(EU) 2019/1784Nařízení Komise (EU) 2019/1784 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign svařovacích zařízení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (Text s významem pro EHP)

1.

„svařovacím zařízením“ se rozumějí výrobky, které se používají pro ruční, automatizované nebo poloautomatizované svařování, pájení natvrdo, pájení naměkko nebo řezání (nebo všechny výše uvedené činnosti) prostřednictvím obloukového svařování a příbuzných procesů, a to stacionární nebo přenosné, a které se skládají ze spojených částí nebo součástí, z nichž se alespoň jedna pohybuje a které jsou navzájem propojeny tak, aby se dosáhlo spojení kovů jejich zahřátím na teplotu svařování (s použitím nebo bez použití tlaku) nebo pouze působením tlaku, za použití nebo bez použití přídavného kovu a za použití nebo bez použití ochranného plynu (ochranných plynů), s použitím vhodných nástrojů a technik, přičemž vzniká výrobek definované geometrie;

2.

„ručním obloukovým svařováním obalenou elektrodou“ se rozumí proces obloukového svařování za použití obalené elektrody, kdy svářeč rukou reguluje rychlost posuvu svařování i rychlost, jakou je elektroda přiváděna do elektrického oblouku;

3.

„obloukovým svařováním obalenou elektrodou v ochranné atmosféře“ se rozumí proces obloukového svařování, při němž dochází ke spojení zahřátím elektrickým obloukem, který vzniká mezi obalenou kovovou elektrodou a svařencem a pracovním povrchem. Ochranná atmosféra vzniká rozkladem obalu elektrody. Tlak se neuplatňuje a přídavný kov pochází z elektrody;

4.

„svařováním tavidlem plněnou elektrodou bez ochranného plynu“ se rozumí proces svařování, při němž se souvislá elektroda tvořená dutým drátem přivádí skrz svařovací pistoli do svaru bez nutnosti používat vnější zdroj ochranného plynu na ochranu svarové lázně před kontaminací. Namísto externí dodávky ochranného plynu dochází při reakci tavidla obsaženého uvnitř dutého drátu se svařovacím obloukem k tvorbě plynu, který chrání svarovou lázeň;

5.

„obloukovým svařováním tavidlem plněnou elektrodou“ se rozumí proces svařování, při němž se používají kompozitní trubičkové elektrody s přídavným kovem sestávající z kovového pláště a z jádra tvořeného různými práškovými materiály, které na povrchu svarové housenky vytvářejí silnou krycí vrstvu strusky. Použití externího ochranného plynu (externích ochranných plynů) může, ale nemusí být nezbytné;

6.

„svařováním tavící se elektrodou v inertním plynu“ se rozumí proces obloukového svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu, při němž dochází ke spojení zahřátím elektrickým obloukem, který vzniká mezi souvislou (spotřebovávanou) elektrodou s přídavným kovem a povrchem svařence. Ochranná atmosféra pochází výhradně z externě dodávaného plynu nebo směsi plynů a je inertní;

7.

„svařováním tavící se elektrodou v aktivním plynu“ se rozumí proces obloukového svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu, při němž dochází ke spojení zahřátím elektrickým obloukem, který vzniká mezi souvislou (spotřebovávanou) elektrodou s přídavným kovem a povrchem svařence. Ochranná atmosféra pochází výhradně z externě dodávaného plynu nebo směsi plynů a je aktivní;

8.

„svařováním wolframovou elektrodou v inertním plynu“ se rozumí proces obloukového svařování, při němž dochází ke spojení zahřátím elektrickým obloukem, který vzniká mezi jednotlivou (nespotřebovávanou) wolframovou elektrodou a povrchem svařence. Ochranná atmosféra je tvořena plynem nebo směsí plynů. Může se používat tlak a může se používat přídavný kov;

9.

„plazmovým řezáním“ se rozumí proces obloukového řezání, při němž se využívá zúžený elektrický oblouk a roztavený kov se odstraňuje vysokorychlostním proudem ionizovaného plynu (plazmového plynu) vycházejícím z trysky, která jej zužuje. Plazmové řezání je proces, při němž se využívá stejnosměrný proud a záporná elektroda;

10.

„plazmovým plynem“ (označovaným také jako „řezný plyn“) se rozumí plyn přiváděný do hořáku tak, aby obklopil elektrodu, a který se ionizuje elektrickým obloukem, takže vytváří plazmu a vychází z trysky hořáku v podobě plazmového proudu;

11.

„ochranným plynem“ (označovaným také jako „sekundární plyn“) se rozumí plyn, který neprotéká ústím trysky, ale prochází kolem trysky a vytváří ochrannou atmosféru kolem elektrického oblouku;

12.

„svařováním pod tavidlem“ se rozumí proces obloukového svařování, který využívá oblouk(y) s hodnotou proudu přesahující 600 ampérů vznikající mezi plnou kovovou elektrodou nebo elektrodami a svarovou lázní. Oblouk a roztavený kov jsou chráněny vrstvou zrnitého tavidla na svařenci. Neuplatňuje se žádný tlak a tento proces využívá přídavný kov pocházející z elektrody a někdy z doplňkového zdroje, jako jsou například svařovací drát, tavidlo nebo granule kovu;

13.

„obloukovým svařováním s omezeným provozem“ se rozumí obloukové svařování a příbuzné procesy, které nejsou určeny pro průmyslové a profesionální použití a které:

14.

„odporovým svařováním“ se rozumí termoelektrický proces, při němž se teplo vytváří na rozhraní dílů, které mají být spojeny, průchodem elektrického proudu těmito díly po přesně regulovanou dobu a při regulovaném tlaku. Nejsou zapotřebí žádné spotřební materiály jako např. svařovací dráty nebo ochranné plyny;

15.

„přivařováním svorníků“ se rozumí proces svařování, při němž jsou kovový svorník nebo podobná část připojeny (ručně, automatizovaně nebo poloautomatizovaně) ke svařenci za použití elektrického oblouku, který obě části zahřeje;

16.

„rovnocenným modelem“ se rozumí model, jenž má stejné technické vlastnosti relevantní pro technické informace, které mají být poskytnuty, ale tentýž výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce jej uvádí na trh nebo do provozu jako jiný model s odlišnou identifikační značkou modelu;

17.

„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem výrobce, zplnomocněného zástupce nebo dovozce.

a)

přísnější mezní hodnoty pro účinnost zdroje proudu a spotřebu energie v klidovém stavu;

b)

emise do ovzduší související s používáním svařovacích zařízení;

c)

další požadavky na účinné využívání zdrojů pro výrobky v souladu s cíli oběhového hospodářství;

d)

výrobky využívající procesy svařování pod tavidlem, obloukového svařování s omezeným provozem, odporového svařování a přivařování svorníků.

1)

„účinností zdroje proudu“ se rozumí poměr, vyjádřený v procentech, mezi výstupním výkonem při normalizovaných podmínkách svařování a normalizovaných hodnotách zatěžovacího napětí při svařování a nejvyšší spotřebou energie zdroje proudu;

2)

„klidovým stavem“ se rozumí provozní stav, ve kterém je zapnuto napájení a svařovací okruh není pod napětím;

3)

„spotřebou energie v klidovém stavu“ se rozumí příkon ve wattech v klidovém stavu;

4)

„zdrojem proudu“ se rozumí zařízení, které využívá střídavý proud k napájení jednoho nebo více výstupů střídavého proudu nebo které převádí střídavý proud na jeden nebo více výstupů stejnosměrného proudu za účelem napájení svařovacího zařízení;

5)

„ovládacím panelem“ se rozumí celkové provozní rozhraní, které obsahuje ovladače a indikátory, mezi uživatelem a svařovacím zařízením;

6)

„skříní zařízení“ se rozumí vnější kryt určený k ochraně výrobku před působením prostředí, včetně okolní vlhkosti a možných nárazů;

7)

„baterií“ se rozumí zařízení definované v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES (1), též ve smyslu „napájecí sady“ či „průmyslové baterie nebo akumulátoru“ definovaných v tomtéž článku;

8)

„svařovacím hořákem“ se rozumí zařízení, které dodává svařovací proud do elektrody, což může zahrnovat přenos proudu do spotřebovávané elektrody, pokud je použita, a který rovněž dodává ochranný plyn, pokud je použit, do oblasti elektrického oblouku;

9)

„hadicí pro přívod plynu“ se rozumí přívodní hadice speciálně konstruovaná pro přívod palivových plynů (např. acetylenu), stlačeného vzduchu a ochranných plynů používaných při svařování, běžně sestávající z trubice a ochranného krytu, často specifických pro použitý typ plynu a někdy pro provozní podmínky;

10)

„regulátorem přívodu plynu“ se rozumí zařízení, které vyšší tlak dodávaných stlačených plynů převádí na nižší tlak, jaký lze bezpečně používat ve svařovacím zařízení, často vybavené měřicím ventilem nebo průtokoměrem pro měření a/nebo regulaci průtoku plynu;

11)

„pohonem svařovacího drátu“ se rozumí zařízení, které slouží k posuvu svařovacího drátu nebo přídavného materiálu a které může být tlačného typu, tažného typu nebo kombinovaného typu;

12)

„ventilátorem“ se rozumí rotační stroj s lopatkami, který slouží k udržování nepřetržitého toku plynu, obvykle vzduchu, jenž jím prochází, a působí například jako vnitřní systém pro chlazení zdroje proudu;

13)

„elektrickým napájecím kabelem“ se rozumí kabel pro napájení elektrickou energií, který splňuje požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovené mezinárodně uznávanými normami pro svařovací kabely;

14)

„odbornou opravnou“ se rozumí provozovatel nebo podnik, který poskytuje služby v oblasti oprav a odborné údržby svařovacích zařízení;

15)

„náhradním dílem“ se rozumí samostatný díl, který může ve svařovacím zařízení nahradit díl se stejnou nebo podobnou funkcí.

a)

Dostupnost náhradních dílů

b)

Přístup k informacím o opravách a údržbě

Nejpozději dva roky od uvedení prvního kusu daného modelu na trh a až do konce období uvedeného v písm. a) bodě 1 poskytne výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce odborným opravnám přístup k informacím o opravách a údržbě svařovacího zařízení za těchto podmínek:

c)

Maximální dodací lhůta náhradních dílů

Během období uvedeného v písm. a) bodě 1 musí výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce zajistit, aby byly náhradní díly pro svařovací zařízení odborným opravnám dodány do patnácti pracovních dní po obdržení objednávky.

Tato dostupnost může být omezena na odborné opravny registrované v souladu s písmenem b).

d)

Informace na displeji svařovacího zařízení

Je-li u svařovacího zařízení poskytnut displej, musí uvádět údaje o spotřebě svařovacího drátu nebo přídavného materiálu v gramech za minutu nebo v ekvivalentních normalizovaných měrných jednotkách.

e)

Požadavky na demontáž za účelem využití materiálů a recyklace při současném zabránění znečišťování

Výrobci zajistí, aby svařovací zařízení byla navržena tak, aby materiály a konstrukční části uvedené v příloze VII směrnice 2012/19/EU mohly být odstraněny za použití běžně dostupných nástrojů.

Výrobci plní povinnosti stanovené v čl. 15 odst. 1 směrnice 2012/19/EU.

a)

druh výrobku;

b)

jméno výrobce, jeho zapsaný obchodní název a zapsaná adresa, na níž jej lze kontaktovat;

c)

identifikační značka modelu výrobku;

d)

účinnost zdroje proudu (v %);

e)

spotřeba energie v klidovém stavu (ve wattech);

f)

seznam rovnocenných modelů;

g)

informace relevantní pro recyklaci a likvidaci výrobku na konci doby jeho životnosti;

h)

seznam případných kritických surovin přítomných v orientačních množstvích přesahujících 1 gram na úrovni součásti a označení součásti (součástí), v nichž se tyto kritické suroviny vyskytují;

i)

orientační využití ochranného plynu pro reprezentativní rozvrhy a programy svařování;

j)

orientační využití svařovacího drátu nebo přídavného materiálu pro reprezentativní rozvrhy a programy svařování.

a)

rok výroby.

1.

Orgány členského státu provedou ověření na jednom kusu daného modelu.

2.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3.

Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a), b), c) nebo d), má se za to, že daný model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s nařízením.

4.

Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 2 písm. e), vyberou orgány členského státu ke zkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně mohou tyto tři další vybrané kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů.

5.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými odchylkami pro ověřování stanovenými v tabulce 2.

6.

Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 5, má se za to, že daný model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s nařízením.

7.

Bezprostředně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodů 3 nebo 6 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze III.

U požadavků uvedených v této příloze použijí orgány členského státu pouze tolerance pro ověřování stanovené v tabulce 2 a pouze postup popsaný v bodech 1 až 7. U parametrů v tabulce 2 nelze použít žádné další tolerance pro ověřování, například tolerance stanovené v harmonizovaných normách nebo v jiných metodách měření.

Tabulka 2

Tolerance pro ověřování