(EU) 2019/99Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/99 ze dne 22. ledna 2019 o zastavení nového absorpčního šetření ve věci dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie beze změny platných opatření

(1)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/388 (2) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1369 (3).

(2)

Na dotčený výrobek se vztahuje také konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/387 (4). Nicméně vyrovnávací clo není předmětem tohoto šetření.

(3)

Komise obdržela žádost o nové absorpční šetření platných antidumpingových opatření podle článku 12 základního nařízení.

(4)

Žádost podaly dne 16. března 2018 společnosti Saint-Gobain PAM, Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH, Saint-Gobain PAM España S.A. a Duktus (Production) GmbH (dále jen „žadatel“), což jsou čtyři výrobci v Unii, kteří představují více než 90 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii.

(5)

Žadatel předložil dostatečné důkazy opravňující k opětovnému zahájení antidumpingového šetření. Žadatel uvedl, že se ceny při dalším prodeji zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, po skončení období původního šetření a po uložení antidumpingových cel snížily, čímž byly zmařeny zamýšlené nápravné účinky platných opatření. Z důkazů obsažených v žádosti vyplynulo, že pokles cen při dalším prodeji nemohl být vysvětlen jinými faktory, jako například změnami cen surovin.

(6)

Opětovné zahájení antidumpingového šetření oznámila Komise dne 30. dubna 2018 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) (5).

(7)

Uvedené šetření se týkalo stávajícího antidumpingového cla ve výši 14,1 % uloženého společnosti Jindal Saw Limited (dále jen „Jindal“) a společnostem s ní ve spojení a všem ostatním společnostem, jak je stanoveno v článku 1 nařízení (EU) 2016/388.

(8)

V oznámení o opětovném zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v novém šetření kontaktovaly. Komise kromě toho výslovně informovala žadatele, vyvážející výrobce a dovozce, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, a zástupce dotčené země o zahájení nového absorpčního šetření a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Společnost Jindal Komisi požádala o slyšení, které jí bylo poskytnuto.

(10)

Komise zaslala dotazník společnosti Jindal a jejím společnostem ve spojení a vyzvala ostatní vyvážející výrobce, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení o opětovném zahájení šetření.

(11)

Jeden indický vyvážející výrobce, Electrosteel Castings Limited, se přihlásil ve stanovené lhůtě, ale nebyl dotčen novým šetřením, jelikož nepodléhá konečnému antidumpingovému clu na základě článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388.

(12)

Další dva indičtí vyvážející výrobci Electrotherm (India) Ltd a Tata Metaliks Limited se přihlásili po stanovené lhůtě. Tyto společnosti podléhají sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ uvedené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388, která byla v původním šetření stanovena na úrovni individuálního antidumpingového cla pro společnost Jindal ve výši 14,1 %. Obě společnosti měly v období nového absorpčního šetření zanedbatelný objem prodeje v Unii. Vzhledem ke skutečnosti, že se tyto společnosti přihlásily příliš pozdě, jim Komise dotazník nezaslala.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o opětovném zahájení šetření. Žádný z nich se nepřihlásil.

(14)

Komise zaslala dotazník společnosti Jindal, na který tato společnost odpověděla.

(15)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro účely tohoto nového šetření za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnila v prostorách této společnosti: Jindal Saw Italia SpA, Trieste, Itálie (dále jen „Jindal Italy“). Jindal Italy je jedinou společností ve spojení se společností Jindal v Unii (viz oddíl 3.1).

(16)

Komise dne 24. října 2018 zaslala všem zúčastněným stranám informační dokument obsahující podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise navrhla ukončit nové šetření. Zúčastněným stranám byla sdělena lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Na poskytnuté informace reagovaly dva subjekty, žadatel a společnost Jindal. Žadatel Komisi požádal o slyšení, které mu bylo poskytnuto. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a vzaty v úvahu, pokud byly oprávněné.

(17)

Období nového absorpčního šetření trvalo od 1. dubna 2017 do 31. března 2018. Dotčené období trvalo od 1. dubna 2016 do 31. března 2018. Období původního šetření trvalo od 1. října 2013 do 30. září 2014.

(18)

Dotčeným výrobkem jsou trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem), s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku (dále jen „holé trubky“), v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 a ex 7303 00 90 (kódy TARIC 7303001010 a 7303009010), pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(19)

Cílem nového absorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení je stanovit, zda po uložení původních opatření došlo, či nedošlo k poklesu vývozních cen, nebo zda k žádnému pohybu cen při dalším nebo pozdějším prodeji dotčeného výrobku v Unii nedošlo, nebo byl pohyb cen nedostatečný. Jako druhý krok, dospěje-li se k závěru, že opatření mělo vést ke zvýšení cen, vývozní ceny se znovu zjistí v souladu s článkem 2 tak, aby se odstranila újma dříve zjištěná podle článku 3 základního nařízení, a nově se vypočtou dumpingová rozpětí s přihlédnutím k nově zjištěným vývozním cenám.

(20)

Po uložení opatření se prodej společnosti Jindal do Unie snížil přibližně o 90 % v porovnání s obdobím původního šetření. Prodej společnosti Jindal v Unii na úrovni [méně než 2 000 tun] nyní představuje [méně než 0,5 %] spotřeby v Unii.

(21)

Od období původního šetření navíc došlo ke změnám v prodejní struktuře společnosti Jindal. V období původního šetření měla společnost Jindal tři prodejní společnosti ve spojení ve Spojeném království, Španělsku a Itálii, zatímco v období přezkumného šetření byla ve spojení pouze italská společnost. Společnost Jindal Italy představuje velkou většinu prodeje společnosti Jindal v Unii, přičemž přímý vývoz je omezený.

(22)

Kromě toho společnost Jindal v období přezkumného šetření prodávala výrazně méně klientům ([méně než polovina v porovnání s obdobím původního šetření]) v méně členských státech ([méně než polovina v porovnání s obdobím původního šetření]) než v období původního šetření. Společnost Jindal rovněž prodávala mnohem nižší počet typů výrobku (čísla PCN): [méně než polovinu v porovnání s obdobím původního šetření].

(23)

Při zjišťování, zda došlo k poklesu vývozních cen, Komise obvykle stanovuje pro každého zkoumaného vyvážejícího výrobce jeho vývozní ceny během období přezkumného šetření a porovnává tyto ceny s odpovídajícími vývozními cenami stanovenými během období původního šetření. Nicméně vzhledem k velmi nízkým objemům prodeje na vývoz, jak bylo popsáno ve 21. bodě odůvodnění, nebylo možné přímou vývozní cenu společnosti Jindal do Unie pro nezávislé odběratele smysluplně porovnat. Jelikož by analýza cen měla být založena na ceně pro prvního nezávislého odběratele a vzhledem k tomu, že společnosti ve spojení se společností Jindal ve Španělsku a ve Spojeném království již neexistují, vycházela Komise při své analýze pouze z ceny opětovného prodeje společnosti Jindal Italy prvnímu odběrateli, který není ve spojení.

(24)

S ohledem na velmi omezené zvažované objemy a na změny typů výrobků uvedených v části 3.1 nebylo žádné srovnání na základě čísel PCN reprezentativní a nemohlo tedy vést ke smysluplné analýze.

(25)

Pro účely orientační analýzy Komise provedla srovnání celkové vážené průměrné ceny za kilogram u všech typů výrobků prodávaných společností Jindal Italy prvnímu odběrateli, který není ve spojení. Bylo zjištěno, že cena opětovného prodeje společnosti Jindal v průměru vzrostla o [více než 10 %] mezi obdobím přezkumného šetření a obdobím původního šetření, což znamená [více než 80 %] antidumpingového cla 14,1 %.

(26)

Část prodeje společnosti Jindal v období přezkumného šetření se uskutečnila na základě cen stanovených v nabídkových řízeních před uložením opatření. Nelze očekávat, že by se prodejní cena takového prodeje změnila, proto má srovnání cen omezený význam.

