(EU) 2019/877Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226-252 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. června 2019 Nabývá účinnosti: 28. prosince 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/877

ze dne 20. května 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 9. listopadu 2015 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu specifikaci celkové kapacity pro absorpci ztrát („standard TLAC“), která byla schválena skupinou G20 v listopadu 2015. Účelem standardu TLAC je zajistit, aby globální systémově významné banky, v právním rámci Unie označované jako globální systémově významné instituce (neboli „G-SVI“), měly nezbytnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, která pomůže zajistit, že během řešení krize a bezprostředně po něm mohou tyto instituce nadále vykonávat své zásadní funkce, aniž by byly zapotřebí peníze daňových poplatníků, tedy veřejné finanční prostředky, a aniž by byla ohrožena finanční stabilita. Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015 nazvaném „Dokončení bankovní unie“ se Komise zavázala, že do konce roku 2016 předloží legislativní návrh, který by umožnil provedení standardu TLAC v právu Unie v mezinárodně dohodnuté lhůtě do roku 2019.

(2)

Provedení standardu TLAC v právu Unie musí zohlednit stávající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce, který se použije na všechny úvěrové instituce a investiční podniky (instituce), usazené v Unii, jakož i na jiné subjekty podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4) (subjekty). Jelikož standard TLAC a minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sledují stejný cíl – zajistit, aby měly instituce a subjekty usazené v Unii dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace – měly by být tyto dva požadavky vzájemně se doplňujícími prvky společného rámce. Z operačního hlediska by harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G-SVI (dále jen „minimální požadavek TLAC“) měla být zavedena do právních předpisů Unie prostřednictvím změn nařízení (EU) č. 575/2013 (5), zatímco navýšení pro G-SVI specifické pro jednotlivé instituce a požadavek na jednotlivé instituce, které nejsou G-SVI, označovaný jako minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, by měly být řešeny prostřednictvím cílených změn směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (6).

Ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014, ve znění tohoto nařízení, o schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace institucí a subjektů by měla být uplatňována konzistentně s obdobnými ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a 2014/59/EU.

(3)

Absence harmonizovaných pravidel v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí s ohledem na zavedení standardu TLAC vede ke vzniku dodatečných nákladů a právní nejistoty a ke ztížení použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v případě přeshraničních institucí a subjektů. Tato absence harmonizovaných pravidel Unie také vede k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu vzhledem k tomu, že náklady institucí a subjektů spojené s dodržováním stávajících požadavků a standardu TLAC se mohou v rámci členských států zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí výrazně lišit. Z toho důvodu je nutné odstranit uvedené překážky fungování vnitřního trhu a zabránit narušování hospodářské soutěže vyplývajícímu z absence harmonizovaných pravidel týkajících se zavedení standardu TLAC. Proto je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4)

Nařízení (EU) č. 806/2014 by v souladu se standardem TLAC mělo i nadále uznávat strategii řešení krize v jednom subjektu skupiny i strategii řešení krize ve více subjektech skupiny. Na základě strategie řešení krize v jednom subjektu skupiny je řešena krize pouze v jednom subjektu skupiny (obvykle se jedná o mateřský podnik), zatímco jiné subjekty skupiny (obvykle provozní dceřiné podniky) nejsou zařazeny do řešení krize, ale přesouvají své ztráty a potřeby v oblasti rekapitalizace na subjekt v režimu řešení krize. V rámci strategie řešení krize ve více subjektech skupiny může být krize řešena ve více než jednom subjektu skupiny. Za účelem účinného uplatňování požadované strategie řešení krize je důležité jasně vymezit subjekty, u nichž je třeba řešit krizovou situaci („subjekty řešící krizi“), tedy subjekty, vůči nimž by bylo možné opatření k řešení krize uplatňovat, společně s dceřinými podniky, které k nim patří („skupiny řešící krizi“). Toto vymezení je navíc důležité také pro určení toho, na jaké úrovni by instituce a subjekty měly uplatňovat pravidla týkající se schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. Je proto nutné zavést pojmy „subjekt řešící krizi“ a „skupina řešící krizi“ a pozměnit nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o plánování řešení krize na úrovni skupiny, s cílem stanovit výslovný požadavek, aby Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) určil v rámci konkrétní skupiny subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi a aby náležitě posoudil důsledky plánovaných opatření v rámci této skupiny s cílem zajistit účinné řešení krize na úrovni skupiny.

(5)

Výbor by měl zajistit, aby instituce a subjekty měly dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace pro zajištění hladké a rychlé absorpce ztrát a rekapitalizace v případě řešení krize s minimálním dopadem na daňové poplatníky a finanční stabilitu. Uvedeného cíle by se mělo dosáhnout tím, že budou instituce dodržovat svůj specifický minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jak stanoví nařízení (EU) č. 806/2014.

(6)

Za účelem sladění jmenovatelů uplatňovaných při měření schopnosti institucí a subjektů absorbovat ztráty a jejich schopnosti rekapitalizace se jmenovateli uvedenými ve standardu TLAC by minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky měl být vyjádřen jako procento celkového objemu rizikové expozice a celkové míry expozic příslušné instituce nebo příslušného subjektu a instituce či subjekty by měly současně splňovat úrovně vyplývající z obou měření.

(7)

Pro zajištění rovných podmínek pro instituce a subjekty usazené v Unii, a to i na celosvětové úrovni, by kritéria způsobilosti pro závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů pro účely minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky měla být úzce sladěna s kritérii uvedenými v nařízení (EU) č. 575/2013 pro účely minimálního požadavku TLAC, ale měla by podléhat doplňkovým úpravám a požadavkům zavedeným v tomto nařízení. Zejména určité dluhové nástroje s vloženým derivátovým prvkem, jako jsou určité strukturované dluhopisy, by měly být za jistých podmínek způsobilé plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, pokud mají fixní nebo rostoucí výši jistiny splatnou v okamžiku splatnosti, která je předem známa, přičemž od tohoto derivátového prvku se odvozuje pouze doplňující výnos, který závisí na výkonnosti referenčního aktiva. S ohledem na tyto podmínky by tyto dluhové nástroje měly mít vysokou schopnost absorbovat ztráty a být snadno použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v případě řešení krize. Pokud instituce nebo subjekty drží kapitál nad rámec kapitálových požadavků, tato skutečnost by sama o sobě neměla mít vliv na rozhodnutí ohledně určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Instituce a subjekty by navíc měly mít možnost splnit jakoukoli část svého minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu.

(8)

Rozsah závazků používaných pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zahrnuje v zásadě všechny závazky vyplývající z pohledávek běžných, nezajištěných věřitelů (nepodřízené závazky), pokud splňují konkrétní kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Za účelem zvýšení způsobilosti institucí a subjektů k řešení krize prostřednictvím efektivního použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by výbor měl mít možnost požadovat, aby byl minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plněn prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, zejména jsou-li dány jasné známky toho, že věřitelé zapojení do procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů pravděpodobně ponesou při řešení krize ztráty vyšší, než by jinak utrpěli v rámci běžného úpadkového řízení. Výbor by měl rovněž posoudit, zda je třeba od institucí a subjektů vyžadovat splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, pokud výše závazků vyloučených z použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů dosáhne v rámci třídy závazků zahrnující závazky způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky určité prahové úrovně. Instituce a subjekty by měly plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků v rozsahu nezbytném k zabránění tomu, aby jejich věřitelé nesli ztráty vyšší, než by jinak utrpěli v rámci běžného úpadkového řízení.

(9)

Případným podřízením dluhových nástrojů požadovaným výborem pro účely minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by neměla být dotčena možnost částečně plnit minimální požadavek TLAC prostřednictvím nepodřízených dluhových nástrojů v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, kterou standard TLAC připouští. Výbor by v případě subjektů řešících krizi G-SVI, subjektů řešících krizi v rámci skupin řešících krizi s aktivy převyšujícími 100 miliard EUR (nejvýznamnější banky) a subjektů řešících krizi v rámci skupin řešících krizi s aktivy nižšími než 100 miliard EUR, o nichž se vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize domnívají, že by mohly v případě selhání představovat systémové riziko, měl mít možnost při zohlednění převahy vkladů a absence dluhových nástrojů v modelu financování, omezeného přístupu na kapitálové trhy se způsobilými závazky a závislosti na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky požadovat, aby byla část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky rovnající se úrovni absorpce ztrát a rekapitalizace podle čl. 27 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014/EU ve znění tohoto nařízení plněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, včetně kapitálu použitého ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU.

(10)

Výbor by měl mít možnost snížit na žádost subjektu řešícího krizi část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, která má být plněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, až na hranici, která představuje poměrnou část možného snížení podle čl. 72b odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k minimálnímu požadavku TLAC stanovenému v témže nařízení. V souladu se zásadou proporcionality by měl mít výbor možnost požadovat, aby byl minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plněn prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků v rozsahu, v němž celková úroveň požadované podřízenosti ve formě položek kapitálu a způsobilých závazků z důvodu povinnosti institucí a subjektů dodržovat minimální požadavek TLAC, minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU nepřevyšuje úroveň absorpce ztrát a rekapitalizace podle čl. 27 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014 ve znění tohoto nařízení nebo výslednou hodnotu vzorce stanoveného tímto nařízením, založeného na obezřetnostních požadavcích v rámci pilíře 1 a pilíře 2 a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, podle toho, co je vyšší.

(11)

U konkrétních nejvýznamnějších bank by výbor měl – s výhradou podmínek, které sám posoudí – minimální požadavek podřízenosti omezit na určitou prahovou úroveň, rovněž s přihlédnutím k možnému riziku nepřiměřeného dopadu na model podnikání daných institucí. Tímto omezením by neměla být dotčena možnost stanovení požadavku podřízenosti nad tento limit prostřednictvím požadavku podřízenosti v rámci pilíře 2, a to rovněž s výhradou podmínek platných pro pilíř 2 a na základě alternativních kritérií, zejména překážek způsobilosti k řešení krize nebo proveditelnosti a důvěryhodnosti strategie řešení krize či rizikovosti instituce.

(12)

Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky by měl institucím a subjektům umožňovat absorpci ztrát očekávaných při řešení krize nebo případně v okamžiku neživotaschopnosti a rekapitalizaci po provedení opatření stanovených v plánu řešení krize nebo po vyřešení krize skupiny řešící krizi. Výbor by na základě jimi zvolené strategie řešení krize měl řádně odůvodnit uloženou úroveň minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a tuto úroveň by měl bez zbytečného odkladu přezkoumat s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU. Uložená úroveň minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by jako taková měla představovat souhrn objemů ztrát očekávaných při řešení krize, který odpovídá požadavkům instituce nebo subjektu na kapitál a rekapitalizační částku, která instituci nebo subjektu umožní, aby po vyřešení krize nebo po uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi splnily požadavky na kapitál potřebné pro získání povolení k pokračování činností na základě zvolené strategie řešení krize. Rekapitalizační částky by měl výbor upravit směrem dolů či nahoru v případě jakýchkoli změn plynoucích z opatření stanovených v plánu řešení krize.

(13)

Výbor by měl mít možnost zvýšit rekapitalizační částku, aby byla zajištěna dostatečná důvěra trhu v danou instituci nebo subjekt po provedení opatření stanovených v plánu řešení krize. Požadovaná úroveň rezervy tržní důvěry by měla instituci nebo subjektu umožnit, aby i nadále splňovaly podmínky pro povolení po náležitou dobu včetně toho, aby instituce nebo subjekt mohly pokrýt náklady na restrukturalizaci svých činností po vyřešení krize a udržet si dostatečnou důvěru trhu. Tato rezerva tržní důvěry by měla být stanovena odkazem na část požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU. Výši rezervy tržní důvěry by měl výbor upravit směrem dolů, pokud je k zajištění dostatečné důvěry trhů dostačující úroveň nižší, nebo směrem nahoru, pokud je nezbytná úroveň vyšší pro zajištění toho, aby po opatřeních stanovených v plánu řešení krize subjekt i nadále splňoval podmínky pro povolení po náležitou dobu a udržel si dostatečnou důvěru trhu.

(14)

V souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (8) by výbor měl posoudit investorskou základnu nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky dané instituce nebo subjektu. Již samotné držení významné části nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky dané instituce nebo subjektu neprofesionálními investory, kteří nemuseli obdržet vhodné upozornění na příslušná rizika, může samo o sobě představovat překážku způsobilosti k řešení krize. Pokud navíc velkou část nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky určité instituce nebo subjektu drží jiné instituce nebo subjekty, mohly by překážku způsobilosti k řešení krize představovat rovněž systémové dopady odpisu nebo konverze. Pokud výbor konstatuje překážku způsobilosti k řešení krize vyplývající z velikosti a povahy určité investorské základny, měl by mít možnost instituci nebo subjektu doporučit, aby tuto překážku řešily.

(15)

Pro zvýšení způsobilosti k řešení krize by výbor měl mít možnost kromě minimálního požadavku TLAC podle nařízení (EU) č. 575/2013 uložit G-SVI i minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce. Tento minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce by měl být uložen v případě, že minimální požadavek TLAC není dostatečný pro absorpci ztrát a rekapitalizaci G-SVI v rámci zvolené strategie řešení krize.

(16)

Při stanovení úrovně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by výbor měl posoudit míru systémového významu instituce nebo subjektu a potenciální nepříznivý dopad jejich selhání na finanční stabilitu. Měl by zohlednit potřebu rovných podmínek mezi G-SVI a jinými srovnatelnými institucemi nebo subjekty se systémovým významem v rámci zúčastněných členských států. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky institucí nebo subjektů, které nejsou G-SVI, ale jejichž systémový význam v rámci zúčastněných členských států je srovnatelný se systémovým významem G-SVI, by se tudíž neměl neúměrně odlišovat od úrovně a složení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky obecně stanoveného pro GSVI.

(17)

V souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 by instituce nebo subjekty, které jsou určeny jako subjekty řešící krizi, měly podléhat minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky pouze na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi. To znamená, že subjekty řešící krizi by za účelem splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky měly být povinny vydávat externím třetím věřitelům způsobilé nástroje a položky, které by byly použity k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud by se subjekt řešící krizi dostal do režimu řešení krize.

(18)

Instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by měly minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plnit na individuální úrovni. Potřeby těchto institucí nebo subjektů s ohledem na absorpci ztrát a rekapitalizaci by měly obecně pokrývat jejich příslušné subjekty řešící krizi prostřednictvím toho, že tyto subjekty řešící krizi získají přímo či nepřímo kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků vydané uvedenými institucemi nebo subjekty, a prostřednictvím jejich odpisu nebo konverze na nástroje účasti, pokud uvedené instituce nebo subjekty již nejsou životaschopné. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by se jako takový měl uplatňovat společně a soudržně s požadavky vztahujícími se na subjekty řešící krizi. To by výboru mělo umožnit řešit krizi skupiny řešící krizi, aniž by byly do procesu řešení krize zahrnuty některé její dceřiné podniky, čímž se zabrání možnému narušení trhu. Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by mělo být v souladu se zvolenou strategií řešení krize, a zejména by nemělo měnit vlastnický vztah mezi institucemi nebo subjekty a jejich skupinou řešící krizi poté, co byly uvedené instituce nebo subjekty rekapitalizovány.

(19)

Pokud jsou subjekt řešící krizi nebo mateřský podnik a jeho dceřiné podniky usazeny v témže členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi, měl by mít výbor možnost upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na uvedené dceřiné podniky, které nejsou subjekty řešícími krizi, nebo jim povolit, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky splnily prostřednictvím zajištěných záruk mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky, které lze aktivovat, pokud jsou splněny časové podmínky rovnocenné podmínkám umožňujícím odpis nebo konverzi způsobilých závazků. Zajištění záruky by mělo být vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem.

(20)

Nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví, že příslušné orgány mohou v případě úvěrových institucí trvale přidružených k ústřednímu subjektu (dále jen „kooperativní sítě“) upustit od uplatňování některých požadavků na solventnost a likviditu, jsou-li splněny určité konkrétní podmínky. V zájmu zohlednění specifik takovýchto kooperativních sítí by orgány příslušné k řešení krize měly rovněž mít možnost upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na tyto úvěrové instituce a ústřední subjekt, za obdobných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, jsou-li úvěrové instituce a ústřední subjekt usazeny v témže členském státě. Při posuzování podmínek pro řešení krize by výbor měl rovněž mít možnost zacházet s úvěrovými institucemi a ústředním subjektem jako s celkem, a to v závislosti na prvcích mechanismu solidarity. Výbor by měl mít možnost zajistit dodržování externího minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky skupiny řešící krizi jako celku různými způsoby, a to v závislosti na prvcích mechanismu solidarity každé skupiny, započtením způsobilých závazků subjektů, od nichž výbor v souladu s plánem řešení krize požaduje vydání nástrojů způsobilých pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky mimo rámec skupiny řešící krizi.

(21)

Jakékoli porušení minimálního požadavku TLAC a minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by mělo být odpovídajícím způsobem řešeno a napraveno příslušnými orgány, vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a výborem. Jelikož by porušení uvedených požadavků mohlo tvořit překážku způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize, měly by být stávající postupy na odstranění překážek způsobilosti zkráceny tak, aby bylo každé porušení těchto požadavků vyřešeno co nejdříve. Výbor by měl rovněž mít možnost požadovat od institucí nebo subjektů, aby upravily profily splatnosti způsobilých nástrojů a položek a aby připravily a realizovaly plány na obnovení úrovně uvedených požadavků. Výbor by měl dále mít možnost zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud se domnívá, že instituce nebo subjekt nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU, je-li zvažován navíc k minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky.

(22)

Toto nařízení dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na vlastnictví a svobodu podnikání, a je nutno je v souladu s těmito právy a zásadami uplatňovat.

(23)

Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy stanovení jednotných pravidel pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout toto nařízení v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)

S cílem poskytnout dostatečnou dobu k uplatnění tohoto nařízení by se toto nařízení mělo použít od 28. prosince 2020,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 806/2014

Nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:

1)

v článku 3 se odstavec 1 mění takto:

a)

bod 21 se nahrazuje tímto:

„21)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) č. 575/2013 a pro účely použití článku 8, čl. 10 odst. 10, článků 12 až 12k, 21 a 53 tohoto nařízení na skupiny řešící krizi uvedené v bodě 24b písm. b) tohoto odstavce zahrnuje ve vhodných případech úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, ústřední subjekt jako takový a jejich příslušné dceřiné podniky, přičemž se přihlédne k tomu, jakým způsobem taková skupina řešící krizi splňuje čl. 12f odst. 3 tohoto nařízení;

21a)

„významným dceřiným podnikem“ významný dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 135 nařízení (EU) č. 575/2013;“

b)

vkládají se nové body, které znějí:

„24a)

„subjektem řešícím krizi“ právnická osoba usazená v zúčastněném členském státě, která je v souladu s článkem 8 výborem určena jako subjekt, pro nějž plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize;

24b)

„skupinou řešící krizi“:

a)

subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které nejsou:

i)

samy subjekty řešícími krizi;

ii)

dceřinými podniky jiných subjektů řešících krizi, ani

iii)

subjekty usazenými ve třetí zemi, které nejsou podle plánu řešení krize zahrnuty do skupiny řešící krizi, a jejich dceřinými podniky; nebo

b)

úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu a ústřední subjekt jako takový, pokud alespoň jedna z těchto úvěrových institucí nebo ústřední subjekt jsou subjektem řešícím krizi, a jejich příslušné dceřiné podniky;

24c)

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení (EU) č. 575/2013;“

c)

vkládá se nový bod, který zní:

„45a)

„kmenovým kapitálem tier 1“ kmenový kapitál tier 1 vypočtený v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 575/2013;“

d)

v bodě 48 se slova „způsobilých závazků“ nahrazují slovy „závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“;

e)

bod 49 se nahrazuje tímto:

„49)

„závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ závazky a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 subjektu uvedeného v článku 2 a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 3;“

f)

vkládají se nové body, které znějí:

„49a)

„způsobilými závazky“ závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, které splňují podmínky článku 12c nebo případně čl. 12g odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, a nástroje kapitálu tier 2, které splňují podmínky čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

49b)

„podřízenými způsobilými nástroji“ nástroje, které splňují všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 3 až 5 uvedeného nařízení;“

g)

doplňuje se nový bod, který zní:

„55)

„požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv“ požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU.“;

2)

v čl. 7 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s články 12 až 12k;“;

3)

článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Plán řešení krize stanoví možnosti pro použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize uvedených v tomto nařízení na subjekty uvedené v odstavci 1.“;

b)

v odstavci 6 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může výbor přijmout, pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje podmínky zahájení řešení krize.

Dotčenému subjektu jsou poskytnuty informace uvedené v odst. 9 písm. a).“;

c)

v odstavci 9 se písmena o) a p) nahrazují tímto:

„o)

požadavky uvedené v článcích 12f a 12g a lhůtu pro dosažení této úrovně v souladu s článkem 12k;

p)

pokud výbor uplatní čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, lhůtu pro dosažení souladu ze strany subjektu řešícího krizi podle článku 12k;“

d)

odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.   Skupinové plány řešení krize obsahují plán řešení krize pro celou skupinu uvedenou v odstavci 1 vedenou mateřským podnikem v Unii usazeným v zúčastněném členském státě a jsou v nich stanovena opatření, která se mají přijmout, pokud jde o:

a)

mateřský podnik v Unii;

b)

dceřiné podniky, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny v Unii;

c)

subjekty uvedené v čl. 2 písm. b) a

d)

s výhradou článku 33 dceřiné podniky, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny mimo Unii.

Plán řešení krize v souladu s opatřeními uvedenými v prvním pododstavci stanoví pro každou skupinu subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi.“;

e)

v odstavci 11 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

uvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektu řešícímu krizi podle scénářů uvedených v odstavci 6, a důsledky těchto opatření k řešení krize pro ostatní subjekty skupiny, mateřský podnik a dceřiné instituce uvedené v odstavci 1;

aa)

pokud skupina uvedená v odstavci 1 zahrnuje více než jednu skupinu řešící krizi, uvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektům řešícím krizi každé skupiny řešící krizi a důsledky těchto opatření k řešení krize na všechny tyto subjekty:

i)

ostatní subjekty skupiny, které patří do téže skupiny řešící krizi;

ii)

ostatní skupiny řešící krizi;

b)

analyzuje, do jaké míry by nástroje a pravomoci k řešení krize mohly být koordinovaně použity a vykonány ve vztahu k subjektům řešícím krizi usazeným v Unii, včetně opatření usnadňujících koupi skupiny jako celku třetí stranou, popřípadě oddělené linie podnikání nebo činnosti provozované několika subjekty skupiny, nebo koupi konkrétních subjektů skupiny anebo skupiny řešící krizi, a určí možné překážky pro koordinované řešení krize;“

f)

v odstavci 12 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Revize podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí po provedení opatření k řešení krize či výkonu pravomocí uvedených v článku 21.

Při stanovování lhůt uvedených v odst. 9 písm. o) a p) tohoto článku za okolností uvedených v třetím pododstavci tohoto odstavce vezme výbor v úvahu lhůtu pro splnění požadavku uvedeného v článku 104b směrnice 2013/36/EU.“;

4)

článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Má se za to, že skupina je způsobilá pro řešení krize, pokud výbor může buď subjekty skupiny proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení, nebo řešit krizi těchto subjektů skupiny použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům řešícím krizi v této skupině, přičemž se v co nejvyšší míře brání závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členských států, v nichž se subjekty skupiny nacházejí, nebo jiných členských států nebo Unie – a to i širší finanční nestabilitě nebo událostem se systémovým dopadem – s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných těmito subjekty skupiny buď snadným včasným oddělením, nebo jinými prostředky.

Výbor oznámí EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že skupina není způsobilá pro řešení krize.

V případech, kde se skupina skládá z více než jedné skupiny řešící krizi, posoudí výbor v souladu s tímto článkem způsobilost k řešení krize u každé této skupiny řešící krizi.

Posouzení uvedené v prvním pododstavci se provádí nad rámec posouzení způsobilosti k řešení krize u celé skupiny.“;

b)

v odstavci 9 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Do dvou týdnů od data doručení zprávy vypracované v souladu s odstavcem 7 tohoto článku navrhne subjekt výboru možná opatření a harmonogram jejich provedení k zajištění toho, aby subjekt nebo mateřský podnik splňoval ustanovení článku 12f nebo 12g a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vyskytne-li se podstatná překážka způsobilosti k řešení krize v důsledku těchto situací:

(i)

subjekt splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li tento zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, nebo

ii)

subjekt nesplňuje požadavky uvedené v článcích 92a a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo požadavky uvedené v článcích 12d a 12e tohoto nařízení.

Při navrhování harmonogramu pro provedení opatření podle druhého pododstavce subjekt zohlední důvody pro vznik podstatné překážky. Výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB posoudí, zda tato opatření dotyčnou podstatnou překážku účinně řeší či odstraňují.“;

c)

odstavec 11 se mění takto

i)

v písmenech i) a j) se slova „článek 12“ nahrazují slovy „články 12f a 12g“ v příslušném mluvnickém tvaru;

ii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„k)

požadovat, aby subjekt předložil plán na obnovení souladu s požadavky článků 12f a 12g tohoto nařízení vyjádřenými jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a případně s požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv, a s požadavky článku 12f nebo 12g tohoto nařízení vyjádřenými jako procento celkové míry expozic podle článků 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013;

l)

pro účely zajištění trvalého souladu s článkem 12f nebo 12g požadovat, aby subjekt změnil profil splatnosti:

i)

kapitálových nástrojů po obdržení souhlasu příslušných orgánů včetně ECB a

ii)

způsobilých závazků uvedených v článku 12c a v čl. 12g odst. 2 písm. a).“

5)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

Pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů

1.   Nachází-li se subjekt v situaci, kdy splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, má výbor v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA), vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, na základě některého z těchto postupů:

a)

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

b)

vytvoření závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních důchodových dávek nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy subjekt nesplňoval požadavek kombinovaných kapitálových rezerv;

c)

provedení platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

Nachází-li se subjekt v situaci uvedené v prvním pododstavci, neprodleně o tom informuje vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize a výbor.

2.   V situaci uvedené v odstavci 1 výbor po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, bez zbytečného odkladu posoudí, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, přičemž zohlední všechny tyto aspekty:

a)

důvod, dobu trvání a rozsah nesplnění požadavku a jeho dopad na způsobilost k řešení krize;

b)

vývoj finanční situace subjektu a pravděpodobnost, že by v dohledné budoucnosti subjekt mohl splnit podmínku uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a);

c)

šanci, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s požadavky uvedenými v odstavci 1;

d)

není-li subjekt schopen nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v článcích 72b a 72c nařízení (EU) č. 575/2013, článku 12c nebo čl. 12g odst. 2 tohoto nařízení, zda je tato skutečnost individuální povahy, nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu;

e)

zda je výkon pravomoci uvedené v odstavci 1 nejvhodnějším a nejpřiměřenějším prostředkem k řešení situace dotčeného subjektu s ohledem na potenciální dopad na jeho finanční situaci a způsobilost k řešení krize.

Výbor provádí opětovné posouzení toho, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, nejméně jednou měsíčně, dokud se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1.

3.   Pokud výbor shledá, že se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1 i devět měsíců poté, co byla tato situace subjektem oznámena, vykoná po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, pravomoc podle odstavce 1, s výjimkou případů, kdy po posouzení shledá, že jsou splněny nejméně dvě z následujících podmínek:

a)

k nesplnění požadavku došlo z důvodu vážného narušení fungování finančních trhů, což vede k rozsáhlému napětí na finančních trzích v několika segmentech finančních trhů;

b)

narušení uvedené v písmenu a) vede nejen ke zvýšené cenové volatilitě kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků subjektu nebo ke zvýšeným nákladům pro subjekt, ale má také za následek plné nebo částečné uzavření trhů, což danému subjektu znemožňuje vydávat na těchto trzích kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků;

c)

uzavření trhu uvedené v písmenu b) je pozorováno nejen u dotčeného subjektu, ale i u několika dalších subjektů;

d)

narušení uvedené v písmenu a) brání dotčenému subjektu ve vydávání kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků postačujícímu k nápravě nesplnění požadavku; nebo

e)

výkon pravomoci podle odstavce 1 vede k nepříznivým vedlejším účinkům pro část bankovního sektoru, což by mohlo narušit finanční stabilitu.

Uplatňuje-li se výjimka uvedená v prvním pododstavci, výbor informuje o svém rozhodnutí příslušné orgány, ve vhodných případech včetně ECB, a své důvody písemně vysvětlí.

Výbor provádí každý měsíc opětovné posouzení, zda se uplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci.

4.   M-MDA se vypočítá vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. M-MDA se sníží o částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c).

5.   Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

a)

předběžných zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku;

plus

b)

výročních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku;

minus

c)

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

6.   Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:

a)

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění žádného z požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0;

b)

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění žádného z požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v druhém kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,2;

c)

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází ve třetím kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,4;

d)

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,6.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočítají takto:

 

Formula

 

Formula

kde „Qn“ = pořadové číslo daného kvartilu.“;

6)

článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky

1.   Výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB určí, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a v čl. 7 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.

2.   Subjekty uvedené v odstavci 1, včetně subjektů, které jsou součástí skupin, podávají vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize zúčastněného členského státu, v němž jsou usazeny, informace podle čl. 45i odst. 1, 2 a 4 směrnice 2014/59/EU.

Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize předá informace uvedené v prvním pododstavci bez zbytečného odkladu výboru.

3.   Při vypracovávání plánů řešení krize v souladu s článkem 9 určí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize po konzultaci s příslušnými orgány, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3. V této souvislosti se použije postup stanovený v článku 31.

4.   Výbor rozhodne o určení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku souběžně s vypracováním a udržováním plánů řešení krize podle článku 8.

5.   Výbor sdělí své rozhodnutí o určení minimálního požadavku vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29. Výbor vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ověřily a zajistily, že subjekty a skupiny dodržují požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6.   Výbor informuje ECB a EBA o požadavcích na kapitál a způsobilé závazky, které určil pro každý subjekt a každou skupinu podle odstavce 1.

7.   K zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.

Článek 12a

Uplatnění a výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.   Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány tímto článkem a články 12b až 12i a v souladu s nimi.

2.   Požadavek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se vypočítá v souladu s čl. 12d odst. 3, 4 nebo případně odst. 6 jako výše kapitálu a způsobilých závazků a vyjádří se jako procento:

a)

celkového objemu rizikové expozice příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a

b)

celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 12b

Osvobození od minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.   Bez ohledu na článek 12a výbor osvobodí hypoteční úvěrové instituce financované krytými dluhopisy, které podle vnitrostátního práva nesmějí přijímat vklady, od požadavku stanoveného v čl. 12a odst. 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

tyto instituce budou zlikvidovány ve vnitrostátním úpadkovém řízení nebo v jiných řízeních stanovených pro tyto instituce a prováděných v souladu s článkem 38, 40 nebo 42 směrnice 2014/59/EU a

b)

řízení uvedená v písmenu a) zajišťují, že věřitelé těchto institucí, včetně případných držitelů krytých dluhopisů, nesou ztráty způsobem, který dosahuje účelů řešení krize.

2.   Instituce osvobozené od požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 nejsou součástí konsolidace uvedené v čl. 12f odst. 1.

Článek 12c

Způsobilé závazky v případě subjektů řešících krizi

1.   Závazky se do výše kapitálu a způsobilých závazků subjektů řešících krizi zahrnou pouze tehdy, pokud splní podmínky uvedené v těchto článcích nařízení (EU) č. 575/2013:

a)

v článku 72a;

b)

v článku 72b s výjimkou odst. 2 písm. d) a

c)

v článku 72c.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že odkazuje-li toto nařízení na požadavky podle článků 92a nebo 92b nařízení (EU) č. 575/2013, sestávají způsobilé závazky pro účely uvedených článků ze způsobilých závazků ve smyslu článku 72k uvedeného nařízení určených v souladu s částí druhou hlavou I kapitolou 5a uvedeného nařízení.

2.   Závazky, které plynou z dluhových nástrojů s vloženými deriváty, jako jsou strukturované dluhopisy, a které splňují podmínky odst. 1 prvního pododstavce, s výjimkou čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 575/2013, se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

výše jistiny závazku plynoucího z dluhového nástroje je známa v době vydání, je fixní nebo rostoucí a není ovlivněna vloženým derivátovým prvkem a celková výše závazku plynoucího z dluhového nástroje včetně vloženého derivátu může být denně oceňována podle situace na aktivním a likvidním oboustranném trhu pro rovnocenný nástroj bez úvěrového rizika v souladu s články 104 a 105 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo

b)

dluhový nástroj zahrnuje smluvní podmínku, která stanoví, že hodnota pohledávky v případě platební neschopnosti emitenta a řešení krize emitenta je fixní nebo rostoucí a nepřevyšuje původně splacenou částku závazku.

Dluhové nástroje uvedené v prvním pododstavci, včetně jejich vložených derivátů, nejsou předmětem žádné dohody o započtení a ocenění těchto nástrojů nepodléhá čl. 49 odst. 3 směrnice 2014/59/EU.

Závazky uvedené v prvním pododstavci se do výše kapitálu a způsobilých závazků zahrnují pouze ve vztahu k té části závazku, která odpovídá částce jistiny uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo fixní či rostoucí částce uvedené v prvním pododstavci písm. b).

3.   Pokud jsou závazky vydány dceřiným podnikem usazeným v Unii, stávajícímu akcionáři, jenž není součástí téže skupiny řešící krizi, a tento dceřiný podnik je součástí téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, tyto závazky se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků dotčeného subjektu řešícího krizi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

jsou vydány v souladu s čl. 12g odst. 2 písm. a);

b)

výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi podle článku 21 ve vztahu k takovým závazkům nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

c)

tyto závazky nepřekročí částku určenou odečtením:

i)

součtu výše závazků vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi a výše kapitálových nástrojů vydaných v souladu s čl. 12g odst. 2 písm. b) od

ii)

částky požadované podle čl. 12g odst. 1.

4.   Aniž je dotčen minimální požadavek podle čl. 12d odst. 4 nebo čl. 12e odst. 1 písm. a), výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize zajistí, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splní část požadavku uvedeného v článku 12f ve výši 8 % celkových závazků včetně kapitálu prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Výbor může povolit, aby subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splnily úroveň nižší než 8 % celkových závazků včetně kapitálu, ale vyšší, než je částka vypočtená podle vzorce (1-X1/X2) x8 % celkových závazků včetně kapitálu, prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 72b odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, kde s ohledem na možné snížení podle čl. 72b odst. 3 uvedeného nařízení:

 

X1 = 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; a

 

X2 = součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a výše požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Pokud u subjektů řešících krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4, vede uplatnění prvního pododstavce tohoto odstavce k požadavku, který převyšuje 27 % celkového objemu rizikové expozice, sníží výbor u dotčeného subjektu řešícího krizi část požadavku uvedeného v článku 12f, která má být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, na částku rovnající se 27 % celkového objemu rizikové expozice, pokud výbor dospěl v hodnocení k závěru, že:

a)

přístup k fondu není v plánu řešení krize uvažován jako způsob vyřešení krize daného subjektu řešícího krizi, a

b)

neplatí-li písmeno a), požadavek uvedený v článku 12f umožňuje danému subjektu řešícímu krizi splnit požadavek uvedený v čl. 27 odst. 7.

Výbor při hodnocení uvedeném v druhém pododstavci rovněž přihlédne k riziku nepřiměřeného dopadu na model podnikání dotčeného subjektu řešícího krizi.

V případě subjektů řešících krizi, na něž se vztahuje čl. 12d odst. 5, se druhý pododstavec tohoto odstavce nepoužije.

5.   U subjektů řešících krizi, které nejsou G-SVI ani subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, může výbor buď z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize rozhodnout o tom, že část požadavku uvedeného v článku 12f až do výše 8 % celkových závazků včetně kapitálu subjektu nebo do výše částky vypočtené podle vzorce uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, podle toho, co je vyšší, musí být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

nepodřízené závazky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mají ve vnitrostátní hierarchii stanovené pro případ platební neschopnosti stejný stupeň priority jako určité závazky, které jsou vyloučeny z uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5;

b)

existuje riziko, že v důsledku plánovaného uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi na nepodřízené závazky, které nejsou vyloučeny z uplatnění těchto pravomocí v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5, vzniknou věřitelům pohledávek vyplývajících z těchto závazků větší ztráty, než jaké by jim vznikly při likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení;

c)

výše kapitálu a jiných podřízených závazků nepřekračuje hodnotu nutnou pro zajištění toho, aby věřitelům uvedeným v písmeni b) nevznikaly ztráty vyšší, než jaké by jim jinak vznikly při likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení.

Určí-li výbor, že v rámci třídy závazků zahrnující způsobilé závazky představuje výše závazků, které jsou nebo budou s přiměřenou pravděpodobností z uplatňování pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5 vyloučeny, celkem více než 10 % dané třídy, posoudí riziko uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce.

6.   Pro účely odstavců 4, 5 a 7 se derivátové závazky zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají práva protistrany na započtení.

Kapitál subjektu řešícího krizi použitý ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv je způsobilý ke splnění požadavků uvedených v odstavcích 4, 5 a 7.

7.   Odchylně od odstavce 3 tohoto článku může výbor rozhodnout, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, splní požadavek uvedený v článku 12f tohoto nařízení prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud v důsledku povinnosti subjektu řešícího krizi splnit požadavek kombinovaných kapitálových rezerv a požadavky uvedené v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013, čl. 12d odst. 4 a článku 12f tohoto nařízení nepřesahuje součet tohoto kapitálu, nástrojů a závazků vyšší z těchto hodnot:

a)

8 % celkových závazků včetně kapitálu subjektu, nebo

b)

částku vypočtenou podle vzorce Ax2+Bx2+C, kde A, B a C odpovídají těmto částkám:

A= částka vyplývající z požadavku uvedeného v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

B= částka vyplývající z požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU;

C= částka vyplývající z požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

8.   Výbor může vykonávat pravomoc podle odstavce 7 tohoto článku ve vztahu k subjektům řešícím krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, a jež splňují jednu z podmínek stanovených v druhém pododstavci tohoto odstavce, až vůči 30 % z celkového počtu všech subjektů řešících krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, pro které výbor určí požadavek uvedený v článku 12f.

Výbor posoudí uvedené podmínky takto:

a)

při předcházejícím posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky této způsobilosti a buď:

i)

v harmonogramu požadovaném výborem nebylo po uplatnění opatření uvedených v čl. 10 odst. 11 přijato žádné nápravné opatření, nebo

ii)

zjištěnou podstatnou překážku nelze odstranit uplatněním žádného z opatření uvedených v čl. 10 odst. 11 a výkon pravomoci podle odstavce 7 tohoto článku by částečně nebo úplně vyvážil nepříznivý dopad této podstatné překážky na způsobilost k řešení krize, nebo

b)

výbor se domnívá, že proveditelnost a důvěryhodnost upřednostňované strategie řešení krize subjektu řešícího krizi je omezená, s ohledem na velikost subjektu a jeho propojenost s jinými subjekty, na povahu, rozsah, rizika a složitost jeho činností a na jeho právní status a vlastnickou strukturu, nebo

c)

požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU odráží skutečnost, že subjekt řešící krizi, který je G-SVI nebo subjektem, na který se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, je mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které výbor určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 tohoto nařízení.

Pro účely procentní hodnoty uvedené v prvním a druhém pododstavci zaokrouhlí výbor číslo vyplývající z příslušného výpočtu na nejbližší celé číslo.

9.   Po konzultaci příslušných orgánů včetně ECB přijme výbor rozhodnutí podle odstavců 5 nebo 7.

Při přijímání uvedených rozhodnutí výbor rovněž zohlední:

a)

hloubku trhu pro kapitálové nástroje a podřízené způsobilé nástroje subjektu řešícího krizi, stanovování ceny takových nástrojů, pokud existují, a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných pro dosažení souladu s uvedeným rozhodnutím;

b)

hodnotu nástrojů způsobilých závazků splňujících všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013 se zbytkovou splatností kratší než jeden rok k datu rozhodnutí za účelem provedení kvantitativních úprav požadavků uvedených v odstavcích 5 a 7 tohoto článku;

c)

dostupnost a hodnotu nástrojů, které splňující všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení;

d)

skutečnost, zda závazky, které jsou vyloučeny z uplatňování pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5 a v běžném úpadkovém řízení řazeny na stejnou pozici jako nejvýše řazené způsobilé závazky nebo na pozici nižší, dosahují významné hodnoty ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky subjektu řešícího krizi. Pokud hodnota vyloučených závazků nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi, tato vyloučená hodnota se nepovažuje za významnou. Nad uvedenou prahovou hodnotou posoudí významnost vyloučených závazků výbor;

e)

model podnikání, model financování a rizikový profil subjektu řešícího krizi, jakož i jeho stabilitu a schopnost přispívat k hospodářství, a

f)

dopad nákladů spojených s případnou restrukturalizací na rekapitalizaci subjektu řešícího krizi.

Článek 12d

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.   Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 určí výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB na základě těchto kritérií:

a)

potřeby zajistit, aby mohla být krize skupiny řešící krizi řešena použitím nástrojů k řešení krize ve vztahu k subjektu řešícímu krizi, případně včetně nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, způsobem, který dosahuje účelu řešení krize;

b)

potřeby ve vhodných případech zajistit, aby subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo subjekty uvedenými v čl. 12 odst. 1 a 3, nikoliv však subjekty řešícími krizi, měly dostatečný kapitál a způsobilé závazky k tomu, aby zajistily, že pokud by na ně byl aplikován nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo pravomoci k odpisu a konverzi, mohly by být ztráty absorbovány a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr příslušných subjektů by mohl být obnoven na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

c)

potřeby zajistit, aby v případě, že by podle plánu řešení krize určité třídy způsobilých závazků mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 27 odst. 5 tohoto nařízení nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, měl subjekt řešící krizi dostatečný kapitál a jiné způsobilé závazky k absorbování ztrát a obnově svého celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru na úroveň nezbytnou k tomu, aby subjekt nadále splňoval podmínky pro povolení a pokračoval v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

d)

velikosti, modelu podnikání, modelu financování a rizikovému profilu subjektu;

e)

rozsahu, v jakém by selhání subjektu mělo nepříznivé důsledky pro finanční stabilitu, mimo jiné prostřednictvím šíření krize na další instituce nebo subjekty v důsledku jeho propojenosti s těmito dalšími institucemi nebo subjekty nebo se zbytkem finančního systému.

2.   V případě, kdy plán řešení krize stanoví, že je třeba provést opatření k řešení krize nebo v souladu s příslušným scénářem uvedeným v čl. 8 odst. 6 uplatnit pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků v souladu s článkem 21, musí se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 rovnat částce dostatečné k zajištění toho, že:

a)

očekávané ztráty subjektu budou plně absorbovány („absorpce ztráty“);

b)

subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo subjekty uvedenými v čl. 12 odst. 1 a 3, nikoliv však subjekty řešícími krizi, jsou rekapitalizovány na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU, směrnice 2014/65/EU nebo rovnocenného legislativního aktu, po náležitou dobu nepřesahující jeden rok („rekapitalizace“).

V případech, kdy plán řešení krize stanoví, že subjekt má být likvidován v běžném úpadkovém řízení nebo jiném rovnocenném vnitrostátním řízení, výbor posoudí, zda je opodstatněné omezit požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro tento subjekt, tak aby nepřekročil částku dostatečnou pro absorpci ztrát v souladu s prvním pododstavcem písm. a).

Výbor ve svém posouzení zejména vyhodnotí možný dopad omezení uvedeného ve druhém pododstavci na finanční stabilitu a na riziko šíření krize ve finančním systému.

3.   Pokud jde o subjekty řešící krizi, částka uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:

a)

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a), součet:

i)

objemu ztrát, které mají být absorbovány při řešení krize, odpovídajícího požadavkům na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU; a

ii)

rekapitalizační částky, která skupině řešící krizi vycházející z řešení krize umožňuje, aby obnovila soulad s požadavkem na celkový kapitálový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a s požadavkem článku 104a směrnice 2013/36/EU na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize, a

b)

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), součet:

i)

objemu ztrát, které mají být absorbovány při řešení krize, odpovídajícího požadavku na pákový poměr pro subjekt řešící krizi podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, a

ii)

rekapitalizační částky, která skupině řešící krizi vycházející z řešení krize umožňuje, aby obnovila soulad s požadavkem na pákový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce děleno celkovým objemem rizikové expozice.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce děleno celkovou mírou expozic.

Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7.

Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v předcházejících pododstavcích výbor:

a)

využije nejnovější vykázané hodnoty příslušného celkového objemu rizikové expozice nebo příslušné celkové míry expozic upravené s ohledem na jakékoli změny vyplývající z opatření k řešení krize stanovených v plánu řešení krize a

b)

po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB upraví částku odpovídající stávajícímu požadavku uvedenému v článku 104a směrnice 2013/36/EU směrem dolů nebo nahoru, aby určil požadavek, který se má uplatnit na subjekt řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize.

Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po vyřešení krize na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu.

Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po uplatnění nástrojů k řešení krize, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po provedení strategie řešení krize k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejího přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka.

4.   Pokud jde o subjekty řešící krizi, na které se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a které jsou součástí skupiny řešící krizi, jejíž celková aktiva převyšují 100 miliard EUR, rovná se výše požadavku uvedeného v odstavci 3 tohoto článku přinejmenším:

a)

13,5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) a

b)

5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b).

Odchylně od článku 12c subjekty řešící krizi uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splní výši požadavku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, která se rovná 13,5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) a 5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v čl. 12c odst. 3 tohoto nařízení.

5.   Na žádost vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize subjektu řešícího krizi uplatní výbor požadavky stanovené v odstavci 4 tohoto článku vůči subjektu řešícímu krizi, na který se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a který je součástí skupiny řešící krizi s celkovými aktivy nižšími než 100 miliard EUR a který vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize vyhodnotil, že by s přiměřenou pravděpodobností mohl v případě selhání představovat systémové riziko.

Při přijímání rozhodnutí o vznesení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize zohlední:

a)

převahu vkladů a absenci dluhových nástrojů v modelu financování;

b)

rozsah, v jakém je omezen přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky;

c)

rozsah, v jakém subjekt řešící krizi závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění požadavku uvedeného v článku 12f.

Neexistencí žádosti vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize podle prvního pododstavce tohoto odstavce není dotčeno jakékoli rozhodnutí výboru podle čl. 12c odst. 5.

6.   Pokud jde o subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, výše požadavku uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:

a)

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a), součet:

i)

objemu ztrát, které mají být absorbovány, odpovídajícího požadavkům na subjekt uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU a

ii)

rekapitalizační částky, která subjektu umožňuje obnovit soulad s požadavkem na celkový kapitálový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a s požadavkem uvedeným v článku 104a směrnice 2013/36/EU po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi, a

b)

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), součet:

i)

objemu ztrát, které mají být absorbovány, odpovídajícího požadavku na pákový poměr pro subjekt uvedenému v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a

ii)

rekapitalizační částky, která subjektu umožňuje obnovit soulad s požadavkem na pákový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce děleno celkovým objemem rizikové expozice.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce děleno celkovou mírou expozic.

Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7.

Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodu ii) výbor:

a)

využije nejnovější vykázané hodnoty příslušného celkového objemu rizikové expozice nebo příslušné celkové míry expozic upravené s ohledem na jakékoli změny vyplývající z opatření stanovených v plánu řešení krize a

b)

po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB upraví částku odpovídající stávajícímu požadavku uvedenému v článku 104a směrnice 2013/36/EU směrem dolů nebo nahoru, aby určil požadavek, který se má uplatnit na příslušný subjekt po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi.

Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu.

Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po výkonu pravomocí uvedených v článku 21 nebo po řešení krize skupiny řešící krizi k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka.

7.   V případech, kdy výbor očekává, že určité třídy způsobilých závazků budou s přiměřenou pravděpodobností zcela nebo zčásti vyloučeny z procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 5 nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 se splní prostřednictvím kapitálu nebo jiných způsobilých závazků dostatečných k:

a)

pokrytí hodnoty vyloučených závazků určených podle čl. 27 odst. 5;

b)

splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

8.   Každé rozhodnutí výboru uložit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU.

9.   Pro účely odstavců 3 a 6 tohoto článku se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v části desáté hlavě I kapitolách 1, 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a v ustanoveních vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením.

Článek 12e

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro subjekty řešící krizi patřící k G-SVI a unijní významné dceřiné podniky mimounijních G-SVI

1.   Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je G-SVI nebo součástí G-SVI, zahrnuje:

a)

požadavky uvedené v článcích 92a a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 a

b)

jakýkoli dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jejž výbor určí specificky pro tento subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

2.   Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI zahrnuje:

a)

požadavky uvedené v článcích 92b a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 a

b)

jakýkoli dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jejž výbor určí specificky pro tento významný dceřiný podnik v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má splnit prostřednictvím kapitálu a závazků, jež splňují podmínky článku 12g a čl. 92b odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

3.   Výbor uloží dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) pouze:

a)

v případě, že požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) nebo v odst. 2 písm. a) tohoto článku není dostatečný ke splnění podmínek stanovených v článku 12d, a

b)

v rozsahu, který zajišťuje splnění podmínek stanovených v článku 12d.

4.   Každé rozhodnutí výboru uložit dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo odst. 2 písm. b) tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU, který se vztahuje na skupinu řešící krizi nebo unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI.

Článek 12f

Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty řešící krizi

1.   Subjekty řešící krizi dodržují požadavky stanovené v článcích 12c až 12e na konsolidovaném základě na úrovni skupiny řešící krizi.

2.   Výbor po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny, pokud tento orgán není výbor, a s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi usazený v zúčastněném členském státě na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi na základě požadavků stanovených v článcích 12c až 12e a na základě toho, zda se krize dceřiných podniků skupiny ze třetích zemí má podle plánu řešení krize řešit odděleně.

3.   V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) výbor v závislosti na vlastnostech mechanismu solidarity a upřednostňované strategie řešení krize rozhodne o tom, které subjekty v rámci skupiny řešící krizi mají splňovat čl. 12d odst. 3 a 4 a čl. 12e odst. 1, aby se zajistilo, že skupina řešící krizi jako celek splňuje odstavce 1 a 2 tohoto článku, a o tom, jak toho tyto subjekty mají dosáhnout v souladu s plánem řešení krize.

Článek 12g

Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi

1.   Instituce, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu z třetí země, avšak nejsou samy subjektem řešícím krizi, dodržují požadavky stanovené v článku 12d na individuálním základě.

Výbor se po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB může rozhodnout uplatnit požadavek stanovený v tomto článku na subjekt uvedený v čl. 2 písm. b), který je dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi, avšak není sám subjektem řešícím krizi.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, musí splňovat požadavky stanovené v článcích 12d a 12e na konsolidovaném základě.

V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) platí, že úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, které však samy nejsou subjekty řešícími krizi, ústřední subjekt, který však sám není subjektem řešícím krizi, a jakékoli subjekty řešící krizi, na něž se nevztahuje požadavek podle čl. 12f odst. 3, musí splňovat čl. 12d odst. 6 na individuálním základě.

Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt uvedený v tomto odstavci se určí na základě požadavků stanovených v článku 12d.

2.   Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se splní prostřednictvím jedné nebo více z těchto položek:

a)

závazků:

i)

které jsou vydány subjektu řešícímu krizi a zakoupeny tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které koupily dané závazky od subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo jsou vydány stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou tímto stávajícím akcionářem zakoupeny, a to pokud výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

ii)

které splňují kritéria způsobilosti podle článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013 s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a odst. 3 až 5 uvedeného nařízení;

iii)

které se v běžném úpadkovém řízení řadí pod závazky, které nesplňují podmínku uvedenou v bodě i) a nejsou způsobilé pro kapitálové požadavky;

iv)

které podléhají pravomocím k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 způsobem, který je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny řešící krizi, zejména tím, že nemají vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

v)

jejichž nabytí není přímo ani nepřímo financováno subjektem, na který se vztahuje tento článek;

vi)

u kterých ustanovení, jimiž se řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky byly subjektem, na který se vztahuje tento článek, předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny či případně zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace daného subjektu, a tento subjekt nic takového ani jinak neuvádí;

vii)

u kterých ustanovení, jimiž se řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu, na který se vztahuje tento článek;

viii)

pro něž se výše splatných úroků nebo případně dividend nemění na základě úvěrového hodnocení subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo jeho mateřského podniku;

b)

kapitálu:

i)

kmenového kapitálu tier 1 a

ii)

jiných kapitálových položek, které:

jsou vydány subjektům, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou takovými subjekty zakoupeny, nebo

jsou vydány subjektům, které nejsou součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou takovými subjekty zakoupeny, a to za podmínky, že výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem.

3.   Výbor může povolit, aby byl požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 zcela nebo zčásti splněn prostřednictvím záruky poskytnuté subjektem řešícím krizi, která splňuje následující podmínky:

a)

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

b)

subjekt řešící krizi splňuje požadavek uvedený v článku 12f;

c)

výše poskytnuté záruky odpovídá alespoň výši požadavku, který nahrazuje;

d)

záruka se uplatní v okamžiku, kdy dceřiný podnik není schopen hradit své splatné dluhy nebo jiné závazky, nebo bylo v souvislosti s dceřiným podnikem učiněno zjištění v souladu s čl. 21 odst. 3, podle toho, která událost nastane dříve;

e)

záruka je zajištěna prostřednictvím dohody o finančním zajištění ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (*1) alespoň na 50 % její částky;

f)

zajištění záruky plní požadavky článku 197 nařízení (EU) č. 575/2013, což je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečné k pokrytí částky zajištěné podle písmene e);

g)

zajištění záruky je nezatížené, a zejména se nepoužívá k zajištění žádné jiné záruky;

h)

zajištění má skutečnou splatnost, která splňuje stejnou podmínku splatnosti, jaká je uvedena v čl. 72c odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a

i)

neexistují žádné právní, regulatorní ani praktické překážky, jež by bránily převodu zajištění ze subjektu řešícího krizi na příslušný dceřiný podnik, včetně situací, kdy je vůči subjektu řešícímu krizi přijato opatření k řešení krize.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) poskytne subjekt řešící krizi na žádost výboru nezávislé, písemné a odůvodněné právní stanovisko, nebo jinak uspokojivě prokáže, že převodu zajištění ze subjektu řešícího krizi na příslušný dceřiný podnik nebrání žádné právní, regulatorní ani praktické překážky.

Článek 12h

Upuštění od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi

1.   Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:

a)

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

b)

subjekt řešící krizi splňuje požadavek uvedený v článku 12f;

c)

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků subjektem řešícím krizi dceřinému podniku, pro který platí skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3, zejména pokud je vůči subjektu řešícímu krizi přijato opatření k řešení krize.

2.   Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:

a)

dceřiný podnik a jeho mateřský podnik jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

b)

mateřský podnik plní na konsolidovaném základě v daném zúčastněném členském státě požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1;

c)

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků mateřským podnikem dceřinému podniku, pro který platí skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3, zejména pokud je vůči mateřskému podniku přijato opatření k řešení krize.

Článek 12i

Upuštění od uplatňování na ústřední subjekt a na úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu

Výbor může zcela nebo zčásti upustit od uplatňování článku 12g na ústřední subjekt nebo na úvěrovou instituci trvale přidruženou k ústřednímu subjektu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

úvěrové instituce a ústřední subjekt podléhají dohledu téhož příslušného orgánu, jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

b)

závazky ústředního subjektu a jeho trvale přidružených úvěrových institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky trvale přidružených úvěrových institucí plně ručí ústřední subjekt;

c)

minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky a solventnost a likvidita ústředního subjektu a všech trvale přidružených úvěrových institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;

d)

v případě upuštění od uplatňování na úvěrovou instituci trvale přidruženou k ústřednímu subjektu jsou vedoucí orgány ústředního subjektu oprávněny vydávat instrukce vedoucím orgánům trvale přidružených institucí;

e)

příslušná skupina řešící krizi splňuje požadavek podle čl. 12f odst. 3 a

f)

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků mezi ústředním subjektem a trvale přidruženými úvěrovými institucemi v případě řešení krize.

Článek 12j

Porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.   Veškeré případy porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky uvedeného v článku 12f nebo 12g jsou řešeny na základě alespoň jedné z následujících pravomocí a opatření:

a)

pravomocí řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize v souladu s článkem 10;

b)

pravomocí uvedených v článku 10a;

c)

opatření uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU;

d)

opatření včasného zásahu v souladu s článkem 13;

e)

správních sankcí a jiných správních opatření v souladu s články 110 a 111 směrnice 2014/59/EU.

Výbor nebo ECB mohou rovněž provést posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a to v souladu s článkem 18.

2.   Výbor, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zúčastněných členských států se při výkonu svých příslušných pravomocí uvedených v odstavci 1 vzájemně konzultují.

Článek 12k

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

1.   Odchylně od čl. 12a odst. 1 výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnily požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7. Lhůta, v níž mají subjekty splnit požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, je 1. leden 2024.

Výbor určí pro požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně pro požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnit ke dni 1. ledna 2022. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

Výbor může stanovit přechodné období končící po 1. lednu 2024, je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, přičemž zohlední:

a)

vývoj finanční situace subjektu;

b)

vyhlídky, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s požadavky uvedenými v článcích 12f nebo 12g nebo požadavkem vyplývajícím z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, a

c)

skutečnost, zda je subjekt schopen nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v článcích 72b a 72c nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 12c nebo čl. 12g odst. 2 tohoto nařízení, a pokud ne, zda je tato neschopnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.

2.   Lhůta, v níž mají subjekty řešící krizi splnit minimální úroveň požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5, je 1. leden 2022.

3.   Minimální úrovně požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5 se nepoužijí po dobu dvou let ode dne:

a)

kdy výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů; nebo

b)

kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. b), jehož prostřednictvím byly kapitálové nástroje a jiné závazky odepsány nebo konvertovány na nástroje kmenového kapitálu tier 1, nebo kdy byly vy vztahu k tomuto subjektu řešícímu krizi uplatněny pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21, za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez použití nástrojů k řešení krize.

4.   Požadavky uvedené v čl. 12c odst. 4 a 7, případně i v čl. 12d odst. 4 a 5, se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 12d odst. 4 nebo 5.

5.   Odchylně od čl. 12a odst. 1 stanoví výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize vhodné přechodné období pro splnění požadavků podle článku 12f nebo 12g nebo případně požadavku vyplývajícího z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 pro subjekty, na které byly použity nástroje k řešení krize nebo pravomoci k odpisu nebo konverzi uvedené v článku 21.

6.   Pro účely odstavců 1 až 5 sdělí výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize danému subjektu plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky pro každé 12měsíční období v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování jeho schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. Na konci přechodného období se minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky rovná částce určené podle čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, čl. 12d odst. 4 nebo 5, článku 12f nebo článku 12g.

7.   Při stanovování přechodných období výbor zohlední:

a)

převahu vkladů a absenci dluhových nástrojů v modelu financování;

b)

přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky;

c)

rozsah, v jakém subjekt řešící krizi závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění požadavku uvedeného v článku 12f.

8.   S výhradou odstavce 1 může výbor kdykoli následně přezkoumat buď přechodné období, nebo jakýkoli plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sdělený podle odstavce 6.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).“;"

7)

článek 16 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Bez ohledu na skutečnost, že mateřský podnik nesplňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1, může výbor rozhodnout o opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku, pokud je subjektem řešícím krizi a pokud jeden nebo více jeho dceřiných podniků, které jsou institucemi, avšak samy nejsou subjekty řešícími krizi, splňují podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 a jejich aktiva a závazky jsou takové, že jejich selhání ohrožuje instituci nebo skupinu jako celek, a opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku je nezbytné buď pro řešení krize těchto dceřiných podniků, které jsou institucemi, nebo pro řešení krize příslušné skupiny řešící krizi jako celku.“

8)

článek 18 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání subjektu v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo orgánů dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle čl. 21 odst. 1, přijatá ve vztahu k subjektu;“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Výbor může přijmout program řešení krize podle odstavce 1 ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pokud tato skupina řešící krizi jako celek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci.“;

9)

článek 20 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21“;

b)

odstavec 5 se mění takto:

i)

v písmenu a) se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21“;

ii)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

je-li vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s čl. 21 odst. 7, poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a rozsahu odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků;

d)

je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“;

iii)

v písmenu g) se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21“;

c)

v odstavcích 6, 13 a 15 se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21“;

10)

článek 21 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Odpis nebo konverze kapitálových nástrojů a způsobilých závazků“;

b)

v návětí se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a“ a v odst. 1 písm. b) se slova „kapitálové nástroje“ nahrazují slovy „kapitálové nástroje a způsobilé závazky podle odstavce 7a“;;

c)

v odst. 3 písm. b) se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a“;

d)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Jsou-li splněny jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1, určí výbor jednající v rámci postupu podle článku 18, zda mají být pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vykonány samostatně nebo společně s opatřeními k řešení krize v souladu s postupem podle článku 18.

Zakoupil-li subjekt řešící krizi příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, pravomoc k odpisu nebo konverzi těchto příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků se vykoná zároveň s vykonáním téže pravomoci na úrovni mateřského podniku dotčeného subjektu nebo na úrovni dalších mateřských podniků, které nejsou subjekty řešícími krizi, aby se ztráty fakticky přenesly a subjekt řešící krizi provedl rekapitalizaci dotčeného subjektu.

Po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků nezávisle na opatření k řešení krize se provede ocenění podle čl. 20 odst. 16 a použije se čl. 76 odst. 1 písm. e).“;

e)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„7a.   Pravomoc k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků nezávisle na opatření k řešení krize může být vykonána pouze ve vztahu ke způsobilým závazkům, které splňují podmínky uvedené v čl. 12g odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, s výjimkou podmínky týkající se zbývající splatnosti závazků, jak je stanovena v čl. 72c odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

Při výkonu této pravomoci se odpis nebo konverze provádí podle zásady uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. g).

7b.   Je-li přijato opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu řešícímu krizi nebo – za výjimečných okolností odchylně od plánu řešení krize – ve vztahu k subjektu, který není subjektem řešícím krizi, částka, která se sníží, odepíše nebo konvertuje v souladu s čl. 21 odst. 10 na úrovni takového subjektu se započítá do limitů stanovených v čl. 27 odst. 7 písm. a) použitelných na dotčený subjekt.“;

f)

v odst. 8 druhém pododstavci se slova „kapitálových nástrojů“ nahrazují slovy „kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a“;

g)

v odstavci 10 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)

jistina způsobilých závazků podle odstavce 7a se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných způsobilých závazků, podle toho, která hodnota je nižší.“;

11)

článek 27 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slova „způsobilých závazků“ nahrazují slovy „závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“;

b)

odstavec 3 se mění takto:

i)

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

závazkům se zbytkovou dobou splatnosti kratší než sedm dní, jež existují vůči systémům nebo provozovatelům systémů, které jsou určeny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (*2), nebo vůči účastníkům těchto systémů a jež plynou z účasti v takovém systému, anebo jež existují vůči ústředním protistranám povoleným v Unii podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012 a vůči ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným ESMA podle článku 25 uvedeného nařízení;

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).“;"

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„h)

závazkům vůči subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, ale nejsou samy subjekty řešícími krizi, bez ohledu na jejich splatnost s výjimkou případů, kdy se tyto závazky řadí pod běžné nezajištěné závazky podle příslušného vnitrostátního práva zúčastněného členského státu, které upravuje běžné úpadkové řízení, platného ke dni 28. prosince 2020; uplatňuje-li se uvedená výjimka, výbor posoudí, zda je hodnota položek v souladu s čl. 12g odst. 2 dostačující pro provedení upřednostňované strategie řešení krize.“;

c)

v odst. 4 se slova „závazky způsobilé pro nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ nahrazují slovy „závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“;

d)

v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výbor důkladně posoudí, zda by závazky vůči institucím nebo subjektům, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, avšak samy nejsou subjekty řešícími krizi, a nejsou vyloučeny z uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s odst. 3 písm. h), měly být vyloučeny nebo zčásti vyloučeny podle prvního pododstavce písm. a) až d), aby se zajistilo účinné provedení strategie řešení krize.

V případě vyloučení nebo částečného vyloučení závazku použitelného k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nebo třídy závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle tohoto odstavce lze s ohledem na takové vyloučení zvýšit úroveň odpisu nebo konverze jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud úroveň odpisu a konverze uplatněná u jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů dodržuje zásadu stanovenou v čl. 15 odst. 1 písm. g).“;

e)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   V případě, že dojde k vyloučení nebo částečnému vyloučení závazku použitelného k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nebo třídy závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle odstavce 5 a ztráty, které by byly těmito závazky neseny, nebyly plně přeneseny na jiné věřitele, může fond poskytnout instituci v režimu řešení krize příspěvek na jeden nebo oba z těchto účelů:

a)

na krytí jakýchkoli ztrát, které nebyly absorbovány závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, a na obnovení čisté hodnoty aktiv instituce v režimu řešení krize na nulu v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. a);

b)

na nákup nástrojů účasti nebo kapitálových nástrojů v instituci v režimu řešení krize za účelem její rekapitalizace v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. b).“

f)

v odst. 7 písm. a) se slova „způsobilých závazků“ nahrazují slovy „závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“;

g)

v odstavci 13 se slova „způsobilé závazky“ ve všech mluvnických tvarech nahrazují slovy „závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ v příslušném mluvnickém tvaru;

12)

v čl. 31 odst. 2 se slova „v čl. 45 odst. 9 až 13“ nahrazují slovy „v článku 45h“;

13)

v čl. 32 odst. 1 se výraz „12“ nahrazuje výrazem „12 až 12k“.

Článek 2

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od 28. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU