(EU) 2020/105Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2020/105 ze dne 23. ledna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie

(1)

Dne 10. října 2019 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení antisubvenčního řízení“), že zahajuje antisubvenční řízení (dále jen „řízení“) týkající se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indonésie do Unie na základě podnětu, který podal dne 26. srpna 2019 Eurofer, Evropský ocelářský svaz (dále jen „žadatel“), jménem čtyř výrobců v Unii, kteří představují celou výrobu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků v EU.

(2)

Dne 12. srpna 2019 Komise již informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR ‚ Tchaj-wanu a Indonésie do Unie (3) (dále jen „souběžné antidumpingové řízení“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (4) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“).

(3)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, též ve svitcích (včetně výrobků stříhaných na délku a úzkých pásů), po válcování za tepla již dále neopracované, a s výjimkou výrobků jiných než ve svitcích o šířce 600 mm nebo větší a o tloušťce převyšující 10 mm. Tyto výrobky jsou v současnosti zařazeny pod kódy HS 7219 11, 7219 12, 7219 13, 7219 14, 7219 22, 7219 23, 7219 24, 7220 11 a 7220 12. Tyto kódy HS se uvádějí pouze pro informaci.

(4)

Žadatel o celní evidenci dovozu žádal již ve svém podnětu. Dne 31. října 2019 žadatel předložil samostatnou žádost s ohledem na dovoz, který je předmětem tohoto řízení podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Další sdělení na podporu této žádosti byla předložena dne 22. listopadu a 10. prosince 2019.

(5)

Dne 14. listopadu 2019 předložila společnost Marcegaglia Specialties („Marcegaglia“), uživatel dotčeného výrobku spolupracující v rámci antisubvenčního řízení, připomínky k žádosti žadatele o celní evidenci dovozu.

(6)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Podle žadatele je celní evidence odůvodněná, neboť dotčený výrobek pocházející z ČLR a Indonésie je subvencovaný. Argumentoval tím, že výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma zrychlením dovozu za nízké ceny, což bude mařit vyrovnávací účinek možných konečných cel tím, že to umožní hromadění zásob.

(8)

Komise posoudila žádost na základě čl. 16 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda existují kritické okolnosti, za kterých byla masivním dovozem výrobku, na který byly poskytnuty napadnutelné subvence, uskutečněným v poměrně krátkém čase způsobena újma, kterou lze těžko napravit, a zda je nutné uložit na dovoz tohoto výrobku vyrovnávací clo se zpětnou působností, aby se zamezilo opakování uvedené újmy.

(9)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR a Indonésie je subvencovaný.

(10)

Co se týče ČLR, spočívají údajné subvenční praktiky konkrétně v přímých převodech finančních prostředků, prominutých nebo nevybraných státních příjmech a poskytování zboží nebo služeb státem za cenu nižší než přiměřenou. To zahrnuje například preferenční úvěry a poskytování úvěrových linek bankami ve vlastnictví státu, programy subvencí vývozních úvěrů, vývozní záruky a pojištění a grantové programy, snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií, zápočet daně za výzkum a vývoj, zrychlené odpisy vybavení používaného podniky špičkové technologie pro vývoj a výrobu špičkových technologií, osvobození od daně z dividend mezi způsobilými tuzemskými podniky, snížení daně vybírané srážkou v případě dividend z čínských podniků se zahraničními investicemi a jejich nečínských mateřských společností, osvobození od daně z užívání pozemků a slevu na vývozní dani, a rovněž poskytování pozemků a energie vládou za cenu nižší než přiměřenou.

(11)

Co se týče Indonésie, spočívají údajné subvenční praktiky konkrétně v přímých převodech finančních prostředků, prominutých nebo nevybraných státních příjmech nebo v poskytování zboží nebo služeb státem za cenu nižší než přiměřenou. To zahrnuje například preferenční stání úvěry a daňové výhody podle indonéských právních předpisů a osvobození od dovozního cla při dovozu surovin a výrobního zařízení.

(12)

Výše uvedená opatření jsou údajně subvencemi, protože zahrnují finanční příspěvek vlády ČLR, vlády Indonésie nebo regionálních a místních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a poskytují výhodu vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku. Jsou údajně závislé na vývozní výkonnosti a/nebo přednostním použití domácího výrobku před dováženým a/nebo jsou omezeny na určitá odvětví a/nebo typy podniků a/nebo oblasti, a proto jsou specifické a napadnutelné.

(13)

Důkazy o subvencování byly zpřístupněny ve veřejné verzi podnětu a byly dále analyzovány ve zprávě o dostatečnosti důkazů.

(14)

Důkazy, které jsou v této fázi k dispozici, tudíž naznačují, že vývoz dotčeného výrobku je zvýhodněn napadnutelnými subvencemi.

(15)

Z důkazů ohledně objemu dovozu, které byly uvedeny v podnětu a následných podáních týkajících se žádosti o zavedení celní evidence, vyplývá, že v období mezi roky 2015 a červnem 2019 došlo k podstatnému zvýšení dovozu, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu. Konkrétně z důkazů poskytnutých v podnětu vyplývá, že čínští a indonéští vývozci velmi výrazně zvýšili objem prodeje dotčeného výrobku do Unie, jehož důsledkem bylo prudké zvýšení tržního podílu na trhu na 28,7 % v druhé polovině roku 2018.

(16)

Z analýzy vývoje dovozu za celé posuzované období a po zahájení šetření, tj. po doplnění údajů z databáze Surveillance 2 týkajících se konkrétního dotčeného výrobku k údajům uvedeným v podnětu, nevyplývá, že by se masivní nárůst dovozu zastavil:

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

(17)

Komise na základě těchto statistických údajů zjistila, že se masivní dovoz z dotčených zemí potvrzuje dokonce i ve dvou měsících od zahájení šetření, tj. během října a listopadu 2019, přičemž měsíční průměrný objem dovozu během těchto měsíců byl o 12 % vyšší než nejvyšší objem, který byl dosud v období šetření zaznamenán. Ze statistických údajů, které měla Komise po zahájení šetření k dispozici, vyplývá rostoucí trend u objemu dovozu přicházejícího z dotčených zemí. Tento nárůst spolu s příslušnými tržními podíly obou vyvážejících zemí během celého posuzovaného období představuje v relativně krátkém období masivní dovoz ve smyslu čl. 16 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Kromě toho má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že subvenční praktiky vývozců způsobují výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Objem a ceny dovozu dotčeného výrobku mají nepříznivý vliv na prodaná množství a na ceny stanovené na trhu Unie, stejně jako na podíl výrobního odvětví Unie na trhu. To vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Důkazy týkající se činitelů újmy uvedených v čl. 8 odst. 4 základního nařízení sestávají z údajů uvedených v podnětu a následných podáních týkajících se celní evidence a jsou podpořeny veřejně dostupnými údaji Eurostatu. Podnět mimo jiné ukázal, že prodej výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, se od roku 2015 do roku 2018 snížil o 6 %, že se snížil jeho podíl na trhu o 4,3 % a že ziskovost v roce 2018 byla nízká a nižší než polovina ziskovosti dosažené v roce 2017. Během roku 2018 se navíc ziskovost dramaticky snížila a v druhé polovině uvedeného roku činila pouze 2,2 %. Podnět rovněž ukázal, že se od roku 2015 snížila zaměstnanost o 3 %.

(19)

Žadatel ve své žádosti o zavedení celní evidence navíc upozornil na to, že rychle se zhoršující situace výrobního odvětví Unie v druhé polovině roku 2018 popsaná v podnětu pokračovala i v první polovině roku 2019 dalším poklesem úrovně výroby a zvýšeným cenovým podbízením u dovozu. Žadatel ve své žádosti o zavedení celní evidence také doložil další zhoršení situace mimo jiné tím, že upozornil na čtyři významná oznámení o restrukturalizaci různého druhu, která učinili různí výrobci v Unii od července 2019 a která mají dopad na pracovní místa stovek jejich zaměstnanců. Dvě z těchto oznámení byla učiněna nedávno: v říjnu 2019.

(20)

Dále Komise v této fázi posoudila, zda je tato způsobená újma obtížně napravitelná. Jakmile budou čínští a indonéští dodavatelé začleněni do dodavatelských řetězců zákazníků výrobního odvětví Unie, může se toto odvětví zdráhat změnit dodavatele ve prospěch výrobců v Unii. Navíc odběratelé výrobního odvětví Unie nebudou pravděpodobně ochotni akceptovat vyšší ceny výrobního odvětví Unie, a to i pokud by, hypoteticky vzato, Komise v budoucnu přistoupila k uložení vyrovnávacích opatření bez zpětné působnosti. Taková hrozba trvalé ztráty podílu na trhu nebo snížení příjmů představuje újmu, která je obtížně napravitelná.

(21)

Vzhledem k uvedeným údajům a úvahám zmíněným v oddíle 3.3 výše považovala Komise za nutné připravit případné uložení opatření se zpětnou působností spočívajících v zavedení celní evidence, aby se zamezilo obnovení uvedené újmy. Podmínky na trhu po skončení období šetření skutečně potvrzují, že se situace domácího výrobního odvětví zhoršuje v důsledku značného zvýšení subvencovaného dovozu za nízké ceny.

(22)

Komise tedy dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(23)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily své stanovisko a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

(24)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, která povedou k uložení vyrovnávacího cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, vybrána z celně evidovaného dovozu se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(25)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antisubvenčního šetření.

(26)

V této fázi šetření není zatím možné odhadnout výši subvencování v ČLR a Indonésii. Podnět neobsahuje přesný odhad výše subvencování, který by měl být obvykle použit jako základ pro stanovení vyrovnávacího cla. Podnět obsahuje pouze odhad úrovně odstranění újmy ve výši 29,1 % v případě ČLR a 39,8 % v případě Indonésie. V souladu s čl. 15 odst. 1 čtvrtým pododstavcem základního nařízení by tato odhadovaná výše dluhu byla relevantní pouze v případě, že by clo založené na výši napadnutelných subvencí bylo vyšší, a Komise jednoznačně dospěla k závěru, že není v zájmu Unie toto vyšší clo uložit.

(27)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6),