(EU) 2019/2175Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1-145 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 18. prosince 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 30. prosince 2019 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175

ze dne 18. prosince 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po finanční krizi a na základě doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni vedené Jacquesem de Larosièrem dosáhla Unie významného pokroku při vytváření nejen silnějších, ale také harmonizovanějších pravidel pro finanční trhy ve formě jednotného souboru pravidel. Unie rovněž zřídila Evropský systém dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“), který je založen na dvoupilířovém systému kombinujícím mikroobezřetnostní dohled koordinovaný evropskými orgány dohledu s makroobezřetnostním dohledem prostřednictvím zřízení Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“). Tři evropské orgány dohledu, jimiž jsou Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán EIOPA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6) (společně dále jen „zřizovací nařízení“), zahájily svou činnost v lednu 2011. Hlavním všeobecným cílem evropských orgánů dohledu je udržitelným způsobem posilovat stabilitu a účinnost finančního systému v celé Unii a posilovat ochranu spotřebitelů a investorů.

(2)

Evropské orgány dohledu významně přispěly k harmonizaci pravidel finančních trhů v Unii tím, že Komisi poskytují podklady pro její iniciativy týkající se nařízení a směrnic přijímaných Evropským parlamentem a Radou. Evropské orgány dohledu také předkládají Komisi návrhy podrobných technických pravidel, které jsou přijímány jako akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

(3)

Evropské orgány dohledu rovněž přispěly ke sbližování v oblasti dohledu nad finančním trhem a v oblasti postupů dohledu v Unii prostřednictvím obecných pokynů určených příslušným orgánům, finančním institucím nebo účastníkům finančních trhů a prostřednictvím koordinace přezkumu postupů dohledu.

(4)

Posílené pravomoci evropských orgánů dohledu, které jim mají umožnit dosáhnout jejich cílů, by také vyžadovaly řádnou správu a řízení, efektivní využívání zdrojů a dostatečné financování. Posílené pravomoci by samy o sobě nestačily k dosažení cílů evropských orgánů dohledu, pokud by tyto orgány neměly dostatečné finanční prostředky nebo efektivní a účinnou správu a řízení.

(5)

Při plnění svých úkolů a při výkonu svých pravomocí by evropské orgány dohledu měly postupovat v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), jakož i politikou zlepšování právní úpravy. Obsah a forma činností a opatření evropských orgánů dohledu včetně nástrojů, jako jsou obecné pokyny, doporučení, stanoviska nebo otázky a odpovědi, by vždy měly vycházet z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení a neměly by překračovat jejich meze ani pravomoci evropských orgánů dohledu. Evropské orgány dohledu by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení, a měly by postupovat přiměřeně v poměru k povaze, rozsahu a složitosti rizik, která jsou spojená s finanční činností nebo podnikáním dotčené finanční instituce či podniku.

(6)

Ve svém sdělení ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období Komise zdůraznila, že efektivnější a důslednější dohled nad finančními trhy a službami je zásadní pro odstranění regulatorní arbitráže mezi členskými státy při plnění jejich úkolů v oblasti dohledu, pro urychlování integrace trhů a pro vytváření příležitostí vnitřního trhu pro finanční subjekty a investory.

(7)

Pro dokončení unie kapitálových trhů je proto zvláště důležitý další pokrok ve sbližování dohledu. Deset let po vzniku finanční krize a zřízení nového systému dohledu budou finanční služby a unie kapitálových trhů stále čím dál více určovány vývojem dvou důležitých faktorů: udržitelného financování a technologických inovací. Oba tyto faktory mají potenciál transformovat finanční služby a je nutno náš systém dohledu nad finančními službami pro ně uzpůsobit. Je proto zásadní, aby se finanční systém plně podílel na řešení rozhodujících výzev v oblasti udržitelnosti. To bude vyžadovat, aby evropské orgány dohledu aktivně přispívaly k vytvoření vhodného rámce v oblasti regulace a dohledu.

(8)

Evropské orgány dohledu by měly hrát důležitou úlohu při určování a oznamování rizik, jež environmentální a sociální faktory a faktory v oblasti správy a řízení představují pro finanční stabilitu, a při zvyšování souladu činností finančních trhů s cíli v oblasti udržitelnosti. Evropské orgány dohledu by měly poskytovat obecné pokyny ohledně toho, jak lze ohledy na udržitelnost účinně zapracovat do příslušných finančních právních předpisů Unie a podporovat soudržné provádění těchto předpisů poté, co jsou přijaty. Při iniciování a koordinaci celounijního posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému vývoji na trhu by měly evropské orgány dohledu řádně zvážit rizika, jež by environmentální a sociální faktory a faktory v oblasti správy a řízení mohly představovat pro finanční stabilitu těchto institucí.

(9)

Technologické inovace mají stále větší dopad na finanční sektor, a příslušné orgány proto uskutečnily různé iniciativy, aby se s tímto technologickým vývojem vypořádaly. Za účelem další podpory sbližování dohledu a za účelem výměny osvědčených postupů mezi relevantními orgány na jedné straně a mezi relevantními orgány a finančními institucemi nebo účastníky finančního trhu na straně druhé je nutno posílit úlohu evropských orgánů dohledu v souvislosti s jejich funkcí dozoru a s koordinací dohledu.

(10)

Technologický pokrok na finančních trzích může zlepšit finanční začlenění, umožnit přístup k finančním prostředkům, zvýšit integritu trhu a provozní efektivitu a také snížit překážky vstupu na tyto trhy. V rozsahu relevantním pro použitelné hmotněprávní normy by se školení příslušných orgánů měla týkat také technologických inovací. To by mělo přispět k tomu, aby členské státy nevytvářely v těchto záležitostech odlišné přístupy.

(11)

Orgán EBA by měl v oblasti své odbornosti sledovat překážky pro obezřetnostní konsolidaci nebo dopad na ni, přičemž by měl mít možnost vydávat doporučení či stanoviska s cílem identifikovat vhodné způsoby k řešení takovýchto překážek či dopadu.

(12)

Otázky a odpovědi jsou důležitým nástrojem sbližování, jenž podporuje společné přístupy a postupy v oblasti dohledu tím, že poskytuje vodítka k uplatňování legislativních aktů Unie v oblasti působnosti evropských orgánů dohledu.

(13)

Potřeba podporovat konzistentní, systematické a účinné sledování a posuzování rizik souvisejících s praním peněz a financováním terorismu v rámci finančního systému Unie nabývá na významu. Předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim je sdílenou odpovědností mezi členskými státy a unijními orgány a institucemi v rámci jejich příslušných pravomocí. Měly by zavést mechanismy pro posílenou spolupráci, koordinaci a vzájemnou pomoc, plně využívající veškeré nástroje a opatření, které jsou dostupné podle stávajícího regulačního a institucionálního rámce.

(14)

Vzhledem k důsledkům pro finanční stabilitu, které mohou ze zneužívání finančního sektoru k praní peněz nebo financování terorismu vyplývat, vzhledem k tomu, že právě v bankovním sektoru je nejpravděpodobnější, že budou mít rizika praní peněz a financování terorismu systémový dopad, a na základě zkušeností, které již EBA, jenž je orgánem dohledu, v němž jsou zastoupeny příslušné vnitrostátní orgány všech členských států, v oblasti ochrany bankovního sektoru před tímto zneužíváním získal, by měl EBA za účelem předcházení využívání finančního systému k takovýmto účelům zaujmout na úrovni Unie vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu. Proto je nezbytné svěřit orgánu EBA vedle jeho stávající oblasti působnosti navíc pravomoc jednat v oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, pokud tato pravomoc souvisí s předcházením praní peněz nebo financování terorismu a bojem proti nim, týká-li se hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, na něž se uvedená nařízení vztahují. Kromě toho by se soustředěním tohoto mandátu pro celý finanční sektor v rámci orgánu EBA optimalizovalo využití jeho odborných znalostí a zdrojů a nebyly by tím dotčeny podstatné povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (7).

(15)

K účinnému naplňování svého mandátu by měl orgán EBA plně využívat všech svých pravomocí a nástrojů podle nařízení (EU) č. 1093/2010 při dodržování zásady proporcionality. Za tímto účelem by měl vypracovat normy regulace a dohledu, zejména prostřednictvím vypracování návrhů regulačních technických norem, návrhů prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení a poskytování stanovisek k předcházení praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a k boji proti nim a podpory jejich důsledného provádění v souladu s mandátem stanoveným v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v článku 16 zřizovacích nařízení. Opatření, která EBA přijímá na podporu integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému a pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení, a měla by náležitě zohledňovat povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů.

(16)

V souladu s jeho novou úlohou je důležité, aby orgán EBA shromažďoval všechny relevantní informace o nedostatcích v souvislosti s činnostmi v oblasti praní peněz a financování terorismu, které byly zjištěny relevantními unijními a vnitrostátními orgány, aniž jsou dotčeny úkoly, které jsou orgánům svěřeny podle směrnice (EU) 2015/849, a aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojování činnosti. EBA by měl v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8) tyto informace uchovávat v centralizované databázi a podporovat spolupráci mezi orgány zajištěním vhodného šíření relevantních informací. EBA by měl být proto pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem týkajících se shromažďování informací. EBA může také v příslušných případech předat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k trestnímu řízení, vnitrostátním justičním orgánům dotčeného členského státu a v rozsahu, v jakém se jedná o členské státy účastnící se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (9), Úřadu evropského veřejného žalobce, v rámci úkolů, které mu byly výslovně svěřeny.

(17)

Orgán EBA by neměl shromažďovat informace o konkrétních podezřelých transakcích, které jsou hospodářské subjekty finančního sektoru povinny oznamovat finančním zpravodajským jednotkám EU ve svých členských státech podle směrnice (EU) 2015/849. Nedostatky by měly být považovány za závažné, jestliže představují porušení nebo možné porušení ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru, nebo představují nevhodné či neúčinné uplatňování ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru nebo nevhodné či neúčinné uplatňování vnitřních politik a postupů ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru, jejichž účelem je zajištění souladu s právními předpisy týkajícími se předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Za porušení se považuje situace, ke které došlo, jestliže hospodářský subjekt finančního sektoru nedodržuje požadavky jakýchkoli aktů Unie a vnitrostátních právních předpisů, jimiž provádějí požadavky uvedené v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení, pokud tyto akty přispívají k předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Možným porušením se rozumí situace, kdy má příslušný orgán důvodné podezření, že došlo k porušení, ale v této fázi není schopen s konečnou platností dospět k závěru, že k němu skutečně došlo. Na základě informací, jež byly v této fázi získány, jako jsou například informace z kontrol na místě nebo z řízení na dálku, je však velmi pravděpodobné, že k porušení došlo. Nevhodným nebo neúčinným uplatňováním právních předpisů se rozumí situace, kdy hospodářský subjekt finančního sektoru neprovádí požadavky uvedených aktů uspokojivým způsobem. Nevhodné nebo neúčinné uplatňování vnitřních politik a postupů hospodářského subjektu finančního sektoru, jejichž účelem je zajistit soulad s uvedenými akty, by mělo být považováno za nedostatek, který podstatně zvyšuje riziko, že k porušením došlo nebo může dojít.

(18)

Při posuzování slabých míst a rizik praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru by orgán EBA měl rovněž v příslušných případech zvážit důsledky všech predikativních trestných činů, včetně daňových trestných činů, pro praní peněz a financování terorismu.

(19)

EBA by měl příslušným orgánům na jejich žádost poskytovat pomoc při výkonu jejich funkcí obezřetnostního dohledu. EBA by též měl úzce koordinovat svou činnost v příslušných případech si vyměňovat informace s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky jakožto orgánu dohledu, a s orgány pověřenými dohledem nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1) a 2) směrnice (EU) 2015/849 s cílem zajistit účinnost a zabránit jakékoli formě duplicitních nebo nejednotných opatření v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim.

