(EU) 2019/1259Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1259 ze dne 24. července 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 197, 25.7.2019, s. 2-36 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 24. července 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. července 2019 Nabývá účinnosti: 26. července 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1259

ze dne 24. července 2019,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 430/2013 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem, s vynětím částí kompresních fitinek používajících metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka, v současnosti kódu kombinované nomenklatury (KN) ex 7307 19 10 (kód TARIC 7307191010) a ex 7307 19 90 (kód TARIC 7307199010), pocházejícího z Čínské lidové republiky (ČLR) a Thajska (dále jen „stávající opatření“). Clo, vycházející z úrovně odstraňující dumping, se pohybovalo mezi 14,9 % a 57,8 %.

(2)

Dne 12. června 2013 podal čínský vyvážející výrobce, společnost Jinan Meide Castings Co., Ltd., u Tribunálu Evropské unie žalobu, kterou se domáhal zrušení nařízení (EU) č. 430/2013 v rozsahu, v němž se jej týká. Dne 30. června 2016 Tribunál ve svém rozsudku dospěl k závěru, že byla porušena práva společnosti Jinan Meide na obhajobu, a zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž uložilo antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, které vyrábí společnost Jinan Meide.

(3)

V návaznosti na výše uvedený rozsudek Evropská komise (dále jen „Komise“) oznámením (3) ze dne 28. října 2016 opětovně zahájila antidumpingové šetření týkající se příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, které vyrábí společnost Jinan Meide.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1146 (4) ze dne 28. června 2017 Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo ve výši 39,2 % na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide Castings Co., Ltd.

(5)

Dne 25. listopadu 2015 Komise na žádost společnosti Metpro Limited zahájila částečný prozatímní přezkum týkající se některých typů příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska s cílem určit, zda spadají do oblasti působnosti platných antidumpingových opatření. Komise tento částečný prozatímní přezkum ukončila dne 18. července 2016 prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/1176 (5) poté, co žadatel svou žádost stáhl.

(6)

Dne 23. května 2017 Komise na žádost společnosti Hebei Yulong Casting Co., Ltd. zahájila částečný prozatímní přezkum týkající se některých typů příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska s cílem určit, zda spadají do oblasti působnosti platných antidumpingových opatření. Komise tento částečný prozatímní přezkum ukončila dne 11. ledna 2018 prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/52 (6) poté, co žadatel stáhl svou žádost.

(7)

Dne 12. července 2018 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že příslušenství (fitinky) vyrobené z litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) neodpovídá pojmu „kujné (tvárné) litiny“, jak je definován v podpoložce KN 7307 19 10. Soud dospěl k závěru, že příslušenství (fitinky) vyrobené z litiny s kuličkovým grafitem musí být zařazeno do zůstatkové podpoložky KN 7307 19 90 (jako ostatní výrobky z ostatního železa). Dne 14. února 2019 Komise zveřejnila nařízení (EU) 2019/262 (7), kterým se mění odkazy na kódy TARIC, s cílem uvést je do souladu se závěry soudu. Vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření jsou uložena podle definice výrobku bez ohledu na sazební zařazení, tato změna neměla žádný dopad na soubor výrobků, na které se stávající opatření vztahují.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (8) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Žádost o přezkum podal dne 13. února 2018 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny (dále jen „žadatel“). Žadatel představuje více než 95 % celkové výroby příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem v Unii.

(10)

Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(11)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. května 2018 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (9).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(12)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(13)

Zkoumání tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé výrobce a orgány ČLR a Thajska, známé dovozce, dodavatele, uživatele a obchodní společnosti, jichž se zahájení šetření týká, a vyzvala je ke spolupráci.

(15)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

1.6.   Výběr vzorku

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(17)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje obdobného výrobku v roce 2017, který mohl být v době, jež je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(19)

Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii vybrané do vzorku připadalo více než 70 % celkového odhadovaného objemu prodeje v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise tedy dospěla k názoru, že tento vzorek je pro toto výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Požadované informace poskytlo sedm dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(21)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, v roce 2017, který mohl být v době, jež je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(22)

Tento vzorek sestával ze tří dovozců v Unii. K vybranému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise tedy dospěla k názoru, že tento vzorek je pro dovozce v Unii reprezentativní.

1.6.3.   Výběr vzorku výrobců v ČLR

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(24)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva výrobci v ČLR. S ohledem na malý počet spolupracujících výrobců Komise rozhodla, že provádět výběr vzorku není nutné.

1.6.4.   Výběr vzorku výrobců v Thajsku

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Thajsku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala misi Thajského království při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(26)

Jeden výrobce z Thajska se přihlásil, ale nezaslal odpověď na dotazník k výběru vzorku.

(27)

Výrobci v Thajsku tedy nespolupracovali.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(28)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku, dvěma výrobcům v ČLR, kteří se přihlásili v souvislosti s výběrem vzorku, a vládě Číny (dále jen „čínská vláda“). Odpovědi na dotazník byly obdrženy pouze od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(29)

Výrobci v ČLR tedy nespolupracovali.

1.8.   Inspekce na místě

(30)

Komise si u spolupracujících stran vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala pro své šetření za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

výrobci v Unii

Berg Montana Fittings, EAD, Bulharsko,

Georg Fischer Fittings GmbH, Rakousko,

Odlewnia Zawiercie S.A. (dříve Odlewnia Zeliwa S.A.), Polsko.

1.9.   Postup pro určení běžné hodnoty, která se použije pro výpočet dumpingu v ČLR podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(31)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující tomu, že v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení šetření, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Dva výrobci, kteří zaslali odpovědi k výběru vzorku, předložili rovněž informace požadované v příloze III.

(33)

Komise s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Od čínské vlády odpověď nepřišla.

(34)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě 37 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že metodika, kterou Komise zamýšlí použít, je nezákonná a v rozporu se závazky EU podle antidumpingové dohody WTO. Tato zúčastněná strana však své tvrzení nedoložila.

(36)

Tento čínský výrobce navíc uvedl, že neexistuje zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení a jeho ceny a náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, byly výsledkem volného působení tržních sil. Tato tvrzení nebyla dále doložena a uvedená strana při šetření nespolupracovala.

(37)

Vzhledem k neexistenci odůvodnění těchto tvrzení se Komise jimi nemohla konkrétně zabývat. V každém případě však Komise posuzovala, zda existují zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Toto posouzení je vyloženo v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9 níže.

(38)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(39)

Dne 20. června 2018 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka ze dne 20. června 2018“) (10), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež by Komise mohla použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. Tato poznámka obsahovala seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných čínskými výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot útvary Komise dále určily čtyři možné reprezentativní země: Thajsko, Turecko, Argentinu a Brazílii. Pokud jde o poslední dvě země, v poznámce ze dne 20. června 2018 bylo konstatováno, že byl zjištěn nedostatek dostatečně dostupných veřejných finančních údajů.

(40)

Všechny dotčené strany dostaly příležitost se vyjádřit. Připomínky však předložil pouze jeden ze žadatelů a jeden čínský výrobce.

(41)

Připomínkami k poznámce ze dne 20. června 2018 se zabývala druhá poznámka ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 8. března 2019 (dále jen „poznámka ze dne 8. března 2019“) (11). Byl stanoven seznam činitelů výroby a dospělo se k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Thajsko. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily, avšak nebyly předloženy žádné připomínky.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(42)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem, s vynětím částí kompresních fitinek používajících metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka, v současnosti kódů KN ex 7307 19 10 (kód TARIC 7307191010) a ex 7307 19 90 (kód TARIC 7307199010), pocházející z ČLR a Thajska (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(43)

Hlavními vstupními surovinami jsou kovový šrot, koks/elektřina/plyn, písek (pro tvarování) a zinek (pro pozinkování). V první fázi výrobního postupu se kovový šrot taví v tavicích pecích. Poté následuje tvarování a odlévání různých tvarů, které jsou následně oddělovány na jednotlivé kusy. Výrobky musí projít zdlouhavým procesem žíhání, který má zajistit, že jsou dostatečně tvárné k použití pro následné úpravy, kde je např. vyžadována odolnost vůči nárazům, vibracím a náhlým změnám teplot. Příslušenství (fitinky) může být následně pozinkováno. Pak se provádí řezání závitů a další strojní obrábění.

(44)

Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny se závitem se používají ke spojení dvou či více trubek nebo trub, připojení trubek k přístroji, změně toku kapaliny či k uzavření trubky. Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny se závitem se používá zejména v plynových, vodních a topných rozvodech obytných a neobytných budov. Rovněž se používá v potrubních systémech ropných rafinérií. Toto příslušenství (fitinky) je dostupné v řadě podob, nejběžnější jsou devadesátistupňová kolena, profily tvaru T, spojky, křížení a napojení. Je vyráběno jak v černé (nepozinkované), tak i v pozinkované podobě.

2.2.   Obdobný výrobek

(45)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

výrobek, který je předmětem přezkumu,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Thajsku

a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(46)

Proto byly tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU U ČLR

3.1.   Předběžné poznámky k ČLR

(47)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by dumping ze strany ČLR přetrvával nebo byl obnoven, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(48)

Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, žádný čínský výrobce při šetření nespolupracoval. Čínští výrobci nepředložili odpovědi na dotazník, a to ani údaje o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak čínská vláda ani čínští výrobci nepředložili připomínky k důkazům ve spisu k danému případu, a to ani k dokumentu „Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People's Republic of China for the Purposes of Trade Defense Investigations“ [Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu] (dále jen „zpráva“) (12). Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(49)

O uplatnění čl. 18 odst. 1 základního nařízení informovala Komise čínské orgány a zmíněné dva čínské výrobce a poskytla jim možnost se k tomu vyjádřit. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(50)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, v podáních zúčastněných stran, statistikách shromážděných na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a jiných veřejných zdrojích uvedených v relevantních případech níže (115. a 127. bod odůvodnění).

3.2.   Dumping v období přezkumného šetření

(51)

Ze statistických údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyplývá, že za období přezkumného šetření bylo z ČLR do Unie dovezeno 7 666 tun příslušenství (fitinek) z kujné (tvárné) litiny, představujících 21 % celkové spotřeby v Unii. Komise tedy dospěla k závěru, že skutečný dovoz v období přezkumného šetření byl reprezentativní, a proto zkoumala, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

3.2.1.   Běžná hodnota

(52)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(53)

Avšak podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(54)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.2.   Existence podstatných zkreslení

3.2.2.1.   Úvod

(55)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení definuje podstatná zkreslení jako „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(56)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení posouzení existence podstatného zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné neúplný seznam prvků v předešlém ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatného zkreslení bere v úvahu možný dopad jednoho či více těchto prvků na ceny a náklady ve vyvážející zemi dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že je tento seznam neúplný, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí být učiněn na základě všech důkazů, které jsou k dispozici.

(57)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(58)

Zúčastněné strany byly v době zahájení přezkumného šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Komise v této souvislosti vychází ze zprávy prokazující existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek), které jsou obzvláště relevantní pro dané šetření. Zpráva byla zařazena do vyšetřovacího spisu.

(59)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které se opírají o veřejně dostupné zdroje, zejména o čínské právní předpisy, oficiální zveřejněné čínské strategické dokumenty, zprávy vydané mezinárodními organizacemi, studie a články uznávaných akademických pracovníků, které jsou ve zprávě konkrétně uvedeny. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů v ekonomice obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(60)

Jak je uvedeno v 28. až 33. bodě odůvodnění, ani čínská vláda, ani čínští výrobci nevznesli připomínky a nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadateli ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

3.2.2.2.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v ČLR: celkové ekonomické souvislosti

(61)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, a to všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněná ekonomika je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit její upevňování a růst“. (13) Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje vládě výrazně zasahovat do ekonomiky, ale vláda je k takovým zásahům výslovně zmocněna. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém má dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (14).

(62)

Podle příslušných čínských právních předpisů je kromě toho socialistická tržní ekonomika rozvíjena pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž úlohy komunistické strany a státu jsou navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „Socialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (15) To dokresluje kontrolu Komunistické strany Číny nad ekonomickým systémem v Číně. Tato kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(63)

Čínský stát provádí intervencionistickou hospodářskou politiku v zájmu plnění cílů, které se shodují s politickou agendou stanovenou Komunistickou stranou Číny, místo aby odrážely převládající hospodářské podmínky na volném trhu (16). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervencionistických hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(64)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou dosti podrobné, kdežto celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány uvádějí také prostředky na podporu příslušných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány obsahují explicitní cíle pro výrobu. V rámci těchto plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (modernizace průmyslu, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státní, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje systém plánování. Nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, jsou hospodářské subjekty vedeny k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (viz též oddíl 3.2.2.5 níže) (17).

(65)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl 3.2.2.8 níže) (18). Totéž platí i pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, dluhopisové trhy, trhy soukromého kapitálu atd. Přestože mají menší význam než bankovní sektor, mají i tyto části finančního sektoru institucionální a provozní strukturu, která není zaměřena na maximalizaci účinného fungování finančních trhů, nýbrž na to, aby byla zajištěna kontrola a byly umožněny zásahy státu a Komunistické strany Číny (19).

(66)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, mají zásahy státu v hospodářství řadu forem. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou pravidelně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (20). Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu a vliv nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic. Orgány používají prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, jako je zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího průmyslu (21).

(67)

Souhrnně řečeno je čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a tedy vedou k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (22).

3.2.2.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(68)

Zásadní součást hospodářství v ČLR představují podniky, které působí ve vlastnictví, pod kontrolou a koncepčním dohledem nebo vedením státu.

(69)

Pokud jde o státní vlastnictví, významná míra vlastnictví čínské vlády přetrvává v odvětví oceli. Řada velkých výrobců je vlastněna státem, přičemž někteří z nich jsou konkrétně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (23) jako příklady úspěchů 12. pětiletého plánovacího období (např. Baosteel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd.). I když podle odhadů je podíl státních podniků a společností v soukromém vlastnictví formálně téměř stejný, z pěti čínských výrobců oceli řazených mezi deset největších výrobců oceli na světě, jsou čtyři státními podniky (24). Zároveň si čínská vláda klade za cíl konsolidovat 60 až 70 % výroby železa a oceli do zhruba deseti velkých podniků do roku 2025, třebaže v roce 2016 se deset největších výrobců na celkové výrobě odvětví podílelo jen 36 % (25). Tato konsolidace může zahrnovat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (26).

(70)

Pokud jde o kontrolu státu, vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně formuluje obecné hospodářské politiky a dohlíží na jejich provádění jednotlivými podniky, ale také si činí nároky na účast na jejich provozním rozhodování. Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví oceli a železa, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.4 níže, zejména v 75. bodě odůvodnění.

(71)

Pokud jde o strategický dohled a vedení státem v daném odvětví, existence takového dohledu a vedení je prokázána na jedné straně těsnými vazbami mezi podniky v odvětví železa a oceli a Komunistickou stranou Číny, která je přítomna v těchto podnicích a činí si nároky rozhodování v nich (viz zejména 74. a 75. bod odůvodnění), a na straně druhé veřejnými dokumenty průmyslového plánování, jakož i dalšími nástroji vládní politiky a směrnicemi použitelnými na toto odvětví (viz zejména 79. až 83. bod odůvodnění). Vysoká úroveň vládní kontroly a zásahů v odvětví oceli a železa popsané níže brání dokonce i soukromým výrobcům příslušenství (fitinek) pro trouby a trubky z litiny v činnosti za tržních podmínek.

(72)

Kontrola, strategický dohled a vedení odvětví ze strany čínských orgánů dále vyplývají z cílů hlavního odvětvového průmyslového sdružení, Čínského sdružení železa a oceli (CISA). Podle článku 3 stanov CISA toto sdružení „slouží podnikům, slouží odvětví a slouží vládě (…) a usiluje o plnění úlohy mostu mezi vládou a zúčastněnými podniky“. Kromě toho článek 24 stanoví, že sdružení CISA „plní jakékoli jiné úkoly svěřené mu vládou a příslušnou správou“, přičemž článek 26 stanoví, že se CISA „náležitě řídí linií strany, pokyny, politikami, politickou správou“ (27).

(73)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny v ČLR byl významnou měrou zásobován podniky podléhajícími kontrole či strategickému dohledu nebo vedení čínské vlády.

3.2.2.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady.

(74)

Čínský stát může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím státní přítomnosti ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (28), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (29)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o kontrolu nad podnikatelským rozhodováním ve státních podnicích jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (30). V roce 2017 stranické buňky údajně existovaly v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby měly organizace Komunistické strany Číny konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (31). Tato pravidla mají obecnou působnost v celém čínském hospodářství, včetně odvětví železa a oceli. Proto je prokázáno, že se tato pravidla vztahují i na výrobce příslušenství (fitinek) z kujné (tvárné) litiny a na dodavatele jejich vstupů.

(75)

Obzvláště v odvětví železa a oceli existují úzké vazby mezi procesy rozhodování podniků, které působí v tomto odvětví, a státem, zejména Komunistickou stranou Číny. Při nedávném antisubvenčním šetření týkajícím se určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR (32) Komise zjistila, že tři ze čtyř skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly státní podniky. Ve všech třech skupinách předsedové správní rady nebo prezident působili také jako tajemníci stranického výboru organizace Komunistické strany Číny v rámci skupiny. Pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu, lze obdobně prokázat, že u čínských výrobců existují stranické struktury, které se personálně překrývají s řídícími orgány. Například místopředseda správní rady společnosti Jinan Meide Casting Co. Ltd. působil současně jako tajemník stranického výboru v této společnosti přinejmenším v letech 2013 až 2016 (33).

(76)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (34).

(77)

Na základě všech výše uvedených skutečností je vyvozen závěr, že přítomnost státu v podnicích v odvětví železa a oceli, jakož i ve finančním sektoru umožňuje čínské vládě zasahovat do cen a nákladů.

3.2.2.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(78)

Zaměření čínské ekonomiky je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují doslova všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly umisťovány v souladu s tržními silami (35).

(79)

Čínská vláda považuje železářský a ocelářský průmysl za klíčové odvětví (36). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (37). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (38), včetně konkrétních cílů týkajících se ocelového šrotu (39). Existence průmyslových politik ohledně ocelového šrotu vyplývá rovněž z dalších vládních dokumentů, jako jsou cíle stanovené ministerstvem průmyslu a informačních technologií pro postupné zvyšování využití ocelového šrotu (40).

(80)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (41) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (42). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (43).

(81)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (44) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu železa a oceli mezi podporovanými odvětvími. Katalog zejména vybízí k „vývoji a aplikaci technologií pro výkonnější, vysoce kvalitní a modernizované ocelové výrobky včetně automobilových plechů s vysokou pevností nejméně 600 MPa, vysoce výkonných ocelových potrubí pro přepravu ropy a plynu, širokých a silných desek s vysokou pevností pro nádoby, oceli pro námořní inženýrství, desek se střední pevností nejméně 420 MPa pro budovy, mosty a jiné konstrukce, oceli pro vysokorychlostní a těžké nákladní železnice, křemíkové oceli s nízkou ztrátou železa a vysokou magnetickou indukcí, ocelí odolných proti korozi a opotřebení, legovaných nerezových ocelí s nízkou spotřebou zdrojů (moderní feritické nerezové oceli, duplexní nerezové oceli a dusíkové nerezové oceli), speciálních ocelových tyčí a válcovaných drátů pro vysoce výkonné základní části (vysoce výkonné převody, šrouby se stupněm 12,9 nebo vyšším, vysoce pevné pružiny a ložiska s dlouhou životností) a vysoce kvalitních speciálních kovaných materiálů (mj. nástrojová ocel a formová ocel, nerezová ocel a ocel pro strojní zařízení)“. Platnost katalogu potvrdilo nedávné antisubvenční šetření týkající se plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR (45).

(82)

V posledních letech navíc ČLR zachovávala řadu vývozních omezení týkajících se vstupů nezbytných pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, i když řada z nich byla nakonec po rozhodnutí WTO (46) zrušena. ČLR zejména zachovávala vývozní cla na ocelový šrot a zinek, jakož i na feromangan (47). To bylo v souladu s politikami k posílení domácích odvětví, které jsou zavedeny a které jsou stanoveny v 13. pětiletém plánu neželezných kovů, který vyzývá k přísné kontrole nových tavíren zinku a k technologické reformě zastaralých zinkových kapacit (48). Obdobně 13. pětiletý plán pro nerostné zdroje předpokládá státní kontrolu nad kapacitami pro těžbu zinku a vyzývá k soustředění zdrojů na páteřní podniky ve vybraných zeměpisných oblastech (49).

(83)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví železa a oceli v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (50). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(84)

Je proto prokázáno, že čínská vláda má zavedeny veřejné politiky, které mají vliv na působení sil na volném trhu, pokud jde o výrobu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny a suroviny používané k jejich výrobě.

3.2.2.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(85)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost ekonomiky této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což ve skutečnosti působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Navíc úloha státu v insolvenčním řízení je nadále silná a aktivní a stát má často přímý vliv na výsledek řízení (51).

(86)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví pozemků a právům k užívání pozemků v ČLR (52). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tato ustanovení však běžně nejsou dodržována a určití kupující získávají půdu zdarma nebo pod tržními sazbami (53). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (54).

(87)

Čínské právní předpisy upravující úpadky a vlastnictví proto podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto právní předpisy se rovněž vztahují na odvětví železa a oceli, včetně vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(88)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví železa a oceli existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

3.2.2.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(89)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože zaměstnancům a zaměstnavatelům je bráněno v uplatňování práva organizovat se a kolektivně vyjednávat. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen MOP), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (55). Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (56). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (57). Tato zjištění svědčí o zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(90)

Popsaný čínský systém pracovního práva se vztahuje i na odvětví železa a oceli, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(91)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že mzdové náklady jsou v odvětví výroby železa a oceli zkreslené, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

3.2.2.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(92)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v ČLR předmětem různých zkreslení.

(93)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením bank ve vlastnictví státu (58), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (59) a opět – stejně jako v případě nefinančních státních podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky vypracované vládou. Banky při tom plní výslovně stanovenou zákonnou povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (60). K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (61).

(94)

Přestože se uznává, že možná existují různé právní nástroje odkazující na potřebu respektovat běžné bankovní chování a pravidla obezřetnosti, jako je potřeba zkoumat bonitu žadatele o úvěr, příslušné důkazy ukazují, že tato ustanovení hrají při uplatňování těchto různých právních nástrojů až druhořadou roli (62). Zjištění získaná při předchozích šetřeních týkajících se ochrany obchodu vedla rovněž ke stejnému závěru (63).

(95)

Kromě toho jsou ratingy dluhopisů a úvěrové ratingy často z různých důvodů zkreslené, mimo jiné kvůli skutečnosti, že posouzení rizik je ovlivněno strategickým významem podniku pro čínskou vládu a silou případné implicitní vládní záruky. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (64).

(96)

K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (65). Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým formám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(97)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Jako příklad lze uvést nedávný růst zadluženosti podniků ve státním sektoru nehledě na prudký pokles ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(98)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zkresleními způsobenými vládou. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(99)

Celkový růst úvěrů v ČLR ukazuje na klesající efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli známek zpřísnění úvěrové politiky, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho v posledních letech prudce vzrostly nesplácené úvěry. Tváří v tvář situaci, kdy se zvyšuje riziko zadlužení, rozhodla čínská vláda, že se vyhne platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(100)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR ovlivněn významnými systémovými problémy a zkresleními vyplývajícími z přetrvávající výrazné role státu na kapitálových trzích.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobci příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny měli přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nejednají nezávisle na státu.

3.2.2.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(102)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na odvětví železa a oceli obecně. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.2.1 až 3.2.2.5, jakož i v části A zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.2.6 až 3.2.2.8 výše a v části B zprávy.

(103)

K výrobě příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny je zapotřebí celá řada vstupů. Když výrobci příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny nakupují/smluvně zajišťují tyto vstupy, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou zjevně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(104)

V důsledku toho nejenže nelze použít domácí prodejní ceny příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyroben v ČLR společným působením řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupech použitých v těchto vstupech a tak dále.

3.2.2.10.   Závěr

(105)

Analýza popsaná v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR v jejím hospodářství celkově, jakož i v odvětví železa a oceli (včetně výrobku příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými vládními zásahy ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a čínských výrobců Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(106)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výlučně na základě výrobních a prodejních nákladů odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních a prodejních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je uvedeno v následujícím oddíle. Komise připomněla, že v šetření nespolupracoval žádný čínský výrobce a že nebylo předloženo tvrzení, že některé domácí náklady by nebyly zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

3.2.3.   Reprezentativní země

3.2.3.1.   Obecné poznámky

(107)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

úroveň hospodářského rozvoje obdobná ČLR. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem, který je podle databáze Světové banky obdobný ČLR (66),

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v této zemi (67),

dostupnost příslušných veřejných údajů v této zemi,

je-li reprezentativních třetích zemí více, dostaly případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(108)

Jak bylo vysvětleno v poznámce ze dne 20. června 2018, Komise informovala zúčastněné strany o tom, že určila čtyři možné reprezentativní země – Argentinu, Brazílii, Thajsko a Turecko –, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k nim vyjádřily a aby navrhly další země.

(109)

Pokud jde o reprezentativní zemi, Komise v návaznosti na poznámku ze dne 20. června 2018 obdržela podání od čínského výrobce, společnosti Jinan Meide Casting Co., Ltd. (dále jen „podání ze dne 18. července 2018“). Výrobce vyjádřil nesouhlas se záměrem Komise použít metodiku v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení a předložil některé připomínky, jimiž se zabývají 35. a 36. bod odůvodnění výše.

3.2.3.2.   Úroveň hospodářského rozvoje obdobná úrovni ČLR

(110)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, Komise poukazuje na to, že Thajsko, Brazílie i Turecko jsou podle Světové banky na stejné příjmové úrovni „vyšší střední příjmy“. V tomto ohledu jsou proto Thajsko, Turecko a Brazílie stejně vhodné jako reprezentativní země. Argentina je naopak zařazena mezi země s vysokými příjmy, a proto nebyla v analýze dále zvažována.

(111)

Společnost Jinan Meide Casting Co., Ltd. podpořila Thajsko jako reprezentativní zemi a dala mu přednost před Tureckem z důvodu zeměpisné, kulturní a hospodářské blízkosti Thajska a ČLR. Další argumenty se týkaly Turecka a jeho vyšší úrovně rozvoje ve srovnání s Thajskem a ČLR, totiž že Turecko je kandidátem na přistoupení k EU a Turecko má s EU celní unii.

(112)

Pokud jde o to, že Turecko je kandidátem na přistoupení k EU nebo že Turecko je v celní unii s EU, Komise rovněž poukazuje na to, že tyto skutečnosti nejsou při posuzování vhodnosti země jako reprezentativní země relevantní. Společnost Jinan Meide neuvedla žádný argument ani neposkytla důkaz ohledně toho, jak by tyto prvky mohly uvedenou zemi znemožňovat jako potenciální reprezentativní zemi. V tomto ohledu jsou Thajsko a Turecko stejně vhodné. Ani kulturní a zeměpisná blízkost neovlivňuje vhodnost určité země. Posouzení vhodnosti je založeno na ekonomických, nikoli na kulturních či zeměpisných kritériích. Tato tvrzení byla proto odmítnuta.

3.2.3.3.   Výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi a dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi

(113)

Jak je uvedeno v poznámce ze dne 20. června 2018, Komise nemohla nalézt veřejné finanční údaje týkající se Brazílie. Po další analýze Komise potvrdila, že tyto informace nejsou k dispozici, jak bylo původně určeno. Žádná zúčastněná strana rovněž neposkytla alternativní zdroje, v nichž by takové údaje mohly být nalezeny. Komise proto usoudila, že ve své další analýze by měla zvažovat pouze Thajsko a Turecko.

(114)

Jak je uvedeno v poznámce ze dne 20. června 2018, Komise nalezla veřejně dostupné finanční výkazy pro tyto výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v možných reprezentativních zemích:

Siam Fittings Co. Ltd. (dále jen „společnost Siam“), Thajsko,

BIS Pipe Fiching Industry Co., Ltd. (dále jen „společnost BIS“), Thajsko a

Trakya Döküm, Turecko.

(115)

V návaznosti na poznámku ze dne 20. června 2018 byly v databázi „Orbis“ zpřístupněny výsledky všech tří společností za rok 2017 (68). V roce 2017 se ziskovost společnosti Siam stala negativní. Proto Komise pro výběr reprezentativní země zohlednila zbývající dvě společnosti, BIS v Thajsku a Trakya Döküm v Turecku.

(116)

Společnost BIS vyrábí téměř výhradně výrobek, který je předmětem přezkumu. Podle veřejně dostupných informací její výrobky zahrnují pouze příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny vyráběné podle norem Spojených států, Spojeného království a DIN.

(117)

Trakya Döküm je velká skupina vyrábějící mnoho jiných výrobků. Podle veřejně dostupných informací vyrábí Trakya Döküm výrobky pro tato odvětví: automobilový průmysl, bílé zboží, hydraulika, elektrická zařízení, stroje, železnice, fitinky a stavebnictví (včetně příslušenství (fitinek) a svorek pro trubky z kujné (tvárné) litiny) a jiné výrobky, jako jsou upínací výrobky, řetězové články a ruční kola. Výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pouze malou část jeho výroby.

(118)

Takže zatímco společnost BIS vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, téměř výhradně, výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pouze podkategorii u osmi kategorií výrobků společnosti Trakya Döküm. Proto, vzhledem k většímu podílu výrobku, který je předmětem přezkumu, na celkovém obratu společnosti, Komise považovala informace dostupné k BIS za vhodnější než informace k společnosti Trakya Döküm. Je tomu tak proto, že v případě společnosti BIS se číselné údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku více týkají výrobku, který je předmětem přezkumu, kdežto údaje společnosti Trakya Döküm byly méně přesné.

(119)

Pokud jde o informace týkající se výrobních faktorů, Komise je u obou zemí, Turecka a Thajska, shledala dostupnými na dostatečně podrobné úrovni. Komise analyzovala podíl čínského dovozu do Thajska a Turecka, pokud jde o hlavní výrobní faktor, ocelový šrot. V případě Thajska pocházelo pouze 4 % celkového dovozu z ČLR. Pokud jde o Turecko, podíl čínského dovozu nebylo možno zjistit, protože více než 50 % dovozu ocelového šrotu bylo vykázáno jako dovoz do tureckých zón volného obchodu, aniž byl uveden původ. Jelikož informace o původu většiny dovozu hlavního výrobního faktoru do Turecka nejsou dostupné, a proto není možné vyloučit dovoz z ČLR, bylo Thajsko považováno za vhodnější reprezentativní zemi.

3.2.3.4.   Závěr

(120)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je cílem zjistit v možné reprezentativní zemi všechny odpovídající nezkreslené výrobní faktory, které používají čínští výrobci, a nezkreslené částky výrobních režijních nákladů, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku nebo co nejvíce těchto výrobních faktorů a částek.

(121)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech výrobních faktorech, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku.

(122)

Poté, co bylo stanoveno, že Thajsko je v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné dále analyzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v Thajsku.

3.2.4.   Výrobní režijní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(123)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) čtvrtém pododstavci základního nařízení je stanoveno: „Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“

(124)

Za tímto účelem použila Komise prodejní, správní, režijní a správní náklady a zisk thajské společnosti BIS uvedené ve výkazu zisků a ztrát společnosti BIS za rok 2017.

(125)

Ve stanovené desetidenní lhůtě nebyly k tomuto aspektu obdrženy žádné připomínky.

(126)

V dostupném výkazu zisků a ztrát společnosti BIS nejsou výrobní režijní náklady uvedeny zvlášť. Z tohoto důvodu měla Komise za to, že je vhodnější použít režijní náklady specifické pro tento postup na základě ověřených informací výrobce v Unii zařazeného do vzorku, jak je uvedeno ve 135. bodě odůvodnění níže.

3.2.5.   Zdroje použité pro zjištění nezkreslených nákladů

(127)

V poznámce ze dne 20. června 2018 Komise uvedla, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů. Kromě toho v poznámce ze dne 8. března 2019 uvedla, že pro mzdy ve výrobním sektoru využije Národní statistický úřad Thajska/Bank of Thailand a pro náklady na energii Úřad pro výrobu elektrické energie Thajska.

3.2.6.   Výrobní faktory

(128)

Jak bylo již uvedeno v 39. bodě odůvodnění a v poznámce ze dne 20. června 2018, Komise se snažila sestavit počáteční seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měly být použity u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jakýmkoli spolupracujícím výrobcem.

(129)

Kvůli neexistenci spolupráce ze strany čínských výrobců Komise při určení výrobních faktorů používaných při výrobě příslušenství (fitinek) z kujné (tvárné) litiny vycházela z údajů předložených žadatelem.

(130)

Pokud jde o výrobní faktory, společnost Jinan Meide Casting Co., Ltd. uvedla, že výrobky, u nichž se pro vstupy použité čínskými výrobci vyvodí náhradní hodnota, by měly být výrobky s osmimístným kódem celního kodexu, a ta by měla být upravena v případě, že by tento kód zahrnoval jiné výrobky.

(131)

Ihned po zahájení řízení – jak je rovněž uvedeno v poznámce ze dne 20. června 2018 – byla ciferní úroveň šestimístná, protože se řídila standardní mezinárodní nomenklaturou produktů Světové celní organizace, označovanou jako „harmonizovaný systém“ neboli HS. Jakmile však byla určena vhodná reprezentativní země, Komise použila co nejpodrobnější ciferní úroveň dostupnou v dané zemi, aby co nejpřesněji ocenila různé nákladové vstupy k určení běžné hodnoty. Z tohoto důvodu, jak ukazuje tabulka 1 níže, použila Komise v závislosti na informacích dostupných v jednotlivých případech až jedenáctimístné kódy specifické pro Thajsko.

(132)

Komise neobdržela připomínky týkající se konkrétních výrobních faktorů uvedených v oddíle 2 poznámky ze dne 20. června 2018.

(133)

Jelikož žádný čínský výrobce nepředložil odpověď na dotazník, Komise vycházela ze skutečností týkajících se výrobních faktorů, které byly zjištěny šetřením, jak je popsáno níže.

(134)

Na základě informací dostupných Komisi během ověřování, které jsou rovněž v souladu s důkazy získanými v rámci šetření, které vedlo k uložení opatření (1. bod odůvodnění), existují dva hlavní odlišné výrobní postupy používané při výrobě příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny. Hlavní rozdíl mezi těmito postupy se týká počáteční fáze tavení vstupní suroviny. V jednom z postupů je energie používaná k ohřevu suroviny vyráběna spalováním koksu v tzv. kupolovém typu pece. V druhém procesu se teplo k tavení surovin vytváří použitím elektřiny pomocí elektrického oblouku. Proto Komise v této první fázi výroby zaznamenala rozdíly, pokud jde o výrobní faktory těchto dvou výrobních postupů. Tyto rozdíly se týkají především úrovně spotřeby koksu a úrovně spotřeby elektřiny.

(135)

Z informací dostupných Komisi z původního šetření a z výběru vzorku v tomto šetření vyplývá, že největší výrobce příslušenství (fitinek) z kujné (tvárné) litiny v ČLR používá kupolový typ pece, a proto se Komise rozhodla použít pro tento postup výrobní faktory, podíly spotřeby a výrobní režijní náklady specifické pro tento postup, a to na základě informací, které Komisi poskytl výrobce v Unii používající kupolové pece.

(136)

Po zvážení všech informací předložených žadatelem byly určeny následující výrobní faktory a případně související číslo celního sazebníku podle thajské nomenklatury:

Tabulka 1

Výrobní faktory

Výrobní faktor

Kód celního sazebníku podle thajské nomenklatury

Popis kódu celního sazebníku podle thajské nomenklatury

Jednotková dovozní hodnota

Suroviny

Ocelový šrot

7204 41 00 090

Ostatní (kódu HS 7204 41 odpad a šrot ze železa nebo oceli, jinde neuvedený ani nezahrnutý; třísky ze soustružení, hobliny, odřezky, odpad z frézování, piliny, odstřižky a odpady z ražení, též paketované)

0,31

Zinek

7901 11

Nelegovaný zinek obsahující 99,99 % hmotnostních nebo více zinku, netvářený (surový)

2,72

Ferosilicium

7202 21 00 000

Ferosilicium obsahující více než 55 % hmotnostních křemíku

1,22

Feromangan

7202 11 00 000

Feromangan obsahující více než 2 % hmotnostních uhlíku

1,13

Písky

2505 10 00 000

Křemičité písky a křemenné písky

0,09

Bentonit

2508 10 00 000

Bentonit

0,21

Práce

Přímé osobní náklady,

mzdy ve výrobním sektoru

[nepoužije se]

 

2,15

Energie

Elektřina

[nepoužije se] (69)

 

0,07

Koks

2704 00 10 000

Koks a polokoks z černého uhlí

0,65

Zemní plyn

[nepoužije se] (70)

 

222,19

3.2.6.1.   Materiály

(137)

Pokud jde o ocelový šrot, dva čínští výrobci, kteří poskytli vyplněné odpovědi k příloze III oznámení o zahájení přezkumu, uvedli kód HS 7204 10. V tabulce je uveden jedenáctimístný kód specifický pro Thajsko, který Komise vzhledem k neexistenci dalších informací od čínských výrobců a připomínek jiných zúčastněných stran použila pro početní zjištění běžné hodnoty.

(138)

Pokud jde o zinek, byl tento výrobní faktor vykázán jedním z výrobců v Unii a jedním z čínských výrobců, ale pod různými kódy. Zatímco výrobce v Unii vykázal kód 7901 11 00 pro „zinek, netvářený (surový), nelegovaný, obsahující 99,99 % hmotnostních nebo více zinku“, čínský výrobce navrhl použít kód 2608 00, tedy „zinkové rudy a koncentráty“. Komise zjistila, že není vhodné použít kód pro zinkovou rudu, a rozhodla se použít kód HS uvedený v tabulce, jak navrhl výrobce v Unii.

(139)

Pokud jde o ferosilicium, žadatelé uvedli „feroslitiny“, aniž použili kód. Čínský výrobce i dva výrobci v Unii navrhli kód 7202 21 00. Komise použila jedenáctimístný kód uvedený v tabulce, specifický pro Thajsko.

(140)

Pokud jde o feromangan, žadatelé uvedli „feroslitiny“, aniž použili kód. Jeden čínský výrobce navrhl kód HS 7202 30, který představuje ferosilikomangan. Bylo zjištěno, že jedenáctimístný kód specifický pro Thajsko a použitý Komisí lépe popisuje výrobní faktor užívaný výrobci příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny.

(141)

Pokud jde o písek, existoval rozpor mezi kódem navrženým jedním čínským výrobcem a kódem zjištěným během šetření. Čínský výrobce v souvislosti s „pryskyřičným pískem“ navrhl kód 3824 10 00, který označuje „Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra“, ale neodpovídá popisu výrobního činitele navrženému jedním výrobcem v Unii. Výrobce v Unii kód neposkytl. Komise na základě popisu výrobního postupu použila jedenáctimístný kód uvedený v tabulce. Tento kód se řídí memorandem ministerstva obchodu Spojených států ze dne 21. října 2016 (71) (dále jen „memorandum“), které bylo Komisi předloženo rovněž jedním z čínských výrobců.

(142)

Pokud jde o bentonit, jedenáctimístný kód uvedený v tabulce a použitý pro výpočet vykazuje stejný materiál jako obecnější osmimístný kód navržený jedním z výrobců v Unii. Memorandum stanoví stejný jedenáctimístný kód. Označuje „bentonit“. Žádný z vyvážejících výrobců nenavrhl pro bentonit kód celního sazebníku.

(143)

U všech materiálů Komise vzhledem k neexistenci informací o thajském trhu vycházela z dovozních cen. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR, jakož i z těchto zemí bez tržního hospodářství: Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Severní Koreje, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

(144)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 105. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že v tomto případě není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR vzhledem k existenci podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b). Na základě dostupných údajů a vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nepředložily protiargumenty, měla Komise za to, že stejná zkreslení ovlivňovala i vývozní ceny. Po vyloučení zemí uvedených ve 143. bodě odůvodnění zůstal dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 94 % až 100 % celkového objemu dovezeného do Thajska.

(145)

K určení nezkreslené ceny materiálů dodaných k bráně závodu čínského výrobce, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážka, přičetla Komise náklady na vnitrostátní dopravu.

3.2.6.2.   Práce

(146)

Pokud jde o náklady práce, použila Komise údaje z šetření pracovních sil Národního statistického úřadu, ministerstva pro digitální ekonomiku a společnost (72). Komise je konkrétně vypočítala na základě průměrného měsíčního platu a všech obdržených zaměstnaneckých výhod ve výrobním sektoru. Posledním obdobím, za něž byly k dispozici údaje, bylo první čtvrtletí roku 2017, čtvrtletí bezprostředně předcházející období přezkumného šetření.

3.2.6.3.   Koks

(147)

Pokud jde o koks, jeden z výrobců v Unii vykázal tento výrobní faktor na šestimístné úrovni jako „koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný; retortové uhlí“. Pokud jde o tento výrobní faktor, je třeba věnovat zvláštní pozornost skutečnosti, že tento koks se používá jako zdroj energie, a nikoli „uhelný prach“ nebo „koksovatelné černé uhlí“, které mohou představovat surovinový vstup. Komise použila jedenáctimístný kód specifický pro Thajsko, který představuje „koks a polokoks z černého uhlí“. Tento kód byl specifičtější než kód vykázaný jedním z výrobců v Unii a konkrétněji označoval koks používaný jako zdroj energie.

3.2.6.4.   Elektřina

(148)

Pokud jde o náklady na elektřinu, Komise použila průměrnou prodejní cenu pro přímé zákazníky uvedenou ve výroční zprávě Úřadu pro výrobu elektrické energie Thajska za rok 2017 (73).

3.2.6.5.   Zemní plyn

(149)

Pokud jde o zemní plyn, Komise rovněž použila údaje zveřejněné ve výroční zprávě Úřadu pro výrobu elektrické energie Thajska za rok 2017, podle níž v roce 2017 činila průměrná cena zemního plynu 239 bahtů za milion BTU (74). Jednotka BTU (britská tepelná jednotka) použitá v Thajsku byla převedena na 1 000 m3, které použil výrobce v Unii, na základě převodního poměru 1 000 m3 = 35 915 milionu BTU (75).

3.2.6.6.   Výpočet běžné hodnoty

(150)

Aby Komise určila početně zjištěnou běžnou hodnotu, postupovala v následujících dvou krocích.

(151)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, použila Komise stejné materiály, práci a energii a související poměr spotřeby jako největší výrobce v Unii. Faktory použití vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zaznamenanými v reprezentativní zemi, Thajsku, a přičetla náklady na vnitrostátní dopravu.

(152)

Za druhé, na výše uvedené výrobní náklady použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk thajské společnosti BIS a výrobní režijní náklady největší výrobce v Unii.

(153)

Komise vycházela z těchto skutečností a početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný čínský výrobce nespolupracoval, byla běžná hodnota určena na celostátní úrovni, a nikoli pro každého výrobce zvlášť.

3.2.7.   Vývozní cena

(154)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

3.2.8.   Srovnání

(155)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota byla upravena směrem nahoru o 8 %, aby byly zohledněny nevratné náklady na DPH. Na základě informací poskytnutých žadatelem byla vývozní cena upravena směrem dolů o 4 až 7 %, aby bylo zohledněno mezinárodní přepravné a pojištění.

3.2.9.   Dumpingové rozpětí

(156)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, srovnala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou na úrovni ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(157)

Na tomto základě zjistila Komise dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením, na úrovni kolem 26 %.

(158)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Pravděpodobnost přetrvání dumpingu

(159)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny z ČLR byl během období přezkumného šetření dumpingový. V zájmu úplnosti Komise rovněž zkoumala pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, cenová politika vyvážejících výrobců v ČLR na jiných trzích a atraktivita trhu Unie.

(160)

V důsledku toho, že výrobci z ČLR nespolupracovali, bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a informace získané od zúčastněných stran během šetření.

3.3.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(161)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum (76) není přesný objem výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR znám. Trh je roztříštěný s mnoha malými výrobci a řadou velkých výrobců. Na základě informací poskytnutých žadatelem stanovila Komise společnou výrobní kapacitu 6 z 30 známých výrobců na přinejmenším 310 000 tun.

(162)

Dva výrobci, kteří poskytli odpověď pro výběr vzorku, vykázali volnou kapacitu ve výši zhruba 10 %. Když předpokládáme stejný procentní podíl u ostatních výrobců, dospějeme k volné kapacitě ve výši 31 000 tun. I při uplatnění tohoto konzervativního přístupu představuje čínská volná kapacita více než 80 % spotřeby v Unii.

3.3.2.   Atraktivita trhu Unie

(163)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě, že by byla opatření zrušena, zvážila atraktivitu trhu Unie, pokud jde o ceny.

(164)

V tomto ohledu Komise ověřila informace obsažené v databázi Global Trade Atlas (77) u kódu HS 7307 19 příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny, ze železa nesoi (78) nebo oceli. K dispozici je pouze šestimístný kód a zdá se, že tento kód zahrnuje výrobky, které nespadají do tohoto přezkumu, jako jsou fitinky z tvárné litiny, drážkované spojky atd.

(165)

Pro analýzu proto Komise použila odpovědi k výběru vzorku, které poskytli dva čínští výrobci, a zjistila, že ceny na trhu EU jsou atraktivnější než na některých vývozních trzích a na domácím trhu. Kdyby tedy byla opatření zrušena, trh Unie by se stal dokonce ještě atraktivnějším a určitá množství, která se v současnosti prodávají na jiných trzích, by byla pravděpodobně přesměrována. Dovoz z ČLR do Unie by se pravděpodobně výrazně zvýšil, a to za dumpingové ceny.

3.3.3.   Závěr

(166)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. S ohledem na aspekty zkoumané v oddílech 3.3.1 a 3.3.2 dospěla Komise rovněž k závěru, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by do Unie s vysokou pravděpodobností vyváželi značná množství příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny za dumpingové ceny. Komise tudíž dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU U THAJSKA

4.1.   Předběžné poznámky k Thajsku

(167)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, žádný z výrobců z Thajska při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Thajska, že vzhledem k neexistenci spolupráce Komise použije článek 18 základního nařízení a ve svých zjištěních v souvislosti s pravděpodobností přetrvání nebo obnovení dumpingu bude vycházet z dostupných údajů. Komise obdržela připomínky od odboru zahraničního obchodu ministerstva obchodu a od thajské společnosti BIS Pipe Fitting Industry. Těmito připomínkami se zabývají 196. a 197. bod odůvodnění níže.

4.2.   Dumping v období přezkumného šetření

4.2.1.   Běžná hodnota

(168)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci thajských výrobců použila Komise pro stanovení běžné hodnoty v Thajsku dostupné údaje. K tomuto účelu byly použity informace předložené žadatelem.

(169)

Běžná hodnota byla proto založena na domácích cenách v Thajsku, které byly stanoveny na základě domácího ceníku zahrnujícího velký počet typů výrobku. Jelikož ceník nebyl považován za aktuální, byl u cen uvedených v ceníku použit opravný koeficient získaný použitím úředních statistik a dalších informací o trhu. Aby byly zjištěny ceny ze závodu, byl odečten odhadovaný zisk distributorů a přepravní náklady.

4.2.2.   Vývozní cena

(170)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany thajských výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o dovozních cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

4.2.3.   Srovnání

(171)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na základě informací poskytnutých žadatelem byla vývozní cena upravena směrem dolů o 5 až 9 %, aby bylo zohledněno přepravné a pojištění.

4.2.4.   Dumpingové rozpětí

(172)

Komise srovnala běžnou hodnotu obdobného výrobku uvedenou žadatelem s vývozní cenou na úrovni ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(173)

Na tomto základě zjistila Komise dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením, na úrovni kolem 33 %.

(174)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

4.3.   Pravděpodobnost přetrvání dumpingu

(175)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Thajsku, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, atraktivita trhu Unie.

(176)

Za účelem posouzení pravděpodobného vývoje vývozu z Thajska v případě zrušení opatření použila Komise vzhledem k neexistenci spolupráce nejlepší dostupné informace z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky společností a statistiky GTA) a informace uvedené v žádosti o přezkum.

4.3.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Thajsku

(177)

Pokud jde o Thajsko, žádost o přezkum se zmiňuje o existenci tří výrobců. Vedle toho thajské orgány po zahájení šetření identifikovaly 30 potenciálních výrobců (79), z nichž dva již byli uvedeni v žádosti o přezkum. O výrobních a volných kapacitách thajského odvětví však byly poskytnuty pouze částečné informace.

(178)

V původním šetření měli dva thajští vyvážející výrobci, kteří představovali podstatnou část thajského vývozu, volnou kapacitu ve výši 38 % neboli 8 200 tun. Podle veřejně dostupných informací se rozsah jejich obchodní činnosti od té doby vcelku nezměnil (obě společnosti vyrábějí téměř výhradně příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny).

(179)

Následně Komise zkoumala, zda mezitím mohly jiné trhy absorbovat volnou kapacitu. Celkový vývoz z Thajska v roce 2011, období původního šetření, činil 16 506 tun. V roce 2017 činil celkový vývoz 18 610 tun, což je přibližně o 2 100 tun více než v roce 2011.

(180)

Komise dospěla k závěru, že po uplatnění cel byla na jiné trhy směrována pouze část volné kapacity, která existovala během původního šetření. Domácí trh je nepatrný (představuje méně než 10 % prodeje) a také nemohl absorbovat volnou kapacitu.

(181)

Je proto pravděpodobné, že většinu volné kapacity ve výši 8 200 tun (22 % spotřeby v Unii), která existovala během původního šetření, lze stále použít a nasměrovat na trh Unie, pozbydou-li opatření platnosti. I na základě konzervativního předpokladu, že se volná kapacita celkovým zvýšením vývozu zmenšila, by dostupná volná kapacita činila 6 100 tun neboli 17 % trhu Unie.

(182)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že v Thajsku je dostupná významná nadbytečná kapacita, a v důsledku toho je velmi pravděpodobné, že objemy dovozu v případě zrušení antidumpingových opatření výrazně vzrostou.

4.3.2.   Atraktivita trhu Unie

(183)

Navzdory platným antidumpingovým clům Thajsko během období přezkumného šetření stále vyváželo do Unie a jeho podíl na trhu byl 4,5 %, což prokazuje, že Unie byla i nadále atraktivním trhem a atraktivní vývozní destinací. Vzhledem k nízkému využití kapacity thajských výrobců je velmi pravděpodobné, že se thajští vývozci budou snažit získat zpět ztracený podíl v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

4.3.3.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(184)

Thajské vývozní statistiky vykazují u téměř všech ostatních hlavních vývozních trhů pro fitinky z kujné (tvárné) litiny vyšší průměrné ceny než u Unie. Tento cenový rozdíl může být zapříčiněn rozdíly v sortimentu výrobků nebo platných opatřeních. Tyto cenové rozdíly nemůže Komise vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany thajských výrobců spolehlivě posoudit.

4.3.4.   Závěr

(185)

Šetření ukázalo, že thajský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Kromě relativně nízkých objemů dovozu v porovnání se spotřebou v Unii v období přezkumného šetření přihlédla Komise k existenci velké volné kapacity a k předchozí praxi thajských výrobců.

(186)

S ohledem na prvky zkoumané v oddílech 4.3.1 a 4.3.2 dospěla Komise k závěru, že kdyby opatření pozbyla platnosti, vývoz do Unie za dumpingové ceny se významně zvýší.

5.   ÚJMA

5.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(187)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, v průběhu posuzovaného období vyrábělo pět výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(188)

Na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie stanovila Komise celkovou výrobu v Unii během období přezkumného šetření na zhruba 33 000 tun. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 70 % celkové výroby v Unii.

5.2.   Spotřeba v Unii

(189)

Komise stanovila spotřebu v Unii jako součet objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového dovozu do Unie vykázaného Eurostatem na úrovni TARIC.

(190)

Spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba

37 708

36 835

38 984

39 186

36 448

Index (2014 = 100)

100

98

103

104

97

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC, údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(191)

Spotřeba v Unii se v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2014 snížila o 3 % poté, co se v letech 2016 a 2017 zvýšila. Trh fitinek z kujné (tvárné) litiny je vyzrálý a během posuzovaného období nevykazoval velké výkyvy.

5.3.   Dovoz z dotčených zemí

5.3.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(192)

Komise zkoumala, zda by dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny pocházejícího z dotčených zemí měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(193)

Dumpingové rozpětí stanovené ve vztahu k dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebylo nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(194)

Při původním šetření bylo souhrnné posouzení považováno za vhodné vzhledem ke srovnatelným podmínkám hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky z těchto dvou zemí a obdobným výrobkem Unie, tj. vzhledem k prodeji prostřednictvím stejných prodejních kanálů a stejným kategoriím odběratelů. Komise neobdržela v tomto šetření žádný důkaz o změnách v tomto ohledu. Komise se proto domnívá, že tyto závěry jsou stále opodstatněné.

(195)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se mělo za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna. Dovoz z ČLR a Thajska byl proto zkoumán souhrnně.

(196)

Mise Thajska a thajský výrobce BIS Pipe Fitting Industry Co., Ltd. uvedli, že dovoz z Thajska by měl být z přezkumu vyloučen na základě trvale klesajících objemů dovozu a že kumulace s dovozem z ČLR není právně ani ekonomicky odůvodnitelná.

(197)

Komise tato tvrzení odmítla, jelikož šetření s využitím podrobných údajů Eurostatu na úrovni TARIC ukazuje, že navzdory poklesu thajského dovozu je objem dovozu přesahující 5 % celkového dovozu stále značný, a může být proto použit v souhrnném posouzení v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

5.3.2.   Objem a tržní podíl dovozu z dotčených zemí

(198)

Objem dovozu z ČLR a Thajska do Unie stanovila Komise na základě údajů Eurostatu na úrovni kódů TARIC a podíly dovozu z obou zemí na trhu srovnáním těchto objemů dovozu se spotřebou Unie uvedenou v tabulce 2.

Tabulka 3

Objem dovozu do Unie (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

ČLR

8 526

8 161

10 097

9 682

7 666

Index (2014 = 100)

100

96

118

114

90

Thajsko

3 449

2 322

2 066

1 745

1 637

Index (2014 = 100)

100

67

60

51

47

Dotčené země

11 975

10 482

12 163

11 426

9 302

Index (2014 = 100)

100

88

102

95

78

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC, údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(199)

Objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí na trh Unie se během posuzovaného období snížil o 22 %.

(200)

Podíl dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu se během posuzovaného období snížil o 6 procentních bodů z 32 % na 26 %. Tento podíl na trhu se snížil zejména v období od roku 2016 do konce období přezkumného šetření. Tento trend kopíroval vývoj dovozu.

Tabulka 4

Podíl na trhu Unie

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

ČLR

23 %

22 %

26 %

25 %

21 %

Index (2014 = 100)

100

98

115

109

93

Thajsko

9 %

6 %

5 %

5 %

5 %

Index (2014 = 100)

100

69

58

49

49

Dotčené země

32 %

29 %

31 %

29 %

26 %

Index (2014 = 100)

100

90

98

92

80

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC, údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(201)

Dovoz z ČLR a Thajska do Unie tedy po celé posuzované období i nadále probíhal, a to navzdory uplatněným opatřením.

5.3.3.   Ceny dovozu z dotčených zemí

(202)

Ceny dovážených výrobků stanovila Komise na základě dovozních statistik Eurostatu na úrovni TARIC. Průměrné ceny dovozu z ČLR a Thajska do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/t)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Dovozní ceny – ČLR

1 620

2 011

1 925

2 166

2 029

Index (2014 = 100)

100

124

119

134

125

Dovozní ceny – Thajsko

2 171

2 229

2 128

2 181

2 152

Index (2014 = 100)

100

103

98

100

99

Dotčené země

1 779

2 059

1 960

2 168

2 050

Index (2014 = 100)

100

116

110

122

115

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC

(203)

Ceny dovozu z Thajska zůstaly po celé posuzované období poměrně stabilní, kdežto dovoz z ČLR v roce 2014 začal v porovnání s thajským dovozem na mnohem nižší cenové úrovni a tento rozdíl na konci posuzovaného období zmenšil.

5.3.4.   Cenové podbízení

(204)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu a

údajů Eurostatu o dovozních cenách pro výrobek, který je předmětem přezkumu, z ČLR i Thajska na úrovni cen CIF, upravených na cenu franko, včetně částky smluvního cla a nákladů po dovozu.

(205)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl z ceny odvětví Unie v období přezkumného šetření.

(206)

Srovnání ukázalo u dovozu z ČLR a Thajska průměrné cenové podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 47 % v případě ČLR a 44 % v případě Thajska.

(207)

I přes určité zvýšení průměrné ceny dovozu z dotčených zemí zapříčiněné hlavně zvýšením cen dovozu z ČLR zůstala úroveň cenového podbízení významná.

5.4.   Dovoz z jiných třetích zemí než ČLR a Thajsko

(208)

Tržní podíl dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 6

Podíl dovozu na trhu

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Indonésie

2 %

2 %

4 %

3 %

3 %

Brazílie

3 %

3 %

3 %

3 %

3 %

Indie

4 %

4 %

2 %

3 %

2 %

Ostatní země

1 %

2 %

2 %

1 %

2 %

Celkem

10 %

11 %

11 %

10 %

10 %

Index (2014 = 100)

100

110

110

100

100

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC

(209)

Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní, přičemž v letech 2015 a 2016 se nepatrně zvýšil.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1.   Obecné poznámky

(210)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(211)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(212)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(213)

Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(214)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(215)

Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(216)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(217)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

5.5.2.   Makroekonomické ukazatele

5.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Tabulka 7

Objem výroby v Unii (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Objem výroby

30 629

28 438

32 052

32 312

33 025

Index (2014 = 100)

100

93

105

105

108

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(218)

I přes pokles spotřeby se objem výroby v Unii v posuzovaném období zvýšil o 8 %.

Tabulka 8

Výrobní kapacita v Unii (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Výrobní kapacita

55 840

55 840

55 840

55 840

55 840

Index (2014 = 100)

100

100

100

100

100

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(219)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období nezměnila. Faktorem omezujícím kapacitu je proces žíhání, který vyžaduje značná aktiva (pece) a čas. Pece nemohou být rychle vypnuty nebo ohřáty a spotřebovávají velké množství energie.

Tabulka 9

Využití výrobní kapacity v Unii (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Využití kapacity

55 %

51 %

58 %

58 %

59 %

Index (2014 = 100)

100

93

105

105

108

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(220)

Díky zvýšenému objemu výroby v Unii se využití kapacity zvýšilo o čtyři procentní body.

5.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(221)

Objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 7 % v souladu s nárůstem výroby a navzdory poklesu spotřeby, protože výrobci v Unii byli schopni těžit z platného antidumpingového cla.

Tabulka 10

Objem prodeje v Unii (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Prodej v Unii

21 459

21 779

22 216

23 375

23 043

Index (2014 = 100)

100

101

104

109

107

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(222)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 6 procentních bodů neboli o 11 %, zatímco dumpingový dovoz se během stejného období snížil o 22 %, a výrobní odvětví Unie tak účinně nahradilo část prodeje dříve dováženého příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny.

Tabulka 11

Podíl na trhu Unie

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Podíl na trhu Unie

57 %

59 %

57 %

60 %

63 %

Index (2014 = 100)

100

104

100

105

111

Zdroj: údaje Eurostatu na úrovni TARIC, údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

5.5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita

(223)

Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku kopírovala zvýšení objemu výroby v Unii pouze částečně, což naznačuje, že výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření racionalizovalo výrobní postup a zvýšilo produktivitu.

Tabulka 12

Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Zaměstnanost v FTE

1 887

1 889

1 898

1 908

1 916

Index (2014 = 100)

100

100

101

101

102

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(224)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit produktivitu, což vedlo k vyššímu růstu objemu výroby v Unii, než bylo zvýšení zaměstnanosti v ekvivalentech plného pracovního úvazku.

Tabulka 13

Produktivita (tuny/FTE)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Produktivita

16,4

15,2

17,1

17,1

17,4

Index (2014 = 100)

100

93

104

104

106

Zdroj: údaje předložené výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník

(225)

Růst produktivity rovněž pramení z průmyslových inovací spočívajících v tom, že roboti neustále nahrazují dělníky, zejména v oblasti strojního obrábění a expedice.

5.5.2.4.   Růst

(226)

Jak je uvedeno v tabulce 2, spotřeba v Unii mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření klesla o více než 1 000 tun, zatímco objem dumpingového dovozu se během téhož období snížil o více než 2 000 tun. Výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit svůj prodej o více než 1 000 tun, protože mělo prospěch ze snížení dumpingového dovozu.

5.5.2.5.   Rozsah dumpingu a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(227)

V období přezkumného šetření pokračoval dumping na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše.

(228)

Jelikož objem dumpingového dovozu z ČLR a Thajska byl mnohem nižší než v období původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dopad rozsahu dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl významně méně výrazný než při původním šetření.

5.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

5.5.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

Tabulka 14

Průměrná prodejní cena v Unii na tunu (v EUR)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Průměrná prodejní cena

4 483

4 453

4 341

4 270

4 284

Index (2014 = 100)

100

99

97

95

96

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(229)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 15

Průměrné výrobní náklady v Unii na tunu (v EUR)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Průměrné výrobní náklady

3 171

3 417

3 193

3 327

3 308

Index (2014 = 100)

100

108

101

105

104

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(230)

Klesající trend je výsledkem tlaku dumpingového dovozu na trh.

(231)

Průměrná prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu období snížila o 4 %, zatímco průměrné výrobní náklady ve stejném období vzrostly o 4 %, jak je uvedeno níže.

(232)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období zvýšily o 5 %:

Tabulka 16

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Průměrné náklady práce (EUR/FTE)

27 628

28 306

28 143

28 001

28 882

Index (2014 = 100)

100

102

102

101

105

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

5.5.3.2.   Stav zásob

(233)

Konečný stav zásob se v posuzovaném období snížil. Celkově se snížil o 33 %. Tento pokles odráží zlepšení vnitřních strategií výrobců v Unii usilujících o racionalizaci zásob s cílem uvolnit svůj provozní kapitál.

Tabulka 17

Zásoby (v tunách)

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Zásoby

5 103

4 285

4 124

3 712

3 433

Index (2014 = 100)

100

84

81

73

67

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

5.5.3.3.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

Tabulka 18

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2014

2015

2016

2017

OPŠ

Ziskovost

11,2 %

8,9 %

10,7 %

8,7 %

8,5 %

Index (2014 = 100)

100

80

96

78

76

Peněžní tok (v tis. EUR)

11 659

14 574

15 399

15 102

13 689

Index (2014 = 100)

100

125

132

130

117

Investice (v tis. EUR)

4 251

6 554

6 755

7 172

4 409

Index (2014 = 100)

100

154

159

169

104

Návratnost investic

32 %

27 %

29 %

24 %

24 %

Index (2014 = 100)

100

83

90

74

74

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(234)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(235)

Ziskovost během posuzovaného období klesla o 24 %, a to zejména po roce 2016.

(236)

Čistý peněžní tok, schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat své činnosti, se do roku 2016 významně zvýšil a poté se v období přezkumného šetření sice snížil, ale byl stále o 17 % vyšší než v roce 2014.

(237)

Vývoj investic výrobců v Unii potvrdil, že toto odvětví je kapitálově velmi náročné. Je třeba provést značné investice, aby bylo dosaženo souladu se stále vyššími standardy v oblasti životního prostředí a rovněž aby byly vyváženy rostoucí náklady na zaměstnance potřebné při výrobě jejich nahrazením roboty. Pokles investic v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2015 je způsoben harmonogramem/postupem schvalování jednoho z výrobců zařazených do vzorku a neznamená změnu trendu. Výrobci v Unii se ve skutečnosti domnívají, že k udržení dostatečné úrovně ziskovosti v budoucnu budou zapotřebí další značné investice.

(238)

Návratnost investic výrobního odvětví Unie, tedy zisk jako procento čisté účetní hodnoty aktiv, během posuzovaného období klesla o 26 %. Je tomu tak zejména v důsledku rostoucí hodnoty kapitálu použitého u výrobních aktiv v porovnání s jen nepatrně klesajícími zisky dosaženými během posuzovaného období.

(239)

Vzhledem k dostatečné ziskovosti a návratnosti investic byli výrobci v Unii zařazení do vzorku obecně schopni opatřit si kapitál na nezbytné kapitálové výdaje. Někteří výrobci v Unii však zaznamenali zvýšené obtíže při získávání kapitálu vzhledem k nejistotě, zda budou opatření zachována, a ohledně budoucích investic.

5.6.   Závěr k situaci výrobního odvětví Unie

(240)

Uložením konečných antidumpingových opatření v květnu 2013 započal v dotčeném období klesající trend dovozu z dotčených zemí. Klesající objemy dovozu s nižšími cenami ve srovnání s průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Unie vedly ke zmírnění negativních účinků na trh Unie.

(241)

To pak pomohlo zlepšit situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období a umožnilo překonat předchozí účinky dumpingu působící újmu.

(242)

To napomohlo zvýšení výroby a objemů prodeje výrobce v Unii, kladných peněžních toků a návratnosti investic a umožnilo solidní, i když klesající ziskovost.

(243)

I když se výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z dřívější újmy a i když se zdá, že je na správné cestě k zachování svého stavu v dlouhodobé perspektivě, v důsledku velmi omezeného potenciálu růstu trhu Unie a pokračujícího tlaku na ceny je však stále v nestabilní situaci.

(244)

Navíc vzhledem k vysoké kapitálové náročnosti je toto odvětví obzvláště citlivé na pokles objemu prodeje nebo jednotkové ceny.

(245)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.7.   Pravděpodobnost obnovení újmy

(246)

Komise v 245. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z ČLR a Thajska, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(247)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, atraktivitu trhu Unie a dopad dovozu z dotčených zemí na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

5.7.1.   Volná kapacita

(248)

Jak je vyvozeno v 182. a 162. bodě odůvodnění, v dotčených zemích existují významné nadbytečné kapacity. Komise nezjistila žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že by se v dotčených zemích nebo na trhu jiné třetí země v blízké budoucnosti domácí poptávka po výrobku, který je předmětem přezkumu, významně zvýšila, a mohla tak absorbovat uvedenou volnou kapacitu.

5.7.2.   Atraktivita trhu Unie

(249)

Jak je vysvětleno ve 165. a 183. bodě odůvodnění, trh Unie je pro vyvážející výrobce z dotčených zemí atraktivním trhem.

(250)

To bylo potvrzeno v období od června 2016 do června 2017, kdy se čínský dovoz výrazně zvýšil poté, co bylo dočasně zrušeno antidumpingové clo na výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný společností Jinan Meide. Tento výrobce svůj levný dovoz do Unie v prvním čtvrtletí roku 2017 ve srovnání s předchozím čtvrtletím a obvyklou hodnotou prvního čtvrtletí během posuzovaného období zdvojnásobil.

(251)

Na základě toho je pravděpodobné, že nezůstanou-li opatření v platnosti, výrobci z dotčených zemí prudce zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to s dumpingovými cenami, které by se značně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

5.7.3.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(252)

Zrušení platných opatření by znamenalo, že by výrobci v Unii utrpěli újmu. V souvislosti s pravděpodobným dodáním velkého množství cenově se podbízejícího čínského a thajského dovozu by bylo výrobní odvětví Unie nuceno značně snížit svou výrobu, což by rychle snížilo úrovně ziskovosti.

(253)

Citlivost výrobního odvětví Unie na snížení objemů výroby nebo prodejních cen by způsobila velmi rychlé zhoršení ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti.

(254)

Výroba příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny je kapitálově náročné odvětví. K provozování slévárny je nutné mít k dispozici velká zařízení, včetně pecí, strojů na tvarování, linek na pozinkování a žíhání. Kromě toho je robotická technika, jež je potřebná ke zvládnutí rostoucích nákladů práce v Unii prostřednictvím nahrazení lidské práce, velmi drahá. Náklady na pořízení jednoho automatizovaného stroje na řezání závitů pro jeden konkrétní typ fitinek mohou dosáhnout až jednoho milionu EUR. To je při srovnání s obratem a zisky typickými pro toto odvětví velmi významný výdaj.

(255)

Nutné neustálé investice do fixních aktiv by již nebyly odůvodněné a návratnost již pořízených investičních aktiv by byla nejistá. To by mohlo vést k uzavírání továren a ke ztrátám pracovních míst a nakonec k zániku odvětví.

5.8.   Závěr

(256)

Zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny působící újmu a mělo by za následek obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Úvod

(257)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Komise při zjištění zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a uživatelů.

(258)

V původním šetření se usuzovalo, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(259)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům o pravděpodobnosti pokračování dumpingu a obnovení újmy bylo možno dospět k závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto konkrétním případě opatření zachovávat.

6.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(260)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila s ohledem na nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo plně využívat svůj potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(261)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.3.   Zájem dovozců

(262)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, Komise do vzorku vybrala tři dovozce a vyzvala je, aby v tomto šetření spolupracovali. Žádný z nich se nepřihlásil.

(263)

V původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(264)

V stávajícím šetření nemá Komise k dispozici žádné důkazy, které by svědčily o opaku, a lze proto potvrdit, že nyní platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozců a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

6.4.   Zájem uživatelů

(265)

Komise v tomto šetření kontaktovala všechny známé uživatele a vyzvala je ke spolupráci. Uživatelé nespolupracovali.

(266)

V rámci stávajícího šetření nejsou ve spise žádné důkazy, které by svědčily o tom, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Vzhledem k nízké ceně je podíl výrobku, který je předmětem přezkumu, na celkových nákladech nové výstavby nebo montáže rovněž omezený.

(267)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

6.5.   Závěr

(268)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvodila závěr, že proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a Thajska není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(269)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v otázce přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska měla být zachována.

(270)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat platná antidumpingová opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(271)

Ve stanovené 25denní lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky.

(272)

S ohledem na článek 109 nařízení (ES) 2018/1046 (80) se v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(273)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně pro dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, se tyto sazby nevztahují a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(274)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být neprodleně zaslány Komisi (81) se všemi náležitými údaji. To se týká zejména údajů o každé změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, která souvisí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(275)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem, s vynětím částí kompresních fitinek používajících metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka, v současnosti kódů KN ex 7307 19 10 (kód TARIC 7307191010) a ex 7307 19 90 (kód TARIC 7307199010), pocházejícího z ČLR a Thajska.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, se pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoví takto:

Země

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Hebei Jianzhi Casting Group Ltd. – okres Jü-tchien

57,8

B335

Jinan Meide Casting Co., Ltd. – Ťi-nan

39,2

B336

Qingdao Madison Industrial Co., Ltd. – Čching-tao

24,6

B337

Hebei XinJia Casting Co., Ltd. – okres Sü-šuej

41,1

B338

Shijiazhuang Donghuan Malleable Iron Castings Co., Ltd. – obec Si-čao-tchung

41,1

B339

Linyi Oriental Pipe Fittings Co., Ltd. – město Lin-i

41,1

B340

China Shanxi Taigu County Jingu Cast Co., Ltd. – okres Tchaj-ku

41,1

B341

Yutian Yongli Casting Factory Co., Ltd. – okres Jü-tchien

41,1

B342

Langfang Pannext Pipe Fitting Co., Ltd. – Lang-fang, Che-pej

41,1

B343

Tangshan Daocheng Casting Co., Ltd. – obec Chung-čchiao, okres Jü-tchien

41,1

B344

Tangshan Fangyuan Malleable Steel Co., Ltd. – Tchang-šan

41,1

B345

Taigu Tongde Casting Co., Ltd. – vesnice Nan-jang, Tchaj-ku

41,1

B346

Všechny ostatní společnosti

57,8

B999

Thajsko

BIS Pipe Fitting Industry Co. Ltd. – Samutsakorn

15,5

B347

Siam Fittings Co., Ltd. – Samutsakorn

14,9

B348

Všechny ostatní společnosti

15,5

B999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

4.   Komise může změnit odstavec 2 s cílem zařadit do něho nového vyvážejícího výrobce a přiřadit tomuto výrobci příslušnou váženou průměrnou sazbu antidumpingového cla platnou pro spolupracující společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku pro původní šetření, pokud nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice nebo Thajsku poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

a)

v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (období původního šetření) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v odstavci 1;

b)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Čínské lidové republice nebo Thajsku, na kterého se vztahují antidumpingová opatření uložená tímto nařízením, a

c)

po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie.

5.   Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Na této obchodní faktuře musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny nebo z litiny s kuličkovým grafitem se závitem prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 129, 14.5.2013, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 398, 28.10.2016, s. 57.

(4)  Úř. věst. L 166, 29.6.2017, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 115.

(6)  Úř. věst. L 7, 12.1.2018, s. 39.

(7)  Úř. věst. L 44, 15.2.2019, s. 6.

(8)  Úř. věst. C 268, 12.8.2017, s. 4.

(9)  Úř. věst. C 162, 8.5.2018, s. 11.

(10)  Č. t18.007227.

(11)  Č. t19.001077.

(12)  http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/december/tradoc_156474.pdf

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(14)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(15)  http://en.pkulaw.cn/display.aspx?cgid=311950&lib=law.

(16)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(17)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(18)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(19)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(20)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(21)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(22)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50, 84, kapitola 5, s. 108–109.

(23)  Úplné znění plánu je k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a informačních technologií: http://www.miit.gov.cn/n1146295/n1652858/n1652930/n3757016/c5353943/content.html.

(24)  Zpráva – kapitola 14, s. 358: Na výrobě se soukromé společností podílejí 51 % a státní 49 % a na kapacitě se státní podniky podílejí 44 % a soukromé 56 %.

(25)  https://policycn.com/policy_ticker/higher-expectations-for-large-scale-steel-enterprise/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e.

(26)  Jak tomu bylo v případě fúze mezi soukromou společností Rizhao a státem vlastněného podniku Shandong Iron and Steel v roce 2009. Viz Beijing Steel Report, s. 58.

(27)  Viz http://www.chinaisa.org.cn/gxportal/DispatchAction.do?efFormEname=ECTM40&key=VzQMM1oxUTACY1BnAGdWN1A0AmJSNlNgVWdUZwVhADIAEw9ADBcCMgobUhUFElIw (přístup dne 27. března 2019).

(28)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(29)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(30)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(31)  Viz https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU.

(32)  Viz 64. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17.

(33)  http://www.jihuachina.com/index.php/home/zx/detail/id/453/gid/501/eid/3035 (přístup dne 27. března 2019) a http://www.meide-casting.com/news/428.html (přístup dne 27. března 2019).

(34)  Zpráva – kapitoly 6 a 12.

(35)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(36)  Zpráva – část III, kapitola 14, s. 346 a násl.

(37)  Úvod k plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(38)  Zpráva – kapitola 14, s. 347.

(39)  Viz například část IV/6 plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(40)  Viz http://www.qhdb.com.cn/Newspaper/Show.aspx?id=196215 (přístup dne 29. března 2019).

(41)  Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), http://en.ndrc.gov.cn/newsrelease/201612/P020161207645765233498.pdf.

(42)  Zpráva – kapitola 14, s. 349.

(43)  Zpráva – kapitola 14, s. 352.

(44)  Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013) vydaný prostřednictvím vyhlášky č. 9 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 27. března 2011 a změněný v souladu s rozhodnutím Národní komise pro rozvoj a reformy o změně příslušných ustanovení Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) vydaným prostřednictvím vyhlášky č. 21 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 16. února 2013.

(45)  Viz 56. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17.

(46)  DS395 – Čína – Opatření týkající se vývozu různých surovin (viz zpráva, kapitola 12, s. 299).

(47)  Viz zpráva, kapitola 14 (s. 365), kapitola 12 (s. 303).

(48)  Viz zpráva, kapitola 8 (s. 178), kapitola 12 (s. 278).

(49)  Viz zpráva, kapitola 12 (s. 270, 272–273).

(50)  Zpráva – kapitola 14, s. 375–376.

(51)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(52)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(53)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(54)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(55)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(56)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(57)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(58)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(59)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(60)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(61)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(62)  Zpráva, tamtéž.

(63)  Zpráva – kapitola 14, s. 362–3, uvádějící šetření EU týkající se ochrany obchodu (ohledně určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a ohledně určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky), jakož i šetření týkající se ochrany obchodu, které provádějí orgány Austrálie, Kanady, Indie nebo USA.

(64)  Zpráva – kapitola 6, s. 127, zejména pokud jde o odhad MMF.

(65)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(66)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(67)  Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(68)  www.bvdinfo.com.

(69)  Jeden vyvážející výrobce uvedl kód HS 2716 00. Tato informace však není relevantní při stanovování hodnot na základě statistik, které se výslovně týkají elektřiny.

(70)  Jeden vyvážející výrobce uvedl kód HS 2711 11. Tato informace však není relevantní při stanovování hodnot na základě statistik, které se výslovně týkají zemního plynu.

(71)  Ministerstvo obchodu USA, odbor pro mezinárodní obchod, A-570–032, 21. října 2016.

(72)  https://data.go.th/DatasetDetail.aspx?id=d986842c-b30a-4ed3-b329-9e248a7d5096&AspxAutoDetectCookieSupport=1.

(73)  https://www.egat.co.th/en/images/annual-report/2017/egat-annual-eng-2017.pdf, s. 131.

(74)  https://www.egat.co.th/en/images/annual-report/2017/egat-annual-eng-2017.pdf, s. 18.

(75)  https://www.energir.com/en/major-industries/conversion-factors/.

(76)  Přílohy B-17 a B-19, které nemají důvěrnou povahu: žádost prokazuje výrobní kapacitu ve výši nejméně 310 000 tun na základě internetových stránek pouze šesti čínských výrobců z 30 známých výrobců v Číně.

(77)  K dispozici na adrese: http://www.gtis.com/gta/.

(78)  Jinde neuvedeného ani nezahrnutého (Not Elsewhere Specified Or Included, nesoi).

(79)  Výrobci v Thajsku vyvážejí do Unie výrobek kódu HS 7307 19. I když tento kód zahrnuje další výrobky, drtivou většinu vývozu do Unie pod tímto kódem tvoří příslušenství (fitinky) z kujné (tvárné) litiny se závitem.

(80)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(81)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, B-1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU