(EU) 2019/566Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/566 ze dne 9. dubna 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Ruské federace, Korejské republiky a Malajsie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a ukončuje šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Turecké republiky

Publikováno: Úř. věst. L 99, 10.4.2019, s. 9-35 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 9. dubna 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. dubna 2019 Nabývá účinnosti: 11. dubna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/566

ze dne 9. dubna 2019,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Ruské federace, Korejské republiky a Malajsie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a ukončuje šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Turecké republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

a)    Korejská republika a Malajsie

(1)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 778/2003 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Malajsie (dále jen „původní šetření“). Na základě prvního přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada opětovně uložila antidumpingová opatření prováděcím nařízením (ES) č. 1001/2008 (3). Na základě druhého přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise opětovně uložila antidumpingová opatření prováděcím nařízením (EU) č. 1283/2014 (4). Po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, jehož rozsah byl omezen na přezkoumání dumpingu s ohledem na společnost TK Corporation, korejského vyvážejícího výrobce, pozměnila Komise prováděcí nařízení (EU) č. 1283/2014 prováděcím nařízením (EU) 2016/306 (5).

(2)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky, měla podobu valorické (ad valorem) celní sazby, která byla v případě dovozu uskutečňovaného jednotlivě vyjmenovaným vývozcem (TK Corporation) stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 32,4 %, se sazbou zbytkového cla ve výši 44,0 % stanovenou na úrovni rozpětí újmy.

(3)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Malajsie, měla podobu valorické (ad valorem) celní sazby, která byla v případě dovozu jednotlivě vyjmenovaných vývozců stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 49,9 % a 59,2 %, se sazbou zbytkového cla ve výši 75,0 %.

b)    Turecká republika a Ruská federace

(4)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 78/2013 (6) konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Turecké republiky (dále jen „Turecko“) a Ruské federace (dále jen „Rusko“).

(5)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na Rusko, měla podobu valorické (ad valorem) sazby zbytkového cla, která byla stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 23,8 %. Co se týká Turecka, valorické (ad valorem) celní sazby byly v případě dovozu jednotlivě vyjmenovaných vývozců stanoveny na úrovni dumpingových rozpětí ve výši 2,9 %, 9,6 % a 12,1 %, se sazbou zbytkového cla ve výši 16,7 %.

c)    Ostatní země, jichž se tento přezkum netýká

(6)

V současnosti se antidumpingová opatření vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a tato opatření byla rozšířena na Tchaj-wan, Indonésii, Šrí Lanku a Filipíny (7).

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) antidumpingových opatření uložených na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Turecka, Ruska, Koreje a Malajsie (dále jen „dotčené země“) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Žádost podal Výbor na obranu výrobního odvětví vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii, kteří představují přibližně 51 % celkové výroby některých potrubních tvarovek v Unii.

(9)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání a/nebo obnovení dumpingu a k přetrvání a/nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení řízení

(10)

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, oznámila dne 27. ledna 2018 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(11)

Šetření týkající se přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo roku 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(12)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti informovala konkrétně žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a orgány v Turecku, Rusku, Koreji a Malajsii a vyzvala je k účasti.

(13)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5.1.   Výběr vzorku

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.5.2.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 54 % celkové výroby v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.5.3.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily a poskytly Komisi o svých společnostech informace požadované v příloze II oznámení o zahájení řízení. Přihlásili se dva dovozci. Tito dovozci byli vyzváni, aby spolupracovali a vyplnili dotazník. Žádný z nich však neodpověděl.

1.5.4.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(17)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců ve čtyřech zemích, jichž se tento přezkum před pozbytím platnosti týkal, se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v dotčených zemích, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. K požadovaným informacím patřily objem a hodnota prodeje, objem výroby a výrobní kapacita. Komise mimoto požádala zastoupení dotčených zemí při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala ostatní vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Dotazníky pro výběr vzorku byly zaslány čtyřiceti známým potenciálním vyvážejícím výrobcům: jedenácti v Turecku, pěti v Malajsii, deseti v Jižní Koreji a čtrnácti v Rusku. Na dotazník pro výběr vzorku odpověděly tři turecké společnosti, přičemž jedna z nich se následně rozhodla spolupráci ukončit. Na dotazník pro výběr vzorku odpověděla jedna společnost v Rusku, která však poté spolupráci ukončila. Žádný z malajsijských nebo korejských výrobců, kteří byli kontaktováni, ani jiní malajsijští/korejští výrobci se nepřihlásili a neposkytli požadované informace.

1.5.5.   Dotazníky a inspekce na místě

(20)

Komise zaslala dotazník čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, čtyřem vyvážejícím výrobcům uvedeným v 18. bodě odůvodnění a dvěma dovozcům, kteří se přihlásili po zahájení řízení.

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku a od dvou vyvážejících výrobců v Turecku. Od dovozců nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

Výrobci v Unii:

Erne Fittings GmbH Group, Rakousko

Lindemann, Německo

Vallourec Fittings S.A., Francie

Virgilio CENA& Figli S.p.A., Itálie

b)

Vyvážející výrobci:

Sardogan Industry and Trade – Mehmet Sardogan, Turecko

RSA Tesisat Malzemeleri San. Tic. A.S., Turecko

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(23)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to potrubní tvarovky (jiné než lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoli však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo nebo k jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307998092, 7307998093, 7307998094, 7307998095 a 7307998098) (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

2.2.   Obdobný výrobek

(24)

Usuzovalo se, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný ve čtyřech dotčených zemích a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejné základní použití. Považovaly se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je po skončení platných opatření pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu ze strany dotčených zemí.

3.1.   Předběžné poznámky

(26)

Při šetření žádný z výrobců v Rusku, Malajsii a Koreji nespolupracoval. Na dva spolupracující turecké vyvážející výrobce mimoto připadalo přibližně 50 % celkového tureckého vývozu potrubních tvarovek do Unie během období přezkumného šetření. Tito výrobci představovali přibližně 40 % celkové výroby zjištěné pro Turecko v období přezkumného šetření. Úroveň spolupráce ze strany Turecka byla proto považována za nízkou.

(27)

Komise orgány všech čtyř dotčených zemí informovala o tom, že vzhledem k absenci spolupráce může případně použít článek 18 základního nařízení, pokud jde o zjištění týkající se Turecka, Ruska, Malajsie a Koreje. Komise neobdržela v tomto ohledu od orgánů těchto čtyř zemí žádné připomínky ani žádost o intervenci úředníka pro slyšení.

(28)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu vycházela z dostupných údajů, zejména veřejně přístupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností, informace uvedené v žádosti o přezkum a informace získané od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (a to žadatele, výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou spolupracujících vyvážejících výrobců). Komise použila rovněž různé dovozní statistiky, včetně dovozních statistik získaných podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Využity byly také databáze Global Trade Atlas („GTA“) (10) a databáze Spojených států amerických (dále jen „USA“) o dovozu.

3.2.   Turecko

3.2.1.   Dumping v období přezkumného šetření

(29)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl dovoz potrubních tvarovek z Turecka do Unie během období přezkumného šetření dumpingový, a to na základě údajů, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci. Pro úplnost byl přezkoumán rovněž dumping ze strany nespolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření, a to na základě dostupných údajů, zejména údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6, které byly upraveny o náklady na dopravu a pojištění, získaných z odpovědí spolupracujících vyvážejících výrobců.

3.2.1.1.   Cílený dumping

(30)

V rámci původního šetření Komise zjistila, že někteří vyvážející výrobci, kteří při uvedeném šetření spolupracovali, uplatňovali cílený dumping ve smyslu čl. 2 odst. 11 základního nařízení. V rámci tohoto přezkumného šetření analyzovala Komise prodej na vývoz do Unie v období přezkumného šetření, aby zjistila, zda v tomto období přetrvával cílený dumping, tj. zda existuje jasný vzorec vývozních cen, které se mezi jednotlivými kupujícími, regiony nebo časovými obdobími značně liší. V rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti nebyly žádné známky takovýchto praktik zjištěny.

3.2.1.2.   Spolupracující vyvážející výrobci

Běžná hodnota

(31)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie.

(32)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie, a v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda byl u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce prodej každého typu výrobku na domácím trhu reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(33)

Komise stanovila u každého typu výrobku podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu v období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečné prodejní ceny na domácím trhu.

(34)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje daného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena daného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(35)

V takovém případě byla běžná hodnota stanovena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku v období přezkumného šetření.

(36)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu v období přezkumného šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(37)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(38)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly každému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vynaložené v období přezkumného šetření každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený v období přezkumného šetření každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

Vývozní cena

(39)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, byl ve všech případech vyvážen nezávislým odběratelům v Unii, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen, které skutečně byly nebo mají být zaplaceny.

Srovnání

(40)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců stanovenou výše na základě ceny ze závodu.

(41)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení upravila běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Běžná hodnota byla upravena o náklady na dopravu a úvěry, zatímco vývozní cena byla upravena o náklady na dopravu, pojištění a úvěry.

Dumping ze strany spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření

(42)

U spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem šetření.

(43)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny neprokázalo existenci dumpingu v období přezkumného šetření.

