(EU) 2019/1286Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1286 ze dne 30. července 2019 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých polyetylentereftalátů (PET) pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz polyetyléntereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Nařízením (ES) č. 1645/2005 (3) Rada změnila míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie. Změny byly důsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 základního nařízení.

(3)

Nařízením (ES) č. 193/2007 (4) uložila Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let.

(4)

Vyrovnávací opatření byla následně na základě částečných prozatímních přezkumů změněna nařízením (ES) č. 1286/2008 (5) a prováděcím nařízením (EU) č. 906/2011 (6).

(5)

Pozdější částečný prozatímní přezkum byl ukončen beze změny platných opatření prováděcím nařízením (EU) č. 559/2012 (7).

(6)

Nařízením (ES) č. 461/2013 (8) uložila Rada na základě dalšího přezkumu před pozbytím platnosti konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let.

(7)

Rozhodnutím 2000/745/ES (9) přijala Komise minimální dovozní cenu nabídnutou třemi vyvážejícími výrobci v Indii. Prováděcím rozhodnutím 2014/109/EU (10) zrušila Komise přijetí těchto závazků, a to v důsledku změny okolností, za kterých byly tyto závazky přijaty.

(8)

Nařízením (ES) č. 2015/1350 (11) Rada na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1468 (12) Komise na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření.

(10)

V současné době je platným opatřením konečné vyrovnávací clo uložené nařízením Rady (EU) č. 461/2013, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1468 (dále jen „platná opatření“). Platná opatření jsou tvořena zvláštními cly, které se pohybují v rozmezí od 0 EUR do 74,6 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou sazbou 69,4 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců.

(11)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (13) vyrovnávacích opatření uložených na dovoz PET pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) Komise obdržela žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(12)

Žádost podal výbor výrobců PET v Evropě (Committee of PET Manufacturers in Europe, C.P.M.E. aisbl) (dále jen „žadatel“), který zastupuje více než 80 % celkové výroby PET v Unii.

(13)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(14)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise indické vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah žádosti o přezkum a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Indická vláda požádala o prodloužení lhůty o jeden týden na konání konzultací. Komise této žádosti vyhověla. Zároveň však kvůli právním lhůtám použitelným pro toto šetření nebylo možné pozastavit zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Přezkum před pozbytím platnosti byl proto zahájen dne 22. května 2018 a indická vláda o tom byla tentýž den náležitě informována. Indická vláda byla také informována, že připomínky, které vyjádří v této fázi, pokud jde o žádost týkající se antisubvenčních opatření, budou nicméně zohledněny při šetření a že je stále ještě při nejbližší příležitosti možné zorganizovat konzultace. Komise však na svou nabídku konzultace od indické vlády neobdržela žádné potvrzení.

(15)

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, oznámila dne 22. května 2018 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (14) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Komise s ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení vypracovala zprávu o dostatečnosti důkazů, v níž mimo jiné hodnotí všechny důkazy, které měla k dispozici a na jejichž základě zahájila toto šetření.

(16)

Jedna zúčastněná strana se po poskytnutí informací dotazovala na reprezentativnost žadatele. Je třeba poznamenat, že tato žádost byla učiněna po lhůtě pro předložení připomínek uvedené v bodě 5.5 oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi poskytnuté v rámci prověření reprezentativnosti, které jsou k dispozici ve spisu k nahlédnutí zúčastněným stranám, nicméně potvrdily, že požadavky na reprezentativnost byly splněny. Žádost této strany byla proto zamítnuta.

(17)

Dne 25. března 2019 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení (15). Toto přezkumné šetření se omezuje na formu opatření. Forma opatření, jak byla prodloužena tímto nařízením, tedy může být dotčena probíhajícím přezkumem.

(18)

Šetření ohledně přetrvávání nebo obnovení subvencování proběhlo v období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a orgány v Indii a vyzvala je k účasti.

(20)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(21)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(22)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 27 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 37 % celkové výroby v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily a poskytly Komisi o svých společnostech informace požadované v příloze II oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásili se dva dovozci. Tito dovozci byli vyzváni, aby spolupracovali a vyplnili dotazník. Žádný z těchto dvou dovozců však na dotazník zaslaný Komisí neodpověděl.

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily a poskytly Komisi o svých společnostech informace požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásili se tři vyvážející výrobci. Tito dovozci byli vyzváni, aby spolupracovali a vyplnili dotazník.

(25)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise dotazníky uvedeným třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, indické vládě, třem vyvážejícím výrobcům a dvěma dovozcům, kteří se přihlásili po zahájení přezkumu.

(26)

Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatel, jeden výrobce surovin v Unii, indická vláda a dva vyvážející výrobci v Indii na dotazník odpověděli. Dovozci, kteří se přihlásili, na dotazník neodpověděli.

(27)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě proběhla rovněž v prostorách indické vlády v Novém Dillí.

(28)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se dále uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy polyetylentereftalát (PET) s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 61 00, pocházející z Indie (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(30)

Bylo konstatováno, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(31)

Na základě subvencí, které byly šetřeny v předchozích přezkumech, informací obsažených v žádosti o přezkum, informací, které předložila indická vláda a dotčení vyvážející výrobci, a odpovědí na dotazník Komise byla zkoumána tato opatření, která údajně zahrnují poskytování subvenčních programů:

Celostátní subvenční programy:

(32)

V souladu s článkem 18 základního nařízení by Komise ve skutečnosti měla zkoumat, zda existují důkazy o přetrvávání subvencování, bez ohledu na jeho výši. S ohledem na zjištění existence přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu hlavních subvencí napadených v původním šetření, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují.

(33)

Subvence uvedené v bodě odůvodnění výše, které byly napadeny v minulosti, jsou založeny na následujících politických dokumentech a právních předpisech.

(34)

Režimy AAS, EPCGS a MEIS vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány.

(35)

Pro období přezkumného šetření jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu: dokument „Politika zahraničního obchodu v období 2015–20“ (Foreign Trade Policy 2015–20, dále jen „FTP 2015–20“) a aktualizované vydání dokumentu „Politika zahraničního obchodu v období 2015–20“ (dále jen „aktualizovaná FTP 2015–20“). Aktualizovaná FTP 2015–20 vstoupila v platnost dne 5. prosince 2017. Postupy, jimiž se FTP 2015–20 a aktualizovaná FTP 2015–20 řídí, stanovila indická vláda v publikaci „Příručka postupů, 2015–20“ (Handbook of Procedures, 2015–20, dále jen „HOP 2015–20“) a v aktualizovaném vydání „Příručky postupů 2015–20“ (dále jen „aktualizovaná HOP 2015–20“). Aktualizovaná HOP 2015–20 vstoupila v platnost dne 5. prosince 2017.

(36)

AAS, EPCGS a MEIS vycházejí z FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20, jakož i z HOP 2015–20 a aktualizované HOP 2015–20.

(37)

Režim DDS vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(38)

Režim GEDES vychází ze zákona Gujarat Electricity Duty Act z roku 1958 (dále jen „zákon o elektřině“) podle paragrafu 3 odst. 2 bodů vii) a viii) ve znění pozdějších předpisů zveřejňovaných čas od času ve věstníku vlády státu Gudžarát.

(39)

Komise zjistila, že jeden spolupracující vyvážející výrobce během období přezkumného šetření využíval režim AAS.

(40)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v bodech 4.03 až 4.24 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 a v kapitolách 4.04 až 4.52 HOP 2015–20 a aktualizované HOP 2015–20.

(41)

Režim AAS má šest podrežimů, které jsou podrobněji popsány v 42. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v bodě 7.02 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského back-to-back akreditivu.

(42)

Režim AAS může být vydán pro:

(43)

Fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci;

(44)

Roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;

(45)

Dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;

(46)

Domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“. Podle indické vlády zahrnuje domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz se pokládá řada kategorií dodávek za podmínky, že zboží bude vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží některé jednotky orientované na vývoz nebo společnosti s místem působení ve zvláštní ekonomické zóně;

(47)

Předběžný příkaz k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Domácí dodavatel má v případě potvrzení ARO nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v bodě 7.03 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 (tj. režim AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupů;

(48)

Tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a objem položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v bodě 7.03 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(49)

Komise zjistila, že jeden spolupracující vyvážející výrobce využívající tohoto režimu získal úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzický vývoz v rámci režimu AAS během období přezkumného šetření. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(50)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží / zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.51 a dodatek 4H HOP 2015–20 a aktualizované HOP 2015–20), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní / účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(51)

Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenou společností, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (Standard Input Output Norms, dále jen „normy SION“), které existují pro většinu výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(52)

Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(53)

Mezi dovezenými vstupy a vyvezenými hotovými výrobky neexistuje blízká vazba. Způsobilé vstupní materiály lze rovněž dovážet a používat pro výrobky jiné než výrobek, který je předmětem přezkumu. Kromě toho mohou být licence pro různé výrobky spojovány. To znamená, že na základě vývozu jednoho výrobku v rámci licence AAS může vzniknout nárok na bezcelní dovoz vstupů v rámci licence AAS pro jiný výrobek.

(54)

Šetření ukázalo, že nebyla dokončena žádná z licencí AAS použitých vyvážejícím výrobcem. Vyvážející výrobce takový registr spotřeby ověřený autorizovaným účetním ani neměl. I když tedy vyvážející výrobce vysvětlil, že spotřeba vstupů byla vykázána na základě faktorů jeho spotřeby, nebyl vyvážející výrobce schopen prokázat dodatky 4H k licencím AAS.

(55)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu.

(56)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu AAS ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto režimu.

(57)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem ověřovací systém nebo postup, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné, a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(58)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

(59)

Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů ověřila Komise skutečnou míru spotřeby příslušných vstupů. Komise zjistila, že skutečná míra spotřeby byla mírně pod normami SION. Zatímco společnost tvrdila, že příslušné licence založené na skutečné spotřebě ukončí a nadměrné úlevě tak zamezí, v době ověřování žádné licence ukončeny nebyly, a tudíž to Komise nemohla ověřit. Protože licence byly uděleny na základě norem SION, aniž by byl účinně použit ověřovací systém, společnost je mohla ukončit tak, že jako míru spotřeby použila normy SION. V tomto případě by rozdíl mezi skutečnou mírou spotřeby a hlášenou mírou spotřeby založenou na normách SION znamenal nadměrnou úlevu, která by představovala napadnutelnou subvenci podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(60)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být nadměrná úleva přepočtena ve vztahu k celkovému vývoznímu obratu výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření jako vhodnému jmenovateli, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(61)

Vzhledem k tomu, jak byl rozdíl mezi normami SION a skutečnou mírou spotřeby malý, byla by nadměrná úleva v případě ukončení celé licence na základě norem SION, a tudíž i částka napadnutelné subvence zanedbatelná. Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření byly zanedbatelné, ale stále pozitivní. Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence se nadále pokládá za napadnutelnou.

(62)

Komise zjistila, že spolupracující vyvážející výrobci během období přezkumného šetření využívali režim DDS.

(63)

Právním základem použitelným během období přezkumného šetření byl dokument Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (Custom & Central Excise Duties Drawback Rules 1995, dále jen „pravidla pro DDS z roku 1995“) ve znění z roku 2006 (16) a poté nahrazený dokumentem Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 2017 (Customs and Central Excise Duties Drawback Rules, 2017 (17), dále jen „pravidla pro DDS z roku 2017“), který vstoupil v platnost dne 1. října 2017. Pravidlo 3 odst. 2 pravidel pro DDS z roku 1995 upravuje způsob výpočtu tohoto režimu navracení cla. Pravidlo 12 odst. 1 písm. a) bod ii) uvedených pravidel pro DDS upravuje prohlášení, které musí vyvážející vývozci předložit, aby mohli tohoto režimu využít. Tato pravidla zůstala stejná i v pravidlech pro DDS z roku 2017 a odpovídají pravidlu 3 odst. 2. a pravidlu 13 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(64)

Kromě toho oběžník č. 24/2001 (18) obsahuje konkrétní pokyny, jak uplatňovat pravidlo 3 odst. 2 a prohlášení, že vývozci musí vyrábět podle pravidla 12 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(65)

Pravidlo 4 pravidel pro DDS z roku 1995 stanoví, že ústřední vláda může upravit částky nebo sazby určené podle pravidla 3. Vláda učinila řadu změn, přičemž poslední z nich, které představovaly revizi sazeb, jsou oznámení č. 110/2015 – CUSTOMS (N.T.) ze dne 16. listopadu 2015 (19) a oznámení č. 131/2016 – CUSTOMS (N.T.) ze dne 31. října 2016 (20). Výsledkem toho je, že pro výrobek, který je předmětem přezkumu, činila sazba během období přezkumného šetření 1,5 % hodnoty FOB vyvezených výrobků.

(66)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci nebo vyvážející obchodníci.

(67)

V rámci tohoto režimu má jakákoli společnost vyvážející způsobilé výrobky nárok obdržet částku odpovídající procentnímu podílu deklarované hodnoty FOB vyvezeného výrobku. Pravidlo 3 odst. 2 Pravidel pro vracení cel a spotřebních daní specifikuje, jakým způsobem se vypočítá výše subvence:

(68)

Jinými slovy, indická vláda založila částku určenou k navrácení na průměrných hodnotách příslušných cel placených celým výrobním odvětvím z dovážených surovin a na průměrném podílu spotřeby výrobního odvětví, přičemž tyto údaje indická vláda shromažďuje od výrobců, které považuje za reprezentativní výrobce způsobilých výrobků na vývoz. Indická vláda dále vyjadřuje částku, která má být vrácena, jako procentní podíl průměrné vývozní hodnoty způsobilých vyvážených výrobků.

(69)

Indická vláda používá tento procentní podíl k výpočtu výše cla k vrácení, na něž mají nárok všichni způsobilí vývozci. Sazba tohoto režimu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Pro výrobek, který je předmětem přezkumu, činila sazba během období přezkumného šetření 1,5 %, jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění.

(70)

Aby mohla společnost využívat tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server, je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté, co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(71)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (Bank Realisation Certificate, dále jen „BRC“). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(72)

Částka navráceného cla může být použita pro jakýkoli účel a v souladu s indickými účetními standardy může být tato částka při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(73)

Příslušné právní předpisy a správní pokyny stanoví, že indická celní správa by neměla požadovat žádný důkaz, že na vývozce žádajícího o vrácení cla se vztahuje nebo bude vztahovat povinnost zaplatit clo z dovozu surovin nezbytných k výrobě vyváženého výrobku (21). Během inspekce na místě navíc indická vláda potvrdila, že společnosti, které by všechny suroviny začleněné do vyvážených PET čerpaly z domácích zdrojů, by rovněž mohly využívat plné sazby vypočtené podle pravidla 3 odst. 2, jak je uvedeno výše. Toto šetření také ukázalo, že v praxi tomu tak bylo u jednoho spolupracujícího vývozce, který využíval výhod režimu DDS, i když nedovezl ani jednu jednotku hlavních surovin (čištěné kyseliny tereftalové, PTA, a monoethylenglykolu, MEG) používaných pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(74)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu ušlého příjmu (tj. údajné dovozní clo vybrané indickou vládou, které bylo vráceno nebo prominuto nadměrně). Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu tím, že nadměrné částky dovozního cla jsou indickou vládou vráceny nebo prominuty.

(75)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě I), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není nutně spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(76)

Vyplacení ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je podmíněno vývozní výkonností, a proto je považováno za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(78)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise výši subvencování na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považovala Komise za vhodné stanovit výši výhody v rámci režimu DDS s ohledem na součet částek získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto programu během období přezkumného šetření.

(79)

Jeden z vyvážejících výrobců předložil důkaz o clech zaplacených z dovozu MEG, jedné z dvou hlavních surovin, které společnost používala k výrobě PET. I když neexistuje žádný systém nebo postup, který by potvrdil, které vstupy jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství, provedla Komise ověření cla zaplaceného pro účely výpočtu nadměrné úlevy v souladu s přílohou II bodem 5 základního nařízení. Toto ověření potvrdilo, že veškerý MEG spotřebovaný při výrobě PET byl dovážen a že částka dovozního cla uvedená byla skutečně zaplacena za MEG zapracovaný do PET vyvážených během období přezkumného šetření. Na tomto skutkovém základě vypočetla Komise úroveň subvencování u samotné nadměrné úlevy.

(80)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto výše subvence na celkový vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(81)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,38 % u IDIPL a 1,44 % u RIL. Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence se nadále pokládá za napadnutelnou.

(82)

Komise zjistila, že dotčení vyvážející výrobci získali v rámci režimu EPCGS úlevy, které mohly být v období přezkumného šetření přiřazeny k výrobku, který je předmětem přezkumu.

(83)

Podrobný popis EPCGS je uveden v kapitole 5 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20, jakož i v kapitole 5 HOP 2015–20 a aktualizované HOP 2015–20.

(84)

Pro toto opatření jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(85)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží určeného na vývoz. Podle FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 může být kapitálové zboží dováženo v rámci režimu EPCGS při celní sazbě 0 %. Vývozní povinnost, která představuje šestinásobek ušetřeného cla, musí být splněna během období maximálně šesti let.

(86)

Držitel licence pro režim EPCGS může také pořídit kapitálové statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálových statků držiteli licence pro režim EPCGS.

(87)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho poskytuje vývozci výhodu, která se rovná částce snížení cla.

(88)

Navíc režim EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(89)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.

(90)

Komise vypočítala výši subvence v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v dotčeném výrobním odvětví. Výše subvence pro období přezkumného šetření byla poté vypočtena vydělením celkové částky nezaplaceného cla dobou amortizace. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření.

(91)

Ani jeden z indických vyvážejících výrobců neuplatnil odpočet poplatků vynaložených na získání subvence od celkové výše subvence, na který mají nárok v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).

(92)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení přepočetla Komise tuto výši subvence na vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(93)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u IDIPL 0,09 % a u RIL 0,30 %. Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence se nadále pokládá za napadnutelnou.

(94)

Bylo zjištěno, že oba spolupracující vyvážející výrobci získali během období přezkumného šetření výhody vyplývající z režimu MEIS.

(95)

Podrobný popis MEIS je uveden v kapitole 3 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 a v kapitole 3 HOP 2015–20 a aktualizované HOP 2015–20.

(96)

Režim MEIS vstoupil v platnost dne 1. dubna 2015.

(97)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci nebo vyvážející obchodníci.

(98)

Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které jsou rozděleny do skupiny A („Tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupiny C („Ostatní trhy“). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v dodatku 3B aktualizované HOP.

(99)

Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty FOB vývozu.

(100)

V době, kdy režim MEIS vstoupil v platnost, tj. v dubnu 2015, nebyl výrobek, který je předmětem přezkumu, v dodatku 3B uveden, a proto nebyl způsobilý pro výhody režimu MEIS. Dne 29. října 2015 se však podle veřejné vyhlášky č. 44/2015–2020 vývoz PET do zemí skupiny A a B stal způsobilým pro výhodu v rámci režimu MEIS ve výši 2 % hodnoty FOB vývozu. Podle veřejné vyhlášky č. 06/2015–2020 se dne 4. května 2016 stal vývoz do zemí skupiny C způsobilým pro tutéž výhodu ve výši 2 %.

(101)

Podle bodu 3.06 FTP 2015–20 a aktualizované FTP 2015–20 se na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón / jednotek orientovaných na vývoz, tento režim nevztahuje.

(102)

Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání a celní stvrzenky vydané 1. ledna 2016 nebo později jsou platné 24 měsíců od data vydání podle bodu 3.13 aktualizované HOP 2015–20. Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků, ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků a plateb, z domácích zdrojů a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby.

(103)

Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit online na internetové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K žádosti online musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění platby a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.

(104)

Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za kapitálové statky, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho celní dobropis v rámci režimu MEIS poskytuje výhodu vývozci, který nemusí uvedená dovozní cla zaplatit.

(105)

Kromě toho režim MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise výši napadnutelných subvencí na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku vydává indická vláda celní dobropis, který je vyvážejícím výrobcem zaúčtován jako pohledávka, kterou může vyvážející výrobce kdykoli vyrovnat. To představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uznala Komise za vhodné stanovit výši výhody v rámci režimu MEIS jako součet částek získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(107)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení přepočetla Komise tuto výši subvence ve vztahu k vývoznímu obratu výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření jako vhodnému jmenovateli, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(108)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u IDIPL 1,92 % a u RIL 1,94 %. Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence se nadále pokládá za napadnutelnou.

(109)

Komise zjistila, že tohoto opatření využila v průběhu období přezkumného šetření jedna společnost. Jelikož se však zdálo, že výhoda pro tuto společnost byla zanedbatelná, rozhodla Komise toto opatření dále neprošetřovat, protože v kontextu přezkumu opatření před pozbytím platnosti není potřeba vypočítat přesnou částku úrovně subvencování (pouze jeho přetrvávání).

(110)

Komise na základě výše uvedených úvah dospěla k závěru, že agregovaná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená valoricky, pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku byla 2,3 %, resp. 3,6 %, což dokládá, že subvencování přetrvávalo v období přezkumu.

Tabulka 1

Sazby pro jednotlivé napadnuté subvence

(111)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvencování bude pokračovat, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(112)

Jak je uvedeno v 30. až 109. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů.

(113)

Programy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti odstraněny. Každý vývozce je navíc způsobilý k využívání i několika subvencí.

(114)

Rovněž se zkoumalo, zda by se v případě zrušení opatření uskutečňoval vývoz do Unie ve významném objemu.

(115)

Indie je významným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu. Na základě údajů shromážděných během šetření měla Indie během období přezkumného šetření výrobní kapacitu přibližně 1 500 000–2 300 000 tun. V důsledku toho se přebytek kapacity nad domácí poptávkou v období přezkumného šetření odhadoval zhruba na 800–900 tisíc tun, což by odpovídalo přibližně 25 % celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření.

(116)

Za těchto okolností je velmi pravděpodobné, že by objem subvencovaného vývozu výrobku do Unie, který je předmětem přezkumu, jenž byl významný již během období přezkumného šetření, v případě zrušení opatření pravděpodobně vzrostl. Komise proto dospěla k závěru, že pokračování subvencování je pravděpodobné.

(117)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek dvacet jedna výrobců v Unii. Tři z těchto výrobců zastupuje žadatel. Těchto dvacet jedna výrobců v Unii představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Jak je popsáno v 22. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii byli zařazeni do vzorku a vzorek odpovídá přibližně 37 % celkové výroby v Unii.

(118)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že existují různé vztahy mezi výrobním odvětvím Unie a vyvážejícími výrobci v Indii, které by měly být pečlivě prověřeny. Šetření potvrdilo, že mezi subjekty neexistují žádné obchodní ani administrativní vazby, co se týče trhu Unie, a že tedy není důvod pro vyloučení kteréhokoliv výrobce v Unii z „výrobního odvětví Unie“.

(119)

Po poskytnutí informací dále jedna zúčastněná strana tvrdila, že zahrnutí jednoho výrobce v Unii a jeho vyvážejícího výrobce ve spojení v Indii do vzorku závažně narušilo procesní zákonnost šetření a mohlo případně zkreslit zjištění Komise o újmě. Zaprvé, jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, vzorek výrobců v Unii byl považován za reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie a v tomto ohledu nebyla obdržena žádná připomínka. Zadruhé, vztah mezi výrobcem v Unii a vyvážejícím výrobcem ve spojení neovlivnilo chování výrobce v Unii na trhu Unie, protože – jak potvrzuje šetření –, obchodní rozhodnutí týkající se operací na trhu Unie činili výrobce v Unii a vyvážející vývozce nezávisle. Výrobce v Unii totiž rozhodoval o cenách v závislosti na změnách v cenách surovin, podle vývoje dodávky a poptávky, kolísání směnných kurzů, nákladů na přepravu a dalších faktorů, které jsou specifické pro trh Unie, jako jsou podmínky v textilním průmyslu. Komise proto měla za to, že počínání výrobce v Unii nebylo ovlivněno jeho vztahem s vyvážejícím výrobcem. Komise na závěr uvedla, že ani tvrzení této zúčastněné strany, ani šetření samotné neodhalily žádné prvky, které by zpochybnily zjištění tohoto šetření v důsledku zařazení tohoto výrobce v Unii do definice výrobního odvětví Unie. Komise v tomto ohledu připomíná, že čl. 9 odst. 1 základního nařízení umožňuje („lze“) vyloučení domácích výrobců z definice výrobního odvětví Unie v případě, že byli ve spojení s vyvážejícími výrobci, nicméně to Komisi nenařizuje. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(120)

Komise stanovila spotřebu v Unii sečtením:

(121)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(122)

Podle těchto informací se spotřeba v Unii zvýšila během posuzovaného období o 15 %.

(123)

Objem dovozu z Indie byl založen na statistikách Eurostatu. Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění.

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(124)

Objem dovozu z Indie během posuzovaného období vzrostl téměř pětkrát a v období přezkumného šetření dosáhl 156 675 tun, což představuje 4,4 % podílu na trhu v Unii.

(125)

Průměrná cena dovozu z Indie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní cena

(126)

Průměrná cena dovozu z Indie se během posuzovaného období snížila o 14 %. Konkrétně, mezi lety 2014 a 2016 se snížila o 27 % a v období přezkumného šetření se pak zvýšila. Zvýšení cen během období přezkumného šetření bylo způsobeno naléhavější poptávkou po PET v důsledku uzavření některých výrobních linek na celém světě a tím, že se PET staly oblíbeným obalovým materiálem.

(127)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(128)

průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

(129)

odpovídajících průměrných cen dovozu od spolupracujících indických výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen nákladů, pojištění a přepravného (CIF), včetně vyrovnávacího cla a s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(130)

Srovnání cen bylo provedeno na stejné obchodní úrovni, podle potřeby s řádnými úpravami a po odečtení rabatu a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Nevykázal žádné cenové podbízení během období přezkumného šetření. Při odpočítání platného vyrovnávacího cla však rozpětí podbízení činilo 1,7 % a 7,1 % v případě dovozu od dvou indických spolupracujících výrobců, čili v průměru 3 %.

(131)

Objem dovozu a průměrná dovozní cena pro všechny ostatní třetí země vycházely ze statistik Eurostatu. Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění.

Tabulka 5

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(132)

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření snížil o 8 %, z 726 310 tun v roce 2014 na 668 050 tun v období přezkumného šetření. Tržní podíl dovozu ze všech ostatních třetích zemí byl v posuzovaném období v rozmezí od 15,2 % – 23,7 %.

(133)

Průměrná cena dovozu ze všech ostatních třetích zemí se během posuzovaného období snížila o 7 %. Konkrétně se mezi lety 2014 a 2016 snížila o 17 % a během období přezkumného šetření se zvýšila.

(134)

Většina dovozu pocházela z Koreje (5,7 % podíl na trhu v období přezkumného šetření), Turecka (3,4 % podíl na trhu v období přezkumného šetření) a z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) (3,1 % podíl na trhu v období přezkumného šetření). Objem dovozu z Koreje byl stabilní a jeho cena byla v posuzovaném období blízká cenám výrobního odvětví Unie. Objem dovozu z Turecka a Číny výrazně vzrostl. Ceny dovozu z Turecka byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a ceny dovozu z Číny byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(135)

Objem dovozu zbývajících třetích zemí, které nebyly výše zmíněny, se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření výrazně snížil, a to o 43 %. Jejich podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 6,8 procentního bodu, a to z 13,5 % v roce 2014 na 6,7 % v období přezkumného šetření. Cena dovozu z těchto zemí byla s výjimkou roku 2014 průměrně vyšší než cena dovozu z Indie.

(136)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení posoudila Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(137)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, ke stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(138)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, které byly porovnány s informacemi, jež poskytla řada výrobců v Unii ve fázi před zahájením přezkumu, a ověřenými odpověďmi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník, které byly ověřeny. Bylo zjištěno, že oba soubory údajů jsou pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(139)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost subvenčních sazeb a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(140)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, konečný stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(141)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(142)

Objem výroby se od roku 2014 do roku 2016 zvýšil o 24 %, poté se od roku 2016 do období přezkumného šetření snížil o 7 %. Celkově v posuzovaném období vzrostl o 15 %.

(143)

Výrobní kapacita se od roku 2014 do roku 2016 zvýšila o 14 %, poté se od roku 2016 do období přezkumného šetření snížila o 8 %. Celkově se kapacita v posuzovaném období zvýšila o 5 %.

(144)

Jelikož objem výroby vzrostl více než kapacita, využití kapacity se v posuzovaném období zvýšilo o 7 procentních bodů.

(145)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 7

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(146)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se od roku 2014 do roku 2016 zvýšil o 26 %, poté se od roku 2016 do období přezkumného šetření snížil o 5 %. Celkově došlo během posuzovaného období k nárůstu o 20 %, tedy prudčeji než spotřeba během téhož období (+15 %). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 2,7 procentního bodu. Konkrétně se tento podíl v roce 2015 zvýšil o 7,4 procentního bodu a potom se postupně snižoval až na 71,10 % v období přezkumného šetření.

(147)

Během posuzovaného období představoval závislý prodej výrobců v Unii 5 % až 7,5 % podílu na trhu. Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že se ceny závislého a nesouvisejícího prodeje pohybovaly ve stejném rozmezí. Z těchto důvodů se dospělo k závěru, že rozlišovací analýza dopadu závislého prodeje není nutná.

(148)

Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii zvýšila o 15 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 20 %, což se projevilo získáním podílu na trhu ve výši 2,7 procentního bodu.

(149)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(150)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 7 %.

(151)

V důsledku zvýšení výroby (nárůst o 15 %) a poklesu zaměstnanosti se produktivita za totéž období zvýšila o 24 %.

(152)

Rozpětí subvencování zjištěná s ohledem na dovoz PET do Unie z Indie během období přezkumného šetření byla vyšší než nepatrná. Úroveň dovozu z Indie současně v posuzovaném období vzrostla téměř pětkrát a v období přezkumného šetření dosáhla 4,2 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného subvenčního rozpětí z Indie na výrobní na výrobní odvětví Unie proto nelze považovat za zanedbatelný.

(153)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(154)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2014 do roku 2016 snížila o 19 %, a poté se až do konce období přezkumného šetření zvýšila o 14 % a dosáhla 963 EUR/tunu. Počínaje rokem 2017 bylo zvýšení cen ovlivněno naléhavější poptávkou po PET, která byla způsobena zastavením provozu některých výrobních linek ve světě a skutečností, že se PET stal alternativním a oblíbeným obalovým materiálem.

(155)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se snížily ve větší míře, a to od roku 2014 do roku 2016 o 23 %, a poté se ke konci období přezkumného šetření zvýšily o 12 %. Hlavním faktorem, který měl vliv na snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles ceny surovin (22).

(156)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(157)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 3 %.

(158)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Konečný stav zásob

(159)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížil o 24 %. V období přezkumného šetření představovala výše zásob přibližně 3 % jeho výroby.

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(161)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla záporná od začátku posuzovaného období do roku 2016. Poté se zlepšila a v období přezkumného šetření dosáhla 3,7 %. Zůstala však hluboko pod cílovým ziskem ve výši 7 %, který byl stanoven během původního přezkumného šetření (23).

(162)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se od začátku posuzovaného období až do roku 2016 snižoval a od roku 2017 začal růst. Za posuzované období vykazuje 12 % zvýšení. Toto zvýšení bylo ovlivněno zejména dosaženým ziskem.

(163)

Během posuzovaného období se roční tok investic do výrobku, který je předmětem přezkumu, ze strany výrobního odvětví Unie začal zvyšovat až od roku 2017 poté, co se ziskovost stala kladnou. V období přezkumného šetření dosáhly investice 21 milionů EUR, což představovalo 9 % celkových čistých aktiv souvisejících s dotčeným výrobkem. Investice souvisely s údržbou, zvýšením kapacity a efektivitou výrobních závodů.

(164)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se zlepšila až od roku 2017 a během období přezkumného šetření dosáhla 12,0 %.

(165)

Šetření ukázalo, že situace výrobního odvětví na makroúrovni se v posuzovaném období zlepšila, a tento pozitivní vývoj se vysvětluje především zvýšením spotřeby (+15 % v posuzovaném období), z čehož výrobní odvětví Unie mohlo těžit zvýšením objemu prodeje, výroby a podílu na trhu.

(166)

Šetření rovněž ukázalo, že situace výrobního odvětví na mikroúrovni se zlepšila pouze během posledních patnácti měsíců posuzovaného období, od roku 2017 do konce března 2018. Tento příznivý vývoj se vysvětluje zejména vyšší poptávkou na trhu Unie a větším rozdílem mezi cenami PET a cenami surovin.

(167)

Vzhledem k výše uvedenému vývoji lze vyvodit závěr, že se výrobní odvětví Unie obnovilo teprve nedávno a jen v omezené míře. I když během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu, jeho situace je stále nestabilní.

(168)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že dvacet let stará opatření by již neměla být zachovávána, neboť výrobní odvětví, na jehož ochranu byla určena, mělo jiné složení než výrobní odvětví, na něž se vztahovalo původní šetření. Po poskytnutí informací navíc jedna zúčastněná strana zdůraznila, že prodloužení platnosti opatření vede k neopodstatněné ochraně nových subjektů vstupujících na trh (pocházejících převážně ze zemí mimo EU) a že narušuje hospodářskou soutěž.

(169)

V tomto ohledu se podotýká, že cílem vyrovnávacích opatření je chránit celé výrobní odvětví Unie před subvencovaným dovozem pocházejícím z Indie do Unie bez ohledu na původ subjektů na trhu v Unii. V tomto ohledu není složení výrobního odvětví Unie podstatné. Cílem je chránit domácí výrobní odvětví proti nekalému subvencování. Prvky pro stanovení újmy uvedené ve 138.–140. bodě odůvodnění se navíc odvozují od čl. 18 odst. 2 základního nařízení, jsou platné pro celé výrobní odvětví Unie a totožné pro jakékoliv antisubvenční šetření. Jelikož existence uvedených prvků byla zjištěna také v období přezkumného šetření, musela být tvrzení těchto stran zamítnuta.

(170)

Komise dospěla ve 167. bodě odůvodnění k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, nicméně jeho situace je dále nestabilní, jak dokazuje ziskovost, která byla mnohem nižší než cílový zisk stanovený v původním šetření. Komise připomněla, že PET se považují za komoditu a že daný trh je velmi citlivý na ceny. Z tohoto důvodu nemůže výrobní odvětví Unie zvýšit své ceny, aniž by riskovalo ztrátu objemu prodeje nutného k udržení fixních nákladů na tunu na nízké a konkurenceschopnější úrovni.

(171)

Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran uvedlo, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu v důsledku subvencovaného indického dovozu během období přezkumného šetření.

(172)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že toto tvrzení se neliší od závěru, k němuž Komise dospěla ve 170. bodě odůvodnění, totiž že výrobní odvětví Unie v důsledku subvencovaného dovozu pocházejícího z Indie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu. Komise nicméně dospěla k závěru, že situace výrobního odvětví Unie je stále nestabilní.

(173)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že situaci výrobního odvětví Unie nelze považovat za nestabilní, neboť chybí ukazatele, které by podpořily závěr, že se výrobní odvětví nachází v nestabilní situaci a že je třeba je chránit před podstatnou újmou plynoucí z okrajového dovozu z Indie.

(174)

Jak je uvedeno ve 150. bodě odůvodnění, zaměstnanost se během posuzovaného období vyvíjela nepříznivě (– 7 %) a situace výrobního odvětví Unie na mikroúrovni se zlepšila až během posledních patnácti měsíců posuzovaného období, tj. od roku 2017 do konce března 2018. Jak je současně uvedeno ve 161. bodě odůvodnění, ziskovost zůstala po celé posuzované období podstatně nižší než cílový zisk. Jak je dále uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se sice zvýšil v roce 2015 na 74,8 %, nicméně až do období přezkumného šetření postupně klesal až na 71,1 %, zatímco podíl indického dovozu na trhu se zvyšoval. Z toho plyne, že nestabilní situaci výrobního odvětví Unie nelze popírat. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(175)

Komise v této souvislosti blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena subvencovaným dovozem z Indie, pokud by byla opatření zrušena.

(176)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: a) atraktivita trhu Unie, b) výrobní kapacita a volná kapacita v Indii, c) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Indie při neexistenci vyrovnávacích opatření a d) existence opatření omezujících obchod, která byla uvalena na vývoz PET z Indie v jiných třetích zemích.

(177)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti i cen. Podle dostupných informací je trh Unie třetím největším trhem pro spotřebu PET na světě. Je také první vývozní destinací pro PET pocházející z Indie. Atraktivitu trhu Unie potvrzuje také nárůst dovozu PET z Indie, který se navzdory platným vyrovnávacím opatřením více než zčtyřnásobil poté, co v roce 2013 nebyla obnovena antidumpingová cla pro Indii (24). Vzhledem k tomu, že PET jsou komoditou prodávanou na velmi konkurenčním trhu, je také třeba poznamenat, že cena dovozu indických PET do Unie je obvykle o něco vyšší než ceny pro ostatní třetí země, ačkoliv zůstává nižší než prodejní ceny výrobního odvětví EU (25). To dokládá atraktivitu trhu Unie z hlediska výrobku, který je předmětem přezkumu, pro indické vývozce.

(178)

Jeden indický vyvážející výrobce tvrdil, že poptávka obecně roste a že trh EU není z hlediska poptávky největší. Tvrdil také, že se zaměřuje na jiné trhy, které slibují vyšší trajektorii růstu v odvětví obalů PET a lepší návratnost. Přestože se nepopírá tvrzení, že trh EU je z hlediska poptávky až na třetím místě, analýza pravděpodobnosti obnovení újmy se neomezuje jen na specifickou situaci jednoho individuálního vyvážejícího výrobce, ale týká se všech indických vyvážejících výrobců. Z toho se obecně vyvozuje závěr, že trh Unie je z hlediska velikosti i cen stále velice atraktivní. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(179)

Šetřením bylo zjištěno, že Indie v posuzovaném období zaznamenala výrazné navýšení výrobní kapacity, která na konci roku 2017 dosáhla přibližně 1 860 tisíc tun, zatímco poptávka po PET v Indii v témže roce činila pouze zhruba 937 tisíc tun (26). Očekává se, že indické výrobní odvětví bude svou kapacitu dále zvyšovat, čímž by v blízké budoucnosti zachovalo rozdíl mezi domácí spotřebou a výrobní kapacitou dostupnou pro vývoz o velikosti 800–900 tisíc tun. Takovou nadměrnou kapacitu k dispozici na vývoz je nutno považovat za významnou, jelikož odpovídá přibližně 25 % současné spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(180)

Jak se uvádí ve 130. bodě odůvodnění, indické dovozní ceny by se bez vyrovnávacích cel oproti prodejním cenám Unie podbízely o 1,7 % až 7,1 %. To ukazuje, jaká by mohla být pravděpodobná cenová úroveň dovozu z Indie, pokud by opatření byla zrušena. I když byl indický dovoz do Unie poměrně nízký, byla míra jeho rozšíření během posuzovaného období poměrně vysoká, neboť pětkrát vzrostl, jak je uvedeno ve 124. bodě odůvodnění.

(181)

Na základě toho bude výrobní odvětví Unie pravděpodobně vystaveno významnému objemu dovozu z Indie za subvencované ceny, které jsou nižší než jeho průměrné ceny, což by poškodilo jeho hospodářskou situaci. V důsledku toho by se pravděpodobně obnovila podstatná újma, pokud by byla opatření proti Indii zrušena.

(182)

V návaznosti na poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že očekávání, že se ceny dovozu z Indie automaticky sníží o částku současného vyrovnávacího cla, pokud by byla opatření proti Indii zrušena, je neadekvátním zjednodušením složité dynamiky trhu. Komise zaprvé poznamenává, že tato strana nerozvinula své tvrzení, aby vysvětlila, co tato dynamika trhu je a jaký má ve skutečnosti dopad na ceny trhu, a že ani nenavrhla odpovídající dovozní cenu pro výpočet cenového podbízení. Komise dále poznamenává, že posuzovat dovozní cenu výrobku, který je předmětem přezkumu, v EU během období přezkumného šetření s cílem stanovit pravděpodobnou úroveň cen výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud by byla opatření zrušena, je standardním postupem. Jelikož je PET komoditním výrobkem a s ohledem na podíl dovozu a počet účastníků na trhu se má navíc za to, že trh s PET v EU je konkurenční a tyto cenové úrovně jsou pravděpodobné použitelné. Tvrzení této strany bylo proto zamítnuto.

(183)

Existence opatření na ochranu obchodu ve třetích zemích je také ukazatelem toho, že počínání při tvorbě cen indického vývozu se na trhu Unie bude pravděpodobně opakovat.

(184)

Opatření na ochranu obchodu proti indickému dovozu jsou v současnosti zavedena například v Argentině, Brazílii a ve Spojených státech amerických (27). Omezení pro Indii na těchto vývozních trzích je dalším ukazatelem toho, že pokud by opatření pozbyla platnosti, cílem by se pravděpodobně stal trh Unie.

(185)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že kanadský mezinárodní obchodní tribunál (Canadian International Trade Tribunal) nedávno zrušil opatření na ochranu obchodu týkající se PET pocházejících z Číny, Indie, Ománu a Pákistánu s tím, že „dumping a subvencování výše uvedeného zboží pocházejícího nebo dováženého z Číny nebo Indie ... nepůsobily újmu a nehrozí újmou domácímu výrobnímu odvětví.“ (28).

(186)

Komise poznamenala, že zjištění kanadského mezinárodního obchodního tribunálu se omezuje na fakta a okolnosti šetření prováděného kanadskými orgány. Zjištění antidumpingového/antisubvenčního šetření pro jiný trh, v jiný okamžik a provedené jiným orgánem je specifické pro daný individuální trh a dotčené výrobní odvětví. Tato zjištění se nevztahují na trh Unie ani na současné přezkumné šetření. Z těchto důvodů musel být tento argument stran zamítnut.

(187)

Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že přístup Komise, pokud jde o šetření týkající se třetích zemí, nebyl koherentní, jelikož Komise přistupovala k negativnímu zjištění kanadského mezinárodního obchodního tribunálu jinak než k opatřením, která v současné době existují v Argentině, Brazílii a ve Spojených státech amerických (184. bod odůvodnění).

(188)

Je třeba poznamenat, že existenci opatření omezujících obchod v jiných třetích zemích, pokud jde o vývoz PET z Indie, nelze zpochybnit a že tato opatření omezují vývoz PET z Indie do těchto zemí. Co se týče tvrzení ohledně zjištění kanadského mezinárodního obchodního tribunálu, je třeba upozornit, že pravomoc tohoto tribunálu v šetřeních za účelem nápravy trhu se týká stanovení újmy pro domácí trh, zatímco pro zjišťování existence dumpingu a subvencování v Kanadě je příslušná Agentura kanadské pohraniční služby. Agentura kanadské pohraniční služby v uvedeném řízení dospěla k závěru, že indický dovoz do Kanady skutečně probíhal za dumpingové a subvencované ceny a že tyto ceny byly nižší než domácí kanadské ceny. Kanadský mezinárodní obchodní tribunál se nicméně nedomníval, že tyto ceny způsobují domácímu kanadskému výrobnímu odvětví újmu. Závěry kanadského mezinárodního obchodního tribunálu jsou tedy spojeny s trhem a se situací výrobního odvětví na kanadském trhu po dané specifické období, a pro situaci na trhu Unie pro OPŠ stávajícího šetření proto nejsou relevantní. Závěr Agentury kanadské pohraniční služby, že indičtí vývozci stále vyvážejí za dumpingové a subvencované ceny, by zároveň mohl být relevantním prvkem při posuzování nekalé cenové politiky indických vývozců, spolu se všemi dalšími prvky zohledněnými při šetření jejich pravděpodobné cenové politiky při neexistenci opatření. Tvrzení této strany bylo proto zamítnuto.

(189)

Šetřením se ukázalo, že dovoz z Indie je nadále subvencován a že neexistují žádné náznaky toho, že by se subvencování v budoucnu omezilo nebo zrušilo.

(190)

Lze rozumně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, bude v důsledku atraktivity trhu Unie popsané ve 177. bodě odůvodnění s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této volné kapacity v Indii přesměrována na trh Unie.

(191)

Ve 181. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že vyvážející výrobci z Indie budou vyvážet značná množství výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie a že se tento vývoz uskuteční za subvencované ceny.

(192)

Pokud jde o objem, je velmi pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci získají další podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které by utrpělo okamžitý pokles objemu prodeje a zvýšení fixních nákladů na jednotku. Výrobní odvětví PET je kapitálově náročné výrobní odvětví, které musí zachovávat určitý objem výroby v zájmu udržení fixních nákladů v přiměřené výši. Zvýšení fixních nákladů po snížení výroby a prodeje by mělo negativní dopad na ziskovost. Následkem toho by byla nepříznivě ovlivněna ziskovost výrobního odvětví Unie (které se obnovilo teprve v roce 2017 a bylo stále hluboko pod cílovou úrovní v roce 2017 a v období přezkumného šetření) i jeho obecná hospodářská situace a obnovila by se i podstatná újma. Výrobnímu odvětví Unie by bylo zároveň zabráněno v uskutečňování nezbytných investic do recyklovaného PET, které požaduje Evropská strategie pro plasty (29).

(193)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy plynoucí z indického dovozu.

(194)

Spolupracující vyvážející výrobci z Indie tvrdili, že obnovení újmy je v tomto případě nepravděpodobné, pokud by opatření pozbyla platnosti, vzhledem ke struktuře (koncentraci a vertikální integraci) výrobního odvětví Unie a zejména vzhledem k dominantní pozici některých výrobních skupin na trhu Unie, které ovlivňují několik výrobců. Komise v tomto ohledu zaprvé uvedla, že trh Unie je otevřený trh s několika výrobci působícími mimo skupiny. Také jde o konkurenční trh s dovozem odpovídajícím více než 20 % podílu na trhu a s rostoucí konkurencí ze strany nových subjektů vstupujících na trh, jako je Čína a Turecko, které v posuzovaném období získaly více než 6 % podíl na trhu. Zadruhé, koncentrace je typická pro tento druh obchodu, který je založen na komoditě a jehož konkurenceschopnost závisí na úsporách z rozsahu. Zatřetí nebylo zjištěno, že by na trhu Unie existoval nějaký subjekt určující ceny. Na základě výše uvedených skutečností bylo toto tvrzení zamítnuto.

(195)

Některé strany tvrdily, že žádné prvky nepodporují závěr, že se indická vývozní kapacita může zaměřit na trh Unie za nízké ceny, jelikož domácí poptávka v Indii roste a očekává se, že bude růst i nadále. Riziko obnovení újmy navíc omezuje celosvětový růst poptávky po PET, zejména v asijsko-tichomořském regionu.

(196)

Zjištění tohoto šetření prokazují, že předpokládaný růst kapacity v Indii poukazuje na vzrůstající přebytek výrobní kapacity nad domácí poptávkou. Podle zjištění popsaných ve 177., 183. a 184. bodě odůvodnění zůstává trh Unie z hlediska rozsahu i cen nadále atraktivní. Je proto pravděpodobné, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, zaměří se subvencovaný indický dovoz na trh Unie ve značném objemu a pod průměrnou cenou výrobního odvětví Unie. Z těchto důvodů musely být tyto argumenty stran zamítnuty.

(197)

Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že indický dovoz nepůsobí a pravděpodobně nebude působit újmu výrobnímu odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena, neboť indický dovoz PET na trh EU je a zůstane okrajový. Tato zúčastněná strana také tvrdila, že dovoz PET z Indie se během posuzovaného období zvyšoval daleko pomaleji než spotřeba v Unii a že se v roce 2018 snížil. Dále tvrdila, že dovozní cena z Indie je poměrně vysoká a přesahuje cenu dovozu z Číny.

(198)

Co se týče objemu a cen dovozu PET z Indie, jak je uvedeno ve 124. bodě odůvodnění, objem dovozu z Indie vzrostl během posuzovaného období téměř pětkrát, získal podstatný podíl na trhu a v období přezkumného šetření dosáhl 156 675 tun. Šlo o nejvyšší objem od uložení původních opatření. Zvyšoval se tedy daleko vyšším tempem než spotřeba v Unii. Jelikož navíc posuzované období pokrývalo jen první čtvrtletí 2018 a údaje o spotřebě v roce 2018 nejsou k dispozici, nebylo možné z objemu dovozu po posuzovaném období vyvodit jakýkoliv závěr. Šetřením se také ukázalo, že dovoz z Indie byl během období přezkumného šetření dále subvencován a že ceny dovozu z Indie by při odečtení platného vyrovnávacího cla byly v průměru o 3 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz 130. bod odůvodnění). Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(199)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zjištění zájmu Unie bylo založeno na posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dodavatelů surovin v Unii, dovozců a uživatelů.

(200)

Připomíná se, že se v původních šetřeních mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(201)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(202)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení subvencování a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

(203)

Pokračování vyrovnávacích opatření na dovoz z Indie by výrobnímu odvětví Unie pomohlo pokračovat v probíhajících investicích, zejména těch, které souvisejí s Evropskou strategií pro plasty a zejména s recyklovanými PET. Pokračování opatření by také zvýšilo nedávno zlepšenou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, neboť by pomohlo předejít situaci, kdy by výrobní odvětví Unie bylo vystaveno značným objemům indického subvencovaného dovozu, které podbízí prodejní cenu výrobního odvětví Unie.

(204)

Proto se dospělo k závěru, že zachování vyrovnávacích opatření vůči Indii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(205)

Hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je čištěná tereftalová kyselina – PTA. Jeden dodavatel surovin spolupracoval při šetření tím, že předložil odpověď na dotazník. Vyjádřil podporu pro pokračování opatření.

(206)

Vzhledem k tomu, že PTA nemá v Unii žádné jiné využití, než je výroba PET, je rozumné předpokládat, že výrobci PTA jsou do značné míry závislí na výrobním odvětví PET.

(207)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a/nebo uživatelů na dotazník v tomto přezkumu neodpověděl. Sedmnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení / uživatelů a jedno sdružení uživatelů vyjádřili svůj nesouhlas s pokračováním opatření, neboť by to omezilo dodávky PET za běžné tržní ceny a poškodilo konkurenceschopnost navazujícího výrobního odvětví, které zaměstnává mnohem více osob než výrobní odvětví PET v Unii. Uvedli, že výroba PET v EU není dostatečná a že dovoz PET z ostatních třetích zemí je omezený, konkrétně dovoz z Koreje a Indonésie, neboť je po uložení antidumpingových opatření na PET z Číny v prosinci 2017 částečně odkloněn do Japonska.

(208)

Po poskytnutí informací zopakovalo několik zúčastněných stran tvrzení, že navazující uživatelé potřebují flexibilitu, pokud jde o získávání materiálu z různých zdrojů, že výroba PET v EU není dostatečná a – jak je uvedeno také ve 132. bodě odůvodnění – že se objem dovozu do Unie ze všech ostatních třetích zemí mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření snížil o 8 %. Tyto strany také dodaly, že nedávný nárůst dovozu PET z Indie byl motivován celosvětovým přeskupením obchodních toků s PET, v důsledku čehož se např. korejský materiál prodával ziskověji v Japonsku.

(209)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie pracovalo v období přezkumného šetření na 88 % své výrobní kapacity a že v posuzovaném období svou výrobní kapacitu zvýšilo. Díky tomu má dostatečnou volnou kapacitu na pokrytí více než 85 % celkové běžné domácí spotřeby PET v EU. Dovoz z Indie rovněž během posuzovaného období pokračoval a sledoval rostoucí trend (viz 124. bod odůvodnění). Dovoz z jiných zemí bez opatření byl rovněž k dispozici a během období přezkumného šetření mu náležel podstatný podíl na trhu, dosahující 18,9 % (viz 132. bod odůvodnění). Odvětví recyklace PET posílené Evropskou strategií pro plasty bude navíc představovat další zdroj PET pro krytí poptávky po PET v Unii. A konečně, i když vývoz PET z Koreje a Indonésie do Japonska po roce 2017 vzrostl, korejský vývoz do EU stále představoval více než 50 % a indonéský více než 20 % jejich celkového vývozu PET v roce 2018 a nebyly žádné známky toho, že by snížení nemohlo být kompenzováno dovozem z jiných třetích zemí (30) nebo Indie samotné, jelikož – jak se již uvádí ve 124. bodě odůvodnění – objem dovozu z Indie vzrostl během posuzovaného období téměř pětkrát, což se projevilo jako zvýšení jejího podílu na trhu v Unii o 3,3 procentního bodu během téhož období. Šetřením bylo také zjištěno, že objem výroby a vývozu z Koreje by měl zůstat stabilní (zhruba 1 100 tisíc tun, respektive 800 tisíc tun); výrobní objem v Indonésii by rovněž měl zůstat stabilní (zhruba 400 tisíc tun), zatímco objem vývozu z Indonésie by se mohl snížit, ale jen kvůli nárůstu místní poptávky (31).

(210)

Navzdory opatřením platným pro Indii tudíž není dodávka PET v Unii omezená a panují konkurenční tržní ceny.

(211)

Několik zúčastněných stran dále tvrdilo, že navazující výrobní odvětví s jen obtížemi předává dále zvyšování cen surovin, a zopakovaly, že zájmy navazujícího výrobního odvětví převažují zájem výrobců PET v Unii z hlediska zaměstnanosti a hospodářského významu. Jak se uvádí ve 206. bodě odůvodnění, dovozci, kteří nejsou ve spojení, stejně jako obchodníci a/nebo uživatelé, neodpověděli na dotazník v rámci tohoto přezkumu, aby odůvodnily tvrzení týkající se podstatného dopadu na jejich náklady. Tato tvrzení proto musela být zamítnuta, jelikož na nebyla podpořena žádnými důkazy.

(212)

Na základě toho a v souladu se závěry předchozích šetření se očekává, že zachování opatření by nemělo mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele, a že tudíž neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit stávající opatření vůči Indii.

(213)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících vyrovnávacích opatření uložených na dovoz z Indie.

(214)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo zachovat vyrovnávací opatření pro Indii v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(215)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že by vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz PET pocházejícího z Indie uložená nařízením Rady (EU) č. 461/2013 ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1468 měla být v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zachována.

(216)

Individuální sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(217)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být neprodleně zaslány Komisi (32) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činností společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(218)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (33), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být zaplacena úroková sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(219)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (34),