(EU) 2019/1700Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácnostízaložené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1-32 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. října 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 3. listopadu 2019 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1700

ze dne 10. října 2019,

kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácnostízaložené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Statistické údaje a ukazatele jsou základem zodpovědných a fakticky podložených politik. V kontextu strategie Evropa 2020 a posilování správy ekonomických záležitostí hrají sociální ukazatele zásadní úlohu při poskytování informací pro klíčové priority Unie a jejich podpoře. Tyto priority se týkají zejména udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst; sociální soudržnosti, snižování chudoby, nerovností a sociálního vyloučení; začleňování osob se zdravotním postižením a rovného zacházení; a dovedností, mobility a digitální ekonomiky. K poskytování spolehlivé statistické základny pro vypracovávání a monitorování politik, kterými Unie a členské státy tyto priority uskutečňují, jsou zapotřebí zejména sociální ukazatele. K posílení odolnosti Unie a jejích cílů v oblasti soudržnosti a k zachování jejích úrovní blahobytu jsou zapotřebí sociální statistiky vysoké kvality. Spolehlivé údaje jsou rovněž zásadně důležité z hlediska ochrany před zavádějícími informacemi.

(2)

Sociální statistiky mají prvořadý význam pro posílení sociálních cílů v rámci evropského semestru a je rovněž nezbytné zlepšit dostupnost sociálních ukazatelů tak, aby bylo zajištěno jejich včasné poskytování pro příslušné politické rámce. Posílení sociálního rozměru evropského semestru by zlepšilo odolnost Unie a jejích cílů v oblasti soudržnosti a zajistilo zachování úrovní blahobytu.

(3)

V souladu s iniciativou „Více než HDP“ je důležité řešit sociální aspekty pokroku prostřednictvím průkazných ukazatelů zaměřujících se na situaci občanů, popisujících rozložení materiálních životních podmínek a nerovností a podrobněji zkoumajících různé rozměry kvality života.

(4)

Evropské sociální statistiky by měly být poskytovány na základě rovného zacházení se všemi typy uživatelů, jako jsou tvůrci politik, orgány veřejné správy, výzkumní pracovníci, odbory, studenti, zástupci občanské společnosti včetně nevládních organizací a občané, kteří by měli mít ke statistikám volný a snadný přístup prostřednictvím databází Komise (Eurostatu) na jejích internetových stránkách a prostřednictvím jejích publikací. V této souvislosti je třeba dále zlepšit internetové stránky Komise (Eurostatu), pokud jde o včasnou dostupnost informací a uživatelskou vstřícnost.

(5)

Je proto mimořádně důležité, aby se sociální ukazatele vyznačovaly potřebnou vysokou kvalitou, a to zejména z hlediska jejich přesnosti, včasnosti, využitelnosti a přístupnosti, jejich relevantnosti, přizpůsobitelnosti požadavkům nových uživatelů, jakož i jejich srovnatelnosti, soudržnosti a účinnosti. Zejména je nezbytné zlepšit včasnou dostupnost sociálních ukazatelů, aby byly včas k dispozici pro příslušné politické rámce, včetně evropského semestru. Přesnější a včas dostupné ukazatele by navíc mohly být významným přínosem k monitorování cílů udržitelného rozvoje OSN.

(6)

Pro posouzení situace domácností a osob je důležité měřit příjmy a odhadnout minimální úroveň zdrojů potřebných k náležitému zapojení se do společnosti. Je proto nezbytně nutné zlepšit sběr údajů a metodiku standardizovaných ukazatelů s cílem poskytovat odhady referenčního rozpočtu na regionálním základě a usilovat o zajištění lepšího pokrytí dotčených populací. Statistické údaje by měly poskytovat pevný základ pro nastavení ukazatelů přizpůsobených pro různé možné uživatele.

(7)

Při posuzování situace domácností se často používá příjem. Je však důležité měřit také spotřebu, jmění a dluhy, včetně možných dluhů v cizí měně, a to jak z hlediska domácností, tak z makroekonomického pohledu. Kromě toho je chudoba, zejména chudoba dětí, jevem, který má mnoho aspektů a zahrnuje nejen materiální životní podmínky, jako je výše příjmu, spotřeba, jmění a dluhy, ale i zdraví, vzdělání a přístup ke službám a jejich využívání. Dále je důležité mít k dispozici rozsáhlé, spolehlivé a srovnatelné statistické údaje k tomu, aby bylo možné náležitě řešit nezaměstnanost, zejména mladých lidí, a reagovat na nové trendy v oblasti zaměstnanosti, především v kontextu digitální ekonomiky.

(8)

Evropské statistiky týkající se osob a domácností se v současné době sbírají na základě několika legislativních aktů, které upravují zjišťování o osobách a domácnostech, demografickou statistiku, sčítání lidu, domů a bytů, a údajů, které jsou sbírány především z administrativních zdrojů. Některé údaje pocházejí také ze zjišťování u podniků. Navzdory výraznému zlepšení v posledních letech přetrvává potřeba posílit integraci a zjednodušení sběru údajů pro statistiky komplexnějším způsobem a na základě zjišťování o osobách a domácnostech v celé Unii. V zájmu získání spolehlivých údajů pro výzkum a tvorbu politik je zásadně důležité zvýšit investice do vysoce kvalitního, přesnějšího a komplexnějšího sběru údajů, neboť spolehlivé údaje jsou základním předpokladem pro odpovědnou tvorbu politik.

(9)

Ke zkvalitnění údajů a zvýšení efektivity je třeba co možná nejvíce podporovat využívání administrativních záznamů. Díky technologickému pokroku se již značně rozšířily možnosti, jak lze využívat administrativní zdroje pro statistické účely. Využívání administrativních zdrojů by mělo být v oblasti sociálních statistik dále aktivně podporováno, zároveň by však vždy měla být zajištěna kvalita, zejména přesnost, včasnost a srovnatelnost těchto statistik. Jiné zdroje údajů přizpůsobené osobám či příslušným tématům, k nimž nelze získat přístup prostřednictvím administrativních záznamů, by měly být rovněž zachovány, přičemž by mělo být zaručeno právo na ochranu osobních údajů.

(10)

Ve sdělení Komise ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí byl zdůrazněn nárůst využívání více zdrojů údajů a inovativních metod sběru údajů, jakož i rostoucí význam harmonizace statistických pojmů a metod napříč oblastmi. Sdělení dále požadovalo novou generaci statistických právních předpisů, které by upravovaly širší oblasti.

(11)

V roce 2011 schválil Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen "výbor pro ESS"), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2), Wiesbadenské memorandum o nové koncepci statistik domácností a sociálních statistik, podle něhož je třeba zjednodušit evropská zjišťování poskytující údaje o osobách a domácnostech a tato hlavní sociální zjišťování by navíc měla být doplňována méně častým sběrem mikrodat. Kromě toho by se měl zlepšit přístup k administrativním údajům a mělo by se rozvíjet opětovné využívání stávajících zdrojů údajů a přístup k jejich novým zdrojům na unijní a vnitrostátní úrovni.

(12)

Evropský statistický systém (ESS) má aktivně zapojovat všechny uživatele tím, že bude vstřícně plnit jejich požadavky, a posílí spolupráci mezi Komisí (Eurostatem), národními statistickými úřady (dále jen "NSÚ"), národními centrálními bankami, Evropským statistickým poradním výborem a agenturami Unie. Je proto mimořádně důležité, aby byly při přizpůsobování a modernizaci sociálních zjišťování náležitě zohledňovány příspěvky všech zúčastněných stran, včetně příspěvků tvůrců politik, výzkumných a akademických pracovníků, poskytovatelů údajů, občanské společnosti a zájmových skupin.

(13)

Tento vývoj se musí postupně racionalizovat a statistické právní předpisy v oblasti sociálních statistik modernizovat, aby se zajistilo, že budou vysoce kvalitní sociální ukazatele vytvářeny integrovanějším, přizpůsobitelnějším, flexibilnějším, účinnějším a včasnějším způsobem s cílem reagovat na vývoj ve společnosti. Zároveň je třeba věnovat náležitou pozornost potřebám uživatelů, zatížení respondentů, kapacitám a zdrojům členských států, spolehlivosti a přesnosti používaných metod, technické proveditelnosti tvorby statistik, lhůtám, v nichž mohou být statistiky dostupné, a spolehlivosti výsledků.

(14)

Žádné z opatření přijatých za účelem uplatňování tohoto nařízení by zejména nemělo způsobovat výrazné dodatečné náklady vedoucí k nepřiměřené nebo neodůvodněné zátěži respondentů a členských států.

(15)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví obecný právní rámec pro evropskou statistiku a článkem 13 uvedeného nařízení se zavádí evropský statistický program. Toto nařízení stanoví zvláštní rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů. Upřesňuje, které údaje a informace mají členské státy sbírat a předávat Komisi (Eurostatu), jakož i základní požadavky na kvalitu, jež je třeba splnit. Stanoví, že podrobnější technické specifikace upraví akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Umožňuje integrovat různé sběry údajů navzájem i s využitím administrativních záznamů a zároveň konsoliduje a zjednodušuje stávající právní předpisy v souladu s evropským statistickým programem.

(16)

Unijní právní předpisy týkající se sociálních statistik založené na individuálních údajích byly přijaty v reakci na konkrétní potřeby politik v době jejich přijetí. Pro sociální oblast jsou však typické nové a rychle se měnící skutečnosti. Vznikají nové sociální okolnosti a jevy, které vyžadují aktualizaci stávajícího právního rámce na úrovni Unie. Toto nařízení by proto mělo poskytovat bohatou statistickou základnu, která odpovídajícím způsobem pokrývá a odráží současné potřeby a umožňuje rozvoj a vytváření statistických údajů, které reagují na budoucí potřeby tvůrců politik, uživatelů a široké veřejnosti a zohledňují přitom srovnatelnost statistik na mezinárodní úrovni. Toto nařízení by mělo zejména zajistit vysokou flexibilitu pro další rozvoj v oblasti statistik týkajících se osob a domácností. Je také zásadní, aby sběr údajů byl prováděn v souladu s nejnovějšími technologickými změnami.

(17)

Aby se více zjednodušil a racionalizoval referenční rámec pro evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů, měly by být stávající evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sloučeny do jediného rámce. Tím by se zaručilo, že by evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů, včetně oblastí pracovních sil, příjmů a životních podmínek, zdraví, vzdělávání a odborné přípravy a využívání informačních a komunikačních technologií, využívání času a spotřeby, byly vytvářeny jednotnějším a koordinovanějším způsobem.

(18)

V souladu s cíli tohoto nařízení by Komise měla zahájit studie proveditelnosti a pilotní studie zaměřené na zlepšení kvality souborů údajů a sociálních ukazatelů. Tyto studie by měly zahrnovat srovnatelnost údajů, vývoj nových metodik, modernizaci sběru údajů a plnění nových požadavků uživatelů, se zaměřením zejména na obtížně dosažitelné populace, údaje o specifických dílčích populacích, zejména těch nejzranitelnějších, zpřístupňování statistik na územní úrovni NUTS 2 a vytváření údajů na podrobné místní úrovni nákladově efektivním a vstřícným způsobem. Členské státy by v souvislosti s těmito studiemi proveditelnosti a pilotními studiemi měly spolupracovat a Komise by měla mít možnost poskytovat na jejich provedení finanční podporu.

(19)

V oblasti pracovních sil a v oblasti příjmů a životních podmínek by mělo být možné v zájmu přizpůsobení se potřebám a novým očekáváním uživatelů sbírat v určitém okamžiku údaje o ad hoc tématech, aby bylo možné doplnit soustavně sbírané proměnné o doplňkové proměnné, a osvětlit tak neprozkoumané aspekty pracovních sil a příjmů a životních podmínek. V odůvodněných případech by mělo být možné, aby se tyto údaje týkaly i témat, která toto nařízení nestanoví.

(20)

Pro každou oblast je třeba poskytovat základní soubor harmonizovaných proměnných, aby bylo možné lépe využívat a šířit údaje, které má Komise (Eurostat) k dispozici, a zejména jako základní předpoklad pro porovnávání údajů a průřezové analýzy. Tato praxe může pomoci zvýšit analytický potenciál souborů údajů využitím technik modelování a dosáhnout úspor z rozsahu.

(21)

Sběr údajů v oblasti využívání času a v oblasti spotřeby na úrovni Unie poskytuje důležité víceúčelové údaje pro politiky Unie, jež mají dopad na životy občanů. Údaje o využívání času se ukázaly být nanejvýš důležité při posuzování mimo jiné rovnosti žen a mužů, pokud jde o rozdělení pracovních a pečovatelských povinností, nebo při měření neplacené práce. Důležitým prvkem materiálních životních podmínek občanů je rovněž spotřeba. Dále je třeba rozvinout a modernizovat sběr údajů, který v obou oblastech dobrovolně provádí mnoho členských států na základě dohod a obecných pokynů. Sběr údajů by měl být povinný pro oblast spotřeby a nepovinný pro oblast využívání času. Pokud se však tento sběr provádí, měl by probíhat v souladu s tímto nařízením, aby tak byla zajištěna srovnatelnost. V dlouhodobém horizontu by všechny členské státy měly usilovat o zapojení se do sběru údajů v oblasti využívání času. Je-li to možné, měla by být na modernizaci a provádění sběru údajů v oblasti využívání času a v oblasti spotřeby poskytována finanční podpora Unie.

(22)

S ohledem na svá specifika nejsou předmětem tohoto nařízení demografické statistiky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 (3), ani sčítání lidu, domů a bytů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (4), ani zjišťování u podniků ani statistiky založené především na administrativních zdrojích; ty by měly být upraveny samostatně zvláštními rámci přizpůsobenými jejich charakteristikám.

(23)

Statistiky již nejsou považovány pouze za jeden z mnoha zdrojů informací pro účely tvorby politik, namísto toho hrají v rozhodovacím procesu ústřední roli. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu s účely, kterým slouží, splňují kritéria vysoké kvality, jak stanoví nařízení (ES) č. 223/2009.

(24)

Sociální údaje vysoké kvality nejsou nezbytné pouze pro účely politik, nýbrž také pro výzkum a jako součást spolehlivé informační infrastruktury. Pro výzkumné pracovníky, kterým byl pro vědecké účely poskytnut přístup k mikrodatům podle nařízení Komise (EU) č. 557/2013 (5), pokud jde o přístup k důvěrným údajům bez přímých identifikátorů pro vědecké účely, by bylo velmi přínosné, kdyby měli lépe propojené statistické soubory údajů.

(25)

Příjmy, spotřeba a jmění jsou tři rozměry, které určují materiální blahobyt domácností. Je důležité snažit se pomocí stávajících zdrojů údajů tyto rozměry a rozložení každého z nich, jakož i jejich společné rozložení napříč domácnostmi, lépe popsat, přičemž je třeba přesněji zohlednit existenci několika zdrojů údajů, a snažit se posílit jejich společné využívání. Toto nařízení by proto mělo zahrnovat a posílit oblast spotřeby a propojení mezi těmito třemi rozměry.

(26)

Nařízení (ES) č. 223/2009 požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v uvedeném nařízení. Zprávy o kvalitě mají pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci zásadní význam. Výbor pro ESS schválil standard ESS pro strukturu zpráv o kvalitě v souladu s článkem 12 uvedeného nařízení. Kodex evropské statistiky tvoří základ společného rámce kvality ESS a stanoví normy pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik. To by mělo přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(27)

V nařízení (ES) č. 223/2009 jsou obsažena pravidla pro předávání údajů členskými státy Komisi (Eurostatu) a jejich používání, včetně pravidel pro předávání a ochranu důvěrných údajů. Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla zajistit, aby byly důvěrné údaje předávány a používány výhradně pro statistické účely v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009.

(28)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a (EU) 2018/1725 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (8) se vztahují na osobní údaje, které jsou předmětem tohoto nařízení. Zejména statistické údaje vyžadované pro účely vypracovávání a monitorování unijních a vnitrostátních opatření a strategií v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je třeba považovat za údaje zpracovávané z důvodu významného veřejného zájmu.

(29)

Spolehlivé statistiky jsou potřebné na národní i regionální úrovni a v případech, kdy je vyžadována lepší srovnatelnost. Je důležité, aby byly dány k dispozici souhrnné údaje za srovnatelné územní jednotky, jako například NUTS 2, a aby se přitom zohlednily náklady a členským státům byly poskytnuty odpovídající finanční zdroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9) by všechny statistiky členských států, které jsou předávány Komisi (Eurostatu) a které mají být rozčleněny podle územních jednotek, měly používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vytvářet srovnatelné regionální statistiky, měly by být údaje o územních jednotkách poskytovány podle klasifikace NUTS. V dlouhodobějším horizontu by mělo být vyvinuto úsilí o dosažení podrobnějších údajů na místní úrovni na základě infrastruktury vytvořené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (10).

(30)

Aby se zohlednil hospodářský, sociální a technický vývoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), za účelem změn dílčích témat uvedených v příloze I, zavádění nebo úprav osmiletého průběžného plánování sběru údajů, na které se vztahuje toto nařízení, v souladu s periodicitou stanovenou v příloze IV a stanovování počtu a názvu proměnných. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o popis proměnných, technické specifikace konkrétních souborů údajů, technické prvky, jsou-li společné několika souborům údajů, technické formáty potřebné k zjednodušení předávání informací členskými státy Komisi (Eurostatu), opory výběru, zejména stanovení jejich minimálních požadavků na opory výběru, úpravu a obsah zpráv o kvalitě a případné výjimky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(32)

Pokud by provádění tohoto nařízení vyžadovalo provedení rozsáhlých úprav národního statistického systému některého členského státu, měla by Komise mít možnost udělit dotčenému členskému státu v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu výjimku. Důvodem pro takové rozsáhlé úpravy může být potřeba zlepšit včasnost, přizpůsobit koncepci sběrů údajů, včetně přístupu k administrativním zdrojům, nebo vyvinout nové inovativní nástroje pro tvorbu údajů. Ve vhodných případech by měl být členským státům rovněž poskytnut finanční příspěvek Unie v podobě grantů, zejména za účelem budování kapacit, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13).

(33)

K zajištění soudržnosti a srovnatelnosti evropských sociálních statistik vypracovávaných v souladu se zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je třeba posilovat spolupráci a koordinaci mezi orgány v rámci ESS. Sběr údajů nad rámec těch, které jsou uvedeny v tomto nařízení, provádějí i jiné subjekty Unie, zejména agentury Unie, jakož i akademická obec. V zájmu využití synergií by proto měla být posílena spolupráce mezi těmito aktéry a aktéry zapojenými do ESS.

(34)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše ho, z důvodu harmonizace a kvality a srovnatelnosti údajů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a jelikož statistiky vysoké kvality založené na údajích, jejichž sběr probíhá harmonizovaným způsobem, poskytují značnou přidanou hodnotu pro tvorbu politik na úrovni Unie a členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(35)

Evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů a proces sběru údajů by se měly stát účinnějšími a relevantnějšími. Evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů v současnosti upravuje několik samostatných legislativních aktů, které by měly být nahrazeny tímto nařízením. Je proto nutné zrušit nařízení Rady (ES) č. 577/98 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 (15) a pozměnit příslušné části nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 (16), (ES) č. 452/2008 (17) a (ES) č. 1338/2008 (18).

(36)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 1. března 2017 (20).

(37)

Návrh byl konzultován s výborem pro ESS,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů těchto osob a domácností.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na sčítání lidu, domů a bytů podle nařízení (ES) č. 763/2008.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„mikrodaty“ neagregovaná zjišťování nebo měření charakteristik jednotlivých jednotek bez přímých identifikátorů;

2)

„předem zkontrolovanými souhrnnými údaji“ nebo „předem zkontrolovanými mikrodaty“ údaje nebo mikrodata bez přímých identifikátorů ověřené členskými státy na základě společných pravidel pro ověřování, jsou-li k dispozici;

3)

„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;

4)

„jednotkou zjišťování“ identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;

5)

„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje několik dílčích témat;

6)

„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování v souvislosti s některým tématem, přičemž každé dílčí téma zahrnuje několik proměnných;

7)

„proměnnou“ charakteristika jednotky zjišťování, která může nabýt více než jedné hodnoty z množiny hodnot;

8)

„administrativními záznamy“ údaje vytvořené nestatistickým zdrojem, obvykle veřejným subjektem, jehož hlavním cílem není poskytování statistik;

9)

„ad hoc tématy“ témata, která mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak která nejsou obsažena v pravidelných souborech údajů;

10)

„klíčovým ukazatelem“ široce využívaná informace, která slouží k monitorování ústředního cíle politiky Unie;

11)

„místem obvyklého pobytu“ místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí, přičemž za osoby s místem obvyklého pobytu v konkrétní zeměpisné oblasti se považují pouze:

a)

osoby, které bydlely v místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě alespoň 12 měsíců před referenční dobou; nebo

b)

osoby, které se přistěhovaly do místa svého obvyklého pobytu během období 12 měsíců před referenční dobou s úmyslem zůstat tam alespoň jeden rok.

Pokud okolnosti popsané v bodech a) nebo b) nelze prokázat, rozumí se „místem obvyklého pobytu“ místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;

12)

„metadaty“ informace nezbytné k používání a výklad statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;

13)

„zprávou o kvalitě“ zpráva obsahující informace o kvalitě statistického produktu nebo procesu;

14)

„oporami výběru“ seznam, mapa či jiný přesný popis jednotek, které vymezují populaci, jež má být sčítána jako celek nebo z níž má být vybrán vzorek;

15)

„soukromou domácností“ samostatně žijící osoba nebo skupina osob žijících společně, které si obstarávají své základní životní potřeby.

Článek 3

Oblasti a soubory údajů

1.   Sběr údajů uvedený v článku 1 prováděný členskými státy se člení do těchto oblastí:

a)

pracovní síly;

b)

příjmy a životní podmínky;

c)

zdraví;

d)

vzdělávání a odborná příprava;

e)

využívání informačních a komunikačních technologií;

f)

využívání času;

g)

spotřeba.

2.   Sběr údajů uvedený v článku 1 prováděný členskými státy je pro oblast využívání času nepovinný. Pokud členský stát sbírá údaje v oblasti využívání času, musí tak činit v souladu s tímto nařízením, aby byla zajištěna srovnatelnost. V dlouhodobém horizontu všechny členské státy usilují o provádění sběru údajů v oblasti využívání času.

3.   Soubory údajů v případě všech oblastí uvedených v odstavci 1 pokrývají tato společná témata, jejichž další podrobnosti jsou uvedeny v příloze I:

a)

technické údaje;

b)

charakteristiky osob a domácností;

c)

zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty;

d)

účast na trhu práce;

e)

dosažený stupeň vzdělání a absolvovaná studia.

V případě některých oblastí soubory údajů tato společná témata dále specifikují, jak je uvedeno v příloze I.

4.   Kromě témat uvedených v odstavci 3, jež jsou společná všem oblastem, pokrývají soubory údajů tato témata, jejichž další podrobnosti jsou uvedeny v příloze I:

a)

trvání zaměstnání, profesní biografie a dosavadní pracovní zkušenosti;

b)

pracovní podmínky včetně pracovní doby a jejích úprav;

c)

účast ve vzdělávání a odborné přípravě;

d)

příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

e)

životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, prostředí pro život a přístupu k službám;

f)

kvalita života, včetně účasti na společenském, občanském, ekonomickém a kulturním životě, začlenění a životní pohody;

g)

zapojení do informační společnosti a

h)

rozvržení času (volitelné).

5.   Požadavky na přesnost a charakteristiky výběrových souborů používané pro jednotlivé oblasti jsou stanoveny v přílohách II a III.

6.   Sběr údajů prováděný podle tohoto článku zahrnuje informace umožňující rozčlenění tak, aby bylo možno popsat dílčí populace, které jsou předmětem zájmu, a odrážejí případné nerovnosti.

Kromě případů řádně odůvodněných z důvodů kvality vytvářejí členské státy a Komise (Eurostat) rovněž informace, z nichž lze odvozovat informace platné na územní úrovni NUTS 2, aby umožnily lepší srovnatelnost údajů napříč členskými státy, přičemž se zohlední náklady.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 17, kterými na základě studie proveditelnosti může měnit dílčí témata uvedená v příloze I za účelem zohlednění příslušného legislativního, technického, sociálního, politického a hospodářského vývoje a reakce na nové potřeby uživatelů. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby:

a)

uvedené akty v přenesené pravomoci nezpůsobovaly členským státům nebo respondentům výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady;

b)

v oblasti pracovních sil a v oblasti příjmů a životních podmínek nebylo v jakémkoli čtyřletém období změněno více než 5 % dílčích témat uvedených v příloze I, kromě případů řádně odůvodněných výjimečnými okolnostmi;

c)

v oblastech uvedených v odstavci 1, ale neuvedených v písmenu b) tohoto pododstavce, nebylo v každé oblasti v období mezi dvěma po sobě následujícími sběry údajů změněno více než 10 % dílčích témat uvedených na seznamu v příloze I;

d)

všechna dílčí témata, která nejsou uvedena v příloze I, byla řádně posouzena z hlediska jejich proveditelnosti pilotními studiemi, které provedou členské státy v souladu s článkem 14;

e)

celkový počet proměnných, které mají být poskytovány, nepřekročil specifikace uvedené v čl. 6 odst. 2 a 3.

Počet dílčích témat, která mohou být změněna podle prvního pododstavce písm. b) a c), se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.

Článek 4

Víceleté průběžné plánování

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 17, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením nebo úpravou víceletého průběžného plánování.

2.   Toto víceleté průběžné plánování:

a)

se přijímá na dobu osmi let;

b)

se použije na sběr údajů, na něž se vztahuje toto nařízení;

c)

je v souladu s periodicitou uvedenou v příloze IV;

d)

uvádí období, během něhož probíhá sběr údajů ohledně:

i)

dílčích témat spojených s oblastmi podle přílohy I,

ii)

ad hoc témat vyžádaných uživateli pro oblast pracovních sil a oblast příjmů a životních podmínek podle přílohy IV.

Pokud jde o písm. d) bod ii) prvního pododstavce mohou v odůvodněných případech tato ad hoc témata pokrývat i jiná dílčí témata, která nejsou v příloze I uvedena.

3.   Úpravy víceletého průběžného plánování uvedené v odstavci 1 vstoupí v platnost v případě ročního či kratšího sběru údajů nejpozději 24 měsíců před začátkem každého období sběru údajů, jak je uveden v příslušném plánování, a v případě jiného sběru údajů nejpozději 36 měsíců před začátkem tohoto období sběru údajů. Cílem těchto úprav je zajistit účinnost a soudržnost plánování s potřebami uživatelů.

4.   Komise zajistí, aby uvedené akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku splňovaly zásadu proporcionality a nezpůsobovaly členským státům nebo respondentům výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady.

Článek 5

Statistické populace a jednotky zjišťování

1.   Statistická populace zahrnuje všechny osoby, které v každém členském státě mají místo obvyklého pobytu v soukromých domácnostech.

2.   Sběr údajů se provádí v každém členském státě u výběrového souboru jednotek zjišťování, který tvoří soukromé domácnosti nebo osoby patřící do soukromých domácností, které mají místo obvyklého pobytu v daném členském státě.

3.   Každý členský stát usiluje o to, aby byl v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení rozsah sběru údajů rozšířen na jednotky zjišťování, které nepatří k soukromým domácnostem, pokud předávané údaje umožňují identifikaci takovýchto jednotek zjišťování a dotčených osob, které mají místo obvyklého pobytu v daném členském státě.

Článek 6

Specifikace souborů údajů

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle článku 17, kterými se doplňuje toto nařízení upřesněním následujících prvků jednotlivých souborů údajů, a to i pokud jsou tyto prvky společné pro několik souborů údajů, aby byly pokryty potřeby zjištěné v příslušných dílčích tématech:

a)

počet proměnných a

b)

název proměnných.

2.   Pokud jde o akty v přenesené pravomoci přijaté podle odst. 1 písm. a), nesmí počet proměnných překročit o více než 5 % počet proměnných v každé oblasti, které jsou již ke dni 3. listopadu 2019 povinně vyžadovány Komisí (Eurostatem).

3.   V oblasti spotřeby nesmí počet proměnných překročit o více než 5 % počet proměnných stanovený prvním aktem v přenesené pravomoci, který byl pro tuto oblast přijat podle odstavce 1.

4.   Komise může s ohledem na potřeby uživatelů a k zajištění určité míry flexibility v případech, kdy jsou vyžadovány nové údaje, změnit maximálně 10 % proměnných vyžadovaných podle aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a to pro každou oblast uvedenou v čl. 3 odst. 1.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může Komise v případě oblasti využívání informačních a komunikačních technologií změnit více než 10 % proměnných vyžadovaných podle aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jsou tyto změny v souladu s prováděcími opatřeními přijatými podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 808/2004 před 1. lednem 2021.

Maximální procentní podíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se použije v každém čtyřletém období na oblast pracovních sil a oblast příjmů a životních podmínek a v období mezi dvěma po sobě následujícími sběry údajů na ostatní oblasti. Ve všech případech nesmí počet proměnných překročit mezní hodnoty uvedené v odstavcích 2 a 3.

Článek 7

Technické specifikace souborů údajů

1.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví tyto technické prvky jednotlivých souborů údajů:

a)

popis proměnných;

b)

statistické klasifikace;

c)

přesné charakteristiky statistických populací, jednotky zjišťování a pravidla pro respondenty;

d)

referenční období a referenční data;

e)

požadavky týkající se zeměpisného pokrytí, podrobných charakteristik výběrového souboru včetně vytváření dílčích výběrových souborů v souladu s přílohou III, společných období shromažďování údajů, společných norem pro editaci a imputaci, vážení, odhad a odhad rozptylu;

f)

metodika zajišťující srovnatelnost sebraných údajů, která může v řádně odůvodněných případech zahrnovat schémata pořadí otázek s cílem dosáhnout, je-li to nutné, společného cíle vysoké úrovně srovnatelnosti údajů o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti pracovních sil.

2.   Pokud jsou prvky společné pro několik souborů údajů, přijme Komise prováděcí akty, kterými se stanoví tyto technické charakteristiky souborů údajů:

a)

popis proměnných;

b)

statistické klasifikace;

c)

přesné charakteristiky statistických populací a jednotek zjišťování.

3.   Pro soubory údajů o měsíční nezaměstnanosti týkající se oblasti pracovních sil přijme Komise prováděcí akty pro účely popisu proměnných a délky časových řad, které mají být předány, požadavků na jejich kvalitu a míry jejich podrobnosti.

4.   Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Přijímají se nejpozději 12 měsíců před začátkem období sběru údajů, s výjimkou oblasti využívání informačních a komunikačních technologií, pro niž se prováděcí akty přijímají nejméně šest měsíců před začátkem období sběru údajů.

Článek 8

Formáty pro předávání informací

1.   Zavedou se technické formáty s cílem usnadnit předávání informací členskými státy Komisi (Eurostatu), zejména pro podporu řízení kvality a dokumentace procesů v souvislosti se statistikami, na které se vztahuje toto nařízení.

2.   Technické formáty se vztahují na statistické pojmy, procesy a produkty, včetně údajů a metadat.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví technické formáty uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Prováděcí akty se přijmou nejpozději 12 měsíců před začátkem období sběru údajů, s výjimkou oblasti využívání informačních a komunikačních technologií, pro niž se prováděcí akty přijmou nejpozději šest měsíců před začátkem období sběru údajů.

Článek 9

Zdroje údajů a metody

1.   Členské státy sbírají údaje uvedené v článku 1 a předávají je Komisi (Eurostatu) s využitím jednoho z následujících zdrojů nebo jejich kombinace za předpokladu, že splňují kritéria kvality stanovená v článku 13:

a)

informace přímo poskytované respondenty;

b)

administrativní záznamy a jiné zdroje, metody nebo inovativní přístupy, pokud umožňují tvorbu údajů, které jsou srovnatelné a odpovídají použitelným specifickým požadavkům stanoveným tímto nařízením.

Metody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce mohou zahrnovat odhady pro malé oblasti s cílem pokrýt územní rozmanitost, pokud splňují požadavky na přesnost stanovené v příloze II.

2.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) podrobné informace o použitých zdrojích a metodách v souladu s čl. 13 odst. 5.

Článek 10

Periodicita

Členské státy provádějí sběr údajů uvedených v článku 1 v souladu s periodicitou uvedenou v příloze IV.

Článek 11

Předávání údajů a lhůty

1.   Členské státy předávají údaje uvedené v článku 1 Komisi (Eurostatu) v souladu s přílohou V.

2.   Pro každý soubor údajů členské státy prostřednictvím zabezpečených přenosových kanálů předají Komisi (Eurostatu) předem zkontrolovaná mikrodata bez přímé identifikace.

3.   Pro sestavování měsíčních statistik nezaměstnanosti se předávají předem zkontrolované souhrnné údaje.

4.   Členské státy budou údaje sbírat a předávat podle tohoto nařízení od roku 2021.

5.   Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy zveřejní souhrnné údaje na internetových stránkách Komise (Eurostatu), a to uživatelsky vstřícným způsobem, co nejdříve a do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro předání v případě ročního a kratšího sběru údajů a do 12 měsíců od uplynutí lhůty pro předání v případě jiného sběru údajů, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

Článek 12

Opory výběru

1.   Údaje sebrané podle tohoto nařízení jsou založeny na reprezentativních výběrových souborech získaných z opor výběru na vnitrostátní úrovni, které umožňují náhodný výběr osob nebo domácností se známou pravděpodobností výběru. Opory výběru jsou zaměřeny na to, aby identifikovaly a vyčerpávajícím způsobem pokrývaly cílovou populaci s obvyklou akceptovanou chybou pokrytí a jsou pravidelně aktualizovány. Opory výběru obsahují veškeré informace nezbytné pro tvorbu výběrového souboru, jakými jsou informace potřebné pro stratifikační účely a pro kontaktování osob nebo domácností. Opory výběru zahrnují rovněž informace potřebné pro vytvoření vazby mezi osobami a dalšími administrativními záznamy, pokud je toto propojení s jinými záznamy nutné a přiměřené a je výslovně povoleno podle příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisů, které se na kontrolora ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 vztahují a které rovněž stanoví vhodná opatření pro ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektů údajů.

2.   Pokud v členském státě není žádná taková opora výběru k dispozici, použijí se jiné opory výběru, které splňují následující kritéria. Tyto opory výběru:

a)

identifikují jednotky výběrového souboru, kterými mohou být osoby, domácnosti, byty nebo adresy;

b)

umožňují stanovit pravděpodobnost výběru;

c)

jsou pravidelně aktualizovány.

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze z důvodu kvality pro oblast využívání času a oblast spotřeby použít jiné systémy výběru, například reprezentativní výběr.

3.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem stanovení jednotných podmínek pro opory výběru, zejména stanovení minimálních požadavků, včetně obvykle akceptované chyby pokrytí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 13

Kvalita

1.   Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.   Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Komise (Eurostat) posoudí kvalitu metadat o specifikacích, předávaných údajů a opor výběru s cílem mimo jiné zveřejnit je uživatelsky vstřícným způsobem na internetových stránkách Komise (Eurostatu).

4.   Pro účely odstavce 3 tohoto článku členské státy předávají Komisi (Eurostatu) v souvislosti s údaji a mikrodaty uvedenými v článku 11:

a)

metadata popisující použitou metodiku, včetně zdrojů údajů a metod uvedených v článku 9, a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace odkazem na specifikace stanovené v tomto nařízení;

b)

informace o splnění minimálních požadavků na použité opory výběru, mimo jiné při jejich vývoji a aktualizaci, jak je stanoveno v tomto nařízení;

c)

informace o dílčích populacích, které nebyly dosaženy při sběru údajů.

5.   Členské státy předají metadata a informace uvedené v odstavci 4 do tří měsíců od uplynutí lhůty pro předávání údajů a mikrodat. Tyto dodatečné informace se poskytují ve formě zpráv o kvalitě, které zejména dokládají, jak předávané údaje a mikrodata, jakož i metadata a informace splňují požadavky na kvalitu. Komise (Eurostat) tyto informace zveřejní v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy na ochranu osobních údajů.

6.   Komise může přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví úprava a obsah zpráv o kvalitě, včetně informací o metodě pro posouzení splnění požadavků na přesnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2. Členským státům z nich nesmí plynout výrazná dodatečná zátěž nebo náklady.

7.   Členské státy informují Komisi (Eurostat) co nejdříve o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by ovlivnily kvalitu předávaných údajů.

8.   Na řádně odůvodněnou žádost Komise (Eurostatu) poskytnou členské státy dodatečné upřesňující informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

Článek 14

Studie proveditelnosti a pilotní studie

1.   Komise (Eurostat) v případě potřeby zavede studie proveditelnosti a pilotní studie, kterých se mohou účastnit členské státy, s cílem zlepšit soubory údajů a sociální ukazatele, přičemž dodržuje cíle tohoto nařízení.

Členské státy společně s Komisí (Eurostatem) zajistí reprezentativnost těchto studií na úrovni Unie. Tyto studie se zaměří na hodnocení a vypracování alternativních metodik s ohledem na technologický vývoj, a to zejména s cílem:

a)

zlepšit kvalitu a srovnatelnost souborů údajů;

b)

rozšířit pokrytí sběru údajů i na osoby, které nežijí v soukromých domácnostech, nebo na obtížně dosažitelné dílčí populace;

c)

vypracovat, posoudit a zavést techniky umožňující lepší pokrytí územní rozmanitosti na úrovni NUTS 2 a na místní úrovni;

d)

návazně sledovat statistické pokrytí migrujících občanů, kteří mění zemi bydliště;

e)

vypracovat a testovat nová dílčí témata pro sběr údajů;

f)

přispět k modernizaci oblasti využívání času a oblasti spotřeby, včetně údajů o objemu spotřeby;

g)

prozkoumat a zavést nové způsoby, jak zlepšit schopnost reagovat na potřeby uživatelů;

h)

lépe integrovat sběr údajů a používání jiných zdrojů údajů; a

i)

zefektivnit sběr údajů v členských státech a zlepšit nástroje pro sběr údajů v zájmu umožnění plné účasti osob se zdravotním postižením.

Komise (Eurostat) poskytne členským státům, které provádějí studie proveditelnosti nebo pilotní studie, náležité financování v souladu s článkem 16.

2.   Komise (Eurostat) případně vyzve agentury Unie, které provádějí Evropská sociální výběrová šetření mimo rámec ESS, aby přispěly svými odbornými znalostmi k vypracování nových ukazatelů a ke sběru pilotních údajů o ad hoc tématech, jak je stanoveno v příloze IV, nebo o tématech budoucího zájmu ESS.

3.   Výsledky studií proveditelnosti a pilotních studií uvedených v odstavci 1 vyhodnotí Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy a hlavními uživateli souborů údajů.

Článek 15

Přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely

Komise (Eurostat) může pro vědecké účely a za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 557/2013 poskytnout přístup k důvěrným údajům ve svých prostorách a může zveřejnit soubory anonymizovaných mikrodat pocházející ze souborů údajů pro oblasti uvedené v článku 3.

Článek 16

Financování

1.   Unie pro účely provádění tohoto nařízení poskytuje NSÚ a jiným vnitrostátním orgánům ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty na:

a)

rozvoj nebo provádění, jakož i zlepšení včasnosti sběrů údajů, metod sběrů údajů, opory výběru a zpracování údajů pro statistické účely podle tohoto nařízení, a to po dobu prvních čtyř let sběru údajů pro každou oblast, na niž se vztahuje toto nařízení;

b)

rozvoj metodik pro statistické účely podle tohoto nařízení, včetně zapojení členských států do reprezentativních studií proveditelnosti a pilotních studií podle článku 14;

c)

sběr údajů a tvorbu statistik k ad hoc tématům vyžádanému uživateli podle přílohy IV, k novým nebo přepracovaným souborům proměnných a charakteristikám zavedeným poprvé;

Pokud toto nařízení svěřuje NSÚ a jiným vnitrostátním orgánům úkoly, které dříve neplnily, poskytnou se jim dostatečné finanční zdroje Unie pro účely plnění těchto úkolů. Finanční prostředky se přehodnotí na základě vývoje v souvislosti s prováděním tohoto nařízení.

2.   Finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 1 tohoto článku v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 se poskytuje v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (21), čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (22), článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (23), článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (24), článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (25) nebo článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (26).

3.   Finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 3. listopadu 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor pro ESS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Výjimky a povolení

1.   Pokud by národní statistický systém některého členského státu vyžadoval z důvodu uplatňování tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na jeho základě výrazné úpravy, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělit výjimku nejvýše na tři roky. Zajistí se srovnatelnost údajů členských států a včasný výpočet požadovaných reprezentativních a spolehlivých evropských souhrnných údajů včetně klíčových ukazatelů. Tyto výjimky se neudělují na základě stejných důvodů jako povolení uvedená v odstavcích 3 a 4.

2.   Pokud je výjimka uvedená v odstavci 1 dostatečně průkazně odůvodněná i po uplynutí období, na které byla udělena, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělit další výjimku na období nejvýše dvou let.

3.   Pokud členský stát nemá pro poskytnutí požadovaných souborů údajů k dispozici jiné prostředky než použití metod jiných, než jsou metody stanovené v tomto nařízení nebo aktech v přenesené pravomoci nebo v prováděcích aktech přijatých na jeho základě, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů výjimečně povolit použití takových metod na období nejvýše pěti let. Tato povolení nesmí být založena na stejných důvodech jako výjimky uvedené v odstavcích 1 a 2.

4.   Pokud je povolení uvedené v odstavci 3 dostatečně průkazně odůvodněné i po uplynutí období, na které bylo uděleno, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělit další povolení na období nejvýše tří let.

5.   Pro účely výjimek nebo povolení podle odstavců 1 až 4 předloží členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 4. února 2020, do tří měsíců ode dne vstupu příslušného aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu v platnost, nebo nejpozději šest měsíců před uplynutím období, na které byla udělena stávající výjimka nebo povolení. Příslušný členský stát při podávání žádosti o povolení uvedené v odstavcích 3 a 4 podrobně popíše použité metody a prokáže, že vedou ke srovnatelným výsledkům.

6.   Komise přijme prováděcí akty uvedené v tomto článku přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 20

Změna nařízení (ES) č. 808/2004

Nařízení (ES) č. 808/2004 se mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Statistiky se člení v souladu s přílohou.“

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Oblast

Toto nařízení pokrývá oblast podniků a informační společnosti, jak je vymezena v příloze.“

3)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Opatření k provedení oblasti, jak je vymezena v příloze, se týkají výběru a zadání, úpravy a změny témat a jejich charakteristik, rozsahu pokrytí, referenčních období a rozčlenění charakteristik, periodicity a rozvrhu poskytování údajů a lhůt pro předání výsledků.“

4)

Příloha I se mění takto:

a)

název „Příloha I“ se nahrazuje názvem „Příloha“ a název „Modul 1: Podniky a informační společnost“ se nahrazuje názvem „Oblast: Podniky a informační společnost“;

b)

body 1) a 2) se nahrazují tímto:

„1.

Cíle

Cílem sběru údajů v rámci této oblasti je včasné poskytování statistik o podnicích a informační společnosti. Tento sběr údajů vytváří rámec pro požadavky z pohledu rozsahu pokrytí, délky trvání a periodicity, zahrnutých témat, třídění poskytovaných údajů, způsobu poskytování údajů a veškerých potřebných pilotních studií či studií proveditelnosti.

2.

Rozsah pokrytí

Tato oblast zahrnuje podnikatelské činnosti spadající do sekcí C až N a R a do oddílu 95 statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE REV. 2).“

5)

Příloha II se zrušuje.

Článek 21

Změna nařízení (ES) č. 452/2008

Nařízení (ES) č. 452/2008 se mění takto:

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Oblasti

Toto nařízení se vztahuje na vypracovávání statistik ve dvou oblastech:

a)

oblast 1 zahrnuje statistiky o systémech vzdělávání a odborné přípravy;

b)

oblast 2 zahrnuje další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení, jako jsou statistiky o lidském kapitálu a o sociálním a ekonomickém přínosu vzdělávání, které nespadají do oblasti 1 ani se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (*1)

V těchto oblastech se statistiky vypracovávají v souladu s přílohou.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261 I, 14.10.2019, s. 1).“"

2)

V čl. 4 odst. 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

pravidelným předáváním statistik o vzdělávání a celoživotním učení členskými státy, a to ve stanovených lhůtách pro oblast 1;

b)

využitím dalších statistických informačních systémů a zjišťování k poskytnutí dodatečných statistických proměnných a ukazatelů o vzdělávání a celoživotním učení, odpovídajících oblasti 2;“.

3)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v odstavci 1 zohlední:

a)

u obou oblastí možné zatížení vzdělávacích institucí a jednotlivců;

b)

u obou oblastí výsledky pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3;

c)

u oblasti 1 poslední dohody mezi Statistickým úřadem UNESCO, OECD a Komisí (Eurostatem) ohledně konceptů, definic, formátu sběru údajů, zpracování údajů, periodicity a lhůt pro předávání výsledků;

d)

u oblasti 2 dostupnost, vhodnost a právní kontext stávajících zdrojů údajů Společenství po důkladném prověření všech stávajících zdrojů údajů.“

4)

Příloha se mění takto:

a)

oddíl nazvaný: „Oblast 2: Účast dospělých na celoživotním učení“ se zrušuje;

b)

oddíl nazvaný: „Oblast 3: Další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení“ se mění takto:

i)

název se nahrazuje tímto:

„Oblast 2: Další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení“;

ii)

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Cíl

Cílem tohoto sběru údajů je poskytnout další srovnatelné údaje o vzdělávání a celoživotním učení k podpoře určitých politik na úrovni Společenství, jež nejsou zahrnuty v oblasti 1.“

Článek 22

Změna nařízení (ES) č. 1338/2008

V nařízení (ES) č. 1338/2008 se příloha I mění takto:

1)

Písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

Oblast působnosti

Do této oblasti spadají statistiky o zdravotním stavu a zdravotních determinantech, které jsou založeny na vlastním posouzení a sestaveny z populačních šetření, jiných než sestavených ze sběrů údajů o domácnostech a osobách uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700*, a jiné statistiky sestavené z administrativních zdrojů, jako například statistiky o nemocnosti nebo úrazech a zraněních. Po provedení úspěšných pilotních studií mohou být případně a ve vhodných ad hoc intervalech zahrnuty osoby žijící v ústavech a děti ve věku do 14 let. (*2)

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98(Úř. věst. L 261 I , 14.10.2019, s. 1).“"

2)

Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

Referenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů

Opatření týkající se prvního referenčního roku, intervalu a lhůty pro poskytování údajů se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.“

3)

V písmenu d) se třetí podbod nahrazuje tímto:

„Provádění šetření o vyšetření (Health Examination Survey) je v rámci tohoto nařízení dobrovolné. U modulů šetření nepřesáhne průměrná délka dotazování na jednu domácnost 20 minut.“

Článek 23

Přechodná ustanovení pro prováděcí opatření

Prováděcí opatření přijatá před 1. lednem 2021 podle nařízení (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 se použijí, dokud nepozbydou platnosti nebo nebudou nahrazena či zrušena.

Povinnosti stanovené v uvedených nařízeních v souvislosti s předáváním údajů a metadat, včetně zpráv o kvalitě, pokud jde o referenční období, která zcela nebo zčásti spadají do doby před 1. lednem 2021, se uplatní i nadále.

Článek 24

Zrušení

1   Nařízení (ES) č. 577/98 a (ES) č. 1177/2003 se zrušují s účinkem od 31. prosince 2020, aniž jsou dotčeny v nich uvedené povinnosti týkající se předávání údajů a metadat, včetně zpráv o kvalitě, pokud jde o referenční období, která zcela nebo zčásti spadají do doby před uvedeným dnem.

2   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 25

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Na oblasti uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. f) a g) se však použije ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Evropský parlament

Předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

T. TUPPURAINEN


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. října 2019

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Úř. věst. L 164, 18.6.2013, s. 16).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(20)  Úř. věst. C 87, 21.3.2017, s. 1.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014-2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (OJ L 129, 19.5.2017, s. 1).


PŘÍLOHA I

Zahrnutá témata

Oblast

Téma

Dílčí témata

U všech oblastí

Technické údaje

Informace o sběru údajů

Identifikace

Váhy

Charakteristiky dotazování

Místo

Charakteristiky osob a domácností

Demografické údaje

Státní občanství a přistěhovalecký původ

Složení domácnosti

Zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty

Zdravotní postižení a další prvky minimálního evropského zdravotního modulu

Účast na trhu práce

Hlavní status dle ekonomické aktivity (sebezařazení)

Základní charakteristiky zaměstnání

Dosažený stupeň vzdělání a absolvovaná studia

Dosažený stupeň vzdělání

Pracovní síly

Charakteristiky osob a domácností

Složení domácnosti – další konkrétní podrobné údaje

Pobyt v zemi

Důvod k migraci

Účast na trhu práce

Postavení v zaměstnání

Doba trvání smlouvy/dohody

Podrobné údaje o smlouvě/dohodě

Práce na plný, nebo částečný úvazek – důvod

Závislá samostatná výdělečná činnost

Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců

Velikost podniku

Místo výkonu práce

Práce z domova

Hledání zaměstnání

Ochota pracovat

Disponibilita

Druhé nebo další zaměstnání

Hledání dalšího zaměstnání

Podzaměstnanost

Sladění pracovního a rodinného života

Mladí lidé na trhu práce

Situace na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomků

Důchod a účast na trhu práce

Potřeba péče

Trvání zaměstnání, profesní biografie a dosavadní pracovní zkušenosti

Doba nástupu do zaměstnání

Způsob nalezení zaměstnání

Kontinuita a přerušení profesní dráhy

Základní charakteristika posledního zaměstnání

Pracovní podmínky, včetně pracovní doby a jejích úprav

Pracovní doba

Úpravy pracovní doby

Organizace práce a úpravy pracovní doby

Dosažený stupeň vzdělání a absolvovaná studia

Dosažený stupeň vzdělání – podrobné údaje, včetně přerušeného nebo předčasně ukončeného vzdělání

Účast ve vzdělávání a odborné přípravě

Účast ve formálním a neformálním vzdělávání a odborné přípravě (za 4 týdny)

Účast ve formálním a neformálním vzdělávání a odborné přípravě (za 12 měsíců)

Zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty

Pracovní úrazy a další zdravotní problémy související s výkonem povolání

Prvky minimálního evropského zdravotního modulu

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Příjmy z pracovní činnosti

Příjmy z příspěvků v nezaměstnanosti

Příjmy a životní podmínky

Charakteristiky osob a domácností

Složení domácnosti – další konkrétní podrobné údaje

Délka pobytu v zemi

Účast ve vzdělávání a odborné přípravě

Účast v činnostech formálního vzdělávání (v současnosti)

Dosažený stupeň vzdělání a absolvovaná studia

Dosažený stupeň – podrobné údaje, včetně přerušeného nebo předčasně ukončeného vzdělání

 

Účast na trhu práce

Charakteristiky místa výkonu práce

Doba trvání smlouvy/dohody

 

Postavení v zaměstnání

Podrobný popis situace na trhu práce

Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců

Trvání zaměstnání, profesní biografie a dosavadní pracovní zkušenosti

Dosavadní pracovní zkušenosti

Pracovní podmínky, včetně pracovní doby a jejích úprav

Pracovní kalendář

Pracovní doba

Zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty

Minimální evropský zdravotní modul

Podrobné údaje o zdravotním stavu a zdravotním postižení

Zdraví dětí

Přístup ke zdravotní péči

Zdravotní péče

Přístup ke zdravotní péči (děti)

Zdravotní determinanty

 

Kvalita života, včetně účasti na společenském, občanském, ekonomickém a kulturním životě, začlenění a životní pohody

Kvalita života

Účast na společenském a kulturním životě

Životní pohoda

Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, prostředí pro život a přístupu ke službám

Materiální deprivace

Deprivace specificky se týkající dětí

Hlavní charakteristiky bydlení

Podrobné informace o podmínkách bydlení, včetně deprivace a imputovaného nájemného

Náklady na bydlení, včetně snížených plateb za služby

Prostředí pro život

Potíže s bydlením (včetně potíží s nájmem) a důvody

Využívání služeb, včetně služeb v oblasti poskytování péče a služeb pro nezávislý život

Cenová dostupnost služeb

Neuspokojené potřeby a jejich příčiny

Péče o dítě

 

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Příjmy z pracovní činnosti

Příjmy ze sociálních transferů

Příjmy z penzijního zabezpečení

Další příjmy, včetně příjmů z nemovitostí a kapitálu a transferů mezi domácnostmi

Daně a příspěvky skutečně vyplacené po snížení

Celkové roční příjmy na úrovni osob a domácností

Nadměrné zadlužení, včetně příčin

Nedoplatky

Složky jmění, včetně vlastnictví nemovitostí k bydlení

Složky spotřeby

Mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění

Posouzení vlastních potřeb

Zdraví

Zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty

Minimální evropský zdravotní modul

Nemoci a chronická onemocnění

Nehody a zranění

Bolest

Duševní zdraví, včetně závislostí

Omezení funkcí

Potíže při úkonech péče o vlastní osobu

Potíže při úkonech v domácnosti

Dočasné omezení aktivit (v důsledku zdravotních potíží)

Překážky v zapojení do určitých oblastí života

Využívání zdravotní a dlouhodobé péče

Užívání léků

Preventivní péče

Přístup ke zdravotní péči

Výška a tělesná hmotnost

 

Fyzická aktivita

Stravovací návyky

Kouření

Konzumace alkoholu

Sociální a environmentální faktory

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Celkový měsíční příjem domácnosti

Vzdělávání a odborná příprava

Charakteristiky osob a domácností

Délka pobytu v zemi

Trvání zaměstnání, profesní biografie a dosavadní pracovní zkušenosti

Doba nástupu do zaměstnání

Účast na trhu práce

Velikost podniku

Dosažený stupeň vzdělání a absolvovaná studia

Dosažený stupeň vzdělání – podrobné údaje, včetně přerušeného nebo předčasně ukončeného vzdělání

Absolvování studia

Dovednosti uváděné respondenty

 

Účast ve vzdělávání a odborné přípravě

Přístup k informacím o možnostech učení a poradenství (za 12 měsíců)

Účast v činnostech formálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Poslední činnost formálního vzdělávání – podrobné údaje (za 12 měsíců)

Využití informačních a komunikační technologií v rámci posledního formálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Důvody pro účast v posledním formálním vzdělávání (za 12 měsíců)

Platby za poslední formální vzdělávání a počet hodin (za 12 měsíců)

Výsledky a využití dovedností získaných prostřednictvím posledního formálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Účast v činnostech neformálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Činnosti neformálního vzdělávání – podrobné údaje (za 12 měsíců)

Využití informačních a komunikačních technologií při činnostech neformálního vzdělávání (za 12 měsíců)

 

 

Důvody pro účast v činnostech neformálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Platby za činnosti neformálního vzdělávání a počet hodin (za 12 měsíců)

Výsledky a využití dovedností získaných prostřednictvím činností neformálního vzdělávání (za 12 měsíců)

Překážky v účasti ve vzdělávání a odborné přípravě (za 12 měsíců)

Informální učení

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Celkový měsíční příjem domácnosti

Využívání informačních a komunikačních technologií (IKT)

Zapojení do informační společnosti

Přístup k informačním a komunikačním technologiím

Používání informačních a komunikačních technologií a jeho frekvence

Překážky ve využívání IKT a obtíže s ním spojené

Dopady používání IKT

 

Bezpečnost, soukromí a důvěryhodnost

Připojení k internetu odkudkoli

Digitální dovednosti

Činnosti na internetu

Elektronické obchodování

Kontakt s veřejnou správou

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Celkový měsíční příjem domácnosti

Využívání času

Charakteristiky osob a domácností

Složení domácnosti – podrobné údaje

Účast ve vzdělávání a odborné přípravě

Účast v činnostech formálního vzdělávání (v současnosti)

Zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, přístup ke zdravotní péči, její dostupnost a využití a zdravotní determinanty

Minimální evropský zdravotní modul

Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, prostředí pro život a přístupu ke službám

Vybavení předměty dlouhodobé spotřeby

Péče o dítě

Péče o nemocné a seniory

 

Pracovní podmínky, včetně pracovní doby a jejích úprav

Pracovní doba

Úpravy pracovní doby

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Produkce pro vlastní spotřebu a na prodej, opravy

Příjmy z pracovní činnosti

Celkový měsíční příjem domácnosti

Rozvržení času

Využívání času a druhy činností

Souběžné činnosti

Místo činnosti

Přítomnost dalších osob během činnosti

Posouzení činnosti

Spotřeba

Charakteristiky osob a domácností

Složení domácnosti – další konkrétní podrobné údaje

Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, prostředí pro život a přístupu ke službám

Hlavní charakteristiky bydlení

Účast ve vzdělávání a odborné přípravě

Účast v činnostech formálního vzdělávání (v současnosti)

Účast na trhu práce

Doba trvání smlouvy/dohody

 

Příjmy, spotřeba a složky jmění, včetně dluhů;

Celkové roční příjmy na úrovni osob a domácností

Hlavní složky příjmů

Daně a příspěvky

Naturální příjmy z neplacené činností

Imputované nájemné

Hlavní zdroj příjmů

Složky jmění, včetně vlastnictví nemovitostí k bydlení

Dluhy

Nedoplatky

Spotřeba podle klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP)

Výdaje na přeshraniční spotřebu podle COICOP

Vlastní spotřeba


PŘÍLOHA II

Požadavky na přesnost

1.

Požadavky na přesnost se u všech souborů údajů vyjadřují pomocí směrodatných chyb a vymezují se jako spojité funkce skutečných odhadů a rozsahu statistické populace v zemi nebo v regionu NUTS 2.

2.

Odhadovaná směrodatná chyba daného odhadu Image 1 nesmí přesáhnout tuto hodnotu:

Image 2

3.

Funkce f(N) je definována jako f(N)=a√N+b.

4.

Za parametry N, a a b se dosadí následující hodnoty:

Image 3

N

a

b

Oblast pracovních sil: požadavky na přesnost

Odhad (celostátního) podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let za čtvrtletí

Počet obyvatel země ve věku 15–74 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

7 800

-4500

Odhad (celostátního) podílu zaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let za čtvrtletí

Počet obyvatel země ve věku 15–74 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

7 800

-4500

Odhad podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let v každém regionu NUTS 2 za čtvrtletí

Počet obyvatel regionu NUTS 2 ve věku 15–74 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

Viz bod 6

Oblast příjmů a životních podmínek

Podíl domácností ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu

Počet soukromých domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

900

2600

Podíl domácností, které byly po dobu čtyř let nepřetržitě ohroženy chudobou, na obyvatelstvu

Počet soukromých domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

350

1000

Podíl domácností ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu v každém regionu NUTS 2 (viz bod 7)

Počet soukromých domácností v regionu NUTS 2 (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

600

0

Oblast zdraví

Procentní podíl obyvatel s vážným omezením běžných aktivit v důsledku zdravotních potíží (ve věku 15 let a více)

Počet obyvatel země ve věku 15 let a více žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

1200

2800

Oblast vzdělávání a odborné přípravy

Míra účasti ve formálním vzdělávání a odborné přípravě (lidé ve věku 18–24 let)

Počet obyvatel země ve věku 18-24 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

200

1500

Míra účasti v neformálním vzdělávání a odborné přípravě (lidé ve věku 25–69 let)

Počet obyvatel země ve věku 25-69 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

400

2000

Oblast využívání informačních a komunikačních technologií (IKT)

Procentní podíl jednotlivců, kteří si v uplynulém roce objednali zboží či služby přes internet k soukromým účelům

Počet obyvatel země ve věku 16–74 let žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

400

1300

Oblast využívání času

Procentní podíl obyvatel ve věku 15 let a více, kteří denně stráví v průměru více než 10 % času v placeném zaměstnání

Počet obyvatel země ve věku 15 let a více žijících v soukromých domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

900

3500

Oblast spotřeby

Procentní podíl domácností, jejichž výdaje spojené s bydlením, včetně nákladů na vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva, přesahují 50 % celkových výdajů (viz bod 8)

Počet soukromých domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)

600

1600

5.

Pokud země za použití výše uvedených parametrů získají záporné hodnoty funkce f(N), jsou od daného požadavku osvobozeny.

6.

Pro odhad podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let v každém regionu NUTS 2 je funkce f(N) definována takto:

Image 4

7.

U odhadu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu v každém regionu NUTS 2 nejsou tyto požadavky závazné pro regiony NUTS 2 s počtem obyvatel menším než půl milionu za předpokladu, že je splňuje odpovídající region NUTS 1. Regiony NUTS 1 s méně než 100 000 obyvateli jsou z tohoto požadavku vyňaty.

8.

Požadavky na přesnost pro oblast využívání času a oblast spotřeby mohou být splněny sloučením mikrodat získaných v rámci pozorování nejvýše za tři po sobě jdoucí roky. U těchto oblastí je možno přesnost odhadnout a posoudit za použití relevantních alternativních metod.

PŘÍLOHA III

Charakteristiky výběrového souboru

1.

Výběrový soubor pro oblast pracovních sil má tyto charakteristiky:

a)

šetření celostátního výběrového souboru se během referenčního čtvrtletí (soubor po sobě jdoucích referenčních týdnů) rovnoměrně rozloží do všech týdnů daného čtvrtletí. Výběrový soubor pro referenční čtvrtletí (v každém regionu NUTS 2) se do daných tří měsíců rozloží úměrně počtu týdnů v jednotlivých měsících;

b)

výběrový soubor má rotační cyklus kratší než jeden rok. Výběrové soubory se v tomtéž čtvrtletí po sobě jdoucích let musí překrývat alespoň z 20 % a v případě po sobě jdoucích čtvrtletí alespoň z 50 %, přičemž se nezohledňuje míra úbytku respondentů v panelové části výběrového souboru.

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 1 písm. e), poskytují se údaje za celý výběrový soubor.

2.

Výběrový soubor pro oblast příjmů a životních podmínek má tyto charakteristiky:

a)

výběrový soubor má nejméně čtyřletý rotační cyklus. Považuje-li to daný členský stát za možné, má výběrový soubor šestiletý či delší rotační cyklus;

b)

výběrový soubor se rozloží rovnoměrně do všech let rotačního cyklu, přičemž se nezohledňuje míra úbytku respondentů ve výběrovém souboru, s výjimkou období, kdy dochází ke změně rozsahu výběrového souboru.

3.

Výběrový soubor pro oblast využívání času má tyto charakteristiky: období vykazování přidělená jednotkám výběrového souboru:

a)

se rozloží do dvanácti po sobě jdoucích měsíců;

b)

zahrnují i nepracovní dny;

c)

vycházejí z náhodného výběrového souboru.

4.

Výběrový soubor pro oblast spotřeby má tyto charakteristiky: období vykazování přidělená jednotkám výběrového souboru, se rozloží do období dvanácti po sobě jdoucích měsíců.

PŘÍLOHA IV

Periodicita

1.

Sběr souborů údajů pro oblast pracovních sil se provádí čtvrtletně, ročně, každé dva roky a každých osm let. Údaje o proměnných týkajících se ad hoc témat se shromažďují každé čtyři roky.

2.

Sběr souborů údajů pro oblast příjmů a životních podmínek se provádí každoročně, každé tři roky a každých šest let. Údaje o proměnných týkajících se ad hoc témat se shromažďují každé dva roky.

3.

Údaje pro oblast zdraví se shromažďují každých šest let.

4.

Údaje pro oblast vzdělávání a odborné přípravy se shromažďují každých šest let.

5.

Údaje pro oblast využívání informačních a komunikačních technologií se shromažďují každoročně.

6.

Údaje pro oblast využívání času se shromažďují každých deset let.

7.

Údaje pro oblast spotřeby se shromažďují každých pět let.

8.

Aby se předešlo přetížení v některých obdobích sběru údajů, víceleté průběžné plánování stanovené v článku 4 se v relevantních případech odchýlí od období sběru údajů pro oblasti uvedené v bodech 3, 4, 6 a 7 této přílohy maximálně o jeden rok.

PŘÍLOHA V

Lhůty pro předání údajů

Členské státy předávají požadované údaje Komisi (Eurostatu) ve lhůtách stanovených v této příloze.

1.

Pro oblast pracovních sil:

1)

členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů tímto dvoufázovým postupem:

a)

během prvních tří let provádění tohoto nařízení podle čl. 11 odst. 4 probíhá předávání:

u čtvrtletních údajů: do deseti týdnů od konce referenčního období,

u ostatních údajů: do 31. března následujícího roku;

b)

počínaje čtvrtým rokem provádění probíhá předávání:

u čtvrtletních údajů: do osmi týdnů od konce referenčního období,

u ostatních pravidelně předávaných údajů: do 15. března následujícího roku;

u ostatních údajů týkajících se ad hoc témat: do 31. března následujícího roku.

Pokud konec těchto lhůt připadne na sobotu či neděli, považuje se za konec lhůty následující pondělí.

Údaje k dílčímu tématu příjmů z pracovní činnosti lze Komisi (Eurostatu) předat do patnácti měsíců od konce referenčního období;

2)

členské státy předávají souhrnné výsledky, na jejichž základě se sestavuje měsíční statistika nezaměstnanosti, do 25 dnů od konce referenčního měsíce nebo případně kalendářního měsíce. Pokud jsou údaje předávány podle definice MOP, lze tuto lhůtu prodloužit na 27 dnů.

2.

Pro oblast příjmů a životních podmínek členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů v těchto lhůtách:

a)

mikrodata týkající se proměnných, jež byly použity při sběru údajů za rok N, do konce roku N; avšak ve výjimečných případech mohou být do konce roku N předána předběžná mikrodata o příjmech a revidované údaje pak do 28. února roku N+1;

b)

mikrodata týkající se proměnných, jež se vztahují na pozorování pokrývající roky zahrnuté do rotačního cyklu končícího v roce N, do 31. října roku N+1.

3.

Pro oblast zdraví členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů do devíti měsíců od konce vnitrostátního období sběru údajů.

4.

Pro oblast vzdělávání a odborné přípravy členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů do šesti měsíců od konce vnitrostátního období sběru údajů.

5.

Pro oblast využívání informačních a komunikačních technologií členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů do 5. října roku zjišťování N.

6.

Pro oblast využívání času členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů do patnácti měsíců od ukončení zjišťování v terénu.

7.

Pro oblast spotřeby členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikátorů do patnácti měsíců od konce referenčního roku.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU