(EU) 2019/316Nařízení Komise (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství

Publikováno:	Úř. věst. L 51I, 22.2.2019, s. 1-6	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	21. února 2019	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	14. března 2019	Nabývá účinnosti:	14. března 2019
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/316

ze dne 21. února 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1),

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámeno Komisi. V souladu s článkem 109 Smlouvy však Rada může vymezovat druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státní podpory. Podle nařízení (EU) 2015/1588 a v souladu s článkem 109 Smlouvy Rada rozhodla, že jednou z těchto kategorií by mohla být podpora de minimis. Z tohoto důvodu se má za to, že podpora de minimis, tedy podpora poskytnutá jednomu podniku za dané časové období, která nepřekročí určitý pevně stanovený objem, nesplňuje všechna kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto se na ni oznamovací postup nevztahuje. Členským státům je však třeba připomenout, že i když se má za to, že podpora de minimis nepředstavuje státní podporu, neměla by taková podpora představovat porušení práva EU.

(2)	Komise přijala řadu nařízení, která stanovila pravidla pro podporu de minimis poskytovanou v odvětví zemědělství, z nichž posledním bylo nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 (3).

(3)

Vzhledem ke zkušenostem získaným při používání nařízení (EU) č. 1408/2013 a s ohledem na rozmanitost v používání podpory de minimis v členských státech je vhodné upravit některé podmínky, jež jsou v uvedeném nařízení stanoveny. Maximální výše podpory, která má být poskytnuta jednomu podniku za období tří let, by se měla zvýšit na 20 000 EUR a limit pro členský stát by se měl zvýšit na 1,25 % roční produkce.

(4)

Vzhledem k tomu, že je v některých členských státech stále častěji potřeba využívat podporu de minimis, je vhodné umožnit další zvýšení maximální částky podpory na jeden podnik na 25 000 EUR a limitu pro členský stát na 1,5 % roční produkce, jsou-li splněny dodatečné podmínky nezbytné pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Zkušenosti získané za první roky používání nařízení (EU) č. 1408/2013 ukázaly, že soustředění podpory de minimis v určitém odvětví produktů by mohlo vést k potenciálnímu narušení hospodářské soutěže a obchodu. Předpokladem pro použití vyššího individuálního stropu a limitu pro členský stát by proto mělo být uplatnění limitu pro odvětví, který by členským státům bránil v tom, aby poskytovaly více než 50 % celkové kumulativní částky podpory de minimis za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období u opatření, která jsou prospěšná pouze pro jedno konkrétní odvětví produktů. Limit pro odvětví by měl zajistit, aby veškerá opatření spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1408/2013 bylo možné pokládat za taková, jež nemají žádný vliv na obchod mezi členskými státy a jež nenarušují (a u nichž nehrozí, že naruší) hospodářskou soutěž.

(5)

V současné době si členské státy mohou zvolit, zda budou používat vnitrostátní centrální registr k ověření, zda nebyl překročen individuální strop podpory de minimis nebo limit pro členský stát. Použití centrálního registru by však začalo být nutné v těch členských státech, které se rozhodnou pro vyšší individuální strop a limit pro členský stát, vzhledem k tomu, že limit pro odvětví, který je pro tuto možnost podmínkou, vyžaduje ještě podrobnější sledování poskytnuté podpory. V případě těchto členských států by proto mělo být používání centrálního registru stanoveno jako povinné, aby byly uchovávány záznamy o všech poskytnutých podporách de minimis tak, aby bylo možné ověřit, zda nedošlo k překročení individuálního stropu nebo limitu pro členský stát či odvětví.

(6)	V souladu se zvýšenými stropy podpory de minimis by měla být odpovídajícím způsobem upravena kritéria pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu u půjček a záruk.

(7)

S ohledem na zvýšenou potřebu využívání podpory de minimis a vzhledem k tomu, že stávající stropy jsou zbytečně omezující, je nezbytné změnit nařízení (EU) č. 1408/2013 před datem skončení jeho použitelnosti, tj. před 31. prosincem 2020. Časový interval mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a koncem použitelnosti nařízení (EU) č. 1408/2013 by byl velmi krátký. Z důvodů procesní ekonomie a k zajištění kontinuity a právní jistoty by proto měla být použitelnost nařízení (EU) č. 1408/2013 prodloužena do 31. prosince 2027.

(8)	Nařízení (EU) č. 1408/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1408/2013 se mění takto:

v článku 2 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Pro účely tohoto nařízení se „odvětvím produktů“ rozumí odvětví uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) až w) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (*1).

4. Pro účely tohoto nařízení se „limitem pro odvětví“ rozumí maximální kumulativní výše podpory, která se použije na opatření podpory, jež jsou prospěšná pouze pro jedno odvětví produktů, což odpovídá 50 % maximální částky podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podle přílohy II.“;

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671)."

článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Podpora de minimis

1. Má se za to, že opatření podpory nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto nařízení.

2. Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jednomu podniku, nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit 20 000 EUR.

3. Kumulovaná výše podpory de minimis poskytnuté členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nesmí přesáhnout limit pro členský stát stanovený v příloze I.

3a. Odchylně od odstavců 2 a 3 může členský stát rozhodnout, že celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 25 000 EUR a celková kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nesmí překročit limit pro členský stát stanovený v příloze II za těchto podmínek:

a)	u opatření podpory, která jsou prospěšná pouze pro jedno odvětví produktů, nesmí celková kumulativní částka poskytnutá za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit limit pro odvětví vymezený v čl. 2 odst. 4;

b)	členský stát musí mít zaveden národní centrální registr v souladu s čl. 6 odst. 2.

4. Podpora de minimis se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na podporu právní nárok, a to bez ohledu na to, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena.

5. Stropy pro podporu de minimis, jakož i limity pro členský stát a odvětví stanovené v odstavcích 2, 3 a 3a se uplatní nezávisle na formě podpory de minimis a jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Unie. Doba tří po sobě jdoucích jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v příslušném členském státě.

6. Pro účely stropů podpory de minimis, jakož i limitů pro členský stát a odvětví uvedených v odstavcích 2, 3 a 3a se podpora vyjadřuje jako grant v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku. Je-li podpora poskytnuta jinou formou než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.

7. Jestliže by udělení nové podpory de minimis vedlo k překročení stropů podpory de minimis, limitů pro členský stát nebo odvětví uvedených v odstavcích 2, 3 a 3a, toto nařízení se na tuto novou podporu nevztahuje.

8. V případě spojení či nabytí je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis dříve poskytnutým fúzujícím podnikům, aby se zjistilo, zda jakákoli nová podpora de minimis poskytnutá nově vzniklému či nabývajícímu podniku nepřekročila příslušné stropy pro podporu de minimis, příslušný limit pro členský stát nebo limit pro odvětví. Oprávněnost podpory de minimis poskytnuté před spojením nebo nabytím zůstává i nadále zachována.

9. V případě rozdělení jednoho podniku na dva či více samostatných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdělením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků k datu účinku rozdělení.“;

článek 4 se mění takto:

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

u opatření, na která se vztahuje čl. 3 odst. 2, je půjčka zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a půjčka činí buď 100 000 EUR na dobu pěti let, nebo 50 000 EUR na dobu deseti let, nebo u opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3a, buď 125 000 EUR na dobu pěti let, nebo 62 500 EUR na dobu deseti let; pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti, resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část stropů podpory de minimis stanovených v čl. 3 odst. 2 nebo odst. 3a; nebo“;

b)	odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Podpora sestávající z kapitálových injekcí se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne příslušný strop podpory de minimis.“;

c)	odstavec 5 se nahrazuje tímto: „5. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud kapitál poskytnutý jednomu podniku nepřesáhne příslušný strop podpory de minimis.“;

v odstavci 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

u opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2, záruka nepřesáhne 80 % příslušné půjčky a částka záruky činí buď 150 000 EUR a platnost této záruky je pět let, nebo 75 000 EUR a platnost této záruky je deset let, nebo v případě opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3a, částka záruky nepřesáhne 80 % příslušné půjčky a částka záruky činí buď 187 500 EUR a platnost této záruky je pět let, nebo 93 750 EUR a platnost této záruky je deset let; pokud je částka záruky nižší než tyto částky a/nebo je doba její platnosti kratší pěti, resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této záruky jako odpovídající poměrná část stropů podpory de minimis stanovených v čl. 3 odst. 2 nebo odst. 3a; nebo“;

článek 6 se mění takto:

v odstavci 2 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Poskytuje-li členský stát podporu v souladu s čl. 3 odst. 3a, musí mít zaveden centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které v tomto členském státě poskytl kterýkoli orgán. Odstavec 1 se přestane používat od okamžiku, kdy registr obsáhne tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členský stát poskytne novou podporu de minimis v souladu s tímto nařízením teprve po přezkoumání toho, zda nová podpora nezvýší celkovou výši podpory de minimis, kterou dotyčný podnik obdržel, nad příslušné stropy a nad limit pro členský stát a limit pro odvětví uvedené v čl. 3 odst. 2, 3 a 3a, a zda jsou splněny veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení.“;

5)	v článku 8 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Použije se do dne 31. prosince 2027.“;

6)	příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. února 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

(2) Úř. věst. C 425, 26.11.2018, s. 2.

(3) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Maximální kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů podle čl. 3 odst. 3

(v EUR)
Členský stát	Maximální výše podpory de minimis (1)
Belgie	106 269 708
Bulharsko	53 020 042
Česko	61 865 750
Dánsko	141 464 625
Německo	732 848 458
Estonsko	11 375 375
Irsko	98 460 375
Řecko	134 272 042
Španělsko	592 962 542
Francie	932 709 458
Chorvatsko	28 920 958
Itálie	700 419 125
Kypr	8 934 792
Lotyšsko	16 853 708
Litva	34 649 958
Lucembursko	5 474 083
Maďarsko	99 582 208
Malta	1 603 917
Nizozemsko	352 512 625
Rakousko	89 745 208
Polsko	295 932 125
Portugalsko	87 570 583
Rumunsko	215 447 583
Slovinsko	15 523 667
Slovensko	29 947 167
Finsko	55 693 958
Švédsko	79 184 750
Spojené království	394 587 292

PŘÍLOHA II

Maximální kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů podle čl. 3 odst. 3a

(v EUR)
Členský stát	Maximální výše podpory de minimis (2)
Belgie	127 523 650
Bulharsko	63 624 050
Česko	74 238 900
Dánsko	169 757 550
Německo	879 418 150
Estonsko	13 650 450
Irsko	118 152 450
Řecko	161 126 450
Španělsko	711 555 050
Francie	1 119 251 350
Chorvatsko	34 705 150
Itálie	840 502 950
Kypr	10 721 750
Lotyšsko	20 224 450
Litva	41 579 950
Lucembursko	6 568 900
Maďarsko	119 498 650
Malta	1 924 700
Nizozemsko	423 015 150
Rakousko	107 694 250
Polsko	355 118 550
Portugalsko	105 084 700
Rumunsko	258 537 100
Slovinsko	18 628 400
Slovensko	35 936 600
Finsko	66 832 750
Švédsko	95 021 700
Spojené království	473 504 750

“

(1) Maximální výše podpory je vypočtena na základě zprůměrování tří nejvyšších hodnot roční zemědělské výroby každého členského státu v období 2012–2017. Metoda výpočtu zaručuje, že je se všemi členskými státy zacházeno stejně a že žádná z průměrných hodnot pro daný členský stát není nižší než maximální výše podpory dříve stanovené pro období 2014–2020.

(2) Maximální výše podpory je vypočtena na základě zprůměrování tří nejvyšších hodnot roční zemědělské výroby každého členského státu v období 2012–2017. Metoda výpočtu zaručuje, že je se všemi členskými státy zacházeno stejně a že žádná z průměrných hodnot pro daný členský stát není nižší než maximální výše podpory dříve stanovené pro období 2014–2020.

Zavřít

(EU) 2019/316Nařízení Komise (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání