(EU) 2019/826Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/826 ze dne 4. března 2019, kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, pokud jde o obsah komplexních posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení
Publikováno: | Úř. věst. L 137, 23.5.2019, s. 3-9 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 4. března 2019 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 12. června 2019 | Nabývá účinnosti: | 12. června 2019 |
Platnost předpisu: | Ano (od 12. října 2025 zrušen předpisem (EU) 2023/1791) | Pozbývá platnosti: | 12. října 2025 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/826
ze dne 4. března 2019,
kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, pokud jde o obsah komplexních posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (1), a zejména na článek 22 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2012/27/EU stanoví rámec a obsah komplexních posouzení členských států týkajících se potenciálu pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení. |
(2) |
Komisi je na základě článku 22 a čl. 23 odst. 2 směrnice 2012/27/EU svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem přizpůsobení požadavků stanovených v přílohách VIII a IX. |
(3) |
Komise analyzovala první cyklus komplexních posouzení. Shromáždění nových údajů, určení nových možností a výměna osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti pro účely vytápění a chlazení potvrdily přínosy komplexních posouzení, jakož i to, že je třeba, aby Komise požádala členské státy o aktualizaci a oznámení druhého cyklu komplexních posouzení. |
(4) |
Posouzení se lišila v metodice a obsahu, takže jako oblasti, jež vyžadují zlepšení, byly označeny jasnější požadavky, technologická neutralita a lepší vazba na politiku. Před druhým cyklem je třeba aktualizovat požadavky na obsah komplexních posouzení, aby se zvýšila užitečnost shromážděných informací pro členské státy a Komisi, aby se zjednodušily informace, které mají být poskytnuty, a aby se zlepšila vazba na jiné právní předpisy v rámci energetické unie, konkrétně na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (2) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (4), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (5). |
(5) |
Vhodným nástrojem pro členské státy při určování plánovaných míst pro dodávky tepla a chlazení a zařízení dálkového vytápění jsou údaje o žádostech o povolení. |
(6) |
Proces komplexního posuzování a návrh pracovního dokumentu aktualizované přílohy VIII byly konzultovány s členskými státy a zúčastněnými stranami na společné konzultační schůzce, která se konala dne 25. října 2018. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením byla projednána s odborníky z členských států v souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2018/2002. |
(8) |
Příloha VIII a část 1 přílohy IX směrnice 2012/27/EU by proto měly být změněny, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Potenciál pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení
1. Příloha VIII směrnice 2012/27/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.
2. Příloha IX směrnice 2012/27/EU se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. března 2019.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
PŘÍLOHA I
Změna přílohy VIII
Příloha VIII směrnice 2012/27/EU se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA VIII
Potenciál pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení
Komplexní posouzení vnitrostátních potenciálů pro vytápění a chlazení podle čl. 14 odst. 1 zahrnuje tyto prvky, z nichž zároveň i vychází:
Část I
PŘEHLED VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
1. poptávka po vytápění a chlazení z hlediska posuzované užitečné energie (1) a vyčíslené konečné spotřeby energie v GWh za rok (2) podle odvětví:
a) |
bydlení; |
b) |
služby; |
c) |
průmysl; |
d) |
jakékoli jiné odvětví, které individuálně spotřebuje více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po užitečném vytápění a chlazení; |
2. určení nebo v případě bodu 2 písm. a) podbodu i) určení nebo odhad současné dodávky vytápění a chlazení:
a) |
podle technologie, v GWh za rok (3), v odvětvích uvedených v bodě 1, je-li to možné, s rozlišením mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů:
|
b) |
určení zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad, a jejich potenciálních dodávek tepla nebo chladu, v GWh za rok:
|
c) |
vykázaný podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla nebo chladu v konečné spotřebě energie v odvětví dálkového vytápění a chlazení (4) za posledních 5 let v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001; |
3. mapa pokrývající celé území státu, která (při zachování důvěrnosti informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu) uvádí:
a) |
oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech; |
b) |
stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění; |
c) |
plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění; |
4. prognóza vývoje poptávky po vytápění a chlazení s cílem zachovat výhled na dalších 30 let, v GWh, s přihlédnutím zejména k prognózám na příštích 10 let, ke změně poptávky v budovách a různých odvětvích průmyslu a k dopadu politik a strategií souvisejících s řízením poptávky, jako jsou dlouhodobé strategie renovací budov podle směrnice (EU) 2018/844;
Část II
CÍLE, STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ
5. plánovaný příspěvek členského státu k jeho vnitrostátním záměrům, cílům a příspěvkům týkajícím se pěti dimenzí energetické unie stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999, jichž lze dosáhnout prostřednictvím účinnosti při dodávkách tepla a chlazení, zejména v souvislosti s čl. 4 písm. b) body 1 až 4 a čl. 15 odst. 4 písm. b), přičemž se uvede, které z těchto prvků jsou v porovnání s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu dodatečné;
6. celkový přehled stávajících politik a opatření popsaných v nejnovější zprávě předložené v souladu s články 3, 20, 21 a čl. 27 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999;
Část III
ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
7. analýza hospodářského potenciálu (5) různých technologií vytápění a chlazení se provádí na celém vnitrostátním území prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 14 odst. 3 a určí alternativní scénáře pro účinnější a obnovitelné technologie vytápění a chlazení, přičemž se v příslušných případech rozlišuje mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů.
Měly by být vzaty v úvahu tyto technologie:
a) |
průmyslové odpadní teplo a chlad; |
b) |
spalování odpadu; |
c) |
vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny; |
d) |
obnovitelné zdroje energie (např. geotermální, solární termální energie a biomasa) jiné než zdroje využívané k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny; |
e) |
tepelná čerpadla; |
f) |
omezení ztrát tepla a chladu ze stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení; |
8. tato analýza hospodářského potenciálu zahrnuje tyto kroky a aspekty:
a) |
Aspekty:
|
b) |
Náklady a přínosy Náklady a přínosy uvedené v bodě 8 písm. a) zahrnují alespoň tyto přínosy a náklady:
|
c) |
Relevantní scénáře pro výchozí scénář: Zváží se všechny relevantní scénáře pro výchozí scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení.
|
d) |
Hranice a integrovaný přístup:
|
e) |
Předpoklady:
|
f) |
Analýza citlivosti:
|
Část IV
POTENCIÁLNÍ NOVÉ STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ
9. přehled nových legislativních a nelegislativních politických opatření (8) k dosažení hospodářského potenciálu určeného v souladu s body 7 a 8, jakož i jejich předpokládaných:
a) |
snížení emisí skleníkových plynů; |
b) |
úspor primární energie v GWh za rok; |
c) |
dopadů na podíl vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny; |
d) |
dopadů na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie a v odvětví vytápění a chlazení; |
e) |
vazeb na vnitrostátní finanční plánování a úspor nákladů pro veřejný rozpočet a účastníky trhu; |
f) |
odhadovaných případných opatření veřejné podpory, s jejich ročním rozpočtem a vymezením prvku možné podpory. |
(1) Množství tepelné energie potřebné pro uspokojení potřeby vytápění a chlazení koncových uživatelů.
(2) Měly by být použity nejaktuálnější dostupné údaje.
(3) Měly by být použity nejaktuálnější dostupné údaje.
(4) Poté, co se v souladu s článkem 35 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví metodika pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů používané pro chlazení a dálkové chlazení, se určení „chlazení z obnovitelných zdrojů“ provádí v souladu s uvedenou směrnicí. Do té doby se provádí podle příslušné vnitrostátní metodiky.
(5) Analýza hospodářského potenciálu by měla uvádět objem energie (v GWh), který lze ročně vyrábět každou z analyzovaných technologií. Rovněž by měla být zohledněna omezení a vzájemné vztahy v rámci energetického systému. Analýza může využít modely založené na předpokladech představujících fungování běžných typů technologií nebo systémů.
(6) Včetně posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 7 směrnice (EU) 2018/2001.
(7) Konečným termínem pro zohlednění politik pro výchozí scénář je konec roku, který předchází roku, do jehož konce má být komplexní posouzení provedeno. To znamená, že politiky přijaté do jednoho roku před konečným termínem pro předložení komplexního posouzení není třeba brát v úvahu.
(8) Tento přehled zahrnuje finanční opatření a programy, které mohou být během doby trvání komplexního posouzení přijaty, aniž by bylo předjímáno samostatné oznámení režimů veřejné podpory pro posouzení státní podpory.
PŘÍLOHA II
Změna přílohy IX směrnice 2012/27/EU
Část 1 přílohy IX směrnice 2012/27/EU se zrušuje.