(EU) 2019/1841Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1841 ze dne 31. října 2019 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen (CHOP)

Článek 1

Název „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.1 Čerstvé maso (a droby) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Konsolidovaný jednotný dokument je uveden v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Ochrana je poskytována celému názvu „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“. Jednotlivé složky dotyčného názvu lze používat, a to i společně a včetně překladů, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady a pravidla platné v právním řádu Unie.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

Jednotný dokument

„Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“

EU č.: PDO-BE-02261 – 11. 1. 2017

CHOP (X) CHZO ()

1.   Název (Názvy)

„Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“

2.   Členský stát nebo třetí země

Belgie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Název „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ lze použít pouze pro čerstvé maso samic ve stáří mezi 3,5 a 8 lety a volů ve stáří mezi 2 a 3,5 lety pocházejících z plemene červeného skotu chovaného v provincii Západní Flandry. Jatečně upravená těla musí splňovat tyto specifikace:

—	hmotnost: nejméně 380 kg,

—	zmasilost: třídy S, E, U, R a O klasifikace skotu SEUROP,

—	protučnělost: 2, 3, 4 nebo 5.

Maso je poměrně sytě červené barvy se světlým a jemným mramorováním a je mírně vláknité.

Má plnou, intenzivní chuť; mírně prorostlý tuk dodává masu krémový nádech.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Volům a kravám z plemene červeného skotu jsou podávána objemná krmiva (tráva a produkty z travních porostů), která jsou ze 75–100 % vyprodukována v příslušné zeměpisné oblasti, především v daném zemědělském podniku.

V určitých obdobích života je skotu doplňkově podáváno omezené procentní množství koncentrovaného krmiva.

V létě, a jakmile a dokud to umožňuje počasí, se skot pase na pastvinách. V průměru se jedná o sedm měsíců (od dubna do listopadu).

V zimě sestává krmivo zejména z místních produktů z travních porostů: senáže a sena.

Produkty z travních porostů jsou produkovány přímo v daném zemědělském podniku, ovšem v případě potřeby může být krmivo nakoupeno na místní úrovni, v rámci příslušné zeměpisné oblasti. Ze sousedních oblastí lze nakoupit omezené množství krmiva pouze v případě extrémních povětrnostních podmínek (sucha či silných dešťů). Ročně představuje krmivo nepocházející z dané zeměpisné oblasti 30 až nejvýše 50 % podávané sušiny a nemá vliv na specifické vlastnosti masa.

Doplňkově k produktům z travních porostů jsou skotu podávána:

—	v létě (a pouze v případě potřeby): místně vyprodukovaná objemná krmiva (např. kukuřice, řepné řízky, mláto, brambory, sláma atd.),

—	v zimě: objemná krmiva a denně nejvýše 0,5 kg koncentrovaného krmiva na 100 kg živé hmotnosti.

Výše uvedená doplňková objemná krmiva jsou primárně produkována v dotyčném hospodářství a v případě potřeby mohou být nakoupena. Ze 75 % až 100 % pocházejí z dané zeměpisné oblasti.

Období výkrmu trvá nejvýše 5 měsíců. Tato krmiva jsou doplňována koncentrovanými krmivy v denním množství nejvýše 1 kg na 100 kg živé hmotnosti. Koncentrovaná krmiva obsahují obiloviny a jsou doplněna mj. lněnými pokrutinami, krmnou řepou, bramborami atd. Výkrm probíhá jak ve stáji u uvázaných i neuvázaných zvířat, tak na pastvině.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Narození, chov, výkrm, porážka a jatečná úprava se uskutečňují v dané zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na etiketě je uveden zapsaný název „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ a logo EU.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast zahrnuje belgickou provincii Západní Flandry (West-Vlaanderen).

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

V Západních Flandrech je provozováno tradiční zemědělství ve smíšených zemědělských podnicích. Tato provincie je popisována následovně: „Západní Flandry jsou nížinou […]. Půda je vzhledem k velice příznivému přímořskému podnebí z velké části tvořena zemědělskou půdou velmi bohatou na živiny: za pásmem dun se nachází těžká půda poldrů; jižní polovina provincie sestává z úrodné písčitohlinité půdy, zatímco písčitá půda se omezuje na oblast trojúhelníku tvořeného městy Bruggy, Torhout a Tielt. S výjimkou oblasti s písčitou půdou má západoflanderský zemědělec širokou škálu možností, jak obhospodařovat půdu a střídat plodiny.“

V Západních Flandrech zaujímal chov dobytka vždy významné místo díky blízkosti Severního moře a typickému přímořskému podnebí. Na přímořské podnebí má výrazný vliv teplý Golfský proud v Atlantském oceánu. Díky tomu je v Západních Flandrech málo extrémně chladných nebo extrémně teplých dnů. Spolu s nejvyšším počtem hodin slunečního svitu z celé Belgie jsou tyto podmínky velice příznivé pro bujný růst trávy a travního porostu, nejdůležitějšího zdroje potravy pro červený skot. Díky bujné trávě má maso tohoto skotu výraznou chuť s krémovým nádechem.

Chovatelé západoflanderského červeného skotu si své know-how předávají z generace na generaci: zvířata se mohou pást venku, dokud to dovolí počasí, a za svůj růst vděčí především objemným krmivům. Krom toho se na porážku dostanou o něco později než skot jiných masných plemen. Západoflanderští chovatelé skotu provozují smíšené zemědělské podniky, jež jsou úzce spjaty s místními tradicemi a přizpůsobily se zeměpisným i klimatickým podmínkám. Kromě chovu dobytka jsou na orné půdě pěstovány plodiny jako pšenice, ječmen, řepa cukrovka, brambory, kukuřice, jež se též tradičně využívají jako objemná krmiva pro toto plemeno skotu.

5.2   Specifičnost plemene

Červený skot se již po století pásl na území Západních Flander a v severní části Francouzských Flander. Zmínky o homogenních chovatelských střediscích se datují z období okolo roku 1770. Tato střediska se podílela na celkovém stavu skotu v regionu z 95 %.

Po vyhlášení nezávislosti Belgie v roce 1830 došlo k rozdělení plemene kvůli různým přístupům francouzské a belgické vlády k chovu skotu. Ve Francii byl upřednostněn chov mléčného skotu, což vedlo ke vzniku plemene „la rouge des Flandres“ neboli „Casseloise“. V Západních Flandrech bylo plemeno ponecháno pro oba účely (maso i mléko).

V roce 1906 vzniklo oblastní sdružení pro vedení plemenné knihy „plemene flanderského červeného skotu“ (holandsky „het rood Vlaams ras“) v celých Západních Flandrech a tento název byl později pozměněn na „plemeno západoflanderského červeného skotu“ (holandsky „het rood ras van West-Vlaanderen“). Pozdější označení zdůrazňuje vymezení chovné oblasti, totiž belgickou provincii Západní Flandry. Právě tato provincie se od začátku 20. století vědomě rozhodla, že v rámci hranic jejího území bude chováno jediné plemeno.

Do 70. let 20. století se na území Západních Flander nacházelo až 80 % veškeré populace červeného skotu. K zachování plemene došlo z toho důvodu, že se někteří západoflanderští zemědělci k jeho chovu vědomě rozhodli kvůli zvláštní jakosti masa z těchto zvířat. Z údajů z roku 1994 vyplynulo, že na území Západních Flander se stále nachází 99,6 % veškeré populace tohoto skotu. Podle novějších údajů činí tento podíl v současné době více než 95 %.

V souladu s ministerskou vyhláškou o zlepšení plemen skotu byl v roce 1991 oficiální název plemene „het Rood ras van België“ (tj. „belgický červený skot“). V roce 2007 byl v návaznosti na zrušení uvedené vyhlášky tento název pozměněn na „Rood“ (tj. „červený“).

5.3   Specifičnost masa

Typičnost tohoto druhu masa je dána kombinací zvláštních vlastností daného plemene a zeměpisnými rysy provincie Západní Flandry.

Plemeno červeného skotu se v průběhu století přizpůsobilo místnímu mírnému přímořskému podnebí a plodinám rostoucím na západoflanderské půdě bohaté na živiny. Říká se, že žádné jiné belgické plemeno nedokáže tak dobře přeměnit trávu na maso jako právě toto plemeno skotu. Zvířata jsou na pastvinách Západních Flander držena co možná nejdéle a mimoto se jim v zimě dostává bohaté kombinace místně vyprodukovaných objemných krmiv.

Maso z plemene „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ se od ostatního belgického hovězího odlišuje svou plnou, výraznou chutí. Chuť podtrhuje krémový nádech daný jemným mramorováním masa. Maso je navíc nanejvýše křehké, aniž by mu to ubralo na chuti. Tato křehkost je dána jemnou strukturou masa s velmi jemnými vlákny. Maso má pěknou sytě červenou barvu.

Specifické vlastnosti produktu „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ jsou zaručeny dotyčným plemenem, místním travním krmivem a vysokým věkem zvířat při porážce.

5.4   Souvislost mezi zeměpisnou oblastí a zvláštními vlastnostmi produktu

Souvislost mezi plemenem červeného skotu a provincií Západní Flandry existuje již po staletí. V této zeměpisné oblasti se soustřeďuje rozsáhlé know-how místních chovatelů skotu, je zde řádně vedena plemenná kniha a jsou vytvořeny specifické klimatické a půdní podmínky.

Vysoký podíl místních produktů z travních porostů v potravě červeného skotu pozitivně ovlivňuje chuť masa. Díky příznivému přímořskému podnebí může tráva nepřetržitě růst. Skotu tak výrazně přibývá svaloviny a jeho maso je šťavnaté a jemně vláknité. Příznačná jakost masa je dána tím, že se zvířata od raného mládí mohou volně pohybovat po pastvině, čímž se jim zvětšuje objem svalové hmoty. Krávy se též několikrát otelí. Otelením a při krmení mláďat mateřským mlékem se v mase vytvářejí přirozené tuky, čímž je dána krémová příchuť masa „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“.

Vzhledem k tomu, že na porážku jsou dodávána až starší zvířata, je dost času na to, aby zvířata díky místní kvalitní potravě dobře rostla a zvětšoval se objem jejich svalové hmoty. Z tohoto důvodu je maso ze statných kusů červeného skotu křehké a chutné.

K tvorbě svalové hmoty dochází i u volů plemene západoflanderského červeného skotu. V konvenčních chovech skotu nemají samci takřka nikdy možnost dožít se tak vysokého stáří. Většina samců z konvenčních chovů se dostane na porážku ve stáří zhruba 20 měsíců. V provincii Západní Flandry se voli plemene západoflanderského červeného skotu poráží až ve stáří mezi 2 až 3,5 lety. Přispívá to k tvorbě velkého objemu svalové hmoty a k získání křehkého, jemně mramorovaného konečného produktu. Výrazný rozdíl oproti běžné praxi spočívá též v tom, že tomuto skotu je v co největší míře umožněn pohyb na venkovních prostranstvích a že namísto koncentrovaných krmiv a kukuřice vděčí za svůj růst produktům z travních porostů a objemným krmivům pocházejícím ze Západních Flander.

O jakosti masa z plemene červeného skotu chovaného v provincii Západní Flandry svědčí četné zmínky na starých i nových jídelních lístcích a v gastronomické literatuře.

V roce 2012 bylo maso „Vlees van het rood ras van West-Vlaanderen“ uznáno za tradiční vlámský regionální produkt.

V současnosti se maso z plemene červeného skotu chovaného v provincii Západní Flandry vysoce cení ve špičkové západoflanderské a belgické gastronomii a je po něm jako jakostním produktu poptávka i v zahraničí.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://lv.vlaanderen.be/sites/default/files/attachments/productdossier_vlees_van_het_rood_ras_van_west-vlaanderen_0.pdf