(EU) 2020/280Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/280 ze dne 20. února 2020 o prodloužení posíleného dohledu pro Řecko (oznámeno pod číslem C(2020) 901) (Pouze řecké znění je závazné)

(1)

Po ukončení finanční pomoci z Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018 byl prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/1192 (2) po dobu šesti měsíců od 21. srpna 2018 aktivován posílený dohled pro Řecko. Posílený dohled byl následně dvakrát prodloužen (3), vždy na dobu dalších šesti měsíců, naposledy od 21. srpna 2019.

(2)

Od roku 2010 obdrželo Řecko finanční pomoc ve značné výši, v důsledku čehož dosáhly nesplacené závazky Řecka vůči členským státům eurozóny, Evropskému nástroji finanční stability a Evropskému mechanismu stability celkem 243 700 milionů EUR. Řecko obdrželo od svých evropských partnerů finanční podporu za zvýhodněných podmínek a v roce 2012 a následně pak znovu v rámci Evropského mechanismu stability v roce 2017 byla přijata zvláštní opatření pro větší udržitelnost dluhu. Dne 22. června 2018 se Euroskupina na politické úrovni dohodla na zavedení dalších opatření s cílem zajistit udržitelnost dluhu. Součástí těchto opatření je prodloužení vážených průměrných splatností o dalších deset let, odklad úroku a amortizace o dalších deset let a provádění dalších opatření v oblasti dluhu. Dvakrát ročně lze v Euroskupině na základě pozitivních zpráv v rámci posíleného dohledu nad tím, jak Řecko dodržuje své politické závazky po ukončení programu, odsouhlasit dvě další opatření (zrušení navýšené úrokové marže v souvislosti s tranší zpětného odkupu dluhu programu Evropského nástroje finanční stability od roku 2018 a obnovení převodu odpovídajících částek výnosu z řeckých státních dluhopisů, které drží centrální banky eurozóny v rámci dohody o čistých finančních aktivech a programu pro trhy s cennými papíry). V této souvislosti bylo v dubnu a v prosinci 2019 po dohodě Euroskupiny provedeno uvolnění první a druhé tranše politicky podmíněných dluhových opatření.

(3)

Řecko se v Euroskupině zavázalo k tomu, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci makroekonomického ozdravného programu Evropského mechanismu stability (dále jen „program“) a dokončí je a že zajistí plnění cílů důležitých reforem, jež byly přijaty v rámci uvedeného programu i programů předcházejících. Řecko se též zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace a veřejné správy. Tato konkrétní opatření, jež jsou uvedena v příloze prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018, přispějí k řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy Řecka a příčin nebo potenciálních příčin hospodářských obtíží.

(4)

Dne 27. února 2019 zveřejnila Komise svou zprávu o Řecku pro rok 2019 (4). Komise dospěla k závěru, že navzdory úspěšné obnově rozpočtové rovnováhy a výraznému snížení schodku běžného účtu se Řecko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou (5), která je pozůstatkem krize. Tato nerovnováha souvisí s vysokým veřejným dluhem, zápornou čistou investiční pozicí vůči zahraničí, vysokým podílem úvěrů se selháním v rozvahách bank a stále ještě vysokou mírou nezaměstnanosti. Tato zjištění dále potvrdila zpráva mechanismu varování, kterou Komise přijala dne 17. prosince 2019 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (6) a v níž je Řecko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude v roce 2020 proveden hloubkový přezkum. Podle zprávy konkrétně veřejný dluh v Řecku na konci roku 2018 činil 181,2 % hrubého domácího produktu, což bylo nejvíce v Unii. Čistá investiční pozice vůči zahraničí v roce 2018 byla s hodnotou –143,3 % hrubého domácího produktu stále velmi vysoká, přestože zahrnuje vysoký vnější veřejný dluh za výrazně zvýhodněných podmínek. Kromě toho ani zmíněné značné snížení schodku běžného účtu nepostačuje k tomu, aby se velmi vysoká čistá investiční pozice vůči zahraničí uspokojivým tempem snižovala na úroveň, kterou lze považovat za obezřetnou. Nezaměstnanost sice od roku 2013, kdy dosáhla maxima ve výši 27,8 %, trvale klesá, v říjnu 2019 však stále činila 16,6 %. Nadále zůstává vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (12,1 % ve třetím čtvrtletí roku 2019) a nezaměstnanost mladých lidí (35,6 % v říjnu 2019), i když oproti rekordním hodnotám během krize rovněž výrazně poklesly (dlouhodobá nezaměstnanost dosáhla v druhém čtvrtletí roku 2014 maxima ve výši 19,9 % a nezaměstnanost mladých lidí v únoru 2013 dosáhla rekordních 60,2 %).

(5)

Na základě hloubkového přezkumu, které Komise provedla v roce 2019, a jejího posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2019 a program stability z roku 2019. Řecku doporučila (7), aby v letech 2019 a 2020 přijalo opatření s cílem dosáhnout udržitelného hospodářského oživení a odstranit nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu pokračováním v reformách a jejich dokončením v souladu se závazky po ukončení programu přijatými na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018. Rada rovněž doporučila, aby Řecko v rámci hospodářské politiky zaměřilo investice na konkrétní prioritní oblasti s cílem poskytnout pevný základ pro růst a zároveň snížit regionální rozdíly a zajistit sociální začleňování.

(6)

Dne 20. listopadu 2019 zveřejnila Komise své čtvrté posouzení v rámci posíleného dohledu nad Řeckem (8). Dospěla k závěru, že Řecko přijalo nezbytná opatření ke splnění svých konkrétních reformních závazků, které měly být provedeny do poloviny roku 2019, ale že pro dokončení reforem a v případě potřeby pro jejich urychlení budou nezbytná další opatření. Toto posouzení zohlednilo úsilí, jež při provádění závazků vynaložila v posledních měsících nová vláda v souvislosti s prosazováním obecnějšího programu reforem, a také její ochotu připravovat je v úzké spolupráci s orgány EU.

(7)

Úřady dohánějí zpoždění u reforem finančního sektoru, ale plány dalšího postupu bude třeba ještě vyjasnit. Stav likvidity řeckých bank se dále zlepšuje a existují náznaky, že se postupně obnovuje jejich přístup na trh, v důsledku minulého vývoje však přetrvávají vysoká rizika a značné výzvy. Jejich kapitálová pozice zůstává přiměřená, ale v blízké době může čelit tlakům, například z důvodu postupného ukončování přechodných obezřetnostních opatření. Banky se stále potýkají s velkým objemem úvěrů se selháním: přestože jejich objem oproti rekordní výši 107,2 miliardy EUR z března 2016 postupně klesá, na konci září 2019 byl stále velmi vysoký – činil 71,2 miliardy EUR neboli 42,1 % celkových hrubých rozvahových úvěrových expozic. Nedávno přijatý program ochrany aktiv s názvem Hercules by měl po zavedení usnadnit výrazné urychlení současných strategií pro snižování úvěrů se selháním v bankovním sektoru. K dalším problémům patří nejistá ziskovost v současných podmínkách nízkých úrokových sazeb a silná vazba mezi státem a bankami, která je mimo jiné dána vysokým podílem odložených daňových pohledávek v kapitálu bank. Zlepšující se stav likvidity řeckých bank a zvýšená důvěra vkladatelů vedly k úplnému zrušení kontrol kapitálu ke dni 1. září 2019.

(8)

Navzdory pokroku dosaženému v posledních letech Řecko stále čelí značným problémům, pokud jde o podnikatelské prostředí a soudnictví. Došlo sice k pokroku v oblastech, jako je zkrácení doby pro registraci podniku a posílení ochrany menšinových investorů, avšak v určitých oblastech strukturálních komponentů hlavních srovnávacích ukazatelů (např. u doby k dosažení soudního rozhodnutí, vymáhání smluv, registrace majetku, vyřízení platební neschopnosti atd.) Řecko ještě zdaleka nedosahuje optimální výkonnosti.

(9)

Poté, co Řecko v roce 2010 ztratilo přístup k výpůjčkám na finančních trzích, začalo jej díky emisím státních dluhopisů od července 2017 opět získávat. Výnosy řeckých státních dluhopisů začaly po úspěšném ukončení programu ESM v roce 2018 pomalu klesat, v druhé polovině roku 2019 se dále výrazně snížily a v prosinci 2019 pak dosáhly u desetiletých dluhopisů rekordně nízké úrovně 1,4 %, přičemž o rok dříve to ještě bylo 4,3 %. Podmínky výpůjček pro Řecko nicméně vzhledem k vnějším ekonomickým rizikům a domácí zranitelnosti zůstávají nestabilní. Řecko rovněž získalo lepší hodnocení od ratingových agentur, zůstává však pod úrovní investičního stupně.

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že podmínky, které odůvodňují zavedení posíleného dohledu podle článku 2 nařízení (EU) č. 472/2013, nadále trvají. Řecko především stále čelí rizikům týkajícím se finanční stability, přičemž tato rizika by mohla mít nepříznivé vedlejší účinky i na jiné členské státy eurozóny, pokud by se naplnila. Tyto případné vedlejší účinky by se mohly projevit nepřímo tím, že by ovlivnily důvěru investorů, a v důsledku toho i náklady bank a států na refinancování v dalších členských státech eurozóny.

(11)

Ve střednědobém horizontu proto Řecko musí nadále přijímat opatření, která budou řešit příčiny či potenciální příčiny obtíží, a provádět strukturální reformy na podporu silného a udržitelného hospodářského oživení s cílem zmírnit dopady různých faktorů z minulosti. Mezi tyto faktory patří závažný a dlouhotrvající hospodářský propad během krize, výše řeckého dluhu, zranitelnost jeho finančního sektoru, přetrvávající poměrně silné propojení finančního sektoru a řeckých veřejných financí, mimo jiné z důvodu státního vlastnictví, a riziko přenosu silného napětí v kterémkoli z uvedených odvětví do dalších členských států, jakož i riziko expozice členských států eurozóny vůči řeckému státnímu dluhu.

(12)

Aby bylo možné řešit zbytková rizika a sledovat plnění souvisejících závazků, zdá se být nezbytné i vhodné prodloužit posílený dohled nad Řeckem podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013.

(13)

Řecku byla dopisem odeslaným dne 22. ledna 2020 poskytnuta příležitost vyjádřit své stanovisko k posouzení Komise. Ve své odpovědi ze dne 27. ledna 2020 Řecko uvedlo, že s posouzením Komise ohledně hospodářských problémů, jimž čelí, v zásadě souhlasí, což představuje základ pro prodloužení posíleného dohledu.

(14)

Řecko bude při navrhování a provádění reforem, a to včetně pokračování a dokončení hlavních reforem v souladu s politickými závazky sledovanými v rámci posíleného dohledu, i nadále využívat technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem (stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (9)).

(15)

Při provádění posíleného dohledu hodlá Komise v rámci systému včasného varování úzce spolupracovat s Evropským mechanismem stability,