(27)

Po poskytnutí informací žadatel předložil několik žádostí. Žadatel prvně uvedl, že by Komise měla zohlednit tři vnější faktory: vyrovnávací clo ve výši 8,7 %, běžné clo ve výši 3,2 % a měnový kurz mezi indickou rupií (INR) a eurem (EUR).

(28)

Co se týče vyrovnávacího cla, žadatel uvedl, že cena opětovného prodeje musí být prvně stanovena na úroveň vyrovnávacího cla, a to až do výše 8,7 %. Komise poznamenala, že se šetření omezuje na údajnou absorpci antidumpingového cla. V každém případě zjištění tohoto šetření ukazují, že společnost Jindal Italy zvýšila své ceny nad úroveň vyrovnávacího cla uloženého v roce 2016. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(29)

Co se týče konvenčního cla, žadatel uvedl, že smluvní celní sazba pro dotčený výrobek se mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření zvýšila z 0 % na 3,2 %. Výrobky odpovídající kategorii všeobecného systému preferencí S-15a zahrnující výrobky, na něž se vztahuje kapitola 73, včetně dotčeného výrobku, jsou v současné době předmětem smluvního cla, které činí 3,2 %. Žadatel tvrdil, že by tato změna měla být zohledněna při posuzování zvýšení ceny při dalším prodeji. Komise potvrdila, že uvedené clo již bylo zohledněno v analýze poskytnuté zúčastněným stranám. Komise však vzala na vědomí, že pokud by nedošlo ke zvýšení smluvní celní sazby, byl by zjištěný nárůst cen vyšší. Vzhledem k tomu, že by kterýkoli z těchto přístupů nezměnil zjištění ohledně dostatečného zvýšení cen, ponechala Komise otázku, zda by zvýšení smluvní celní sazby mělo být v tomto případě pro srovnání cen zvažováno, otevřenou.

(30)

Pokud jde o směnný kurz, žadatel uvedl, že by měla být zohledněna změna směnného kurzu mezi eurem a indickou rupií. Namítl, že vzhledem k tomu, že se hodnota indické rupie oproti euru zvýšila, cenová konkurenceschopnost indického vývozu se snížila. Komise měla za to, že změny směnných kurzů mohou být faktorem, který by měl být zvažován v situacích, kdy je fakturace provedena v cizí měně. V tomto případě však bylo srovnání provedeno na základě ceny při dalším prodeji, která byla fakturována v eurech během období původního šetření i během období přezkumného šetření, tudíž byla k odhadu částky zvýšení ceny použita stejná měna. Proto jakékoli úpravy v důsledku změn směnného kurzu mezi indickou rupií a eurem nebyly opodstatněné a žádost byla zamítnuta.

(31)

Žadatel dále tvrdil, že nabídkové řízení není nereprezentativní a mělo by být zahrnuto. Komise objasnila, že tyto prodeje nebyly v cenovém porovnání vyloučeny (viz (26) bod odůvodnění výše).

(32)

Žadatel uvedl, že pohyb ceny dalšího prodeje by měl být přinejmenším na stejné úrovni uloženého cla, aby mohl být považován za významný. Komise uvedla, že posouzení závisí na konkrétních případech a že právní hranice pro zjištění absorpce nezávisí na tom, zda je pohyb cen významný, ale spíše na tom, zda nedošlo k žádnému nebo jen k nedostatečnému pohybu ceny při dalším prodeji, a tím i ke zrušení účinku antidumpingového cla. V tomto případě Komise zjistila, že nárůst ceny o více než 10 % nebylo možné považovat za nedostatečný.

(33)

Žadatel dále požádal Komisi, aby prošetřila výrobky dovážené společností Jindal Italy ze závodu společnosti Jindal ve Spojených arabských emirátech nebo jakýkoli jiný zdroj, který by potvrdil, že tento dovoz nepocházel původně z Indie, nebo že byl chybně zařazen. Komise uvedla, že se toto tvrzení spíše odvolává na tvrzení o obcházení opatření, které není předmětem nového absorpčního šetření.

(34)

Žadatel dále uvedl, že Komise měla porovnat nejen cenu dalšího prodeje společnosti Jindal Italy v období přezkumného šetření s cenou společnosti během období původního šetření, ale také cenu dalšího prodeje bývalé dceřiné společnosti Jindal ve Španělsku a Spojeném království v období původního šetření. Žadatel tvrdil, že tento přístup by byl odůvodněný, jelikož antidumpingové clo se vztahuje na veškerý prodej společnosti Jindal.

(35)

Komise měla za to, že takové srovnání by nebylo vhodné a neposkytlo by smysluplné výsledky, zejména z důvodu rozdílného sortimentu, dodacích podmínek a fakturované měny. Proto uvedla, že pouze srovnání cen prodeje společnosti Jindal Italy je vhodnou referenční hodnotou. Pro úplnost však Komise provedla simulaci, v níž porovnala hodnotu dalšího prodeje společnosti Jindal Italy v období přezkumného šetření a cenu opětného prodeje všech dceřiných společností společnosti Jindal v období původního šetření. Tato simulace ukázala, že mezi obdobím přezkumného šetření a obdobím původního šetření by se průměrná cena při dalším prodeji v průměru dále zvýšila (o [více než 13 %]). Proto by tato analýza i přes svůj omezený význam posílila závěry Komise v tomto novém šetření.

(36)

Nakonec se žadatel dotazoval na přímé prodeje společnosti Jindal do Unie. Komise poznamenala, že objemy prodeje nemohly být považovány za významné (méně než 300 tun) a že byly především prodávány v jiných dodacích podmínkách než v období původního šetření. Proto nemohlo být provedeno smysluplné srovnání. V důsledku toho byly tyto prodeje ze srovnání cen vyloučeny.

(37)

Vzhledem k omezeným objemům a nedostatečné srovnatelnosti nemohla Komise provést definitivní a podrobnou analýzu cen společnosti Jindal. Nicméně jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že celková cena společnosti Jindal Italy při dalším prodeji v porovnání s obdobím původního šetření vzrostla a opatření tak vedla k pozitivnímu pohybu cen v podobné míře jako dotčené clo. Kromě toho Komise vzhledem k významnému poklesu objemů zjistila, že účinek opatření nebyl narušen.

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k zanedbatelným objemům ([méně než 0,1 %] spotřeby Unie) prodávaným jinými indickými vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem tohoto nového šetření, Komise usoudila, že se výše uvedená zjištění vztahují rovněž na „všechny ostatní společnosti“. V tomto ohledu Komise uvedla, že dostupné statistické údaje pro „Všechny ostatní společnosti“ nelze považovat za smysluplné vzhledem k nízkým objemům a vzhledem k tomu, že další indičtí vyvážející výrobci podléhající tomuto šetření nemají k dispozici informace o prodejních kanálech. Komise nicméně pro informaci uvedla cenové údaje o zanedbatelném objemu prodeje, které byly shromážděny v databázi statistiky dovozu stanovené v čl. 14 odst. 6 základního nařízení a které prokázaly průměrnou cenu pro „všechny ostatní společnosti“, která se podobala průměrné ceně společnosti Jindal.

(39)

Komise proto usoudila, že opatření mělo dopad na společnost Jindal a „všechny ostatní společnosti“, na které se odkazuje v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388.

(40)

S ohledem na tato zjištění Komise nepovažovala za nutné přistoupit k novému výpočtu cla.

(41)

Jak je uvedeno v oddíle 1.9 výše, Komise všechny zúčastněné strany informovala o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala nové absorpční šetření ukončit. Připomínky byly analyzovány a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(42)

Na základě výše uvedených důvodů dospěla Komise k závěru, že by absorpční šetření mělo být ukončeno beze změny platných opatření.

(43)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,