(EU) 2019/1842Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti

Publikováno: Úř. věst. L 282, 4.11.2019, s. 20-24 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 31. října 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. listopadu 2019 Nabývá účinnosti: 24. listopadu 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1842

ze dne 31. října 2019,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 10a odst. 21 této směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2003/87/ES zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným. V článku 10a této směrnice je stanoveno přechodné přidělování bezplatných povolenek.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 (2) stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice 2003/87/ES pro čtvrté obchodovací období od roku 2021 do roku 2030.

(3)

V souladu s čl. 10a odst. 20 směrnice 2003/87/ES se má symetricky upravit přidělování bezplatných povolenek zařízením, jejichž provozní operace posuzované na základě klouzavého průměru za dva roky se zvýšily nebo poklesly o více než 15 % ve srovnání s historickými úrovněmi činnosti. Aby bylo možné upravit přidělování povolenek na emise v důsledku změn činnosti, je vzhledem k tomu, že zařízení jsou v souladu s článkem 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 rozdělena na dílčí zařízení, vhodné tyto změny porovnat s historickými úrovněmi činnosti na úrovni dílčích zařízení.

(4)

Pro úpravy při přidělování bezplatných povolenek je nezbytné shromáždit vysoce kvalitní a nezávisle ověřené údaje. Měl by být zajištěn soulad, pokud jde o přesnost a kvalitu údajů, jež byly monitorovány a oznámeny pro účely stanovení množství přidělovaných bezplatných povolenek. Proto by měla být stanovena zvláštní pravidla pro vykazování úrovní činnosti na úrovni dílčích zařízení, přičemž je třeba zohlednit příslušná ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. Údaje shromážděné od provozovatelů v souladu s těmito pravidly by měly odrážet skutečný provoz dílčích zařízení.

(5)

Provozovatelé by měli požadované údaje předkládat každoročně. Údaje by měly být monitorovány v souladu s požadavky na monitorování podle článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.

(6)

Aby se zajistil soulad mezi ověřováním ročních zpráv o emisích podle článku 15 směrnice 2003/87/ES a údaji o úrovni činnosti a aby se využilo synergií, je vhodné použít právní rámec stanovený opatřeními v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2067 (3).

(7)

Aby se předešlo manipulaci se systémem úprav přidělování nebo jeho zneužívání, zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži a zajistilo se účinné, nediskriminační a jednotné provádění změn v přidělování, měla by se další opatření při úpravách přidělování bezplatných povolenek dílčím zařízením uplatňovat v okamžiku, kdy se úroveň činnosti zvýší nebo sníží o více než 15 % ve srovnání s historickou úrovní činnosti. Průměrná úroveň činnosti by měla být definována jako aritmetický průměr dvou ročních úrovní činnosti ve dvou celých kalendářních letech provozu. První rok výpočtu průměrné úrovně činnosti by měl být prvním rokem každého období přidělování. Pokud srovnání historické úrovně činnosti a průměrné úrovně činnosti představuje rozdíl větší než 15 %, měl by být příděl bezplatných povolenek upraven o přesný procentní podíl, o který se změnila úroveň činnosti. Dojde-li k následné změně úrovně činnosti v rámci téhož 5 % intervalu nad rámec 15 %, pak by příděl měl zůstat beze změny. Pokud následná změna překročí 5 % interval, do nějž spadala předchozí úprava (např. 20–25 %, 25–30 % atd.), měla by úprava v takovém případě rovněž odpovídat přesné procentuální změně v průměrné úrovni činnosti.

(8)

Aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, měly by být úpravy zvažovány, kdykoli by změny v úrovni činnosti dílčího zařízení vedly k tomu, že by byl příděl bezplatných povolenek u dílčího zařízení upraven o 100 nebo více povolenek.

(9)

Aby se předešlo manipulaci se systémem nebo jeho zneužívání a aby se zajistilo účinné, nediskriminační a jednotné provádění změn v přidělování povolenek, mělo by se s novými účastníky na trhu a s novými dílčími zařízeními zacházet stejným způsobem.

(10)

Ustanovení čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87/ES vyžaduje, aby se přechodná harmonizovaná opatření pro přidělování bezplatných povolenek na emise uskutečňovala způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám. Aby byla při definování dalších opatření pro úpravy přidělování bezplatných povolenek dílčím zařízením, jejichž provoz se zvýšil nebo snížil o více 15 % ve srovnání s historickými úrovněmi činnosti, zachována motivace ke snížení emisí, měly by být zváženy rovněž jiné změny v provozu dílčích zařízení, než jsou změny úrovní činnosti. K nim by mělo patřit zlepšení energetické účinnosti, změny v dodávkách tepla, vzájemná zaměnitelnost paliva a elektřiny, výroba chemických látek vysoké hodnoty, změny ve výrobě monomeru vinylchloridu, jakož i využívání energie z odpadních plynů. Aby se tato motivace ke snížení emisí maximalizovala, je vhodné zvážit tyto změny na úrovni dílčích zařízení.

(11)

Pro lepší soulad výrobních změn s přidělováním bezplatných povolenek by neměly být vydávány emisní povolenky pro dílčí zařízení, která ohlásí ukončení provozu, od roku následujícího po tomto ukončení.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na přidělování bezplatných povolenek podle článku 10a směrnice 2003/87/ES pro obchodovací období od roku 2021 do roku 2030.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„průměrnou úrovní činnosti“ se pro každé dílčí zařízení rozumí aritmetický průměr příslušných ročních úrovní činnosti za dva kalendářní roky předcházející předložení zprávy uvedené v čl. 3 odst. 1;

2)

„stávajícím zařízením“ se rozumí stávající zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

3)

„dílčím zařízením pro referenční úroveň tepla“ se rozumí dílčí zařízení pro referenční úroveň tepla ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

4)

„dílčím zařízením pro referenční úroveň paliva“ se rozumí dílčí zařízení pro referenční úroveň paliva ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

5)

„obdobím přidělování“ se rozumí období přidělování ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

6)

„skupinou“ se rozumí skupina ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4).

Článek 3

Požadavky týkající se podávání zpráv

1.   Počínaje rokem 2021 podají provozovatelé zařízení, kterým byly přiděleny bezplatné povolenky, v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES pro obchodovací období od roku 2021 do roku 2030 každoročně zprávu o úrovni činnosti každého dílčího zařízení za předchozí kalendářní rok. V roce 2021 bude zpráva obsahovat údaje za dva roky předcházející jejímu předložení.

Noví účastníci na trhu mohou předkládat zprávy uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 v roce následujícím po prvním dni provozu.

2.   Zpráva o úrovni činnosti musí obsahovat informace o úrovni činnosti každého dílčího zařízení a o každém z parametrů uvedených v oddíle 1, s výjimkou bodu 1.3 písm. c), a v bodech 2.3 až 2.7 přílohy IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. Zpráva o úrovni činnosti obsahuje rovněž informace o případné struktuře skupiny, k níž zařízení patří, a o tom, zda některá dílčí zařízení ukončila provoz.

Příslušný orgán může od provozovatelů požadovat, aby ve zprávě o úrovni činnosti rovněž vykazovali některé další parametry uvedené v příloze IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 nebo v jejím prvním pododstavci.

3.   Zpráva o úrovni činnosti se předkládá příslušnému orgánu, který přiděluje bezplatné povolenky, do 31. března každého roku během let 2021 až 2030, pokud příslušný orgán nestanoví pro toto podání dřívější lhůtu. Předkládá se spolu s ověřovací zprávou ke zprávě o úrovni činnosti vydanou podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.

Členské státy mohou vyžadovat předložení předběžné zprávy o úrovni činnosti, která obsahuje veškeré informace dostupné v okamžiku předložení. Pro předložení předběžné zprávy o úrovni činnosti mohou členské státy stanovit lhůty.

Příslušný orgán může pozastavit vydávání bezplatných povolenek na emise určitému zařízení, dokud příslušný orgán nezjistí, že není nutné upravit příděl povolenek danému zařízení, nebo dokud Komise nepřijme rozhodnutí v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 týkající se úprav přídělu povolenek danému zařízení.

V příslušných případech příslušný orgán vymáhá zpět veškeré nadměrně přidělené povolenky v souladu s postupem stanoveným v čl. 48 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 (5).

Příslušný orgán může od provozovatelů a ověřovatelů vyžadovat, aby při předkládání zpráv o úrovni činnosti používali elektronické šablony nebo specifické formáty souborů.

4.   Příslušný orgán posoudí zprávu o úrovni činnosti uvedenou v odstavcích 1 až 3 tohoto článku v souladu s požadavky článků 7 až 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. Příslušný orgán může provést konzervativní odhad hodnoty jakéhokoli parametru v kterékoli z těchto situací:

a)

provozovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 3 nepředložil žádnou ověřenou zprávu o úrovni činnosti a vydání povolenek nebylo přerušeno;

b)

ověřená předložená hodnota není v souladu s tímto nařízením nebo s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

c)

zpráva o úrovni činnosti provozovatele nebyla ověřena v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.

Na základě odhadu provedeného v situaci podle písmene a) příslušný orgán nezvýší počet přidělených povolenek zařízení.

Pokud ověřovatel v ověřovací zprávě podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 uvedl nezávažné nepřesnosti, které provozovatel neopravil před vydáním ověřovací zprávy, posoudí příslušný orgán tyto nepřesnosti a případně provede konzervativní odhad hodnoty parametru. Příslušný orgán oznámí provozovateli, zda je nutné provést opravy ve zprávě o úrovni činnosti, a jaké. Provozovatel zpřístupní tyto informace ověřovateli.

Článek 4

Průměrné úrovně činnosti

1.   Příslušný orgán každoročně stanoví průměrnou úroveň činnosti jednotlivých dílčích zařízení na základě zpráv o úrovni činnosti za příslušné dvouleté období.

2.   Průměrná úroveň činnosti u nových dílčích zařízení a nových účastníků na trhu se nevypočítává za první tři kalendářní roky provozu.

Článek 5

Úpravy přídělu bezplatných povolenek v důsledku změn úrovně činnosti

1.   Příslušný orgán porovná každý rok průměrnou úroveň činnosti jednotlivých dílčích zařízení stanovenou podle článku 4 s historickou úrovní činnosti, která byla původně použita ke stanovení přídělu bezplatných povolenek. Je-li absolutní hodnota rozdílu mezi průměrnou úrovní činnosti a historickou úrovní činnosti daného dílčího zařízení vyšší než 15 %, příděl bezplatných povolenek tomuto zařízení se upraví. Tato úprava se použije od roku následujícího po dvou kalendářních letech použitých pro stanovení průměrné úrovně činnosti a za předpokladu, že úprava ročního předběžného množství povolenek na emise bezplatně přidělených dílčímu zařízení činí alespoň 100 povolenek na emise. Tato úprava se provede zvýšením nebo snížením přídělu bezplatných povolenek pro příslušné dílčí zařízení o stejný procentní podíl, o který se odchýlila průměrná úroveň činnosti od historické úrovně činnosti, která byla původně použita ke stanovení přídělu.

2.   Pokud byla provedena úprava podle odstavce 1, může během období přidělování k dalším úpravám dojít pouze tehdy, překročila-li absolutní hodnota rozdílu mezi průměrnou úrovní činnosti a historickou úrovní činnosti daného dílčího zařízení nejbližší 5 % interval nad rámec 15 % změny, která byla důvodem pro předchozí úpravu přídělu bezplatných povolenek danému zařízení, a to zvýšením či snížením přídělu bezplatných povolenek pro příslušné dílčí zařízení o stejný procentní podíl, o který se průměrná úroveň činnosti odchýlila od historické úrovně činnosti, která byla původně použita ke stanovení přídělu, a za předpokladu, že roční předběžné množství povolenek na emise, které bylo přiděleno bezplatně tomuto dílčímu zařízení, bylo upraveno alespoň o 100 povolenek na emise.

3.   Pokud zvýšení nebo snížení průměrné úrovně činnosti dílčího zařízení již nepřesahuje 15 % v porovnání s historickou úrovní činnosti, která byla původně použita ke stanovení přídělu, množství bezplatných povolenek tomuto dílčímu zařízení se rovná původnímu přídělu stanovenému podle článku 16 nebo 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331, a to od roku následujícího po dvou kalendářních letech, které byly použity ke stanovení průměrné úrovně činnosti.

4.   Pokud dílčí zařízení ukončilo provoz, bude příděl bezplatných povolenek pro toto dílčí zařízení stanoven na nulu počínaje rokem následujícím po ukončení provozu.

5.   Pro nová dílčí zařízení a pro nové účastníky na trhu se pro první tři kalendářní roky provozu příděl bezplatných povolenek na emise neupravuje. Pro první a druhý kalendářní rok provozu vychází příděl bezplatných povolenek na emise z úrovně činnosti v příslušném roce a pro třetí kalendářní rok provozu vychází příděl bezplatných povolenek na emise z historické úrovně činnosti, která se použila ke stanovení přídělu.

6.   Konečné roční množství povolenek na emise, které byly zařízení bezplatně přiděleny, je součet emisních povolenek všech dílčích zařízení vypočítaný v souladu s článkem 16 nebo případně 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.

Článek 6

Jiné změny v provozu zařízení

1.   Pokud provozovatel na základě údajů předložených ve zprávě o úrovni činnosti a veškerých dalších údajů požadovaných příslušným orgánem prokáže, že snížení úrovně činnosti dílčího zařízení, u něhož bylo množství bezplatných povolenek stanoveno na základě referenční úrovně tepla nebo paliva, o více než 15 % nesouvisí se změnou úrovně výroby daného dílčího zařízení, ale že k němu došlo v důsledku zvýšené energetické účinnosti dílčího zařízení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, ve srovnání s energetickou účinností založenou na základních údajích nebo výkazu údajů nových účastníků na trhu, neprovádí se žádná úprava přídělu.

2.   Pokud provozovatel na žádost příslušného orgánu a na základě údajů předložených ve zprávě o úrovni činnosti a veškerých dalších údajů, které si příslušný orgán vyžádá, neprokáže, že zvýšení úrovně činnosti dílčího zařízení, u něhož bylo množství bezplatných povolenek stanoveno na základě referenční hodnoty tepla nebo paliva, o více než 15 % souvisí se změnou úrovně výroby daného dílčího zařízení, a že k němu nedošlo v důsledku snížení energetické účinnosti dílčího zařízení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, ve srovnání s energetickou účinností založenou na základních údajích nebo výkazu údajů nových účastníků na trhu, může příslušný orgán úpravu přídělu zamítnout.

3.   U dílčích zařízení pro referenční úroveň tepla a dílčích zařízení pro referenční úroveň paliva se změna energetické účinnosti určí porovnáním podílů množství tepla nebo paliva použitých pro výrobu jednotlivých produktů a množství jejich příslušné výroby podle výkazu základních údajů a po změně v provozu dílčího zařízení. Takové určení energetické účinnosti se provádí pro výrobu každého produktu, na který se vztahuje každý kód PRODCOM daného dílčího zařízení podle seznamu v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 (6).

V souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce se množství tepla a paliva použitého pro výrobu jednotlivých produktů určí podle metodik stanovených v metodickém plánu pro monitorování schváleném v souladu s článkem 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.

4.   Pokud ze zprávy o úrovni činnosti předložené podle článku 3 vyplývá, že se klouzavý průměr dvou let u parametru uvedeného v čl. 16 odst. 5, článcích 19, 20, 21 nebo 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 s výjimkou úrovní činnosti změnil u dílčího zařízení o více než 15 % v porovnání s hodnotami použitými ke stanovení počáteční úrovně přídělu bezplatných povolenek, upraví se příděl bezplatných povolenek pro toto zařízení od roku následujícího po dvou letech použitých ke stanovení změny parametrů za předpokladu, že úprava ročního předběžného množství povolenek na emise přidělených bezplatně tomuto dílčímu zařízení činí alespoň 100 povolenek na emise, a to zvýšením nebo snížením množství bezplatných povolenek přiděleného příslušnému dílčímu zařízení na základě nové přesné hodnoty daného parametru.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie (Úř. věst. L 177, 2.7.2019, s. 3).

(6)  Nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU