(EU) 2019/1295Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1295 ze dne 1. srpna 2019 o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/1469, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s. 22-28 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 1. srpna 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. srpna 2019 Nabývá účinnosti: 3. srpna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1295

ze dne 1. srpna 2019

o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/1469, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 954/2006 (2) Rada v návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 12,3 % do 25,7 % uloženého na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců z Ukrajiny, se zbytkovou celní sazbou 25,7 % na dovoz od všech ostatních společností z Ukrajiny. Konečné antidumpingové clo pro vyvážejícího výrobce, na kterého se vztahuje stávající přezkumné šetření, CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant, nyní pod názvem LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (dále též „žadatel“ či „společnost Interpipe“), bylo uloženo v sazbě 25,1 %.

(2)

V návaznosti na žalobní návrh na zrušení nařízení Rady (ES) č. 954/2006 podaný společností Interpipe zrušil Tribunál Evropské unie článek 1 nařízení Rady (ES) č. 954/2006 v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené pro společnost Interpipe přesahovalo clo, které by bylo použito, kdyby nebyla provedena úprava vývozní ceny z důvodu provize, když prodeje byly uskutečněny prostřednictvím obchodníka ve spojení, společnosti Sepco SA (3). Soudní dvůr Evropské unie potvrdil dne 16. února 2012 rozsudek Tribunálu (4).

(3)

V důsledku těchto rozsudků Rada změnila nařízení Rady (ES) č. 954/2006 prováděcím nařízením (EU) č. 540/2012 (5) za účelem opravy antidumpingového cla uloženého společnosti Interpipe v rozsahu, v němž bylo chybně stanoveno. V důsledku toho bylo clo použitelné pro společnost Interpipe změněno na 17,7 %.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012 (6) Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti zachovala opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 954/2006 na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny.

(5)

V návaznosti na žádost předloženou společností Interpipe podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení změnila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 795/2012 (7) konečná opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012, pokud jde o společnost Interpipe (dále jen „poslední prozatímní přezkum“). V důsledku toho bylo clo použitelné pro společnost Interpipe změněno na 13,8 %.

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1469 (8) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti zachovala opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 585/2012 naposledy pozměněným prováděcím nařízením (EU) č. 795/2012 a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1269/2012 (9) na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny (dále jen „šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“).

(7)

Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 35,8 % do 24,1 % u dovozu pocházejícího z Ruska a 25,7 % až 12,3 % u dovozu pocházejícího z Ukrajiny.

1.2.   Žádost o částečný prozatímní přezkum

(8)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (10) Komise dne 7. května 2018 informovala o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ukrajiny podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(9)

Přezkum, jehož rozsah je omezen na posouzení dumpingu vyvážejícího výrobce, společnosti Interpipe, byl zahájen na základě odůvodněné žádosti podané společností. Ve své žádosti společnost Interpipe poskytla dostatečné důkazy, že okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

1.3.   Šetření

(10)

Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(11)

Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala dotazník žadateli, který odpověděl v dané lhůtě.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění úrovně dumpingu. V prostorách žadatele a jeho obchodních společností ve spojení LLC Interpipe Ukraine, Interpipe Europe SA a Interpipe Central Trade GmbH byly provedeny inspekce.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(14)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako výrobek vymezený v prováděcím nařízení (EU) 2018/1469 ze dne 1. října 2018, jímž byla uložena v současnosti platná opatření, tj. bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli (dále jen „bezešvé trubky a duté profily“), kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (11), pocházející mimo jiné z Ukrajiny, v současnosti kódů KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

2.2.   Obdobný výrobek

(15)

Shodně s tím, co bylo zjištěno během původního šetření, jakož i během následných přezkumů, potvrdilo stávající šetření, že výrobek vyráběný na Ukrajině a vyvážený do EU, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Ukrajiny a výrobek, který v EU vyrábějí a prodávají výrobci z Unie, má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se posuzovalo, zda lze změněné okolnosti týkající se dumpingu považovat za okolnosti trvalé povahy.

(17)

Během původního antidumpingového šetření v roce 2006, jakož i v posledním šetření v rámci prozatímního přezkumu společnosti Interpipe v roce 2012, které se týkalo období přezkumného šetření od 1. října 2010 do 30. září 2011, hlavní surovinu pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, tj. ocelové předvalky kruhového průřezu, nakupovala společnost Interpipe od nezávislých dodavatelů.

(18)

Žadatel ve své žádosti o částečný prozatímní přezkum tvrdil, že vertikální integrace podniku LLC Metallurgical Plant „Dneprosteel“ v roce 2013 vedla k vnitropodnikové výrobě klíčové suroviny (ocelové předvalky), což vedlo ke značnému snížení nákladů a změně v portfoliu výrobků. Žadatel rovněž tvrdil, že ve srovnání s typy výrobku vyráběnými a vyváženými v období přezkumného šetření při posledním šetření v rámci prozatímního přezkumu, tj. výrobku „standardní“ jakostní třídy oceli, nyní v jeho portfoliu výrobků přibyly nové a sofistikovanější výrobky (jakostní třídy „vysokolegovaná ocel“, „trouby a trubky včetně mechanické třídy“), které představovaly významný podíl celkového vývozu do EU v období stávajícího přezkumného šetření od 1. dubna 2017 do 31. března 2018.

(19)

Šetření potvrdilo, že hlavní surovinu žadatel vyráběl interně a že tato změna vedla k významné změně v nákladech a v portfoliu výrobků. Šetření potvrdilo, že typy výrobku vyvážené společností Interpipe do EU byly do značné míry odlišné od typů výrobku vyvážených během období přezkumného šetření provedeného při posledním šetření v rámci prozatímního přezkumu. Na tomto základě a vzhledem ke strukturální povaze těchto změn byl učiněn závěr, že změny popsané v 17. bodě odůvodnění jsou trvalé povahy a v blízké budoucnosti se pravděpodobně nezmění. V důsledku toho se mělo za to, že by se mělo přehodnotit uplatňování stávajících opatření na jejich současné úrovni.

(20)

Další změna, kterou žadatel po zahájení tohoto přezkumu požadoval, tj. existence/založení společného podniku společností Interpipe a Vallourec Tubes, nebyla zohledněna, protože se uskutečnila po zahájení tohoto prozatímního přezkumu.

4.   DUMPING

4.1.1.   Struktura společnosti a metodika použitá pro výpočet dumpingu

(21)

Během období přezkumného šetření měla společnost Interpipe dva plně vlastněné a ovládané vyvážející výrobce (dále jen „výrobní subjekty“), LLC Interpipe Niko Tube (dále jen „NIKO“) a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (dále jen „NTRP“).

(22)

V původním šetření vzhledem k tomu, že účetní systém žadatele neumožnil identifikaci příslušné výrobní společnosti s ohledem na prodej, bylo vypočítáno společné dumpingové rozpětí sečtením všech údajů týkajících se výroby, ziskovosti a prodeje v EU u těchto dvou výrobních subjektů.

(23)

V posledním prozatímním přezkumu po výrazné změně v podnikové struktuře skupiny, která umožňuje, pokud jde o prodej a výrobu, identifikaci dané výrobní společnosti v rámci skupiny, a v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení Komise již nesčítala údaje o výrobních společnostech, ale použila standardní metodiku. Tato standardní metodika spočívala ve výpočtu jednoho společného dumpingového rozpětí pro dva vyvážející výrobce, a to tak, že před stanovením jednotné sazby váženého průměru dumpingu pro obě společnosti byla nejprve vypočtena výše dumpingu pro každého z vyvážejících výrobců zvlášť.

(24)

Ve stávajícím šetření bylo rovněž možné identifikovat příslušnou výrobní společnost, pokud jde o prodej. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení a v souladu s ustálenou praxí orgánů Unie použita stejná metodika jako při posledním prozatímním přezkumu.

4.1.2.   Běžná hodnota

(25)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve u každého vyvážejícího výrobce posuzovala, zda byl celkový objem jeho domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do EU, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do EU. Šetření prokázalo, že domácí prodeje byly u obou vyvážejících výrobců reprezentativní.

(26)

Poté Komise prověřovala, zda je u společnosti Interpipe objem prodeje typu výrobku, shodného nebo srovnatelného s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, byl během období šetření do značné míry reprezentativní, jelikož se zjistilo, že 60 až 80 % (12) vyvážených modelů bylo prodáváno v reprezentativním množství na domácím trhu.

(27)

Podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo následně posuzováno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku, jenž byl prodáván v reprezentativním množství, považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Za tímto účelem se u každého vyváženého typu výrobku, který je předmětem přezkumu, určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(28)

V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli.

(29)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření.

(30)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 35 až 55 % (13) veškerého prodeje typu výrobku na domácím trhu, který byl shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážená průměrná cena pouze u ziskových prodejních transakcí.

(31)

Běžná hodnota pro nereprezentativní typy výrobku (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5 % prodeje na vývoz do EU, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) byla vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. V případě existence domácího prodeje byl pro dotčené typy výrobků použit zisk z běžných obchodních transakcí na domácím trhu pro daný typ výrobku. V případě, že se domácí prodej neuskutečnil, byl použit průměrný zisk (14).

(32)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Interpipe některé údaje, které Komise použila při výpočtu běžné hodnoty. Tvrzení se týkala těchto záležitostí: i) výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů; ii) údajného vyloučení ostatních provozních nákladů; iii) použití finančních nákladů; iv) dvojího započítání s ohledem na úpravy prodejních, režijních a správních nákladů.

(33)

Poté, co Komise přezkoumala podklady, rozhodla o přijetí výše uvedených tvrzení ii) a iv) a o zamítnutí tvrzení i) a iii). Vzhledem k důvěrné povaze obchodních informací obsažených v tvrzeních skupiny Interpipe a analýzy těchto argumentů poskytla Komise skupině Interpipe další informace ke dni přijetí tohoto nařízení s podrobným odůvodněním.

(34)

Po přijetí tvrzení ii) a iv) revidovala Komise dumpingové rozpětí společnosti Interpipe. Společnost získala další informace popisující dopad na dumpingové rozpětí a byla vyzvána, aby se k nim vyjádřila. Komise o změnách dumpingového rozpětí společnosti rovněž informovala výrobní odvětví EU.

(35)

Po poskytnutí dalších informací trvala společnost Interpipe na tvrzeních, která Komise zamítla, aniž by doplnila nové prvky, které by mohly změnit závěry Komise, o nichž byla společnost informována.

4.1.3.   Vývozní cena

(36)

Do prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do EU byly zapojeny různé subjekty v rámci skupiny Interpipe; tj. závody, koordinační společnost se sídlem na Ukrajině („Interpipe Ukraine“ nebo „IPU“), dovozce ve spojení se sídlem v Německu („Interpipe Central Trade GmbH“ nebo „IPCT“) a obchodník ve spojení se sídlem ve Švýcarsku („Interpipe Europe SA“ nebo „IPE“).

(37)

Vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, s výjimkou transakcí prováděných prostřednictvím společnosti ve spojení, IPCT, která působila jako dovozce. V tomto případě byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v EU. V důsledku toho byly provedeny úpravy ceny o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i o přiměřený zisk. Tyto úpravy byly vypočteny na základě prodejních, správních a režijních nákladů obchodníka ve spojení a teoretického zisku dosaženého dovozcem, který není ve spojení (2,5 % obratu).

4.1.4.   Srovnání

(38)

Běžná hodnota a vývozní cena u uvedených dvou vyvážejících výrobců byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, dovozní poplatky, cla, provize a úvěry.

(39)

Během období přezkumného šetření vyvážela společnost Interpipe výrobek, který je předmětem přezkumu, do EU prostřednictvím dvou různých prodejních kanálů, tj. prostřednictvím stejného obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku jako při posledním prozatímním přezkumu (IPE) a prostřednictvím dovážející společnosti ve spojení usazené v EU (IPCT), která byla založena v roce 2014. Posledně uvedený distribuční řetězec v rámci posledního prozatímního přezkumu neexistoval. Vzhledem k důvěrné povaze obchodních informací obsažených v analýze Komise poskytla Komise skupině Interpipe další informace ke dni přijetí tohoto nařízení s podrobným odůvodněním.

(40)

Komise proto dospěla k závěru, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení je opodstatněná. Tato úprava byla vypočtena odečtením prodejních, správních a režijních nákladů obchodníka ve spojení, které nebyly vykázány jako odečitatelné položky, a teoretického zisku dosaženého obchodníkem, který není ve spojení (2,5 % obratu), od prodejní ceny prvnímu odběrateli, který není ve spojení.

(41)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Interpipe závěr Komise nepovažovat IPE za součást jediného hospodářského subjektu společně s ostatními subjekty NIKO, NTRP a IPU. Poté, co Komise přezkoumala podklady, rozhodla o zamítnutí tohoto tvrzení. Jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění, společnost získala další informace popisující dopad na dumpingové rozpětí a byla vyzvána, aby se k nim vyjádřila. Společnost Interpipe ve své odpovědi na tvrzeních, která Komise zamítla, trvala. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(42)

Vzhledem k důvěrné povaze obchodních informací obsažených v tvrzení skupiny Interpipe a analýzy těchto argumentů poskytla Komise skupině Interpipe další informace ke dni přijetí tohoto nařízení s podrobným odůvodněním.

4.1.5.   Dumpingové rozpětí

(43)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl srovnán vážený průměr běžné hodnoty a vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny ze závodu odděleně pro každého z obou vyvážejících výrobců. Pro společnost Interpipe bylo následně stanoveno jedno společné dumpingové rozpětí, které bylo vypočítáno coby jediný vážený průměr sazby dumpingu pro oba vyvážející výrobce v rámci společnosti Interpipe.

(44)

Na základě toho dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí 8,1 %.

(45)

Po poskytnutí dalších informací sdružení ESTA uvedlo, že snížení dumpingového rozpětí skupiny Interpipe by způsobilo další újmu odvětví bezešvých ocelových trubek v EU. Komise podotýká, že v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení nesmí výše antidumpingového cla přesahovat dumpingové rozpětí, které bylo v tomto případě stanoveno na 8,1 %.

(46)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Položka týkající se společnosti LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (Interpipe NTRP) v tabulce v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 585/2012 se nahrazuje tímto:

„LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky

Tube Rolling Plant (Interpipe NTRP)

8,1 %

A743

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. srpna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, kterým se ukončuje prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska a Rumunska, a kterým se ukončují prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4).

(3)  Rozsudek ze dne 10. března 2009 ve věci T-249/06, Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP v. Rada, EU:T:2009:62.

(4)  Rozsudek ze dne 16. února 2012 ve spojených věcech C-191/09 P a C-200/09 P, Rada a Komise v. Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP, EU:C:2012:78.

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 540/2012 ze dne 21. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 954/2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny (Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s. 1).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 585/2012 ze dne 26. června 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska (Úř. věst. L 174, 4.7.2012, s. 5).

(7)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 795/2012 ze dne 28. srpna 2012 o změně prováděcího nařízení (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny, na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 238, 4.9.2012, s. 1).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1469 ze dne 1. října 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 246, 2.10.2018, s. 20).

(9)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1269/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Ruska (Úř. věst. L 357, 28.12.2012, s. 1).

(10)  Úř. věst. C 159, 7.5.2018, s. 18.

(11)  Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW dok. IX-555-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(12)  Přesné číslo není uvedeno, protože jsou tyto údaje specifické pro danou společnost.

(13)  Přesné číslo není uvedeno, protože jsou tyto údaje specifické pro danou společnost.

(14)  K této změně metodiky došlo v důsledku zprávy týkající se sporu „Evropská společenství – Antidumpingové opatření pro farmového lososa z Norska“, kterou v období po původním šetření vydal panel WTO a následně přijal i orgán WTO pro řešení sporů a v níž se stanoví, že u typů výrobků, pro něž musí být běžná hodnota početně zjištěna, je třeba přihlédnout ke skutečnosti ziskového rozpětí transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku. Viz WT/DS337/R ze dne 16. listopadu 2007 – přijatá orgánem pro řešení sporů dne 15. ledna 2008, body 7.289 až 7.319.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU