(EU) 2019/452Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

Publikováno: Úř. věst. L 79I, 21.3.2019, s. 1-14 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. března 2019 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 10. dubna 2019 Nabývá účinnosti: 11. října 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/452

ze dne 19. března 2019,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, (1)

s ohledem na stanovisko Výboru regionů, (2)

v souladu s řádným legislativním postupem, (3)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přímé zahraniční investice přispívají k růstu Unie tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu, přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné poznatky a otevírají nové trhy pro vývoz z Unie. Podporují cíle investičního plánu pro Evropu a přispívají k dalším unijním projektům a programům.

(2)

Čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Kromě toho Unie a členské státy mají otevřené investiční prostředí, které je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a zahrnuto do mezinárodních závazků Unie a jejích členských států týkajících se přímých zahraničních investic.

(3)

V souladu s mezinárodními závazky přijatými v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v obchodních a investičních dohodách uzavřených se třetími zeměmi mohou Unie a členské státy, po splnění určitých požadavků, přijímat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku omezující opatření týkající se přímých zahraničních investic. Rámec vytvořený tímto nařízením se vztahuje na přímé zahraniční investice směřující do Unie. Na investice směřující do zahraničí a přístup na trhy třetích zemí se vztahují jiné nástroje obchodní a investiční politiky.

(4)

Tímto nařízením není dotčeno právo členských států odchýlit se od volného pohybu kapitálu, jak je stanoveno v čl. 65 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU. Několik členských států zavedlo opatření, podle nichž mohou pohyb kapitálu omezit z důvodu veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Tato opatření odrážejí cíle a obavy členských států související s přímými zahraničními investicemi a mohly by vést k přijetí řady mechanismů různých jak z hlediska jejich rozsahu, tak postupu. Členské státy, které by chtěly takové mechanismy v budoucnosti zavést, by mohly zohlednit fungování stávajících mechanismů a související zkušenosti a osvědčené postupy.

(5)

V současnosti není na úrovni Unie žádný komplexní rámec pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, zatímco hlavní obchodní partneři Unie již takové rámce zavedli.

(6)

Přímé zahraniční investice spadají do oblasti společné obchodní politiky. Podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování EU má Unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky.

(7)

Je důležité poskytnout právní jistotu pro prověřovací mechanismy členských států odůvodněné bezpečností nebo veřejným pořádkem a zajistit koordinaci a spolupráci v celé Unii při prověřování přímých zahraničních investic, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tímto společným rámcem není dotčena výhradní odpovědnost členských států chránit národní bezpečnost, jak je stanovena v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU. Rovněž jím není dotčena ochrana podstatných zájmů jejich bezpečnosti podle článku 346 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Rámec pro prověřování přímých zahraničních investic a spolupráci by měl členským státům a Komisi poskytnout prostředky ke komplexnímu řešení rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a přizpůsobení se měnícím se okolnostem, přičemž bude současně zachována nezbytná flexibilita pro členské státy ohledně prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku, která zohlední jejich individuální situaci a vnitrostátní specifika. Rozhodnutí o tom, zda zavést prověřovací mechanismus či prověřit konkrétní přímou zahraniční investici, je ve výlučné pravomoci dotčeného členského státu.

(9)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na širokou škálu investic, které vytvářejí nebo udržují dlouhodobé a přímé vztahy mezi investory z třetích zemí, včetně státních subjektů, a podniky vykonávajícími hospodářskou činnost v některém členském státě. Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na portfoliové investice.

(10)

Členské státy, které zavedly prověřovací mechanismus, by měly přijmout v souladu s právem Unie opatření nezbytná k tomu, aby se zamezilo obcházení jejich prověřovacích mechanismů a rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu. To by se mělo vztahovat na investice z Unie prostřednictvím umělých konstrukcí, které neodrážejí hospodářskou realitu a obcházejí prověřovací mechanismy a rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu, pokud je investor v konečném důsledku vlastněn nebo ovládán fyzickou osobou nebo podnikem ze třetí země. Tím není dotčena svoboda usazování a volný pohyb kapitálu, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování EU.

(11)

Členské státy by měly mít možnost posoudit rizika pro bezpečnost nebo veřejný pořádek vyplývající z podstatných změn vlastnické struktury nebo klíčových charakteristik zahraničního investora.

