

.1

plynovým systémem vyhovujícím odstavcům.1 a.2 pravidla II-2/A/4 nebo rovnocenným vodním systémem vyhovujícím oběžníku MSC/1165 IMO v platném znění s ohledem na datum výstavby lodi;

.2

systémem s vysoce expanzivní pěnou vyhovujícím příslušným ustanovením odstavce.4 pravidla II-2/A/4 s ohledem na datum výstavby lodi;

.3

vodním tlakovým postřikovacím systémem vyhovujícím příslušným ustanovením odstavce.5 pravidla II-2/A/4 s ohledem na datum výstavby lodi.

.2

nejméně jedním přenosným pěnovým zařízením pozůstávajícím ze vzduchové pěnové proudnice sacího typu, která se dá požární hadicí napojit na požární soustavu, dále z přenosné nádrže obsahující nejméně 20 litrů tekutiny, z níž se dělá pěna, a jedné náhradní nádrže. Proudnice musí být schopná vytvářet účinnou pěnu o obsahu nejméně 1,5 m3 za minutu vhodnou k hašení požáru z nafty.

.3

V každém tomto prostoru schválenými pěnovými hasicími přístroji, přičemž každý musí být o obsahu nejméně 45 litrů, nebo rovnocennými, v dostatečném počtu, aby pěna nebo rovnocenná látka byla nasměrována do každé části palivového systému a tlakového systému mazacích olejů, hnacího ústrojí a jiných míst, kde je nebezpečí požáru. Kromě toho musí být k dispozici dostatečný počet přenosných pěnových hasicích přístrojů nebo rovnocenných, které musí být umístěny tak, aby žádný bod v prostoru nebyl dál než 10 metrů chůze od hasicího přístroje, a v každém takovém prostoru musí být nejméně dva tyto hasicí přístroje.

NA STÁVAJÍCÍCH LODÍCH TŘÍDY B:

.4

jedním ze stabilních hasicích systémů uvedených výše v odstavci.1 a kromě toho v každém prostoru se spalovacími motory nebo sedimentačními naftovými nádržemi nebo palivovými jednotkami jedním pěnovým hasicím přístrojem s obsahem nejméně 45 litrů nebo rovnocenným, a to v dostatečném počtu, aby pěna nebo rovnocenná látka mohla být nasměrována do každé části palivového systému a tlakového systému mazacích olejů, hnacího ústrojí a jiných míst, kde je nebezpečí požáru, a

.5

na každých 746 kW výkonu strojovny nebo jeho části jedním přenosným hasicím přístrojem vhodným k hašení požáru z nafty; pro tyto prostory jsou však předepsané nejméně dva a nejvíce šest těchto hasicích přístrojů.

Používat stabilní hasicí systém s málo expanzivní pěnou namísto některého ze šesti přenosných hasicích přístrojů předepsaných tímto pravidlem II-2/A/6 je dovoleno.

NA NOVÝCH LODÍCH TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍCH LODÍCH TŘÍDY B:

.6

Každý prostor strojovny musí být vybaven dvěma vhodnými přístroji na vodní mlhu, které se mohou skládat z kovové trubky tvaru L, hlavní rameno je kolem dvou metrů dlouhé a lze ho připojit k požární hadici a krátké rameno má délku kolem 250 mm a je vybaveno pevnou rozprašovací proudnicí nebo ji lze na ní napojit.

NA NOVÝCH LODÍCH TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍCH LODÍCH TŘÍDY B:

.7

Používá-li se zahřátý olej jako palivo, může se navíc požadovat, aby kotelny byly vybaveny trvale namontovaným nebo přenosným zařízením pro lokální systémy postřikování tlakovou vodou nebo rozprašování pěny nad a pod podlahou pro účely hašení požáru.

NA NOVÝCH LODÍCH TŘÍD B, C A D POSTAVENÝCH 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI; A NOVÝCH LODÍCH TŘÍD B, C A D POSTAVENÝCH PŘED 1. LEDNEM 2003 S OSVĚDČENÍM PRO PŘEPRAVU VÍCE NEŽ 400 CESTUJÍCÍCH A STÁVAJÍCÍCH LODÍCH TŘÍDY B S OSVĚDČENÍM PRO PŘEPRAVU VÍCE NEŽ 400 CESTUJÍCÍCH:

.8

.1

Strojovny kategorie A o objemu více než 500 m3 musí být kromě stabilních hasicích systémů podle tohoto pravidla II-2/A/6 chráněny schváleným typem stabilního lokálního vodního nebo ekvivalentního protipožárního systému na základě zásad Mezinárodní námořní organizace v oběžníku MSC/913 IMO „Zásady pro schvalování stabilních lokálních vodních protipožárních systémů pro použití ve strojovnách typu A“.

V případě strojovny bez pravidelné obsluhy musí mít protipožární systém možnost automatického i manuálního spuštění. V případě strojovny s trvalou obsluhou může mít protipožární systém pouze manuální spouštění.

.2

Stabilní lokální protipožární systémy musí bez odstavení stroje, evakuace personálu nebo utěsňování být schopny ochránit tyto prostory:

.1

požárem ohrožené části spalovacích motorů používaných k hlavnímu pohonu lodě a výrobě elektřiny, a v případě lodí postavených dne 1. ledna 2018 nebo později, požárem ohrožené části všech spalovacích motorů;

.2

přední části kotlů;

.3

požárem ohrožené části topenišť a

.4

čističe předehřívaného paliva.

.3

Aktivace jakéhokoliv lokálního hasicího systému musí být doprovázena viditelným a zřetelně slyšitelným poplachem v chráněných prostorách a na stanovištích s trvalou obsluhou. Poplach musí označovat aktivovaný systém. Systémové požadavky na poplach uvedené v tomto odstavci jsou navíc a nenahrazují poplachové protipožární systémy uvedené jinde v této kapitole.

7.   Pravidlo II-2/A/7: Zvláštní uspořádání ve strojovnách (pravidlo 11)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Počet světlíků, dveří, větráků, otvorů v lodních komínech kvůli umožnění podtlakového větrání a jiných otvorů do strojovny musí být omezen na minimum odpovídající potřebám větrání a řádného a bezpečného provozu lodi.

.2

Světlíky musí být z oceli a nesmějí obsahovat skleněné tabule. Musí se provést vhodná opatření, aby se v případě požáru umožnilo vypouštění kouře z chráněného prostoru.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

.3

Dveře kromě vodotěsných dveří ovládaných mechanicky musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v prostoru bylo zajištěno jejich nucené zavření uzavíracím mechanismem na motorový pohon nebo za pomoci samočinného zavírání, které je schopno dveře zavřít proti náklonu 3,5 °. Dveře musí mít bezpečnostní západku vybavenou zařízením pro dálkové ovládání jejího uvolnění.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.4

V obvodových stěnách strojovny nesmí být zasazena okna. To nevylučuje zasklení velínů uvnitř strojovny.

.5

Musí být k dispozici prostředky ovládání umožňující:

.1

otevření a zavření světlíků, zavření otvorů v lodních komínech, které normálně umožňují podtlakové větrání a zavření větracích klapek;

.2

vypouštění kouře;

.3

zavření dveří poháněných motorem nebo ovládání uvolňovacího mechanizmu na dveřích, kromě vodotěsných dveří poháněných motorem;

.4

zastavení větráků a

.5

zastavení tlakových a sacích ventilátorů, přečerpávacích čerpadel naftového paliva, čerpadel v palivových jednotkách a jiných podobných palivových čerpadel. Jinými podobnými palivovými čerpadly se pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později rozumí čerpadla mazacích olejů, tepelná oběhová čerpadla oleje a odlučovače oleje. Odstavec.6 tohoto pravidla II-2/A/7 se však nemusí použít na odlučovače olejem znečištěné vody.

.6

Ovládací prvky předepsané v odstavci.5 tohoto pravidla II-2/A/7 a v pododstavci.2.5 pravidla II-2/A/10 musí být umístěny mimo dotčený prostor, kde nebudou přerušeny v případě požáru v prostoru, kde jsou v provozu. Tyto ovládací prvky a ovládací prvky pro každý předepsaný hasicí systém musí být umístěny na jednom z řídících stanovišť nebo seskupeny na co nejméně místech. K těmto místům musí být bezpečný přístup z otevřené paluby.

.7

Je-li k dispozici přístup do každého prostoru strojovny kategorie A z dolní oblasti přilehlého tunelu hřídelového vedení, musí být v tomto tunelu blízko vodotěsných dveří zasazeny lehké ocelové dveře tvořící protipožární stěnu, které se dají ovládat z každé strany.

8.   Pravidlo II-2/A/8: Automatické postřikovací systémy, systémy detekce požáru a požárního poplachu (pravidlo 12)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Každý automatický postřikovací systém, systém detekce požáru a požárního poplachu musí být kdykoli schopen okamžité činnosti a posádka nemusí provést žádné opatření, aby byl uveden do provozu. Trubky musí být trvale zaplněny vodou, ale malé nekryté úseky nemusejí být zaplněny vodou, je-li to nutné jako preventivní opatření. Všechny části systému, které mohou být ve své činnosti vystaveny teplotám pod bodem mrazu, musí být vhodně chráněny proti zamrznutí. Musí se udržovat naplněné vodou pod potřebným tlakem a musí mít zařízení pro stálou dodávku vody, jak je to předepsáno tímto pravidlem II-2/A/8.

.2

Každý úsek automatického postřikovacího systému musí mít prostředky, které automaticky vydávají vizuální a akustický signál na jednom nebo více indikátorech, jakmile je automatický postřikovací systém uveden do chodu. Tyto indikátory musí ukazovat, v které části, kde zařízení pracuje, se vyskytl požár, musí být soustředěny na velitelském můstku a kromě toho musí být vizuální a akustické signály na jiném místě mimo velitelského můstku, aby se zajistilo, že posádka neprodleně obdrží hlášení požáru. Poplašný systém musí ukazovat, když se vyskytne jakákoliv závada v systému.

.3

Automatické postřikovače musí být soustředěny v oddělených úsecích, z nichž každý musí obsahovat nejvíce 200 kusů tohoto zařízení. Každý úsek automatických postřikovačů nesmí pracovat pro více než dvě paluby a nesmí být umístěn ve více než jednom vertikálním požárním úseku, pokud se neprokáže, že uspořádání úseků se automatickými postřikovači pracujícími pro více než dvě paluby nebo umístěnými ve více než jednom hlavním vertikálním požárním úseku nesníží ochranu lodi před požárem.

.4

Každý úsek automatických postřikovačů se musí dát oddělit jen jedním uzavíracím ventilem. Uzavírací ventil v každém úseku musí být snadno přístupný a jeho umístění musí být zřetelně a trvale označeno. Musí být k dispozici prostředky, které zamezí obsluhu uzavíracího ventilu neoprávněnou osobou.

.5

Na každém úseku uzavíracího ventilu a na ústředním stanovišti musí být manometr ukazující tlak v systému.

.6

Automatický postřikovací systém musí být odolný vůči korozi z mořského vzduchu. V obytných a obslužných prostorách se automatický postřikovací systém musí uvést do chodu při teplotě od 68 do 79 °C, kromě míst jako je sušárna, kde se dá očekávat vysoká okolní teplota a kde provozní teplota může být zvýšená nejvíce o 30 °C nad maximální teplotu pod stropem těchto prostor.

.7

Na každém signalizačním přístroji musí být vyvěšen seznam nebo plán ukazující prostory, které pokrývá a polohu úseků v každém oddílu. Musí být k dispozici vhodné pokyny pro zkoušení a údržbu.

.8

Automatický postřikovací systém musí být umístěn na stropě s vhodným odstupem, aby se udržela průměrná hodnota postřiku oblasti chráněné tímto zařízením nejméně 5 l/m2 za minutu.

Automatický postřikovací systém musí být umístěn co nejdál od palubníků nebo jiných objektů, které by mohly být zasaženy vodou, a musí být v takové poloze, aby hořlavý materiál v prostoru byl dokonale zkrápěn.

.9

Musí být k dispozici tlaková nádrž s kapacitou rovnající se nejméně dvojnásobku vodní náplně uvedené v tomto pododstavci. Nádrž musí mít stálou náplň sladké vody v množství rovnajícím se množství vody vyčerpané za jednu minutu čerpadlem uvedené v odstavci.12 a musí být provedena opatření pro udržení tlaku vzduchu v nádrži, aby se zajistilo, že použije-li se stálá náplň sladké vody v nádrži, nebude tlak nižší, než provozní tlak automatických postřikovačů plus hydrostatický tlak sloupce vody měřený od podlahy nádrže po nejvyšší postřikovač v systému. Musí být k dispozici vhodné prostředky pro doplňování vzduchu pod tlakem a doplňování náplně sladké vody v nádrži. Musí být k dispozici skleněný vodoznak, který ukazuje správnou úroveň vody v nádrži.

.10

Musí být poskytnuty prostředky pro zamezení průniku mořské vody do nádrže. Tlaková nádrž musí být vybavena účinným pojistným ventilem a tlakoměrem. Na každém místě připojení tlakoměru musí být uzavírací ventily nebo kohouty.

.11

Nezávislé čerpadlo se strojním pohonem musí být k dispozici výhradně k tomu, aby se voda z automatického postřikovacího systému průběžně pouštěla automaticky. Čerpadlo se musí uvést do chodu automaticky poklesem tlaku v systému, než se stálá náplň sladké vody v tlakové nádrži úplně vyčerpá.

.12

Čerpadlo a potrubní systém musí být schopné udržet potřebný tlak na úrovni nejvyššího automatického postřikovače v systému, aby se zajistila trvalá dodávka vody postačující k souběžnému pokrytí prostor o minimálně 280 m2 v množství uvedeném v odstavci.8. U nových lodí tříd C a D o délce méně než 40 metrů s celkovým chráněným prostorem menším než 280 m2 může správa stanovit vhodný prostor pro stanovení výkonu čerpadel a složek alternativní dodávky.

.13

Čerpadlo musí mít na výtlačné straně zkušební ventil s krátkou otevřenou vypouštěcí trubkou. Ventil a trubka musí mít přiměřený užitečný průřez, aby se umožnilo spuštění předepsaného výkonu čerpadla, přičemž v systému musí být zachován tlak uvedený v odstavci.9.

.14

Sání mořské vody do čerpadla musí podle možnosti být v prostoru, kde se čerpadlo nachází, a musí být uspořádáno tak, aby, je-li loď na vodě, nebylo nutné přerušit dodávku mořské vody do čerpadla z jakéhokoli důvodu kromě kontroly nebo opravy čerpadla.

.15

Čerpadlo a nádrž automatického postřikovacího systému musí být na místě přiměřeně vzdáleném od každého prostoru strojovny a nesmí se nacházet v žádném prostoru, u něhož se vyžaduje ochrana tímto systémem.

.16

Čerpadlo mořské vody a systém automatického poplachu a detekce musí mít nejméně dva druhy dodávky energie. Má-li čerpadlo zdroj elektrické energie, musí být k dispozici hlavní generátor a nouzový zdroj energie. Jedno napájení čerpadla musí být z hlavního rozvaděče a jedno z nouzového rozvaděče odděleným napájecím vedením vyčleněným výhradně pro tento účel. Napájecí vedení musí být uspořádána tak, aby nevedla přes kuchyně, prostory strojovny a jiné uzavřené prostory s vysokým rizikem požáru, pokud to není nutné pro dosažení na příslušné rozvaděče a musí vést k automatickému přepínači, který se nachází blízko čerpadla automatického postřikovacího systému. Přepínač musí umožnit napájení energií z hlavního rozvaděče, uskutečňuje-li se z něj dodávka a musí být postaven tak, aby byl v případě závady v dodávce automaticky přepnut na dodávku z nouzového rozvaděče. Vypínače na hlavním rozvaděči a nouzový rozvaděč musí být zřetelně označeny a stále zapnuty. Žádný jiný vypínač není na napájecích vedeních dovolen. Jedním ze zdrojů dodávky energie pro poplašný systém a systém detekce musí být nouzový zdroj. Je-li jeden ze zdrojů energie pro čerpadlo spalovací motor, musí vyhovovat odstavci.15 a kromě toho musí být umístěn tak, aby požár v každém chráněném prostoru nezasáhl přívod vzduchu do tohoto motoru.

.17

Systém automatického postřikovacího systému musí být napojen na požární systém lodi za pomoci uzamykatelného vřetenového zpětného ventilu, který zamezí zpětnému toku z automatického postřikovacího systému do požární systému.

.18

Musí být k dispozici zkušební ventil pro zkoušku automatického poplachu u každého úseku automatických postřikovačů za pomoci průtoku vody, které se rovná činnosti jednoho automatického postřikovače. Zkušební ventil pro každý úsek se musí nacházet blízko uzavíracího ventilu pro daný úsek.

.19

Musí být k dispozici prostředky pro zkoušení automatické činnosti čerpadla za sníženého tlaku v systému.

.20

Vypínače musí být na jednom z indikátorů uvedených v odstavci.2, které umožní zkoušení poplachu a indikátorů pro každý úsek automatických postřikovačů.

.21

Každý úsek musí mít nejméně šest náhradních postřikovacích hlavic.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.22

Automatické postřikovací systémy a automatické systémy detekce požáru a požárního poplachu musí odpovídat schválenému typu a splňovat požadavky Předpisu pro systém protipožární bezpečnosti.

.23

U nových lodí tříd C a D o délce méně než 40 metrů s celkovým chráněným prostorem menším než 280 m2 může správa státu vlajky stanovit vhodný prostor pro stanovení výkonu čerpadel a složek alternativní dodávky.

9.   Pravidlo II-2/A/9: Stabilní systémy požární detekce a požárního poplachu (pravidlo 13)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ PŘED 1. LEDNEM 2003 A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Všeobecně

.1

Každý předepsaný stabilní systém požární detekce a požárního poplachu s ručně ovládanými hlásiči požáru musí být schopen kdykoli okamžitě pracovat.

.2

Dodávky energie a elektrické obvody potřebné pro činnost systému se musí sledovat z hlediska ztráty energie nebo poruchového stavu. Výskyt poruchového stavu musí spustit vizuální a akustický poruchový signál na řídícím panelu, který musí být oddělen od požárního signálu.

.3

Elektrické zařízení používané k ovládání systému detekce požáru a požárního poplachu musí mít nejméně dva zdroje dodávky energie, z nichž jeden musí být nouzový. Dodávku musí zajišťovat oddělená napájecí vedení vyčleněná výhradně pro tento účel. Napájecí vedení musí vést k automatickému přepínači umístěnému na řídícím panelu pro systém detekce požáru nebo vedle něho.

.4

Detektory a ručně ovládané hlásiče požáru musí být seskupeny do úseků. Spuštění každého samostatného detektoru nebo ručně ovládaného hlásiče musí spustit vizuální a akustický požární signál na řídícím panelu a indikátorech. Nebyla-li signálům věnována pozornost, automaticky se do dvou minut rozezní akustický signál v obytných prostorách posádky a obslužných prostorách, na řídící stanici a v prostorách strojovny. Tento akustický poplašný signál nemusí být součástí systému detekce.

.5

Řídící panel musí být umístěn na velitelském můstku nebo na hlavním protipožárním řídícím stanovišti.

.6

Signální přístroje musí vydávat signál minimálně v úsecích, v nichž pracuje detektor nebo ručně ovládaný hlásič. Nejméně jeden přístroj musí být umístěn tak, aby byl vždy snadno přístupný pro odpovědné členy posádky, ať už na moři nebo v přístavu, kromě případů, kdy je loď vyřazena z provozu. Je-li řídící panel umístěn na hlavním protipožárním řídícím stanovišti, musí být jeden signální přístroj umístěn na velitelském můstku.

.7

Na každém indikátoru nebo vedle něj musí být zobrazeny jasné údaje o hlídaných prostorách a umístění úseků.

.8

Nezahrnuje-li systém požárních detektorů prostředky dálkové identifikace každého jednotlivého detektoru, nesmí být běžně povolen žádný úsek pokrývající více než jednu palubu, na které jsou obytné a obslužné prostory a řídící stanice, kromě úseku, který pokrývá uzavřené schodiště. Aby se zamezilo zdržení v identifikaci zdroje požáru, musí být počet uzavřených prostor včetně prostor v každém úseku omezen tak, jak to stanoví správa státu vlajky. V žádném případě nesmí být v jakémkoli úseku povoleno více než 50 uzavřených prostor. Je-li systém požárních detektorů vybaven dálkovými a jednotlivě identifikovatelnými požárními detektory, mohou úseky pokrývat několik palub a obsluhovat jakýkoli počet uzavřených prostor.

.9

Není-li žádný systém požárních detektorů schopen dálkově a jednotlivě identifikovat každý detektor, nesmí úsek detektorů pracovat pro prostory na obou stranách lodi, ani na více než jedné palubě a nesmí být umístěn ve více než jednom vertikálním požárním úseku, s výjimkou případů, kdy správa státu vlajky může povolit tyto úseky detektorů pro práci na obou stranách lodi a na více než jedné palubě, je-li přesvědčena o tom, že ochrana lodi proti požáru tím nebude snížena. Na lodích vybavených jednotlivými identifikovatelnými požárními detektory může úsek obsluhovat prostory na obou stranách lodi a na několika palubách, ale nesmí být umístěn ve více než jednom hlavním vertikální požárním úseku.

.10

Úsek požárních detektorů, který hlídá řídící stanici, obslužný nebo obytný prostor, nesmí zahrnovat prostor strojovny.

.11

Detektory musí reagovat na zvýšenou teplotu, kouř nebo jiné produkty spalování, oheň nebo jakoukoli kombinaci těchto faktorů. Detektory reagující na jiné faktory ukazující na vypuknutí požáru musí posoudit správa státu vlajky, pokud nejsou méně citlivé než tyto detektory. Detektory plamene se používají jen jako doplněk ke kouřovým nebo teplotním detektorům.

.12

Musí být k dispozici vhodné pokyny a náhradní díly pro zkoušení a údržbu.

.13

Aby se vyhovělo správě státu vlajky, musí se funkce systému požární detekce pravidelně přezkušovat za pomoci prostředků vytvářejících horký vzduch odpovídající teploty, kouř, nebo aerosolové částice s příslušnou hustotou nebo velikostí, nebo jiných úkazů spojených s vypuknutím požáru, na které má detektor reagovat.

Všechny detektory musí být takového typu, aby je bylo možno přezkoušet na správnou činnost a bez výměny jakéhokoli dílu nasadit znovu na normální sledování.

.14

Systém požárních detektorů se nesmí používat pro jakýkoli jiný účel kromě detekce zavírání požárních dveří a podobných funkcí, které lze povolit na řídícím panelu.

.15

Systémy požárních detektorů se schopností signalizovat požár v určitém požárním úseku musí být uspořádány tak, aby:

smyčka nebyla poškozena požárem na více než na jednom místě,

byly k dispozici prostředky pro zajištění, aby jakákoli porucha (např. výpadek energie, krátké spojení, uzemnění), která vznikne ve smyčce, nezpůsobila výpadek celé smyčky,

byla provedena veškerá opatření, aby v případě poruchy (elektrické, elektronické, poruchy informatiky) bylo možné obnovit původní uspořádání systému,

první signalizovaný požární poplach nezamezil jinému detektoru spustit další požární poplachy.

.2

Požadavky na instalaci

.1

V obytných a obslužných prostorách a na řídících stanicích musí být nainstalovány ručně ovládané hlásiče. U každého východu musí být umístěn jeden ručně ovládaný hlásič. Ručně ovládané hlásiče musí být snadno přístupné na chodbách každé paluby tak, aby žádná část chodby nebyla dále než 20 metrů od ručně ovládaného hlásiče.

.2

Kouřové detektory musí být v obytných prostorech nainstalovány na všech schodištích, chodbách a únikových cestách.

.3

Je-li pro ochranu prostor kromě prostor uvedených výše v odstavci.2.2 předepsán stabilní systém požární detekce a požárního poplachu, musí být v každém tomto prostoru nainstalován nejméně jeden detektor vyhovující odstavci.1.11.

.4

Detektory musí být umístěny tak, aby podávaly optimální výkon. Je nutné vyhnout se umístění blízko palubníků a ventilačních kanálů nebo jinde, kde charakter proudění vzduchu může nepříznivě ovlivnit výkon, a umístění, kde je pravděpodobný vliv fyzického poškození. Detektory, které jsou umístěny na stropě, musí mít minimální vzdálenost od přepážek 0,5 m.

.5

Největší vzdálenost mezi detektory musí odpovídat níže uvedené tabulce.

Druh detektoru

Maximální podlahová plocha na detektor

(m2)

Maximální vzdálenost mezi středy

(m)

Maximální vzdálenost od přepážek

(m)

Teplotní

37

9

4.5

Kouřový

74

11

5.5

Správa státu vlajky může požadovat nebo povolit jinou vzdálenost na základě údajů o zkoušce, které prokazují charakteristické vlastnosti detektorů.

.6

Elektrické vedení, které je součástí systému, musí být uspořádáno tak, aby nevedlo přes kuchyně, prostory strojovny a jiné uzavřené prostory s vysokým nebezpečím požáru, pokud to v těchto prostorách není nutné pro zjištění požáru nebo požární poplach nebo kvůli napojení na příslušný zdroj energie.

.3

Požadavky na konstrukci

.1

Systém a zařízení musí být vhodně zkonstruováno, aby odolalo změnám napájecího napětí a přechodným změnám okolní teploty, vibraci, vlhkosti, úderu, nárazu a korozi, které se běžně na lodích vyskytují.

.2

Kouřové detektory, které mají být nainstalovány v obytných prostorách na schodištích, chodbách a únikových cestách, jak je to předepsáno odstavcem.2.2, musí být certifikovány a seřízeny tak, aby byly v činnosti, než hustota kouře překročí 12,5 % zatemnění na metr, ale ne dřív, než překročí 2 % zatemnění na metr.

Kouřové detektory, které mají být instalovány v ostatních prostorech, musí být v činnosti v rámci mezí citlivosti, aby bylo vyhověno správě státu vlajky, a to s přihlédnutím k zamezení necitlivosti nebo nadměrné citlivosti detektorů.

.3

Teplotní detektory musí být certifikovány a seřízeny tak, aby byly v činnosti, než teplota překročí 78 °C, ale ne dřív, než teplota překročí 54 °C, pokud se teplota zvyšuje na tyto meze v hodnotách nižších než 1 °C za minutu. Při rychlejším zvyšování teploty musí být teplotní detektor v činnosti v rámci teplotního rozsahu, aby bylo vyhověno správě státu vlajky, a to s přihlédnutím k zamezení necitlivosti nebo nadměrné citlivosti detektorů.

.4

Přípustná teplota činnosti teplotních detektorů může být zvýšena na 30 °C nad maximální teplotu pod stropem v sušárnách a podobných prostorách, které mají běžně vysokou okolní teplotu.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.4.1

Stabilní systémy detekce požáru a požárního poplachu musí odpovídat schválenému typu a splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

.4.2

V obytných a hospodářských prostorách a na řídících stanicích musí být nainstalovány ručně ovládané hlásiče splňující požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti. U každého východu musí být umístěn jeden ručně ovládaný hlásič. Ručně ovládané hlásiče musí být snadno přístupné na chodbách každé paluby tak, aby žádná část chodby nebyla dále než 20 metrů od ručně ovládaného hlásiče.

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D:

.5

Správa státu vlajky musí kromě výše uvedených ustanovení zajistit, aby bylo vyhověno bezpečnostním předpisům o nezávislosti zařízení na jiných zařízeních nebo systémech, odolnosti jejich dílů vůči korozi, dodávce elektrické energie do jejich řídícího systému a dostupnosti pokynů pro jejich obsluhu a údržbu.

10.   Pravidlo II-2/A/10: Opatření pro naftové palivo, mazací olej a jiné hořlavé oleje (pravidlo 15)

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

.1

Omezení v používání nafty jako paliva

Ve vztahu k používání nafty jako paliva se musí uplatňovat tato omezení:

.1

Není-li tímto odstavcem povoleno jinak, nesmí se použít žádné naftové palivo s bodem vzplanutí nižším než 60 °C.

.2

V nouzových generátorech se smí použít naftové palivo s bodem vzplanutí nejméně 43 °C.

.3

Správa státu vlajky může povolit všeobecné používání naftového paliva s bodem vzplanutí nižším než 60 °C, ale ne méně než 43 °C, s výhradou takových doplňujících preventivních opatření, která budou považována za nutná a za podmínky, že okolní teplota prostoru, v němž se naftové palivo skladuje nebo používá, nebude zvýšena na teplotu vyšší než 10 °C pod bodem vzplanutí naftového paliva. U lodí postavených dne 1. ledna 2003 nebo později může být povoleno naftové palivo s bodem vzplanutí nižším než 60 °C, ale ne méně než 43 °C, za těchto podmínek:

.3.1

nádrže s naftovým palivem kromě těch, které jsou umístěny v oddílech s dvojitým dnem, musí být umístěny mimo prostory strojovny kategorie A;

.3.2

na sacím potrubí palivového čerpadla je nainstalováno zařízení na měření teploty paliva;

.3.3

na vstupu a výstupu filtrů naftového paliva jsou nainstalovány uzavírací ventily a/nebo kohouty a

.3.4

co nejvíce jsou použity potrubní spoje svařované konstrukce nebo kruhovitého kuželového tvaru nebo spoje kulovitého typu.

Bod vzplanutí nafty musí být stanoven schváleným postupem za pomoci uzavřené nádoby.

.4

Na lodích, na které se vztahuje část G kapitoly II-1, je dovoleno použití naftového paliva s bodem vzplanutí nižším, než je jinak stanoveno v odstavci.1.1.

.2

Opatření pro naftové palivo

Na lodích, na kterých se používá naftové palivo, musí být provedena taková opatření pro jeho skladování, rozvod a používání, aby byla zajištěna bezpečnost lodi a osob na palubě, přičemž musí být vyhověno minimálně těmto ustanovením: