(EU) 2019/649Nařízení Komise (EU) 2019/649 ze dne 24. dubna 2019, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o transmastné kyseliny, jiné než transmastné kyseliny přirozeně se vyskytující v tucích živočišného původu (Text s významem pro EHP.)

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 1925/2006 může Komise z vlastního podnětu rozhodnout o zařazení látky jiné než vitaminy nebo minerální látky anebo složky obsahující takovou látku do přílohy III uvedeného nařízení, jež obsahuje seznam látek, jejichž používání v potravinách je zakázáno, omezeno nebo podléhá přezkumu Unie, pokud je tato látka spojena s možným nebezpečím pro spotřebitele, jak stanoví čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení.

(2)

Dne 4. prosince 2009 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko (2), jež dospělo k závěru, že příjem transmastných kyselin v rámci výživově vhodného stravování by měl být co nejnižší.

(3)

Dne 3. prosince 2015 přijala Komise zprávu o transmastných kyselinách v potravinách a v celkové stravě obyvatel Unie (3). Zpráva připomněla, že ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtí v Unii a vysoký příjem transmastných kyselin vážně zvyšuje riziko srdečních chorob více než jakákoli jiná živina na jednu kalorii.

(4)

Zpráva dospěla k závěru, že nejúčinnějším opatřením z hlediska veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a soudržnosti vnitřního trhu by bylo stanovit pro průmyslově vyráběné transmastné kyseliny v potravinách legislativní omezení.

(5)

Dne 30. dubna 2018 Komise požádala úřad, aby shrnul výsledky vědeckého poradenství, které již poskytl ohledně účinků transmastných kyselin na zdraví, zejména pokud jde o výživová a zdravotní tvrzení, dietární referenční hodnoty a potravinářské přídatné látky, a aby Komisi informoval o tom, jakou souvislost má toto vědecké poradenství se stávajícími cíli a doporučeními ohledně příjmu transmastných kyselin k udržení dobrého zdravotního stavu.

(6)

Dne 19. června 2018 úřad předložil své závěry ve formě vědecké a technické pomoci. Na základě přezkumu dostupných vědeckých důkazů dospěl k závěru (4), že podle nejnovějších vnitrostátních i mezinárodních doporučení by dietární příjem transmastných kyselin měl být co nejnižší.

(7)

Dne 15. května 2018 vyzvala Světová zdravotnická organizace k odstranění průmyslově vyráběných transmastných kyselin z globální nabídky potravin (5).

(8)

Transmastné kyseliny jsou látky jiné než vitaminy a minerální látky, u nichž byly zjištěny škodlivé účinky na zdraví. Látka by proto měla být zařazena do části B přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 a její přidávání do potravin nebo její použití při výrobě potravin by mělo být povoleno pouze za podmínek stanovených v uvedené příloze, s ohledem na aktuální stav vědeckých a technických poznatků.

(9)

Na termíny „tuky“, „transmastné kyseliny“ a „maloobchod“ uvedené v části B přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 by se měly použít příslušné definice stanovené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (6) a v čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (7).

(10)

V zájmu snazšího použití tohoto nařízení je nezbytné vyžadovat, aby provozovatelé potravinářských podniků, kteří dodávají potraviny jiným provozovatelům potravinářských podniků, s výjimkou maloobchodníků, jim poskytovali informace o množství transmastných kyselin jiných než transmastných kyselin přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu, pokud toto množství přesahuje 2 g na 100 g tuku.

(11)

Aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit novým požadavkům, jež plynou z tohoto nařízení, měla by být přijata odpovídající přechodná opatření.

(12)

Nařízení (ES) č. 1925/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,