(12)

Aby měly členské státy a Komise při uplatňování tohoto nařízení vodítko, jak postupovat, je vhodné poskytnout seznam faktorů, které by mohly být zohledněny při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tento seznam také zlepší transparentnost prověřovacích mechanismů členských států pro investory, kteří zvažují nebo již uskutečnili přímé zahraniční investice v Unii. Seznam faktorů, které by mohly ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek, by měl zůstat demonstrativní.

(13)

Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, by členské státy a Komise měly mít možnost posoudit všechny relevantní faktory, včetně dopadů na kritickou infrastrukturu, technologie (včetně klíčových základních technologií) a vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo zachování veřejného pořádku, jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by mělo v členském státě nebo v Unii značný dopad. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly mít také možnost zohlednit kontext a okolnosti přímé zahraniční investice, zejména to, zda je zahraniční investor ovládán přímo či nepřímo vládou třetí země, například prostřednictvím významného financování včetně subvencí, či zda se účastní státem řízených investičních projektů či programů v zahraničí.

(14)

Členské státy nebo případně Komise mohou zvážit relevantní informace, které obdrží od hospodářských subjektů, organizací občanské společnosti nebo sociálních partnerů, jako jsou odborové svazy, a které se týkají přímé zahraniční investice s možným dopadem na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(15)

Je vhodné stanovit základní prvky rámce pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy, aby investoři, Komise a ostatní členské státy pochopili, jak budou takové investice pravděpodobně prověřovány. K těmto prvkům by měly patřit alespoň časové rámce v rámci prověřování a možnost zahraničních investorů využít opravného prostředku proti rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu. Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů by měly být transparentní a neměly by vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi.

(16)

Měl by být zaveden mechanismus, který členským státům umožní spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy by přímá zahraniční investice v jednom členském státě mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiných členských státech. Členské státy by měly mít možnost poskytnout připomínky členskému státu, v němž je taková investice plánována nebo byla dokončena, bez ohledu na to, zda daný členský stát zavedl prověřovací mechanismus nebo zda je daná investice prověřována. Žádosti o informace, odpovědi a připomínky členských států by měly být též postoupeny Komisi. Komise by měla mít možnost případně vydat stanovisko ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU pro členský stát, v němž je investice plánována nebo byla dokončena. Členský stát by měl mít rovněž možnost požádat Komisi o vydání stanoviska nebo jiné členské státy o poskytnutí připomínek ohledně přímé zahraniční investice na jeho území.

(17)

Obdrží-li členský stát připomínky jiných členských států nebo stanovisko Komise, měl by je náležitě zohlednit v rámci relevantních opatření, která jsou k dispozici podle vnitrostátního práva tohoto členského státu nebo v obecnějším kontextu jeho politik, a to v souladu se svou povinností loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU.

Konečné rozhodnutí týkající se jakékoli prověřované přímé zahraniční investice nebo jakéhokoli opatření přijatého ve vztahu k neprověřované přímé zahraniční investici je ve výlučné pravomoci členského státu, v němž je daná přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena.

(18)

Mechanismus spolupráce by měl být používán pouze pro účely ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Členské státy by proto měly řádně odůvodnit jakoukoli žádost o informace týkající se konkrétní přímé zahraniční investice v jiném členském státě, jakož i jakékoli připomínky, které danému členskému státu poskytnou. Stejné požadavky by měly platit v případě, kdy Komise požádá o informace týkající se konkrétní přímé zahraniční investice nebo vydá stanovisko určené členskému státu. Splnění těchto požadavků je rovněž důležité v situacích, kdy investor z některého členského státu konkuruje investorům ze třetích zemí v uskutečňování investic, jako je nabývání aktiv, v jiném členském státě.

(19)

Komise by navíc měla mít možnost z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku vydat stanovisko ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k přímým zahraničním investicím, které mohou mít vliv na projekty a programy v zájmu Unie. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k jejímu hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Měly by být zahrnuty zejména projekty a programy, které jsou spojeny s podstatným financováním z prostředků Unie, nebo ty, které byly zavedeny právem Unie týkajícím se kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů. Tyto projekty nebo programy v zájmu Unie by měly být vyjmenovány v tomto nařízení. Stanovisko určené členskému státu by mělo být rovněž zároveň zasláno ostatním členským státům.

Členský stát by měl v souladu se svou povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU stanovisko obdržené od Komise v co nejvyšší míře zohlednit v rámci relevantních opatření, která jsou k dispozici podle vnitrostátního práva tohoto členského státu nebo v obecnějším kontextu jeho politik, a poskytnout Komisi vysvětlení, pokud se tímto stanoviskem neřídí. Konečné rozhodnutí týkající se jakékoli prověřované přímé zahraniční investice nebo jakéhokoli opatření přijatého ve vztahu k neprověřované přímé zahraniční investici je ve výlučné pravomoci členského státu, v němž je daná přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena.

(20)

Za účelem zohlednění vývoje v souvislosti s projekty a programy v zájmu Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se aktualizuje seznam projektů a programů v zájmu Unie obsažený v příloze tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (4). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(21)

Pro větší jistotu investorů by členské státy měly mít možnost poskytnout připomínky a Komise by měla mít možnost vydat stanovisko ohledně dokončených neprověřovaných investic ve lhůtě 15 měsíců od dokončení přímé zahraniční investice. Mechanismus spolupráce by se neměl použít na přímé zahraniční investice dokončené přede dnem 10. dubna 2019.

(22)

Členské státy by měly Komisi oznamovat své prověřovací mechanismy a jakékoli jejich změny a měly by každoročně podávat zprávy o uplatňování svých prověřovacích mechanismů, včetně rozhodnutí, kterými se přímé zahraniční investice povolují, zakazují nebo pro jejichž uskutečnění jsou stanoveny podmínky nebo zmírňující opatření, a o rozhodnutích týkajících se přímých zahraničních investic, které mohou mít vliv na projekty nebo programy v zájmu Unie. Všechny členské státy by měly na základě informací, které mají k dispozici, podávat zprávy o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území. Ke zlepšení kvality a srovnatelnosti informací poskytovaných členskými státy, jakož i k usnadnění plnění povinností podávat oznámení a zprávy, by Komise měla poskytnout standardizované formuláře, přičemž tam, kde je to vhodné, vezme v potaz mimo jiné příslušné formuláře používané pro podávání zpráv Eurostatu.

(23)

Pro zajištění účinnosti mechanismu spolupráce je důležité zajistit ve všech členských státech minimální míru informací a koordinace v souvislosti s přímými zahraničními investicemi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení. Tyto informace by měly členské státy poskytnout o prověřovaných přímých zahraničních investicích, a na žádost rovněž o jiných přímých zahraničních investicích. Relevantními informacemi jsou mimo jiné takové aspekty, jako je vlastnická struktura zahraničního investora a financování plánované nebo dokončené investice, což zahrnuje informace, jsou-li k dispozici, o subvencích poskytnutých třetími zeměmi, jsou-li takové informace k dispozici. Členské státy by měly usilovat o poskytnutí přesných, komplexních a spolehlivých informací.

(24)

Na žádost členského státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena, by zahraniční investor nebo dotčený podnik měli poskytnout požadované informace. Za výjimečných okolností, pokud se členskému státu navzdory veškerému úsilí nedaří takové informace získat, by měl tento členský stát bezodkladně informovat dotčené členské státy nebo Komisi. V takovém případě by mělo být možné, aby jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí v rámci mechanismu spolupráce vycházely z informací, které mají členské státy nebo Komise k dispozici.

(25)

Při poskytování požadovaných informací musí členské státy dodržovat právo Unie a vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie.

(26)

Komunikace a spolupráce na úrovni členských států a Unie by měly být posíleny zřízením kontaktního místa pro provádění tohoto nařízení v každém členském státě a v Komisi.

(27)

Kontaktní místa zřízená členskými státy a Komisí by měla být vhodně umístěna v rámci příslušných správních orgánů a měla by disponovat kvalifikovanými pracovníky a pravomocemi, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů v rámci mechanismu koordinace a k zajištění řádného nakládání s důvěrnými informacemi.

(28)

Vytvoření a provádění komplexních a účinných politik by měla podporovat skupina odborníků Komise pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, která byla zřízena rozhodnutím Komise ze dne 29. listopadu 2017 (5) a je tvořena zástupci členských států. Tato skupina by se měla zabývat zejména problematikou související s prověřováním přímých zahraničních investic, sdílet osvědčené postupy a zkušenosti a uskutečňovat výměny názorů na trendy a otázky společného zájmu v oblasti přímých zahraničních investic. Komise by měla zvažovat, zda si nevyžádá poradenství této skupiny k systémovým otázkám týkajícím se provádění tohoto nařízení. Komise by tuto skupinu odborníků měla konzultovat ohledně návrhů aktů v přenesené pravomoci v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

(29)

Členské státy a Komise by měly být vybízeny k tomu, aby spolupracovaly s příslušnými orgány podobně smýšlejících třetích zemí v záležitostech souvisejících s prověřováním přímých zahraničních investic, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Taková správní spolupráce by měla usilovat o zlepšení efektivity rámce pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy a posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí podle tohoto nařízení. Komise by rovněž měla mít možnost sledovat vývoj, pokud jde o prověřovací mechanismy ve třetích zemích.

(30)

Členské státy a Komise by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily ochranu důvěrných informací, zejména v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 (6), rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (7) a dohodou mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (8). To zahrnuje zejména povinnost zajistit, aby stupeň utajení utajovaných informací nebyl snížen ani, aby tyto informace nebyly odtajněny bez předchozího písemného souhlasu původce (9). S jakýmikoli citlivými informacemi, které nejsou utajované nebo s informacemi, které jsou poskytnuty jako důvěrné, by orgány měly nakládat odpovídajícím způsobem.

(31)

Jakékoli zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo být v souladu s příslušnými pravidly na ochranu osobních údajů. Osobní údaje by měly být zpracovávány kontaktními místy a jinými subjekty v členských státech v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10). Komise by měla osobní údaje zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (11).

(32)

Na základě, mimo jiné, výročních zpráv předložených všemi členskými státy a s náležitým ohledem na důvěrnou povahu určitých informací obsažených v těchto zprávách by Komise měla vypracovat výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a předložit ji Evropskému parlamentu a Radě. K zajištění větší transparentnosti by tato zpráva měla být zveřejněna.

(33)

Evropský parlament by měl mít možnost pozvat Komisi na schůzi svého příslušného výboru, aby představila a objasnila systémové otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

(34)

Do 12. října 2023 a poté každých pět let by měla Komise vyhodnotit fungování a efektivitu tohoto nařízení a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě by mělo být posouzeno, zda je potřeba toto nařízení pozměnit či nikoliv. Navrhne-li zpráva změnu tohoto nařízení, může k ní být připojen legislativní návrh.

(35)

Provádění tohoto nařízení Unií a členskými státy by mělo být v souladu s příslušnými požadavky na uložení omezujících opatření z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku stanovenými v dohodách WTO, včetně především čl. XIV písm. a) a článku XIV bis Všeobecné dohody o obchodu službami (12) (GATS). Mělo by být rovněž v souladu s právem Unie a se závazky učiněnými v rámci jiných obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy, a s obchodními a investičními ujednáními, jejichž zúčastněnými stranami jsou Unie nebo členské státy.

(36)

Představuje-li přímá zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (13), nemělo by být uplatňováním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti obou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověřování stanovené v článku 1 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž je dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

(37)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla Unie pro obezřetnostní posuzování nabývání kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru, což je odlišný postup se specifickým cílem (14).

(38)

Toto nařízení je v souladu s jinými postupy oznamování a prověřování stanovenými v odvětvovém právu Unie a uvedené postupy jím nejsou dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie členskými státy z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a pro mechanismus spolupráce mezi členskými státy navzájem, jakož i mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Stanoví rovněž možnost, aby Komise k takovým investicím vydávala stanoviska.

2.   Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost každého členského státu za národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, ani právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU.

3.   Toto nařízení nijak neomezuje právo každého členského státu rozhodnout, zda konkrétní přímou zahraniční investici v rámci tohoto nařízení prověří, či nikoli.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„přímou zahraniční investicí“ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál poskytnut za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající hospodářskou činnost;

2)

„zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici;

3)

„prověřováním“ postup umožňující posuzovat, šetřit, povolit, podmínit, zakázat nebo zrušit přímé zahraniční investice;

4)

„prověřovacím mechanismem“ nástroj s obecnou působností, jako je zákon nebo nařízení, a související správní požadavky, prováděcí pravidla či pokyny stanovující podmínky a postupy pro posuzování, šetření, povolení, podmínění, zákaz nebo zrušení přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku;

5)

„prověřovanou přímou zahraniční investicí“ přímá zahraniční investice formálně posuzovaná nebo šetřená v rámci prověřovacího mechanismu;

6)

„rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu“ opatření přijaté při uplatňování prověřovacího mechanismu;

7)

„podnikem ze třetí země“ podnik založený nebo jinak zřízený podle právních předpisů třetí země.

Článek 3

Prověřovací mechanismy členských států

1.   V souladu s tímto nařízením mohou členské státy mít zavedeny, měnit nebo zavádět mechanismy k prověřování přímých zahraničních investic na svém území z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

2.   Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů, včetně příslušných časových rámců, musí být transparentní a nesmějí vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi. Členské státy zejména stanoví okolnosti, na jejichž základě se prověřování zahájí, důvody pro prověřování a použitelná podrobná procesní pravidla.

3.   V rámci svých prověřovacích mechanismů uplatňují členské státy časové rámce. Prověřovací mechanismy umožní členským státům zohlednit připomínky jiných členských států podle článků 6 a 7 a stanoviska Komise podle článků 6, 7 a 8.

4.   Důvěrné informace, včetně obchodně citlivých informací, poskytnuté členskému státu provádějícímu prověřování jsou chráněny.

5.   Zahraniční investoři a dotčené podniky jsou oprávněni podat opravný prostředek proti rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu vydaným vnitrostátními orgány.

6.   Členské státy, které zavedly prověřovací mechanismus, mají k dispozici, změní nebo přijmou opatření nezbytná k tomu, aby identifikovaly a zamezily obcházení prověřovacích mechanismů a rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu.

7.   Členské státy oznámí Komisi do 10. května 2019 své stávající prověřovací mechanismy. Členské státy oznámí Komisi jakýkoli nově přijatý prověřovací mechanismus nebo jakoukoli změnu stávajícího prověřovacího mechanismu do 30 dní od jejich vstupu v platnost.

8.   Do tří měsíců od obdržení oznámení uvedených v odstavci 7 zveřejní Komise seznam prověřovacích mechanismů členských států. Komise tento seznam pravidelně aktualizuje.

Článek 4

Faktory, které mohou členské státy nebo Komise zohlednit

1.   Při určování toho, zda může mít přímá zahraniční investice vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise zvážit její potenciální dopady mimo jiné na:

a)

kritickou infrastrukturu, ať fyzickou či virtuální, včetně infrastruktury energetické, dopravní, vodohospodářské, zdravotnické, komunikační, infrastruktury v oblasti sdělovacích prostředků, zpracovávání nebo uchovávání údajů, infrastruktury letecké a kosmické, obranné, volební nebo finanční infrastruktury a citlivých zařízení, jakož i na pozemky a nemovitosti, jež jsou pro využívání takové infrastruktury zásadní;

b)

kritické technologie a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 (15), včetně technologií v oblasti umělé inteligence, robotiky, polovodičů, kybernetické bezpečnosti, leteckých a kosmických technologií, obranných technologií, technologií v oblasti skladování energie, kvantových a jaderných technologií, jakož i nanotechnologií a biotechnologií;

c)

dodávky kritických vstupů, včetně energie nebo surovin, jakož i potravinového zabezpečení;

d)

přístup k citlivým informacím včetně osobních údajů nebo na schopnost kontrolovat tyto informace; nebo

e)

svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

2.   Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise vzít rovněž v úvahu zejména:

a)

zda je daný zahraniční investor přímo či nepřímo ovládán vládou třetí země, včetně státních subjektů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury nebo významného financování;

b)

zda již byl daný zahraniční investor zapojen do činností ovlivňujících bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém členském státě; nebo

c)

zda existuje vážné riziko, že je daný zahraniční investor zapojen do protiprávní nebo trestné činnosti.

Článek 5

Výroční zprávy

1.   Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu za předchozí kalendářní rok, která obsahuje souhrnné informace o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území, na základě informací, které mají k dispozici, a souhrnné informace o žádostech obdržených od jiných členských států podle čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 5.

2.   Za každé vykazované období poskytnou členské státy, které zavedly prověřovací mechanismy, kromě informací podle odstavce 1, souhrnné informace o uplatňování svých prověřovacích mechanismů.

3.   Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva se zveřejní.

4.   Evropský parlament může pozvat Komisi na schůzi svého příslušného výboru, aby představila a objasnila systémové otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

Článek 6

Mechanismus spolupráce v souvislosti s prověřovanými přímými zahraničními investicemi

1.   Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům každou přímou zahraniční investici na svém území, jež je předmětem prověřování, tak, že co nejdříve poskytnou informace uvedené v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení. Součástí tohoto oznámení může být seznam členských států, u nichž se zdá, že jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek mohou být investicí ovlivněny. Ve svém oznámení se členský stát provádějící prověřování v relevantních případech vynasnaží uvést, zda prověřovaná přímá zahraniční investice může podle jeho názoru spadat do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 139/2004.

2.   Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice prověřovaná v jiném členském státě může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, nebo má-li informace relevantní pro toto prověřován, může členskému státu provádějícímu prověřování poskytnout připomínky. Tyto připomínky zašle členský stát uplatňující připomínky zároveň Komisi.

Komise oznámí skutečnost, že byly poskytnuty připomínky, ostatním členským státům.

3.   Domnívá-li se Komise, že prověřovaná přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může vydat stanovisko určené členskému státu provádějícímu prověřování. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda jiné členské státy poskytly připomínky. Komise může vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států. Komise vydá toto stanovisko v odůvodněných případech poté, co nejméně jedna třetina členských států usoudí, že přímá zahraniční investice může mít vliv na jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.

Komise oznámí skutečnost, že bylo vydáno stanovisko, ostatním členským státům.

4.   Členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice na jeho území může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, může požádat Komisi o vydání stanoviska nebo jiné členské státy o poskytnutí připomínek.

5.   Připomínky podle odstavce 2 a stanoviska podle odstavce 3 musí být řádně odůvodněny.

6.   Do 15 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 1 oznámí ostatní členské státy členskému státu provádějícímu prověřování svůj záměr poskytnout připomínky podle odstavce 2 nebo mu Komise oznámí svůj záměr vydat stanovisko podle odstavce 3. Součástí tohoto oznámení může být žádost o doplňující informace k informacím podle odstavce 1.

Žádost o doplňující informace musí být řádně odůvodněna, omezovat se na informace nezbytné k poskytnutí připomínek podle odstavce 2 nebo k vydání stanoviska podle odstavce 3, musí být přiměřená svému účelu a nesmí pro členský stát provádějící prověřování představovat nepřiměřenou zátěž. Žádosti o informace i odpovědi členských států na ně se zároveň zašlou Komisi.

7.   Připomínky uvedené v odstavci 2 nebo stanoviska uvedená v odstavci 3 jsou určeny členskému státu provádějícímu prověřování a musí mu být zaslány v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 35 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 1.

Bez ohledu na první pododstavec se v případě, že bylo požádáno o doplňující informace podle odstavce 6, připomínky poskytnou nebo stanoviska vydají nejpozději 20 kalendářních dní od obdržení doplňujících informací nebo oznámení podle čl. 9 odst. 5.

Bez ohledu na odstavec 6 může Komise vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států pokud možno ve lhůtách uvedených v tomto odstavci a v každém případě nejpozději pět kalendářních dní od uplynutí uvedených lhůt.

8.   Ve výjimečných případech, kdy se členský stát provádějící prověřování domnívá, že jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek vyžadují přijetí okamžitého opatření, oznámí ostatním členským státům a Komisi svůj záměr vydat rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu před uplynutím lhůt podle odstavce 7 a potřebu přijetí okamžitých opatření řádně odůvodní. Ostatní členské státy se vynasnaží urychleně poskytnout své připomínky a Komise vydat své stanovisko.

9.   Členský stát provádějící prověřování náležitě zohlední připomínky ostatních členských států podle odstavce 2 a stanovisko Komise podle odstavce 3. Konečné rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu přijme členský stát provádějící prověřování.

10.   Spolupráce podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených podle článku 11.

Článek 7

Mechanismus spolupráce v souvislosti s neprověřovanými přímými zahraničními investicemi

1.   Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo dokončená v jiném členském státě, která v daném členském státě není prověřována, může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může tomuto jinému členskému státu poskytnout připomínky. Tyto připomínky zašle členský stát uplatňující připomínky zároveň Komisi.

Komise oznámí skutečnost, že byly poskytnuty připomínky, ostatním členským státům.

2.   Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo dokončená v některém členském státě, která v daném členském státě není prověřována, může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může vydat stanovisko určené členskému státu, v němž je daná přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda jiné členské státy poskytly připomínky. Komise může vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států. Komise vydá toto stanovisko v odůvodněných případech poté, co nejméně jedna třetina členských států usoudí, že přímá zahraniční investice může mít vliv na jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.

Komise oznámí skutečnost, že bylo vydáno stanovisko, ostatním členským státům

3.   Členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice na jeho území může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, může požádat Komisi o vydání stanoviska nebo jiné členské státy o poskytnutí připomínek.

4.   Připomínky podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněny.

5.   Domnívá-li se členský stát nebo Komise, že neprověřovaná přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, jak je uvedeno v odstavci 1 nebo 2, může požádat členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, o informace podle článku 9.

Žádost o informace musí být řádně odůvodněna, omezovat se na informace nezbytné k poskytnutí připomínek podle odstavce 1 nebo k vydání stanoviska podle odstavce 2, musí být přiměřená svému účelu a nesmí pro členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, představovat nepřiměřenou zátěž.

Žádosti o informace i odpovědi členských států na ně se zároveň zašlou Komisi.

6.   Připomínky uvedené v odstavci 1 nebo stanoviska uvedená v odstavci 2 jsou určeny členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, a musí být zaslány v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 35 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 5 nebo oznámení podle čl. 9 odst. 5. V případech, kdy stanovisko Komise následuje po připomínkách jiných členských států, má Komise na jeho vydání dalších 15 kalendářních dní.

7.   Členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, náležitě zohlední připomínky ostatních členských států a stanovisko Komise.

8.   Členské státy mohou poskytnout připomínky podle odstavce 1 a Komise může vydat stanovisko podle odstavce 2 nejpozději 15 měsíců poté, co byla daná přímá zahraniční investice dokončena.

9.   Spolupráce podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených podle článku 11.

10.   Tento článek se nepoužije na přímé zahraniční investice dokončené přede dnem 10. dubna 2019.

Článek 8

Přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie

1.   Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku vliv na projekty nebo programy v zájmu Unie, může vydat stanovisko určené členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena.

2.   Postupy stanovené v článcích 6 a 7 se použijí obdobně s těmito úpravami:

a)

v rámci oznámení podle čl. 6 odst. 1 nebo připomínek podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 může členský stát uvést, zda se domnívá, že přímá zahraniční investice může mít vliv na projekty a programy v zájmu Unie;

b)

stanovisko Komise se zašle ostatním členským státům;

c)

členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Komise a v případě, že se jím neřídí, poskytne Komisi vysvětlení.

3.   Pro účely tohoto článku patří k projektům nebo programům v zájmu Unie ty, které jsou v podstatné výši nebo z významné části financovány z prostředků Unie, nebo ty, na které se vztahuje právo Unie týkající se kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, jež jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie je uveden v příloze.

4.   Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými se aktualizuje seznam projektů a programů v zájmu Unie.

Článek 9

Požadavky na informace

1.   Členské státy zajistí, aby informace, které byly oznámeny podle čl. 6 odst. 1 nebo o které Komise a ostatní členské státy požádaly podle čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 5, byly Komisi a žádajícím členským státům poskytnuty bez zbytečného odkladu.

2.   Informace podle odstavce 1 zahrnují:

a)

vlastnickou strukturu zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, včetně informací o konečném investorovi a podílu na kapitálu;

b)

přibližnou hodnotu přímé zahraniční investice;

c)

výrobky, služby a podnikatelská činnost zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena;

d)

členské státy, ve kterých zahraniční investor a podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, vykonávají relevantní podnikatelskou činnost;

e)

financování investice a jeho zdroj, a to na základě nejlepších informací, které má členský stát k dispozici;

f)

datum plánovaného dokončení přímé zahraniční investice nebo datum, kdy byla tato investice dokončena.

3.   K informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 se členské státy vynasnaží žádajícím členským státům a Komisi poskytnout bez zbytečného odkladu veškeré doplňující informace, jsou-li k dispozici.

4.   Členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, může o poskytnutí informací uvedených v odstavci 2 požádat zahraničního investora nebo podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena. Zahraniční investor nebo dotčený podnik poskytne požadované informace bez zbytečného odkladu.

5.   Členský stát bezodkladně uvědomí Komisi a ostatní dotčené členské státy, pokud za výjimečných okolností není i přes své veškeré úsilí schopen informace uvedené v odstavci 1 získat. Tento členský stát ve svém oznámení náležitě zdůvodní, proč požadované informace neposkytl, a popíše veškeré úsilí vynaložené na jejich získání, včetně žádosti podle odstavce 4.

Není-li poskytnuta žádná informace, může jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí vycházet z informací, které mají k dispozici.

Článek 10

Důvěrnost předávaných informací

1.   Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelům, ke kterým byly vyžádány.

2.   Členské státy a Komise zajistí ochranu důvěrných informací získaných při uplatňování tohoto nařízení v souladu s unijním a příslušným vnitrostátním právem.

3.   Členské státy a Komise zajistí, aby u utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení nebyl jejich stupeň utajení snížen ani, aby nebyly odtajněny, bez předchozího písemného souhlasu původce.

Článek 11

Kontaktní místa

1.   Každý členský stát a Komise zřídí kontaktní místo pro provádění tohoto nařízení. Členské státy a Komise tato kontaktní místa zapojí do všech otázek souvisejících s prováděním tohoto nařízení.

2.   Na podporu přímé spolupráce a výměny informací mezi kontaktními místy poskytne Komise zabezpečený a zašifrovaný systém.

Článek 12

Skupina odborníků pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

Skupina odborníků pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, jež poskytuje Komisi poradenství a odborná posouzení, se nadále zabývá problematikou související s prověřováním přímých zahraničních investic, sdílí osvědčené postupy a získané poznatky a uskutečňuje výměny názorů na trendy a otázky společného zájmu v oblasti přímých zahraničních investic. Komise rovněž zváží, zda si vyžádá poradenství ze strany této skupiny k systémovým otázkám týkajícím se provádění tohoto nařízení.

Jednání v rámci této skupiny jsou důvěrná.

Článek 13

Mezinárodní spolupráce

V záležitostech souvisejících s prověřováním přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku mohou členské státy a Komise spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí.

Článek 14

Zpracovávání osobních údajů

1.   Veškeré zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725, a to pouze v rozsahu nezbytném k prověřování přímých zahraničních investic členskými státy a k zajištění efektivity spolupráce podle tohoto nařízení.

2.   Osobní údaje související s prováděním tohoto nařízení se uchovávají pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení účelů, pro které byly shromážděny.

Článek 15

Hodnocení

1.   Do 12. října 2023 a poté každých pět let Komise zhodnotí fungování a efektivitu tohoto nařízení a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy se do tohoto procesu zapojí, a pokud je to nutné, poskytnou Komisi doplňující informace pro vypracování uvedené zprávy.

2.   Doporučí-li zpráva změny tohoto nařízení, může k ní být připojen příslušný legislativní návrh.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 10. dubna 2019.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 11. října 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. března 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 94.

(2)  Úř. věst. C 247, 13.7.2018, s. 28.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2019.

(4)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(5)  Rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2017, kterým se zřizuje expertní skupina pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), C(2017) 7866 final.

(6)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(7)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(8)  Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 13.

(9)  Čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie a čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(12)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 191.

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(14)  Tento postup byl zaveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338); směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1); směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).


PŘÍLOHA

Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie podle čl. 8 odst. 3

1.   Programy evropského GNSS (Galileo a EGNOS):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

2.   Copernicus:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).

3.   Horizont 2020:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104), včetně akcí v něm uvedených, které se týkají klíčových základních technologií, jako jsou umělá inteligence, robotika, polovodiče a kybernetická bezpečnost.

4.   Transevropské dopravní sítě (TEN-T):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

5.   Transevropské energetické sítě (TEN-E):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

6.   Transevropské telekomunikační sítě:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

7.   Evropský program rozvoje obranného průmyslu:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).

8.   Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO):

rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 65, 8.3.2018, s. 24).


Prohlášení Komise

V návaznosti na žádost Evropského parlamentu se Evropská komise zavazuje:

sdílet s Evropským parlamentem standardizované formuláře, které Evropská komise připraví s cílem usnadnit členským státům plnění povinností podávat každoročně zprávy podle článku 5 nařízení, jakmile budou tyto formuláře dokončeny, a

sdílet s Evropským parlamentem tyto standardizované formuláře každý rok souběžně s předkládáním výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU