(EU) 2019/1996Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1996 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 682/2007 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00, pocházejících z Thajska (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 3,1 % a 12,9 %.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 954/2008 (3) pozměnilo nařízení (ES) č. 682/2007, pokud jde o celní sazbu stanovenou pro jednu společnost a pro „všechny ostatní společnosti“. Pozměněné celní sazby se pohybují v rozpětí od 3,1 % do 14,3 %. Rozhodnutím Komise 2007/424/ES (4) byl od cla osvobozen dovoz dvou thajských vyvážejících výrobců, jejichž závazky Komise přijala.

(3)

Prostřednictví nařízení (ES) č. 847/2009 (5) Rada usoudila, že cenové závazky s pevně stanovenými minimálními dovozními cenami již nejsou vhodné pro vyrovnání škodlivých účinků dumpingu. Přijaté závazky byly zrušeny a nabídky závazků deseti jiných thajských vyvážejících výrobců byly zamítnuty.

(4)

Nařízením (EU) č. 875/2013 (6) Rada opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(5)

Nařízením (EU) č. 307/2014 (7) změnila Rada po částečném prozatímním přezkumu antidumpingové clo stanovené nařízením (EU) č. 875/2013 pro společnost River Kwai International Food Industry Co., Ltd.

(6)

V návaznosti na rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 14. prosince 2017 a 28. března 2019, ve věcech T-460/14 a C-144/18 P, Komise dne 29. srpna 2019 znovu otevřela (8) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska, které vedlo k přijetí nařízení (EU) č. 307/2014. Toto šetření bylo znovu zahájeno pouze v rozsahu, v němž se týká společnosti River Kwai International Food Industry Co Ltd., a obnovilo se v okamžiku, kdy k nesrovnalosti došlo.

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(8)

Žádost o přezkum podalo dne 13. června 2018 Evropské sdružení zpracovatelů kukuřice cukrové (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux) (dále jen „AETMD“ nebo „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících více než 50 % celkové výroby připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové v Unii.

(9)

Žádost o přezkum vycházela z předpokladu, že dumping a újma pro výrobní odvětví Unie pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbydou platnosti.

(10)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království (dále jen „Thajsko“ nebo „dotčená země“) do Unie. Dne 12. září 2018 oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(11)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2017 do 30. června 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2015 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé výrobce v Thajsku, thajské orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se šetření zúčastnili.

(13)

Zúčastněné strany měly rovněž příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii.

(16)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala na základě největšího objemu výroby v roce 2017 vzorek tří výrobců v Unii a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily.

(17)

V návaznosti na obdržené připomínky nahradila Komise jednu společnost z prozatímního vzorku dalším největším výrobcem v Unii. Tato společnost prokázala, že nemá k dispozici potřebné zdroje pro spolupráci při tomto přezkumu. Na výrobce v Unii vybrané do konečného vzorku připadalo více než 60 % celkového odhadovaného objemu výroby v Unii. Komise neobdržela žádné jiné připomínky a dospěla k názoru, že tento vzorek je pro toto výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Požadované informace poskytl pouze jeden dovozce, který není ve spojení.

(19)

Výběr vzorku dovozců tedy nebyl nutný.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Thajsku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala misi Thajského království při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři výrobci v dotčené zemi. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Všichni tři výrobci vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie během období přezkumného šetření, a proto jsou vyvážejícími výrobci. Představují přibližně 80 % veškerého thajského vývozu do Unie.

(22)

Kopie dotazníků byly v době zahájení řízení k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod. Komise zaslala dopisy třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozci, který není ve spojení, a třem vyvážejícím výrobcům, kteří poskytli požadované informace, a vyzvala je, aby vyplnili dotazník, který je pro ně určen.

(23)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii a od tří spolupracujících výrobců v dotčené zemi.

(24)

Od dovozce, který není ve spojení, nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník.

(25)

Komise si opatřila a se spolupracujícími stranami ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, totiž kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, v současnosti kódu KN ex 2001 90 30 (kód TARIC 2001903010), a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódu KN ex 2005 80 00 (kód TARIC 2005800010) (dále jen „kukuřice cukrová“), pocházející z Thajska (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(27)

Šetření prokázalo, že i přes rozdíly v konzervování vykazují všechny různé druhy výrobku, který je předmětem přezkumu, stejné základní biologické a chemické vlastnosti a jsou používány ke stejnému účelu.

(28)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní biologické a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(29)

Proto se uvedené výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Během období přezkumného šetření dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové z Thajska pokračoval, i když na nižších úrovních než v období šetření původního šetření (tj. od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005). Podle Eurostatu představoval dovoz kukuřice cukrové z Thajska v období přezkumného šetření přibližně 3,9 % trhu Unie, v porovnání s 12,7 % podílem na trhu během původního šetření a 6 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření činil dovoz z Thajska v období přezkumného šetření 13 643 tun. Tomu předcházelo snížení dovozu z 41 973 tun v původním šetření na 21 856 tun během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(31)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představoval u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie.

(32)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem domácího prodeje reprezentativní pouze jednoho vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu.

(33)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(34)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného tímto spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(35)

Komise poté stanovila typy výrobku, pro které byl domácí prodej reprezentativní, a typy výrobku, pro které domácí prodej neexistoval nebo nebyl reprezentativní.

(36)

U typů výrobku, u nichž byl domácí prodej reprezentativní, Komise dále stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(37)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(38)

V uvedeném případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(39)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(40)

Analýza domácího prodeje typů výrobku s reprezentativním domácím prodejem ukázala, že vážená průměrná prodejní cena byla nižší než jednotkové výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážená průměrná cena pouze u ziskových prodejních transakcí.

(41)

V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(42)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

(43)

Výrobní náklady byly v případě potřeby upraveny.

(44)

U zbývajících dvou vyvážejících výrobců, kteří vůbec neprodávali obdobný výrobek pro domácí spotřebu, musela být běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(45)

Běžná hodnota byla stanovena součtem výrobních nákladů u každého typu výrobku vyváženého do Evropské unie a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk.

(46)

U jednoho ze dvou vyvážejících výrobců, kteří neprodávali obdobný výrobek pro domácí spotřebu v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení, byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk založeny na skutečné částce, která se vztahuje na výrobu a prodej stejné obecné kategorie výrobků pro dotčeného vyvážejícího výrobce na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(47)

U druhého vyvážejícího výrobce, který neprodával obdobný výrobek ani stejnou obecnou kategorii výrobků pro domácí spotřebu v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny jako průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku stejné obecné kategorie výrobků vypočtený pro ostatní dva spolupracující vyvážející výrobce. Tato metodika zajišťuje, že takto stanovená částka zisku nepřesáhne zisk běžně realizovaný jinými vývozci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu, jak vyžaduje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(48)

Všichni spolupracující vyvážející výrobci během období přezkumného šetření vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(49)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(50)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(51)

Ve vhodných a řádně odůvodněných případech byly provedeny úpravy vývozní ceny o rozdíly v nákladech na dopravu, nákladech na manipulaci a nakládku, nákladech na úvěr, bankovních poplatcích a provizích.

(52)

Úpravy vývozní ceny směrem dolů se pohybovaly v rozmezí od 1 % do 2 % v případě nákladů na dopravu, od 0,5 % do 1,5 % u nákladů na manipulaci a nakládku, od 0 % do 0,5 % u úvěrových nákladů, od 0 % do 0,5 % u bankovních poplatků a od 0,5 % do 1,5 % v případě provizí.

(53)

Dva vyvážející výrobci požadovali záporný příspěvek (pozitivní úprava) na vývozní cenu za údajné vyrovnávací platby v rámci „jiných faktorů“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Vyvážející výrobci tvrdili, že tuto kompenzaci cla obdrží od thajské vlády, pokud se dotčený výrobek, který je předmětem přezkumu, prodává na vývoz, a to i na trh Unie.

(54)

Vyvážející výrobci mohli prokázat, že je jim vyplacena částka rovnající se méně než 0,5 % hodnoty faktury. Vyvážející výrobci však neprokázali žádnou souvislost mezi obdrženou kompenzací cla a dovozními poplatky uhrazenými za veškeré materiály začleněné do výrobku, který je předmětem přezkumu. Proto byla žádost o negativní příspěvek podle čl. 2 odst. 10 písm. k) zamítnuta.

(55)

Úpravy běžné hodnoty směrem dolů se pohybovaly v rozmezí od 1 % do 2 % u nákladů na dopravu a od 0,5 % do 1 % u úvěrových nákladů.

(56)

Jeden vyvážející výrobce požadoval úpravu běžné hodnoty z důvodu rozdílů v úvěrových nákladech na domácí prodej vypočtených pomocí krátkodobé úrokové sazby u komerčních půjček poskytnutých komerční bankou v Thajsku. Komise uvedla, že požadovaná sazba byla maximální teoretickou sazbou, která vznikla a byla použitelná v den před zahájením období přezkumného šetření. Byla značně vyšší než skutečná úroková sazba splatná na základě srovnatelné smlouvy o krátkodobé půjčce, která byla nalezena ve finančních výkazech platných v období přezkumného šetření. Komise proto upravila uvedený příspěvek tak, aby byl založen na skutečně použité úrokové sazbě pro srovnatelné transakce.

(57)

Dva vyvážející výrobci požadovali použití sníženého ziskového rozpětí, pokud by Komise konstruovala běžnou hodnotu, aby se zohlednila skutečnost, že značkové prodeje (vlastní značka) na domácím trhu nesou vyšší ziskové rozpětí než neznačkové prodeje (tj. ne pod vlastní značkou, obvykle pod značkou zákazníka) na trhu Unie.

(58)

V souladu s původním šetřením Komise tato tvrzení přijala v použitelném rozsahu a provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Podrobnosti byly sděleny dotčeným společnostem.

(59)

U spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(60)

Po poskytnutí konečných informací jeden vyvážející výrobce komentoval výpočet dumpingového rozpětí a poukázal na možnou administrativní chybu. Komise s přihlédnutím k uvedeným připomínkám výpočet zrevidovala tak, aby administrativní chybu opravila, a stanovila pro uvedeného spolupracujícího vyvážejícího výrobce revidované dumpingové rozpětí. Komise zjistila, že uvedený vyvážející výrobce během období přezkumného šetření dumping neprováděl.

(61)

Po poskytnutí dalších konečných informací, s ohledem na opravu administrativní chyby, jiný spolupracující vyvážející výrobce předložil připomínky s ohledem na dopad revidovaného výpočtu na jeho vlastní dumpingové rozpětí. Uvedené připomínky byly předloženy pozdě, čtyři dny po uplynutí lhůty k předkládání připomínek, přičemž nebylo poskytnuto žádné nedůvěrné znění podání. Komise proto nemohla připomínky oficiálně zvážit. Komise každopádně shledala, že připomínky by neměly žádný dopad na dříve zveřejněné dumpingové rozpětí uvedeného vyvážejícího výrobce.

(62)

Vzdor opravě administrativní chyby v případě jednoho vyvážejícího výrobce zůstávají závěry Komise ve věci dumpingu v případě země jako celku nezměněny. Je tomu tak proto, že bylo zjištěno, že ostatní dva spolupracující vyvážející výrobci, kteří tvořili přes 90 % celkového dovozu dotčeného produktu do Unie od spolupracujících vyvážejících výrobců, prováděli v období přezkumného šetření dumping na významné úrovni.

(63)

Celostátní dumpingové rozpětí vycházející z váženého průměrného dumpingového rozpětí všech tří spolupracujících výrobců, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, bylo nad úrovní de minimis (4,3 %). Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(64)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Thajsku a vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii.

(65)

Informace, které má Komise k dispozici ohledně výroby a volné kapacity, sestávají z údajů poskytnutých třemi spolupracujícími thajskými vyvážejícími výrobci, z údajů předložených žadatelem v žádosti o přezkum a dalších informací předložených žadatelem v průběhu řízení.

(66)

Jeden z thajských výrobců, společnost RKI, stanovil údaje o výrobě a kapacitě zvlášť pro „polotovary“ a „konečné výrobky“. Jediný rozdíl mezi těmito kategoriemi zboží spočíval v tom, že „konečné výrobky“ měly označení umístěné na plechovkách, zatímco „polotovary“ nepoužívaly žádné označení. Komise považovala kapacitu týkající se „polotovarů“ za nejvhodnější údaj pro výrobek, který je předmětem přezkumu, jelikož kapacita týkající se konečných výrobků byla vypočtena na základě stávající doby provozu stroje na označování, která by mohla být zvýšena.

(67)

Kromě toho Komise na základě informací získaných během inspekcí dospěla k názoru, že procentní podíl výnosu použitý při výpočtu výrobní kapacity polotovarů byl v případě společnosti RKI příliš nízký, a revidovala jej směrem nahoru.

(68)

V důsledku toho Komise odhadla volnou kapacitu dostupnou pro tři spolupracující vyvážející výrobce na přibližně 70 000 tun výrobku, který je předmětem přezkumu, za období přezkumného šetření. Jelikož tři spolupracující výrobci představovali přibližně 45 % celkové odhadované výrobní kapacity všech thajských výrobců uvedených v žádosti o přezkum (300 000 tun), Komise extrapolací odhadla celkovou volnou kapacitu všech thajských výrobců na přibližně 150 000 tun. To představuje více než 40 % celkové spotřeby Unie za období přezkumného šetření a asi 11násobek celkového thajského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie v období přezkumného šetření.

(69)

Kromě toho důkazy předložené žadatelem ukázaly, že objem kukuřice cukrové k dispozici ke zpracování v roce 2018 měl být o 12,5 % až 25 % vyšší než v roce 2017 (11). Jeden nespolupracující thajský výrobce kukuřice cukrové, společnost Sunbon-Public Company Limited, navíc v roce 2018 investoval 170,6 milionu THB (cca 4,5 milionu EUR) do strojů a zařízení s cílem zvýšit výrobní kapacitu a posílit efektivitu výroby (12).

(70)

Komise proto dospěla k závěru, že thajští výrobci kukuřice cukrové mají rozsáhlé dostupné volné kapacity pro zvýšení vývozu na trh Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(71)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě, že by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti, zvážila atraktivitu trhu Unie, pokud jde o ceny. Vzhledem k tomu, že spolupracující thajští vyvážející výrobci prodávali na trhu Unie více než 85 % výrobků v podobě velkých plechovek s klasickým otevíráním a přibližně 42 % thajského vývozu do třetích zemí představovaly také velké plechovky s klasickým otevíráním, zaměřovala se analýza na tyto typy výrobků.

(72)

Srovnání tohoto prodeje na základě ceny ze závodu ukázalo, že ceny na trhu Unie byly přibližně o 20 % vyšší než ceny stejného typu výrobku pro třetí země. Vzhledem k výrazně vyšším cenám na trhu Unie je zřejmé, že pro thajské vyvážející výrobce je tento trh i nadále atraktivní. Toto zjištění je reprezentativní pro všechny thajské vývozce, neboť, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, spolupracující výrobci představovali během období přezkumného šetření přibližně 80 % veškerého thajského vývozu do Unie.

(73)

Komise rovněž uvedla, že vyvážející thajští výrobci, kteří při šetření nespolupracovali, se v průměru střetávali s vyššími antidumpingovými cly než společnosti, které při šetření spolupracovaly. Je proto větší pravděpodobnost, že by tyto společnosti zvýšily vývoz na trh Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(74)

Významný objem vývozu a podíl na trhu připadající na Thajsko během období původního šetření (41 973 tun, 12,7 %) a pokračující vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Thajska na trh Unie během období přezkumného šetření (13 643 tun, 3,9 %) umožňují Komisi dospět k závěru, že pro výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v Thajsku je trh Unie atraktivní.

(75)

Po poskytnutí konečných informací thajská vláda argumentovala, že objem vývozu z Thajska ve srovnání s obdobím původního šetření výrazně poklesl (-67 %). Rovněž argumentovala, že vzhledem ke skutečnosti, že během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu zvýšil o 1 %, zatímco thajský vývoz do Unie zůstal stabilní na úrovni 3,9 %, není pokračování dumpingu pravděpodobné.

(76)

Thajská vláda ale nezpochybňuje, že výrobek, který je předmětem přezkumu, byl do Unie převážně prodáván za dumpingové ceny, ani že vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pokračoval ve značném množství vzdor platným opatřením. Komise proto trvá na svém zjištění o pravděpodobnosti pokračování dumpingu.

(77)

Thajská vláda dále tvrdila, aniž by toto tvrzení doložila, že úprava thajské výrobní kapacity a následně volné výrobní kapacity, o které je řeč v 66. až 70. bodě odůvodnění, byla neoprávněná. Thajský vyvážející výrobce, jehož výrobní kapacita byla upravena, úpravu nezpochybnil. Uvedené tvrzení se proto zamítá.

(78)

Thajská vláda dále argumentovala, že vzhledem k tomu, že objem thajského vývozu představoval pouze 0,9 % celkové volné kapacity spolupracujících thajských vyvážejících výrobců, není již trh Unie údajně pro thajské vyvážející výrobce atraktivní.

(79)

Objem thajského vývozu činil ale ve skutečnosti 9 % (13) celkové thajské volné výrobní kapacity. To potvrzuje, že thajští vyvážející výrobci nadále vzdor platným opatřením vyvážejí do Unie značné objemy a mají značné volné kapacity ke zvýšení svého vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(80)

Pokud by tedy stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti, dovoz z Thajska do Unie by se pravděpodobně významně zvýšil a byl by realizován za dumpingové ceny.

(81)

V důsledku uvedených skutečností a zejména vzhledem k dumpingovému rozpětí stanovenému v období přezkumného šetření, významné volné kapacitě dostupné v Thajsku a atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a že dumpingový vývoz by vstupoval na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je přetrvání dumpingu pravděpodobné.

(82)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období přibližně 20 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(83)

Na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření stanovena na zhruba 376 000 tun. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění výše, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(84)

Komise stanovila spotřebu v Unii jako součet objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového dovozu do Unie získaného z databáze Comext (Eurostat).

(85)

Během posuzovaného období spotřeba v Unii mírně vzrostla o 2 %.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(86)

Objem dovozu z Thajska do Unie stanovila Komise na základě údajů z databáze Comext (Eurostat) a podíl tohoto dovozu na trhu stanovila srovnáním objemu dovozu se spotřebou Unie, jak je uvedeno v tabulce 1.

(87)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Thajska do Unie vzrostl o 3 %, z 13 307 tun v roce 2015 na přibližně 13 643 tun v období přezkumného šetření, a to po 12 % poklesu v roce 2016.

Tabulka 2

Objem dovozu do Unie z Thajska (v tunách)

(88)

Odpovídající podíl thajských vývozců na trhu Unie se vyvíjel podobně jako objem dovozu a v období přezkumného šetření činil 3,9 %.

Tabulka 3

Tržní podíl dovozu z Thajska (v %)

(89)

Ceny dovážených výrobků stanovila Komise na základě údaje z databáze Comext (Eurostat).

(90)

Průměrné ceny dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Thajska se v posuzovaném období snížily o 15 %.

Tabulka 4

Průměrná dovozní cena z Thajska (v EUR/t)

(91)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(92)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil -0,7 % až 4,25 %. Přibližně 79 % objemu dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v Thajsku představovalo cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(93)

Dovoz kukuřice cukrové z jiných třetích zemí než z Thajska pocházel zejména ze Spojených států amerických a Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(94)

Podíl dovozů ze třetích zemí na trhu se za posuzované období snížil z 2,2 % na 1,2 %. Individuální podíl na trhu v případě dvou největších vyvážejících zemí kromě Thajska zůstal pod úrovní 1 %.

Tabulka 5

Podíl dovozu na trhu

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(96)

Tento trh je mezi jiným charakterizován existencí dvou prodejních kanálů, tj. prodeje pod vlastní obchodní značkou výrobce a prodeje pod značkou maloobchodníka. Prodej prostřednictvím prvního kanálu má – na rozdíl od druhého kanálu – zpravidla za následek vyšší prodejní náklady, zejména na odbyt a reklamu, a žádá si také vyšší prodejní ceny.

(97)

Šetřením bylo prokázáno, že veškerý konkurující dovoz od thajských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku spadal do druhého prodejního kanálu, tj. prodeje pod značkou maloobchodníka. Při rozboru újmy bylo proto považováno za náležité rozlišovat – kde to bylo relevantní – mezi prodejem výrobního odvětví Unie pod jeho vlastní značkou a pod značkou maloobchodníka, protože dumpingový dovoz konkuruje obdobným výrobkům výrobního odvětví Unie prodávaným pod značkou maloobchodníka. Toto rozlišení se uplatnilo zejména při stanovování objemů prodeje, prodejních cen a ziskovosti. Pro úplnost jsou však v tabulkách 9, 13 a 16 uvedeny a analyzovány také úhrnné údaje (včetně vlastní značky i značky maloobchodníka). Během období přezkumného šetření představoval prodej výrobního odvětví Unie pod značkou maloobchodníka zhruba 67 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie a zhruba 57 % jeho hodnoty prodeje.

(98)

Vzhledem k tomu, že kukuřice cukrová se v Unii zpracovává pouze v letních měsících, řada ukazatelů újmy je pro rok 2017 i období přezkumného šetření (1. července 2017 až 30. června 2018) téměř shodná. To platí především pro výrobu a výrobní kapacitu.

(99)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(100)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(101)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(102)

Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(103)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(104)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(105)

Z úrovně kolem 359 000 tun v roce 2015 vzrostla v průběhu posuzovaného období výroba výrobního odvětví Unie o 5 %.

Tabulka 6

Výroba v Unii

(106)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní.

Tabulka 7

Výrobní kapacita v Unii

(107)

Využití kapacity sledovalo stejný trend jako výroba, během posuzovaného období se zvýšilo o 5 % na 81 %.

Tabulka 8

Využití výrobní kapacity v Unii

(108)

Prodej vlastních výrobků výrobního odvětví Unie určených k prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie pod značkou maloobchodníka vzrostl během období přezkumného šetření o 3 %.

Tabulka 9

Objem prodeje v Unii

(109)

Celkový prodej (pod vlastní značkou a značkou maloobchodníka) výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, sledoval stejný trend jako prodej pod značkou maloobchodníka, tj. vzrostl během posuzovaného období o 3 %.

(110)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu v roce 2015 činil 94 % a v období přezkumného šetření vzrostl o jeden procentní bod na 95 %.

Tabulka 10

Podíl na trhu Unie

(111)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii mírně zvýšila o 2 %, avšak výrobnímu odvětví Unie se prostřednictvím vyššího prodeje podařilo zvýšit svůj podíl na trhu o 1 %.

(112)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie nejprve mezi lety 2015 a 2017 klesla o 11 % a poté v období přezkumného šetření vzrostla o 6 procentních bodů. Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku („FTE“) ve výrobním odvětví Unie klesla za posuzované období celkově o 5 %, tedy ze zhruba 2 200 na zhruba 2 100 osob.

Tabulka 11

Zaměstnanost

(113)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na FTE za rok z počáteční úrovně 163 tun na FTE nejprve mezi lety 2015 a 2017 vzrostla o 17 % a následně v období přezkumného šetření klesla o 7 procentních bodů. Celkově vzrostla produktivita o 10 % na 180 tun na FTE ročně. To odráží větší využívání pokročilých strojů na úkor manuální práce.

Tabulka 12

Výroba v Unii

(114)

Šetření prokázalo pokračování dumpingu a velikost celostátních rozpětí dumpingu, jak se ukazuje v 63. bodě odůvodnění, je nad úrovní de minimis.

(115)

Současně úroveň dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření, byť relativně omezená, zůstala významná (3,9 %).

(116)

Ze zkoumaných makro- a mikroukazatelů vyplývá, že ačkoli antidumpingová opatření částečně splnila svůj zamýšlený cíl spočívající v odstranění újmy způsobené výrobcům v Unii, je výrobní odvětví stále vystaveno tlaku v důsledku nízkých cen účtovaných thajskými vyvážejícími výrobci.

(117)

Výkon segmentu výrobků pod značkou maloobchodníka, kterému přímo konkuruje thajský dovoz, je z hlediska ziskovosti opravdu slabý. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie v tomto tržním segmentu se v průběhu posuzovaného období snížily o 8 %, přičemž však výrobní náklady se během stejného období o zhruba 1 % zvýšily. Výrobní odvětví Unie zjevně není schopno získat svoje náklady zpět, výsledkem čehož jsou výrazné ztráty. To má vzhledem k významu značky maloobchodníka v obchodování výrobního odvětví Unie s kukuřicí cukrovou (okolo 67 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie a přibližně 57 % hodnoty prodeje) tíživý dopad na celkovou ziskovost. Proto nebylo možné zjistit skutečné zotavení z dřívějšího dumpingu v segmentu maloobchodníků a má se za to, že výrobní odvětví Unie je i nadále zranitelné.

(118)

Jednotkové ceny pro prodej výrobků pod značkou maloobchodníka výrobním odvětvím Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období snížily o 8 % na úroveň 1 114 EUR za tunu.

(119)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie pro vlastní i maloobchodní značky odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesly během posuzovaného období o 4 % na úroveň 1 311 EUR za tunu.

Tabulka 13

Jednotková cena na trhu Unie

(120)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance zvýšily o 8 % kvůli 2 % nárůstu celkových nákladů práce a 5 % snížení zaměstnanosti v přepočtu na FTE ve stejném období.

Tabulka 14

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(121)

Úroveň konečného stavu zásob výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období klesala. V letech 2016 a 2017 se snížila o 6 % a v období přezkumného šetření o 59 %. Dlužno ale poznamenat, že vysoká úroveň zásob na konci každého kalendářního roku souvisí se skutečností, že sklizeň i konzervování končí každý rok zpravidla v září. Zásoby se proto doplňují pouze během sklizně v létě a následně se v průběhu celého roku spotřebovávají, proto je třeba úroveň zásob v období přezkumného šetření posoudit zvlášť.

Tabulka 15

Zásoby

(122)

Během posuzovaného období se ziskovost prodeje výrobků výrobního odvětví Unie pod značkou maloobchodníka, vyjádřená jako procento čistého prodeje, propadla z 5,2 % zisku v roce 2015 do 0,7 % ztráty v období přezkumného šetření.

(123)

Klesla také ziskovost prodeje výrobků výrobního odvětví Unie pod vlastní značkou i pod značkou maloobchodníka, a to z 10 % v roce 2015 na 6,7 % v období přezkumného šetření. Pokles je tedy méně prudký než u prodeje pouze pod značkou maloobchodníka. Pokles ziskovosti lze vysvětlit tím, že prodejní ceny klesly během posuzovaného období o 4 %, zatímco výrobní náklady (převážně nezpracovaná kukuřice cukrová a plechovky) se během stejného období zvýšily o 1 %. Výrobní odvětví Unie zjevně není schopno přenést zvýšené výrobní náklady na odběratele.

(124)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk (u výrobků pod vlastní značkou i značkou maloobchodníka) v procentech z čisté účetní hodnoty investic, sledovala víceméně trend ziskovosti. Klesla ze 49 % v roce 2015 na 31,7 % v období přezkumného šetření, což znamená, že se během posuzovaného období propadla o 35 %.

(125)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti činil v roce 2015 přibližně 17 milionů EUR. Během období přezkumného šetření se zvýšil na přibližně 24 milionů EUR (tj. o 42 %). Žádný z výrobců zařazených do vzorku v Unii neuvedl, že měl s navyšováním kapitálu obtíže.

Tabulka 16

Ziskovost a návratnost investic

Tabulka 17

Peněžní toky

(126)

Roční investice výrobního odvětví Unie do výroby obdobného výrobku se během posuzovaného období stabilně zvyšovaly z přibližně 4 milionů EUR v roce 2015 na přibližně 8 milionů EUR v období přezkumného šetření, tj. zvýšily se o 85 %. Investice se uskutečnily s cílem obnovit stávající zařízení a zvýšit produktivitu.

Tabulka 18

Investice

(127)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření vykázala řada ukazatelů negativní vývoj. Návratnost investic klesla stejně jako ziskovost prodeje, zaměstnanost se snížila o 5 %. Dovoz z Thajska se zvýšil s klesající průměrnou cenou. Výsledkem extrémně dobrých výnosů z pěstování plodin v roce 2014 byla vysoká úroveň zásob v roce 2015. Během téhož období výrobní odvětví Unie ještě více negativně ovlivňoval dumpingový dovoz z Thajska. Výrobní odvětví Unie v reakci na tuto situaci snížilo v roce 2016 ceny a výrobu a vyprodávalo zásoby, což negativně ovlivnilo ziskovost odvětví. Výrobní odvětví Unie mohlo zvýšit výrobu až v roce 2017, ale ziskovost dosáhla nejnižší úroveň, neboť výroba a prodej byly o jeden kalendářní rok zpožděné.

(128)

Segment prodeje kukuřice cukrové z výrobního odvětví Unie pod značkou maloobchodníka zaznamenával po většinu posuzovaného období ztrátu. Výrobní odvětví prodej pod značkou maloobchodníka potřebuje, protože tvoří více než polovinu prodeje. Vzhledem k významu prodeje pod značkou maloobchodníka v celkové hodnotě prodeje se celková ziskovost snížila z 10 % na 6,7 %.

(129)

Některé ukazatele zaznamenaly pozitivní vývoj. Využití kapacity se zvýšilo o 81 %. Výrazně se rovněž zvýšily peněžní toky a investice. Objem prodeje výrobního odvětví Unie pod značkou maloobchodníka, který přímo konkuruje thajskému dovozu, se zvýšil o 3 %. Celkový prodej obou segmentů společně vzrostl o stejný procentní podíl. Je však třeba poznamenat, že thajský dovoz zabránil výrobnímu odvětví Unie přenést zvýšení nákladů na odběratele, a výrobní odvětví Unie proto nebylo s to dosáhnout uspokojivé úrovně ziskovosti, aby si zachovalo podstatný podíl na trhu, na němž soutěží pouze výrobní odvětví Unie a thajský dovoz, jelikož dovoz z jiných třetích zemí je rozptýlený a zanedbatelný.

(130)

Tyto dva segmenty (prodej pod značkou maloobchodníka a pod vlastní značkou) představují odlišnou situaci výrobního odvětví Unie. Na jedné straně platí, že výrobní odvětví Unie v segmentu prodeje pod vlastní značkou nečelí přímé konkurenci. Vlastníci značek mají velkou sílu a trh je konsolidovaný. Na druhé straně, v segmentu prodeje pod značkou maloobchodníka určují cenu maloobchodníci. Z důvodu konkurence vzhledem k thajskému dovozu jsou ceny neustále pod tlakem. V důsledku toho je pro výrobce v Unii obtížnější přenést zvýšení výrobních nákladů (zejména na kukuřici cukrovou a plechovky) na maloobchodníky z důvodu tlaku na ceny v důsledku thajského dovozu.

(131)

Zdá se, že výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit svůj tržní podíl preferováním objemu před cenou. Nelze však pominout skutečnost, že po většinu posuzovaného období a u větší části obchodování s kukuřicí cukrovou (pod značkou maloobchodníků) bylo výrobní odvětví Unie ztrátové.

(132)

Po poskytnutí konečných informací thajská vláda a dva vyvážející výrobci argumentovali, že existuje potenciální hrozba v podobě zvýšených objemů dovozu kukuřice cukrové z Číny za dovozní ceny nižší než v případě thajského dovozu.

(133)

I když čínský dovoz probíhá za nižší průměrnou cenu, dovozní objemy během období přezkumného šetření byly zanedbatelné (0,4 % podílu na trhu), a proto tento dovoz nebyl brán v úvahu při posouzení újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(134)

Thajská vláda a dva vyvážející výrobci dále argumentovali, že nedostatečná výkonnost výrobního odvětví Unie byla způsobena specifickými povětrnostními podmínkami, které se v Evropě projevily v roce 2018. Dva vyvážející vývozci odkázali na novinový článek (14) o sklizni kukuřice v roce 2018. Komise za prvé poznamenává, že sklizeň kukuřice cukrové v roce 2018 nemá vliv na výsledky výrobního odvětví Unie během posuzovaného období (které končí v červnu 2018), jelikož prodej do června 2018 vychází ze sklizně předcházejícího roku. Za druhé není článek relevantní, neboť kukuřice je oproti kukuřici cukrové odlišná rostlina, která se nepoužívá k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu,

(135)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že při posouzení újmy by se měly zvláště brát v úvahu velké plechovky prodávané v segmentu prodeje pod značkou maloobchodníka, kde měli thajští vyvážející výrobci 20 % až 30 % podíl na trhu a kde výrobní odvětví Unie utrpělo nízkou ziskovost a újmu.

(136)

Jak se uvádí v 96. bodě odůvodnění, trh s kukuřicí cukrovou se vyznačuje dvěma prodejními kanály, prodejem pod značkou maloobchodníka a pod vlastní značkou. V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení a stejně jako při původním šetření, které vedlo k uložení cla, vycházelo posouzení z celkové výkonnosti výrobního odvětví Unie (vlastní značka + značka maloobchodníka), jakož i, v případě řady ukazatelů újmy (ziskovost, objem prodeje a prodejní ceny), ze značky maloobchodníka. Neexistují žádné změněné okolnosti, které by ospravedlňovaly odlišnou metodiku. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(137)

Obrázek újmy výrobního odvětví Unie není jednoznačný. Antidumpingová cla splnila částečně svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z Thajska. Ve výsledku je však postavení výrobního odvětví Unie stále zranitelné a nestabilní, zejména s ohledem na nízkou ziskovost.

(138)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření utrpělo určitou újmu, kterou ale nebylo možné považovat za podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(139)

Komise v 138. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Thajska, kdyby opatření pozbyla platnosti. Na základě výše popsaných trendů se jeví, že antidumpingová opatření částečně splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii. Jak ale dokazuje negativní vývoj řady ukazatelů újmy, výrobní odvětví Unie se stále nachází v ohrozitelném a nestabilním postavení.

(140)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčené zemi, atraktivitu trhu Unie a dopad dovozu z dotčené země na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(141)

Jak je uvedeno výše v 68. až 70. bodě odůvodnění, thajští výrobci disponují významnou volnou kapacitou, díky které mohou velmi rychle navýšit vývoz. Volná zpracovatelská kapacita Thajska se navíc odhaduje zhruba na 150 000 tun, což je přibližně 10násobek thajského vývozu do Unie.

(142)

Vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu v Unii ve srovnání s trhy třetích zemí, jak je popsáno v 72. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že kdyby bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pominula, byla by významná množství, v současnosti vyvážená do těchto třetích zemí, přesměrována na trh v Unii.

(143)

Na základě toho je pravděpodobné, že pokud by opatření v platnosti nezůstala, thajští výrobci by pravděpodobně výrazně zvýšili svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to za dumpingové ceny, které by vyvíjely silnější tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(144)

V souvislosti s pravděpodobným dodáním velkého množství cenově se podbízejícího thajského dovozu by bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit svou výrobu nebo ceny. I nízké podbízení má významný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, jak ukazuje analýza značky maloobchodníka v 122. a 123. bodě odůvodnění.

(145)

Vzhledem ke zranitelnosti výrobního odvětví Unie by snížení objemů výroby nebo prodejních cen způsobila velmi rychlé zhoršení ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti.

(146)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že v případě, že by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení újmy.

(147)

Dva vyvážející výrobci vznesli připomínku, že neexistuje pravděpodobnost obnovení podstatné újmy, neboť Komise pro to nepředložila dostatečné faktické důkazy, zejména proto, že trh Unie není hlavní a upřednostňovaný trh pro výrobek, který je předmětem přezkumu, a stávající hospodářské ukazatele dokládají pozitivní vývoj. Tuto připomínku vznesla rovněž thajská vláda.

(148)

Důkaz o pravděpodobnosti obnovení újmy je podrobně rozveden v 139. až 145. bodě odůvodnění, kde Komise provedla prospektivní posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy. Taková analýza nevychází výlučně ze stávající situace, pokud jde o hlavní a upřednostňovaný trh pro výrobek, který je předmětem přezkumu, a výkonnost výrobního odvětví Unie, ale zvažuje pravděpodobnou situaci na trhu Unie v případě, že by antidumpingová opatření byla zrušena. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(149)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při posouzení zájmu Unie byly vzaty v úvahu zájmy všech zúčastněných stran. V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dostaly všechny tyto strany příležitost předložit svá stanoviska.

(150)

Jak je uvedeno v 139. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se stále nachází v ohrozitelném a zranitelném postavení. Úlevu v podobě pokračování opatření by využilo ke zvýšení prodejních cen (zvláště výrobků pod značkou maloobchodníka), aby kompenzovalo zvýšené výrobní náklady. Výrobní odvětví Unie by si tak mohlo vylepšit finanční situaci.

(151)

V předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že maloobchodníci by nebyli nepřiměřeně zasaženi, a to ani v případě, že by opatření byla prodloužena.

(152)

V tomto šetření Komise nenalezla žádné důkazy, které by naznačovaly, že se to od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti změnilo. Žádný maloobchodník při šetření nespolupracoval, ani netvrdil, že tento závěr již neplatí. Komise proto dospěla k závěru, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci maloobchodníků a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv.

(153)

Pokud jde o spotřebitele, průměrná útrata jedné domácnosti za kukuřici cukrovou je velmi omezená. Protože současná opatření jsou mírná, účinek pokračování opatření by byl pro spotřebitele nejspíš zanedbatelný.

(154)

Lze proto považovat za nepravděpodobné, že by navrhovaná opatření podstatně ovlivnila situaci maloobchodníků a spotřebitelů v Unii.

(155)

Spotřeba v Unii zůstala stabilní na úrovni přibližně 365 000 tun. Kapacita výrobního odvětví Unie během posuzovaného období soustavně převyšovala poptávku v EU a v období přezkumného šetření dosahovala přibližně 466 000 tun. Zdá se, že výrobní odvětví Unie má v případě zvýšené poptávky volnou kapacitu pro zvýšení své výroby. Část poptávky může uspokojit také dovoz z jiných třetích zemí, především ze Spojených států amerických a Číny. Antidumpingová opatření totiž nemají za cíl zastavit dovoz z Thajska do Unie. Poněvadž antidumpingové clo je nízké, lze očekávat, že dovoz z Thajska bude i nadále představovat jistý podíl na trhu v Unii.

(156)

Vzhledem k výše uvedenému nelze dojít k závěru, že by zachování antidumpingových opatření mohlo případně vést k nedostatečnému zásobení trhu v Unii nebo k omezení hospodářské soutěže na trhu v Unii.

(157)

Komise proto dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, proti zachování stávajících opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(158)

Na základě závěrů Komise o pokračování dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska měla být zachována.

(159)

Všechny zainteresované strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(160)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (15), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být zaplacena úroková sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(161)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,