3.2.1.3.   Nespolupracující vyvážející výrobci

(44)

Komise posoudila dumping ze strany nespolupracujících vyvážejících výrobců, přičemž v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

Běžná hodnota

(45)

Komise nemohla použít váženou průměrnou běžnou hodnotu stanovenou pro spolupracující vyvážející výrobce, jelikož byla založena na kusech, zatímco vývozní cena převzatá z databáze podle čl. 14 odst. 6 byla založena na tunách. Komise proto použila běžnou hodnotu poskytnutou žadatelem jako reprezentativnější pro celou zemi. Jak je uvedeno níže, použití vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce by každopádně nezměnilo zjištění Komise týkající se neexistence dumpingu v období přezkumného šetření.

Vývozní cena

(46)

Ke stanovení průměrné vývozní ceny pro nespolupracující vyvážející výrobce v Turecku použila Komise údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6, přičemž vyloučila údaje o dovozu spolupracujících vyvážejících výrobců.

Srovnání

(47)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců stanovenou výše na základě ceny ze závodu.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost cen. Běžná hodnota a vývozní cena byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění a úvěry, jež byly vypočítány na základě údajů, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci.

Dumping ze strany nespolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření

(49)

Komise nezjistila žádný dumping, jelikož vývozní cena byla výrazně vyšší než běžná hodnota. Průměrná vývozní cena nespolupracujících vyvážejících výrobců byla mimoto vyšší než průměrná vývozní cena spolupracujících vyvážejících výrobců. Pokud by se tudíž použila vážená průměrná běžná hodnota stanovená pro spolupracující vyvážející výrobce, dumping by rovněž nebyl zjištěn.

3.2.2.   Pravděpodobnost obnovení dumpingu

(50)

Jelikož v období přezkumného šetření nebyl dumping zjištěn, Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření uložená na dovoz potrubních tvarovek z Turecka pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní cena do jiných destinací, výrobní kapacita a volná kapacita v Turecku a přitažlivost trhu Unie.

3.2.2.1.   Vývoz do jiných třetích zemí

(51)

Komise posoudila cenové chování tureckých vývozců do jiných třetích zemí, a to na základě tureckých vývozních statistik na úrovni osmimístného kódu (11). Komise použila tyto statistiky z toho důvodu, že žádný ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření do třetích zemí nevyvážel.

(52)

Podle vývozních statistik GTA představoval vývoz do Unie přibližně pouze 13 % odhadované výroby potrubních tvarovek v Turecku, jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění, ačkoliv Unie je pro turecké výrobce nejvýznamnějším vývozním trhem. Turečtí výrobci potrubních tvarovek se proto i nadále zaměřují hlavně na turecký domácí trh. Analýza tureckých vývozních statistik, kterou Komise provedla, rovněž prokázala, že vývoz do třetích zemí byl zanedbatelný (12) a že cenové rozdíly u jednotlivých typů výrobku byly natolik významné, že průměrná jednotková cena v těchto třetích zemích a její případné srovnání s průměrnou jednotkovou cenou na trhu Unie nebyly reprezentativní a smysluplné.

3.2.2.2.   Turecká výrobní kapacita

(53)

Na základě žádosti, odpovědí spolupracujících společností na dotazník a podání tureckého sdružení vývozců oceli stanovila Komise tureckou výrobní kapacitu přibližně na 35 000 tun. Na základě téhož souboru údajů stanovila Komise volnou kapacitu pro výrobu potrubních tvarovek v Turecku přibližně na 23 000 tun. Ačkoliv se to blíží polovině spotřeby potrubních tvarovek v Unii v období přezkumného šetření (53 000 tun), jak je uvedeno v 54. až 55. bodě odůvodnění, není pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byly by tyto volné kapacity ve velkém množství přesměrovány na trh Unie. Rovněž se uvádí, že volné kapacity v Turecku jsou hluboko pod úrovněmi, které byly zjištěny v ostatních dotčených zemích, jež se odhadovaly na 50 000 tun v Rusku, 112 000 tun v Koreji a 44 000 tun v Malajsii.

3.2.2.3.   Přitažlivost trhu Unie

(54)

Navzdory tomu, že tureckým výrobcům potrubních tvarovek bylo přiděleno zdaleka nejnižší clo v porovnání s antidumpingovým clem uloženým na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ostatních zemí, na něž se vztahují opatření (13), tito výrobci tuto relativní výhodu nevyužili, jak potvrzuje poměrně nízký objem vývozu do Unie v období přezkumného šetření. Ačkoliv jsou tedy turečtí výrobci potrubních tvarovek i nadále na trhu Unie s potrubními tvarovkami přítomni, jeho přitažlivost je pro ně omezená.

(55)

Výše uvedené úvahy potvrzuje (jak se zdá) chování jednoho z největších výrobců potrubních tvarovek v Turecku, jehož situace se považovala za vhodný ukazatel stavu, který by mohl vzniknout, pokud by opatření vztahující se na Turecko byla zrušena. Společnosti bylo přiděleno nejnižší antidumpingové clo (2,9 %). Navzdory tomuto poměrně nízkému clu, zejména v porovnání s konkurenty, se objem jejího prodeje na vývoz do Unie nezvýšil, nýbrž byl v období přezkumného šetření ještě nižší než v období původního přezkumného šetření. Její domácí prodej současně zůstal zhruba na stejné úrovni jako před uložením konečných opatření.

3.2.2.4.   Závěr ohledně obnovení dumpingu

(56)

Ačkoli v Turecku existuje volná kapacita pro výrobu potrubních tvarovek, Komise nezjistila žádné známky toho, že by tato volná kapacita byla využita k vývozu do Unie ve významném množství, a to rovněž vzhledem k malému zájmu o trh Unie, který turečtí výrobci projevili v období přezkumného šetření navzdory relativní výhodě, pokud jde o přístup na trh Unie. Toto zjištění dokládá rovněž skutečnost, že turečtí výrobci, kteří požívají nízkých antidumpingových cel v Unii, která jim poskytují v porovnání s ostatními vyvážejícími výrobci relativní komparativní výhodu, nevyužili tuto příležitost k zvýšení svého podílu na trhu. Vývoz do Unie by pravděpodobně nebyl dumpingový, jelikož v období přezkumného šetření se vývoz neuskutečňoval za dumpingové ceny. Komise nezjistila žádné známky toho, že by se budoucí vývoz uskutečňoval za dumpingové ceny. Na tomto základě se očekává, že i když se v případě zrušení opatření může turecký vývoz zvýšit, nedojde k tomuto nárůstu ve významném množství a v žádném případě za dumpingové ceny.

(57)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že obnovení dumpingu ze strany Turecka v případě, že by opatření pozbyla platnosti, není pravděpodobné.

3.3.   Rusko

(58)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je po skončení platných opatření pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu.

3.3.1.   Dumping v období přezkumného šetření

3.3.1.1.   Předběžné poznámky

(59)

Žádný z ruských vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval. Komise proto při zjišťování přetrvávání nebo obnovení dumpingu vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů. Komise použila v této souvislosti statistické údaje (tj. databázi podle čl. 14 odst. 6 a vývozní statistiky GTA), jakož i informace, které žadatel poskytl v žádosti o přezkum.

(60)

Ruská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že informace, které Komise použila pro výpočet dumpingového rozpětí, byly založeny výhradně na žádosti o přezkum, nebyly řádně zkontrolovány a neodrážejí skutečnou situaci na ruském trhu. Jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění, žádný z ruských vyvážejících výrobců při přezkumném šetření nespolupracoval, přestože k tomu byli vyzváni. Komise navíc v rozporu s tvrzením ruské vlády pracovala při používání dostupných údajů nejen s informacemi poskytnutými žadatelem, ale opírala se rovněž o další statistické údaje z nezávislých zdrojů. Toto tvrzení se proto zamítá.

3.3.1.2.   Přetrvávání dumpingového dovozu do Unie v období přezkumného šetření

Běžná hodnota

(61)

Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byla běžná hodnota v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na údajích, které uvedl žadatel v žádosti o přezkum.

Vývozní cena

(62)

Vzhledem k nespolupráci byla průměrná cena vývozu do Unie stanovena na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. V databázi podle čl. 14 odst. 6 nebyly k dispozici informace, které by umožnily rozlišení jednotlivých typů výrobku. Proto byla použita průměrná vývozní cena všech typů výrobku.

(63)

Ruská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že vývozní cena byla vypočtena selektivně na základě údajů o ruském vývozu pouze do České republiky. To není pravda. Při stanovení vývozní ceny použila Komise údaje o vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, v období přezkumného šetření nejen do České republiky, nýbrž do všech členských států, jak je zaznamenáno v databázi podle čl. 14 odst. 6. Toto tvrzení se proto zamítá.

Srovnání

(64)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla vážená průměrná běžná hodnota srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou.

(65)

K zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly ve faktorech, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V této souvislosti byly od vývozní ceny odečteny náklady na dopravu a pojištění, jež byly stanoveny na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

Dumpingové rozpětí

(66)

Srovnání průměrné běžné hodnoty a průměrné vývozní ceny náležitě upravené na úroveň ceny ze závodu, jak bylo popsáno výše, vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravné) s dodáním na hranice Unie vedlo k dumpingovému rozpětí v období přezkumného šetření ve výši 41,8 %. Komise tudíž zjistila, že v období přezkumného šetření dumping přetrvával. V období přezkumného šetření však byla úroveň dovozu poměrně nízká; v tomto období představovala podle databáze podle čl. 14 odst. 6 pouze 0,9 % celkové spotřeby v Unii. Komise tyto informace přesto považovala za nejlepší dostupné informace pro vyvození závěru, že dumping v období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.2.   Pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by opatření uložená na dovoz z Ruska byla zrušena

(67)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byl dovoz potrubních tvarovek z Ruska dumpingový. Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu zjištěného v období přezkumného šetření, pokud by stávající antidumpingová opatření uložená na dovoz potrubních tvarovek z Ruska pozbyla platnosti. Pro úplnost Komise také analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by stávající antidumpingová opatření uložená na dovoz potrubních tvarovek z Ruska pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní cena do jiných destinací, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a přitažlivost trhu Unie.

3.3.2.1.   Vývoz do třetích zemí

(68)

Podle vývozních statistik GTA jsou pro ruské výrobce potrubních tvarovek kromě Unie (představující zhruba 12 % jejich vývozu) důležité pouze dva vývozní trhy. Těmito trhy jsou Kazachstán (přibližně 46 % celkového vývozu) a Bělorusko (přibližně 26 % celkového vývozu). Informace o prodeji na vývoz do těchto zemí jsou však k dispozici pouze na úrovni šestimístného kódu, a zahrnují tudíž i jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu. Závěry ohledně objemu vývozu do jiných třetích zemí podle vývozních statistik GTA lze proto považovat pouze za orientační. Podobně by i průměrné ceny zjištěné na tomto základě zahrnovaly také jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu, přičemž tyto výrobky mohou mít odlišné jednotkové hodnoty a jakýkoli závěr, který je na nich založen, je rovněž třeba pokládat za orientační.

(69)

Ruská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že kdyby Komise místo ruského vývozu do Unie použila prodej uskutečněný ruskými výrobci potrubních tvarovek do třetích zemí, jak je zaznamenáno v databázi podle čl. 14 odst. 6, žádný dumping by neexistoval. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců nemohla Komise přezkoumat skutečné údaje o vývozu do třetích zemí. Kromě toho údaje, o které se ruská vláda u tohoto tvrzení opírá, se zakládají na šestimístném kódu (který zahrnuje jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu, jak je vysvětleno výše v 68. bodě odůvodnění). Analýza, kterou Komise provedla v 66. bodě odůvodnění, je založena na databázi podle čl. 14 odst. 6, která sice nerozlišuje mezi různými typy výrobku, ale poskytuje přesné údaje o dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Toto tvrzení se proto zamítá.

3.3.2.2.   Výrobní kapacita a volná kapacita

(70)

Podle dostupných údajů uvedených v žádosti o přezkum má Rusko odhadovanou výrobní kapacitu 90 000 tun a odhadovanou volnou kapacitu 50 000 tun. Volná kapacita Ruska se proto blíží celkové spotřebě potrubních tvarovek v Unii.

3.3.2.3.   Přitažlivost trhu Unie

(71)

Potrubní tvarovky se používají zejména v odvětví ropy a zemního plynu, stavebnictví, výroby energie, stavby lodí a průmyslových zařízení. Žádný z dostupných údajů nenaznačuje významný růst nebo pokles těchto odvětví v Rusku, a má se tudíž za to, že ruský domácí trh s potrubními tvarovkami bude v příštích letech poměrně stabilní a není pravděpodobné, že by pro ruské potrubní tvarovky nabízel významné možnosti rozšíření. Kromě Ruska jsou pro tato výrobní odvětví hlavními vývozními trhy Unie, Kazachstán a Bělorusko. Nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že se poptávka na některém z těchto trhů v příštích letech výrazně sníží nebo zvýší. Podle informací, které poskytl žadatel, existuje celosvětová nadměrná kapacita pro výrobu potrubních tvarovek a trh Unie je v celosvětovém měřítku jedním z největších trhů, a je tudíž přitažlivou vývozní destinací.

(72)

Ruská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací uvedla, že domácí ruská spotřeba i předpokládaná poptávka po potrubních tvarovkách vykazuje mírně vzestupný trend (2 %, resp. 2,4–2,8 %). Je třeba poznamenat, že ruská vláda tyto údaje nepodložila ověřitelným souborem údajů. V každém případě, i kdyby byly uvedené číselné údaje uvažovány v nominální hodnotě, ukazují v souladu se zjištěními Komise, že situace na ruském trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, je poměrně stabilní a není pravděpodobné, že by pro ruské potrubní tvarovky nabízela významné možnosti rozšíření. Toto tvrzení se proto zamítá.

(73)

Ruští vyvážející výrobci potrubních tvarovek při tomto šetření nespolupracovali. Nejsou k dispozici ani platné statistické údaje o cenách ruských potrubních tvarovek při prodeji na trhy jiných třetích zemí nebo na domácím trhu v Rusku. Během šetření nebylo proto možné zjistit úrovně cen na těchto trzích.

(74)

Vzhledem k úrovni zavedených antidumpingových cel ruští výrobci svůj vývoz do Unie téměř zastavili. Šetření prokázalo, že v letech 2014 a 2015 se ruský dovoz na trhu Unie prakticky nevyskytoval. Rusko obnovilo vývoz do Unie (který byl navzdory vysokým zavedeným clům navíc dumpingový) teprve v roce 2016 a v období přezkumného šetření se tento vývoz dále zvýšil.

(75)

Pokud by clo pozbylo platnosti, bude ruský vývoz moci vstupovat na trh Unie bez jakýchkoli překážek. Komise se vzhledem k velkým volným kapacitám Ruska ve spojení s celosvětovou nadměrnou kapacitou domnívala, že nelze vyloučit, že by to vedlo k značnému nárůstu vývozu z Ruska do Unie, což je způsobeno rovněž blízkostí významného potenciálního vývozního trhu pro Rusko. Ruský vývoz do Unie se navíc pravděpodobně uskuteční za dumpingové ceny, jak bylo zjištěno v 66. bodě odůvodnění.

3.3.2.4.   Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo v každém případě obnovení dumpingu

(76)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude dumping v budoucnu pravděpodobně přetrvávat. Komise rovněž došla k závěru, že je pravděpodobné obnovení dumpingu. Vzhledem k nedostatečné spolupráci mohla Komise analyzovat údaje o vývozu do třetích zemí pouze na úrovni šestimístného kódu. Tuto analýzu nebylo možno z důvodů objasněných v 68. bodě odůvodnění považovat za průkaznou. Nicméně vzhledem k velké volné kapacitě v Rusku, dumpingovým cenám potrubních tvarovek dovážených do Unie v období přezkumného šetření spolu s přitažlivostí trhu Unie pro ruské výrobce potrubních tvarovek, který je pro Rusko důležitým potenciálním vývozním trhem, došla Komise rovněž k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vstupovalo by na trh Unie pravděpodobně významné množství potrubních tvarovek z Ruska s dumpingovými cenami.

(77)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise na základě dostupných údajů k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření týkajících se potrubních tvarovek z Ruska by pravděpodobně vedlo k přetrvání a v každém případě k obnovení dumpingu.

3.4.   Korea

(78)

Při šetření nespolupracoval žádný korejský výrobce. Pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení dumpingu proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů. V této souvislosti použila Komise žádost, vývozní statistiky GTA a dovozní statistiky USA.

3.4.1.   Přetrvávání dumpingu v Unii v období přezkumného šetření

(79)

Vývoz z Koreje byl v období přezkumného šetření zanedbatelný (méně než 40 tun), a nepovažoval se proto za reprezentativní. Analýza zaměřená na obnovení dumpingu ze strany Koreje proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

3.4.2.   Důkazy o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(80)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: korejské vývozní ceny do jiných destinací, výrobní kapacita a volná kapacita v Koreji a přitažlivost trhu Unie.

3.4.2.1.   Vývoz do třetích zemí

(81)

Za účelem posouzení pravděpodobného chování výrobců potrubních tvarovek v Koreji vůči trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti, posoudila Komise chování při korejském vývozu na trh USA. Komise zvolila USA, jelikož na rozdíl od jiných destinací korejského vývozu má tento trh podobnou velikost jako trh Unie, s mnoha domácími výrobci, avšak rovněž s vysokým podílem dovozu a nízkými dovozními celními sazbami, což z něj činí velmi konkurenční trh. USA jsou mimoto prvním cílem vývozu z Koreje, na nějž v období přezkumného šetření připadalo přibližně 27 % vývozu potrubních tvarovek (14), s relativně podrobnými statistikami (15). Tento přístup je totožný s přístupem uplatněným v případě Koreje v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti uvedeným v 1. bodě odůvodnění.

Běžná hodnota

(82)

Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byla běžná hodnota v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na údajích, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum.

(83)

Pro úplnost použila Komise rovněž ceník na domácím trhu, který žadatel poskytl v žádosti o přezkum, jako alternativní metodu stanovení běžné hodnoty. Bez ohledu na použití kterékoli běžné hodnoty byla zjištění Komise týkající se dumpingu pozitivní. Použití ceníku na domácím trhu vedlo ve skutečnosti k vyšším zjištěným dumpingovým rozpětím.

Vývozní cena

(84)

Vývozní ceny v období přezkumného šetření byly stanoveny na základě veřejně přístupných údajů, tj. celních statistik USA. Na základě metodiky vypracované žadatelem v žádosti o přezkum upravila Komise statistiky tak, aby byly vyloučeny typy výrobku, které nebyly zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty, jak bylo popsáno výše, v zájmu lepší srovnatelnosti.

Srovnání

(85)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla vážená průměrná běžná hodnota porovnána s výše stanovenou váženou průměrnou vývozní cenou, v obou případech na úrovni ceny ze závodu.

(86)

K zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly ve faktorech, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Vývozní cena byla proto upravena o náklady na dopravu, pojištění a balení odhadnuté žadatelem v žádosti o přezkum za účelem převedení hodnot získaných z dovozních statistik USA na základě ceny CIF na úroveň ceny ze závodu.

Dumpingové rozpětí v období přezkumného šetření

(87)

Srovnání průměrné běžné hodnoty a průměrné vývozní ceny náležitě upravené na úroveň ceny ze závodu, jak bylo popsáno výše, vyjádřené jako procento z ceny CIF s dodáním na hranice USA vedlo k dumpingovému rozpětí ve výši 7,2 % v případě početně zjištěné běžné hodnoty a ve výši 9,1 % při použití ceníku na domácím trhu. Jak je blíže objasněno v 90. bodě odůvodnění, nedávno byl u korejských výrobců některých potrubních tvarovek (tvarovky z uhlíkové oceli pro svařování natupo) zjištěn v Japonsku u jejich výrobku dumping.

3.4.2.2.   Výrobní kapacita a volná kapacita

(88)

Podle dostupných údajů uvedených v žádosti o přezkum má Korea výrobní kapacitu 160 000 tun a volnou kapacitu 112 000 tun. Tato volná kapacita odpovídá dvojnásobku celkové spotřeby v Unii. Podle žádosti došlo od zavedení konečných cel v roce 2002 k významnému rozšíření korejské kapacity pro výrobu potrubních tvarovek, a to z odhadovaných 10 000 tun na odhadovaných 160 000 tun v období přezkumného šetření.

3.4.2.3.   Přitažlivost trhu Unie

(89)

Žádný z dostupných údajů nesvědčí o podstatném růstu nebo poklesu odvětví, která používají potrubní tvarovky, v Koreji, a proto se má za to, že korejský domácí trh s potrubními tvarovkami bude i v nadcházejících letech poměrně stabilní, a korejským výrobcům potrubních tvarovek tudíž nenabídne významné možnosti rozšíření. Kromě USA patří k dalším hlavním vývozním trhům korejských výrobců potrubních tvarovek Střední východ a jihovýchodní Asie. Ze žádných informací shromážděných během šetření nevyplývá, že by poptávka na některém z těchto trhů měla v nadcházejících letech výrazně stoupnout.

(90)

Dne 31. března 2018 mimoto uložilo Japonsko na dovoz tvarovek z uhlíkové oceli pro svařování natupo z Koreje konečná antidumpingová cla v rozmezí od 41,8 % do 63,2 %. Otevřený trh Unie by byl dokonalým cílem pro přesměrování tohoto vývozu.

(91)

Šetření prokázalo, že trh Unie s potrubními tvarovkami je pro korejský vývoz přitažlivý, jelikož se dosud plně nevyužívá vzhledem k vysokým platným clům (v rozmezí od 32,4 % u jednoho výrobce do 44 % u ostatních výrobců). Ačkoliv se vývoz po zavedení opatření v roce 2002 zastavil, korejské výrobní odvětví potrubních tvarovek je na vývozu dosud značně závislé. Vzhledem k nadměrným kapacitám v jihovýchodní Asii, antidumpingovým clům v Japonsku a již nyní významnému vývozu do USA by trh Unie představoval další významný potenciální vývozní trh pro korejské nadměrné kapacity, pokud by opatření pozbyla platnosti.

3.4.2.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(92)

Vzhledem k výrobní a volné kapacitě, cenovým praktikám korejských výrobců na trhu USA a přitažlivosti trhu Unie pro korejské výrobce potrubních tvarovek je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vyváželi by korejští výrobci potrubních tvarovek významné množství potrubních tvarovek do Unie za dumpingové ceny. Vzhledem k nárůstu výrobní kapacity a volné kapacity od zavedení původních opatření by úroveň dumpingového dovozu mohla být mnohem vyšší než před uložením konečných opatření. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

3.5.   Malajsie

(93)

Při šetření nespolupracoval žádný malajsijský výrobce. Pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení dumpingu proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů. V této souvislosti použila Komise žádost, vývozní statistiky GTA a dovozní statistiky USA.

3.5.1.   Přetrvávání dumpingu v Unii v období přezkumného šetření

(94)

Na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 byl dovoz z Malajsie v období přezkumného šetření zanedbatelný (méně než 10 tun), a nepovažoval se proto za reprezentativní. Analýza zaměřená na obnovení dumpingu ze strany Malajsie proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

3.5.2.   Důkazy o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(95)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: malajsijské vývozní ceny do jiných destinací, výrobní kapacita a volná kapacita v Malajsii a přitažlivost trhu Unie.

3.5.2.1.   Vývoz do třetích zemí

(96)

Za účelem posouzení pravděpodobného chování výrobců potrubních tvarovek v Malajsii přezkoumala Komise malajsijský vývoz do USA. Tento přístup je totožný s přístupem, který se v případě Malajsie uplatnil v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti zmíněným v 1. bodě odůvodnění. Komise zvolila USA, jelikož tento trh má podobnou velikost jako trh Unie, s mnoha domácími výrobci, avšak rovněž s vysokým podílem dovozu a nízkými dovozními celními sazbami, což z něj činí velmi konkurenční trh. Trh USA je navíc pro Malajsii zdaleka nejdůležitějším vývozním trhem. Podle vývozních statistik GTA činil objem vývozu do USA v období přezkumného šetření téměř 19 000 tun, což představuje přibližně 90 % celkového malajsijského vývozu potrubních tvarovek v tomto období. Objem vývozu do USA je rovněž větší než odhadovaná celková malajsijská výroba (16). K dalším hlavním trhům malajsijských výrobců potrubních tvarovek patří Mexiko, Turecko a Kanada, na něž připadají 4 %, 3 %, resp. 1 % jejich vývozu potrubních tvarovek.

Běžná hodnota

(97)

Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byla běžná hodnota v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na údajích, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum.

Vývozní cena

(98)

Vývozní ceny v období přezkumného šetření byly stanoveny na základě veřejně přístupných údajů, tj. celních statistik USA. Na základě metodiky vypracované žadatelem v žádosti o přezkum upravila Komise statistiky tak, aby byly vyloučeny typy výrobku, které nebyly zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty, jak bylo popsáno výše, v zájmu lepší srovnatelnosti.

Srovnání

(99)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla vážená průměrná běžná hodnota srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou potrubních tvarovek, v obou případech na úrovni ceny ze závodu.

(100)

K zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly ve faktorech, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Vývozní cena byla proto upravena o náklady na dopravu, pojištění a balení odhadnuté žadatelem v žádosti o přezkum za účelem převedení hodnot získaných z dovozních statistik USA na základě ceny CIF na úroveň ceny ze závodu.

Dumpingové rozpětí v období přezkumného šetření

(101)

Srovnání průměrné běžné hodnoty a průměrné vývozní ceny náležitě upravené na úroveň ceny ze závodu, jak bylo popsáno výše, vyjádřené jako procento z ceny CIF s dodáním na hranice USA vedlo ve všech případech k dumpingovému rozpětí ve výši přes 86,7 %. Jak je objasněno ve 105. bodě odůvodnění, orgány USA zjistily, že se Malajsie využívá k obcházení antidumpingových cel uložených čínským výrobcům potrubních tvarovek. Cla byla rozšířena i na malajsijské výrobce potrubních tvarovek.

3.5.2.2.   Výrobní kapacita a volná kapacita

(102)

Podle žádosti má Malajsie výrobní kapacitu ve výši 59 000 tun a volnou kapacitu ve výši 44 000 tun, což se blíží celkové spotřebě potrubních tvarovek v Unii. Podle žádosti o přezkum došlo od zavedení konečných opatření v roce 2002 k významnému rozšíření malajsijské výrobní kapacity, a to z odhadovaných 10 000 tun na odhadovaných 59 000 tun v období přezkumného šetření.

3.5.2.3.   Přitažlivost trhu Unie

(103)

Žádný z dostupných údajů nesvědčí o podstatném růstu nebo poklesu malajsijských odvětví, která používají potrubní tvarovky, a proto se má za to, že malajsijský domácí trh s potrubními tvarovkami bude i v příštích letech poměrně stabilní, a pro malajsijské potrubní tvarovky tudíž nenabídne významné možnosti rozšíření.

(104)

Šetření prokázalo, že trh Unie s potrubními tvarovkami je pro malajsijský vývoz přitažlivý. Důvodem je především potenciál, který nabízí malajsijským výrobcům potrubních tvarovek, jenž však tito výrobci kvůli úrovni antidumpingových cel nevyužívají. Ačkoliv se vývoz po zavedení konečných opatření v roce 2002 prakticky zastavil, malajsijské odvětví potrubních tvarovek je na vývozu silně závislé, přičemž hlavním vývozním trhem jsou USA.

(105)

Dne 25. července 2018 rozšířily orgány USA antidumpingové clo ve výši 182,9 % uložené na dovoz potrubních tvarovek z uhlíkové oceli pro svařování natupo pocházejících z Čínské lidové republiky prozatímně i na dovoz tohoto výrobku z Malajsie, jelikož zjistily, že se Malajsie využívá k obcházení těchto opatření. Ačkoliv skuteční výrobci potrubních tvarovek v Malajsii mohou být od tohoto cla osvobozeni, požadavek na certifikaci prodej jejich výrobků v USA ztíží, a tudíž jej učiní méně přitažlivým.

(106)

Výše uvedené skutečnosti spolu s nadměrnými kapacitami v jihovýchodní Asii, jak bylo zmíněno v 91. bodě odůvodnění, znamenají, že pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by představoval cílový trh pro malajsijské nadměrné kapacity a výrobky, které byly dříve prodávány do USA.

3.5.2.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(107)

Vzhledem k volné kapacitě, cenovým praktikám v USA a antidumpingovým clům na tomto trhu, která byla rozšířena i na Malajsii, spolu s přitažlivostí trhu Unie pro malajsijské výrobce potrubních tvarovek je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, malajsijští výrobci potrubních tvarovek by vyváželi do Unie významné množství potrubních tvarovek za dumpingové ceny. S ohledem na nárůst výrobní kapacity a volné kapacity od zavedení konečných opatření v roce 2002 by úroveň dumpingového dovozu mohla být mnohem vyšší než před uložením konečných opatření. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

3.6.   Závěr

3.6.1.   Turecko

(108)

Jak je uvedeno v 43. a 49. bodě odůvodnění, při šetření nebyl v období přezkumného šetření u žádného z vyvážejících výrobců v Turecku zjištěn dumping ani pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(109)

Šetření týkající se Turecka by proto mělo být ukončeno a opatření s ohledem na Turecko zrušena.

3.6.2.   Rusko, Korea a Malajsie

(110)

Pokud jde o Rusko, Komise dospěla k závěru, že podle informací dostupných během období přezkumného šetření dumping ze strany Ruska přetrvával. Navíc vzhledem k velké volné kapacitě v Rusku, cenám vývozu do třetích zemí, dumpingovým cenám potrubních tvarovek dovážených do Unie v období přezkumného šetření spolu s přitažlivostí, kterou má pro ruské výrobce potrubních tvarovek trh Unie, jenž je pro Rusko důležitým potenciálním vývozním trhem, došla Komise rovněž k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by na trh Unie vstupovalo významné množství potrubních tvarovek z Ruska s dumpingovými cenami. Komise tudíž rovněž dospěla k závěru, že bylo prokázáno obnovení dumpingu.

(111)

Vzhledem k významným nadměrným kapacitám v Malajsii a Koreji, omezenému růstovému potenciálu na jejich domácích trzích a přitažlivosti trhu Unie pro výrobce potrubních tvarovek v těchto zemích byl vyvozen závěr, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z těchto zemí do Unie by se významně zvýšil. Komise navíc zjistila, že by se tento dovoz pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že skončení platnosti opatření týkajících se potrubních tvarovek by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu, pokud jde o Koreu a Malajsii.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(112)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek dvacet jedna výrobců v Unii. Tři z těchto výrobců zastupuje žadatel. Těchto dvacet jedna výrobců v Unii představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Do vzorku byli zařazeni čtyři výrobci v Unii, jak je popsáno ve 14. až 15. bodě odůvodnění. Tento vzorek představuje více než 54 % celkové výroby v Unii a objemu prodeje, jak je popsáno v 15. bodě odůvodnění.

4.2.   Spotřeba v Unii

(113)

Komise stanovila spotřebu v Unii sečtením:

i)

prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku, který byl získán po ověření odpovědí na dotazník,

ii)

prodeje spolupracujících výrobců v Unii nezařazených do vzorku, který byl získán ze žádosti o přezkum a z následných informací poskytnutých žadatelem,

iii)

dovozu z dotčených zemí a ze všech ostatních třetích zemí na základě údajů Eurostatu (úroveň TARIC).

(114)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2014

2015

2016

OPŠ

Spotřeba v Unii (v tunách)

59 864

51 151

56 722

52 535

Index (2014 = 100)

100

85

95

88

Zdroj: odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník, žádost o přezkum, informace poskytnuté žadatelem, Eurostat (úroveň TARIC).

(115)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 12 %. Konkrétně, zatímco v roce 2015 spotřeba v Unii klesla o 15 %, mezi roky 2015 a 2016 se zotavila, načež se od roku 2016 do období přezkumného šetření opět snížila.

4.3.   Dovoz z dotčených zemí

4.3.1.   Předběžná poznámka

(116)

Jak je uvedeno v 43., 49. a 57. bodě odůvodnění, s ohledem na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Turecka nebyl v období přezkumného šetření zjištěn dumping ani pravděpodobnost obnovení dumpingu. Opatření týkající se Turecka by proto měla být ukončena. Za účelem posouzení přetrvávání nebo obnovení újmy proto Komise přezkoumá dovoz z Turecka společně s dovozem ze třetích zemí. Pro úplnost budou údaje týkající se Turecka uvedeny rovněž zvlášť v oddíle 4.3.5.

4.3.2.   Dovoz z Malajsie

(117)

Objem dovozu z Malajsie vycházel ze statistik Eurostatu (úroveň TARIC). Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění.

a)    Objem a podíl na trhu

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

 

2014

2015

2016

OPŠ

Malajsie

Objem dovozu (v tunách)

0,1

0,6

0,4

1,3

Index (2014 = 100)

100

600

400

1 300

Podíl na trhu (%)

0,0

0,0

0,0

0,0

Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).

(118)

Objem dovozu z Malajsie se během celého posuzovaného období blížil nule a na podobné úrovni byl od zavedení konečných opatření v roce 2002. Podíl na trhu byl během celého posuzovaného období zanedbatelný.

b)    Ceny a cenové podbízení

(119)

Vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z Malajsie a široké škále typů (zahrnující různé parametry, jako jsou technické normy, jakostní třída materiálu, základní surovina, typ (koleno, profil tvaru T nebo přechodka), vnější průměr a tloušťka stěny) výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

4.3.3.   Dovoz z Koreje

(120)

Objem dovozu z Koreje vycházel ze statistik Eurostatu (úroveň TARIC). Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění.

a)    Objem a podíl na trhu

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

 

2014

2015

2016

OPŠ

Korea

Objem dovozu (v tunách)

405

89

346

36

Index (2014 = 100)

100

22

85

9

Podíl na trhu (%)

0,7

0,2

0,6

0,1

Index (2014 = 100)

100

26

90

10

Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).

(121)

Objem dovozu z Koreje byl během celého posuzovaného období zanedbatelný a v období přezkumného šetření se snížil na podíl na trhu ve výši 0,1 %. Na podobné úrovni byl od uložení konečných opatření v roce 2002. Podíl na trhu se snížil z 0,7 % v roce 2014 na 0,1 % v období přezkumného šetření.

b)    Ceny a cenové podbízení

(122)

Vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z Koreje a široké škále typů výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

4.3.4.   Dovoz z Ruska

(123)

Objem dovozu a průměrná dovozní cena pro Rusko vycházely ze statistik Eurostatu (úroveň TARIC). Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění.

a)    Objem a podíl na trhu

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

 

2014

2015

2016

OPŠ

Rusko

Objem dovozu (v tunách)

18

21

431

468

Index (2014 = 100)

100

119

2 448

2 657

Podíl na trhu (%)

0,0

0,0

0,8

0,9

Index (2014 = 100)

100

139

2 584

3 027

Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).

(124)

Objem dovozu z Ruska byl během celého posuzovaného období na nízké úrovni. Vzrostl z 18 tun v roce 2014 a 2015 na 431 tun v roce 2016 a 468 tun v období přezkumného šetření, což odpovídalo zvýšení podílu na trhu z 0 % v letech 2014/2015 na 0,9 % v období přezkumného šetření.

b)    Ceny a cenové podbízení

(125)

Průměrná cena dovozu z Ruska do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní cena

 

 

2014

2015

2016

OPŠ

Rusko

Dovozní ceny (v EUR/t)

9 706

7 088

1 126

980

Index (2014 = 100)

100

73

12

10

Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).

(126)

Průměrná cena dovozu z Ruska dosáhla v letech 2014 a 2015 velmi vysokých úrovní, mezi roky 2015 a 2016 však klesla o 84 % a v období přezkumného šetření o dalších 13 %. Celkově se dovozní ceny v posuzovaném období snížily o 90 %.

(127)

Jak je uvedeno ve 124. bodě odůvodnění, ačkoliv byl objem dovozu příliš nízký, než aby se považoval za reprezentativní, mělo se za to, že by ceny tohoto dovozu mohly přesto představovat náležitý údaj o budoucím cenovém chování, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(128)

Vzhledem k tomu, že ruští vývozci/výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, musela Komise při stanovení úrovně cenového podbízení vycházet v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů. V tomto případě určila Komise cenové podbízení u dovozu pocházejícího z Ruska v období přezkumného šetření porovnáním i) vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly účtovány odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň cen ze závodu, s ii) průměrnou cenou dovozu z Ruska prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenou na základě ceny CIF podle údajů Eurostatu, která byla upravena o náklady po dovozu. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byly tyto náklady odhadnuty na 1 % hodnoty CIF.

(129)

Kvůli nespolupráci nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z Ruska. Nebylo proto možné provést srovnání pro jednotlivé typy výrobku. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(130)

Srovnání prokázalo u Ruska vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie v období přezkumného šetření ve výši 49,8 %.

4.3.5.   Dovoz z ostatních třetích zemí

(131)

Objem dovozu a průměrná dovozní cena pro všechny ostatní třetí země vycházely ze statistik Eurostatu (úroveň TARIC). Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění.

Tabulka 6

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

Země

 

2014

2015

2016

OPŠ

Všechny ostatní třetí země

Dovoz (v tunách)

21 906

17 812

23 062

20 865

Index (2014 = 100)

100

81

105

95

Podíl na trhu (%)

36,6

34,8

40,7

39,7

Cena (v EUR za tunu)

1 879

2 202

1 907

1 686

Index (2014 = 100)

100

117

102

90

Čína

Dovoz (v tunách)

8 915

7 239

10 054

8 086

Index (2014 = 100)

100

81

113

91

Podíl na trhu (%)

14,9

14,2

17,7

15,4

Cena (v EUR za tunu)

1 232

1 474

1 285

1 233

Index (2014 = 100)

100

120

104

100

Kambodža

Dovoz (v tunách)

1 151

1 137

2 899

3 403

Index (2014 = 100)

100

99

252

296

Podíl na trhu (%)

1,9

2,2

5,1

6,5

Cena (v EUR za tunu)

1 301

1 486

1 280

1 322

Index (2014 = 100)

100

114

98

102

Vietnam

Dovoz (v tunách)

2 954

2 377

2 348

2 803

Index (2014 = 100)

100

80

79

95

Podíl na trhu (%)

4,9

4,6

4,1

5,3

Cena (v EUR za tunu)

1 696

1 883

1 473

1 501

Index (2014 = 100)

100

111

87

88

Turecko

Objem dovozu (v tunách)

1 147

1 316

1 745

1 509

Index (2014 = 100)

100

115

152

132

Podíl na trhu(%)

1,9

2,6

3,1

2,9

Index (2014 = 100)

100

134

161

150

Dovozní ceny (v EUR/t)

1 924

1 915

1 824

1 782

Index (2014 = 100)

100

100

95

93

Ostatní třetí země

Dovoz (v tunách)

7 739

5 743

6 016

5 065

Index (2014 = 100)

100

74

78

65

Podíl na trhu (%)

12,9

11,2

10,6

9,6

Cena (v EUR za tunu)

2 773

3 460

3 443

2 729

Index (2014 = 100)

100

125

124

98

Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).

(132)

V souladu s poklesem spotřeby se objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření snížil o 5 %. Podíl dovozu ze všech ostatních třetích zemí na trhu byl v posuzovaném období v rozmezí od 34,8 % do 40,7 %. Většina dovozu pocházela z Číny, Kambodže a Vietnamu, což byly jediné země s individuálním podílem na trhu v období přezkumného šetření vyšším než 5 %.

(133)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, v současnosti jsou na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Číny uložena platná antidumpingová opatření. Navzdory klesajícímu objemu dovozu (9 % v posuzovaném období) vzhledem k poklesu spotřeby v Unii se podíl čínského dovozu na trhu v témže období mírně zvýšil (0,5 %). V posuzovaném období byl podíl na trhu v rozmezí od 14,2 % do 17,7 %. Ceny dovozu z Číny byly v posuzovaném období stálé. V průměru byly nižší než ceny výrobců v Unii a rovněž nižší než ceny dovozu z ostatních třetích zemí.

(134)

Objem dovozu z Kambodže v posuzovaném období v absolutních hodnotách vzrostl a podíl na trhu se zvýšil o 4,6 procentního bodu, z 1,9 % v roce 2014 na 6,5 % v období přezkumného šetření. Objem dovozu z Vietnamu se snížil (o 5 %), což se však stejně jako v případě Číny kvůli snížení spotřeby v Unii projevilo ve zvýšení podílu na trhu (o 0,4 procentního bodu). Podíl Vietnamu na trhu se tudíž zvýšil z 4,9 % v roce 2014 na 5,3 % v období přezkumného šetření. Ceny dovozu z Vietnamu a Kambodže byly v průměru nižší než ceny výrobců v Unii a rovněž nižší než ceny dovozu z ostatních třetích zemí.

(135)

Objem dovozu ze zbývajících třetích zemí, které nebyly zmíněny výše, mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření značně klesl o 35 %. Jejich podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 3,3 procentního bodu, a to z 12,9 % v roce 2014 na 9,6 % v období přezkumného šetření. Ceny dovozu z těchto zemí byly v průměru podstatně vyšší než ceny výrobců v Unii. Byly rovněž výrazně vyšší než ceny dovozu z Číny, Kambodže a Vietnamu.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(137)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, ke stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(138)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, které byly porovnány s informacemi, jež poskytla řada výrobců v Unii ve fázi před zahájením řízení, a ověřenými odpověďmi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník, které byly ověřeny. Bylo zjištěno, že oba soubory údajů jsou pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(139)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(140)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

c)    Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(141)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

 

2014

2015

2016

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

48 385

44 428

40 008

41 350

Index (2014 = 100)

100

92

83

85

Výrobní kapacita (v tunách)

165 181

165 181

164 003

150 202

Index (2014 = 100)

100

100

99

91

Využití kapacity (%)

29,3

26,9

24,4

27,5

Zdroj: žádost o přezkum, informace poskytnuté žadatelem, ověřené odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(142)

Objem výroby v posuzovaném období klesl o 15 %. Konkrétně, v roce 2015 se začal snižovat a v roce 2016 dále klesl, zatímco v období přezkumného šetření se mírně zvýšil.

(143)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 9 %. Podotýká se, že výrobní závod jednoho výrobce v Unii ukončil činnost a v srpnu 2017, tj. v období přezkumného šetření, byl zrušen.

(144)

Jelikož objem výroby klesl více než kapacita, využití kapacity se v posuzovaném období snížilo o 1,8 procentního bodu.

d)    Objem prodeje a podíl na trhu

(145)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

 

2014

2015

2016

OPŠ

Objem prodeje v Unii (v tunách)

37 535

33 228

32 882

31 165

Index (2012 = 100)

100

89

88

83

Podíl na trhu (%)

62,7

65,0

58,0

59,3

Zdroj: žádost o přezkum, informace poskytnuté žadatelem, ověřené odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(146)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 17 %, přičemž klesal mírně rychlejším tempem, než se v témže období snižovala spotřeba (– 12 %). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 3,4 procentního bodu. Na ročním základě se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil především mezi roky 2014 a 2015 (o 11 %), v roce 2016 byl poměrně stálý a v období přezkumného šetření klesl o dalších 6 %. To mělo za následek kolísání podílu na trhu v posuzovaném období, kdy v roce 2015 došlo k zvýšení o 2,3 procentního bodu, poté v roce 2016 k poklesu o 7 procentních bodů a v období přezkumného šetření k opětovnému zvýšení o 1,3 procentního bodu.

e)    Růst

(147)

Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii snížila o 12 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 17 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 3,4 procentního bodu.

f)    Zaměstnanost a produktivita

(148)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

 

2014

2015

2016

OPŠ

Počet zaměstnanců

1 312

1 314

1 250

924

Index (2014 = 100)

100

100

95

70

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

37

34

32

45

Index (2014 = 100)

100

92

87

121

Zdroj: žádost o přezkum, informace poskytnuté žadatelem, ověřené odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(149)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 30 %. K hlavnímu poklesu došlo v roce 2017, částečně kvůli uzavření výrobního závodu jednoho výrobce v Unii.

(150)

Kvůli snížení výroby a ještě většímu poklesu zaměstnanosti (v posuzovaném období pokles o 14 %, resp. 30 %) vzrostla v témže období produktivita o 21 %.

g)    Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(151)

Dumpingové rozpětí zjištěné u dovozu potrubních tvarovek z Ruska do Unie v období přezkumného šetření bylo podstatně vyšší než hodnota de minimis. Úroveň dovozu z Ruska v období přezkumného šetření byla současně velmi omezená a představovala pouze 0,9 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu ze strany Ruska na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(152)

Jak je uvedeno ve 118. a 121. bodě odůvodnění, dovoz z Malajsie a Koreje byl v posuzovaném období zanedbatelný. S ohledem na tyto dvě země nebylo proto možné pozitivně zjistit dumping. Šetření se tudíž zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

a)    Ceny a faktory ovlivňující ceny

(153)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

 

2014

2015

2016

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

2 784

2 865

2 628

2 552

Index (2014 = 100)

100

103

94

92

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

3 175

3 303

3 185

2 999

Index (2014 = 100)

100

104

100

94

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(154)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se snížila o 8 % a v období přezkumného šetření dosáhla 2 553 EUR/t. Výrobní odvětví Unie muselo své ceny upravit směrem dolů, aby zohlednilo obecné snížení prodejních cen na trhu s potrubními tvarovkami kvůli klesající spotřebě.

(155)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížily v menším rozsahu, a to o 6 %. Hlavním faktorem, který měl vliv na snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles ceny surovin.

b)    Náklady práce

(156)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2014

2015

2016

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR/zaměstnanec)

55 163

54 443

53 850

54 988

Index (2014 = 100)

100

99

98

100

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(157)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly v posuzovaném období stálé.

c)    Zásoby

(158)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

 

2014

2015

2016

OPŠ

Konečný stav zásob

5 857

6 213

7 495

7 098

Index (2014 = 100)

100

106

128

121

Konečný stav zásob jako procento výroby (%)

23

28

38

32

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(159)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vzrostl o 21 %. V období přezkumného šetření představovala výše zásob přibližně 32 % výroby.

d)    Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

– 12,3

– 13,3

– 17,5

– 14,9

Peněžní tok (v EUR)

– 3 572 396

– 3 040 537

– 2 134 815

1 100 439

Index (2014 = 100)

– 100

– 85

– 60

31

Investice (v EUR)

2 606 076

1 644 753

1 691 602

3 550 772

Index (2012 = 100)

100

63

65

136

Návratnost investic (%)

– 20,0

– 20,3

– 25,7

– 18,5

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(161)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ztráty výrobního odvětví Unie vzrostly z – 12,3 % v roce 2014 na – 14,9 % v období přezkumného šetření, to znamená nárůst o 2,6 procentního bodu.

(162)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se zvýšil a v posuzovaném období se stal kladným. Byl ovlivněn zejména ziskem dosaženým u prodeje na vývoz. Tento prodej na vývoz představoval 32 % veškerého prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v období přezkumného šetření a výrobcům v Unii zařazeným do vzorku umožnil přiblížit se v posuzovaném období hranici rentability.

(163)

V posuzovaném období se roční tok investic do výrobku, který je předmětem přezkumu a který vyrábí výrobní odvětví Unie, zvýšil z 2,6 milionu EUR v roce 2014 na 3,6 milionu EUR v období přezkumného šetření. Investice byly pro výrobce v Unii nezbytné k zachování výroby v Unii, především k údržbě a výměně starého strojního zařízení, a měly by se považovat za součást probíhajícího procesu restrukturalizace výrobního odvětví Unie.

(164)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku kolísala a v období přezkumného šetření dosáhla –18,5 %.

4.4.4.   Závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie

(165)

Šetřením bylo prokázáno, že navzdory platným opatřením se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a v posuzovaném období se hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila.

(166)

S přihlédnutím k výše uvedenému vývoji lze vyvodit závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma.

(167)

Negativní vývoj výrobního odvětví Unie vysvětluje zejména pokles spotřeby, která se v posuzovaném období snížila o 12 %, a přítomnost dovozu z ostatních třetích zemí, hlavně z Číny, Kambodže a Vietnamu, který představoval 67 % veškerého dovozu do Unie v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že dovozci/uživatelé nespolupracovali a údaje dostupné u Eurostatu nerozlišují mezi jednotlivými typy výrobku, nebylo možné provést smysluplné srovnání cen pro jednotlivé typy výrobku a jednoznačně zjistit dopad dovozu z těchto třetích zemí.

4.4.5.   Závěr

(168)

Ve 166. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 167. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dovozem z Malajsie, Koreje a Ruska, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu.

(169)

Komise v této souvislosti blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena dumpingovým dovozem z Malajsie, Koreje a Ruska, pokud by byla opatření zrušena.

4.5.   Pravděpodobnost obnovení újmy

4.5.1.   Předběžná poznámka

(170)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: a) výrobní kapacita a volná kapacita v Malajsii, Koreji a Rusku, b) možná úroveň cen dovozu z těchto zemí v případě, že by opatření pozbyla platnosti, a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, c) existence opatření k omezení obchodu uložených v ostatních třetích zemích na vývoz potrubních tvarovek z Malajsie, Koreje a Ruska.

(171)

Vzhledem k naprosté nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců vycházela zjištění v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů. V této souvislosti byly použity informace ze žádosti o přezkum, statistiky Eurostatu (úroveň TARIC) a statistiky obchodu USA.

a)    Výrobní kapacita a volná kapacita, která je dostupná v Malajsii, Koreji a Rusku

(172)

Jak bylo zjištěno v 70., 88. a 102. bodě odůvodnění, volná kapacita v Rusku, Malajsii a Koreji se v období přezkumného šetření odhadovala na přibližně 251 000 tun, což je více než čtyřnásobek spotřeby v Unii v témže období.

(173)

Mimoto nebyly k dispozici žádné údaje, které by mohly v blízké budoucnosti naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po potrubních tvarovkách v Malajsii, Koreji nebo Rusku či na trhu jakékoli jiné třetí země. Vzhledem k poklesu spotřeby potrubních tvarovek v Unii v posuzovaném období dospěla Komise k závěru, že domácí poptávka v Malajsii, Koreji nebo Rusku či na trzích jiných třetích zemí nemohla absorbovat dostupnou volnou kapacitu.

b)    Možné úrovně cen dovozu z Malajsie, Koreje a Ruska

(174)

Vyvážející výrobci v Malajsii, Koreji a Rusku nespolupracovali. Navíc vzhledem k velmi nízkému množství, které bylo do Unie dovezeno z Malajsie a Koreje, nebylo možné zjistit pro tyto země spolehlivé dovozní ceny v období přezkumného šetření.

(175)

Za této situace se v souladu s metodikou použitou při posledním přezkumu antidumpingových opatření uložených na dovoz pocházející z Malajsie a Koreje před pozbytím platnosti použily jako zástupný indikátor ceny vývozu z Koreje a Malajsie do USA za účelem zjištění pravděpodobné úrovně cen dovozu z Malajsie a Koreje, pokud by byla opatření zrušena. V této souvislosti je třeba zmínit, že objem dovozu z Koreje a Malajsie do USA představoval 63 % spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že USA představují srovnatelný trh s trhem Unie. Na tomto základě vypočítala Komise rozpětí cenového podbízení u tohoto dovozu do USA bez antidumpingových cel. Výpočet ukázal, že by ceny dovozu z Malajsie a Koreje byly pravděpodobně nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 53 %, resp. o 20 %.

(176)

Co se týká Ruska, ačkoliv objem dovozu do Unie byl v období přezkumného šetření nízký, považoval se za dostatečný pro poskytnutí náležitého údaje o budoucím cenovém chování, pokud by opatření pozbyla platnosti. Na tomto základě výpočet bez antidumpingových cel prokázal, že by ceny dovozu z Ruska byly pravděpodobně nižší než prodejní ceny Unie o 59 %.

(177)

Pokud by byla opatření zrušena, bylo by tudíž výrobní odvětví Unie pod značným cenovým tlakem ze strany Malajsie, Koreje a Ruska, což by jeho hospodářskou situaci dále zhoršilo.

c)    Opatření k omezení obchodu, která jsou uložena na vývoz z Malajsie, Koreje a Ruska, a přitažlivost trhu Unie

(178)

Jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění, Japonsko uložilo v březnu 2018 konečná antidumpingová cla na dovoz potrubních tvarovek z Koreje. Jak je zmíněno v 98. bodě odůvodnění, antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek do USA jsou od července 2018 rozšířena i na Malajsii. To znamená, že přístup korejských a malajsijských vyvážejících výrobců na třetí velké vývozní trhy je omezený, a vzhledem k přitažlivosti trhu Unie pro korejské a malajsijské vývozce, jak je popsáno v oddílech 3.4.2.3 a 3.5.2.3, a blízkosti trhu Unie pro ruské vývozce, jak je popsáno v oddíle 3.3.2.3, je velmi pravděpodobné, že tito vyvážející výrobci nasměrují či přesměrují vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie.

4.5.2.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(179)

Lze přiměřeně očekávat, že v důsledku přitažlivosti trhu Unie, jak je popsáno v oddílech 3.3.2.3, 3.4.2.3 a 3.5.2.3, by v případě zrušení opatření byla přinejmenším část volné kapacity se vší pravděpodobností nasměrována či přesměrována na trh Unie.

(180)

V 76., 92. a 107. bodě odůvodnění se dospělo k závěru, že je pravděpodobné, že vyvážející výrobci z Malajsie, Koreje a Ruska budou vyvážet významné množství výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že se tento vývoz pravděpodobně uskuteční za dumpingové ceny.

(181)

Co se týká objemu, vzhledem ke značné volné kapacitě je velmi pravděpodobné, že vyvážející výrobci z Malajsie, Koreje a Ruska obnoví dovoz do Unie a získají podíl na trhu Unie. Vzhledem k současnému trendu klesající spotřeby se očekává, že získaný podíl na trhu bude ještě významnější. Podle tohoto scénáře by výrobní odvětví Unie čelilo okamžitému poklesu objemu prodeje a podílu na trhu. To by vedlo rovněž k dalšímu snížení míry využití kapacity, která je již na velmi nízké úrovni, a k dalšímu zvyšování ztrát.

(182)

Vzhledem k již záporným ziskovým rozpětím výrobního odvětví Unie by toto odvětví nemohlo své ceny dále snížit ve snaze vyrovnat se dovozním cenám a zachovat objem prodeje v Unii. Snížení úrovní jeho cen by bezprostředně vedlo k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie, jemuž již byla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma, a velmi pravděpodobně by bylo ohroženo celé výrobní odvětví Unie, což by mělo za následek snížení počtu výrobních závodů, či dokonce jejich uzavření.

(183)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je obnovení újmy způsobené dovozem z Malajsie, Koreje a Ruska velmi pravděpodobné.

(184)

Ruská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že mezi ruským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neexistuje příčinná souvislost. Toto tvrzení opomíjí analýzu prvků a závěrů uvedených ve 170. až 183. bodě odůvodnění, jež poukazují na velkou pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dovozem z Malajsie, Koreje a Ruska, pokud by byla opatření zrušena, a tudíž toto tvrzení muselo být zamítnuto. Závěry uvedené ve 183. bodě odůvodnění tudíž zůstávají v platnosti.

5.   ZÁJEM UNIE

(185)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Malajsii, Koreji a Rusku nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(186)

Připomíná se, že se v původních šetřeních mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(187)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(188)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(189)

Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie byla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma, jak potvrzují negativní trendy u většiny ukazatelů újmy. Současně byl ve 183. bodě odůvodnění vyvozen rovněž závěr, že pokud by antidumpingová opatření vůči Malajsii, Koreji a Rusku pozbyla platnosti, pravděpodobně by došlo k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(190)

Komise se navzdory situaci na trhu Unie působící výrobnímu odvětví Unie újmu domnívala, že toto výrobní odvětví zůstává životaschopné. To se zakládalo na skutečnosti, že (jak je zmíněno ve 162. bodě odůvodnění) prodej výrobního odvětví Unie na vývoz představoval významný podíl objemu prodeje a umožnil výrobnímu odvětví Unie přiblížit se v posuzovaném období hranici rentability. Výrobní odvětví Unie však stále vykazuje velmi nízkou úroveň využití kapacity a snaží se zlepšit svou hospodářské situace uskutečňováním investic, které umožní provést jeho restrukturalizaci.

(191)

Jakékoli další zhoršení by mělo dopad na jeho celkovou situaci a hrozilo by snížení počtu výrobních závodů v Unii, či dokonce jejich definitivní uzavření. Lze proto vyvodit závěr, že zachování opatření vůči Malajsii, Koreji a Rusku by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

5.2.   Zájem dovozců, obchodníků a uživatelů

(192)

Při zahájení tohoto řízení bylo kontaktováno šedesát jedna dovozců a uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Při stávajícím šetření však žádný z nich nespolupracoval. Připomíná se, že v předchozích šetřeních týkajících se potrubních tvarovek bylo zjištěno, že uložení opatření pravděpodobně nebude mít závažný nepříznivý dopad na situaci dovozců a uživatelů v Unii.

(193)

Uživatelé neposkytli žádné informace, které by prokazovaly, že mají potíže při hledání jiných zdrojů, a ani v rámci šetření nebyly takovéto informace zjištěny.

(194)

V předchozích šetřeních neprokázala analýza zájmu Unie nepříznivý dopad opatření na dovozce a uživatele, kteří byli schopni zvýšení ceny přenést. V rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti nebyly zjištěny žádné prvky, které by byly s tímto závěrem v rozporu. Uživatelé potrubních tvarovek působí především v petrochemickém průmyslu a v odvětvích působících ve stavebnictví. Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá ke spojování rour nebo trubek. Na roury a trubky přitom připadá významnější podíl celkových nákladů projektů a potrubní tvarovky obvykle představují pouze menší část celkových nákladů.

(195)

Vzhledem k ukončení opatření vůči Turecku by se přibližně 60 % dovozu potrubních tvarovek do Unie mohlo uskutečnit bez antidumpingových cel, a proto bude zachován přiměřený výběr dodavatelů.

(196)

Na tomto základě se v souladu se závěry z předchozích šetření očekává, že zachování opatření nebude mít na uživatele významný nepříznivý dopad, a proto neexistují přesvědčivé důvody, které by umožňovaly vyvodit závěr, že prodloužení stávajících opatření v případě Malajsie, Koreje a Ruska není v zájmu Unie.

5.3.   Závěr ohledně zájmu Unie

(197)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Malajsie, Koreje a Ruska neexistují žádné přesvědčivé důvody související se zájmem Unie.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(198)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlí v případě Malajsie, Koreje a Ruska platná antidumpingová opatření zachovat a platná opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Turecka zrušit. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(199)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního opatření by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Malajsie, Koreje a Ruska, která byla uložena prováděcím nařízením (EU) č. 78/2013 a prováděcím nařízením (EU) č. 1283/2014 ve znění prováděcího nařízení (EU) 2016/306, měla být zachována a antidumpingová opatření vztahující se na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Turecka by měla pozbýt platnosti.

(200)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(201)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být neprodleně zaslány Komisi (17) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činností společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(202)

Podle článku 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (18) se v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(203)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz potrubních tvarovek (jiných než litých tvarovek, přírub a tvarovek se závitem) ze železa nebo z oceli (nikoli však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používaných ke svařování natupo nebo k jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307998092, 7307998093, 7307998094, 7307998095 a 7307998098), pocházejících z Malajsie, Ruské federace a Korejské republiky.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyráběné níže uvedenými společnostmi činí:

Země

Společnost

Celní sazba

Doplňkový kód TARIC

Malajsie

Anggerik Laksana Sdn Bhd, Selangor Darul Ehsan

59,2 %

A324

Pantech Steel Industries Sdn Bhd

49,9 %

A961

Všechny ostatní společnosti

75,0 %

A999

Ruská federace

Všechny společnosti

23,8 %

Korejská republika

TK Corporation, 1499-1, Songjeong-Dong, Gangseo-Gu, Busan

32,4 %

C066

Všechny ostatní společnosti

44,0 %

C999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Konečné antidumpingové clo na dovoz potrubních tvarovek (jiných než litých tvarovek, přírub a závitových tvarovek) ze železa nebo z oceli (nikoli však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo nebo k jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307998092, 7307998093, 7307998094, 7307998095 a 7307998098), pocházejících z Turecké republiky se zrušuje a řízení týkající se tohoto dovozu se ukončuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. dubna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 778/2003 ze dne 6. května 2003, kterým se mění rozhodnutí Komise č. 283/2000/ESUO a nařízení Rady (ES) č. 584/96, (ES) č. 763/2000 a (ES) č. 1514/2002, pokud jde o antidumpingová opatření týkající se některých za tepla válcovaných svitků a některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli (Úř. věst. L 114, 8.5.2003, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1001/2008 ze dne 13. října 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 275, 16.10.2008, s. 18).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1283/2014 ze dne 2. prosince 2014 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 347, 3.12.2014, s. 17).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/306 ze dne 3. března 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1283/2014 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 38).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 78/2013 ze dne 17. ledna 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Turecka (Úř. věst. L 27, 29.1.2013, s. 1).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1934 ze dne 27. října 2015 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 282, 28.10.2015, s. 14).

(8)  Úř. věst. C 214, 4.7.2017, s. 8Úř. věst. C 146, 11.5.2017, s. 9.

(9)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Turecka, Ruska, Koreje a Malajsie (Úř. věst. C 31, 27.1.2018, s. 16).

(10)  http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(11)  Osmimístné kódy umožňují přesnější zúžení statistiky obchodu na výrobek, který je předmětem přezkumu, než šestimístné kódy. Údaje založené na osmimístných kódech se proto více blíží hodnotě a objemu obchodu s výrobkem, který je předmětem přezkumu.

(12)  Třemi největšími z nich jsou Turkmenistán, Gruzie a Ázerbájdžán, na něž v období přezkumného šetření připadalo přibližně 0,7 %, 0,5 %, resp. 0,3 % veškeré odhadované turecké výroby potrubních tvarovek.

(13)  Na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Číny jsou uložena antidumpingová cla ve výši 58,6 % (a byla rozšířena na Tchaj-wan, Indonésii, Šrí Lanku a Filipíny), zatímco antidumpingová cla uložená na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Jižní Koreje, Malajsie a Ruska jsou v rozmezí od 23,8 % do 75 %. Pro srovnání, antidumpingová cla uložená na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Turecka jsou v rozmezí od 2,9 % do 16,7 %.

(14)  K dalším hlavním destinacím v období přezkumného šetření patřila Saúdská Arábie, Spojené arabské Emiráty a Čína, na něž připadalo 16 %, 5 %, resp. 4 % korejského vývozu potrubních tvarovek.

(15)  Dovozní statistky USA jsou založeny na osmimístných kódech, které umožňují přesnější zúžení statistiky obchodu na výrobek, který je předmětem přezkumu, než šestimístné kódy. Údaje založené na osmimístných kódech se proto více blíží hodnotě a objemu obchodu s výrobkem, který je předmětem přezkumu.

(16)  Ve svém rozhodnutí ze dne 25. července 2018 rozšířily orgány USA prozatímně cla ve výši 182,9 % uložená na potrubní tvarovky z uhlíkové oceli pro svařování natupo pocházející z Čínské lidové republiky kvůli obcházení i na Malajsii, 83 FR 35205–35208..

(17)  Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, B-1049 Brusel, Belgie.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU