(EU) 2019/1838Nařízení Rady (EU) 2019/1838 ze dne 30. října 2019, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020 pro všechny populace ryb.

(4)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy („TAC“) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Omezení odlovů v případě populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři je na rok 2020 vhodné stanovit tak, aby bylo v souladu s cíli plánu.

(6)

Mezinárodní rada pro výzkum moří (ICES) naznačila, že biomasa sledě obecného v západní části Baltského moře v subdivizích ICES 20–24 byla i nadále pod mezním referenčním bodem pro biomasu reprodukující se populace, kde může být snížená reprodukční kapacita (Blim). Ve svém každoročním doporučení týkajícím se populace zveřejněném dne 29. května 2019 proto ICES vydala vědecké doporučení týkající se nulových úlovků. V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace na úrovně, které jsou vyšší než úroveň, jež může vytvářet maximální udržitelný výnos. Toto ustanovení nadto požaduje, aby byla přijata další nápravná opatření. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky obecně a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a souběžnou potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. V důsledku toho a v souladu s čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 je vhodné stanovit rybolovná práva pro sledě obecného v západní části Baltského moře pod rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem, aby byl zohledněn pokles biomasy.

(7)

Pokud jde o populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, ICES byla poprvé za několik let schopna poskytnout analytické posouzení. ICES odhadovala, že velikost biomasy se nachází pod Blim a že ve střednědobém horizontu zůstane pod úrovní tohoto referenčního bodu i bez jakéhokoli rybolovu. ICES proto na rok 2020 vydala vědecké doporučení, v němž se doporučují nulové úlovky. ICES však nebyla s to určit hodnoty rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem. Na základě posouzení populace a za účelem co nejrychlejší reakce přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2019/1248 (3), kterým se zavádějí mimořádná opatření ke zmírnění vážného ohrožení zachování populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře. V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 musí být rybolovná práva pro rok 2020 stanovena tak, aby byl zajištěn rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos.

(8)

Kdyby se rybolovná práva u populace tresky obecné ve východní části Baltského moře stanovila na úroveň uvedenou ve vědeckém doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve smíšeném rybolovu, kdy dochází k vedlejším úlovkům tresky obecné ve východní části Baltského moře, by vedl k jevu tzv. „blokačních druhů“. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky na straně jedné a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu této populace na straně druhé a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je zapotřebí stanovit konkrétní TAC pro vedlejší úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře. Rybolovná činnost zaměřená na tresku obecnou prováděná výhradně za účelem vědeckého výzkumu a v plném souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (4) by však měla být povolena. Úroveň těchto TAC by měla být stanovena tak, aby se nezvyšovala úmrtnost dotčených populací a aby se podnítilo zlepšení selektivity a zamezení úlovků.

(9)

Očekává se, že v listopadu 2019 vydá ICES doporučení ohledně úrovně nevyhnutelných vedlejších úlovků tresky obecné ve východní části Baltského moře v rámci rybolovu, který se nezaměřuje na tresku obecnou ve východní části Baltského moře. Pokud se úroveň doporučovaná ICES bude lišit od úrovně stanovené v tomto nařízení, TAC pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře by měl být změněn tak, aby byl v souladu s doporučením ICES a zahrnoval pouze nevyhnutelné vedlejší úlovky z této populace v rámci jiných druhů rybolovu.

(10)

Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 dále stanoví, že musí být přijata další nápravná opatření, aby byl zajištěn rychlý návrat populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Vědecké doporučení naznačuje, že konkrétně uzavření oblastí, v nichž dochází ke tření, mohou skýtat další výhody populaci, které nemůže dosáhnout TAC samotný, např. zvýšení přírůstku prostřednictvím nerušeného tření. Vzhledem ke stavu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře je vhodné rozšířit rozsah a časový rámec uzavření oblastí, v nichž dochází ke tření tresky obecné, ve východní části Baltského moře v letním období. Vědecké doporučení navíc naznačuje, že relativní význam rekreačního rybolovu tresky obecné ve východní části Baltského moře závisí na úrovni TAC. Vzhledem k velmi výraznému snížení TAC se množství úlovků při rekreačním rybolovu považuje za významné. Je proto vhodné zakázat rekreační rybolov tresky obecné v subdivizích ICES 25 a 26, kde je četnost tresky obecné ve východní části Baltského moře nejvyšší.

(11)

Pokud jde o populaci tresky obecné v západní části Baltského moře, z vědeckého doporučení vyplývá, že rekreační rybolov významně přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem u této populace. Vzhledem k současnému stavu této populace a snížení TAC je vhodné snížit denní množství úlovků na rybáře. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov. Z vědeckého doporučení dále vyplývá, že populace tresky obecné ze západní i východní části Baltského moře se v subdivizi ICES 24 mísí. V zájmu ochrany východní populace tresky obecné a zajištění rovných podmínek v oblasti řízení tresky obecné ve východní části Baltského moře je vhodné omezit použití TAC v subdivizi ICES 24 na vedlejší úlovky tresky obecné s výjimkou rybolovu prováděného výhradně za účelem vědeckého výzkumu a plně v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241. Kromě toho by měla existovat výjimka pro rybáře provozující drobný pobřežní rybolov lovící s pasivními zařízeními v oblastech do šesti námořních mil, měřeno od základních linií, kde je hloubka vody menší než 20 metrů, neboť západní populace tresky obecné převládá v těchto mělkých pobřežních oblastech. V souladu s tím a za účelem zajištění rovných podmínek pro subdivize ICES 25 a 26 by měl být zakázán rekreační rybolov tresky obecné v subdivizi ICES 24 ve vzdálenosti více než šesti námořních mil, měřeno od základních linií. A konečně, vzhledem k nestabilnímu stavu populace a ke skutečnosti, že vědecké doporučení uvádí, že zejména uzavřené oblasti tření mohou skýtat další výhody pro populaci, jichž nemůže dosáhnout TAC samotný, např. zvýšení přírůstku díky nerušenému tření, je vhodné znovu zavést v zimním období uzavření oblastí, v nichž dochází ke tření, pro komerční rybolovné činnosti.

(12)

Aby se zajistilo plné využívání rybolovných práv v pobřežních oblastech, je vhodné zavést omezenou mezioblastní flexibilitu pro lososa obecného ze subdivizí ICES 22–31 do subdivize ICES 32 pro členský stát, který o tuto flexibilitu požádal.

(13)

Podle doporučení ICES je 32 % úlovků získaných v rámci rybolovu lososa obecného nesprávně vykazováno, zejména jako úlovky pstruha mořského. Jelikož většina jedinců pstruha mořského v Baltském moři je lovena v pobřežních oblastech, je vhodné zakázat rybolov pstruha mořského za hranicí čtyř námořních mil a omezit vedlejší úlovky tohoto druhu na 3 % kombinovaného úlovku mořské formy pstruha obecného a lososa obecného, což by mělo přispět k tomu, aby se zabránilo nesprávnému vykazování úlovků lososa obecného jako úlovků pstruha mořského.

(14)

Vzhledem k tomu, že biomasa reprodukující se populace šprota obecného je vyšší než MSY Btrigger (biomasa reprodukující se populace), je vhodné stanovit TAC v souladu s horním rozpětím ukazatele Fmsy, aby se omezily rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) 2016/1139.

(15)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, (5) a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být stanoveny kódy vykládek populací, na něž se vztahuje toto nařízení, které budou členské státy používat při předávání údajů Komisi..

(16)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (6) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, mělo by se stanovit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na analytické TAC použijí jen tehdy, není-li využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(17)

Navíc vzhledem k tomu, že biomasa populace tresky obecné ve východní části Baltského moře je pod Blim a že v roce 2020 jsou povoleny jen vedlejší úlovky a rybolov za vědeckými účely, členské státy se zavázaly nepoužít čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro tuto populaci v roce 2020, aby úlovky v roce 2020 nepřesáhly stanovený TAC.

(18)

Na základě nového vědeckého doporučení by se měl stanovit předběžný TAC pro tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 na období od 1. listopadu 2019 do 31. října 2020.

(19)

Dne 1. října 2019 vydala ICES revidované doporučení pro jazyk obecný (Solea solea) v divizích ICES 7f a 7 g (Bristolský záliv, Keltské moře). Na základě tohoto doporučení by mohl být TAC pro tuto populaci zvýšen. Zvýšení by mělo být omezeno na 20 %, aby se zohlednila rybolovná kapacita této populace do konce roku 2019.

(20)

V tabulce rybolovných práv pro ledovku v oblasti úmluvy SPRFMO podle nařízení Rady (EU) 2019/124 (7) by měl být upraven kód pro podávání zpráv.

(21)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa unijních rybářů, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2020. Toto nařízení by se však mělo použít na tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 v období od 1. listopadu 2019 do 31. října 2020. TAC pro jazyk obecný v divizích ICES 7f a 7 g a TAC pro ledovku v oblasti úmluvy SPRFMO podle nařízení (EU) 2019/124 se použijí ode dne 1. ledna 2019. Zvýšení TAC pro jazyk obecný a změna v kódu pro podávání zpráv v případě ledovky by se proto měly použít s účinkem od uvedeného data. Touto zpětnou působností nejsou dotčeny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť daná rybolovná práva jsou vyšší než práva, která byla původně stanovena v nařízení (EU) 2019/124. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.