(20)

EBA by měl provádět srovnávací hodnocení příslušných orgánů a posouzení rizik týkající se vhodnosti strategií a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejvýznamnějších nově se objevujících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu, jak jsou identifikována v nadnárodním posouzení rizik. Při provádění těchto srovnávacích hodnocení podle článku 30 nařízení (EU) č. 1093/2010 by orgán EBA měl zohlednit relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boje proti nim, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849 aktualizovanou každé dva roky a vnitrostátní posouzení rizik dotčeného členského státu vypracované podle článku 7 uvedené směrnice.

(21)

Kromě toho by orgán EBA měl mít v těchto záležitostech vedoucí úlohu, pokud jde o přispívání k usnadňování spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích, aby bylo možné lépe koordinovat opatření na úrovni Unie v závažných případech praní peněz a financování terorismu, které mají přeshraniční rozměr a zahrnují třetí země. Touto úlohou by neměly být dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí.

(22)

S cílem zvýšit účinnost dohledu nad dodržováním předpisů v oblasti praní peněz a financování terorismu a zajistit větší koordinaci ve vymáhání přímo použitelného práva Unie nebo vnitrostátních prováděcích opatření vnitrostátními příslušnými orgány v případech jejich porušení by měl mít orgán EBA pravomoc provádět šetření ohledně údajného závažného porušení nebo neuplatňování práva Unie, na něž je upozorněn, a v případě, že existují náznaky závažného porušení práva, příslušné orgány požádat, aby veškerá možná porušení příslušných předpisů vyšetřily a zvážily přijetí rozhodnutí a uložení sankcí hospodářským subjektům finančního sektoru, kterými je přimějí k plnění jejich právních povinností. Tato pravomoc by se měla použít pouze v případech, kdy orgán EBA má náznaky závažného porušení práva.

(23)

Pro účely postupu, který se použije při porušení práva Unie podle článku 17 zřizovacích nařízení, a v zájmu řádného uplatňování práva Unie je vhodné usnadnit a urychlit přístup evropských orgánů dohledu k informacím. Tyto orgány by proto měly být oprávněny vyžádat si prostřednictvím řádně podložené a odůvodněné žádosti informace přímo od jiných příslušných orgánů, kdykoli se ukáže nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu se považuje za nedostatečné k získání informací nezbytných pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

(24)

Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem vyžaduje jednotný přístup příslušných orgánů. Činnosti příslušných orgánů proto podléhají srovnávacím hodnocením. Evropské orgány dohledu by měly rovněž zajistit, aby byla metodika uplatňována stejným způsobem. Tato srovnávací hodnocení by se měla zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale také na schopnost příslušných orgánů dosahovat při dohledu vysoce kvalitních výsledků, jakož i na nezávislost těchto příslušných orgánů. Hlavní zjištění těchto srovnávacích hodnocení by měla být zveřejňována, aby se podpořilo dodržování právních předpisů a zvýšila se transparentnost, pokud by takové zveřejnění nepředstavovalo riziko pro finanční stabilitu.

(25)

Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné uplatňování dohledového rámce Unie pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, mají prvořadý význam srovnávací hodnocení nezbytná pro poskytnutí objektivního a transparentního přehledu o postupech dohledu. Orgán EBA by měl rovněž posoudit strategie, kapacity a zdroje příslušných orgánů k řešení nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu.

(26)

Za účelem plnění svých úkolů a pro výkon svých pravomocí v oblasti předcházení praní peněž a financování terorismu a boje proti nim by měl mít orgán EBA možnost přijímat individuální rozhodnutí určená hospodářským subjektům finančního sektoru v souvislosti s postupem v případě porušení práva Unie a postupem závazného zprostředkování i v případě, že hmotněprávní pravidla nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelná, a to poté, co přijme rozhodnutí určené příslušnému orgánu. Jsou-li hmotněprávní pravidla stanovena ve směrnicích, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém provádějí tyto směrnice. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členským státům výslovně dávají různé možnosti volby, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.

(27)

Pokud toto nařízení povoluje orgánu EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádějí směrnice, může orgán EBA tyto vnitrostátní právní předpisy uplatňovat pouze v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, jež mu jsou svěřeny právem Unie. Proto by měl orgán EBA uplatňovat veškerá relevantní pravidla Unie, a jsou-li tato pravidla stanovena ve směrnicích, měl by vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice uplatňovat v rozsahu vyžadovaném právem Unie s cílem zajistit jednotné uplatňování práva v celé Unii při současném respektování příslušných vnitrostátních právních předpisů.

(28)

Je-li rozhodnutí orgánu EBA založeno na jeho pravomocích v oblasti předcházení praní peněž a financování terorismu a boje proti nim nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se hospodářských subjektů finančního sektoru nebo příslušných orgánů spadajících do pravomoci orgánu EIOPA nebo orgánu ESMA, měl by mít orgán EBA možnost toto rozhodnutí přijmout pouze po dohodě s orgánem EIOPA nebo orgánem ESMA. Při vyjadřování svých stanovisek by měly orgány EIOPA a ESMA, ve všech případech s přihlédnutím k naléhavosti předmětného rozhodnutí, zvážit možnost využít zrychleného rozhodovacího postupu v souladu se svými příslušnými vnitřními správními předpisy.

(29)

Evropské orgány dohledu by měly zavést zvláštní kanály pro oznamování, které jim umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném nebo možném porušení, zneužití nebo neuplatnění práva Unie. Evropské orgány dohledu by měly zajistit, aby tyto informace bylo možné předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Oznamovatel by měl být chráněn před odvetnými opatřeními. Evropské orgány dohledu by měly oznamující osobě poskytnout zpětnou vazbu.

(30)

Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem rovněž vyžaduje účinné řešení sporů mezi příslušnými orgány různých členských států v přeshraničních situacích. Stávající pravidla pro řešení takových sporů nejsou zcela uspokojivá. Je proto nezbytné je přizpůsobit tak, aby byla snadněji použitelná.

(31)

Nedílnou součástí činnosti evropských orgánů dohledu v oblasti sbližování postupů dohledu je podpora unijní kultury dohledu. Evropské orgány dohledu by proto měly pravidelně stanovovat až dvě priority, které mají celounijní význam. Příslušné orgány by měly tyto priority zohlednit při vypracovávání svých pracovních programů. Rada orgánů dohledu každého evropského orgánu dohledu by měla tyto relevantní činnosti, které mají být prováděny příslušnými orgány v následujícícm roce, projednat a učinit závěry.

(32)

Posouzení výboru pro srovnávací hodnocení by měla umožnit hloubkové studie na základě sebehodnocení prováděných hodnocenými orgány, po němž by mělo následovat hodnocení ze strany výboru pro srovnávací hodnocení. Člen hodnoceného příslušného orgánu by se neměl účastnit posouzení, které se týká uvedeného příslušného orgánu.

(33)

Zkušenosti evropských orgánů dohledu poukazují na přínosy posílené koordinace v určitých oblastech prostřednictvím skupin nebo platforem ad hoc. Toto nařízení by mělo poskytnout právní základ a posílit tato opatření vytvořením nového nástroje, a sice zřízením koordinačních skupin. Tyto koordinační skupiny by měly podporovat sbližování v oblasti postupů dohledu prováděných příslušnými orgány, zejména prostřednictvím výměny informací a zkušeností. Účast všech příslušných orgánů v těchto koordinačních skupinách by měla být povinná a příslušné orgány by měly koordinačním skupinám poskytnout nezbytné informace. Příslušné orgány by měly zvážit zřízení koordinačních skupin, pokud identifikují potřebu koordinace s ohledem na konkrétní vývoj na trhu. Tyto koordinační skupiny mohou být zřízeny s ohledem na všechny oblasti, na které se vztahují legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení.

(34)

Pro řádně a dobře fungující mezinárodní finanční trhy je nezbytné, aby byla monitorována rozhodnutí o rovnocennosti třetích zemí přijatá Komisí. Každý evropský orgán dohledu by měl sledovat vývoj v oblasti regulace a dohledu a také postupy vymáhání v dotyčných třetích zemích. Měl by tak činit s cílem ověřit, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a podmínky v nich stanovené. Každý evropský orgán dohledu by měl Komisi každoročně předávat důvěrnou zprávu o svých monitorovacích činnostech. V této souvislosti by každý evropský orgán dohledu měl také pokud možno uzavřít správní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí s cílem získat informace pro účely sledování a pro koordinaci činností v oblasti dohledu. Tento režim rozšířeného dohledu by měl zajistit, že rozhodování o rovnocennosti třetích zemí bude transparentnější, předvídatelnější pro dotyčné třetí země a jednotnější ve všech odvětvích.

(35)

Zástupce ESRB v radě orgánů dohledu by měl prezentovat společný postoj generální rady ESRB se zvláštním zaměřením na finanční stabilitu.

(36)

S cílem zajistit, aby rozhodnutí týkající se opatření k předcházení praní peněz a financování terorismu a boji proti nim vycházela z odpovídající úrovně odborných znalostí, je nezbytné zřídit v rámci orgánu EBA stálý vnitřní výbor. Tento výbor by se měl skládat ze zástupců na vysoké úrovni z orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování souladu s právními předpisy v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim, kteří mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Tento výbor by měl rovněž zahrnovat zástupce na vysoké úrovni z evropských orgánů dohledu, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a jejich příslušných odvětvových specifik. Tento výbor by měl zkoumat a připravovat rozhodnutí, která má přijmout orgán EBA. Aby se zabránilo zdvojování činností, nahradí tento nový výbor stávající podvýbor pro boj proti praní peněz, který byl zřízen v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu. Evropské orgány dohledu by měly mít možnost předložit písemné připomínky ke každému návrhu rozhodnutí uvedeného vnitřního výboru, které by rada orgánů dohledu orgánu EBA měla před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zvážit.

(37)

V souladu s cílem dosáhnout soudržnějšího a životaschopného systému dohledu v Unii k předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim by Komise měla po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provést komplexní posouzení provádění, fungování a účinnosti zvláštních úkolů svěřených orgánu EBA podle tohoto nařízení týkajících se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. Toto posouzení by zejména mělo v co největší možné míře zohledňovat zkušenosti získané v případech, kdy orgán EBA požádá příslušný orgán, aby vyšetřil možné porušování vnitrostátních právních předpisů hospodářskými subjekty finančního sektoru, v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, nebo aby v souvislosti s takovým porušováním zvážil uložení sankcí vůči danému hospodářskému subjektu, nebo aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného danému hospodářskému subjektu finančního sektoru, jímž mu bude uložena povinnost přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění povinností podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie. Toto posouzení by mělo obdobně zohledňovat takové zkušenosti získané v případech, kdy orgán EBA uplatňuje vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie. Komise by měla toto posouzení předložit Evropskému parlamentu a Radě do 11. ledna 2022 jako součást své zprávy podle článku 65 směrnice (EU) 2015/849 a případně k němu připojit legislativní návrhy. Dokud nebude toto posouzení předloženo, měly by být pravomoci orgánu EBA v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu uvedené v článcích 9b, čl. 17 odst. 6 a čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010 považovány za dočasné řešení v rozsahu, v jakém orgánu EBA umožňují zakládat své žádosti vůči příslušným orgánům na možném porušení vnitrostátních právních předpisů nebo mu umožňují uplatňovat vnitrostátní právní předpisy.

(38)

Za účelem zachování důvěrné povahy práce evropských orgánů dohledu by se měla povinnost zachovávat služební tajemství vztahovat i na každou osobu, která poskytuje jakoukoli službu, přímo nebo nepřímo, trvale nebo příležitostně, týkající se úkolů dotyčného evropského orgánu dohledu.

(39)

Zřizovací nařízení, jakož i odvětvové legislativní akty vyžadují, aby evropské orgány dohledu usilovaly o uzavření účinných správních ujednání zahrnujících výměnu informací s orgány dohledu ze třetích zemí. Potřeba účinné spolupráce a výměny informací by měla být o to důležitější, když podle tohoto pozměňujícího nařízení některé evropské orgány dohledu převezmou další, širší povinnosti v oblasti dohledu nad subjekty a činnostmi mimo EU. Pokud v této souvislosti evropské orgány dohledu zpracovávají osobní údaje, a to i předáváním těchto údajů mimo Unii, jsou vázány požadavky nařízení (EU) 2018/1725. Nebylo-li přijato rozhodnutí o přiměřenosti nebo neexistují-li vhodné záruky, například stanovené ve správních ujednáních ve smyslu čl. 48 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725, mohou si evropské orgány dohledu vyměňovat osobní údaje s orgány třetích zemí v souladu s podmínkami výjimky z důležitých důvodů veřejného zájmu stanovené v čl. 50 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a to zejména v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány finančního dohledu.

(40)

Zřizující nařízení stanoví, že by evropské orgány dohledu ve spolupráci s ESRB měly iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy, aby se posoudila odolnost finančních institucí nebo účastníků finančního trhu vůči nepříznivému vývoji trhu. Mělo by se také zajistit co nejširší uplatňování jednotné metodiky při těchto testech na vnitrostátní úrovni. V souvislosti se všemi evropskými orgány dohledu by se rovněž mělo objasnit, že povinnosti příslušných orgánů zachovávat služební tajemství by jim neměly bránit v předávání výsledků zátěžových testů evropským orgánům dohledu za účelem zveřejnění.

(41)

Za účelem zajištění vysoké úrovně sbližování v oblasti dohledu a schvalování interních modelů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (10) by měl být orgán EIOPA na vyžádání oprávněn pomoci příslušným orgánům při rozhodování o schválení interních modelů.

(42)

K plnění svých úkolů v oblasti ochrany spotřebitele by měly být evropské orgány dohledu případně oprávněny koordinovat činnost příslušných orgánů v oblasti tzv. fiktivních nákupů.

(43)

Evropské orgány dohledu by měly mít náležité a dostatečné množství zdrojů a zaměstnanců, aby mohly v rámci svých příslušných pravomocí podle tohoto nařízení skutečně přispívat k jednotnému, účinnému a efektivnímu dohledu nad finančním trhem. Pro další pravomoci a pracovní zátěž svěřené evropským orgánům dohledu by měly být zajištěny dostatečné lidské a finanční zdroje.

(44)

Z vývoje oblasti přímého dohledu může vyplynout nutnost, aby finanční instituce a účastníci finančního trhu, nad kterými evropské orgány dohledu vykonávají přímý dohled, platili dodatečné příspěvky na základě odhadovaných výdajů příslušného evropského orgánu dohledu.

(45)

Nesrovnalosti v kvalitě, formátování a spolehlivosti obchodních údajů jakož i v nákladech na ně mají nepříznivý vliv na transparentnost, ochranu investorů a efektivitu trhu. Ke zdokonalení sledování a rekonstrukce obchodních údajů a ke zlepšení soudržnosti a kvality těchto údajů a jejich dostupnosti a přístupnosti za přiměřené náklady v celé Unii pro dotyčné obchodní systémy zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (11) nový právní rámec pro služby hlášení údajů, včetně povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohledu nad nimi.

(46)

Kvalita obchodních údajů a jejich zpracování a poskytování, včetně přeshraničního zpracování a poskytování údajů, má zásadní význam pro dosažení hlavního cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12), kterým je posílení transparentnosti finančních trhů. Poskytování základních datových služeb je tudíž klíčovým předpokladem toho, aby uživatelé mohli získat kýžený přehled o obchodní činnosti na finančních trzích v rámci celé Unie a aby příslušné orgány dostávaly přesné a komplexní informace o relevantních transakcích.

(47)

Obchodní údaje jsou kromě toho stále důležitějším nástrojem k účinnému vymáhání požadavků vyplývajících z nařízení (EU) č. 600/2014. Vzhledem k přeshraničnímu kontextu zacházení s údaji, kvalitě údajů a nezbytnosti dosáhnout úspor z rozsahu a zamezit nepříznivému dopadu možných rozdílů jak na kvalitu údajů, tak na úkoly poskytovatelů služeb hlášení údajů je prospěšné a odůvodněné převést pravomoci udělovat povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled z příslušných orgánů na orgán ESMA, s výjimkou těch poskytovatelů, na které se uplatní odchylka, a upřesnit tyto pravomoci v nařízení (EU) č. 600/2014, což současně umožní konsolidovat přínosy vyplývající ze sdružování pravomocí týkajících se údajů v rámci orgánu ESMA.

(48)

Když se retailoví investoři rozhodují investovat do určitého finančního nástroje, měli by být dostatečně informováni o možných rizicích. Právní rámec Unie má za cíl snížit riziko nevhodného prodeje, kdy se retailovým investorům prodávají finanční produkty, které neodpovídají jejich potřebám nebo očekáváním. Za tímto účelem posílí směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 požadavky na organizaci a vedení podnikání, aby se zajistilo, že investiční podniky budou jednat v nejlepším zájmu svých klientů. Mezi tyto požadavky patří lepší informování klientů o možných rizicích, lepší posuzování vhodnosti doporučovaných produktů, jakož i povinnost rozdělovat finanční nástroje v rámci určeného cílového trhu s ohledem na takové faktory, jako je platební schopnost emitentů. Orgán ESMA by měl plně využívat své pravomoci, aby zajistil sbližování dohledu a podporoval vnitrostátní orgány při dosahování vysoké úrovně ochrany investorů a účinného dohledu nad riziky spojenými s finančními produkty.

(49)

Je důležité zajistit efektivní a účinné předkládání, kompilaci, analýzu a zveřejňování údajů pro účely výpočtů ke stanovení požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti a režimů obchodních povinností, jakož i pro účely referenčních údajů v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (13). Kromě příslušných orgánů by proto měly být i orgánu ESMA svěřeny pravomoci provádět přímé shromažďování údajů od účastníků trhu v souvislosti s požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti, jakož i udělovat povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled.

(50)

Udělení těchto pravomocí orgánu ESMA umožní centrálně řízené povolování a dohled, což by zabránilo současné situaci, kdy je zapotřebí, aby řada obchodních systémů, systematických internalizátorů, schválených systémů pro uveřejňování informací a poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací poskytovala údaje různým příslušným orgánům, které je teprve poté poskytují orgánu ESMA. Takový centrálně řízený systém by měl být pro účastníky trhu velmi přínosný z hlediska vyšší transparentnosti údajů, ochrany investorů a efektivitu trhu.

(51)

Svěření pravomocí shromažďovat údaje, udělovat povolení a vykonávat dohled orgánu ESMA namísto příslušným orgánům také přispívá k dalším úkolům, jež orgán ESMA plní podle nařízení (EU) č. 600/2014, jako je sledování trhu a dočasné intervenční pravomoci orgánu ESMA.

(52)

Za účelem účinného výkonu pravomocí dohledu v oblasti zpracování a poskytování údajů by měl mít ESMA možnost provádět šetření a kontroly na místě. ESMA by měl mít možnost ukládat pokuty nebo penále, aby přiměl poskytovatele služeb hlášení údajů k tomu, aby ukončili protiprávní jednání, poskytli úplné a správné informace, jež orgán ESMA požaduje, nebo se podrobili šetření či kontrole na místě, a ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření, pokud zjistí, že se určitá osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila porušení nařízení (EU) č. 600/2014.

(53)

Ve všech členských státech jsou k dispozici finanční produkty využívající referenční hodnoty s kritickým významem. Tyto referenční hodnoty mají proto zásadní význam pro fungování finančních trhů a finanční stabilitu v Unii. Dohled nad referenčními hodnotami s kritickým významem by proto měl vycházet z celkového vnímání potenciálních dopadů nejen v členském státě, kde se nachází administrátor, a v členských státech, v nichž se nachází jeho dodavatelé údajů, nýbrž v celé Unii. Je proto vhodné, aby na některé referenční hodnoty s kritickým významem dohlížel na úrovni Unie orgán ESMA. Aby nedocházelo ke zdvojování úkolů, měl by na administrátory referenčních hodnot s kritickým významem dohlížet pouze orgán ESMA, a to i v případě jakýchkoli referenčních hodnot bez kritického významu, jež mohou případně spravovat.

(54)

Jelikož administrátoři referenčních hodnot s kritickým významem a dodavatelé údajů pro tyto referenční hodnoty podléhají přísnějším požadavkům než administrátoři jiných referenčních hodnot a jejich dodavatelé, měla by určení referenčních hodnot za referenční hodnoty s kritickým významem provádět Komise nebo by je měl požadovat orgán ESMA a následně by toto určení měla kodifikovat Komise. Jelikož příslušné vnitrostátní orgány mají nejlepší přístup k údajům a informacím o referenčních hodnotách, na něž dohlížejí, měly by Komisi nebo orgán ESMA upozorňovat na referenční hodnoty, které podle jejich názoru splňují kritéria, podle nichž se určují referenční hodnoty s kritickým významem.

(55)

Postup určení referenčního členského státu pro administrátory referenčních hodnot nacházející se ve třetích zemích, kteří žádají o uznání v Unii, je těžkopádný a časově náročný jak pro žadatele, tak pro příslušné vnitrostátní orgány. Žadatelé by se mohli pokusit ovlivnit toto určení v naději, že dojde k dohledové arbitráži. Tito administrátoři referenčních hodnot by mohli strategicky zvolit svého právního zástupce v členském státě, v němž považují dohled za méně přísný. Harmonizovaný přístup s orgánem ESMA jako příslušným orgánem pro uznání administrátorů referenčních hodnot ze třetích zemí zamezí těmto rizikům a nákladům na určení referenčního členského státu, jakož i na následný dohled. Úloha orgánu ESMA jakožto příslušného orgánu pro uznané administrátory referenčních hodnot ze třetích zemí z něj navíc učiní unijní protějšek pro orgány dohledu ve třetích zemích, díky čemuž bude přeshraniční spolupráce účinnější a efektivnější.

(56)

Mnoho, ne-li většinu administrátorů referenčních hodnot představují banky nebo podniky z odvětví finančních služeb, které nakládají s penězi klientů. Aby nedocházelo k narušování boje Unie proti praní peněz nebo financování terorismu, mělo by být uzavření dohody o spolupráci s příslušným orgánem v rámci režimu rovnocennosti podmíněno tím, že země příslušného orgánu není na seznamu jurisdikcí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky představující významné hrozby pro finanční systém Unie.

(57)

Téměř všechny referenční hodnoty jsou využívány pro finanční produkty, které jsou k dispozici v několika členských státech, ne-li v celé Unii. K odhalení rizik souvisejících s poskytováním referenčních hodnot, které by již nemusely být spolehlivým nebo reprezentativním obrazem trhu nebo ekonomické reality, kterou mají měřit, by příslušné orgány včetně orgánu ESMA měly spolupracovat a v případě potřeby si navzájem pomáhat.

(58)

Je vhodné stanovit přiměřenou lhůtu k přijetí nezbytných opatření pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, aby evropské orgány dohledu a ostatní zúčastněné subjekty mohly uplatňovat pravidla obsažená v tomto nařízení.

(59)

Nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 600/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (15) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením a v oblasti působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (*1), směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (*2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (*4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU (*5), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (*6) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (*7).

Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (*9) v rozsahu, v jakém se uvedená směrnice a uvedené nařízení použijí na hospodářské subjekty finančního sektoru a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled. Pouze za tímto účelem plní orgán pro bankovnictví úkoly, které jakýkoli právně závazný akt Unie svěřil Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (*10) nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (*11). Při plnění těchto úkolů orgán pro bankovnictví s těmito evropskými orgány dohledu konzultuje a informuje je o svých činnostech týkajících se jakéhokoli subjektu, který je finanční institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo účastníkem finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Orgán pro bankovnictví jedná v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a jednotného uplatňování uvedených aktů.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149)."

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214)."

(*6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35)."

(*7)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63)."

(*8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73)."

(*9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1)."

(*10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48)."

(*11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).“;"

b)

odstavec 5 se mění takto:

i)

první pododstavec se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„5.   Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:“;

písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e)

zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu;

f)

posílení ochrany zákazníků a spotřebitelů;“;

doplňují se nová písmena, která znějí:

„g)

posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu;

h)

předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu.“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

iii)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v příslušných případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro bankovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.“;

iv)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Obsah a forma činností a opatření orgánu pro bankovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanoven povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví vliv.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro bankovnictví výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a mezi orgánem pro bankovnictví a Evropským parlamentem, Radou a Komisí.“;

c)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.“

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů

1.   Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.

2.   V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro bankovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.

3.   Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

4.   Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro bankovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5.   Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.

6.   Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7.   Orgán pro bankovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.

8.   Na žádost vede předseda důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.

9.   Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro bankovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1)

„finanční institucí“ rozumí jakýkoli podnik podléhající regulaci a dohledu podle jakéhokoli z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;“;

b)

vkládá se nový bod, který zní:

„1a)

„hospodářským subjektem finančního sektoru“ rozumí subjekt uvedený v článku 2 směrnice (EU) 2015/849, který je buď „finanční institucí“ ve smyslu bodu 1 tohoto článku, nebo čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010, nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010;“;

c)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2)

„příslušnými orgány“ rozumějí:

i)

příslušné orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013;

ii)

pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi;

iii)

pokud jde o směrnici (EU) 2015/849, orgány a subjekty, které vykonávají dohled nad hospodářskými subjekty finančního sektoru a jsou příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice;

iv)

pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice 2014/49/EU, nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice a příslušné správní orgány podle uvedené směrnice;

v)

pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (*13) orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, pokud činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí;

vi)

příslušné orgány uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (*14), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 (*15), směrnici (EU) 2015/2366, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (*16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (*17);

vii)

subjekty a orgány uvedené v článku 20 směrnice 2008/48/ES.

(*12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190."

(*13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1)."

(*14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34)."

(*15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1)."

(*16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7)."

(*17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012 , kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).“;"

5)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;“;

ii)

písmeno aa) se nahrazuje tímto:

„aa)

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ab)

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která stanoví osvědčené postupy, vysoce kvalitní metodiky a postupy řešení krizí a zohledňuje činnost Jednotného výboru pro řešení krizí a měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iv)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“;

v)

písmena e) až h) se nahrazují tímto:

„e)

organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f)

sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;

g)

provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;

h)

v relevantních případech posilovat ochranu vkladatelů, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;“;

vi)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ia)

přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“;

vii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ka)

zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat.“;

viii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„l)

přispívat k tomu, aby se předcházelo využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, mimo jiné podporou jednotného, účinného a efektivního uplatňování legislativních aktů podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 s ohledem na předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.“;

b)

v odstavci 1a se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí; a“;

c)

v odstavci 1a se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.“;

d)

odstavec 2 se mění takto:

i)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ca)

vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a ;“

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„da)

vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“

iii)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;“

iv)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„ga)

předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;

gb)

jednat v souladu s článkem 9c;“

e)

odstavec 2a se nahrazuje tímto:

„3.   Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti v souladu s tímto nařízením.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro bankovnictví zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.“

6)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v členských státech;“;

ii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, vytvářející společné porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab)

vypracovávání ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům;“;

iii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„e)

přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům;

f)

posilování dalšího rozvoje regulace a dohledu, jež usnadní hlubší harmonizaci a integraci na úrovni Unie;

g)

případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.“;

c)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele, dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro bankovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*18), aby se zamezilo zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro bankovnictví může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.

5.   Orgán pro bankovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace podle článku 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro bankovnictví v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro bankovnictví na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.

Členský stát může orgán pro bankovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro bankovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, může informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

(*18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“"

7)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 9a

Zvláštní úkoly související s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim

1.   Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí zastává vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému tím, že přijímá opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim v tomto systému. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně zohledňují povahu, rozsah a složitost rizik, obchodních postupů, modelů podnikání a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření zahrnují:

a)

shromažďování informací od příslušných orgánů týkajících se nedostatků zjištěných v rámci průběžného dohledu a postupů povolování v procesech a postupech, systémech správy a řízení, ve způsobilosti a korektnosti, při nabytí kvalifikovaných účastí, v modelech podnikání a činnostech hospodářských subjektů finančního sektoru v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány v reakci na závažné nedostatky mající vliv na jeden či více požadavků stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 a vnitrostátních právních předpisech, jimiž se tyto akty provádějí, v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a bojem proti němu:

i)

hospodářský subjekt finančního sektoru porušuje nebo možná porušuje tyto požadavky,

ii)

hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně či neúčinně uplatňuje tyto požadavky nebo

iii)

hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně nebo neúčinně uplatňuje své vnitřní politiky a postupy, jejichž účelem je splnit tyto požadavky.

Kromě povinností podle článku 35 tohoto nařízení poskytnou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví veškeré tyto informace a včas orgán pro bankovnictví informují o jakémkoli následném vývoji v souvislosti s poskytnutými informacemi. Orgán pro bankovnictví svou činnost úzce koordinuje s finančními zpravodajskými jednotkami EU (dále jen „finanční zpravodajské jednotky“) uvedenými ve směrnici (EU) 2015/849, při současném respektování jejich postavení a závazků, aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojování činnosti.

Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy sdílet veškeré další informace, jež považují za relevantní pro předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a boj proti němu, s centrální databází uvedenou v odstavci 2;

b)

úzkou koordinaci a případnou výměnu informací s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky, pokud jde o záležitosti týkající se úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, a s orgány pověřenými veřejným dohledem nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849, jakož i s finančními zpravodajskými jednotkami, při současném respektování postavení a závazků finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849;

c)

vypracování společných obecných pokynů a standardů pro předcházení praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a boj proti nim a podporu jejich důsledného provádění, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, v souladu s pravomocemi vymezenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

d)

poskytování pomoci příslušným orgánům na jejich konkrétní žádost;

e)

sledování vývoje na trhu a vyhodnocování slabých míst a rizik, pokud jde o praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru.

Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem týkajících se vymezení nedostatků uvedených v prvním pododstavci písm. a), včetně uvedení příslušných situací, kdy se nedostatky mohou objevit, závažnosti nedostatků a praktického provádění shromažďování informací orgánem pro bankovnictví, jakož i druhu informací, které by měly být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a). Při vypracovávání těchto technických norem orgán pro bankovnictví zohlední objem informací, které mají být poskytnuty, a nutnost zamezit zdvojování činnosti. Rovněž stanoví opatření k zajištění účinnosti a zachování důvěrnosti.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14.

2.   Orgán pro bankovnictví zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odst. 1 písm. a). Orgán pro bankovnictví zajistí, aby byly informace analyzovány a na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům. Orgán pro bankovnictví případně může předávat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k zahájení trestního řízení, vnitrostátním justičním orgánům a příslušným orgánům dotčeného členského státu v souladu s vnitrostátními procesními pravidly. Orgán pro bankovnictví může také případně předat důkazy Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud se týkají trestných činů, u nichž Úřad evropského veřejného žalobce vykonává nebo by mohl vykonávat pravomoc v souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (*19).

3.   Příslušné orgány mohou orgánu pro bankovnictví zaslat odůvodněné žádosti o informace týkající se hospodářských subjektů finančního sektoru, které jsou pro jejich činnost dohledu relevantní, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Orgán pro bankovnictví tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. Pokud orgán pro bankovnictví požadované informace neposkytne, informuje příslušný orgán, který o ně požádal, a podá vysvětlení důvodů, proč informace neposkytl. Orgán pro bankovnictví informuje příslušný orgán či jiný orgán nebo instituci, jež původně poskytly požadované informace, o totožnosti žádajícího příslušného orgánu, totožnosti dotčeného hospodářského subjektu finančního sektoru, důvodu pro žádost o informace, jakož i o skutečnosti, zda informace byly sdíleny či nikoli. Kromě toho orgán pro bankovnictví analyzuje informace, aby mohl z vlastní iniciativy sdílet s příslušnými orgány informace relevantní pro jejich činnost dohledu, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. V případech, kdy orgán pro bankovnictví takto informace sdílí, vyrozumí o tom příslušný orgán, který původně poskytl informace. Provádí rovněž souhrnnou analýzu pro stanovisko, které předkládá podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem, které stanoví, jak se mají informace analyzovat a zpřístupňovat příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ a při zachování důvěrnosti.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14.

4.   Orgán pro bankovnictví podporuje sbližování postupů dohledu podle směrnice (EU) 2015/849, mimo jiné prováděním srovnávacích hodnocení a vydáváním souvisejících zpráv a následných opatření podle článku 30 tohoto nařízení. Při provádění těchto hodnocení podle článku 30 tohoto nařízení orgán pro bankovnictví zohlední relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849, aktualizovanou každé dva roky, a posouzení rizik prováděné členskými státy podle článku 7 uvedené směrnice.

5.   Orgán pro bankovnictví za účasti příslušných orgánů provádí posouzení rizik strategií, kapacit a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejzávažnějších nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu na úrovni Unie, jak byla zjištěna v rámci nadnárodního posouzení rizik. Tato posouzení rizik provádí zejména za účelem vydání stanoviska předkládaného v souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví provádí posouzení rizik na základě jemu dostupných informací, včetně srovnávacích hodnocení v souladu s článkem 30 tohoto nařízení, jím provedené souhrnné analýzy vycházející z informací shromážděných pro účely centrální databáze podle odstavce 2 tohoto článku, jakož i na základě relevantních hodnocení, posouzení či zpráv vypracovaných mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a posouzení rizik členských států vypracovaných podle článku 7 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví zpřístupní posouzení rizik všem příslušným orgánům.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce orgán pro bankovnictví prostřednictvím vnitřního výboru zřízeného podle odstavce 7 tohoto článku vypracuje a uplatňuje metody, které umožňují objektivní posouzení, jakož i vysoce kvalitní a důsledný přezkum posouzení a použití metodiky a zajišťují rovné podmínky. Tento vnitřní výbor provádí přezkum kvality a konzistentnosti posouzení rizik. Vypracuje návrh posouzení rizik pro přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 44.

6.   V případech, kdy existují náznaky o porušení požadavků stanovených ve směrnici (EU) 2015/849 ze strany hospodářských subjektů finančního sektoru a mají-li tyto případy přeshraniční rozměr se třetími zeměmi, má orgán pro bankovnictví, je-li to nezbytné, vůdčí úlohu, pokud jde o přispění k usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích. Touto úlohou orgánu pro bankovnictví nejsou dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí.

7.   Orgán pro bankovnictví zřídí stálý vnitřní výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který bude koordinovat opatření za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu a v souladu s nařízením (EU) 2015/847 a se směrnicí (EU) 2015/849 připravovat všechny návrhy rozhodnutí, jež má orgán pro bankovnictví přijmout podle článku 44 tohoto nařízení.

8.   Výbor uvedený v odstavci 7 sestává ze zástupců na vysoké úrovni orgánů a subjektů všech členských států příslušných pro zajištění dodržování nařízení (EU) 2015/847 a směrnice (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, přičemž tito zástupci mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i ze zástupců na vysoké úrovni, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a odvětvových specifik, z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Zástupci na vysoké úrovni z orgánu pro bankovnictví a ostatních evropských orgánů dohledu se účastní zasedání uvedeného výboru bez hlasovacího práva. Kromě toho Komise, ESRB a Rada dohledu Evropské centrální banky jmenují po jednom zástupci na vysoké úrovni, který se zasedání uvedeného výboru účastní jakožto pozorovatel. Předsedu uvedeného výboru ze svých řad volí členové uvedeného výboru s hlasovacím právem.

Každý orgán, instituce či subjekt uvedený v prvním pododstavci jmenuje náhradníka ze svých řad, který může nahradit člena výboru v případě, že se nemůže zasedání výboru účastnit. Členské státy, v nichž je více než jeden orgán příslušný pro zajištění souladu se směrnicí (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, mohou jmenovat jednoho zástupce za každý příslušný orgán. Bez ohledu na počet příslušných orgánů zastoupených na zasedání má každý členský stát jeden hlas. Uvedený výbor může zřizovat vnitřní pracovní skupiny pro konkrétní aspekty své práce, jejichž úkolem je vypracování návrhů rozhodnutí uvedeného výboru. Těchto skupin se mohou účastnit zaměstnanci ze všech příslušných orgánů zastoupených v uvedeném výboru a z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

9.   Orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohou písemně předložit připomínky k jakémukoli návrhu rozhodnutí výboru uvedeného v odstavci 7 tohoto článku. Rada orgánů dohledu tyto připomínky řádně zváží, než přijme konečné rozhodnutí. Pokud je návrh rozhodnutí založen na pravomocích svěřených orgánu pro bankovnictví podle článků 9b, 17 nebo 19, nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se:

a)

finančních institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, nebo

b)

účastníků finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled,

může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí pouze po dohodě s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) v případě písmene a), nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) v případě písmene b). Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) oznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů ode dne předložení návrhu rozhodnutí výborem uvedeným v odstavci 7. Pokud tyto orgány neoznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů, ani nepožádají o řádně odůvodněné prodloužení lhůty pro oznámení takového stanoviska, předpokládá se, že došlo k dohodě.

Článek 9b

Žádost o šetření v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim

1.   V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu podle směrnice (EU) 2015/849 může orgán pro bankovnictví, pokud má náznaky závažného porušení práva, požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii), aby: a) vyšetřil možné porušení práva Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice nebo toto právo Unie členským státům výslovně dává možnosti volby, také porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, hospodářským subjektem finančního sektoru a b) v souvislosti s tímto porušením zvážil uložení sankcí tomuto hospodářskému subjektu. V případě potřeby orgán pro bankovnictví také může požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii) , aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla bránit probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným příslušným orgánem, kterému je žádost určena.

2.   Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 1 obdrží, příslušný orgán vyhoví a co nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů, informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.

3.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán do deseti pracovních dnů neinformuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl ustanovení odstavce 2 tohoto článku, použije se článek 17 tohoto nařízení.

Článek 9c

Oznámení o neuplatnění postupu

1.   Orgán pro bankovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

a)

orgán pro bankovnictví se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;

b)

jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;

c)

neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro bankovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobným popis problémů, které podle něj vyvstaly.

V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro bankovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro bankovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení, jak je stanoveno v článku 16.

Orgán pro bankovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.

3.   Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro bankovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.

4.   Pokud se orgán pro bankovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, neprodleně zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro bankovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.

(*19)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).“"

8)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.“;

iii)

čtvrtý pododstavec se zrušuje;

iv)

pátý a šestý pododstavec se nahrazují tímto:

„Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud orgán pro bankovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

c)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“;

9)

V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

10)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo je hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Pokud orgán pro bankovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

b)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“;

11)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro bankovnictví obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem finančním institucím a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jedné či více finančním institucím.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.

2.   Orgán pro bankovnictví v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro bankovnictví v příslušných případech rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37. Pokud orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace nevede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví, svůj postup odůvodní.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Obecné pokyny a doporučení nesmí jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro bankovnictví nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.“

12)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 16a

Stanoviska

1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.   Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/EU, jež podle uvedeného článku vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k danému posouzení. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedeném článku.

4.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro bankovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16b

Otázky a odpovědi

1.   Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro bankovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před položením otázky orgánu pro bankovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro bankovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce.

2.   Odpovědi orgánu pro bankovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.

3.   Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro bankovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.

4.   Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.

5.   Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro bankovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro bankovnictví zveřejní.“

13)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro bankovnictví na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a v příslušných případech provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro bankovnictví před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.“;

c)

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim, na hospodářské subjekty finančního sektoru, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci nebo jinému hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V případě, že v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu nejsou příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, kterým příslušnému orgánu uloží, aby vyhověl formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené. Jestliže příslušný orgán tomuto rozhodnutí nevyhoví, může orgán pro bankovnictví přijmout rovněž rozhodnutí podle prvního pododstavce. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Ochrana oznamujících osob

1.   Orgán pro bankovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.

2.   Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou v příslušných případech chráněny před odvetnými opatřeními v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (*20).

3.   Orgán pro bankovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro bankovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

(*20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“"

15)

V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.“

16)

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)

na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)

v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro bankovnictví může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.

V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

a)

pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

daná lhůta uplynula; nebo

ii)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;

b)

pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii)

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b.   Předseda posoudí, zda má orgán pro bankovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3a v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro bankovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Orgán pro bankovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a nezajistí tak, aby finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boje proti nim, hospodářský subjekt finančního sektoru plnily požadavky, které jsou pro ně přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci nebo tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce i v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.“

17)

Článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.“;

b)

v odst. 2 třetím pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a v příslušných případech vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby provedly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Orgán pro bankovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro bankovnictví může vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.“

18)

Článek 22 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Obecná ustanovení týkající se systémového rizika“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 jednotný přístup k identifikaci a měření systémové významnosti, zahrnující dle potřeby ukazatele kvantitativní a kvalitativní povahy .“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů.

Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.

Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.“

19)

V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které finanční instituce představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“

20)

V čl. 27 odst. 2 se zrušuje třetí pododstavec;

21)

Článek 29 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;

ab)

zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;“;

iii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.“;

iv)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„f)

zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Orgán pro bankovnictví rovněž vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Jak příručka Unie pro výkon dohledu, tak příručka Unie pro řešení krizí stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro bankovnictví povede v příslušných případech otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede případně rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takové konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Je-li to vhodné, požádá rovněž o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.“

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 29a

Strategické priority Unie v oblasti dohledu

Orgán pro bankovnictví stanoví alespoň každé tři roky do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů, které mají být prováděny v následujícím roce, projedná a učiní závěry. Orgán pro bankovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat mimo jiné obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti.

Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro bankovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších vnitrostátních prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.“

23)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.   Orgán pro bankovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.

2.   Pro účely tohoto článku zřídí orgán pro bankovnictví ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro bankovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení , které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí.

3.   Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a)

přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;

b)

účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c)

uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;

d)

účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

4.   Orgán pro bankovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.

5.   Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.

6.   Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro bankovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.

7.   Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro bankovnictví zveřejní odůvodněná hlavní zjištění srovnávacího hodnocení a následné zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro bankovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro bankovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro bankovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou.

8.   Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro bankovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“

24)

Článek 31 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.“;

b)

druhý pododstavec se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:“;

ii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

přijímá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých relevantními příslušnými orgány;“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ea)

přijímá vhodná opatření ke koordinaci opatření přijatých relevantními příslušnými orgány s cílem usnadnit subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh;“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro bankovnictví s případnou pomocí výboru pro ochranu spotřebitele a finanční inovace sbližování dohledu, čímž usnadňuje subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro bankovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.“

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Výměna informací o způsobilosti a korektnosti

Orgán pro bankovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.“

26)

Článek 32 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Posuzování tržního vývoje, včetně zátěžového testování“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro bankovnictví do svého posouzení zahrne analýzu trhů, na nichž finanční instituce působí, a posouzení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.“;

c)

odstavec 2 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:“;

ii)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

společné metodiky pro posuzování účinku hospodářských scénářů na finanční pozici určité finanční instituce, přičemž zohlední mimo jiné rizika vyplývající z nepříznivého environmentálního vývoje;“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)

společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuty do posuzování v rámci celé Unie;“;

iv)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou finanční instituci;

d)

společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování a“ ;

v)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„e)

společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu finančních institucí.“;

vi)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely tohoto odstavce spolupracuje orgán pro bankovnictví s ESRB.“;

d)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3.   Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s přehledem ukazatelů rizik uvedeným v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.“;

e)

odstavec 3b se nahrazuje tímto:

„3b.   Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány od finančních institucí vyžadovaly, aby informace, jež musí poskytovat podle odstavce 3a, předložily k nezávislému auditu.“

27)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti

1.   Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro bankovnictví správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie.

2.   Orgán pro bankovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

3.   Se zvláštním zřetelem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro bankovnictví v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj v oblasti regulace a dohledu a případně řešení krizí, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené.

Orgán pro bankovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro bankovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svých monitorovacích činností všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu.

Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu či případně řešení krizí, nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi.

4.   Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku spolupracuje orgán pro bankovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)

mechanismech, které by orgánu pro bankovnictví umožnily získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)

postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro bankovnictví informuje Komisi, pokud relevantní orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.

5.   V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.   Orgán pro bankovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.“

28)

Článek 34 se zrušuje.

29)

Článek 36 se mění takto:

a)

odstavec 3 se zrušuje;

b)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Jakmile orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná toto varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i případná následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o tom rovněž informuje Radu.

5.   Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v příslušných případech pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.

Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu.“;

c)

odstavec 6 se zrušuje.

30)

Článek 37 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:

a)

13 členů rovnoměrně zastupujících finanční instituce působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny;

b)

13 členů zastupujících zaměstnance finančních institucí působících v Unii, spotřebitele, uživatele bankovních služeb a představitele malých a středních podniků a

c)

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

3.   Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti odvětví bankovnictví, zeměpisnou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví jsou vybíráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví si zvolí ze svých členů předsedu. Funkční období předsedy je dva roky.

Evropský parlament může předsedu skupiny subjektů působících v bankovnictví vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.“;

c)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupinu subjektů působících v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (*21) (dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

(*21)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.“;"

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Skupina subjektů působících v bankovnictví radí orgánu pro bankovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16, 29, 30 a 32.

Nemohou-li se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví shodnout na radě, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatnou radu.

Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společné rady k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 o společných postojích a společných aktech.“;

e)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Orgán pro bankovnictví zveřejní rady skupiny subjektů působících v bankovnictví, samostatné rady svých členů a výsledky svých konzultací, jakož i informace o tom, jak byly rady a výsledky konzultací zohledněny.“

31)

Článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Rozhodovací postupy

1.   Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.

2.   Orgán pro bankovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3.   Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází.

4.   Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5.   Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6.   Rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“

32)

Článek 40 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

předseda;“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.   Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vymáhání pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení ve zmíněném písmenu rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, dohodnou se tyto orgány na společném zástupci.“

33)

Články 41 a 42 se nahrazují tímto:

„Článek 41

Vnitřní výbory

1.   Rada orgánů dohledu může z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu.

2.   Pro účely článku 17, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.   Pro účely článku 19, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

4.   Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

5.   Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19, kromě záležitostí týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce.

6.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.

Článek 42

Nezávislost rady orgánů dohledu

1.   Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

2.   Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

3.   Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.

4.   Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.“

34)

Článek 43 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro bankovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II. Na návrh příslušného vnitřního výboru, odborné skupiny, předsedy nebo správní rady přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro bankovnictví a poskytuje rady podle kapitoly II.“;

b)

odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli. Výkonného ředitele může odvolat z funkce v souladu s čl. 51 odst. 5.“

35)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro bankovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“

36)

Článek 44 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rozhodnutí rady orgánů dohledu se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 tohoto nařízení a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení a kapitoly VI tohoto nařízení, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných opatřeních, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež nejsou zúčastněnými členskými státy (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

Předseda nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.

Pokud jde o složení odborných skupin podle čl. 41 odst. 2, 3 a 4 a členů výboru pro srovnávací hodnocení podle čl. 30 odst. 2, rada orgánů dohledu při projednávání návrhů svého předsedy usiluje o dosažení shody. Jestliže se nepodaří jí dosáhnout, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů s hlasovacím právem, která zahrnuje prostou většinu členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Pokud jde o rozhodnutí podle článku 30, hlasuje rada orgánů dohledu o navržených rozhodnutích písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, návrh rozhodnutí projedná a rozhodne o něm rada orgánů dohledu postupem podle odstavce 1 tohoto článku.

3b.   Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, hlasuje rada orgánů dohledu o navrženém rozhodnutí písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států nebo prostá většina členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, projedná návrh rozhodnutí rada orgánů dohledu a tento návrh může být přijat prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Ode dne, kdy se počet členů s hlasovacím právem zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od prvního pododstavce navržené rozhodnutí přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje alespoň jeden hlas členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.“;

c)

odstavce 4 a 4a se nahrazují tímto:

„4.   Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nevztahuje na výkonného ředitele a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.

4a.   Předseda orgánu pro bankovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro bankovnictví, usiluje rada orgánů dohledu orgánu pro bankovnictví při rozhodování o dosažení shody.“

37)

Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Složení

1.   Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad.

S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.

2.   Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Členy správní rady musí být alespoň dva představitelé nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.

3.   Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.   Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.“

38)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 45a

Rozhodování

1.   Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem.

2.   Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.

3.   Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Článek 45b

Koordinační skupiny

1.   Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu.

2.   Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro bankovnictví.

3.   Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin.

4.   Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro bankovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.“

39)

Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost správní rady

Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.“

40)

Článek 47 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Správní rada může přezkoumat veškeré záležitosti s výjimkou úkolů stanovených v článcích 9a, 9b, 30, jakož i článcích 17 a 19 v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, vydat k nim stanovisko a předložit návrhy.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.“;

c)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5, přičemž náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.“

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„9.   Členové správní rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“

41)

Článek 48 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda odpovídá za přípravu činnosti rady orgánů dohledu, včetně stanovení pořadu jednání, který má rada orgánů dohledu přijmout, svolávání zasedání a předkládání jednotlivých bodů k rozhodnutí, a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu.

Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání správní rady, který má správní rada přijmout, a předsedá zasedáním správní rady.

Předseda může správní radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřeného výběrového řízení, jež respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Rada orgánů dohledu s pomocí Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů na funkci předsedy. Na základě tohoto užšího seznamu přijme Rada rozhodnutí o jmenování předsedy poté, co jej potvrdí Evropský parlament.

Pokud již předseda nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.

Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.“;

c)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci vykonává úkoly předsedy místopředseda.

Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.“;

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Předseda může být odvolán z funkce pouze ze závažných důvodů. V takovém případě jej může odvolat pouze Evropský parlament na základě rozhodnutí Rady, jež bylo přijato po konzultaci s radou orgánů dohledu.“

42)

Článek 49 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Nezávislost předsedy“;

b)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“

43)

Článek 49a se nahrazuje tímto:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“

44)

Článek 50 se zrušuje.

45)

Článek 54 se mění takto:

a)

odstavec 2 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„2.   Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň zohledňuje odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:“;

ii)

první odrážka se nahrazuje tímto:

„—

finanční konglomeráty, a vyžaduje-li to právo Unie, obezřetnostní konsolidaci,“

iii)

pátá a šestá odrážka se nahrazují tímto:

„—

kybernetickou bezpečnost,

výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ostatními evropskými orgány dohledu,“;

iv)

doplňují se nové odrážky, které znějí:

„—

retailové finanční služby a otázky ochrany vkladatelů, spotřebitelů a investorů,

radu výboru zřízeného podle čl. 1 odst. 6.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Společný výbor může pomáhat Komisi při posuzování podmínek a technických specifikací a postupů pro zajištění bezpečného a účinného propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů podle zprávy uvedené v čl. 32a odst. 5 směrnice (EU) 2015/849, jakož i v účinném propojení vnitrostátních registrů podle uvedené směrnice.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci stálého sekretariátu. Orgán pro bankovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.“

46)

Článek 55 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Předseda orgánu pro bankovnictví pravidelně informuje radu orgánů dohledu o postojích přijatých na zasedáních společného výboru.“

47)

Články 56 a 57 se nahrazují tímto:

„Článek 56

Společné postoje a společné akty

V rámci svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro bankovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné.

Článek 57

Podvýbory

1.   Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2.   Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu.

3.   Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru.

4.   Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

5.   Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.“

48)

Článek 58 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Odvolací senát se skládá ze šesti členů a šesti náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi práva Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů či institucí Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro bankovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v bankovnictví. Členové a náhradníci musí být státními příslušníky členského státu a musí znát důkladně alespoň dva úřední jazyky Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti, včetně přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro bankovnictví.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro bankovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním učinili prohlášení a zodpověděli veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním, kdykoli jsou o to požádáni, učinili prohlášení a odpověděli na veškeré otázky, které jim položí poslanci Evropského parlamentu, kromě prohlášení, otázek nebo odpovědí týkajících se jednotlivých případů, o nichž odvolací senát rozhodl nebo které dosud nebyly vyřízeny.“

49)

V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“

50)

V článku 60 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“

51)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 60a

Překročení pravomoci orgánem pro bankovnictví

Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro bankovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.“

52)

V článku 62 se odstavec 1 mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„1.   Příjmy orgánu pro bankovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*22) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:

(*22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“"

b)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„d)

dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e)

dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem pro bankovnictví, pokud o ně konkrétně požádal jeden nebo více příslušných orgánů.“

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů uvedené v prvním pododstavci písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro bankovnictví. U dobrovolných příspěvků představujících náhradu nákladů vynaložených na úkoly, které příslušný orgán přenesl na orgán pro bankovnictví, se má za to, že nezávislost orgánu pro bankovnictví nezpochybňují.“

53)

Články 63, 64 a 65 se nahrazují tímto:

„Článek 63

Sestavování rozpočtu

1.   Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu.

2.   Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

3.   Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.

4.   Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví.

6.   Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

7.   Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

8.   Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro bankovnictví.

2.   Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro bankovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do jeho pravomoci.

3.   Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4.   Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6.   Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7.   Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.   Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi.

9.   Výkonný ředitel v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10.   Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

11.   Orgán pro bankovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.

Článek 65

Finanční předpisy

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/715 (*23), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

(*23)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).“"

54)

V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*24).

(*24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“"

55)

Článek 70 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.“;

b)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Správní rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel správní radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro bankovnictví a jsou přítomni na zasedání správní rady a rady orgánů dohledu.“;

d)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro bankovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.   Orgán pro bankovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (*25).

(*25)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).“"

56)

Článek 71 se nahrazuje tímto:

„Článek 71

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*26) při plnění jeho povinností.

(*26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“"

57)

V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“

58)

V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.“

59)

Článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76

Vztah k Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu

Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (dále jen „CEBS“). Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a schválen CEBS a Komisí.“

60)

Článek 81 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„1.   Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:“;

ii)

v písmeni a) se návětí a bod i) nahrazují tímto:

„a)

efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány:

i)

nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;“;

iii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„g)

fungování společného výboru;

h)

překážky pro obezřetnostní konsolidaci podle článku 8 nebo dopady na ni;“

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provede komplexní posouzení uplatňování článku 9c.

2b.   Komise po konzultaci se všemi relevantními příslušnými orgány a zúčastněnými subjekty provede v rámci vypracování obecné zprávy podle odstavce 1 tohoto článku komplexní posouzení plnění, fungování a účinnosti konkrétních úkolů souvisejících s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim a svěřených orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2, čl. 8 odst. 1 písm. l) a článků 9a, 9b, 17 a 19 tohoto nařízení. V rámci svého posouzení Komise provede analýzu vzájemného působení mezi těmito úkoly a úkoly, které byly svěřeny Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), jakož i právní použitelnosti pravomocí orgánu pro bankovnictví v rozsahu, v němž mu umožňují jednat na základě vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby. Kromě toho Komise na základě komplexní analýzy nákladů a přínosů, jakož i v návaznosti na cíl zajištění jednotnosti, účinnosti a efektivity důkladně prověří možnost, že se zvláštními úkoly v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim pověří některá stávající nebo nová agentura Unie.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 1094/2010

Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES s výjimkou hlavy IV uvedené směrnice, směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (*27), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*28) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na pojišťovny, zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a na zprostředkovatele pojištění, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro pojišťovnictví.

Orgán pro pojišťovnictví přispívá k činnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (*29) v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*30) a nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro pojišťovnictví rozhodne o tom, zda uzavře dohodu podle čl. 9a odst. 9 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.   Orgán pro pojišťovnictví vykonává činnosti v oblasti činností pojišťoven, zajišťoven, finančních konglomerátů, institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a zprostředkovatelů pojištění ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a jednotného uplatňování uvedených aktů.

(*27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19)."

(*28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37)."

(*29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12)."

(*30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;"

b)

odstavec 6 se mění takto:

i)

první pododstavec se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„6.   Cílem orgánu pro pojišťovnictví je chránit veřejný zájem přispíváním ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:“;

písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e)

zajištění toho, aby riskování spojené s pojištěním, zajištěním a činnostmi v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění bylo vhodně upraveno a podléhalo řádnému dohledu;

f)

posílení ochrany zákazníků a spotřebitelů;“

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g)

posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu.“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem přispívá orgán pro pojišťovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi .“;

iii)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů jedná orgán pro pojišťovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v relevantních případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro pojišťovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.“;

iv)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Obsah a forma činností a opatření orgánu pro pojišťovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanovení povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro pojišťovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro pojišťovnictví vliv.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7.   Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro pojišťovnictví výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro pojišťovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a od orgánu pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

c)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.“

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů

1.   Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.

2.   V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro pojišťovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.

3.   Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

4.   Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro pojišťovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5.   Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro pojišťovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.

6.   Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7.   Orgán pro pojišťovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.

8.   Na žádost vede předseda o těchto případech důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.

9.   Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro pojišťovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“

4)

V čl. 4 bodě 2 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi;“

5)

V článku 7 se doplňuje tento pododstavec:

„Umístění sídla orgánu pro pojišťovnictví nemá dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro pojišťovnictví, s agenturami Unie.“

6)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;“;

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“;

iv)

písmena e) až h) se nahrazují tímto:

„e)

organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f)

sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění, zejména domácností a malých a středních podniků, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;

g)

provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;

h)

v relevantních případech posilovat ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;“;

v)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ia)

přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“;

vi)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ka)

zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat. “;

vii)

písmeno l) se zrušuje;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Při plnění svých úkolů v souladu s tímto nařízením orgán pro pojišťovnictví:

a)

plně využívá svěřené pravomoci;

b)

s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí; a

c)

bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání, jako jsou družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny, a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.“;

c)

odstavec 2 se mění takto:

i)

vkládají se nová písmen, která znějí:

„ca)

vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a;“;

„da)

vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“;

ii)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;“;

iii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„ga)

předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;

gb)

jednat v souladu s článkem 9a;“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Orgán pro pojišťovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti v souladu s tímto nařízením.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.“

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v jednotlivých členských státech;“;

ii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, vytvářející společnému porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab)

vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům a investorům;“;

iii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„e)

přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům;

f)

případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.“;

c)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Orgán pro pojišťovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele, dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro pojišťovnictví poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro pojišťovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*31) s cílem zamezit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro pojišťovnictví může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.

5.   Orgán pro pojišťovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro pojišťovnictví v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro pojišťovnictví na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.

Členský stát může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro pojišťovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro pojišťovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat či omezit určité typy finančních činností nebo praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

(*31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“"

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Oznámení o neuplatnění postupu

1.   Orgán pro pojišťovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

a)

orgán pro pojišťovnictví se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;

b)

jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;

c)

neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro pojišťovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly.

V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro pojišťovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro pojišťovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení v souladu s článkem 16.

Orgán pro pojišťovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.

3.   Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro pojišťovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.

4.   Pokud se orgán pro pojišťovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, zašle bez zbytečného odkladu příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro pojišťovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní.“

9)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.“;

iii)

čtvrtý pododstavec se zrušuje;

iv)

pátý a šestý pododstavec se nahrazují tímto:

„Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej Komisi předložit ve formě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro pojišťovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

c)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

10)

V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

11)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu o tom, že návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro pojišťovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

b)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

12)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro pojišťovnictví obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem finančním institucím a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jedné či více finančním institucím.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.

2.   Orgán pro pojišťovnictví případně povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potencionálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro pojišťovnictví případně požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupinu subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou uvedeny v článku 37. Pokud orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace nevede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupinu subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, svůj postup odůvodní.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Obecné pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro pojišťovnictví nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.“

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 16a

Stanoviska

1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.   Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí spadajících do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES.

4.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro pojišťovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16b

Otázky a odpovědi

1.   Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro pojišťovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před položením otázky orgánu pro pojišťovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro pojišťovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce .

2.   Odpovědi orgánu pro pojišťovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.

3.   Orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro pojišťovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.

4.   Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.

5.   Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro pojišťovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro pojišťovnictví zveřejní.“

14)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, příslušné skupiny subjektů nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, uvede orgán pro pojišťovnictví, jak hodlá v případu postupovat a, je-li to vhodné, provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro pojišťovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro pojišťovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.“;

c)

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Ochrana oznamujících osob

1.   Orgán pro pojišťovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.

2.   Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou před odvetnými opatřeními v příslušných případech chráněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937. (*32)

3.   Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro pojišťovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

(*32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“"

16)

V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro pojišťovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.“

17)

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro pojišťovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)

na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)

v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro pojišťovnictví může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.

V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro pojišťovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

a)

pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta k dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

dotčená lhůta uplynula; nebo

ii)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;

b)

pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii)

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b.   Předseda posoudí, zda má orgán pro pojišťovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 44 odst. 4 v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro pojišťovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Orgán pro pojišťovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které jsou pro ni přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“

18)

Článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro pojišťovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a případně svolává schůzi některého kolegia orgánů dohledu.“;

ii)

ve třetím pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro pojišťovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro pojišťovnictví může vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.“

19)

Článek 22 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Obecná ustanovení týkající se systémového rizika“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 společný přístup ke zjišťování a měření systémového významu, případně včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů.

Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat dotčeným příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.

Pro tyto účely může orgán pro pojišťovnictví využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.“

20)

V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro pojišťovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které účastníci finančního trhu představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Účastníci finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“

21)

Článek 29 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;

ab)

zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;“;

iii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, různými formami družstevních a vzájemných pojišťoven a zajišťoven, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;“;

iv)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„f)

zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro pojišťovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Příručka Unie pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro pojišťovnictví v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a o nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů, je-li to vhodné. Takové konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá, je-li to vhodné, o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.“

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 29a

Strategické priority Unie v oblasti dohledu

Orgán pro pojišťovnictví stanoví alespoň každé tři roky a do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů v následujícím roce projedná a učiní závěry. Orgán pro pojišťovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti.

Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro pojišťovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.“

23)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.   Orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.

2.   Pro účely tohoto článku orgán pro pojišťovnictví zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro pojišťovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí.

3.   Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a)

přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;

b)

účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c)

uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;

d)

účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

4.   Orgán pro pojišťovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro pojišťovnictví výsledek srovnávacích hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.

5.   Pokud se orgán pro pojišťovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.

6.   Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro pojišťovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.

7.   Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro pojišťovnictví je zveřejní spolu s odůvodněnými hlavními zjištěními navazující zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro pojišťovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro pojišťovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro pojišťovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou.

8.   Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro pojišťovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“

24)

Článek 31 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro pojišťovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případech, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo v případě přeshraničního výkonu činnosti potenciálně ovlivňující ochranu pojistníků ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob v Unii.“;

b)

druhý pododstavec se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„2.   „Orgán pro pojišťovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:“;

ii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

přijímá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých relevantními příslušnými orgány;“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ea)

přijímá vhodná opatření ke koordinaci opatření přijatých relevantními příslušnými orgány s cílem usnadnit subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh;“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro pojišťovnictví s případnou pomocí výboru pro ochranu spotřebitele a finanční inovace sbližování dohledu, čímž usnadňuje subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro pojišťovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.“

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Výměna informací o způsobilosti a korektnosti

Orgán pro pojišťovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.“

26)

Článek 32 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Posuzování tržního vývoje, včetně zátěžového testování“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro pojišťovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro pojišťovnictví do svého posouzení zahrne analýzu trhů, na nichž finanční instituce působí, a posouzení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.“;

c)

odstavec 2 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro pojišťovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje: “;

ii)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

společné metodiky pro posuzování účinku hospodářských scénářů na finanční pozici finanční instituce, přičemž zohlední mimo jiné rizika vyplývající z nepříznivého environmentálního vývoje;“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„(aa)

společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuty do posuzování v rámci celé Unie,“;

iv)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d)

společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu finančních institucí.“;

v)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely tohoto odstavce spolupracuje orgán pro pojišťovnictví s ESRB.“;

d)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3.   Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro pojišťovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s ukazateli uvedenými v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.“

27)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti

1.   Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro pojišťovnictví správní dohody o spolupráci s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie.

2.   Orgán pro pojišťovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

3.   Se zvláštním zaměřením na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro pojišťovnictví a v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené.

Orgán pro pojišťovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro pojišťovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svého monitorování všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků a fungování vnitřního trhu.

Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi.

4.   Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro pojišťovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)

mechanismech, které orgánu pro pojišťovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)

postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro pojišťovnictví informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.

5.   Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro pojišťovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.   Orgán pro pojišťovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.“

28)

Článek 34 se zrušuje.

29)

Článek 36 se mění takto:

a)

odstavec 3 se zrušuje;

b)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Jakmile orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná toto varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i případná následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o tom rovněž informuje Radu.

5.   Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v případě nutnosti pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.

Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu.“;

c)

odstavec 6 se zrušuje.

30)

Článek 37 se mění takto:

a)

odstavce 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:

„2.   Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění se skládá ze 30 členů. Tyto členy tvoří:

a)

13 členů rovnoměrně zastupujících unijní pojišťovny a zajišťovny a zprostředkovatele pojištění působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny;

b)

13 členů zastupujících zaměstnance unijních pojišťoven a zajišťoven a zprostředkovatelů pojištění působících v Unii, spotřebitele, uživatele služeb pojištění a zajištění a představitele malých a středních podniků a příslušná profesní sdružení; a

c)

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

3.   Skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:

a)

13 členů rovnoměrně zastupujících instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působící v Unii;

b)

13 členů zastupujících zaměstnance, oprávněné osoby, představitele malých a středních podniků a příslušná profesní sdružení; a

c)

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

4.   Členy skupiny subjektů jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti sektoru pojišťovnictví, zajišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění, zeměpisnou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů jsou vybíráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti. “;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Členové příslušné skupiny subjektů si zvolí ze svého středu předsedu. Funkční období předsedy je dva roky.

Evropský parlament může předsedu příslušné skupiny subjektů vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.“;

c)

v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.   Orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupiny subjektů potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupin subjektů zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (*33) (dále jen »služební řád«). Skupiny subjektů mohou zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

(*33)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.“;"

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Skupiny subjektů radí orgánu pro pojišťovnictví ve všech otázkách souvisejících s jeho úkoly, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16, 29, 30 a 32.

Nemohou-li se členové skupiny subjektů shodnout na radě, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatnou radu.

Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, skupina subjektů působících v bankovnictví a skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů mohou vydávat společné rady k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 o společných postojích a společných aktech.“;

e)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Orgán pro pojišťovnictví zveřejní rady od skupin subjektů, samostatné rady svých členů a výsledky svých konzultací, jakož i informace o tom, jak byly tyto rady a výsledky konzultací zohledněny“

31)

Článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Rozhodovací postupy

1.   Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.

2.   Orgán pro pojišťovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3.   Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází.

4.   Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5.   Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6.   Rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“

32)

Článek 40 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

předseda;“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vymáhání pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení ve zmíněném písmenu rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, dohodnou se tyto orgány na společném zástupci.“

33)

Články 41 a 42 se nahrazují tímto:

„Článek 41

Vnitřní výbory

1.   Rada orgánů dohledu může ze své vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu.

2.   Pro účely článku 17 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.   Pro účely článku 19 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy rady orgánů dohledu a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

4.   Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, které přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

5.   Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce.

6.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.

Článek 42

Nezávislost rady orgánů dohledu

1.   Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

2.   Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

3.   Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.

4.   Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.“

34)

Článek 43 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II. Na základě návrhu příslušného vnitřního výboru nebo odborné skupiny, předsedy nebo správní rady přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví a poskytuje rady podle kapitoly II.“;

b)

odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Rada orgánů dohledu přijme na návrh správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli. Výkonného ředitele může odvolat z funkce v souladu s čl. 51 odst. 5“

35)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro pojišťovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“

36)

Článek 44 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rozhodnutí rady orgánů dohledu se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 tohoto nařízení a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení a kapitoly VI tohoto nařízení, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.

Předseda nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.

Pokud jde o složení odborných skupin podle čl. 41 odst. 2, 3 a 4 a členů výboru pro srovnávací hodnocení podle čl. 30 odst. 2, rada orgánů dohledu při projednávání návrhů svého předsedy usiluje o dosažení shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů s hlasovacím právem.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17, 19 a 30, hlasuje rada orgánů dohledu o navržených rozhodnutích písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, návrh rozhodnutí projedná a rozhodne o něm rada orgánů dohledu postupem podle odstavce 1 tohoto článku.

Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou výkonného ředitele, se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Předseda orgánu pro pojišťovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro pojišťovnictví, usiluje rada orgánů dohledu orgánu pro pojišťovnictví při rozhodování o dosažení shody.“

37)

Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Složení

1.   Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad.

S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.

2.   Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.

3.   Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.   Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.“

38)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 45a

Rozhodování

1.   Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem.

2.   Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.

3.   Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Článek 45b

Koordinační skupiny

1.   Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu.

2.   Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro pojišťovnictví.

3.   Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro pojišťovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin.

4.   Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.“

39)

Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost správní rady

Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.“

40)

Článek 47 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Správní rada může veškeré záležitosti, s výjimkou úkolů stanovených v článku 30, přezkoumat, vydat k nim stanovisko a předložit návrhy.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.“;

c)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5, přičemž náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

»9.   Členové správní rady zveřejňují informace o veškerých konaných schůzích a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.«

41)

Článek 48 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

»Předseda odpovídá za přípravu činnosti rady orgánů dohledu, včetně stanovení pořadu jednání, který má rada orgánů dohledu přijmout, svolávání zasedání a předkládání jednotlivých bodů k rozhodnutí, a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu.

Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání správní rady, který má správní rada přijmout, a předsedá zasedáním správní rady.

Předseda může správní radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.«;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

»2.   Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřeného výběrového řízení, jež respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Rada orgánů dohledu s pomocí Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů na funkci předsedy. Na základě tohoto užšího seznamu přijme Rada rozhodnutí o jmenování předsedy poté, co jej potvrdí Evropský parlament.

Pokud již předseda nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.

Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady«;

c)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

»Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci vykonává úkoly předsedy místopředseda.

Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.«;

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

»5.   Předseda může být odvolán z funkce pouze ze závažných důvodů. V takovém případě jej může odvolat pouze Evropský parlament na základě rozhodnutí Rady, jež bylo přijato po konzultaci s radou orgánů dohledu.«

42)

Článek 49 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

»Nezávislost předsedy«;

b)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

»Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.«

43)

Vkládá se nový článek, který zní:

»Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.«

44)

Článek 50 se zrušuje.

45)

Článek 54 se mění takto:

a)

odstavec 2 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

»2.   Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň zohledňuje odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:«;

ii)

první odrážka se nahrazuje tímto:

»—

finanční konglomeráty, a vyžaduje-li to právo Unie, obezřetnostní konsolidaci,«;

iii)

pátá odrážka se nahrazuje tímto:

»—

kybernetickou bezpečnost,«;

iv)

šestá odrážka se nahrazuje tímto:

»—

výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ostatními evropskými orgány dohledu,«;

v)

doplňují se nové odrážky, které znějí:

»—

retailové finanční služby a otázky ochrany spotřebitelů a investorů,

radu výboru zřízeného podle čl. 1 odst. 7.«;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

»2a.   Společný výbor může pomáhat Komisi při posuzování podmínek a technických specifikací a postupů pro zajištění bezpečného a účinného propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů podle zprávy uvedené v čl. 32a odst. 5 směrnice (EU) 2015/849, jakož i v účinném propojení vnitrostátních registrů podle uvedené směrnice .«;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

»3.   Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci stálého sekretariátu. Orgán pro pojišťovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.«

46)

Článek 55 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

»3.   Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.«;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

»Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.«;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

»5.   Předseda orgánu pro pojišťovnictví pravidelně informuje radu orgánů dohledu o postojích přijatých na zasedáních společného výboru.«

47)

Články 56 a 57 se nahrazují tímto:

»Článek 56

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro pojišťovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné.

Článek 57

Podvýbory

1.   Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2.   Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu.

3.   Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru.

4.   Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

5.   Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.«

48)

Článek 58 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

»1.   Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.«;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

»2.   Odvolací senát se skládá z šesti členů a šesti náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi práva Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů či institucí Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro pojišťovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a členové skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění. Členové a náhradníci musí být státními příslušníky členského státu a musí znát důkladně alespoň dva úřední jazyky Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti, včetně přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro pojišťovnictví.«;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

»3.   Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro pojišťovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním učinili prohlášení a zodpověděli veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním, kdykoli jsou o to požádáni, učinili prohlášení a odpověděli na veškeré otázky, které jim položí poslanci Evropského parlamentu, kromě prohlášení, otázek nebo odpovědí týkajících se jednotlivých případů, o nichž odvolací senát rozhodl nebo které dosud nebyly vyřízeny.«

49)

V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

»2.   Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.«

50)

V článku 60 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

»2.   Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.«

51)

Vkládá se nový článek, který zní:

»Článek 60a

Překročení pravomoci orgánem pro pojišťovnictví

Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro pojišťovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.«

52)

V článku 62 se odstavec 1 mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

“1.   Příjmy orgánu pro pojišťovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*34) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:

(*34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“;"

b)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„d)

dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e)

dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem pro pojišťovnictví, pokud o ně konkrétně požádal jeden nebo více příslušných orgánů.“;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů uvedené v prvním pododstavci písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro pojišťovnictví. U dobrovolných příspěvků představujících náhradu nákladů vynaložených na úkoly, které příslušný orgán přenesl na orgán pro pojišťovnictví, se má za to, že nezávislost orgánu pro pojišťovnictví nezpochybňují.“

53)

Články 63, 64 a 65 se nahrazují tímto:

„Článek 63

Sestavování rozpočtu

1.   Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro pojišťovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu.

2.   Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

3.   Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.

4.   Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro pojišťovnictví.

6.   Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

7.   Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

8.   Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

2.   Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro pojišťovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora.

3.   Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4.   Do 31. března následujícího roku rovněž zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6.   Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7.   Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.   Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi.

9.   Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10.   Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

11.   Orgán pro pojišťovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.

Článek 65

Finanční předpisy

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (*35), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

(*35)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).“"

54)

V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*36).

(*36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“"

55)

Článek 70 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro pojišťovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.“;

b)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro pojišťovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Správní rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel správní radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro pojišťovnictví a jsou přítomni na zasedání správní rady a rady orgánů dohledu.“;

d)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro pojišťovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.   Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (*37).

(*37)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).“"

56)

Článek 71 se nahrazuje tímto:

„Článek 71

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*38) při plnění jeho povinností.

(*38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“"

57)

V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“

58)

V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.“

59)

Článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76

Vztah k Evropskému výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním

Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „CEIOPS“). Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEIOPS. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a bude schválen CEIOPS a Komisí.“

60)

Článek 81 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„1.   Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro pojišťovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:“;

ii)

v písmeni a) se návětí a bod i) nahrazují tímto:

„a)

efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány:

i)

nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;“;

iii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g)

fungování společného výboru.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provede komplexní posouzení uplatňování článku 9a.“

Článek 3

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Orgán pro cenné papíry a trhy jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2009/65/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (*39), nařízení (ES) č. 1060/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*40) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (*41) a relevantních částí směrnice 2002/87/ES a směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy.

Orgán pro cenné papíry a trhy přispívá k činnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (*42) v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*43) a nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne o tom, zda uzavře dohodu v souladu s čl. 9a odst. 9 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.   Orgán pro cenné papíry a trhy vykonává činnosti v oblasti činností účastníků finančního trhu ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů. Orgán pro cenné papíry a trhy rovněž přijme vhodná opatření v souvislosti s nabídkami převzetí, zúčtování a vypořádání a otázkami derivátů.

(*39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1)."

(*40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349)."

(*41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12)."

(*42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12)."

(*43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;"

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie svěřující orgánu pro cenné papíry a trhy funkce povolování nebo dohledu a odpovídající pravomoci.“;

c)

odstavec 5 se mění takto:

i)

první pododstavec se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„5.   Cílem orgánu pro cenné papíry a trhy je chránit veřejný zájem přispíváním ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:“;

písmena e) a f) nahrazují tímto:

„e)

zajištění toho, aby investice a jiná rizika byly vhodně upraveny a podléhaly náležitému dohledu;

f)

posílení ochrany zákazníků a investorů;“;

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g)

posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu.“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem přispívá orgán pro cenné papíry a trhy k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi .“;

iii)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů jedná orgán pro cenné papíry a trhy nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v relevantních případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro cenné papíry a trhy je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.“;

iv)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Obsah a forma činností a opatření orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanovení povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností účastníka finančního trhu, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro cenné papíry a trhy vliv.“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro cenné papíry a trhy výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro cenné papíry a trhy je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků finančních služeb.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským parlamentem, Radou a Komisí.“;

c)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.“

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů

1.   Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.

2.   V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro cenné papíry a trhy plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.

3.   Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

4.   Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro cenné papíry a trhy. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5.   Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro cenné papíry a trhy, a to nejpozději 15 dní před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.

6.   Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7.   Orgán pro cenné papíry a trhy odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.

8.   Na požádání vede předseda o těchto případech důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.

9.   Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro cenné papíry a trhy na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“

4)

V čl. 4 bodě 3 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice podniky poskytujícími investiční služby a subjekty kolektivního investování obchodujícími se svými podíly nebo akciemi;“

5)

V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Umístění sídla orgánu pro cenné papíry a trhy nemá dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro cenné papíry a trhy, s agenturami Unie.“

6)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;“;

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii, která stanoví osvědčené postupy a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost účastníků finančního trhu a trhů;“;

iii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad účastníky finančního trhu a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“;

iv)

písmena e) až h) se nahrazují tímto:

„e)

organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f)

sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;

g)

provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;

h)

v relevantních případech posilovat ochranu spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;“;

v)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ia)

přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“;

vi)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„(ka)

zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat.“;

vii)

písmeno l) se zrušuje;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení orgán pro cenné papíry a trhy:

a)

plně využívá svěřené pravomoci;

b)

s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti účastníků finančního trhu plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost účastníků finančního trhu; a

c)

bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.“;

c)

odstavec 2 se mění takto:

i)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„ca)

vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a;“;

„da)

vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“;

ii)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;“;

iii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„ga)

předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;

gb)

jednat v souladu s článkem 9a;“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Orgán pro cenné papíry a trhy při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti zpracovaných v souladu s tímto nařízením.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultací použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.“

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v členských státech;“;

ii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování vytvářející společné porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab)

vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům a investorům;“

iii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„e)

přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům;

f)

případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.“;

c)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Orgán pro cenné papíry a trhy zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele a dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro cenné papíry a trhy poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*44) s cílem zamezit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro cenné papíry a trhy může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.

5.   Orgán pro cenné papíry a trhy může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro cenné papíry a trhy v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro cenné papíry a trhy na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.

Členský stát může orgán pro cenné papíry a trhy požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro cenné papíry a trhy může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat či omezit určité typy finančních činností nebo praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

(*44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“"

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Oznámení o neuplatnění postupu

1.   Orgán pro cenné papíry a trhy přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

a)

orgán pro cenné papíry a trhy se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;

b)

jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;

c)

neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro cenné papíry a trhy příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly.

V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro cenné papíry a trhy Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro cenné papíry a trhy co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení v souladu s článkem 16.

Orgán pro cenné papíry a trhy postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.

3.   Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro cenné papíry a trhy stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.

4.   Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, bez zbytečného odkladu zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro cenné papíry a trhy může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní.“

9)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro cenné papíry a trhy pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro cenné papíry a trhy rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37.“;

iii)

čtvrtý pododstavec se zrušuje;

iv)

pátý a šestý pododstavec se nahrazují tímto:

„Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro cenné papíry a trhy s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro cenné papíry a trhy může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej Komisi předložit ve formě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro cenné papíry a trhy včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

c)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

10)

V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

11)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro cenné papíry a trhy pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro cenné papíry a trhy rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu o tom, že návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh normy zpět orgánu pro cenné papíry a trhy s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro cenné papíry a trhy může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro cenné papíry a trhy včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

b)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

12)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro cenné papíry a trhy obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem účastníkům finančního trhu a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jednomu či více účastníkům finančního trhu.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.

2.   Orgán pro cenné papíry a trhy povede v příslušných případech otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro cenné papíry a trhy případně požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace neprovede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, svůj postup odůvodní.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Obecné pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro cenné papíry a trhy nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro cenné papíry a trhy informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.“

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 16a

Stanoviska

1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro cenné papíry a trhy předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.   Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro cenné papíry a trhy na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. e) směrnice 2014/65/EU. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2014/65/EU.

4.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro cenné papíry a trhy poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16b

Otázky a odpovědi

1.   Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro cenné papíry a trhy otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Účastníci finančního trhu před položením otázky orgánu pro cenné papíry a trhy zváží, zda by se s otázkou neměli obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro cenné papíry a trhy může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce .

2.   Odpovědi orgánu pro cenné papíry a trhy na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.

3.   Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro cenné papíry a trhy může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.

4.   Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.

5.   Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi. Odpovědi Komise orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní.“

14)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro cenné papíry a trhy na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a, je-li to vhodné, provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro cenné papíry a trhy poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.“;

c)

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro cenné papíry a trhy v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na účastníky finančního trhu, přijmout individuální rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhu musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Ochrana oznamujících osob

1.   Orgán pro cenné papíry a trhy zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.

2.   Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou před odvetnými opatřeními v příslušných případech chráněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937. (*45)

3.   Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro cenné papíry a trhy, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

(*45)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“"

16)

V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a investorů, může orgán pro cenné papíry a trhy přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby účastníci finančního trhu a příslušné orgány plnili požadavky stanovené těmito legislativními akty.“

17)

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro cenné papíry a trhy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)

na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)

v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro cenné papíry a trhy může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.

V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro cenné papíry a trhy z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

a)

pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta k dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

dotčená lhůta uplynula; nebo

ii)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;

b)

pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i)

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii)

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b.   Předseda posoudí, zda má orgán pro cenné papíry a trhy jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro cenné papíry a trhy z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí postupem uvedeným v čl. 44 odst. 4 v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro cenné papíry a trhy jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Orgán pro cenné papíry a trhy oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které jsou pro něj přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout individuální rozhodnutí určené tomuto účastníkovi finančního trhu, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“

18)

článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro cenné papíry a trhy společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro cenné papíry a trhy mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro cenné papíry a trhy má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohli představovat účastníci finančního trhu uvedení v článku 23, a případně svolává schůzi některého kolegia.“;

ii)

třetí pododstavec písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost účastníků finančního trhu, zejména systémové riziko představované účastníky finančního trhu podle článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika představovaného klíčovými účastníky finančního trhu v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro cenné papíry a trhy, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Orgán pro cenné papíry a trhy může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro cenné papíry a trhy může vydávat obecné pokyny a doporučení v souladu s článkem 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.“

19)

Článek 22 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Obecná ustanovení týkající se systémového rizika“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro cenné papíry a trhy provádět šetření u určitého typu finanční činnosti nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků a investorů.

Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.

Pro tyto účely může orgán pro cenné papíry a trhy využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.“

20)

V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které účastníci finančního trhu představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Účastníci finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“

21)

V čl. 27 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

22)

Článek 29 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;

ab)

zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;“;

iii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.“;

iv)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„f)

zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu;“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro cenné papíry a trhy může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů, včetně změn v důsledku technologických inovací, účastníků finančního trhu a trhů. Příručka Unie pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro cenné papíry a trhy v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede případně rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Je-li to vhodné, požádá rovněž o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů.“