(EU) 2020/768Rozhodnutí Rady (EU) 2020/768 ze dne 9. června 2020 kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2016/915, pokud jde o referenční období určené pro měření růstu emisí CO2, s cílem zohlednit důsledky pandemie COVID-19 v souvislosti se systémem CORSIA

(1)

V roce 2016 Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“), jež byla zřízena Chicagskou úmluvou o mezinárodním civilním letectví (dále jen „úmluva“), na svém 39. zasedání v rezoluci A39-3 (dále jen „rezoluce A39-3“) rozhodlo o vytvoření celosvětového tržního opatření k omezení emisí skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy na úrovně roku 2020. Postoj Unie k vypracování a přijetí tohoto opatření a jeho různým podrobným prvkům byl stanoven rozhodnutím Rady (EU) 2016/915 (1).

(2)

Dne 27. června 2018 na desáté schůzi v rámci svého 214. zasedání přijala Rada ICAO první vydání svazku IV přílohy 16 úmluvy: Mezinárodní standardy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí – systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (dále jen „systém CORSIA“). V souladu s rezolucí A39-3, jež byla nahrazena rezolucí A40-19 přijatou Shromážděním ICAO na jeho 40. zasedání („rezoluce A40-19“), jsou v uvedeném prvním vydání stanoveny mimo jiné hodnoty emisí, které se mají používat pro výpočet růstových faktorů (růstový faktor pro dané odvětví i růstové faktory provozovatelů letounů). Uvedené hodnoty jsou stanoveny jako průměrné emise CO2 z mezinárodní letecké dopravy v letech 2019 a 2020, na něž se vztahuje systém CORSIA (na úrovni odvětví a na úrovni jednotlivých provozovatelů letounů).

(3)

Probíhající pandemie COVID-19 povede k významnému snížení emisí CO2 z mezinárodní letecké dopravy v roce 2020. V důsledku toho se tak budou k výpočtu růstových faktorů používat i výrazně nižší hodnoty emisí v rámci systému CORSIA. Pokud tyto hodnoty nebudou upraveny, používání těchto výrazně nižších hodnot emisí v rámci systému CORSIA by mohlo mít za následek významně vyšší požadavky ohledně kompenzací v závislosti na rychlosti zotavení mezinárodní letecké dopravy a na vývoji emisí CO2 z mezinárodní letecké dopravy.

(4)

Je pravděpodobné a skutečně důležité, že Rada ICAO během svého 220. zasedání ve dnech 8.–26. června 2020 přijme rozhodnutí o úpravě hodnot emisí používaných k výpočtu růstových faktorů v rámci systému CORSIA, nebo přesněji řečeno, pokud jde o referenční období, jež má být zohledněno (dále jen „základní období“).

(5)

Jakákoli změna mezinárodních standardů a doporučených postupů v rámci systému CORSIA by představovala rozhodnutí přijaté orgánem zřízeným dohodou, které má právní účinky ve smyslu čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

(6)

Unie a její členské státy sice soustavně prosazují cíl celosvětového snížení emisí skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy na úroveň nepřekračující úroveň roku 2020, avšak zdá se, že za současných okolností jsou hodnoty roku 2019 jako základního období nejbližší možnou zástupnou hodnotou, která vychází z reálných údajů, pro účely zohlednění dlouhodobého cíle organizace ICAO spočívajícího v dosažení uhlíkově neutrálního růstu od roku 2020, jak bylo stanoveno v rezoluci A39-3. Na základě uvedených skutečností a za účelem udržení dostatečné podpory se v zájmu zachování klíčových koncepčních prvků systému CORSIA a na základě momentálně dostupných informací zdá, že by měl být kalendářní rok 2019 akceptován jako základní období.

(7)

Alternativa předložená v rámci stávající diskuse, a to stanovit různá základní období pro různé země v závislosti na jejich úrovni rozvoje, roku jejich zapojení do systému CORSIA nebo jiných kritériích, by neměla být podpořena. Bylo by to v rozporu se zásadou nediskriminace uvedenou v rezoluci A40-19 a mohlo by to ohrozit další existenci systému CORSIA v jeho současné podobě.

(8)

Z toho důvodu by rozhodnutí (EU) 2016/915 mělo být změněno tak, aby umožnilo Unii a jejím členským státům akceptovat kalendářní rok 2019 jako základní období.

(9)

Zásada pravidelného přezkumu by měla platit i nadále. V této souvislosti je třeba připomenout, že rezoluce A40-19 stanoví přezkum systému CORSIA každé tři roky. První přezkum má proběhnout v roce 2022. Význam tohoto přezkumu, pokud jde o hodnoty emisí používané k výpočtu růstových faktorů, je tím větší, čím delší doba je nutná k tomu, aby dané odvětví dosáhlo předkrizové úrovně emisí z dopravy a souvisejících emisí. V případě pomalého zotavení odvětví letecké dopravy je pravděpodobné, že základní úroveň emisí z roku 2019 bude mít za následek minimální nebo vůbec žádné požadavky ohledně kompenzací během „pilotní fáze“ systému CORSIA (2021–2023). Význam tohoto přezkumu podtrhuje potřeba zajistit, aby Shromáždění ICAO posoudilo konzistentnost s dlouhodobým ambiciózním cílem v oblasti snižování emisí CO2, který bude v souladu s teplotními cíli Pařížské dohody. Tento přezkum by v případě, že to bude relevantní, mohl zahrnovat vymezení základního období.

(10)

Podle čl. 28b odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2) by Komise měla do dvanácti měsíců od přijetí příslušných dokumentů organizací ICAO, a než začne fungovat celosvětové tržní opatření, podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž by měla zvážit způsoby, jak prostřednictvím úpravy uvedené směrnice provést tyto nástroje v právu Unie, a měla by případně předložit návrh na provádění systému CORSIA v souladu s požadavkem zajistit přispívání letecké dopravy k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství,