(EU) 2019/941Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1-21 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 5. června 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 4. července 2019 Nabývá účinnosti: 4. července 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/941

ze dne 5. června 2019

o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Odvětví elektroenergetiky v Unii prochází významnou transformací, jež se vyznačuje decentralizovanějšími trhy, na kterých působí více subjektů, větším podílem energie z obnovitelných zdrojů a lépe propojenými soustavami. Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (5) je proto aktualizovat právní rámec upravující vnitřní trh Unie s elektřinou tak, aby trhy a sítě fungovaly optimálně a ku prospěchu podniků a občanů Unie. Toto nařízení má přispět k provádění cílů energetické unie, jejíž nedílnou součástí je energetická bezpečnost, solidarita, důvěra a ambiciózní politika v oblasti klimatu.

(2)

Dobře fungující trhy a soustavy s adekvátním propojením jsou nejlepší zárukou bezpečnosti dodávek elektřiny. Riziko elektroenergetické krize vzniklé v důsledku přírodních katastrof jako například extrémních povětrnostních podmínek, úmyslných útoků nebo nedostatku paliva však není možné nikdy vyloučit, ani v případě, že trhy a soustavy fungují dobře a jsou vzájemně propojené. Důsledky elektroenergetické krize často přesahují hranice jednoho členského státu. I v případě, že má krize v počátku lokální rozměr, mohou se její důsledky rychle rozšířit přes hranice. Extrémní okolnosti, např. vlna mrazů, vlna veder či kybernetické útoky, mohou současně ovlivnit celé regiony.

(3)

V kontextu propojených trhů s elektřinou a elektroenergetických soustav není možné považovat předcházení elektroenergetickým krizím a jejich řízení za čistě vnitrostátní úkol. Je třeba lépe využít potenciál účinnějších a přitom méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci. Je třeba zavést společný rámec pravidel a lépe koordinovaných postupů, aby členské státy a další subjekty mohly účinně spolupracovat přes hranice v duchu větší transparentnosti, důvěry a solidarity mezi členskými státy.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES (6) stanovila nezbytná opatření, která mají členské státy přijmout, aby obecně zajistily bezpečnost dodávek elektřiny. Ustanovení této směrnice již byla do značné míry nahrazena následnými legislativními akty, které upravují zejména to, jak by měly být organizovány trhy s elektřinou, aby byla zajištěna dostupnost dostatečných kapacit, jak by měli provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracovat s cílem zaručit stabilitu systému a jak zajistit zavedení vhodné infrastruktury. Nařízení se dotýká konkrétních otázek předcházení elektroenergetickým krizím a jejich řízení.

(5)

Nařízení Komise (EU) 2017/1485 (7) a (EU) 2017/2196 (8) obsahují podrobná pravidla pro jednání a spolupráci provozovatelů přenosových soustav a dalších příslušných zúčastněných stran, jež mají zajistit bezpečnost soustavy. Tyto technické předpisy by měly zajistit, že většina elektroenergetických incidentů bude vyřešena efektivně a na provozní úrovni. Toto nařízení se zaměřuje na elektroenergetické krize, které mají větší rozsah a dopad. Stanoví, co by měly členské státy dělat, aby těmto krizím předcházely, a jaká opatření mohou přijmout, nebudou-li pravidla pro provozování soustavy již sama o sobě stačit. Nicméně i v případě elektroenergetických krizí by měla být plně dodržována pravidla pro provozování soustavy a toto nařízení by mělo být v souladu s nařízením (EU) 2017/2196.

(6)

Toto nařízení stanoví společný rámec pravidel pro předcházení elektroenergetickým krizím, k přípravě na ně a k jejich řízení, vnáší větší transparentnost do přípravné fáze a do období elektroenergetické krize a zajišťuje, že opatření jsou přijímána koordinovaně a účinně. Vyžaduje, aby členské státy spolupracovaly na regionální a případně na bilaterální úrovni v duchu solidarity. Dále stanoví rámec pro efektivní sledování bezpečnosti dodávek elektřiny v Unii prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie (ECG), zřízené rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012 (9) jako fórum pro výměnu informací a upevňování spolupráce mezi členskými státy, zejména v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny. Cílem rámce pro spolupráci mezi členskými státy a monitoring je dosáhnout lepší rizikové připravenosti s nižšími náklady. Toto nařízení by mělo rovněž posílit vnitřní trh s elektřinou zvýšením důvěry napříč členskými státy a odstraněním nevhodných státních zásahů v elektroenergetických krizích, zejména zamezením nepřiměřenému omezování přeshraničních toků energie a přeshraničních přenosových kapacit mezi zónami, čímž se sníží riziko negativních vedlejších dopadů na sousední členské státy.

(7)

Zatímco směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (10) stanoví obecná pravidla pro bezpečnost sítí a informačních systémů, specifická pravidla pro kybernetickou bezpečnost budou vypracována v rámci kodexu sítě podle nařízení (EU) 2019/943. Toto nařízení doplňuje směrnici (EU) 2016/1148 tím, že zajištuje, aby kybernetické incidenty byly náležitě označeny za riziko a aby opatření přijatá k jejich řešení byla náležitě zahrnuta do plánů rizikové připravenosti.

(8)

Směrnice Rady 2008/114/ES (11) stanoví postup, který má posílit bezpečnost určené evropské kritické infrastruktury včetně určité elektroenergetické infrastruktury. Směrnice 2008/114/ES společně s tímto nařízením přispívají k tvorbě komplexního přístupu k energetické bezpečnosti Unie.

(9)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (12) ukládá členským státům povinnost, aby každé tři roky provedly na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a rozvinuly a zdokonalily na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni své plánování zvládání rizik katastrof. Konkrétní opatření k předcházení rizikům, připravenosti na ně a plánování jejich řízení uvedená v tomto nařízení musí být v souladu s obecnějším posouzením širší škály vnitrostátních rizik, které rozhodnutí č. 1313/2013/EU požaduje.

(10)

Členské státy odpovídají za bezpečnost dodávek elektřiny na svých územích, která je však rovněž společným úkolem Komise a jiných unijních subjektů v jejich oblastech činnosti a působnosti. Bezpečnost dodávek elektřiny předpokládá účinnou spolupráci mezi členskými státy, orgány, institucemi, úřady a agenturami Unie a příslušnými zúčastněnými stranami. Klíčovou úlohu při zajišťování bezpečné, spolehlivé a účinné elektrizační soustavy v souladu s články 31 a 40 směrnice (EU) 2019/944 hrají provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav. Významnou úlohu při zajišťování a monitorování bezpečnosti dodávek elektřiny také hrají regulační orgány a ostatní příslušné vnitrostátní orgány v rámci úkolů, které jsou jim svěřeny článkem 59 směrnice (EU) 2019/944. Členské státy by měly určit stávající nebo nový subjekt jako svůj jednotný příslušný národní vládní nebo regulační orgán s cílem zajistit transparentní a inkluzivní účast všech aktérů, účinnou přípravu a řádné plnění plánů rizikové připravenosti a usnadňovat prevenci a následné hodnocení elektroenergetických krizí a výměnu informací o nich.

(11)

Společný přístup k předcházení elektroenergetickým krizím a k jejich řízení vyžaduje, aby členské státy definovaly elektroenergetickou krizi stejným způsobem. Toto nařízení by mělo zejména přispět ke koordinaci mezi členskými státy za účelem zjištění situace, v níž hrozí nebo v bezprostřední budoucnosti bude hrozit významný nedostatek elektřiny nebo nemožnost doručit elektřinu odběratelům. Jak Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO pro elektřinu), tak členské státy by měly určit konkrétní regionální a vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí. Tento přístup by měl zajistit, aby byly pokryty veškeré relevantní elektroenergetické krize s ohledem na regionální a vnitrostátní specifika, jako je topografie sítě, skladba zdrojů elektrické energie, velikost výroby a spotřeby a hustota obyvatelstva.

(12)

Společný přístup k předcházení elektroenergetickým krizím a jejich řízení také vyžaduje, aby členské státy používaly stejné metody a definice ke zjišťování rizik spojených s bezpečností dodávek elektřiny a aby byly schopny účinně porovnávat svou výkonnost v této oblasti s výkonností sousedních členských států. Toto nařízení určuje dva ukazatele ke sledování bezpečnosti dodávek elektřiny v Unii: „očekávaná nedodaná energie“, vyjadřovaná v GWh/rok, a „předpokládané nepokrytí zatížení“, vyjadřované v h/rok. Tyto ukazatele jsou součástí evropského posouzení přiměřenosti zdrojů, které provádí ENTSO pro elektřinu podle článku 23 nařízení (EU) 2019/943. ECG by měla pravidelně sledovat bezpečnost dodávek na základě výsledků těchto ukazatelů. Tyto ukazatele by měla používat také Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) při podávání hlášení o výkonnosti jednotlivých členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny ve svých výročních zprávách o monitorování trhu s elektřinou podle článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (13).

(13)

S cílem zajistit jednotnost posuzování rizik způsobem, jenž vybuduje důvěru mezi členskými státy v období elektroenergetické krize, je zapotřebí společný přístup ke zjišťování rizikových scénářů. ENTSO pro elektřinu by proto měla po konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami ve spolupráci s ACER a s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států vypracovat a aktualizovat společnou metodiku pro zjišťování rizik. Návrh metodiky by měla vypracovat ENTSO pro elektřinu a ACER by jej měla schválit. Při konzultaci s ECG by ACER měla brát její názory v potaz v nejvyšší možné míře. Společnou metodiku pro zjišťování rizik by měla ENTSO pro elektřinu aktualizovat, kdykoli se objeví významné nové informace.

(14)

Na základě této společné metodiky by měla ENTSO pro elektřinu pravidelně vypracovávat a aktualizovat regionální scénáře pro elektroenergetické krize a stanovovat nejrelevantnější rizika v jednotlivých regionech, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, přírodní katastrofy, nedostatek paliva nebo úmyslné útoky. Při zvažování krizového scénáře způsobeného nedostatkem plynného paliva by mělo být posuzováno riziko narušení dodávek plynu na základě scénářů narušení dodávek plynu a plynárenské infrastruktury vypracovaných Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO pro zemní plyn) podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (14). ENTSO pro elektřinu by měla mít možnost přenést úkoly týkající se zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí na regionální koordinační centra zřízená podle článku 35 nařízení (EU) 2019/943. Tyto přenesené úkoly by měly být prováděny pod dohledem ENTSO pro elektřinu. Členské státy by měly na základě regionálních scénářů elektroenergetických krizí vytvářet a aktualizovat své vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí v zásadě každé čtyři roky. Tyto scénáře by měly tvořit základ pro plány rizikové připravenosti. Při zjišťování rizik na vnitrostátní úrovni by měly členské státy také popsat všechna rizika, která vnímají v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, jež má význam pro bezpečnost dodávek elektřiny, jakož i všechna opatření k řešení těchto rizik (např. obecné nebo odvětvové právní předpisy na prověřování investic, zvláštní práva určitých podílníků apod.) a uvést důvod, proč tato opatření považují za nezbytná a přiměřená.

(15)

Regionální přístup ke zjišťování rizikových scénářů a tvorbě preventivních, přípravných a zmírňujících opatření by měl významně přispět k účinnosti opatření a optimálnímu využívání zdrojů. Koordinovaný a předem dohodnutý přístup v případě souběžné elektroenergetické krize navíc zajistí jednotnou reakci a sníží riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních zemích. Toto nařízení proto vyžaduje, aby členské státy spolupracovaly na regionální úrovni.

(16)

Regionální koordinační centra by měla plnit úkoly regionálního významu, které jsou jim svěřeny v souladu s nařízením (EU) 2019/943. Regionální spolupráce požadovaná podle tohoto nařízení by měla stavět na strukturách regionální spolupráce využívaných na technické úrovni, konkrétně na skupinách členských států sdílejících jedno regionální koordinační centrum, aby tyto struktury prováděly své úkoly efektivně a jednaly v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány s cílem předcházet rozsáhlým elektroenergetickým incidentům a zmírňovat je. Pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí a posouzení rizik jsou proto důležité geografické regiony regionálních koordinačních center. Členské státy by však měly mít možnost vytvářet v rámci regionů podskupiny pro účely spolupráce na konkrétních regionálních opatřeních nebo za tímto účelem spolupracovat na stávajících fórech regionální spolupráce, protože v případě elektroenergetické krize má zásadní význam technická schopnost poskytovat si vzájemnou pomoc. Důvodem je to, že ne všechny členské státy v určitém širším regionu jsou nutně schopny dodávat elektřinu jinému členskému státu, který se nachází v elektroenergetické krizi. Není proto nezbytné, aby všechny členské státy v regionu uzavíraly regionální dohody o konkrétních regionálních opatřeních. Namísto toho by měly takové dohody uzavírat členské státy, které jsou z technického hlediska schopné tuto vzájemnou pomoc poskytovat.

(17)

Nařízení (EU) 2019/943 požaduje používání společné metodiky pro střednědobé až dlouhodobé evropské posouzení přiměřenosti zdrojů (prováděné na 10 let až jeden rok dopředu) s cílem zajistit, aby rozhodnutí členských států týkající se možných investičních potřeb byla přijímána transparentně a společně dohodnutým způsobem. Evropské posouzení přiměřenosti zdrojů má jiný účel než posouzení krátkodobé přiměřenosti, sloužící ke zjišťování možných problémů spojených s přiměřeností v rámci krátkých časových úseků, konkrétně posouzení sezónní přiměřenosti (na šest měsíců dopředu) a posouzení přiměřenosti nejméně na jeden den dopředu. Pro krátkodobé posouzení je třeba zavést společný přístup ke zjišťování možných problémů spojených s přiměřeností. ENTSO pro elektřinu by měla provádět zimní a letní posouzení přiměřenosti, aby upozornila členské státy a provozovatele přenosových soustav na rizika spojená s bezpečností dodávek elektřiny, jež by se mohla vyskytnout v následujících šesti měsících. ENTSO pro elektřinu by měla po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a ve spolupráci s ACER a ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států vypracovat pro tato posouzení přiměřenosti společnou pravděpodobnostní metodiku, aby je zkvalitnila. ENTSO pro elektřinu by měla návrh této metodiky a její případné aktualizace předložit ACER, která návrh a aktualizace schválí. Při konzultaci s ECG by ACER měla co nejvíce zohledňovat názory ECG. Metodiku by měla ENTSO pro elektřinu aktualizovat, kdykoli se objeví významné nové informace. ENTSO pro elektřinu by měla mít možnost přenést úkoly týkající se posouzení sezónní přiměřenosti na regionální koordinační centra, přičemž přenesené úkoly by měly být prováděny pod jejím dohledem.

(18)

Provozovatelé přenosových soustav by měli uplatňovat metodiku určenou k přípravě posouzení sezónní přiměřenosti i k vypracovávání jiných typů krátkodobých posouzení rizik, zejména pro prognózy přiměřenosti výrobních kapacit na týden až nejméně den dopředu, jež jsou upraveny nařízením (EU) 2017/1485.

(19)

Aby byl zajištěn společný přístup k předcházení elektroenergetickým krizím a jejich řízení, měl by příslušný orgán každého členského státu vypracovat na základě regionálních a vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí plán rizikové připravenosti. Příslušné orgány by měly konzultovat se zúčastněnými stranami nebo se zástupci skupin zúčastněných stran, které jsou důležité pro prevenci a řešení elektroenergetických krizí, jako jsou zástupci výrobců nebo jejich obchodní organizace nebo zástupci provozovatelů distribučních soustav. Za tímto účelem by měly příslušné orgány přijmout vhodná pravidla pro průběh konzultací. Plány rizikové připravenosti by měly popisovat efektivní, přiměřená a nediskriminační opatření řešící všechny zjištěné elektroenergetické krizové scénáře. Měl by se vzít v úvahu environmentální dopad navrhovaných opatření na straně nabídky a poptávky. Tyto plány by měly být transparentní, zejména co se týče podmínek přijetí netržních opatření ke zmírnění elektroenergetických krizí. Veškerá předpokládaná netržní opatření by měla být v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Plány rizikové připravenosti by měly být zveřejňovány, přičemž musí být zachována důvěrná povaha citlivých informací.

(20)

Plány rizikové připravenosti by měly stanovit vnitrostátní, regionální a případně bilaterální opatření. Regionální a případně bilaterální opatření jsou nezbytná zejména v případě souběžné elektroenergetické krize, kdy je nutný koordinovaný a předem dohodnutý přístup k zajištění jednotné reakce a snížení rizika negativních vedlejších účinků. Příslušné orgány by proto měly před přijetím plánů rizikové připravenosti konzultovat s příslušnými orgány relevantních členských států. Relevantními členskými státy jsou ty, v nichž by mohlo dojít k negativním vedlejším účinkům nebo jiným vzájemným vlivům na jejich elektrizační soustavy, bez ohledu na to, zda se tyto členské státy nacházejí v témže regionu nebo jsou přímo propojeny. Plány by měly zohlednit relevantní vnitrostátní podmínky, včetně situace nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie a některých izolovaných mikrosoustav, které nejsou propojeny s vnitrostátními přenosovými soustavami. Členské státy by proto měly vyvodit odpovídající závěry, mimo jiné pokud jde o ustanovení tohoto nařízení týkající se zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí a o zahrnutí dohodnutých regionálních a bilaterálních opatření stanovených v plánech rizikové připravenosti, jakož i o ustanovení o pomoci. Plány by měly jasně stanovit úlohy a povinnosti příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření by měla plně zohlednit dohodnutá regionální a bilaterální opatření a plně využít příležitostí, které regionální spolupráce nabízí. Plány by měly být technické a provozní povahy a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření elektroenergetické krize a zmírnit její účinky.

(21)

Plány rizikové připravenosti by měly být pravidelně aktualizovány. Aby se zaručilo, že plány jsou vždy aktuální a účinné, měly by příslušné orgány členských států každého regionu ve spolupráci s provozovateli přenosových soustav a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami provádět každé dva roky simulace elektroenergetických krizí s cílem prověřit jejich vhodnost.

(22)

Smyslem šablony stanovené tímto nařízením je usnadnit přípravu plánů a umožnit začlenění informací týkajících se jednotlivých členských států. Šablona má rovněž usnadnit konzultace s ostatními členskými státy v dotčeném regionu a s ECG. Konzultace v rámci regionu a prostřednictvím ECG by měla zajistit, aby opatření přijatá v jednom členském státě nebo regionu neohrozila zabezpečení dodávek elektřiny v jiných členských státech nebo regionech.

(23)

Mají-li členské státy konkrétní, závažné a spolehlivé informace o tom, že může dojít k elektroenergetické krizi, je důležité, aby mezi nimi byla umožněna komunikace a transparentnost. V těchto případech by dotčené členské státy měly bez zbytečného odkladu informovat Komisi, sousední členské státy a ECG, a zejména jim poskytnout informace o příčinách zhoršení dodávek elektřiny, plánovaných opatřeních k zamezení elektroenergetické krize a o případné potřebě pomoci od jiných členských států.

(24)

Nastane-li elektroenergetická krize, je k zajištění koordinovaného postupu a poskytnutí cílené pomoci klíčová výměna informací. Toto nařízení proto ukládá příslušnému orgánu povinnost, aby v případě, že čelí elektroenergetické krizi, bez zbytečného odkladu informoval členské státy v regionu, sousední členské státy a Komisi. Příslušný orgán by měl rovněž poskytnout informace o příčinách krize, opatřeních přijatých a plánovaných k jejímu zmírnění a případné potřebě pomoci od jiných členských států. V případě, že tato pomoc přesahuje rámec bezpečnosti dodávek elektřiny, měl by platným právním rámcem zůstat mechanismus civilní ochrany Unie.

(25)

V případě elektroenergetické krize by členské státy měly spolupracovat v duchu solidarity. Vedle tohoto obecného pravidla by měla být přijata vhodná ustanovení, aby si členské státy v případě elektroenergetické krize vzájemně nabízely pomoc. Taková pomoc by měla být založena na předem dohodnutých koordinovaných opatřeních stanovených v plánech rizikové připravenosti. Toto nařízení ponechává členských státům rozsáhlou volnost při schvalování obsahu koordinovaných opatření, a tedy i obsahu nabízené pomoci. Je na členských státech, aby rozhodly o těchto koordinovaných opatřeních a dohodly se na nich s přihlédnutím k poptávce a nabídce. Zároveň toto nařízení zajišťuje, aby se pro účely dohodnuté pomoci dodávala elektřina koordinovaným způsobem. Členské státy by se měly dohodnout na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních pro provedení dohodnutých regionálních a bilaterálních opatření. Podle těchto technických opatření by členské státy měly uvést maximální množství elektřiny určené k dodání, které by mělo být znovu posouzeno na základě technické proveditelnosti dodávání elektřiny, je-li požadována pomoc v průběhu elektroenergetické krize. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření pro provedení dohodnutých regionálních a bilaterálních opatření a technických, právních a finančních ujednání.

(26)

Při dojednávání koordinovaných opatření a technických, právních a finančních ujednání a dalších prováděcích ustanovení týkajících se pomoci by měly vzít členské státy v úvahu společenské a hospodářské faktory, včetně bezpečnosti obyvatel, a proporcionalitu. Členské státy se vyzývají, aby sdílely osvědčené postupy a využívaly ECG jako diskusní platformu ke zjišťování dostupných možností pomoci, zejména pokud jde o koordinovaná opatření a nezbytná technická, právní a finanční ujednání, včetně spravedlivého vyrovnání. Komise může usnadňovat přípravu regionálních a bilaterálních opatření.

(27)

Pomoc mezi členskými státy podle tohoto nařízení by měla být předmětem spravedlivého vyrovnání podle dohody mezi těmito státy. Toto nařízení neharmonizuje všechny aspekty takového spravedlivého vyrovnání mezi členskými státy. Členské státy by proto měly dohodnout ustanovení pro spravedlivé vyrovnání mezi sebou před tím, než je pomoc poskytnuta. Členský stát žádající o pomoc by měl bezodkladně vyplatit takovou vyrovnávací platbu členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladné vyplacení takové vyrovnávací platby zajistit. Komise by měla poskytnout nezávazné pokyny týkající se hlavních prvků spravedlivého vyrovnání a dalších prvků technických, právních a finančních ujednání.

(28)

Při poskytování pomoci podle tohoto nařízení uplatňují členské státy unijní právo, a jsou proto povinny respektovat základní práva zaručená unijním právem. Z poskytování pomoci podle tohoto nařízení proto může, v závislosti na opatřeních dohodnutých mezi členskými státy, členskému státu plynout povinnost platit vyrovnávací platby těm, jichž se jeho opatření dotknou. Členské státy by proto měly v případě nutnosti zajistit, aby existovala vnitrostátní pravidla vyrovnávání, která jsou v souladu s unijním právem, zejména se základními právy. Členský stát, který obdrží pomoc, by měl nést veškeré přiměřené náklady, které jiný členský stát vynaložil při poskytování pomoci podle těchto vnitrostátních pravidel vyrovnávání.

(29)

V případě elektroenergetické krize by pomoc měla být poskytnuta i v případě, že členské státy dosud neuzavřely dohodu o koordinovaných opatřeních a o technických, právních a finančních ujednáních, jak požadují ustanovení tohoto nařízení o pomoci. Pokud koordinovaná opatření a technická, právní a finanční ujednání chybějí, měly by se členské státy dohodnout na ad hoc opatřeních a ujednáních, aby mohly poskytovat v takové situaci pomoc v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

(30)

Toto nařízení zavádí takový mechanismus pomoci mezi členskými státy jako nástroj na předcházení nebo zmírňování elektroenergetické krize v Unii. Komise by proto měla přezkoumat mechanismus pomoci s ohledem na budoucí zkušenosti s jeho fungováním a v případě potřeby navrhnout jeho úpravy.

(31)

Toto nařízení by mělo elektroenergetickým podnikům a odběratelům umožnit, aby se v případě elektroenergetické krize co nejdéle spoléhali na tržní mechanismy stanovené v nařízení (EU) 2019/943 a směrnici (EU) 2019/944. I v elektroenergetických krizích by měla být plně dodržována pravidla vnitřního trhu a pravidla pro provozování soustavy. Tato pravidla zahrnují čl. 22 odst. 1 bod i) nařízení (EU) 2017/1485 a článek 35 nařízení (EU) 2017/2196, které upravují omezování transakcí, omezování v poskytování kapacity mezi zónami v rámci přidělování kapacity nebo omezování v poskytování plánů. To znamená, že netržní opatření, jako je nucené odpínání nebo poskytování mimořádných dodávek mimo běžné fungování trhu, by měla být využívána až jako poslední možnost poté, co byly vyčerpány veškeré možnosti, které nabízí trh. Nucené odpínání by proto mělo být provedeno až poté, co byly vyčerpány všechny možnosti dobrovolného odpínání. Veškerá netržní opatření by měla být kromě toho nutná, přiměřená, nediskriminační a dočasná.

(32)

Aby byla po elektroenergetické krizi zajištěna transparentnost, příslušný orgán, který vyhlásil elektroenergetickou krizi, by měl po skončení krize vypracovat její hodnocení a posouzení jejích dopadů. Toto hodnocení by mělo zohlednit mimo jiné i účinnost a přiměřenost přijatých opatření, jakož i jejich ekonomické náklady. Mělo by brát také v potaz přeshraniční aspekty, jako je například dopad daných opatření na jiné členské státy nebo úroveň pomoci, které od nich obdržel členský stát, jenž vyhlásil elektroenergetickou krizi.

(33)

Povinnosti v oblasti transparentnosti zajistí, aby veškerá opatření přijatá za účelem předcházení elektroenergetickým krizím a jejich řízení byla v souladu s pravidly vnitřního trhu a se zásadami spolupráce a solidarity, na nichž stojí energetická unie.

(34)

Toto nařízení posiluje úlohu ECG. ECG by měla vykonávat konkrétní úkoly, spojené zejména s vypracováváním metodiky pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí a metodiky pro posouzení krátkodobé a sezónní přiměřenosti a s přípravou plánů rizikové připravenosti, a měla by plnit klíčovou úlohu při sledování výkonnosti členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny a při tvorbě osvědčených postupů na tomto základě.

(35)

Může se stát, že elektroenergetická krize přesáhne hranice Unie a zasáhne i na území smluvních stran Energetického společenství. Jakožto jedna ze stran Smlouvy o Energetickém společenství by měla Unie prosazovat změny této smlouvy s cílem vytvořit integrovaný trh a jediný regulační prostor prostřednictvím odpovídajícího a stabilního regulačního rámce. Unie by měla v rámci předcházení elektroenergetickým krizím, přípravy na ně a jejich zvládání úzce spolupracovat se smluvními stranami Energetického společenství, aby bylo zajištěno účinné řízení krizí.

(36)

Pokud Komise, ACER, ECG, ENTSO pro elektřinu, členské státy a jejich příslušné orgány, národní regulační orgány nebo kterékoli jiné orgány, subjekty nebo osoby obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, měly by zachovávat důvěrnost těchto informací. Proto by důvěrné informace měly podléhat platným unijním a vnitrostátním předpisům o nakládání s důvěrnými informacemi a postupy.

(37)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění nejúčinnější a nejúčelnější rizikové připravenosti v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(38)

Kypr je v současnosti jediným členským státem, který není přímo propojený s jiným členským státem. S ohledem na některá ustanovení tohoto nařízení by mělo být vyjasněno, že dokud tato situace bude trvat, uvedená ustanovení se nevztahují na Kypr, zejména ustanovení o zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí, ustanovení o zahrnutí dohodnutých regionálních a bilaterálních opatřeních stanovených v plánech rizikové připravenosti a ustanovení o pomoci. Kypr a příslušné další členské státy se vyzývají, aby za podpory Komise vyvinuly alternativní opatření a postupy v oblastech, na které se vztahují uvedená ustanovení, pokud taková alternativní opatření a postupy neovlivní účinné provádění tohoto nařízení mezi ostatními členskými státy.

(39)

Směrnice 2005/89/ES by měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro spolupráci členských států s cílem předcházet elektroenergetickým krizím, připravovat se na ně a zvládat je v duchu solidarity a transparentnosti a v plném souladu s požadavky konkurenceschopného vnitřního trhu s elektřinou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„bezpečností dodávek elektřiny“ schopnost elektrizační soustavy zaručit dodávky elektřiny odběratelům na jasně stanovené úrovni výkonu, určená dotčenými členskými státy;

2)

„provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl.2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

3)

„distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2019/944;

4)

„přeshraničním tokem“ přeshraniční tok ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/943;

5)

„kapacitou mezi zónami“ schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;

6)

„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/944;

7)

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

8)

„výrobou“ výroba ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2019/944;

9)

„elektroenergetickou krizí“ situace, nastalá nebo bezprostředně hrozící, v níž dochází k významnému nedostatku elektřiny, jak jej určily a popsaly členské státy ve svých plánech rizikové připravenosti, nebo situace, v níž není možné dodávat elektřinu zákazníkům;

10)

„souběžnou elektroenergetickou krizí“ elektroenergetická krize s dopady na více než jeden členský stát současně;

11)

„příslušným orgánem“ národní vládní nebo regulační orgán určený členským státem v souladu s článkem 3;

12)

„regulačními orgány“ regulační orgány uvedené v čl. 57 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944;

13)

„krizovým koordinátorem“ osoba, skupina osob, tým složený z příslušných vnitrostátních vedoucích pracovníků zabývajících se elektroenergetickými krizemi nebo orgán, jejichž úkolem je fungovat jako kontaktní bod a koordinovat tok informací v průběhu elektroenergetické krize;

14)

„netržním opatřením“ jakékoli opatření na straně nabídky nebo poptávky lišící se od tržních pravidel nebo obchodních dohod a přijaté s cílem zmírnit elektroenergetickou krizi;

15)

„výrobcem“ výrobce uvedený v čl. 2 bodě 38 směrnice (EU) 2019/944;

16)

„regionem“ skupina členských států, jejichž provozovatelé přenosových soustav sdílejí stejné regionální koordinační centrum ve smyslu článku 36 nařízení (EU) 2019/943;

17)

„podskupinou“ skupina členských států v rámci jednoho regionu, které jsou technicky schopny vzájemně si poskytovat pomoc v souladu s článkem 15;

18)

„včasným varováním“ poskytnutí konkrétních, závažných a spolehlivých informací, z nichž vyplývá, že může dojít k události, která pravděpodobně způsobí výrazné zhoršení dodávek elektřiny a pravděpodobně povede k elektroenergetické krizi;

19)

„přenosem“ přenos ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2019/944;

20)

„elektroenergetickým podnikem“ podnik ve smyslu čl. 2 bodu 57 směrnice (EU) 2019/944;

21)

„přidělováním kapacit“ alokace kapacity mezi zónami;

22)

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelná energie ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2019/944.

Článek 3

Příslušný orgán

1.   Každý členský stát určí co nejdříve, nejpozději však 5. ledna 2020, národní vládní nebo regulační orgán jako svůj příslušný orgán. Příslušné orgány odpovídají za plnění úkolů stanovených tímto nařízením a za tím účelem vyvíjejí vzájemnou spolupráci. Dokud není příslušný orgán určen, plní úkoly příslušného orgánu v souladu s tímto nařízením vnitrostátní subjekty odpovědné za bezpečnost dodávek elektřiny.

2.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi a ECG název a kontaktní údaje svých příslušných orgánů určených podle odstavce 1 a jejich případné změny a tyto údaje zveřejní.

3.   Členské státy mohou příslušnému orgánu umožnit, aby provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, přenesl na jiné subjekty. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou podrobně stanoveny v plánu rizikové připravenosti v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b).

KAPITOLA II

Posouzení rizik

Článek 4

Posouzení rizik spojených s bezpečností dodávek elektřiny

Každý příslušný orgán zajistí, aby veškerá příslušná rizika spojená s bezpečností dodávek elektřiny byla posouzena v souladu s pravidly stanovenými tímto nařízením a v kapitole IV nařízení (EU) 2019/943. Za tímto účelem spolupracuje příslušný orgán s provozovateli přenosových soustav, provozovateli distribučních soustav, regulačními orgány, s ENTSO pro elektřinu, regionálními koordinačními centry a případně dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

Článek 5

Metodika pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí

1.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro zjišťování nejrelevantnějších scénářů elektroenergetických krizí na regionální úrovni.

2.   Navržená metodika stanoví scénáře elektroenergetických krizí, pokud jde o systémovou přiměřenost, bezpečnost soustavy a palivovou bezpečnost, a to na základě alespoň těchto rizik:

a)

ojedinělá a extrémní přírodní nebezpečí;

b)

nepředvídaná nebezpečí překračující bezpečnostní kritérium N-1 a mimořádné kontingence;

c)

následná nebezpečí vzniklá v důsledku úmyslných útoků a nedostatku paliv.

3.   Navržená metodika bude zahrnovat přinejmenším tyto prvky:

a)

zohlednění veškerých relevantních vnitrostátních a regionálních okolností, včetně případných podskupin;

b)

interakce a korelace přeshraničních rizik;

c)

simulace scénářů souběžných elektroenergetických krizí;

d)

vyhodnocení rizik na základě jejich dopadu a pravděpodobnosti;

e)

zásady týkající se nakládání s citlivými informacemi způsobem zajišťujícím transparentnost vůči veřejnosti.

4.   Při zvažování rizik narušení dodávek plynu v kontextu určování rizik podle odst. 2 písm. c) tohoto článku použije ENTSO pro elektřinu scénáře narušení dodávek zemního plynu a plynárenské infrastruktury vypracované ENTSO pro zemní plyn podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938.

5.   Dříve než ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrhovanou metodikou na schůzi ECG.

6.   ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

7.   Pokud se objeví důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 6. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

Článek 6

Zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí

1.   Do šesti měsíců od schválení metodiky podle čl. 5 odst. 6 zjistí ENTSO pro elektřinu na základě této metodiky a v úzké spolupráci s ECG, regionálními koordinačními centry, příslušnými orgány a regulačními orgány nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí pro jednotlivé regiony. ENTSO pro elektřinu může svěřit úkoly spojené se zjišťováním regionálních scénářů elektroenergetických krizí regionálním koordinačním centrům.

2.   ENTSO pro elektřinu předloží regionální scénáře elektroenergetických krizí příslušným provozovatelům přenosových soustav, regionálním koordinačním centrům, regulačním orgánům a ECG. ECG může doporučit změny.

3.   Tyto regionální scénáře elektroenergetických krizí ENTSO pro elektřinu aktualizuje každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.

Článek 7

Zjišťování vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí

1.   Do čtyř měsíců po zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 zjistí příslušný orgán nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí na vnitrostátní úrovni.

2.   Při zjišťování vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí konzultuje příslušný orgán provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, příslušné výrobce nebo jejich obchodní organizace a národní regulační orgán, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.

3.   Vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí se zjišťují přinejmenším na základě rizik stanovených v čl. 5 odst. 2 a jsou v souladu s regionálními scénáři elektroenergetických krizí zjištěnými v souladu s čl. 6 odst. 1. Tyto vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí členské státy aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.

4.   Do čtyř měsíců od zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 informují členské státy ECG a Komisi o svém posouzení rizik v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, která jsou relevantní pro bezpečnost dodávek elektřiny, jakož i o opatřeních přijatých k předcházení těmto rizikům nebo jejich zmírnění, a uvedou důvod, proč tato opatření považují za nutná a přiměřená.

Článek 8

Metodika pro posouzení krátkodobé a sezónní přiměřenosti

1.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro posouzení sezónní a krátkodobé přiměřenosti, a to měsíční, týdenní až jednodenní přiměřenosti, který se zaměří přinejmenším na:

a)

nejistotu vstupních faktorů, jako je pravděpodobnost výpadku přenosové kapacity, pravděpodobnost neplánovaného výpadku elektráren, nepříznivé povětrnostní podmínky, proměnlivá poptávka, zejména v době špiček v závislosti na povětrnostních podmínkách, a proměnlivost výroby energie z obnovitelných zdrojů;

b)

pravděpodobnost výskytu elektroenergetické krize;

c)

pravděpodobnost výskytu souběžné elektroenergetické krize.

2.   Metodika uvedená v odstavci 1 vychází z pravděpodobnostního přístupu a obsahuje více scénářů, přičemž bere v úvahu vnitrostátní, regionální i unijní souvislosti, včetně míry propojení mezi členskými státy a pokud možno mezi zeměmi v synchronně propojených oblastech Unie. Tato metodika zohlední specifické rysy odvětví energetiky jednotlivých členských států, včetně specifických povětrnostních podmínek a vnějších vlivů.

3.   Dříve než ENTSO pro elektřinu návrh metodiky předloží, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších příslušných vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrženou metodikou na schůzi ECG.

4.   ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

5.   Objeví-li se důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 4. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

Článek 9

Posouzení krátkodobé a sezónní přiměřenosti

1.   Veškerá posouzení krátkodobé přiměřenosti na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni se provádějí podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8.

2.   ENTSO pro elektřinu provádí posouzení sezónní přiměřenosti podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8. Výsledky zimního posouzení přiměřenosti zveřejňuje do 1. prosince každého roku a výsledky letního posouzení přiměřenosti do 1. června každého roku. Úkoly spojené s posouzeními přiměřenosti může svěřit regionálním koordinačním centrům. Posouzení přiměřenosti předloží na schůzi ECG, která může případně vydat doporučení.

3.   Regionální koordinační centra provádějí posouzení týdenní až denní přiměřenosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1485 na základě metodiky přijaté v souladu s článkem 8 tohoto nařízení.

KAPITOLA III

Plány rizikové připravenosti

Článek 10

Vypracování plánů rizikové připravenosti

1.   Na základě regionálních a vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí zjištěných podle článků 6 a 7 vypracuje příslušný orgán každého členského státu plán rizikové připravenosti po konzultaci s provozovateli distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, provozovateli přenosových soustav, příslušnými výrobci nebo jejich obchodními organizacemi, elektroenergetickými a plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy průmyslových a neprůmyslových odběratelů elektřiny a národním regulačním orgánem, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.

2.   Plán rizikové připravenosti sestává z vnitrostátních, regionálních a případně bilaterálních opatření stanovených v článcích 11 a 12. V souladu s článkem 16, musí být veškerá opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím, k přípravě na ně a k jejich zmírnění plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy. Tato opatření musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená a nediskriminační.

3.   Plán rizikové připravenosti je vypracován v souladu s články 11 a 12 a se šablonou stanovenou v příloze. Pokud je to nezbytné, mohou členské státy do plánu rizikové připravenosti zahrnout další informace.

4.   V zájmu zajištění souladu plánů rizikové připravenosti předloží příslušné orgány před přijetím svých plánů rizikové připravenosti jejich návrhy ke konzultaci příslušným orgánům relevantních členských států v regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států a ECG.

5.   Do šesti měsíců od obdržení návrhu plánů rizikové připravenosti mohou příslušné orgány uvedené v odstavci 4 a ECG vydat doporučení týkající se návrhů plánů předložených podle odstavce 4.

6.   Dotčené příslušné orgány přijmou plány rizikové připravenosti do devíti měsíců od předložení návrhu plánů, přičemž vezmou v úvahu výsledky konzultace podle odstavce 4 a případná vydaná doporučení podle odstavce 5. Přijaté plány rizikové připravenosti bezodkladně oznámí Komisi.

7.   Příslušné orgány a Komise plány rizikové připravenosti zveřejní na svých webových stránkách a současně zajistí, aby byla zachována důvěrná povaha citlivých informací, zejména informací o opatřeních souvisejících s předcházením dopadům úmyslných útoků a zmírňováním jejich důsledků. Ochrana důvěrnosti citlivých informací je založena na zásadách stanovených podle článku 19.

8.   Příslušné orgány přijmou a zveřejní první plán rizikové připravenosti do 5. ledna 2022. Tyto plány členské státy poté aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají častější aktualizace.

Článek 11

Obsah plánů rizikové připravenosti s ohledem na vnitrostátní opatření

1.   Plán rizikové připravenosti každého členského státu musí obsahovat veškerá vnitrostátní opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím zjištěným podle článků 6 a 7, k přípravě na ně a k jejich zmírnění. Přinejmenším musí:

a)

obsahovat shrnutí scénářů elektroenergetických krizí vymezených pro příslušný členský stát a region v souladu s postupy stanovenými v článcích 6 a 7;

b)

stanovit úlohu a povinnosti příslušného orgánu a případně popsat, jaké úkoly byly přeneseny na jiné orgány;

c)

popsat vnitrostátní opatření k předcházení rizikům zjištěným podle článků 6 a 7 nebo k přípravě na ně;

d)

ustavit národního krizového koordinátora a stanovit jeho úkoly;

e)

stanovit podrobné postupy, kterými je nutno se řídit při elektroenergetických krizích, včetně odpovídajících systémů předávání informací;

f)

určit přínos tržních opatření ke zvládání elektroenergetických krizí, zejména opatření na straně poptávky a nabídky;

g)

určit případná netržní opatření, jež mají být uplatňována při elektroenergetických krizích a upřesnit příčinu jejich spuštění a podmínky a postupy pro jejich uplatňování s popisem toho, jak se shodují s požadavky stanovenými v článku 16 a s regionálními a bilaterálními opatřeními;

h)

poskytnout rámec pro manuální odpínání, který stanoví, za jakých okolností má k odpínání dojít, a pokud jde o veřejnou a osobní bezpečnost, upřesní, které kategorie uživatelů elektřiny mají v souladu s vnitrostátním právem nárok na zvláštní ochranu proti odpojení, zdůvodní nutnost této ochrany, a dále upřesní, jakým způsobem mají provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav dotčených členských států snižovat spotřebu;

i)

popsat mechanismy určené k informování veřejnosti o případných elektroenergetických krizích;

j)

popsat vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování regionálních a případně bilaterálních opatření dohodnutých v souladu s článkem 12;

k)

zahrnovat informace o souvisejících plánech nezbytných pro rozvoj budoucí sítě, které přispějí k řešení následků zjištěných scénářů elektroenergetických krizí.

2.   Vnitrostátní opatření musí plně zohledňovat regionální a případně bilaterální opatření dohodnutá v souladu s článkem 12 a nesmí ohrozit provozní bezpečnost nebo bezpečnost přenosové soustavy ani bezpečnost dodávek elektřiny jiných členských států.

Článek 12

Obsah plánů rizikové připravenosti s ohledem na regionální a bilaterální opatření

1.   Kromě vnitrostátních opatření uvedených v článku 11 musí plány rizikové připravenosti jednotlivých členských států obsahovat regionální a případně bilaterální opatření, která zajistí, aby se elektroenergetickým krizím s přeshraničním dopadem řádně předcházelo nebo aby byly řádně řízeny. Regionální opatření se stanoví dohodou mezi členskými státy dotčeného regionu, které jsou technicky schopny si vzájemně poskytnout pomoc v souladu s článkem 15. Za tímto účelem mohou členské státy v rámci regionu také vytvářet podskupiny. Bilaterální opatření se dohodnou mezi členskými státy, které jsou přímo propojeny, neleží však v tomtéž regionu. Členské státy zajistí soulad mezi regionálními a bilaterálními opatřeními. Regionální a bilaterální opatření zahrnují přinejmenším:

a)

ustavení krizového koordinátora;

b)

mechanismy pro sdílení informací a spolupráci;

c)

koordinovaná opatření ke zmírnění dopadu elektroenergetické krize, včetně souběžných elektroenergetických krizí, pro účely pomoci podle článku 15;

d)

postupy pro provádění každoročních nebo dvouletých prověrek plánů rizikové připravenosti;

e)

mechanismy pro spuštění netržních opatření, která mají být aktivována v souladu s čl. 16 odst. 2.

2.   Na regionálních a bilaterálních opatřeních, která mají být obsažena v plánu rizikové připravenosti, se dotčené členské státy dohodnou po konzultaci s příslušnými regionálními koordinačními centry. Komise může hrát při přípravě dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních podpůrnou úlohu. Komise může požadovat, aby ACER a ENTSO pro elektřinu poskytly členským státům technickou pomoc s cílem podpořit takovouto dohodu. Příslušné orgány o dosažených dohodách informují ECG nejméně osm měsíců před lhůtou pro přijetí nebo aktualizaci plánu rizikové připravenosti. Pokud členské státy nedokázaly dosáhnout dohody, sdělí dotčené příslušné orgány Komisi důvody, proč k dohodě nedošlo. V takovém případě navrhne Komise opatření včetně mechanismu spolupráce pro uzavření dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních.

3.   Příslušné orgány jednotlivých regionů členských států se zapojením příslušných zúčastněných stran pravidelně prověřují účinnost postupů vyvinutých v plánech rizikové připravenosti pro předcházení elektroenergetickým krizím, včetně mechanismů uvedených v odst. 1 písm. b), a každé dva roky provádějí simulace elektroenergetických krizí, při nichž jsou prověřovány zejména tyto mechanismy.

Článek 13

Posuzování plánů rizikové připravenosti Komisí

1.   Komise přijatý plán rizikové připravenosti posoudí do čtyř měsíců poté, co jí příslušný orgán tento plán oznámil, a řádně přitom zohlední stanovisko ECG.

2.   Komise po konzultaci s ECG vydá nezávazné stanovisko, jež podrobně zdůvodní a předloží příslušnému orgánu s doporučením, aby byl plán rizikové připravenosti přezkoumán, pokud tento plán:

a)

není účinný ke zmírňování rizik zjištěných ve scénářích elektroenergetických krizí;

b)

není slučitelný se zjištěnými scénáři elektroenergetických krizí nebo s plánem rizikové připravenosti jiného členského státu;

c)

není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 2;

d)

stanoví opatření, která by pravděpodobně ohrozila bezpečnost dodávek elektřiny v ostatních členských státech;

e)

nepřiměřeně narušuje hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu nebo

f)

není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými ustanoveními práva Unie.

3.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska Komise podle odstavce 2 dotčený příslušný orgán buď plně zohlední doporučení Komise a oznámí Komisi pozměněný plán rizikové připravenosti, nebo jí oznámí důvody, proč s doporučením nesouhlasí.

4.   V případě, že příslušný orgán s doporučením Komise nesouhlasí, může Komise do čtyř měsíců od obdržení oznámení příslušného orgánu, že s doporučením nesouhlasí, své doporučení stáhnout nebo za účelem posouzení této otázky svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to Komise považuje za nutné, s ECG. Komise svou žádost o jakoukoli změnu plánu rizikové připravenosti podrobně zdůvodní. V případě, že se konečný postoj dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného zdůvodnění Komise, zdůvodní příslušný orgán svůj postoj do dvou měsíců poté, co obdržel podrobné zdůvodnění Komise.

KAPITOLA IV

Řízení elektroenergetických krizí

Článek 14

Včasné varování a vyhlášení elektroenergetické krize

1.   Pokud posouzení sezónní přiměřenosti nebo jiný kvalifikovaný zdroj poskytne konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že v některém členském státě může dojít k elektroenergetické krizi, musí příslušný orgán daného členského státu bezodkladně vydat včasné varování Komisi, příslušným orgánům členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států. Dotčený příslušný orgán také poskytne informace o příčinách možné elektroenergetické krize, o opatřeních přijatých nebo plánovaných k zamezení elektroenergetické krizi a o případné potřebě pomoci od jiných členských států. Tyto informace zahrnují možné dopady opatření na vnitřní trh s elektřinou. Komise předá tyto informace ECG.

2.   Dojde-li k elektroenergetické krizi, vyhlásí příslušný orgán po konzultaci s dotčeným provozovatelem přenosové soustavy elektroenergetickou krizi a bezodkladně o tom informuje příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, a také Komisi. Tyto informace obsahují příčiny zhoršení dodávek elektřiny, důvody pro vyhlášení elektroenergetické krize, opatření přijatá nebo plánovaná k jejímu zmírnění a případnou potřebu pomoci od jiných členských států.

3.   V případech, kdy jsou informace poskytnuté podle odstavce 1 a 2 považovány za nedostatečné, mohou Komise, ECG nebo příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, požádat členský stát, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, o poskytnutí doplňujících informací.

4.   Vydá-li příslušný orgán včasné varování nebo vyhlásí-li elektroenergetickou krizi, postupuje se v nejvyšší možné míře podle opatření stanovených v plánu rizikové připravenosti.

Článek 15

Spolupráce a pomoc

1.   Členské státy jednají a spolupracují v duchu solidarity s cílem předcházet elektroenergetickým krizím nebo je řídit.

2.   Pokud mají nezbytné technické schopnosti, poskytují si členské státy vzájemnou pomoc prostřednictvím koordinovaných regionálních nebo bilaterálních opatření dohodnutých podle tohoto článku a článku 12 ještě před nabídkou pomoci. Za tímto účelem a ve snaze chránit veřejnou a osobní bezpečnost se členské státy dohodnou na regionálních nebo bilaterálních opatřeních podle své volby s cílem dodávat elektřinu koordinovaným způsobem.

3.   Členské státy se dohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních pro provádění regionálních nebo bilaterálních opatření před tím, než je pomoc nabídnuta. Taková ujednání stanoví mimo jiné maximální množství elektřiny, které bude na regionální nebo bilaterální úrovni dodáno, důvod pro spuštění nebo pozastavení pomoci, způsob, jakým bude elektřina dodávána, a pravidla pro spravedlivé vyrovnání mezi členskými státy v souladu s odstavci 4, 5 a 6.

4.   Tato pomoc podléhá předchozí dohodě mezi dotčenými členskými státy o spravedlivém vyrovnání a musí se vztahovat přinejmenším na:

a)

náklady na elektřinu dodanou na území členského státu požadujícího pomoc, jakož i na související náklady na přenos a

b)

jakékoliv jiné přiměřené náklady vynaložené členským státem poskytujícím pomoc, včetně proplacení pomoci, jež byla připravena, aniž by došlo k její skutečné aktivaci, i náklady vyplývající ze soudních řízení, arbitrážních řízení nebo podobných postupů a ujednání.

5.   Spravedlivé vyrovnání podle odstavce 4 zahrne všechny přiměřené náklady, které členskému státu poskytujícímu pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právními předpisy Unie a z platných mezinárodních závazků při provádění ustanovení tohoto nařízení o pomoci, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení vyrovnávací platby podle vnitrostátních předpisů pro vyrovnávání.

6.   Členský stát žádající o pomoc bezodkladně zaplatí spravedlivou vyrovnávací platbu členskému státu poskytujícímu pomoc, nebo bezodkladné zaplacení takové platby zajistí.

7.   Komise poskytne do 5. ledna 2020 a po konzultaci s ECG a ACER nezávazné pokyny pro klíčové aspekty spravedlivého vyrovnání podle odstavců 3 až 6 a pro ostatní klíčové aspekty technických, právních a finančních ujednání podle odstavce 3 i pro obecné zásady vzájemné pomoci podle odstavce 2.

8.   V případě elektroenergetické krize, pokud se členské státy dosud nedohodly na regionálních nebo bilaterálních opatřeních a technických, právních a finančních ujednáních podle tohoto článku, dohodnou se na ad hoc opatřeních a ujednáních s cílem uplatnit ustanovení tohoto článku, včetně spravedlivého vyrovnání podle odstavců 4, 5 a 6. Pokud členský stát požaduje pomoc před tím, než byla takováto ad hoc opatření a ujednání dohodnuta, zaváže se před obdržením pomoci k zaplacení spravedlivého vyrovnávání v souladu s odstavci 4, 5 a 6.

9.   Členské státy zajistí, aby ustanovení tohoto nařízení o pomoci byla prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s ostatními platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření.

Článek 16

Dodržování tržních pravidel

1.   Opatření přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím nebo k jejich zmírnění musí být plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy.

2.   Netržní opatření se v elektroenergetické krizi aktivují pouze jako poslední možnost, pokud byly vyčerpány všechny možnosti, které nabízí trh, nebo pokud je zřejmé, že samotná tržní opatření nestačí k zabránění dalšímu zhoršení dodávek elektřiny. Netržní opatření nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Musí být nutná, přiměřená, nediskriminační a dočasná. Příslušný orgán informuje příslušné zúčastněné strany v dotčeném členském státě o uplatňování jakýchkoli netržních opatření.

3.   K omezování transakcí, včetně omezování již přidělené kapacity mezi zónami, k omezování v poskytování kapacity mezi zónami v rámci přidělování kapacity nebo k omezování v poskytování plánů lze přistoupit pouze v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 a pravidly přijatými za účelem provádění tohoto ustanovení.

KAPITOLA V

Hodnocení a sledování

Článek 17

Hodnocení ex post

1.   Bezodkladně a v každém případě do tří měsíců po skončení elektroenergetické krize poskytne příslušný orgán členského státu, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, ECG a Komisi podrobnou zprávu o hodnocení ex post a v případě, že regulační orgán není příslušným orgánem, takto učiní po konzultaci s regulačním orgánem.

2.   Zpráva o hodnocení ex post musí přinejmenším obsahovat:

a)

popis události, která elektroenergetickou krizi spustila;

b)

popis případných přijatých preventivních, přípravných a zmírňujících opatření a posouzení jejich přiměřenosti a účinnosti;

c)

posouzení přeshraničního dopadu přijatých opatření;

d)

popis pomoci, která byla připravena, bez ohledu na to, zda byla skutečně aktivována, poskytnuta nebo přijata od sousedních členských států a třetích zemí;

e)

hospodářský dopad elektroenergetické krize a dopad přijatých opatření na odvětví elektroenergetiky, v rozsahu, v jakém to umožňují údaje dostupné v době hodnocení, zejména objemy nedodané energie a hodnoty manuálního odpínání (včetně srovnání hodnot dobrovolného a nuceného odpínání);

f)

důvody pro uplatňování případných netržních opatření;

g)

veškerá navrhovaná vylepšení plánu rizikové připravenosti;

h)

přehled možných vylepšení rozvoje sítě v případech, kdy nedostačující rozvoj sítě elektroenergetickou krizi vyvolal nebo k ní přispěl.

3.   V případech, kdy informace uvedené ve zprávě o hodnocení ex post považují za nedostatečné, mohou ECG a Komise dotčený příslušný orgán požádat o poskytnutí doplňujících informací.

4.   Dotčený příslušný orgán předloží výsledky hodnocení ex post na schůzi ECG. Tyto výsledky se promítnou v aktualizovaném plánu rizikové připravenosti.

Článek 18

Monitorování

1.   Kromě provádění jiných úkolů stanovených v tomto nařízení ECG projednává:

a)

výsledky desetiletého plánu rozvoje elektroenergetické sítě vypracovaného ENTSO pro elektřinu;

b)

soulad plánů rizikové připravenosti přijatých příslušnými orgány postupem podle článku 10;

c)

výsledky evropských posouzení přiměřenosti zdrojů prováděných ENTSO pro elektřinu podle čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943;

d)

výkonnost členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny přinejmenším s ohledem na ukazatele vypočítané v evropském posouzení přiměřenosti zdrojů, konkrétně na očekávanou nedodanou energii a předpokládané nepokrytí zatížení;

e)

výsledky posouzení sezónní přiměřenosti podle čl. 9 odst. 2;

f)

informace poskytnuté členskými státy na základě čl. 7 odst. 4;

g)

výsledky hodnocení ex post podle čl. 17 odst. 4;

h)

metodiku pro posouzení krátkodobé přiměřenosti podle článku 8;

i)

metodiku pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí podle článku 5.

2.   K záležitostem uvedeným v odstavci 1 může ECG vydat doporučení členským státům i ENTSO pro elektřinu.

3.   ACER průběžně sleduje opatření pro bezpečnost dodávek elektřiny a podává pravidelné zprávy ECG.

4.   Do 1. září 2025 vypracuje Komise na základě zkušeností získaných při uplatňování tohoto nařízení závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně případných legislativních návrhů na změnu tohoto nařízení.

Článek 19

Nakládání s důvěrnými informacemi

1.   Členské státy a příslušné orgány uplatňují postupy uvedené v tomto nařízení v souladu s použitelnými předpisy, včetně vnitrostátních předpisů pro nakládání s důvěrnými informacemi a postupy v této oblasti. Pokud má uplatňování těchto předpisů za následek nezveřejnění informací, mimo jiné těch, jež jsou součástí plánů rizikové připravenosti, může členský stát nebo orgán na požádání poskytnout přehled těchto informací, který nebude důvěrný.

2.   Komise, ACER, ECG, ENTSO pro elektřinu, členské státy, příslušné orgány, národní regulační orgány a ostatní relevantní orgány, subjekty nebo osoby, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, zachovají důvěrnost těchto citlivých informací.

KAPITOLA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství

Pokud členské státy a smluvní strany Energetického společenství spolupracují v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny, může taková spolupráce zahrnovat definování elektroenergetické krize, postup zjišťování scénářů elektroenergetických krizí a zavádění plánů rizikové připravenosti, aby nebyla přijata žádná opatření, která by ohrozila bezpečnost dodávek elektřiny v členských státech, smluvních stranách Energetického společenství nebo v Unii. V tomto ohledu se smluvní strany Energetického společenství mohou na pozvání Komise účastnit schůzí ECG v souvislosti se všemi záležitostmi, které se jich týkají.

Článek 21

Výjimka

Dokud nebude Kypr přímo propojen s jiným členským státem, články 6 a 12 a čl. 15 odst. 2 až 9 se nepoužijí mezi Kyprem a jinými členskými státy ani na ENTSO pro elektřinu, pokud jde o Kypr. Kypr a ostatní příslušné členské státy mohou s podporou Komise vyvinout opatření a postupy alternativní k opatřením a postupům stanoveným v článcích 6 a 12 a čl. 15 odst. 2 až 9, pokud taková alternativní opatření a postupy nebudou mít negativní dopad na účinné provádění tohoto nařízení mezi ostatními členskými státy.

Článek 22

Přechodné ustanovení do doby, než budou zřízena regionální koordinační centra

Do doby, než budou zřízena regionální koordinační centra podle článku 36 nařízení (EU) 2019/943, se regiony obrací buď na členský stát, nebo na skupinu členských států, které leží v téže synchronně propojené oblasti.

Článek 23

Zrušení

Směrnice 2005/89/ES se zrušuje.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (viz strana 54 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (viz strana 125 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22).

(7)  Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Úř. věst. L 220, 25.8.2017, s. 1).

(8)  Nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (Úř. věst. L 312, 28.11.2017, s. 54).

(9)  Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie (Úř. věst. C 353, 17.11.2012, s. 2).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (viz strana 22 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).


PŘÍLOHA

ŠABLONA PRO PLÁN RIZIKOVÉ PŘIPRAVENOSTI

Níže uvedená šablona se vyplňuje v angličtině.

Obecné informace

Název příslušného orgánu, který odpovídá za vypracování tohoto plánu

Členské státy v regionu

1.   SHRNUTÍ SCÉNÁŘŮ ELEKTROENERGETICKÝCH KRIZÍ

Stručně popište scénáře elektroenergetických krizí zjištěné na regionální a vnitrostátní úrovni v souladu s postupy stanovenými v článcích 6 a 7, včetně popisu použitých předpokladů.

2.   ÚLOHA A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU

Vymezte úlohu a povinnosti příslušného orgánu a subjektů, na něž byly přeneseny určité úkoly.

Popište, jaké úkoly byly případně přeneseny na jiné orgány.

3.   POSTUPY A OPATŘENÍ BĚHEM ELEKTROENERGETICKÉ KRIZE

3.1.   Vnitrostátní postupy a opatření

a)

Popište postupy dodržované v případech elektroenergetické krize, včetně odpovídajících režimů informačních toků.

b)

Popište preventivní a přípravná opatření.

c)

Popište opatření ke zmírnění elektroenergetických krizí, zejména opatření na straně poptávky a nabídky, a vysvětlete, za jakých okolností lze tato opatření použít ke spuštění jednotlivých opatření. Uvažuje-li se o netržních opatřeních, musí být řádně zdůvodněna v souvislosti s požadavky uvedenými v článku 16 a musí být v souladu s regionálními a případně bilaterálními opatřeními.

d)

Poskytněte rámec pro manuální odpínání, který stanoví, za jakých okolností má k odpínání dojít. Uveďte, s ohledem na veřejnou a osobní bezpečnost, které kategorie uživatelů elektřiny mají nárok na zvláštní ochranu proti odpojení, a zdůvodněte, proč je takováto ochrana zapotřebí. Uveďte, jak by provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav měli jednat s cílem snížit spotřebu.

e)

Popište mechanismy určené k informování veřejnosti o elektroenergetické krizi.

3.2.   Regionální a bilaterální postupy a opatření

a)

Popište dohodnuté mechanismy pro spolupráci v rámci regionu a pro zajištění vhodné koordinace před elektroenergetickou krizí a v jejím průběhu, včetně rozhodovacích postupů zajišťujících vhodnou reakci na regionální úrovni.

b)

Popište dohodnutá regionální a bilaterální opatření, včetně všech nezbytných technických, právních a finančních ujednání pro uplatňování koordinovaných opatření. V rámci popisu těchto ujednání poskytněte informace mj. o maximálním množství elektřiny, které má být dodáváno na regionální nebo bilaterální úrovni, příčině pro spuštění pomoci a možnosti požádat o její pozastavení, o způsobu, jakým bude elektřina dodávána, jakož i o ustanoveních o spravedlivém vyrovnání mezi členskými státy. Popište vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování dohodnutých regionálních a bilaterálních opatření.

c)

Popište mechanismy pro spolupráci a koordinaci opatření před elektroenergetickou krizí a během ní, které jsou zavedeny s dalšími členskými státy mimo region, jakož i se třetími zeměmi v rámci příslušné synchronně propojené oblasti.

4.   KRIZOVÝ KOORDINÁTOR

Uveďte krizového koordinátora a vymezte jeho úlohu. Uveďte kontaktní údaje.

5.   KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

V souladu s čl. 10 odst. 1 popište mechanismus používaný ke konzultacím a zjišťování výsledků konzultací uspořádaných pro účely vypracování tohoto plánu s:

a)

příslušnými elektroenergetickými a plynárenskými podniky, včetně příslušných výrobců nebo jejich obchodních organizací;

b)

příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy neprůmyslových odběratelů elektřiny;

c)

příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy průmyslových odběratelů elektřiny;

d)

regulačními orgány;

e)

provozovateli přenosových soustav;

f)

příslušnými provozovateli distribučních soustav.

6.   PROVĚRKY PŘIPRAVENOSTI NA STAV NOUZE

a)

Uveďte časový harmonogram pro regionální (případně i vnitrostátní) simulace odezvy na elektroenergetické krize v reálném čase prováděné každé dva roky.

b)

V souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d) uveďte dohodnuté postupy a zapojené subjekty.

Při aktualizacích plánu: stručně popište prověrky uskutečněné od přijetí posledního plánu a hlavní výsledky. Uveďte, která opatření byla v důsledku těchto prověrek přijata.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU