(EU) 2019/826Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/826 ze dne 4. března 2019, kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, pokud jde o obsah komplexních posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení

Publikováno: Úř. věst. L 137, 23.5.2019, s. 3-9 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 4. března 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 12. června 2019 Nabývá účinnosti: 12. června 2019
Platnost předpisu: Ano (od 12. října 2025 zrušen předpisem (EU) 2023/1791) Pozbývá platnosti: 12. října 2025
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/826

ze dne 4. března 2019,

kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, pokud jde o obsah komplexních posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (1), a zejména na článek 22 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2012/27/EU stanoví rámec a obsah komplexních posouzení členských států týkajících se potenciálu pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení.

(2)

Komisi je na základě článku 22 a čl. 23 odst. 2 směrnice 2012/27/EU svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem přizpůsobení požadavků stanovených v přílohách VIII a IX.

(3)

Komise analyzovala první cyklus komplexních posouzení. Shromáždění nových údajů, určení nových možností a výměna osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti pro účely vytápění a chlazení potvrdily přínosy komplexních posouzení, jakož i to, že je třeba, aby Komise požádala členské státy o aktualizaci a oznámení druhého cyklu komplexních posouzení.

(4)

Posouzení se lišila v metodice a obsahu, takže jako oblasti, jež vyžadují zlepšení, byly označeny jasnější požadavky, technologická neutralita a lepší vazba na politiku. Před druhým cyklem je třeba aktualizovat požadavky na obsah komplexních posouzení, aby se zvýšila užitečnost shromážděných informací pro členské státy a Komisi, aby se zjednodušily informace, které mají být poskytnuty, a aby se zlepšila vazba na jiné právní předpisy v rámci energetické unie, konkrétně na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (2) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (4), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (5).

(5)

Vhodným nástrojem pro členské státy při určování plánovaných míst pro dodávky tepla a chlazení a zařízení dálkového vytápění jsou údaje o žádostech o povolení.

(6)

Proces komplexního posuzování a návrh pracovního dokumentu aktualizované přílohy VIII byly konzultovány s členskými státy a zúčastněnými stranami na společné konzultační schůzce, která se konala dne 25. října 2018.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením byla projednána s odborníky z členských států v souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2018/2002.

(8)

Příloha VIII a část 1 přílohy IX směrnice 2012/27/EU by proto měly být změněny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Potenciál pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení

1.   Příloha VIII směrnice 2012/27/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

2.   Příloha IX směrnice 2012/27/EU se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).


PŘÍLOHA I

Změna přílohy VIII

Příloha VIII směrnice 2012/27/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VIII

Potenciál pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení

Komplexní posouzení vnitrostátních potenciálů pro vytápění a chlazení podle čl. 14 odst. 1 zahrnuje tyto prvky, z nichž zároveň i vychází:

Část I

PŘEHLED VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

1.   poptávka po vytápění a chlazení z hlediska posuzované užitečné energie (1) a vyčíslené konečné spotřeby energie v GWh za rok (2) podle odvětví:

a)

bydlení;

b)

služby;

c)

průmysl;

d)

jakékoli jiné odvětví, které individuálně spotřebuje více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po užitečném vytápění a chlazení;

2.   určení nebo v případě bodu 2 písm. a) podbodu i) určení nebo odhad současné dodávky vytápění a chlazení:

a)

podle technologie, v GWh za rok (3), v odvětvích uvedených v bodě 1, je-li to možné, s rozlišením mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů:

i)

na místě v obytných prostorech a v prostorech určených k poskytování služeb získané pomocí:

kotlů vyrábějících pouze teplo;

vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

tepelných čerpadel,

jiných technologií a zdrojů na místě;

ii)

na místě v prostorech, kde se neposkytují služby, a v jiných než obytných prostorech získané pomocí:

kotlů vyrábějících pouze teplo;

vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

tepelných čerpadel,

jiných technologií a zdrojů na místě;

iii)

mimo dané místo získané pomocí:

vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

odpadního tepla;

jiných technologií a zdrojů mimo dané místo;

b)

určení zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad, a jejich potenciálních dodávek tepla nebo chladu, v GWh za rok:

i)

zařízení pro výrobu tepelné energie, která mohou dodávat odpadní teplo nebo mohou být za tímto účelem dodatečně vybavena, s celkovým tepelným příkonem vyšším než 50 MW;

ii)

zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s využitím technologií uvedených v části II přílohy I s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW;

iii)

spalovny odpadů;

iv)

zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW kromě zařízení uvedených v bodě 2 písm. b) podbodech i) a ii) vyrábějících teplo nebo chlad pomocí energie z obnovitelných zdrojů;

v)

průmyslová zařízení s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, která mohou dodávat odpadní teplo;

c)

vykázaný podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla nebo chladu v konečné spotřebě energie v odvětví dálkového vytápění a chlazení (4) za posledních 5 let v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;

3.   mapa pokrývající celé území státu, která (při zachování důvěrnosti informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu) uvádí:

a)

oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech;

b)

stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;

c)

plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;

4.   prognóza vývoje poptávky po vytápění a chlazení s cílem zachovat výhled na dalších 30 let, v GWh, s přihlédnutím zejména k prognózám na příštích 10 let, ke změně poptávky v budovách a různých odvětvích průmyslu a k dopadu politik a strategií souvisejících s řízením poptávky, jako jsou dlouhodobé strategie renovací budov podle směrnice (EU) 2018/844;

Část II

CÍLE, STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ

5.   plánovaný příspěvek členského státu k jeho vnitrostátním záměrům, cílům a příspěvkům týkajícím se pěti dimenzí energetické unie stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999, jichž lze dosáhnout prostřednictvím účinnosti při dodávkách tepla a chlazení, zejména v souvislosti s čl. 4 písm. b) body 1 až 4 a čl. 15 odst. 4 písm. b), přičemž se uvede, které z těchto prvků jsou v porovnání s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu dodatečné;

6.   celkový přehled stávajících politik a opatření popsaných v nejnovější zprávě předložené v souladu s články 3, 20, 21 a čl. 27 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999;

Část III

ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

7.   analýza hospodářského potenciálu (5) různých technologií vytápění a chlazení se provádí na celém vnitrostátním území prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 14 odst. 3 a určí alternativní scénáře pro účinnější a obnovitelné technologie vytápění a chlazení, přičemž se v příslušných případech rozlišuje mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů.

Měly by být vzaty v úvahu tyto technologie:

a)

průmyslové odpadní teplo a chlad;

b)

spalování odpadu;

c)

vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny;

d)

obnovitelné zdroje energie (např. geotermální, solární termální energie a biomasa) jiné než zdroje využívané k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny;

e)

tepelná čerpadla;

f)

omezení ztrát tepla a chladu ze stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení;

8.   tato analýza hospodářského potenciálu zahrnuje tyto kroky a aspekty:

a)

Aspekty:

i)

analýza nákladů a přínosů pro účely čl. 14 odst. 3 zahrnuje ekonomickou analýzu, která bere v úvahu socioekonomické a environmentální faktory (6), a finanční analýzu provedenou k posouzení projektů z hlediska investorů. Jak ekonomické, tak finanční analýzy používají jako kritérium pro posouzení čistou současnou hodnotu;

ii)

výchozí scénář by měl sloužit jako referenční bod, přičemž by měl zohledňovat politiky platné v době sestavování tohoto komplexního posouzení (7) a být spojen s údaji shromážděnými podle části I a bodu 6 části II této přílohy;

iii)

alternativy k výchozímu scénáři zohlední cíle nařízení (EU) 2018/1999 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Každý scénář vykazuje ve srovnání s výchozím scénářem tyto prvky:

hospodářský potenciál zkoumaných technologií za použití čisté současné hodnoty jako kritéria;

snížení emisí skleníkových plynů;

úspory primární energie v GWh za rok;

dopad na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie.

Scénáře, jež nejsou z technických nebo finančních důvodů nebo v důsledku vnitrostátních předpisů proveditelné, lze v rané fázi analýzy nákladů a přínosů vyloučit, pokud důvody pro vyloučení vycházejí z pečlivých, zřejmých a řádně doložených úvah.

V analyzovaných scénářích by se při posuzování a rozhodování měly zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

b)

Náklady a přínosy

Náklady a přínosy uvedené v bodě 8 písm. a) zahrnují alespoň tyto přínosy a náklady:

i)

Přínosy:

hodnotu výstupu pro spotřebitele (vytápění, chlazení a elektřina),

v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů a zdraví a bezpečnosti,

v maximální možné míře účinky na trh práce, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost.

ii)

Náklady:

kapitálové náklady na zařízení a vybavení,

kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,

variabilní a fixní provozní náklady,

náklady na energii,

v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti,

v maximální možné míře náklady v oblasti trhu práce, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti.

c)

Relevantní scénáře pro výchozí scénář:

Zváží se všechny relevantní scénáře pro výchozí scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení.

i)

analýza nákladů a přínosů se může týkat buď posouzení jednotlivého projektu nebo skupiny projektů v rámci širšího místního, regionálního nebo vnitrostátního posouzení s cílem stanovit pro danou zeměpisnou oblast pro účely plánování optimální řešení dodávek tepla nebo chlazení z hlediska nákladové efektivity a přínosů ve srovnání s výchozím scénářem;

ii)

členské státy určí příslušné orgány pověřené prováděním analýz nákladů a přínosů podle článku 14. Poskytnou podrobné údaje o metodách a předpokladech v souladu s touto přílohou a stanoví a zveřejní postupy pro provádění ekonomické analýzy.

d)

Hranice a integrovaný přístup:

i)

zeměpisná hranice zahrnuje vhodnou přesně vymezenou zeměpisnou oblast;

ii)

analýzy nákladů a přínosů zohlední veškeré relevantní centralizované nebo decentralizované zdroje dodávek dostupné v rámci systému a zeměpisné hranice, včetně technologií posuzovaných v bodě 7 části III této přílohy, a trendy a charakteristiky poptávky po vytápění a chlazení.

e)

Předpoklady:

i)

členské státy poskytnou pro účely analýzy nákladů a přínosů předpoklady týkající se cen důležitých vstupních a výstupních faktorů a diskontní sazby;

ii)

diskontní sazba použitá při ekonomické analýze pro výpočet čisté současné hodnoty se zvolí na základě evropských nebo vnitrostátních pokynů;

iii)

členské státy podle potřeby použijí vnitrostátní, evropské či mezinárodní prognózy vývoje cen energií ve svém celostátním, regionálním nebo místním kontextu;

iv)

ceny použité v ekonomické analýze musí odrážet socioekonomické náklady a přínosy. Externí náklady, jako jsou účinky v oblasti životního prostředí nebo zdraví, by měly být zahrnuty v maximální možné míře, tedy pokud existuje tržní cena nebo pokud je tato cena již zahrnuta v evropských nebo vnitrostátních předpisech.

f)

Analýza citlivosti:

i)

provede se analýza citlivosti za účelem posouzení nákladů a přínosů projektu nebo skupiny projektů, která vychází z proměnných faktorů, jež mají významný dopad na výsledek výpočtů, jako jsou různé ceny energie, úrovně poptávky, diskontní sazba a další.

Část IV

POTENCIÁLNÍ NOVÉ STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ

9.   přehled nových legislativních a nelegislativních politických opatření (8) k dosažení hospodářského potenciálu určeného v souladu s body 7 a 8, jakož i jejich předpokládaných:

a)

snížení emisí skleníkových plynů;

b)

úspor primární energie v GWh za rok;

c)

dopadů na podíl vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

d)

dopadů na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie a v odvětví vytápění a chlazení;

e)

vazeb na vnitrostátní finanční plánování a úspor nákladů pro veřejný rozpočet a účastníky trhu;

f)

odhadovaných případných opatření veřejné podpory, s jejich ročním rozpočtem a vymezením prvku možné podpory.


(1)  Množství tepelné energie potřebné pro uspokojení potřeby vytápění a chlazení koncových uživatelů.

(2)  Měly by být použity nejaktuálnější dostupné údaje.

(3)  Měly by být použity nejaktuálnější dostupné údaje.

(4)  Poté, co se v souladu s článkem 35 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví metodika pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů používané pro chlazení a dálkové chlazení, se určení „chlazení z obnovitelných zdrojů“ provádí v souladu s uvedenou směrnicí. Do té doby se provádí podle příslušné vnitrostátní metodiky.

(5)  Analýza hospodářského potenciálu by měla uvádět objem energie (v GWh), který lze ročně vyrábět každou z analyzovaných technologií. Rovněž by měla být zohledněna omezení a vzájemné vztahy v rámci energetického systému. Analýza může využít modely založené na předpokladech představujících fungování běžných typů technologií nebo systémů.

(6)  Včetně posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 7 směrnice (EU) 2018/2001.

(7)  Konečným termínem pro zohlednění politik pro výchozí scénář je konec roku, který předchází roku, do jehož konce má být komplexní posouzení provedeno. To znamená, že politiky přijaté do jednoho roku před konečným termínem pro předložení komplexního posouzení není třeba brát v úvahu.

(8)  Tento přehled zahrnuje finanční opatření a programy, které mohou být během doby trvání komplexního posouzení přijaty, aniž by bylo předjímáno samostatné oznámení režimů veřejné podpory pro posouzení státní podpory.


PŘÍLOHA II

Změna přílohy IX směrnice 2012/27/EU

Část 1 přílohy IX směrnice 2012/27/EU se zrušuje.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU