(EU) 2020/389Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/389 ze dne 31. října 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

Publikováno: Úř. věst. L 74, 11.3.2020, s. 1-19 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 31. října 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 31. března 2020 Nabývá účinnosti: 31. března 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/389

ze dne 31. října 2019,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 347/2013 stanoví rámec pro určování, plánování a provádění projektů společného zájmu (dále jen „PSZ“), které jsou nezbytné k realizaci devíti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o elektřinu, plyn a ropu, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury, které se týkají inteligentních sítí, elektrických dálnic a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

(2)

Komise je zmocněna stanovit unijní seznam PSZ (dále jen „seznam Unie“).

(3)

Seznam PSZ se vypracovává každé dva roky, a proto je nutné jej nahradit.

(4)

Projekty navržené pro zařazení na unijní seznam byly posouzeny regionálními skupinami uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 347/2013, které potvrdily, že splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení.

(5)

Návrhy regionálních seznamů PSZ byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. Po obdržení stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) dne 25. září 2019 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech přijaly rozhodovací orgány regionálních skupin regionální seznamy dne 4. října 2019. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 347/2013 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají.

(6)

Projekty navržené k zařazení na unijní seznam byly konzultovány s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, organizací spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí.

(7)

Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) č. 347/2013. Seznam Unie by neměl obsahovat žádné řazení projektů.

(8)

Projekty společného zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné PSZ, nebo v rámci seskupení několika PSZ, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo (potenciálně) konkurenční.

(9)

Seznam Unie obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny.

(10)

Zařazením projektů na seznam Unie nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení. Podle čl. 5 odst. 8 nařízení (EU) č. 347/2013 může být projekt, který není v souladu s právními předpisy Unie, ze seznamu Unie odstraněn. Provádění PSZ, včetně jejich souladu s příslušnými právními předpisy, by mělo být sledováno v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení.

(11)

Nařízení (EU) č. 347/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.


PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU („SEZNAM UNIE“)

uvedený v čl. 3 odst. 4

A.   ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE

(1)   Seskupení projektů společného zájmu (PSZ)

Některé PSZ tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Stanovují se následující typy seskupení PSZ:

a)

seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako „seskupení X, obsahující následující PSZ:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

b)

seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a

c)

seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ.

Na všechny PSZ se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 347/2013.

(2)   Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic

Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice v oblasti zemního plynu jsou považovány za součásti projektů společného zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné PSZ a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 347/2013.

(3)   Projekty, které již nejsou považovány za PSZ, a projekty, které se staly součástí jiných PSZ

a)

Několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených nařízením (EU) č. 1391/2013 a nařízením (EU) 2016/89 již není považováno za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

projekt již byl uveden do provozu nebo má být uveden do provozu do konce roku 2019, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013,

podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria,

předkladatel projekt znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie, nebo

projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ.

U těchto projektů (s výjimkou projektů, které již byly uvedeny do provozu nebo které mají být uvedeny do provozu do konce roku 2019) lze uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.

Tyto projekty sice nejsou projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v příloze VII části C uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které již nejsou považovány za PSZ“.

b)

Kromě toho několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených v nařízení (EU) č. 1391/2013 a nařízení (EU) 2016/89 se během procesu jejich provádění stalo nedílnou součástí jiných (seskupení) PSZ.

Tyto projekty se sice již nepovažují za samostatné projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v příloze VII části C uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ“.

(4)   Definice slovního spojení „PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice“

Slovním spojením „PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice“ se rozumí PSZ, které patří do jednoho z prioritních koridorů pro přenos elektřiny a zároveň do prioritní tematické oblasti elektrických dálnic.

B.   UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

(1)   Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Č.

Definice

1.3

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Klixbüll (DE)

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]

1.7

Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.7.1

Propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako „FAB“]

1.7.3

Propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako „ElecLink“]

1.7.5

Propojení okolí místa Dunkerque (FR) s okolím místa Kingsnorth (UK) [v současné době označované jako „Gridlink“]

1.8

Seskupení projektů Německo – Norsko [v současné době označované jako „NordLink“]

1.8.1

Propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO)

1.9

1.9.1

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Wexford (IE) a Pembroke, Wales (UK) [v současné době označované jako „Greenlink“]

1.10

Seskupení projektů Spojené království – Norsko – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.10.1

Propojení mezi místy Blythe (UK) a Kvilldal (NO) [v současné době označované jako „North Sea Link“]

1.10.2

Propojení mezi místy Peterhead (UK) a Simadalen (NO) [v současné době označované jako „NorthConnect“]

1.12

Seskupení zařízení na skladování elektřiny ve Spojeném království obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.12.3

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Middlewich [v současné době označované jako „CARES“]

1.12.4

Přečerpávací vodní elektrárna v Cruachan II

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako „Viking Link“]

1.15

Propojení oblasti Antverpy (BE) s okolím místa Kemsley (UK) [v současné době označované jako „Nautilus“]

1.16

Propojení Nizozemsko – Spojené království

1.17

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Zuidwending (NL)

1.18

Příbřežní přečerpávací vodní elektrárna v Belgii [v současné době označovaná jako „iLand“]

1.19

Jeden nebo více uzlů v Severním moři s propojovacími vedeními do zemí u Severního moře (Dánsko, Německo, Nizozemsko) [v současné době označované jako „North Sea Wind Power Hub“]

1.20

Propojení Německo – Spojené království [v současné době označované jako ‚NeuConnect‘]

(2)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Č.

Definice

2.4

Propojení mezi místy Codrongianos (IT), Lucciana (Korsika, FR) a Suvereto (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“]

2.7

Propojení mezi Akvitánií (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako „Biskajský záliv“]

2.9

Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]

2.10

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Bergrheinfeld-West (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“]

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující následující PSZ:

2.13.1

Propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK) [v současné době označované jako „North-South interconnector“]

2.13.2

Propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK) [v současné době označované jako „RIDP1“]

2.14

Propojení mezi místy Thusis/Sils (CH) a Verderio Inferiore (IT) [v současné době označované jako „Greenconnector“]

2.16

Seskupení projektů vnitrostátních vedení obsahující následující PSZ:

2.16.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Pedralva a Sobrado (PT), dříve určené mezi místy Pedralva a Alfena (PT)

2.16.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Vieira do Minho, Ribeira de Pena a Feira (PT), dříve určené mezi místy Frades B, Ribeira de Pena a Feira (PT)

2.17

Portugalsko – Španělsko – propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) (dříve Vila Fria/Viana do Castelo) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT) (dříve Vila do Conde) (PT) včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT)

2.18

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertalu, Tyrolsko (AT)

2.23

Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator včetně napájecí stanice v Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“]

2.27

2.27.1

Propojení mezi místy Aragón (ES) a Pyrénées-Atlantiques (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 2“]

2.27.2

Propojení mezi místy Navarra (ES) a Landes (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 1“]

2.28

2.28.2

Přečerpávací vodní elektrárna Navaleo (ES)

2.28.3

Přečerpávací vodní elektrárna Girones & Raïmats (ES)

2.28.4

Přečerpávací vodní elektrárna Cúa (ES)

2.29

Hydroelektrárna Silvermines (IE)

2.30

Přečerpávací vodní elektrárna Riedl (DE)

(3)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Č.

Definice

3.1

Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující PSZ:

3.1.1

Propojení mezi místy St. Peter (AT) a Isar (DE)

3.1.2

Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Tauern (AT)

3.1.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Westtirol a Zell-Ziller (AT)

3.4

Propojení mezi místy Wurmlach (AT) a Somplago (IT)

3.7

Seskupení projektů Bulharsko – Řecko mezi místy Marica East 1 a N. Santa a potřebná posílení vnitrostátní sítě v Bulharsku obsahující následující PSZ:

3.7.1

Propojení mezi místy Marica East 1 (BG) a N. Santa (EL)

3.7.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Plovdiv (BG)

3.7.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Marica East 3 (BG)

3.7.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Burgas (BG)

3.8

Seskupení projektů Bulharsko – Rumunsko za účelem posílení kapacity [v současné době označované jako „Černomořský koridor“] obsahující následující PSZ:

3.8.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Dobrudža a Burgas (BG)

3.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Černavoda a Stalpu (RO)

3.8.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Gutinas a Smardan (RO)

3.9

3.9.1

Propojení mezi místy Žerjavenec (HR)/Hévíz (HU) a Cirkovce (SI)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia, Kréta (EL)

3.11

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v České republice obsahující následující PSZ:

3.11.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov (CZ)

3.11.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice (CZ)

3.11.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín (CZ)

3.11.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka (CZ)

3.11.5

Vnitrostátní vedení mezi místem Mírovka a vedením V413 (CZ)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Isarto za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy [v současné době označované jako „SüdOstLink“]

3.14

Posílení vnitrostátní sítě v Polsku [součást seskupení v současné době označovaného jako „GerPol Power Bridge“] obsahující následující PSZ:

3.14.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Baczyna (PL)

3.14.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Mikułowa a Świebodzice (PL)

3.14.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Baczyna a Plewiska (PL)

3.16

3.16.1

Propojení Maďarsko – Slovensko mezi místy Gabčíkovo (SK), Gönyű (HU) a Veľký Ďur (SK)

3.17

Propojení Maďarsko – Slovensko mezi místy Sajóvánka (HU) a Rimavská Sobota (SK)

3.21

Propojení mezi místy Salgareda (IT) a Divača – region Bericevo (SI)

3.22

Seskupení projektů Rumunsko – Srbsko [v současné době označované jako „Středokontinentální východní koridor“] obsahující následující PSZ:

3.22.1

Propojení mezi místy Resita (RO) a Pancevo (RS)

3.22.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Portile de Fier a Resita (RO)

3.22.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Resita a Temešvár/Sacalaz (RO)

3.22.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Arad a Temešvár/Sacalaz (RO)

3.23

Přečerpávací vodní elektrárna Jadenica (BG)

3.24

Přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia (EL)

3.27

Propojení uzlu Sicílie (IT) a Tunisko (TU) [v současné době označované jako „ELMED“]

(4)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Č.

Definice

4.2

Seskupení projektů Estonsko – Lotyško mezi místy Kilingi-Nõmme a Riga [v současné době označované jako „Třetí propojení“] obsahující následující PSZ:

4.2.1

Propojení mezi místem Kilingi-Nõmme (EE) a napájecí stanicí Riga CHP2 (LV)

4.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Harku a Sindi (EE)

4.2.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Riga CHP 2 a Riga HPP (LV)

4.4

4.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Ekhyddan a Nybro/Hemsjö (SE)

4.5

4.5.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Ostrołęka (PL)

4.6

Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku

4.7

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kruonis (LT)

4.8

Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující PSZ:

4.8.1

Propojení mezi místy Tartu (EE) a Valmiera (LV)

4.8.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Balti a Tartu (EE)

4.8.3

Propojení mezi místy Tsirguliina (EE) a Valmiera (LV)

4.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Viru a Tsirguliina (EE)

4.8.7

Vnitrostátní vedení mezi místy Paide a Sindi (EE)

4.8.8

Vnitrostátní vedení mezi místy Vilnius a Neris (LT)

4.8.9

Další aspekty infrastruktury související s prováděním synchronizace soustav pobaltských států s kontinentální evropskou sítí

4.8.10

Propojení mezi Litvou a Polskem [v současné době označované jako „Harmony Link“]

4.8.11

Modernizace rozvodny v Alytusu (LT)

4.8.12

Rekonstrukce v severovýchodní Litvě (LT)

4.8.13

Nová 330 kV rozvodna v Mūša (LT)

4.8.14

Vnitrostátní vedení mezi místy Bitenai a KHAE (LT)

4.8.15

Nová 330 kV rozvodna v Darbėnai (LT)

4.8.16

Vnitrostátní vedení mezi místy Darbenai a Bitenai (LT)

4.8.17

Vnitrostátní vedení mezi LE a Vilnius (LT)

4.8.18

Vnitrostátní vedení mezi místy Dunonowo a Żydowo Kierzkowo (PL)

4.8.19

Vnitrostátní vedení mezi místy Piła Krzewanem a Żydowo Kierzkowo (PL)

4.8.20

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Morzyczyn (PL)

4.8.21

Vnitrostátní vedení Morzyczyn-Dunwo-Słupsk-Żarnowiec (PL)

4.8.22

Vnitrostátní vedení Żarnowec-Gdaňsk/Gdaňsk Prazyjaźń-Gdaňsk Błonia (PL)

4.8.23

Synchronní kondenzátory, které zajišťují setrvačnost, stabilitu napětí, stabilitu frekvence a zkratový výkon v Litvě, Lotyšsku a Estonsku

4.10

Seskupení projektů Finsko – Švédsko [v současné době označované jako „Třetí propojení Finsko – Švédsko“] obsahující následující PSZ:

4.10.1

Propojení mezi severním Finskem a severním Švédskem

4.10.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Keminmaa a Pyhänselkä (FI)

(5)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Č.

Definice

5.3

Terminál LNG Shannon a propojovací plynovod (IE)

5.19

Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – na plynovod s Itálií v bodě Gela

5.21

Nahrazení plynu s nízkou výhřevnou hodnotou plynem s vysokou výhřevnou hodnotou ve Francii a Belgii

(6)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Č.

Definice

6.2

Propojení mezi Polskem, Slovenskem a Maďarskem se souvisejícím posílením vnitrostátních sítí obsahující následující PSZ:

6.2.1

Propojení Polsko – Slovensko

6.2.2

Severojižní plynový koridor ve východním Polsku

a

6.2.13

Rozvoj a zlepšování přenosové kapacity slovensko-maďarského propojovacího vedení

6.5

Seskupení projektů Krk – terminál LNG a propojovací a odčerpávací plynovody vedoucí do Maďarska a dále obsahující následující PSZ:

6.5.1

Rozvoj terminálu LNG v místě Krk (HR), a to až do výše 2,6 miliardy krychlových metrů ročně – fáze I a propojovací plynovod Omišalj – Zlobin (HR)

6.5.5

„Kompresorová stanice 1“ v rámci chorvatské plynovodní soustavy

6.8

Seskupení pro rozvoj a zlepšování infrastruktury související s balkánským plynárenským uzlem obsahující následující PSZ:

6.8.1

Propojení Řecko – Bulharsko [v současné době označované jako „IGB“] mezi místy Komotini (EL) a Stara Zagora (BG) a kompresorovou stanicí v místě Kipi (EL)

6.8.2

Renovace, modernizace a rozšíření bulharské přepravní soustavy

6.8.3

Plynové propojení Bulharsko – Srbsko [v současné době označované jako „IBS“] (6.10 na 3. seznamu projektů společného zájmu)

6.9

6.9.1

Terminál LNG v severním Řecku.

6.20

Seskupení projektů ke zvýšení skladovací kapacity v jihovýchodní Evropě obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.20.2

Rozšíření podzemních zásobníků plynu v místě Chiren (BG)

6.20.3

Podzemní zásobník plynu a měřicí a regulační stanice jižní Kavala (EL)

a jeden z následujících PSZ:

6.20.4

Zásobníky Depomures v Rumunsku

6.20.6

Podzemní zásobníky plynu Sarmasel v Rumunsku

6.23

Propojení Maďarsko – Slovinsko – Itálie (Nagykanizsa (HU) — Tornyiszentmiklós (HU) — Lendava (SI) – Kidričevo (SI) – Ajdovščina (SI) – Šempeter (SI) – Gorizia (IT))

6.24

Seskupení projektů – postupné zvýšení kapacity obousměrného přepravního koridoru (Bulharsko) – Rumunsko – Maďarsko – (Rakousko) (v současné době označované jako „ROHUAT/BRUA“), aby v propojení Rumunsko – Maďarsko umožňoval přepravu 1,75 miliardy krychlových metrů plynu ročně v první fázi a 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně ve druhé fázi, včetně nových zdrojů z Černého moře ve druhé fázi:

6.24.1

ROHU(AT)/BRUA – 1. fáze včetně těchto prvků:

Modernizace přenosové kapacity v Rumunsku z místa Podișor do místa Recas, včetně nového plynovodu, měřicí stanice a tří nových kompresorových stanic v místech Podisor, Bibesti a Jupa

6.24.4

ROHU(AT)/BRUA – 2. fáze včetně těchto prvků:

Kompresorová stanice Városföld (HU)

Rozšíření přepravní kapacity v Rumunsku z místa Recas do místa Horia směrem do Maďarska až na 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně a rozšíření kompresorových stanic v místech Podisor, Bibesti a Jupa

Plynovod pobřeží Černého Moře – Podișor (RO) – pro příjem plynu z Černého moře

Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 2. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota (HU)

6.26

6.26.1

Seskupení projektů Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko v místě Rogatec obsahující následující prvky:

Propojení Chorvatsko – Slovinsko (Lučko – Zabok – Rogatec)

Kompresorová stanice Kidričevo, 2. fáze modernizace (SI)

Kompresorové stanice 2 a 3 v rámci chorvatské plynovodní soustavy

GCA 2015/08: vstup/výstup Murfeld (AT)

Modernizace propojení mezi místy Murfeld a Ceršak (AT/SI)

Modernizace propojení v místě Rogatec

6.27

LNG Gdaňsk (PL)

(7)   Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Č.

Definice

7.1

Seskupení PSZ v oblasti integrované, vyhrazené a stupňovitě rozšiřitelné přepravní infrastruktury a souvisejícího vybavení pro přepravu minimálně 10 miliard krychlových metrů plynu ročně z nových zdrojů v Kaspickém regionu přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko na trhy EU v Řecku a Itálii, obsahující následující PSZ:

7.1.1

Plynovod do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko [v současné době označovaný jako kombinace „transkaspického plynovodu“ (TCP) a „budoucího rozšíření jihokavkazského plynovodu“ (SCPFX)]

7.1.3

Plynovod z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře [v současné době označovaný jako „transjadranský plynovod“ (TAP)] včetně měřicí a regulační stanice a kompresorové stanice v Nea Messimvria, spolu s propojením TAP

7.3

Seskupení PSZ – infrastruktura pro přepravu nového plynu z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří obsahující:

7.3.1

Plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Krétu [v současné době označovaný jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli

a na něj vázané následující PSZ:

7.3.3

Mořský plynovod propojující Řecko a Itálii [v současné době označovaný jako „plynovod Poseidon“]

7.3.4

Posílení vnitřní přenosové kapacity v Itálii, včetně posílení vnitřní severojižní přenosové kapacity [v současné době označované jako „Adriatica Line“] a posílení vnitřní přenosové kapacity v regionu Apulie [plynovod Matagila – Massafra]

7.5

Rozvoj infrastruktury v oblasti plynu na Kypru [v současné době označovaný jako „Cyprus Gas2EU“]

(8)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Č.

Definice

8.2

Seskupení projektů v oblasti modernizace infrastruktury ve východní části Baltského moře obsahující následující PSZ:

8.2.1

Posílení propojení mezi Lotyšskem a Litvou

8.2.4

Modernizace podzemních zásobníků plynu v místě Inčukalns (LV)

8.3

Seskupení projektů v oblasti infrastruktury obsahující následující PSZ:

8.3.1

Posílení propojení Nybro — Polsko/Dánsko

8.3.2

Propojení Polsko – Dánsko [v současné době označované jako „baltský plynovod“]

8.5

Propojení Polsko – Litva [v současné době označované jako „GIPL“]

(9)   Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Č.

Definice

9.1

Ropovod Adamowo – Brody: ropovod spojující manipulační zařízení JSC společnosti Uktransnafta v místě Brody (Ukrajina) a nádrže v místě Adamowo (Polsko)

9.2

Ropovod Bratislava – Schwechat: ropovod spojující Schwechat (Rakousko) a Bratislavu (Slovenská republika)

9.4

Ropovod Litvínov (Česká republika) – Spergau (Německo): projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau

9.5

Seskupení projektů – pomořanský ropovod (Polsko), obsahující následující PSZ:

9.5.1.

Výstavba ropného terminálu v Gdaňsku (fáze II)

9.5.2.

Rozšíření pomořanského ropovodu: druhá linka ropovodu

9.6

TAL Plus: zvýšení kapacity ropovodu TAL mezi Terstem (Itálie) a Ingolstadtem (Německo)

(10)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí

Č.

Definice

10.3

SINCRO.GRID (Slovinsko, Chorvatsko) – Inovativní začlenění synergetických řešení založených na vyspělých technologiích s cílem zvýšit bezpečnost provozu elektrických soustav Slovinska a Chorvatska současně

10.4

ACON (Česká republika, Slovensko) – Hlavním cílem projektu ACON (Again COnnected Networks) je podpořit integraci českého a slovenského trhu s elektřinou

10.6

Iniciativa „Inteligentní hranice“ (Francie, Německo) – Iniciativa „Inteligentní hranice“ propojí politiky vypracované Francií a Německem s cílem podpořit jejich města a území při provádění strategií transformace energetiky a integraci evropských trhů

10.7

Danube InGrid (Maďarsko, Slovensko) – projekt posiluje přeshraniční koordinaci správy elektrických sítí se zaměřením na inteligentnější shromažďování a výměnu údajů

10.8

Data Bridge (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Dánsko, Finsko, Francie) má vytvořit společnou evropskou platformu pro datová připojení typu „most“, která umožní integraci různých typů dat (údaje z inteligentního měření, údaje o provozu sítě, údaje o trhu) s cílem vyvinout rozšiřitelná a replikovatelná řešení pro EU.

10.9

Projekt přeshraniční flexibility (Estonsko, Finsko) – projekt má podpořit integraci obnovitelných zdrojů energie a zvýšit bezpečnost dodávek prostřednictvím přeshraničních služeb flexibility, které budou Estonsku, Finsku a Alandským ostrovům poskytovány v souvislosti s decentralizovanou výrobou.

(11)   Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Seznam PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice

Č.

Definice

Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

1.3

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Klixbüll (DE)

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]

1.7

Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.7.1

Propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako „FAB“]

1.7.3

Propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako „ElecLink“]

1.7.5

Propojení okolí místa Dunkerque (FR) s okolím místa Kingsnorth (UK) [v současné době označované jako „Gridlink“]

1.8

Seskupení projektů Německo – Norsko [v současné době označované jako „NordLink“]

1.8.1

Propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO)

1.10

Seskupení projektů Spojené království – Norsko – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.10.1

Propojení mezi místy Blythe (UK) a Kvilldal (NO) [v současné době označované jako „North Sea Link“]

1.10.2

Propojení mezi místy Peterhead (UK) a Simadalen (NO) [v současné době označované jako „NorthConnect“]

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako „Viking Link“]

1.15

Propojení oblasti Antverpy (BE) s okolím místa Kemsley (UK) [v současné době označované jako „Nautilus“]

1.16

Propojení Nizozemsko – Spojené království

1.19

Jeden nebo více uzlů v Severním moři s propojovacími vedeními do zemí u Severního moře (Dánsko, Německo, Nizozemsko) [v současné době označované jako „North Sea Wind Power Hub“]

1.20

Propojení Německo – Spojené království [v současné době označované jako „NeuConnect“]

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

2.7

Propojení mezi Akvitánií (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako „Biskajský záliv“]

2.9

Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]

2.10

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Bergrheinfeld-West (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“]

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující následující PSZ:

2.13.1

Propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK)

2.13.2

Propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK)

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia, Kréta (EL)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Wolmirstedt a Isar za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy [v současné době označované jako „SüdOstLink“]

(12)   Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého

Č.

Definice

12.2

Projekt CO2-Sapling představuje složku dopravní infrastruktury v projektu Acorn pro zachycování a ukládání uhlíku v celém řetězci (Spojené království, v dalších fázích Nizozemsko, Norsko)

12.3

Projekt CO2 TransPorts má vytvořit infrastrukturu pro usnadnění rozsáhlého zachycování, přepravy a skladování oxidu uhličitého z Rotterdamu, Antverp a přístavů Severního moře.

12.4

Projekt Northern lights je komerční projekt přeshraniční lodní přepravy oxidu uhličitého od několika evropských iniciativ pro zachycování (Spojené království, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Francie, Švédsko) na úložiště na norském kontinentálním šelfu.

12.5

Projekt Athos poskytuje infrastrukturu pro přepravu oxidu uhličitého z průmyslových oblastí v Nizozemsku a je připraven odebírat další oxid uhličitý z jiných oblastí, jako jsou Irsko a Německo, cílem je rozvoj otevřené přeshraniční interoperabilní velkoobjemové dopravní struktury.

12.6

Projekt Ervia Cork se zaměřuje na přizpůsobení stávajících plynovodů na pevnině a na moři a na stavbu nového specializovaného vedení pro přepravu oxidu uhličitého zachyceného zařízeními CCUS v těžkém průmyslu a plynovými turbínami s kombinovaným cyklem na úložiště.

C.   SEZNAMY „PROJEKTŮ, KTERÉ JIŽ NEJSOU POVAŽOVÁNY ZA PSZ“, A „PROJEKTŮ, KTERÉ SE STALY NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JINÝCH PSZ VE DRUHÉM A/NEBO TŘETÍM SEZNAMU PSZ“

1)   Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

1.1.1

1.1.2

1.1.3

1.2

1.3.2

1.4

1.5

1.7.4

1.8.2

1.9.2

1.9.3

1.9.4

1.9.5

1.9.6

1.11.1

1.11.2

1.11.3

1.11.4

1.12.1

1.12.2

1.12.5

2)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

2.2.1

2.2.2

2.2.3

2.2.4

2.3.1

2.3.2

2.5.1

2.5.2

2.6

2.8

2.11.1

2.11.2

2.11.3

2.12

2.15.1

2.15.2

2.15.3

2.15.4

2.16.2

2.19

2.20

2.21

2.22

2.24

2.25.1

2.25.2

2.26

2.28.1


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

2.1

3.1.4

3)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

3.1.3

3.2.1

3.2.2

3.2.3

3.3

3.5.1

3.5.2

3.6.1

3.6.2

3.8.2

3.8.3

3.8.6

3.9.2

3.9.3

3.9.4

3.10.3

3.13

3.14.1

3.15.1

3.15.2

3.16.2

3.16.3

3.18.1

3.18.2

3.19.2

3.19.3

3.20.1

3.20.2

3.22.5

3.25

3.26


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

3.19.1

3.22.5

4)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

4.1

4.4.1

4.5.1

4.5.3

4.5.4

4.5.5

4.8.5

4.8.6


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

4.3

4.8.9

4.9

4.8.9

5)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

5.1.1

5.1.2

5.1.3

5.2

5.4.1

5.4.2

5.5.1

5.5.2

5.6

5.7.1

5.7.2

5.9

5.10

5.11

5.12

5.13

5.14

5.15.1

5.15.2

5.15.3

5.15.4

5.15.5

5.16

5.17.1

5.17.2

5.18

5.20


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

5.8.1

5.5.2

5.8.2

5.5.2

6)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

6.2.10

6.2.11

6.2.12

6.2.14

6.3

6.4

6.5.3

6.5.4

6.5.6

6.7

6.8.3

6.9.2

6.9.3

6.11

6.12

6.16

6.17

6.19

6.20.1

6.20.5

6.21

6.22.1

6.22.2

6.24.1

Odstraněný bod: Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 1. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota

Odstraněný bod: Kompresorová stanice v rámci úpravny plynu Mosonmagyarovar (rozvoj na rakouské straně)

6.24.4

Odstraněný bod: Plynovod Ercsi-Százhalombatta (HU)

Odstraněný bod: Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 1. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota

6.24.10

6.25.1

6.25.2

6.25.4


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

6.1.1

6.2.10

6.1.2

6.2.11

6.1.3

6.2.11

6.1.4

6.2.11

6.1.5

6.2.11

6.1.6

6.2.11

6.1.7

6.2.11

6.1.8

6.2.2

6.1.9

6.2.11

6.1.10

6.2.2

6.1.11

6.2.2

6.1.12

6.2.12

6.2.3

6.2.2

6.2.4

6.2.2

6.2.5

6.2.2

6.2.6

6.2.2

6.2.7

6.2.2

6.2.8

6.2.2

6.2.9

6.2.2

6.5.2

6.5.6

6.6

6.26.1

6.8.4

6.25.4

6.13.1

6.24.4

6.13.2

6.24.4

6.13.3

6.24.4

6.14

6.24.1

6.15.1

6.24.10

6.15.2

6.24.10

6.18

7.3.4

6.24.2

6.24.1

6.24.3

6.24.1

6.24.5

6.24.4

6.24.6

6.24.4

6.24.7

6.24.4

6.24.8

6.24.4

6.24.9

6.24.4

6.25.3

6.24.10

6.26.2

6.26.1

6.26.3

6.26.1

6.26.4

6.26.1

6.26.5

6.26.1

6.26.6

6.26.1

7)   Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

7.1.1

Odstraněný bod: Transanatolský plynovod

7.1.2

7.1.5

7.1.7

7.2.1

7.2.2

7.2.3

7.4.1

7.4.2


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ ve druhém a/nebo třetím seznamu PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž byl projekt začleněn

7.1.6

7.1.3

7.1.4

7.3.3

7.3.2

7.5

8)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

8.1.1

8.1.2.1

8.1.2.2

8.1.2.3

8.1.2.4

8.2.2

8.2.3

8.4

8.6

8.7

8.8

9)   Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

9.3

10)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

10.1

10.2

10.5

11)   Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

1.5

1.7.4

2.2

2.4

2.5.1

3.1.3

4.1

(12)   Prioritní tematická oblast přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

12.1


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU