(EU) 2020/39Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/39 ze dne 16. ledna 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz peroxosíranů (persíranů) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V říjnu 2007 uložila Rada prováděcím nařízením (ES) č. 1184/2007 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz peroxosíranů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) (dále jen „původní opatření“). Dvěma společnostem bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství a pro jednu z nich byla stanovena individuální sazba dumpingového cla ve výši 24,5 %. U druhé společnosti dumping zjištěn nebyl a tato společnost byla vyňata z působnosti opatření. Na všechny ostatní společnosti se vztahuje celní sazba ve výši 71,8 %. V prosinci 2013 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila platnost antidumpingových opatření prováděcím nařízením (EU) č. 1343/2013 (3) (dále jen „platná opatření“).

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platného opatření (4) požádaly společnosti RheinPerChemie GmbH a United Initiators GmbH (dále jen „žadatelé“), představující 100 % celkové výroby peroxosíranů v Unii, o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Žadatelé argumentovali, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(3)

Dne 17. prosince 2018 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti platných opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Dne 26. září 2019 zahájila Komise z vlastního podnětu šetření možného obcházení platných antidumpingových opatření společností ABC Chemicals (Shanghai) Co. Ltd., u níž v původním šetření nebyl dumping zjištěn, a zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, uskutečněného uvedenou společností (6). Výsledek tohoto přezkumu před pozbytím platnosti nijak nepředjímá výsledek šetření obcházení antidumpungových opatření.

(5)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2017 do 30. září 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2015 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Obrátila se zejména na žadatele, známé vyvážející výrobce v ČLR, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a orgány ČLR.

(7)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení. Pouze jeden vyvážející výrobce – United Initiators (Hefei) Co. Ltd. a jeho mateřská společnost United Initiators (Shanghai) Co., Ltd. – se přihlásil a poskytl požadované informace. Vybrat vzorek vyvážejících výrobců proto nebylo nutné.

(9)

Po zahájení šetření se přihlásilo několik dovozců, ale ani jeden z nich během období přezkumného šetření nedovážel významné množství výrobku, který je předmětem přezkumného šetření. Komise proto nevybrala vzorek dovozců.

(10)

Komise zpřístupnila dotazníky všem vývozcům a zaslala je výrobcům v Unii a uživatelům. Komise rovněž zaslala dotazník vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“). Odpovědi obdržela od dvou výrobců v Unii a jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR.

(11)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(12)

Vzhledem k tomu, že v žádosti o přezkum jsou dostatečné důkazy naznačující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit přezkum s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(13)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Jediný výrobce, kteří zaslal odpověď k výběru vzorku, předložil rovněž informace požadované v příloze III.

(14)

Komise kromě toho s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. V tomto dotazníku vyzvala čínskou vládu, aby se vyjádřila k důkazům obsaženým v žádosti žadatelů, k veškerým dalším důkazům ve spise týkajícím se existence podstatných zkreslení, včetně důkazů uvedených v „Pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (dále jen „zpráva“) (7), jakož i k vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě. Komise neobdržela od čínské vlády žádnou odpověď.

(15)

Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(17)

Dne 15. ledna 2019 informovala Komise prostřednictvím prvního záznamu do spisu (8) (dále jen „záznam ze dne 15. ledna“) o relevantních zdrojích, jež může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhým pododstavcem základního nařízení. Na základě odpovědí na přílohu III oznámení o zahájení přezkumu předložila Komise seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, použitých při výrobě peroxosíranů. Komise kromě toho na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila Turecko jako nejvhodnější reprezentativní zemi v dané fázi.

(18)

Komise umožnila všem zúčastněným stranám, aby předložily své připomínky. Komise obdržela připomínky od žadatelů.

(19)

Těmito připomínkami se Komise zabývala ve druhém záznamu (9) ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 6. května 2019 (dále jen „záznam ze dne 6. května“). V záznamu ze dne 6. května Komise dále upřesnila seznam výrobních faktorů a zopakovala závěr, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k tomu předložily připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou peroxosírany (persírany), včetně monopersíranu draselného, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80 (kód TARIC 2842908020) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(21)

Peroxosírany se používají jako iniciátor nebo jako oxidant v řadě procesů, například jako iniciátor polymerace při výrobě polymerů, jako leptadlo při výrobě desek s plošnými spoji či jako bělicí činidlo ve vlasové kosmetice.

(22)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, peroxosírany prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii a peroxosírany vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a peroxosírany dovážené do Unie z ČLR mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(24)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(25)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a k tomu, že vyvážející výrobci nepředložili žádné tvrzení, bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(26)

V čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se uvádí: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(27)

Z toho vyplývá, že se při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, musí brát v úvahu možný dopad jednoho či více z těchto prvků na ceny a náklady v zemi vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Avšak vzhledem k tomu, že tento seznam není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) musí být učiněn na základě všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení existence zkreslení lze rovněž zohlednit obecné souvislosti a situaci v zemi vývozu.

(28)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(29)

Na základě tohoto ustanovení vydala Komise zprávu (viz 14. bod odůvodnění), která poukazuje na existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně určitých zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v určitých odvětvích, včetně odvětví peroxosíranů. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(30)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (dále jen „žádost“) poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví peroxosíranů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Žadatelé poskytli důkazy o tom, že výroba a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou (přinejmenším potenciálně) ovlivněny zkresleními uvedenými ve zprávě, zejména vysokou úrovní státních zásahů v odvětví peroxosíranů.

(31)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (10). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (11).

(32)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (12). To dokládá kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato kontrola je čínskému systému vlastní a jde nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vláda vykonává širokou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(33)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány také stanoví nástroje na podporu příslušných typů průmyslu/odvětví, jakož i časový rámec, ve kterém je zapotřebí těchto cílů dosáhnout. Některé plány obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány specifické rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci; hospodářské subjekty jsou vedeny k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (13).

(34)

Za druhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.2.9 níže) (14). Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. I když mají menší význam než banky, jsou tyto části finančního sektoru institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (15).

(35)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (16). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (17).

(36)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které stanoví a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a tedy vedou k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(37)

V ČLR představují podstatnou součást hospodářství podniky, které jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány, jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny.

(38)

Jediný čínský výrobce peroxosíranů, který při tomto šetření spolupracoval s Komisí, je v soukromém vlastnictví. Komise nemá přesné informace o vlastnické struktuře jiných společností působících v odvětví peroxosíranů v ČLR.

(39)

Pokud jde o ovládání státem, jeho strategický dohled a řízení se jeho pokyny, vláda a Komunistická strana Číny zachovávají struktury, jež zajišťují trvání jejich vlivu na podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé podniky realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. Prvky, které naznačují, že podniky v odvětví peroxosíranů jsou ovládány státem, jsou dále rozvedeny v oddíle 3.1.2.4 níže. Vysoká míra ovládání chemického průmyslu státem a zásahů státu do něj, jak je popsáno níže, brání i výrobcům peroxosíranů, kteří jsou v soukromém vlastnictví, v tom, aby fungovaly za tržních podmínek.

(40)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Jak je stanoveno v čínských právních předpisech, buňky Komunistické strany Číny ve státních i soukromých podnicích představují další kanál, jímž může stát zasahovat do podnikatelského rozhodování. Podle práva obchodních společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny) (19) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (20). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (21). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství. Komise dospěla k závěru, že uvedená pravidla se vztahují také na výrobce peroxosíranů a na dodavatele jejich vstupů.

(41)

V původním šetření týkajícím se peroxosíranů bylo konkrétně u jedné společnosti zjištěno, že většina členů představenstva, včetně předsedy, jenž vlastní významný podíl ve společnosti, zůstala stejná jako před privatizací a dříve byla jmenována státem. Bylo zjištěno, že jsou také členy Komunistické strany Číny. Společnost nebyla mimoto s to prokázat splacení akcií v průběhu privatizace (22).

(42)

U další společnosti, která byla založena jako podnik ve vlastnictví státu a v roce 2000 byla privatizována, původní šetření prokázalo, že tři pracovníci, kteří byli v manažerských pozicích před privatizací, prováděli privatizaci a zachovali si kontrolu nad hlavními rozhodovacími orgány společnosti. Bylo zjištěno, že tyto tři osoby jsou také členy Komunistické strany Číny (23). Pokud jde o třetí společnost, která byla předmětem původního šetření, bylo zjištěno, že kapitál použitý k založení společnosti byl získán od podniků v kolektivním vlastnictví řízených současným předsedou společnosti (24).

(43)

Účinek narušující trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.2.8 níže), jakož i v zásobování surovinami a vstupy (25).

(44)

Ze všech výše uvedených skutečností a z toho, že nejsou k dispozici informace, které by byly v rozporu s výše uvedenými úvahami, vyvodila Komise závěr, že přítomnost státu ve firmách v odvětví peroxosíranů i ve finančním sektoru a jiných odvětvích vstupů ve spojení s rámcem popsaným v oddíle 3.3.2.3 a v následujících oddílech umožňuje, aby čínská vláda ovlivňovala ceny a náklady.

(45)

Zaměření čínského hospodářství je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (26).

(46)

Nejkomplexnějším a nejpodrobnějším strategickým dokumentem týkajícím se čínského chemického průmyslu je 13. pětiletý plán pro petrochemický a chemický průmysl (2016–2020) (dále jen „plán“). Pokud jde například o amoniak, který je klíčovou surovinou pro peroxosírany, plán vyzývá k tomu, aby se pozornost zaměřila na podporu druhé fáze výstavby závodu společnosti Cangzhou Zhengyuan, který má vyrábět 600 000 tun amoniaku (27). Plán stanoví, že se v zásadě nesmí stavět nové závody na výrobu syntetického amoniaku, které by jako surovinu používaly bezdýmné kostkové uhlí a zemní plyn. Místo toho by se mělo spoléhat na rozvoj průmyslové konkurenční výhody k vytvoření nových vazeb v průmyslovém řetězci, jako je průmysl uhlíku a chemie (28). Plán rovněž podporuje soubory technologií a zařízení, které zajišťují roční produkci přesahující jeden milion tun syntetického amoniaku a syntetického methanolu (29).

(47)

Pokud jde o další klíčovou surovinu – kyselinu sírovou – 13. pětiletý plán provincie Che-pej pro petrochemický průmysl je příkladem toho, jak jsou cíle politiky přenášeny z celostátní úrovně na další úroveň správy. Tento plán na základě vyhodnocení výsledků 12. pětiletého plánu uvádí hlavní problémy v nadcházejícím pětiletém období, jako je potřeba zlepšit strukturu výrobků (30).

(48)

Pokud jde o jinou surovinu – hydroxid draselný – o draselných solích se zmiňuje 13. pětiletý plán pro nerostné suroviny. Plán určuje řadu problémů v těžebním průmyslu: zásahy vlády do alokace zdrojů jsou stále poměrně četné, tržní zásady vztahující se na těžební práva nejsou komplexní, moderní těžební tržní systém ještě není úplný (31). Draselná sůl je jedním z nerostů označených jako „strategické“. Jedním z přímo vyjádřených cílů plánu je upevnit základny draselné soli v čchingchajském Čcha-er-chanu a sinťiangském Lobnoru, zachovat míru domácí soběstačnosti ve výši 55 % až 60 % a kontrolovat intenzitu těžby draselných solí a další rozšiřování výrobních kapacit (32).

(49)

Různé státní zásahy navíc ovlivňují dodavatelský řetězec v celé Číně, pokud jde o hlavní suroviny a energii. Existuje vysoká míra zasahování státu v odvětví elektřiny, nadměrná kapacita, stanovování rozdílných a/nebo preferenčních cen elektřiny s cílem snížit náklady na elektřinu v odvětví peroxosíranů v Číně (33). Pokud jde o síran amonný, existují subvenční režimy, zejména daňové programy, poskytování pozemků, programy půjček, granty i jiné programy (34). Pokud jde o hydroxid sodný (louh sodný): elektřina se dodává za nižší sazby (35).

(50)

Je proto prokázáno, že čínská vláda uplatňuje řadu veřejných politik, které ovlivňují volné působení tržních sil, pokud jde o produkci surovin používaných v odvětví peroxosíranů. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(51)

Podle informací ve spisu se čínský systém v oblasti úpadku jeví jako nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je s ohledem na velikost hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (36).

(52)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (37). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní předpisy zaměřené na udělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (38). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (39).

(53)

Čínské právní předpisy upravující úpadky a vlastnictví podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto právní předpisy se vztahují i na odvětví peroxosíranů a jeho dodavatele surovin. Pokud jde o dva výrobce peroxosíranů, Komise zjistila, že zkreslení byla způsobena netržním hospodářstvím, zejména pokud jde o náklady na nabytá práva k užívání pozemků (40). Nedávná šetření v jiných odvětvích rovněž potvrdila poskytování práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou (41).

(54)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k neexistenci spolupráce v tomto případě dospěla Komise k závěru, že se v odvětví peroxosíranů diskriminačně uplatňuje nebo nedostatečně vymáhá právo týkající se úpadku a vlastnictví.

(55)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (42). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (43). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který přístup k úplnému spektru služeb sociálního zabezpečení a k dalším výhodám umožňuje pouze místním obyvatelům dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (44). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(56)

Nic ve spisu tohoto šetření neukazuje, že by se popsaný čínský systém pracovního práva na odvětví peroxosíranů nevztahoval. Toto odvětví je zřejmě ve skutečnosti ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(57)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že v odvětví peroxosíranů jsou mzdové náklady zkresleny, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(58)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(59)

Za prvé, typickým znakem čínského finančního systém je silné postavení státem vlastněných bank (45), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (46) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vypracované vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (47). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (48).

(60)

Přestože se uznává, že možná existují různé právní nástroje, které se zmiňují o potřebě řídit se běžnými bankovní postupy a pravidly obezřetnosti, jako je potřeba zkoumat bonitu žadatele o úvěr, z příslušných důkazů vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování těchto různých právních nástrojů pouze druhotnou roli (49). Zjištění, která vyplynula z předcházejících šetření na ochranu obchodu, vedla ke stejnému závěru (50).

(61)

Zkresleny jsou často rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu příčin včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (51).

(62)

Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(63)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému využívání kapitálových investic se stále nižší návratností investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(64)

Za třetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená vládními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho roste, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvyšuje navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám (52). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(65)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. Problémy nedobytných pohledávek jsou proto řešeny refinancováním dluhu, což vede k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převedením vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizace dluhů), aniž by byl celkový problém zadlužení odstraněn nebo byly řešeny jeho základní příčiny (53).

(66)

I přes nedávné kroky přijaté za účelem liberalizace trhu je systém podnikových dluhů v ČLR zásadně ovlivňován podstatnými systémovými problémy a zkresleními, jež vyplývají z trvající všudypřítomné úlohy státu na kapitálových trzích.

(67)

Nic ve spisu tohoto šetření nenaznačuje, že výrobci peroxosíranů a/nebo dodavatelé surovin a jiných vstupů výhod tohoto finančního systému nevyužívají.

(68)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobci peroxosíranů mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

(69)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na určité průmyslové odvětví. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.1.2.1 až 3.1.2.8, jakož i v částech A a B zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství.

(70)

K výrobě peroxosíranů jsou zapotřebí klíčové suroviny. Když výrobci tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(71)

V důsledku toho nejenže nelze použít domácí prodejní ceny peroxosíranů, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy, jak je popsáno výše. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením.

(72)

Analýza uvedená v oddílech 3.1.2.2 až 3.1.2.9, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR v jejím hospodářství celkově, jakož i v odvětví peroxosíranů (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a na omezené informace, které poskytli vyvážející výrobci v ČLR, dospěla Komise k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(73)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl. Komise připomněla, že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady nejsou zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(74)

Komise založila svou volbu reprezentativní země na těchto kritériích:

(75)

Podle údajů, které má Komise k dispozici, je výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběn v omezeném počtu zemí a omezeným počtem výrobců. Výroba se uskutečňovala hlavně v Čínské lidové republice, Indii, EU, Turecku, Japonsku a USA.

(76)

Ze zemí, kde výroba probíhá, má podle indexu Světové banky úroveň hospodářského rozvoje podobnou Čínské lidové republice pouze Turecko.

Proto bylo na základě výše uvedených kritérií jako jediná možná reprezentativní země určeno Turecko.

(77)

Jediná zúčastněná strana, která se k tomu vyjádřila, žadatelé, tuto volbu podpořila. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, které by byly proti použití Turecka jako reprezentativní země, Komise potvrdila své závěry týkající se reprezentativní země a početně zjistila běžnou hodnotu na základě údajů z Turecka.

(78)

Za účelem stanovení početně zjištěné běžné hodnoty postupovala Komise podle následující metodiky. Za prvé, Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Poté vynásobila faktory použití pro materiály, pracovní sílu a elektrickou energii zaznamenané na úrovni výrobního procesu spolupracujícího vyvážejícího výrobce nezkreslenými náklady na jednotku zaznamenanými v reprezentativní zemi, Turecku.

(79)

Za druhé, k výrobním nákladům určeným výše přidala Komise prodejní, správní a režijní náklady a zisk turecké společnosti Ak-Kim Kimya Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi (dále též „Ak-kim“). Ak-kim byla v reprezentativní zemi jedinou společností vyrábějící peroxosírany, pro kterou byly k dispozici veřejně dostupné údaje v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Proto a vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky, byla Ak-kim považována za společnost vhodnou k určení nezkreslených a přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro výpočet běžné hodnoty.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností Komise pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(81)

V záznamech do spisu ze dne 15. ledna a 6. května Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení hodlá použít tyto zdroje:

(82)

Následující tabulka shrnuje výrobní faktory, které byly použity ve výpočtech, s jejich příslušnými kódy HS a jednotkovými hodnotami podle databáze GTA nebo turecké databáze, včetně dovozních cel a nákladů na dopravu.

Tabulka 1

Výrobní faktory

(83)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovoz z ČLR byl vyloučen kvůli existenci podstatných zkreslení v této zemi, jak je uvedeno v oddíle 3.1.2 výše. Po vyloučení ČLR zůstal dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 48 % až 100 % celkových objemů dovezených do Turecka.

(84)

Pokud jde o dovozní cla, Komise zaznamenala, že Turecko dováží příslušné suroviny z více než 70 zemí s různou úrovní sazeb dovozního cla a s významnými rozdíly v objemech. Proto a vzhledem k tomu, že v rámci přezkumu před pozbytím platnosti není nutné vypočítat přesné dumpingové rozpětí, nýbrž stanovit pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení dumpingu, vypočítala Komise dovozní cla pro každou surovinu na základě reprezentativních objemů dovozu z omezeného počtu zemí, které u většiny surovin představovaly téměř veškerý dovoz a nikdy méně než 90 % celkového dovozu.

(85)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v souvislosti s tímto šetřením lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(86)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila mzdy vykázané ve zpracovatelském průmyslu za rok 2016 u ekonomické činnosti C.20 (Výroba chemických látek a chemických přípravků) (59) podle klasifikace NACE Rev. 2 (60). Průměrná měsíční hodnota za rok 2016 byla náležitě upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (61), který zveřejňuje Turecký statistický úřad.

(87)

Ceny elektrické energie pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje Turecký statistický úřad ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kuruších/kWh (62) zveřejněné dne 26. března 2019 (týkající se období přezkumného šetření) (63).

(88)

S párou se neobchoduje přeshraničně a pára nemá kód HS. Proto pro stanovení nezkreslené hodnoty páry Komise nejprve vypočítala procentní podíl, který připadá na páru v celkových zbývajících výrobních faktorech a poté uplatnila tento procentní podíl na nezkreslené celkové náklady na stejné výrobní faktory.

(89)

Komise se řídila stejnou metodikou u jiných přímých nákladů, které dohromady představují přibližně 2 % celkové hodnoty výrobních faktorů, kterou vyvážející výrobce vykázal.

(90)

Aby mohla Komise stanovit nezkreslenou hodnotu výrobní režie, použila podíl výrobní režie na výrobních nákladech ve struktuře nákladů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Přesněji řečeno, Komise nejprve vyjádřila skutečné náklady na výrobní režii spolupracujícího výrobce v Unii jako procentní podíl na celkových skutečných výrobních nákladech. Poté použila stejný procentní podíl na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů, aby získala nezkreslenou hodnotu nákladů na výrobní režii. Komise měla za to, že tento přístup je v tomto případě přiměřený, jelikož nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné údaje týkající se nákladů na výrobní režii tureckého výrobce vybraného pro účely prodejních, režijních a správních nákladů a zisku (viz 91. bod odůvodnění) a takto vypočtená částka odráží skutečné výrobní faktory, které používá každý vyvážející výrobce, je ale pak vynásobena nezkreslenými výrobními náklady za použití vhodné reprezentativní země.

(91)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) čtvrtém pododstavci základního nařízení je stanoveno: „Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“

(92)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk použila Komise finanční údaje od jediné turecké společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu – Ak-Kim Kimya Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi –, jak jsou uvedeny v databázi Orbis (64). Na základě dostupných informací o této společnosti se většina její obchodní činnosti týkala výrobku, který je předmětem přezkumu, a na základě informací z finančních výkazů nedošlo v tomto období k žádným mimořádným událostem, které by vyžadovaly úpravu vykazovaných údajů.

(93)

V důsledku toho byly k nezkresleným výrobním nákladům přidány tyto položky:

(94)

Během období přezkumného šetření prodával spolupracující vyvážející výrobce v Unii pouze zanedbatelné množství. Z tohoto důvodu byly ceny shledány nereprezentativními. Komise tedy nepovažovala uvedený prodej za spolehlivý základ pro stanovení vývozní ceny za účelem výpočtu dumpingu.

(95)

Podle údajů vykázaných v databázi Comext pocházel prakticky veškerý dovoz z ČLR do Unie během období přezkumného šetření od vývozce, u něhož v původním šetření dumping zjištěn nebyl (65) a jehož se tento přezkum netýká.

(96)

V souladu s metodikou použitou v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti proto Komise pro analýzu pravděpodobnosti obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti, porovnala vývozní cenu výrobku spolupracujícího vyvážejícího výrobce vyváženého do třetích zemí (66) a běžnou hodnotu.

(97)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozních cen provedla Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Upravila vývozní prodejní ceny FOB o náklady na vnitrozemskou přepravu, manipulaci a nakládku, balení, bankovní poplatky a úvěrové náklady, zatímco prodejní ceny CIF upravila o náklady na pojištění námořní přepravy a na námořní přepravu.

(98)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobce zaplatil ze svého prodeje na vývoz plnou výši DPH, upravila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu o plnou výši DPH.

(99)

Komise tak zjistila, že spolupracující výrobce prodával do všech třetích zemí za ceny, které jsou o více než 20 % nižší než běžná hodnota.

(100)

V ČLR je 15 výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu. V žádosti o přezkum žadatelé na základě interních informací (67) odhadli, že Čína má významnou nadbytečnou kapacitu ve výši nejméně 75 000 tun ročně (68). Výrobní kapacita takového rozsahu znamená, že by samotná Čína mohla pokrýt celkovou spotřebu v Unii, která byla odhadnuta na 35 000 až 45 000 tun během období přezkumného šetření.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že Čína patří mezi největší výrobce peroxosíranů ve světě a má významnou volnou kapacitu, která by mohla být snadno využita pro vývoz do Unie, kdyby byla opatření zrušena.

(102)

Trh Unie, vzhledem ke své relativně značné velikosti a trvale rostoucí spotřebě, jak je uvedeno v oddíle 5.2, je navíc pro čínské vyvážející výrobce nadále atraktivní.

(103)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by byl dumping obnoven. Pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení stávajících opatření naznačují zejména úroveň zjištěných běžných hodnot v Číně, úroveň vývozních cen výrobků vyvážených spolupracujícím výrobcem na trhy třetích zemí, přitažlivost trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(104)

Peroxosírany vyrábějí dva výrobci v Unii. Ti představovali 100 % celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření. Oba výrobci podpořili žádost o přezkum a při šetření spolupracovali.

(105)

Tyto dvě společnosti tedy tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(106)

V zájmu ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení jsou údaje týkající se dvou výrobců v Unii předkládány v podobě indexu nebo rozpětí.

(107)

Informace o dovozu byly analyzovány na úrovni kódu KN pro tři hlavní typy obdobného výrobku, tj. persíran amonný, persíran sodný a persíran draselný, a na úrovni kódu TARIC pro čtvrtý typ, tj. monopersíran draselný. Analýza dovozu byla doplněna o údaje shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(108)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu KN a kódu TARIC. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o ověřené informace od výrobců v Unii, byly zkontrolovány a v případě potřeby aktualizovány.

(109)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba

(110)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 8 %.

(111)

Jak je uvedeno výše v 95. bodě odůvodnění, téměř veškerý dovoz z ČLR pochází od jedné společnosti, u níž v původním šetření nebyl zjištěn dumping. Vzhledem k tomu, že dovoz, jehož se týkají opatření, je nevýznamný (podíl na trhu je nižší než 1 %), shledala Komise ceny nereprezentativními. V důsledku toho dospěla Komise k závěru, že vývoj cen dumpingového dovozu nelze analyzovat. Ze stejného důvodu nebylo možné vypočítat cenové podbízení.

(112)

V následující tabulce je uveden objem dovozu z jiných zemí a nedumpingového dovozu z Číny, jejich ceny a podíl na trhu během posuzovaného období. Jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění, z důvodu důvěrnosti se údaje o podílech na trhu a objemech nedumpingového dovozu z Číny zveřejňují ve formě indexu.

Tabulka 3

Dovoz z jiných třetích zemí a nedumpingový dovoz z Číny

(113)

Objem dovozu z jiných třetích zemí (včetně nedumpingového dovozu z Číny) na trh Unie se během posuzovaného období zvýšil zhruba o 25 % a průměrná cena se za stejné období zvýšila zhruba o 6 %. Podíl jiných třetích zemí na trhu (včetně nedumpingového dovozu z Číny) se ve stejném období rovněž zvýšil, a to zhruba o 16 %. Ve stejné době výrobní odvětví Unie zvýšilo své ceny v průměru o 5 %, jak je uvedeno níže v 124. bodě odůvodnění.

(114)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(115)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

Tabulka 4

(116)

Z toho vyplývá, že se výrobní kapacita mírně zvýšila (o 2 až 4 %), ale objem výroby a využití kapacity zůstaly stabilní.

(117)

Prodej výrobního odvětví Unie v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 5

(118)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal v posuzovaném období stabilní. Během téhož období se však podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 7 %, zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 8 %.

(119)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

(120)

Zaměstnanost se v celém posuzovaném období zvyšovala a celkem vzrostla o 3 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, zůstávala v průběhu posuzovaného období stabilní. Je to zčásti výsledek úsilí výrobního odvětví Unie z předchozích let reagovat na tlak způsobený tehdejším dumpingovým dovozem z ČLR, takže již před posuzovaným obdobím se produktivita zvýšila na vysokou úroveň.

(121)

Růst spotřeby v Unii během posuzovaného období činil 8 procentních bodů. Výrobní odvětví Unie však nemohlo mít z tohoto mírného zvýšení spotřeby prospěch, jelikož během posuzovaného období nadále ztrácelo podíl na trhu.

(122)

Zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

(123)

Ačkoli konečný stav zásob výrobního odvětví Unie mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření vzrostl, s ohledem na úroveň výroby zůstává jejich úroveň relativně nízká.

(124)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

(125)

V průběhu posuzovaného období náklady výrobního odvětví Unie vzrostly o 3 až 5 %. Zároveň se jeho ceny zvýšily o 4 až 6 %, takže výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt zvýšení nákladů zvýšením svých cen.

(126)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Unie pohybovala mezi její nejnižší hodnotou 6 až 8 % v roce 2016 a její nejvyšší hodnotou 8 až 10 % v roce 2017 a pod cílovým ziskem stanoveným v původním šetření (tj. 12,0 %).

(127)

Peněžní tok ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období vzrostl o 3 %, kdežto úroveň investic zůstala stabilní.

(128)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se návratnost investic, definovaná jako zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic, zvýšila o 10 %. Během téhož období se průměrná výše mezd mírně zvýšila a vykazovala týž trend jako jednotkové výrobní náklady.

(129)

Jak je vysvětleno výše, v posuzovaném období nedošlo k dumpingovému dovozu z ČLR, a proto velikost dumpingového rozpětí nebylo možné posoudit.

(130)

V posuzovaném období vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Výroba v Unii, využití kapacity, prodej a investice zůstaly stabilní, zatímco peněžní tok a návratnost investic se vyvíjely pozitivně. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období dokonce mírně zvýšila. Třebaže objemy prodeje nesledovaly nárůst poptávky na trhu Unie a zůstaly v posuzovaném období stabilní, Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z dřívějšího dumpingu.

(131)

Situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zlepšila. Většina ukazatelů újmy vykazovala pozitivní nebo stabilní trend. Skutečnost, že opatření byla ku prospěchu výrobního odvětví Unie, dokládá mimo jiné vysoká úroveň využití kapacity a zvýšení peněžního toku a návratnosti investic. Dovoz z ČLR na trh Unie pochází od jediného čínského výrobce, u něhož nebyl v původním šetření zjištěn dumping. Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(132)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení dále zkoumala pravděpodobnost obnovení podstatné újmy, kdyby opatření proti ČLR pozbyla platnosti.

(133)

Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, přitažlivost trhu Unie, včetně úvah o existenci antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření na dovoz peroxosíranů v jiných třetích zemích, cenová politika čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí a dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(134)

ČLR je s velkým předstihem nejvýznamnějším vývozcem výrobku, který je předmětem přezkumu, na světě. Na základě celkové hodnoty vyvezené během období přezkumného šetření (69) byla EU třetím nejvýznamnějším vývozním trhem ČLR.

(135)

Jak je objasněno ve 100. a 101. bodě odůvodnění výše, výrobci v ČLR disponují významnou výrobní kapacitou a odhadovanou volnou kapacitou, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(136)

Trh Unie je největším dovozcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v celosvětovém měřítku (70). Navíc, jak je uvedeno v tabulce 1 výše, spotřeba dotčeného výrobku v Unii mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 8 %. To ukazuje, že spotřeba v Unii je nadále silná a roste. Trh Unie, vzhledem ke své relativně značné velikosti a trvale rostoucí spotřebě, je pro čínské vyvážející výrobce nadále atraktivní.

(137)

V jiných třetích zemích, jako jsou USA a Indie, jsou kromě toho zavedena opatření na ochranu obchodu proti vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, což čínským vyvážejícím výrobcům ztěžuje vývoz na tyto trhy a dále zvyšuje atraktivitu trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován.

(138)

Dalším prvkem prokazujícím atraktivitu trhu Unie je cenová strategie čínských vyvážejících výrobců. V této souvislosti byla provedena analýza na základě srovnání prodejních cen výrobců v Unii a cen ze závodu účtovaných čínským spolupracujícím výrobcem při vývozu do třetích zemí, které byly upraveny na úroveň cen CIF připočtením nákladů na dopravu a pojištění při vývozu do Unie a upraveny o náklady po dovozu a smluvní cla. Tyto výpočty ukázaly, že při srovnání na stejné úrovni jsou čínské vývozní ceny o 26 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. Stejná analýza byla provedena na základě všech čínských vývozních cen, které byly vykázány při vývozu do třetích zemí (bez Unie) v databázi Global Trade Atlas. Tyto výpočty ukázaly, že při srovnání na stejné úrovni jsou čínské vývozní ceny o 18 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. Lze proto důvodně očekávat, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz na trh Unie bude probíhat za ceny nižší, než jsou ceny účtované výrobním odvětvím Unie.

(139)

Vzhledem k vysoké volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie a cenové politice čínských vyvážejících výrobců, jak je shrnuta v 134. až 138. bodě odůvodnění výše, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, významný objem levných peroxosíranů by byl již brzy k dispozici pro prodej/přesměrování do Unie.

(140)

Následkem toho by se výrobnímu odvětví Unie, které je v současnosti schopno uspokojit poptávku v Unii, pravděpodobně snížil objem prodeje i podíl na trhu Unie.

(141)

Za účelem posouzení pravděpodobného dopadu na výrobní odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti, analyzovala Komise, co by se pravděpodobně stalo s prodejními cenami výrobního odvětví Unie, objemem prodeje a ziskovostí, kdyby levný čínský dovoz na trh Unie probíhal ve významných objemech.

(142)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že když mezi roky 2002 a 2007 opatření nebyla v platnosti, čínský dumpingový dovoz se prudce zvýšil z 200 tun v roce 2001 na téměř 9 000 tun v roce 2006, což vedlo ke snížení cen, ztrátě podílu na trhu a k významnému poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(143)

Komise na základě dosavadních zkušeností a současné konkurenční situace výrobního odvětví Unie zkoumala, jaký by mohl být dopad na ukazatele újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti. Komise proto provedla simulaci vycházející z těchto předpokladů:

(144)

Simulace ukázala, že pozbytí platnosti opatření by po jednom roce vedlo ke zhruba 13 % a po dvou letech k 20 % poklesu objemu prodeje výrobního odvětví Unie, jakož i ke snížení prodejní ceny výrobního odvětví Unie o přibližně 15 %. Následkem toho by se údaje o ziskovosti změnily ze současné úrovně téměř na ztrátovost výrobního odvětví Unie po jednom roce a na ztrátovost po dvou letech.

(145)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že by zrušení opatření týkajících se dovozu z ČLR pravděpodobně vedlo v krátké době k obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

(146)

Ve 144. bodě odůvodnění výše byl učiněn závěr, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila. Zachování opatření by tedy bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by měli být schopni udržet si objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost a celkově pozitivní hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat přesunutí čínského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k obnovení újmy.

(147)

Odpověď na dotazník nepředložil žádný z kontaktovaných uživatelů. Jeden uživatel, Wacker Chemie AG, však předložil podání, v němž tvrdil, že by opatření měla být ukončena z různých důvodů, které jsou pojednány níže.

(148)

Za prvé, uživatel tvrdil, že výrobní odvětví Unie se vyvíjelo příznivě bez ohledu na významný dovoz z Číny a značný dovoz z jiných zdrojů za srovnatelné ceny/často klesající ceny. Proto by výrobní odvětví Unie mělo být schopno odolat další konkurenci ze strany čínského dovozu. Za druhé, společnost Wacker Chemie AG uvedla, že výrobci v Unii jsou schopni zvyšovat ceny na trhu EU bez ohledu na snižování výrobních nákladů. Zrušení opatření by v neposlední řadě posílilo hospodářskou soutěž na trhu a schopnost pořizovat peroxosírany za konkurenční ceny ze všech zdrojů.

(149)

Jak je uvedeno v oddíle 4.7 výše, Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu a že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období zvýšilo své prodejní ceny. Toto zvýšení prodejní ceny však souviselo s ekvivalentním zvýšením výrobních nákladů (viz 125. bod odůvodnění). Pokud jde o dovozní ceny a objemy dovozu z ČLR, Komise připomněla, že prakticky veškerý dovoz z ČLR do Unie pocházel od vývozce, u něhož v původním šetření nebyl zjištěn dumping a jehož se tento přezkum netýká. Kromě toho se dovoz z jiných třetích zemí uskutečňoval za ceny srovnatelné s cenami výrobního odvětví Unie a vykazoval rostoucí, nikoli klesající trend. Šetření rovněž ukázalo, že vzhledem k charakteru daného výrobku i vzhledem k několika zdrojům dodávek dostupným na trhu mohou uživatelé snadno změnit dodavatele. Komise proto tvrzení uživatele odmítla.

(150)

Šetření kromě toho ukázalo, že dopad výrobku, který je předmětem přezkumu, na náklady u navazujících výrobků je spíše okrajový a vliv antidumpingového cla je zanedbatelný (71). Uživatelé neposkytli žádné informace, které by vyvrátily závěry předchozích šetření, podle nichž je dopad cla na jejich podnikání okrajový.

(151)

Ani jeden z kontaktovaných dovozců nedovážel výrobek, který je předmětem přezkumu, ve významném objemu, a proto nebyli požádáni, aby odpověděli na dotazník. Ani jeden z dovozců, kteří se Komisi přihlásili na začátku přezkumu, připomínky nepředložil.

(152)

Šetřením bylo potvrzeno, že dovozci mohou snadno nakupovat z různých zdrojů, které jsou v současné době dostupné na trhu, zejména od výrobního odvětví Unie, od vývozců z USA a od čínského vývozce, jenž prodává za nedumpingové ceny. Komise v původním šetření zjistila, že podíl dovozu peroxosíranů představoval 0,03 % až 1,3 % celkového obratu dovozců (72). Proto a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy, které by mohly tento závěr vyvrátit, a s ohledem na to, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, byl během období přezkumného šetření nevýznamný, dospěla Komise k závěru, že dovozci nebyli opatřeními nepřiměřeně dotčeni.

(153)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zvážila různé protichůdné zájmy a věnovala zvláštní pozornost potřebě chránit výrobní odvětví Unie před pravděpodobným obnovením újmy. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy důkazy, které by vyvrátily závěry původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dovozci a uživatelé nejsou dotčeni natolik významným způsobem, že by zachování opatření bylo zjevně nepřiměřené. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(154)

Komise dne 8. listopadu 2019 poskytla informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“) a vyzvala strany k předložení připomínek. Komise neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran s námitkami proti poskytnutým informacím o zjištěních.

(155)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila.

(156)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na peroxosírany pocházející z Číny by měla být zachována.

(157)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(158)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura by neměla být jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(159)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(160)

Pokud společnost s individuální antidumpingovou sazbou následně změní název svého subjektu, může požádat o další uplatňování této sazby. Tato žádost musí být zaslána Komisi (73). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(161)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (74) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(162)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,