(EU) 2019/917Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/917 ze dne 4. června 2019, kterým se zavádí technické specifikace, opatření a ostatní požadavky nezbytné pro systém propojení insolvenčních rejstříků v souladu s článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848

Publikováno: Úř. věst. L 146, 5.6.2019, s. 100-103 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 4. června 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 25. června 2019 Nabývá účinnosti: 25. června 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/917

ze dne 4. června 2019,

kterým se zavádí technické specifikace, opatření a ostatní požadavky nezbytné pro systém propojení insolvenčních rejstříků v souladu s článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (1), a zejména na čl. 25 odst. 2 písm. a) až f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem vytvoření systému propojení insolvenčních rejstříků je nezbytné definovat a přijmout technické specifikace, opatření a ostatní požadavky, které zajistí jednotné podmínky pro zavedení systému.

(2)

Technické specifikace, opatření a ostatní požadavky stanovené tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro insolvenční řízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technické specifikace, opatření a ostatní požadavky, které zajistí jednotné podmínky pro zavedení systému propojení insolvenčních rejstříků uvedeného v čl. 25 odst. 2 písm. a) až f) nařízení (EU) 2015/848, jsou stanoveny v příloze.

Insolvenční rejstříky se propojí podle těchto technických specifikací, opatření a ostatních požadavků do dne 30. června 2021.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 4. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19.


PŘÍLOHA

STANOVUJÍCÍ TECHNICKÉ SPECIFIKACE, OPATŘENÍ A OSTATNÍ POŽADAVKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1

1.   Předmět

Systém propojení insolvenčních rejstříků (dále jen „systém IRI“) je decentralizovaný systém propojující vnitrostátní rejstříky a portál evropské e-justice. Systém IRI slouží jako ústřední vyhledávací služba zpřístupňující všechny povinné informace o insolvenčních řízeních stanovené nařízením (EU) 2015/848 a rovněž veškeré další informace nebo dokumenty obsažené ve vnitrostátních rejstřících.

2.   Definice

a)

Protokolem „HyperText Transport Protocol Secure“ nebo „HTTPS“ se rozumí šifrovaná komunikace a zabezpečené kanály propojení;

b)

„insolvenčním záznamem“ se rozumí soubor informací týkajících se insolvenčního řízení jednoho dlužníka uvedených v článku 24 nařízení (ES) 2015/848, které se zveřejňují ve vnitrostátních elektronických insolvenčních rejstřících a zpřístupňují prostřednictvím ústředního elektronického přístupového místa veřejnosti (portálu evropské e-justice), jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) 2015/848;

c)

„koncovým bodem insolvenčního rejstříku členského státu“ se rozumí zdroj záznamů o insolvenčních řízeních; koncový bod insolvenčního rejstříku členského státu jedná jako vlastník těchto informací, je konzultován portálem e-justice a poskytuje požadované údaje;

d)

„vnitrostátním registračním číslem“ se rozumí číslo rejstříku, pod kterým je právnická osoba zapsána v obchodním nebo srovnatelném rejstříku, či osobní identifikační číslo nebo jeho ekvivalent pro fyzické osoby;

e)

„nepopiratelností původu“ se rozumí opatření poskytující důkaz o integritě a důkaz o původu údajů prostřednictvím metod, jako jsou elektronická certifikace, infrastruktura veřejných klíčů a digitální podpisy;

f)

„nepopiratelností přijetí“ se rozumí opatření poskytující původci údajů důkaz o přijetí údajů zamýšleným příjemcem prostřednictvím metod, jako jsou elektronická certifikace, infrastruktura veřejných klíčů a digitální podpisy;

g)

„platformou“ se rozumí část ústředního vyhledávacího systému portálu e-justice;

h)

„rejstříky“ se rozumí insolvenční rejstříky stanovené v článku 24 nařízení (EU) 2015/848;

i)

protokolem „Simple Object Access Protocol“ se rozumí, podle norem konsorcia W3C, specifikace komunikačního protokolu pro výměnu strukturovaných informací při zavádění internetových služeb v počítačových sítích;

j)

„internetovou službou“ se rozumí softwarový systém určený k podpoře interoperabilní interakce mezi počítači prostřednictvím počítačové sítě; má rozhraní popsané v strojově zpracovatelném formátu.

3.   Metody komunikace

3.1.   Systém IRI využívá za účelem propojení rejstříků metody elektronické komunikace založené na službách, jako jsou internetové služby nebo jiné opakovaně použitelné infrastruktury digitálních služeb.

3.2.   Komunikace mezi portálem e-justice a platformou a mezi koncovými body insolvenčních rejstříků členských států a platformou musí být vždy individuální. Komunikace směřující z platformy do rejstříků může být individuální (s jedním rejstříkem) nebo s více rejstříky.

4.   Komunikační protokoly

4.1.   Pro komunikaci mezi portálem, platformou, rejstříky a případnými dalšími přístupovými body se použijí zabezpečené internetové protokoly, jako např. HTTPS.

4.2.   Pro přenos strukturovaných údajů a metadat se použijí standardní komunikační protokoly, jako např. protokol SOAP (Single Object Access Protocol).

5.   Bezpečnostní standardy

Pro komunikaci a šíření informací prostřednictvím systému IRI musí technická opatření pro zajištění minimálních bezpečnostních standardů informačních technologií zahrnovat:

a)

opatření k zajištění důvěrnosti informací, a to i prostřednictvím používání zabezpečených kanálů (HTTPS);

b)

opatření k zajištění integrity údajů při výměně;

c)

opatření k zajištění nepopiratelnosti původu odesílatele informací v rámci systému IRI a nepopiratelnosti přijetí informací;

d)

opatření k zajištění protokolování událostí zabezpečení v souladu s uznávanými mezinárodními doporučeními pro bezpečnostní standardy informačních technologií;

e)

opatření k zajištění ověření a autorizace všech registrovaných uživatelů a opatření k ověření totožnosti systémů připojených na portál, platformu či rejstříky v rámci systému IRI.

f)

opatření na ochranu proti automatizovanému vyhledávání, jako je použití modulu captcha, a proti kopírování rejstříků, jako je omezení výsledků z každého rejstříku na maximální počet.

6.   Údaje, které mají být mezi rejstříky a systémem IRI vyměňovány

6.1.   Společný soubor informací se stejnou strukturou a druhy pro všechny rejstříky v členských státech se označuje jako „základní insolvenční záznam“.

Každý členský stát má možnost rozšířit základní investiční záznam o specifické informace. Údaje z insolvenčních záznamů se modelují na základě zavedených specifikací rozhraní.

6.2.   Výměna informací zahrnuje také zprávy nezbytné pro potvrzení přijetí, protokolování a podávání zpráv.

7.   Struktura standardního formátu zpráv

Výměna informací mezi rejstříky, platformou a portálem vychází ze standardních metod strukturace údajů a vyjadřuje se ve standardním formátu zpráv, jako např. XML.

8.   Údaje pro platformu

8.1.   Požadavky na interoperabilitu vyžadují, aby služby, které musí nabízet každý rejstřík, byly unifikované a využívaly stejné rozhraní, čímž by žádající aplikace, například portál e-justice, musela být v interakci s jediným druhem rozhraní, které zobrazuje společný soubor datových prvků. Tento přístup vyžaduje, aby členské státy sladily svou vnitřní strukturu údajů tak, aby vyhovovala specifikacím rozhraní poskytnutým Komisí.

8.2.   Aby platforma mohla plnit své úkoly, musí být poskytovány následující druhy údajů:

a)

údaje umožňující identifikaci systémů, které jsou k platformě připojeny. Tyto údaje by mohly zahrnovat URL, které jednoznačně identifikuje každý systém v rámci systému IRI;

b)

veškeré další provozní údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby mohla platforma zajistit řádné a účinné fungování vyhledávací služby a interoperabilitu rejstříků. Uvedené údaje mohou zahrnovat seznamy kódů, referenční údaje, glosáře a související překlady těchto metadat, jakož i údaje o protokolování a podávání zpráv.

8.3.   Údaje a metadata, s nimiž se v rámci platformy nakládá, musí být zpracovávány a uchovávány v souladu s bezpečnostními standardy uvedenými v oddíle 5 této přílohy.

9.   Metody fungování systému a služby informačních technologií poskytované platformou

9.1.   Pro účely šíření a výměny informací využívá systém této technické metody fungování:

a)

pro poskytování zpráv v příslušné jazykové verzi musí platforma obsahovat artefakty o referenčních údajích, jako jsou seznamy kódů, kontrolované slovníky a glosáře;

b)

termíny ze slovníků a glosářů se případně překládají do úředních jazyků EU. Je-li to možné, použijí se uznávané standardy a standardizované zprávy.

9.2.   Komise členským státům sdělí podrobnosti týkající se technické metody fungování a provádění služeb informačních technologií, které platforma poskytuje.

10.   Vyhledávací kritéria

10.1.   Při vyhledávání prostřednictvím systému IRI musí být zvolena alespoň jedna země.

10.2.   Portál poskytne tato harmonizovaná kritéria pro vyhledávání:

a)

Název (jméno);

b)

národní registrační číslo.

Tato dvě kritéria lze použít alternativně a doplňkově.

10.3.   V rámci portálu mohou být k dispozici další vyhledávací kritéria.

11.   Způsoby platby

11.1.   U dokumentů a údajů, za něž členské státy vybírají poplatky a které jsou k dispozici na portálu e-justice prostřednictvím systému IRI, musí systém umožnit uživatelům platbu on-line prostřednictvím obecně používaných způsobů platby, jako jsou kreditní a debetní karty.

11.2.   Systém může také umožňovat alternativní metody platby on-line, jako jsou bankovní převody nebo virtuální peněženky (vklady).

12.   Dostupnost služeb

12.1.   Časový rámec služeb musí být nepřetržitý (24 hodin/7 dnů v týdnu), s mírou dostupnosti systému nejméně 98 %, s výjimkou plánované údržby.

12.2.   Členské státy oznámí Komisi činnosti údržby takto:

a)

pět pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce až 4 hodin;

b)

deset pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce až 12 hodin;

c)

30 pracovních dnů předem v případě údržby infrastruktury počítačové místnosti, která může způsobit nedostupnost o délce až šesti dnů ročně.

Údržba se v nejvyšší možné míře plánuje v čase mimo pracovní dobu (19:00–8:00 SEČ).

12.3.   Pokud členské státy stanovily pravidelný termín údržby pro každý týden, sdělí Komisi den a dobu, kdy se takové pravidelné termíny údržby plánují. Aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v bodu 12.2. písm. a) až c), pokud systémy členských států přestanou být k dispozici během takového pravidelného termínu, nemusí členské státy Komisi každý jednotlivý případ oznamovat.

12.4.   V případě neočekávaného technického selhání systémů členských států členské státy Komisi neprodleně informují o nedostupnosti svého systému a, je-li znám, o termínu předpokládaného obnovení služby.

12.5.   V případě jakékoli změny, která může ovlivnit spojení s ústřední platformou, informuje členský stát předem Komisi, a to jakmile jsou k dispozici dostatečné technické podrobnosti týkající se změny.

12.6.   V případě neočekávaného selhání ústřední platformy nebo portálu Komise členské státy neprodleně informuje o nedostupnosti platformy nebo portálu a, je-li znám, o termínu předpokládaného obnovení služby.

13.   Pravidla pro transkripci a transliteraci

Provádění v každém členském státě musí podporovat vnitrostátní normy v oblasti transkripce, romanizace a transliterace v souvislosti s používáním speciálních znaků, pokud jde o vstupy pro vyhledávání a získané výsledky vyhledávání.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU