(EU) 2019/1022Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014

Publikováno: Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. června 2019 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 16. července 2019 Nabývá účinnosti: 16. července 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1022

ze dne 20. června 2019,

kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos (dále také jako „MSY“).

(2)

Na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji konaném v New Yorku v roce 2015 se Unie a její členské státy zavázaly do roku 2020 účinně regulovat rybolov a ukončit nadměrný, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, odstranit destruktivní metody rybolovu a zavést vědecky podložené plány řízení s cílem co možná nejdříve obnovit rybí populace alespoň na úrovně, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos odpovídající jejich biologickým vlastnostem.

(3)

Ministerské prohlášení z Malty o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (MedFish4Ever) ze dne 30. března 2017 (3) stanoví nový rámec správy rybolovu ve Středozemním moři a pracovní program obsahující pět konkrétních opatření na dalších deset let. Jedním z učiněných závazků je stanovit víceleté plány.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4) stanoví pravidla společné rybářské politiky (dále jen „SRP“) v souladu s mezinárodními závazky Unie. Společná rybářská politika má přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů, a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020.

(5)

Cíle SRP mají mimo jiné zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelné, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu. SRP rovněž přispívá k přiměřené životní úrovni v odvětví rybolovu, včetně odvětví drobného, tradičního a pobřežního rybolovu. Dosažení těchto cílů rovněž přispívá k dostupnosti dodávek potravin a přináší výhody v oblasti zaměstnanosti.

(6)

K dosažení cílů SRP by měla být přijata řada opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření a stanovení a přidělování maximální přípustné intenzity rybolovu.

(7)

Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být víceleté plány založeny na vědeckém, technickém a hospodářském poradenství. V souladu s uvedenými ustanoveními by měl víceletý plán stanovený v tomto nařízením (dále jen „plán“) obsahovat cíle, vyčíslitelné cílové hodnoty s jasnými časovými rámci, referenční body pro zachování zdrojů, ochranná opatření a technická opatření určená k předcházení nechtěným úlovkům a jejich omezení.

(8)

„Nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím“ by se mělo rozumět veřejně dostupné vědecké poradenství, které je založeno na nejaktuálnějších vědeckých údajích a metodách a které vydal nebo přezkoumal nezávislý vědecký subjekt uznávaný na úrovni Unie či na mezinárodní úrovni.

(9)

Komise by měla získat nejlepší dostupné vědecké poradenství týkající se populací spadajících do oblasti působnosti plánu. Za tímto účelem by měla konzultovat zejména Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Komise by měla získat zejména veřejně dostupné vědecké poradenství, včetně poradenství týkajícího se smíšeného rybolovu, které zohledňuje plán a uvádí rozmezí hodnot FMSY a referenční body pro zachování zdrojů (BPA a BLIM).

(10)

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (5) stanoví řídicí rámec pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři a vyžaduje, aby byly přijaty plány řízení pro rybolov, při němž se používají vlečné sítě, lodní nevody, pobřežní nevody, kruhové zatahovací sítě a drapáky v teritoriálních vodách členských států.

(11)

Plány řízení podle nařízení (ES) č. 1967/2006 přijaly Francie, Itálie a Španělsko. Tyto plány však nejsou dostatečně konzistentní a nezohledňují všechna zařízení používaná k lovu populací žijících při dně a rozptýlenost některých populací a rybářských loďstev. Uvedené plány se navíc ukázaly jako neúčinné z hlediska plnění cílů stanovených v SRP. Členské státy a zúčastněné strany vyjádřily podporu rozvoji a provádění víceletého plánu na úrovni Unie pro dotčené populace.

(12)

VTHVR ukázal, že využívání řady populací žijících při dně v západním Středomoří zdaleka přesahuje úrovně potřebné k dosažení maximálního udržitelného výnosu.

(13)

Je tudíž vhodné stanovit víceletý plán pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středomoří.

(14)

Uvedený plán by měl zohlednit smíšenou povahu rybolovu a dynamiku mezi populacemi, kterou se tento rybolov řídí, tj. populacemi štikozubce obecného (Merluccius merluccius), parmice nachové (Mullus barbatus), garnely hlubokomořské (Parapenaeus longirostris), humra severského (Nephrops norvegicus), garnely anténové (Aristeus antennatus) a krevety druhu Aristaeomorpha foliacea. Měl by též zohlednit druhy ulovené jako vedlejší úlovky v rámci rybolovu druhů žijících při dně a populace žijící při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje. Měl by se uplatnit na rybolov druhů žijících při dně (zejména za použití vlečných sítí, sítí pro lov při dně, pastí a dlouhých lovných šňůr) provozovaný ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie v západním Středomoří.

(15)

V případě, že úmrtnost způsobená rekreačním rybolovem má významný dopad na dotčené populace, měla by Rada mít možnost stanovit nediskriminační omezení pro rekreační rybáře. Při stanovování těchto omezení by Rada měla vycházet z transparentních a objektivních kritérií. Členské státy by měly případně přijmout nezbytná a přiměřená opatření pro sledování a shromažďování údajů umožňujících spolehlivý odhad skutečných úrovní odlovu v rámci rekreačního rybolovu. Kromě toho by mělo být možné přijmout technická opatření pro zachování zdrojů týkající se rekreačního rybolovu.

(16)

Zeměpisná oblast působnosti plánu by měla vycházet ze zeměpisného rozšíření populací, jak je uvedeno v nejlepším dostupném vědeckém poradenství. V budoucnu může být z důvodu lepších vědeckých informací zapotřebí změnit zeměpisné rozšíření populací uvedené v plánu. Komisi by tudíž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se upraví zeměpisné rozšíření populací uvedené v plánu, jestliže z vědeckého poradenství vyplyne, že se zeměpisné rozšíření příslušných populací změnilo.

(17)

Cílem plánu by mělo být přispět k dosažení cílů SRP, zejména k dosažení a udržení maximálního udržitelného výnosu u cílových populací, prováděním povinnosti vykládky u populací žijících při dně a vedlejších úlovků pelagických druhů ulovených v rámci rybolovu při dně, na něž se vztahuje minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, a prosazováním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu a sociálně-ekonomickým aspektům. Plán by měl rovněž zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem minimalizovat negativní dopady rybolovných činností na mořský ekosystém. Měl by být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (6) a s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (7) a směrnice Rady 92/43/EHS (8).

(18)

Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), která odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu, a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (tj. FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj ve vědeckém poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit smíšený rybolov. Na základě plánu jsou rozmezí odvozena tak, aby došlo maximálně k 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice rozmezí FMSY je dále omezena, aby pravděpodobnost poklesu populace pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (BLIM) nebyla vyšší než 5 %.

(19)

Za účelem stanovení maximální přípustné intenzity rybolovu by měla existovat rozmezí FMSY pro „běžné využívání“ a jsou-li dotčené populace v dobrém stavu, možnost stanovit nad uvedená rozmezí FMSY maximální přípustnou intenzitu rybolovu pro nejzranitelnější populace, je-li to na základě vědeckého poradenství nutné k dosažení cílů tohoto nařízení pro smíšený rybolov, nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky populací, nebo aby se omezily rozdíly v maximální přípustné intenzitě rybolovu mezi jednotlivými roky. Cílové hodnoty úmrtnosti v souladu s těmito rozmezími FMSY by mělo být dosaženo postupným, přírůstkovým způsobem, pokud možno do roku 2020, a nejpozději do 1. ledna 2025.

(20)

U populací, u nichž jsou k dispozici cílové hodnoty v oblasti maximálního udržitelného výnosu, a za účelem uplatňování ochranných opatření je nezbytné stanovit referenční body pro zachování zdrojů, které jsou vyjádřeny jako bezpečnostní referenční body (BPA) a limitní referenční body (BLIM).

(21)

Měla by být zavedena vhodná ochranná opatření, aby se zajistilo dodržování cílových hodnot a v případě potřeby aktivace nápravných opatření, mj. pokud populace klesnou pod úroveň referenčních bodů pro zachování zdrojů. Nápravná opatření by měla zahrnovat naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013, maximální přípustnou intenzitu rybolovu a další specifická opatření pro zachování zdrojů.

(22)

V zájmu zajištění transparentního přístupu k rybolovu a dosažení cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem by měl být přijat režim intenzity rybolovu Unie pro vlečné sítě, které jsou hlavním rybolovným zařízením používaným k lovu populací žijících při dně v západním Středozemním moři. Za tímto účelem je vhodné určit skupiny intenzity rybolovu, aby Rada mohla stanovit maximální přípustnou intenzitu rybolovu vyjádřenou jako počet dnů rybolovu ročně. Pokud je to nutné, měl by režim intenzity rybolovu zahrnovat i další rybolovná zařízení.

(23)

Vzhledem ke znepokojivé situaci řady populací žijících při dně v západním Středozemním moři a za účelem snížení stávajících vysokých úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem by režim intenzity rybolovu měl počítat s významným snížením intenzity rybolovu v prvních pěti letech provádění plánu.

(24)

Členské státy by měly přijmout zvláštní opatření s cílem zajistit, aby byl režim intenzity rybolovu účinný a funkční, a to zavedením metody přidělování kvót intenzity rybolovu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, sestavením seznamu plavidel, vydáváním oprávnění k rybolovu a zaznamenáváním a předáváním příslušných údajů o intenzitě rybolovu.

(25)

S cílem přispět k účinnému dosažení cílů plánu a v souladu se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měly mít členské státy možnost podporovat systémy participativního řízení na místní úrovni.

(26)

Pobřežní zóna by měla být v zájmu ochrany oblastí, kde dochází k líhnutí, a citlivých stanovišť a zabezpečení drobného rybolovu pravidelně vyhrazena pro selektivnější rybolov. Plán by tudíž měl stanovit každoroční zákaz použití vlečných sítí do vzdálenosti šesti námořních mil od pobřeží s výjimkou oblastí hlubších než izobata 100 m během tří měsíců. Mělo by být možné stanovit jiné oblasti zákazu rybolovu, pokud to může zajistit alespoň 20 % snížení úlovků nedospělého štikozubce obecného.

(27)

Pokud jde o populace žijící při dně, měla by být přijata další opatření pro zachování zdrojů. Zejména je vhodné na základě vědeckého poradenství stanovit další zákazy rybolovu v oblastech s vysokým výskytem reprodukujících se jedinců, za účelem ochrany vážně ohrožené dospělé populace štikozubce obecného.

(28)

Přístup předběžné opatrnosti by měl být uplatněn i na populace ulovené jako vedlejší úlovky a populace žijící při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje. V souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být přijata zvláštní opatření pro zachování zdrojů, ukáže-li vědecké poradenství, že jsou zapotřebí nápravná opatření.

(29)

Plán by měl stanovit přijetí dalších technických opatření pro zachování zdrojů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. To je nezbytné k dosažení cílů plánu, zejména pokud jde o zachování populací žijících při dně a zlepšení selektivity.

(30)

S cílem splnit povinnost vykládky stanovenou v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měl plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která budou dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(31)

S cílem včas upravit plán podle technického a vědeckého pokroku by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření a technická opatření pro zachování zdrojů, provádění povinnosti vykládky a změny určitých prvků plánu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(32)

Měla by být stanovena lhůta pro předložení společných doporučení členských států s přímým zájmem na řízení, jak požaduje nařízení (EU) č. 1380/2013.

(33)

Za účelem hodnocení pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu by měl plán umožnit pravidelné vědecké sledování dotčených populací, a pokud možno také populací ulovených jako vedlejší úlovky.

(34)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by Komise měla pravidelně posuzovat vhodnost a účinnost tohoto nařízení. Toto posuzování by se mělo řídit pravidelným hodnocením plánu na základě vědeckého poradenství VTHVR, provedeným do 17. července 2024 a poté každé tři roky, a mělo by z tohoto hodnocení vycházet. To umožní plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil dopad těchto opatření na populace a rybolov.

(35)

V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné upřesnit, že opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata za účelem dosažení cílů plánu, mohou být považována za způsobilá pro podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (10).

(36)

Pro dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou loďstva a maximální přípustnou intenzitou rybolovu, která je k dispozici, by podpora z Evropského námořního a rybářského fondu pro trvalé zastavení rybolovných činností měla být k dispozici v nevyvážených skupinách loďstva, na které se vztahuje toto nařízení. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(37)

Před vypracováním návrhu nařízení byl řádně posouzen pravděpodobný hospodářský a sociální dopad plánu v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(38)

Vzhledem k tomu, že maximální přípustná intenzita rybolovu se stanoví pro každý kalendářní rok, měla by se ustanovení o režimu intenzity rybolovu použít ode dne 1. ledna 2020. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost by se ustanovení o rozmezích FMSY a ochranných opatřeních pro populace s hodnotami pod BPA měla použít ode dne 1. ledna 2025,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví víceletý plán (dále jen „plán“) pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři.

2.   Toto nařízení se uplatní na tyto populace:

a)

garnela anténová (Aristeus antennatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 7;

b)

garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 9-10-11;

c)

kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v podoblastech GFCM 9-10-11;

d)

štikozubec obecný (Merluccius merluccius) v podoblastech GFCM 1- 5- 6- 7 a 9-10-11;

e)

humr severský (Nephrops norvegicus) v podoblastech GFCM 5, 6, 9 a 11;

f)

parmice nachová (Mullus barbatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6, 7, 9, 10 a 11.

3.   Toto nařízení se rovněž použije na populace ulovené jako vedlejší úlovky v západním Středozemním moři při lovu populací uvedených v odstavci 2. Použije se též na ostatní druhy žijící při dně, které byly uloveny v západním Středozemním moři, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje.

4.   Toto nařízení se uplatní na komerční rybolov populací žijících při dně uvedených v odstavcích 2 a 3 provozovaný ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie v západním Středozemním moři.

5.   Toto nařízení také specifikuje podrobnosti o provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západním Středozemním moři u všech populací druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 a které jsou loveny v rámci rybolovu druhů žijících při dně.

6.   Toto nařízení stanoví technická opatření podle článku 13, která se použijí v západním Středozemním moři ve vztahu ke kterékoli populaci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (11) a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 použijí tyto definice:

1)

„západním Středozemním mořem“ se rozumí vody v zeměpisných podoblastech GFCM 1 (severní Alboránské moře), 2 (Alboránský ostrov), 5 (Baleárské ostrovy), 6 (severní Španělsko), 7 (Lví záliv), 8 (Korsika), 9 (Ligurské a severní Tyrhénské moře), 10 (jižní Tyrhénské moře) a 11 (Sardinie), jak jsou vymezeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (12);

2)

„dotčenými populacemi“ se rozumí populace stanovené v čl. 1 odst. 2;

3)

„nejzranitelnější populací“ se rozumí populace, u níž je v době stanovení maximální přípustné intenzity rybolovu míra úmrtnosti způsobená rybolovem za předchozí rok nejvzdálenější od hodnoty FMSY stanovené v nejlepším dostupném vědeckém poradenství;

4)

„rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, zejména poskytnutého VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, kde veškeré hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou při daném způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek dlouhodobě k maximálnímu udržitelnému výnosu (MSY), aniž by byl významně narušen proces reprodukce daných populací. Je stanoveno tak, aby docházelo maximálně k 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice je omezena, takže pravděpodobnost, že populace klesne pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (BLIM), není vyšší než 5 %;

5)

„hodnotou FMSY“ se rozumí hodnota odhadované míry úmrtnosti způsobené rybolovem, která při daném způsobu rybolovu a za stávajících environmentálních podmínek vede k maximálnímu dlouhodobému výnosu;

6)

„maximálním udržitelným výnosem FLOWER“ se rozumí nejnižší hodnota v rozmezí FMSY;

7)

„maximálním udržitelným výnosem FUPPER“ se rozumí nejvyšší hodnota v rozmezí FMSY;

8)

„dolním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od maximálního udržitelného výnosu FLOWER do hodnoty FMSY;

9)

„horním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od hodnoty FMSY do maximálního udržitelného výnosu FUPPER;

10)

„BLIM“ se rozumí limitní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace, pod nímž může nastat snížená reprodukční kapacita, a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni;

11)

„BPA“ se rozumí bezpečnostní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, který zajišťuje, že pravděpodobnost, že se biomasa reprodukující se populace dostane pod hodnotu BLIM, je menší než 5 %;

12)

„skupinou intenzity rybolovu“ se rozumí jednotka členského státu pro správu loďstva, pro kterou je stanovena maximální přípustná intenzita rybolovu;

13)

„skupinou populace“ se rozumí skupina populací ulovených společně, jak je uvedeno v příloze I;

14)

„dnem rybolovu“ se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), během něhož je plavidlo přítomno v západním Středozemním moři a nepřítomno v přístavu.

Článek 3

Cíle

1.   Plán vychází z režimu intenzity rybolovu, jehož cílem je přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a účelem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

2.   Plán přispívá k eliminaci výmětů tím, že v nejvyšší možné míře předchází nechtěným úlovkům a omezuje je, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se podle práva Unie vztahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a na které se použije toto nařízení.

3.   Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.

4.   Cílem plánu je zejména:

a)

zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES;

b)

přispět k naplnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich plnění; a

c)

přispět k dosažení cílů stanovených v článcích 4 a 5 směrnice 2009/147/ES a článcích 6 a 12 směrnice 92/43/EHS, zejména za účelem minimalizace negativního dopadu rybolovných činností na ohrožená přírodní stanoviště a chráněné druhy.

5.   Opatření podle plánu jsou přijímána na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství.

KAPITOLA II

CÍLOVÉ HODNOTY, REFERENČNÍ BODY PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 4

Cílové hodnoty

1.   Cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s rozmezími FMSY definovanými v článku 2 musí být dosaženo postupným, přírůstkovým způsobem pokud možno do roku 2020, a nejpozději do 1. ledna 2025, pro dotčené populace a poté musí být cílová hodnota úmrtnosti zachovávána v rozmezích FMSY.

2.   Rozmezí FMSY je třeba si na základě tohoto plánu vyžádat zejména od VTHVR nebo podobného nezávislého vědeckého subjektu uznaného na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni.

3.   V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, když Rada stanoví maximální přípustnou intenzitu rybolovu, stanoví tuto intenzitu rybolovu pro každou skupinu intenzity rybolovu v rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci.

4.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovních nižších než rozmezí FMSY.

5.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovni vyšší než rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci, za předpokladu, že se hodnoty všech dotčených populací nacházejí nad hodnotou BPA:

a)

je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 u smíšeného rybolovu;

b)

je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky; nebo

c)

s cílem omezit rozdíly v maximální přípustné intenzitě rybolovu mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

6.   Není-li možné pro populaci uvedenou v čl. 1 odst. 2 stanovit v důsledku nedostatku odpovídajících vědeckých informací rozmezí FMSY, daná populace se řídí podle článku 12, dokud nejsou k dispozici rozmezí FMSY podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 5

Referenční body pro zachování zdrojů

Pro účely článku 6 jsou na základě tohoto plánu požadovány tyto referenční body pro zachování zdrojů, poskytnuté zejména VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni:

a)

bezpečnostní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BPA) a

b)

limitní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BLIM).

Článek 6

Ochranná opatření

1.   Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BPA, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčených populací nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně se bez ohledu na čl. 4 odst. 3 stanoví maximální přípustná intenzita rybolovu na úrovních odpovídajících míře úmrtnosti způsobené rybolovem, která se sníží v rozmezí FMSY pro nejzranitelnější populaci, přičemž se zohlední úbytek biomasy.

2.   Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BLIM, přijmou se další nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně bez ohledu na čl. 4 odst. 3 mohou tato nápravná opatření zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a odpovídající snížení maximální přípustné intenzity rybolovu.

3.   K nápravným opatřením uvedeným v tomto článku patří:

a)

opatření podle článků 7, 8 a 11 až 14 tohoto nařízení a

b)

naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4.   Výběr opatření uvedených v tomto článku se učiní v souladu s povahou, závažností, délkou trvání a opakováním situace, v níž je biomasa reprodukující se populace pod úrovní uvedenou v článku 5.

KAPITOLA III

INTENZITA RYBOLOVU

Článek 7

Režim intenzity rybolovu

1.   Režim intenzity rybolovu se použije pro všechna plavidla používající vlečné sítě v oblastech, pro skupiny populací a délkové kategorie definované v příloze I.

2.   Pro každou skupinu intenzity rybolovu stanoví Rada na základě vědeckého poradenství a podle článku 4 každým rokem maximální přípustnou intenzitu rybolovu na členský stát.

3.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 a bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se během prvních pěti let provádění tohoto plánu:

a)

v prvním roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží oproti základní hodnotě o 10 %, s výjimkou zeměpisných podoblastí, v nichž již byla intenzita rybolovu snížena o více než 20 % během základního období;

b)

ve druhém až pátém roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží během uvedeného období nejvýše o 30 %. Snížení intenzity rybolovu lze doplnit prostřednictvím jakýchkoli relevantních technických opatření nebo jiných opatření pro zachování zdrojů, přijatých v souladu s právem Unie, s cílem dosáhnout FMSY do 1. ledna 2025.

4.   Základní hodnotu uvedenou v odstavci 3 vypočítá každý členský stát pro každou skupinu intenzity rybolovu nebo zeměpisnou podoblast jako průměrnou intenzitu rybolovu vyjádřenou počtem dnů rybolovu v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017, přičemž se zohlední pouze plavidla aktivní v daném období.

5.   Je-li na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zjištěn významný odlov určité populace pomocí jiných rybolovných zařízení než vlečných sítí, mohou se pro taková zařízení stanovit maximální přípustné úrovně intenzity rybolovu na základě daného vědeckého poradenství.

Článek 8

Rekreační rybolov

1.   Pokud z vědeckého poradenství vyplyne, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem u populace uvedené v čl. 1 odst. 2, může Rada stanovit nediskriminační omezení pro rekreační rybáře.

2.   Při stanovení omezení uvedených v odstavci 1 Rada vychází z transparentních a objektivních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy. Použitá kritéria mohou zahrnovat zejména dopad rekreačního rybolovu na životní prostředí, společenský význam této činnosti a její přínos k hospodářství v pobřežních oblastech.

3.   Členské státy případně přijmou nezbytná a přiměřená opatření pro sledování a shromažďování údajů umožňujících spolehlivý odhad skutečných úrovní odlovu v rámci rekreačního rybolovu.

Článek 9

Povinnosti členských států

1.   Členské státy řídí maximální přípustnou intenzitu rybolovu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 26 až 34 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Každý členský stát rozhodne o způsobu přidělení maximální přípustné intenzity rybolovu jednotlivým plavidlům nebo skupinám plavidel plujícím pod jeho vlajkou v souladu s kritérii stanovenými v článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.   Členský stát může svou přidělenou intenzitu rybolovu doplnit převedením dnů rybolovu mezi různými skupinami intenzity rybolovu téže zeměpisné oblasti za předpokladu, že použije konverzní faktor, jenž je založen na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Informace o vyměněných dnech rybolovu a konverzním faktoru se okamžitě a nejpozději do deseti pracovních dnů zpřístupní Komisi a dalším členským státům.

4.   Pokud členský stát povolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou rybolov za použití vlečných sítí, zajistí, aby takový rybolov byl omezen maximálně na 15 hodin rybolovu na den, pět dní rybolovu týdně nebo na ekvivalentní dobu.

Členské státy mohou povolit odchylku až 18 hodin na den rybolovu s cílem zohlednit dobu přesunu mezi přístavem a lovištěm. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

5.   Bez ohledu na odstavec 3 se v případě, že plavidlo během jednoho dne rybolovu loví dvě různé skupiny populací, odečte od maximální přípustné intenzity rybolovu přidělené tomuto plavidlu pro každou skupinu populací polovina dne rybolovu.

6.   Každý členský stát vydá plavidlům plujícím pod jeho vlajkou a lovícím dotčené populace oprávnění k rybolovu pro oblasti uvedené v příloze I a v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

7.   Členské státy zajistí, aby během období provádění plánu nedošlo ke zvýšení celkové kapacity vyjádřené v GT a kW odpovídající oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6.

8.   Každý členský stát sestaví a vede seznam plavidel s oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6, a poskytne jej Komisi a dalším členským státům. Členské státy poprvé předloží svůj seznam do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté do 30. listopadu každého roku.

9.   Členské státy sledují svůj režim intenzity rybolovu a zajistí, aby nedocházelo k překročení stanovených limitních hodnot maximální přípustné intenzity rybolovu stanovené v článku 7.

10.   V souladu se zásadami řádné správy stanovenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy podporovat systémy participativního řízení na místní úrovni v zájmu dosažení cílů plánu.

Článek 10

Sdělování příslušných údajů

1.   Členské státy zaznamenávají a předávají údaje o intenzitě rybolovu Komisi v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1224/2009 a články 146c, 146d a 146e prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (13).

2.   Údaje o intenzitě rybolovu se uvádějí jako souhrnné údaje za měsíc a obsahují informace stanovené v příloze II. Souhrnné údaje se uvádějí ve formátu XML na základě normy P1000-12 centra UN/CEFACT.

3.   Členské státy předloží údaje o intenzitě rybolovu uvedené v odstavci 1 Komisi do patnáctého dne každého měsíce.

KAPITOLA IV

TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 11

Oblasti zákazu rybolovu

1.   Kromě ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 1967/2006 je použití vlečných sítí v západním Středozemním moři zakázáno do vzdálenosti šesti námořních mil od pobřeží s výjimkou oblastí hlubších než izobata 100 m každoročně po dobu tří, ve vhodných případech po sobě jdoucích, měsíců na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Tyto tři měsíce každoročního zákazu rybolovu stanoví každý členský stát a uplatní se během nejrelevantnějšího období stanoveného na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. O tomto období je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

2.   Odchylně od odstavce 1 a za podmínky, že je to odůvodněno zvláštními zeměpisnými omezeními, jako je omezená velikost kontinentálního šelfu nebo velká vzdálenost do lovišť, mohou členské státy stanovit na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství další oblasti zákazu rybolovu, pokud je v každé ze zeměpisných podoblastí dosaženo alespoň 20 % snížení úlovků nedospělého štikozubce obecného. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

3.   Do 17. července 2021 dotčené členské státy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství stanoví další oblasti zákazu rybolovu, existují-li důkazy o vysoké koncentraci nedospělých ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo o oblastech tření populací žijících při dně, a to zejména pro dotčené populace.

4.   Tyto další oblasti zákazu rybolovu stanovené podle odstavce 3 posoudí zejména VTHVR nebo podobný nezávislý vědecký subjekt uznaný na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni. Pokud by bylo na základě tohoto posouzení zjištěno, že dané oblasti zákazu rybolovu nejsou v souladu s jejich cíli, členské státy s ohledem na tato doporučení tyto oblasti zákazu rybolovu přezkoumají.

5.   Mají-li oblasti zákazu rybolovu uvedené v odstavci 3 tohoto článku dopad na rybářská plavidla několika členských států, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článkem 18 tohoto nařízení a na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, kterými se zřizují dotčené oblasti zákazu rybolovu.

Článek 12

Řízení populací ulovených jako vedlejší úlovky a populací žijících při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje

1.   Populace uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení jsou řízeny na základě přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu definovaného v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Opatření pro řízení populací uvedených v čl. 1 odst. 3, a zejména technická opatření pro zachování zdrojů, jako jsou opatření uvedená v článku 13, se stanoví s přihlédnutím k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství.

Článek 13

Zvláštní opatření pro zachování zdrojů

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se toto nařízení doplňuje zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů:

a)

specifikace vlastností lovného zařízení a pravidel týkajících se jeho používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

b)

specifikace úprav nebo doplňkových zařízení k lovnému zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

c)

omezení nebo zákaz používání určitého lovného zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

d)

stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů; a

e)

opatření týkající se rekreačního rybolovu.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA V

POVINNOST VYKLÁDKY

Článek 14

Ustanovení týkající se povinnosti vykládky

Komisi je v souvislosti se všemi populacemi druhů v západním Středozemním moři, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, a náhodnými úlovky pelagických druhů v rámci rybolovu populací uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pro které platí povinnost vykládky, svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s členskými státy akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se toto nařízení doplňuje upřesněním podrobností týkajících se dané povinnosti, jak stanoví čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VI

REGIONALIZACE

Článek 15

Regionální spolupráce

1.   Na opatření uvedená v článcích 11 až 14 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předložit společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013:

a)

poprvé do 16. července 2019 a poté vždy do dvanácti měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení;

b)

do 1. července roku předcházejícího roku, kdy se opatření mají použít; nebo

c)

kdykoli to považují za nezbytné, a to zejména v případě náhlé změny situace jakékoli populace, na kterou se toto nařízení vztahuje.

3.   Zmocněním podle článků 11 až 14 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení práva Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VII

ZMĚNY A NAVAZUJÍCÍ KROKY

Článek 16

Změny plánu

1.   Prokáže-li vědecké poradenství, že se změnilo zeměpisné rozšíření dotčených populací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, kterými se toto nařízení mění úpravou oblastí stanovených v čl. 1 odst. 2 a příloze I tak, aby byla uvedená změna zohledněna.

2.   Domnívá-li se Komise na základě vědeckého poradenství, že je potřeba změnit seznam dotčených populací, může předložit návrh na změnu tohoto seznamu.

Článek 17

Sledování a hodnocení plánu

1.   Pro účely výroční zprávy stanovené v článku 50 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyčíslitelné ukazatele zahrnují roční odhady stávající úmrtnosti na FMSY (F/FMSY), biomasy reprodukující se populace (SSB) a sociálně-ekonomických ukazatelů pro dotčené populace, a pokud možno i pro populace ulovené jako vedlejší úlovky. Na základě vědeckého poradenství mohou být doplněny dalšími ukazateli.

2.   Do 17. července 2024 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto víceletého plánu a o jeho dopadu na dotčené populace a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA VIII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 18

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11 až 14 a 16 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 16. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11 až 14 a 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11 až 14 a 16 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA IX

EVROPSKÝ NÁMOŘNÍ A RYBÁŘSKÝ FOND

Článek 19

Podpora z Evropského námořního a rybářského fondu

Opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů plánu, se považují za dočasné zastavení rybolovných činností pro účely čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.

Článek 20

Změny nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu

Článek 34 nařízení (EU) č. 508/2014 se mění takto:

1)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Podpora podle tohoto článku se může poskytovat do 31. prosince 2017, ledaže byla v zájmu dosažení cílů víceletého plánu pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 (*1), přijata opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1).“;"

2)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Výdaje související s opatřeními pro trvalé zastavení rybolovných činností přijatými v zájmu dosažení cílů nařízení (EU) 2019/1022 jsou způsobilé pro podporu z ENRF ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.“

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost se článek 4 a čl. 6 odst. 1 použijí ode dne 1. ledna 2025.

Článek 7 se použije ode dne 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 103.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2019.

(3)  Ministerské prohlášení z Malty o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (MedFish4Ever). Konference ministrů o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (Malta, 30. března 2017).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(6)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(8)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).


PŘÍLOHA I

Režim intenzity rybolovu

(podle článku 7)

Skupiny intenzity rybolovu jsou vymezeny takto:

A)

Vlečné sítě používané k lovu parmice nachové, štikozubce obecného, garnely hlubokomořské a humra severského v pevninských šelfových oblastech a na horním svahu.

Druh lovného zařízení

Zeměpisná oblast

Skupiny populací

Celková délka plavidel

Kód skupiny intenzity rybolovu

Vlečné sítě

(TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

Parmice nachová v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 1, 5 a 6; humr severský v zeměp. podoblastech 5 a 6.

< 12 m

EFF1/MED1_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF1/MED1_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF1/MED1_TR3

≥ 24 m

EFF1/MED1_TR4

Podoblasti GFCM 8-9-10-11

Parmice nachová v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; humr severský v zeměp. podoblastech 9 a 10.

< 12 m

EFF1/MED2_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF1/MED2_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF1/MED2_TR3

≥ 24 m

EFF1/MED1_TR4

B)

Lov garnely anténové a krevety druhu Aristaeomorpha foliacea v hlubokých vodách pomocí vlečných sítí.

Druh lovného zařízení

Zeměpisná oblast

Skupiny populací

Celková délka plavidel

Kód skupiny intenzity rybolovu

Vlečné sítě

(TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

garnela anténová v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7

< 12 m

EFF2/MED1_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF2/MED1_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF2/MED1_TR3

≥ 24 m

EFF2/MED1_TR4

Podoblasti GFCM 8-9-10-11

kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11

< 12 m

EFF2/MED2_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF2/MED2_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF2/MED2_TR3

≥ 24 m

EFF2/MED1_TR4


PŘÍLOHA II

Seznam informací týkajících se údajů o intenzitě rybolovu

(podle článku 10)

Informace

Definice a poznámky

1)

Členský stát

Třípísmenný kód ISO členského státu vlajky podávajícího hlášení

2)

Skupina intenzity rybolovu

Kód skupiny intenzity rybolovu stanovený v příloze I

3)

Období intenzity rybolovu

Datum zahájení a ukončení vykazovaného měsíce

4)

Prohlášení o intenzitě rybolovu

Celkový počet dnů rybolovu


Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada zamýšlejí zrušit zmocnění k přijímání technických opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 13 tohoto nařízení, když přijmou nové nařízení o technických opatřeních, jehož součástí bude i zmocnění týkající se týchž opatření.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU