(EU) 2019/33Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

Publikováno: Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2-45 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 17. října 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. ledna 2019 Nabývá účinnosti: 14. ledna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Celá hlavička předpisu je dostupná pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/33

ze dne 17. října 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na články 109, 114 a 122 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (2). V části II hlavě II kapitole I oddílech 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou stanovena pravidla pro označení původu, zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu v odvětví vína a Komisi se svěřuje pravomoc přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Za účelem zajištění řádného fungování trhu s vínem v novém právním rámci musí být prostřednictvím těchto aktů přijata některá pravidla. Tyto akty by měly nahradit ustanovení nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (3), které by proto mělo být zrušeno.

(2)

Zkušenosti získané při uplatňování nařízení (ES) č. 607/2009 ukazují, že současné postupy při evidování, změně a zrušení označení původu nebo zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí mohou být složité, obtížné a časově náročné. Nařízení (EU) č. 1308/2013 vytvořilo právní mezery, zejména pokud jde o postup, který se má používat při žádostech o změnu specifikace výrobku. Pravidla pro postup týkající se označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína neodpovídají pravidlům právních předpisů Unie, která platí pro režimy jakosti v odvětvích potravin, lihovin a aromatizovaných vín. To vede k nesrovnalostem ve způsobu provádění této kategorie práv duševního vlastnictví. Tyto nesrovnalosti je nutno řešit s ohledem na právo na ochranu duševního vlastnictví stanovené v čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Toto nařízení by proto mělo příslušné postupy zjednodušit, vyjasnit, doplnit a harmonizovat. Postupy by měly v co největší možné míře vycházet z účinných a dobře vyzkoušených postupů pro ochranu práv duševního vlastnictví souvisejících se zemědělskými produkty a potravinami, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (4), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (5) a prováděcím nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (6), a být upraveny tak, aby zohledňovaly specifika odvětví vína.

(3)

Označení původu a zeměpisná označení jsou neoddělitelně spojena s územím členských států. Vnitrostátní a místní orgány mají nejlepší odborné znalosti relevantních skutečností, se kterými jsou nejlépe obeznámeny. To by se mělo odrazit v příslušných procesních pravidlech s ohledem na zásadu subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

(4)

Název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení, by měl být zapsán pouze v jazyce, který má přinejmenším historické vazby se zeměpisnou oblastí, ve které je výrobek vyráběn. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro používání jazykových znaků u CHOP a CHZO, aby se zajistilo, že hospodářské subjekty a spotřebitelé ve všech členských státech dokáží takové názvy lépe přečíst a lépe jim porozumět.

(5)

Měly by se určit podmínky, za nichž může být jednotlivý výrobce uznán za způsobilého žadatele. Jednotliví výrobci by neměli být znevýhodněni, pokud stávající okolnosti neumožňují vytvoření seskupení výrobců. Mělo by však být vyjasněno, že chráněný název mohou používat i jiní výrobci usazení ve vymezené zeměpisné oblasti, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve specifikaci výrobku, a to i v případě, že chráněný název odpovídá názvu podniku žádajícího jednotlivého výrobce nebo ho obsahuje.

(6)

Pokud vinařský výrobek s označením původu nebo zeměpisným označením musí být podle specifikace výrobku balen pouze ve vymezené zeměpisné oblasti, představuje to omezení volného pohybu zboží a služeb. Podle judikatury Soudního dvora mohou být taková omezení ukládána pouze tehdy, jsou-li nezbytná a přiměřená k ochraně jakosti, osvědčení původu výrobku nebo zajištění kontroly. Je proto nutné stanovit, že každé omezení týkající se balení by mělo být náležitě odůvodněno z hlediska volného pohybu zboží a služeb.

(7)

Nařízení (ES) č. 607/2009 stanovilo několik odchylek týkajících se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti. Tyto odchylky by měly být zachovány za účelem ochrany tradičních výrobních postupů. V zájmu právní jistoty a srozumitelnosti by měly být jasně vymezeny.

(8)

Žádosti o ochranu posuzují vnitrostátní orgány dotčeného členského státu v rámci předběžného vnitrostátního řízení. V případě chráněných označení původu by členské státy měly věnovat pozornost zvláště popisu souvislosti mezi jakostí a vlastnostmi výrobku a konkrétním zeměpisným prostředím. V případě chráněných zeměpisných označení by členské státy měly věnovat pozornost zvláště popisu souvislosti mezi danou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností a zeměpisným původem výrobku a zohlednit při tom vymezenou oblast a vlastnosti výrobku. Určení vymezené oblasti by mělo být podrobné, přesné a jednoznačné, aby se výrobci, příslušné orgány a kontrolní subjekty mohli přesvědčit, zda jsou činnosti vykonávány ve vymezené zeměpisné oblasti.

(9)

Posouzení prováděné příslušnými orgány členských států představuje zásadní fázi řízení. Členské státy mají poznatky, odborné znalosti a přístup k údajům a skutečnostem, a mají proto nejlepší předpoklady, aby posoudily, zda žádost týkající se označení původu nebo zeměpisného označení splňuje požadavky pro ochranu. Členské státy by proto měly zaručit spolehlivost a přesnost výsledku tohoto posouzení, který by se měl věrně zaznamenat v jediném dokladu, v němž jsou shrnuty relevantní prvky specifikace výrobku. S ohledem na zásadu subsidiarity by Komise měla žádosti následně přezkoumat, aby se zajistilo, že neobsahují zjevné chyby a že zohledňují právo Unie a zájmy zúčastněných stran mimo žádající členský stát.

(10)

Za účelem usnadnění společných žádostí o ochranu označení původu a zeměpisných označení by se u těchto žádostí měly vymezit jednotlivé fáze řízení.

(11)

Pokud členské státy usoudí, že název, který je předmětem žádosti o ochranu, je v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 způsobilý pro zapsání jako chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, měly by mít možnost zajistit po dobu posuzování žádosti o ochranu Komisí přechodnou ochranu na vnitrostátní úrovni.

(12)

Měly by být stanoveny informace, které musí žadatel předložit, aby byla žádost o ochranu či změnu, námitka nebo žádost o zrušení považována za přípustnou, s cílem usnadnit vyřizování takových žádostí a urychlit přezkum spisů.

(13)

Řízení o námitce by se mělo zkrátit a zlepšit. V zájmu právní jistoty by měly být pro jednotlivé fáze řízení stanoveny lhůty a měly by být upřesněny důvody námitky. Měla by být zavedena fáze smírného řešení, jež by stranám umožnila komunikovat s výhledem na možné dosažení dohody.

(14)

Měly by být stanoveny zvláštní odchylky, které umožní používání chráněného názvu po přechodnou dobu pro výrobky z révy vinné, které nejsou v souladu se specifikací výrobku. Za účelem překonání dočasných potíží a aby bylo zajištěno, že všichni výrobci budou z dlouhodobého hlediska specifikace dodržovat, by členským státům mělo být umožněno povolovat odchylky na dobu dosahující v některých případech až deseti let.

(15)

Výrobci výrobků z révy vinné s názvem chráněným jako označení původu nebo zeměpisné označení čelí na trhu řadě změn a výzev. Žádají postupy, které by jim umožnily rychle se přizpůsobovat nárokům trhu, ale ve skutečnosti jsou znevýhodněni délkou a složitostí současného řízení o změnách, což jim neumožňuje rychle reagovat na vývoj na trhu. Výrobcům výrobků z révy vinné s názvy chráněnými jako označení původu nebo zeměpisné označení by mělo být také povoleno zohledňovat vývoj vědeckých a technických poznatků a změny v životním prostředí. Za účelem snížení počtu nutných úkonů takových řízení a uplatnění zásady subsidiarity v této oblasti by měla být rozhodnutí o změnách, které se netýkají zásadních prvků specifikace výrobku, schvalována na úrovni členského státu. Výrobcům by mělo být umožněno uplatnit takové změny ihned po ukončení vnitrostátního řízení. Neměl by existovat požadavek přezkoumávat žádosti na úrovni Unie.

(16)

Nicméně kvůli ochraně zájmů třetích stran usazených v jiných členských státech, než je členský stát, v němž je příslušný výrobek z révy vinné vyráběn, by Komise měla i nadále odpovídat za schvalování změn, u nichž je nutné řízení o námitce na úrovni Unie. Měla by se proto zavést nová klasifikace změn: standardní změny, které platí okamžitě po schválení příslušným členským státem, neboť nevyžadují řízení o námitce na úrovni Unie, a změny na úrovni Unie, které platí pouze poté, co je po ukončení řízení o námitce na úrovni Unie schválí Komise.

(17)

Měly by se zavést dočasné změny, aby výrobky z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením mohly být nadále uváděny na trh pod chráněným názvem v případě přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek či přijetí sanitárních nebo fytosanitárních opatření, která dočasně znemožňují hospodářským subjektům dodržovat specifikaci výrobku. Vzhledem k jejich naléhavé povaze by dočasné změny měly začít platit okamžitě po jejich schválení členským státem. Vzhledem k výjimečnosti dočasných změn je seznam naléhavých důvodů dočasných změn vyčerpávající.

(18)

Pro změny na úrovni Unie by se měl použít postup, který platí pro žádosti o ochranu, aby měly stejnou účinnost a poskytovaly stejné záruky. Tento postup by se měl použít obdobě s výjimkou některých kroků, které by se měly vynechat z důvodu snížení administrativní zátěže. Měl by být stanoven postup pro standardní a dočasné změny, aby členské státy mohly provádět odpovídající posouzení žádostí a byl zaručen konzistentní přístup v členských státech. Přesnost a úplnost posouzení prováděných členskými státy by měla být stejná jako přesnost a úplnost požadovaná pro posouzení v rámci řízení, které platí pro žádosti o ochranu.

(19)

Standardní a dočasné změny, které se týkají chráněných označení původu a zeměpisných označení třetích zemí, by se měly řídit přístupem stanoveným pro členské státy a rozhodnutí o schválení by se měla přijímat souladu se systémem, který platí v dané třetí zemi.

(20)

Postup při zrušení by měl být transparentnější a jasnější. Zejména by mělo být možné žádost o zrušení napadnout. Za tímto účelem by se měl postup při zrušení řídit standardním postupem, který platí obdobně pro žádosti o ochranu, s výjimkou některých kroků, které by se měly vynechat z důvodu snížení administrativní zátěže. Mělo by být možně chráněné názvy zrušit, pokud určitý název již není na trhu používán.

(21)

Měla by být přijata pravidla pro dočasné označení a obchodní úpravu výrobků z révy vinné, jejichž název je předmětem žádosti o ochranu jako označení původu nebo zeměpisné označení, aby se zajistila ochrana oprávněných zájmů hospodářských subjektů při zohlednění zásady spravedlivé hospodářské soutěže a povinnosti zajistit odpovídající informovanost spotřebitelů.

(22)

Některá chráněná označení původu jsou osvobozena od povinnosti používat na etiketách výraz „chráněné označení původu“. Kvůli zachování této historické výsady je vhodné potvrdit existenci této výjimky pro takové názvy.

(23)

Používání tradičních výrazů pro popis výrobků z révy vinné má v Unii dlouholetou tradici. Takové výrazy označují určitou metodu výroby nebo zrání, jakost, barvu či místo nebo zvláštní událost, která se váže k minulosti výrobku z révy vinné s chráněným označením původu či zeměpisným označením, nebo uvádějí, že se jedná o výrobek z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením. V článcích 112 a 113 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou stanovena obecná pravidla pro používání a ochranu tradičních výrazů. Kvůli zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a s cílem zamezit klamání spotřebitelů by se měl zavést společný rámec pro ochranu a zápis takových tradičních výrazů. Dále by se měly zjednodušit postupy poskytování ochrany tradičním výrazům a pokud možno je harmonizovat s postupy, které platí pro poskytování ochrany označením původu a zeměpisným označením.

(24)

Tradiční výraz může odkazovat na zvláštní vlastnosti výrobku z révy vinné, pro který se tento tradiční výraz používá. Aby tento výraz sděloval jasnou informaci, měl by být uváděn pouze v obvykle používaném jazyce, ve svém původním pravopisu a písmu.

(25)

Aby se vyloučilo uvedení spotřebitelů v omyl, mělo by být povoleno používat tradiční výrazy u výrobků z révy vinné vyrobených ve třetích zemích pouze pod podmínkou, že splňují stejné nebo rovnocenné podmínky, jaké jsou požadovány od členských států. Jak členské státy, tak třetí země by proto měly mít možnost požádat o ochranu tradičního výrazu na úrovni Unie. S ohledem na skutečnost, že některé třetí země nemají stejný centralizovaný systém ochrany tradičních výrazů jako Unie, by měla být stanovena definice „zastupujících profesních organizací“ působících ve třetích zemích, aby byly zajištěny stejné záruky jako v předpisech Unie.

(26)

Členské státy, třetí země nebo zastupující profesní organizace působící ve třetích zemích by měly zajistit, aby žádost o ochranu podaná Komisi byla úplná a obsahovala všechny relevantní informace, které Komisi umožní stanovit, že tradiční výraz splňuje podmínky stanovené v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013, a aby dokládala, že tradiční výraz je v daném členském státě již chráněn.

(27)

Ochrana by se měla poskytovat pouze tradičním výrazům, které jsou obecně známé a mají významný hospodářský dopad na výrobky z révy vinné, pro něž jsou vyhrazeny. Komise by proto měla schválit žádosti o ochranu tradičního výrazu pouze v případě, že žádost poskytuje vyčerpávající důkazy o tom, že výraz je tradičně používán pro popis výrobků z révy vinné vyráběných na velké části území Unie nebo že se jedná o vyhlášený výraz tradičně používaný na celém území členského státu nebo třetí země, že výrobcům, kteří tento výraz používali před poskytnutím ochrany, je zaručena spravedlivá hospodářská soutěž a že tradiční výraz není obecným výrazem. V tomto nařízení by se proto měly definovat významy „tradičního používání“ a „obecného výrazu“.

(28)

Komise by měla přezkoumat žádost o ochranu tradičního výrazu, aby se ujistila, že žádost je řádně vyplněná a splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Pokud nejsou požadavky na žádost splněny, měla by Komise vyzvat žadatele, aby provedl nutné změny nebo žádost stáhl. Při nečinnosti žadatele by se měla žádost zamítnout.

(29)

Aby se zajistilo, že poskytnutí ochrany tradičnímu výrazu nebrání žádné překážky, měl by mít každý členský stát nebo třetí země či každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem možnost vznést proti ochraně takového tradičního výrazu námitku. Aby námitka byla považována za přípustnou, měla by být opodstatněná a prokázat, že žádost není v souladu s pravidly Unie pro tradiční výrazy. V případě, že je námitka považována za přípustnou, měla by Komise poskytnout kopii obdržené námitky žadateli, aby stranám usnadnila dosažení dohody. Pokud strany dohody nedosáhnou, měla by o námitce rozhodnout Komise a žádost o ochranu daného tradičního výrazu schválit nebo zamítnout.

(30)

Z důvodu jasnosti pro spotřebitele, pokud jde o povahu a původ výrobku, a kvůli zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi výrobci je nutno stanovit podmínky pro používání ochranných známek, které obsahují tradiční výraz nebo jsou jím tvořeny, a pro používání homonymních tradičních výrazů.

(31)

Za účelem zohlednění vývoje spotřebních návyků a řešení otázek souvisejících s vývojem v oblasti výroby výrobků z révy vinné a jejich uvádění na trh by členské státy a třetí země měly mít možnost požádat o změnu nebo zrušení tradičního výrazu. Aby byla žádost o změnu nebo zrušení tradičního výrazu považována za přípustnou, měla by být řádně odůvodněna.

(32)

Systém zavedený pro ochranu a používání tradičních výrazů ve třetích zemích se může lišit od systému zavedeného v Unii. Z důvodů soudržnosti by se mělo povolit používání tradičních výrazů pro popis výrobků z révy vinné vyráběných ve třetích zemích za podmínky, že tyto výrazy nejsou v rozporu s právními předpisy Unie.

(33)

Mělo by se zohlednit získané právo na ochranu tradičního výrazu chráněného podle nařízení (ES) č. 607/2009. Tyto výrazy by proto měly být nadále automaticky chráněny také podle tohoto nařízení.

(34)

V článcích 117 až 121 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou stanovena obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu výrobků z révy vinné. Uvedené nařízení rovněž harmonizuje používání výrazů odlišných od výrazů, které jsou výslovně uvedeny v právních předpisech Unie, za podmínky, že nejsou zavádějící. Kvůli řádnému fungování vnitřního trhu by se měla stanovit pravidla Unie pro používání povinných údajů na označení výrobků z révy vinné. Kromě toho by se měla vypracovat ustanovení o používání nepovinných údajů na označení, aby nedocházelo k uvádění spotřebitelů v omyl.

(35)

V zájmu spotřebitelů by měly být povinné informace seskupeny na obalu ve stejném zorném poli. V souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (7) by však z této povinnosti měly být vyňaty některé povinné údaje, jako je uvedení dovozce a seznam složek, které mohou vyvolávat alergie nebo nesnášenlivost.

(36)

Podle ustanovení nařízení (EU) č. 1169/2011 jsou látky nebo výrobky, které mohou vyvolávat alergie nebo nesnášenlivost, a výrazy, které se mají použít pro jejich uvedení na etiketě potravin, uvedeny v příloze II zmíněného nařízení. V případě výrobků z révy vinné se pro uvedení vaječných produktů, mléčných produktů a siřičitanů používají také jiné výrazy. Na etiketách výrobků z révy vinné by se proto měly používat posledně jmenované výrazy.

(37)

Výrobky z révy vinné vyrobené v Unii se vyvážejí do třetích zemí. Aby bylo zajištěno, že spotřebitelé v těchto zemích porozumí informacím o výrobku, který kupují, mělo by být možné překládat etikety do jazyků dovážející země. Kvůli usnadnění obchodu by navíc mělo být povoleno uvádět na etiketách jakékoli údaje vyžadované právními předpisy dovážející země, ať jsou či nejsou v souladu s právními předpisy Unie. Mimoto by z bezpečnostních důvodů mělo být také možné odchýlit se od požadavků Unie na obchodní úpravu u výrobků z révy vinné určených ke konzumaci na palubě letadla, například od povinnosti používat pro šumivá vína skleněné lahve.

(38)

Zákaz používání kapslí vyráběných na bázi olova k obalení uzávěrů nádob, v nichž jsou uchovávány výrobky, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1308/2013, by měl zůstat zachován, aby se zabránilo nebezpečí kontaminace kontaktem s těmito kapslemi a nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem.

(39)

Řádná pozornost by měla být věnována zvláštní povaze výrobků z révy vinné a různé míře alkoholu, který obsahují. Měly by být proto povoleny pozitivní i negativní odchylky, pokud jde o uvedení skutečného obsahu alkoholu v procentech objemových na etiketě.

(40)

Kvůli zajištění sledovatelnosti by se měla zavést pravidla pro „údaj o provenienci“. Tato pravidla by měla navíc zohlednit očekávání spotřebitelů, pokud jde o původ výrobků z révy vinné a hroznů a moštu použitých k výrobě konečného výrobku.

(41)

V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a aby se zajistilo, že spotřebitel nebude uváděn v omyl, by mělo být povinné uvádět název a adresu stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

(42)

Spotřebitelé se často rozhodují k nákupu na základě informací o obsahu cukru v šumivém vínu, šumivém vínu dosycovaném oxidem uhličitým, jakostním šumivém vínu a jakostním aromatickém šumivém vínu. U těchto druhů výrobků z révy vinné by proto uvedení obsahu cukru mělo být povinné, zatímco u ostatních druhů výrobků z révy vinné by mělo zůstat dobrovolné.

(43)

Spotřebitelé často neznají vlastností a výrobní metody dosycovaného šumivého vína a dosycovaného perlivého vína, zejména pokud jde o používání oxidu uhličitého. Na etiketě takového vína je proto nutno uvést, že bylo vyrobeno přidáním oxidu uhličitého.

(44)

Uvádění ročníku sklizně a moštové odrůdy nebo moštových odrůd vyžaduje zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že informace poskytované spotřebitelům nejsou zavádějící. Měla by se zejména stanovit omezení pro používání názvů moštových odrůd, které jsou tvořeny chráněným označením původu či zeměpisným označením, nebo toto označení obsahují.

(45)

Spotřebitelé se rovněž často rozhodují k nákupu na základě použité moštové odrůdy. Za účelem zabránění zavádějícím postupům označování by se měla stanovit pravidla pro podmínky, za jakých lze používat názvy pro uvádění moštových odrůd. S ohledem na hospodářský význam odrůdových vín pro výrobce by dále mělo být výrobcům výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení umožněno uvádět na etiketě údaj „odrůdové víno“ spolu se jménem země, v níž byl výrobek z révy vinné vyroben.

(46)

Kromě případů šumivého vína, šumivého vína dosycovaného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína a jakostního aromatického šumivého vína není obsah cukru ve výrobcích z révy vinné pro spotřebitele zásadní informací. Uvádění obsahu cukru v těchto výrobcích z révy vinné na etiketě by proto mělo být pro výrobce dobrovolné. Toto dobrovolné používání výrazů týkajících se obsahu cukru v těchto výrobcích by ale mělo být právně upraveno, aby nedocházelo k uvádění spotřebitelů v omyl.

(47)

Aby byla zajištěna pravdivost a přesnost informací poskytovaných spotřebiteli, měly by se stanovit zvláštní podmínky pro uvádění metod výroby na etiketě, zejména pokud jde o metody výroby šumivých vín a postupy zrání u všech výrobků z révy vinné. Tyto výrazy vyvolávají v mysli spotřebitele dojem vyššího standardu výrobků z révy vinné a měly by být proto vyhrazeny pro výrobky z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

(48)

Uvedení podniku, který obhospodařuje vinice, z nichž pocházejí dotyčné výrobky z révy vinné, a v němž probíhá celá vinifikace, může představovat pro výrobce přidanou hodnotu a pro spotřebitele znak vyšší jakosti. Výrobcům by se proto mělo umožnit, aby na etiketách výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením uváděli název podniku.

(49)

U výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením by se mělo povolit uvádět na etiketě název zeměpisné oblasti, která je menší nebo větší než oblast chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, aby byl spotřebitel lépe informován o místě, kde byl výrobek z révy vinné vyroben, a to zejména v případech, kdy jsou tato místa spotřebitelům dobře známa.

(50)

Používání láhví zvláštního tvaru u některých výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením má v Unii dlouholetou tradici a takové použití může v mysli spotřebitelů odkazovat na určité vlastnosti nebo provenienci. Takovéto tvary láhví by proto měly být vyhrazeny pro dotyčná vína.

(51)

Tradiční typ skleněné láhve a uzávěru šumivých vín odráží tradiční postupy výroby a stáčení. Měly by být proto vyhrazeny pro šumivá vína. Členské státy by ale měly mít možnost povolovat použití takového typu láhve a uzávěru pro jiné nápoje za podmínky, že tím nebude spotřebitel uváděn v omyl, pokud jde o skutečnou povahu výrobku.

(52)

Za účelem provádění jejich politiky jakosti by mělo být členským státům umožněno stanovit doplňující pravidla pro označování výrobků z révy vinné vyráběných na jejich území za podmínky, že tato pravidla jsou slučitelná s právními předpisy Unie.

(53)

Všechny dokumenty nebo informace zaslané Komisi ohledně žádosti o ochranu, změnu nebo zrušení chráněného označení původu, zeměpisného označení nebo tradičního výrazu by měly být v jednom z úředních jazyků Unie nebo by k nim měl být připojen překlad do jednoho z těchto jazyků, aby Komise mohla provést správnou analýzu předložených dokumentů a informací.

(54)

V zájmu bezproblémového přechodu z pravidel nařízení (ES) č. 607/2009 na nová pravidla stanovená v tomto nařízení a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/34 (8) by se měla stanovit přechodná období, aby hospodářské subjekty usazené v Unii a ve třetích zemích mohly splnit požadavky na označování. Měla by se přijmout ustanovení, která zajistí, aby výrobky z révy vinné označené v souladu se stávajícími předpisy mohly být i nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, jimiž se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013 a která se týkají chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a tradičních výrazů a rovněž označování a obchodní úpravy v odvětví vína, pokud jde o:

a)

žádosti o ochranu;

b)

řízení o námitce;

c)

omezení použití chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení;

d)

změny specifikace výrobku a změny tradičních výrazů;

e)

zrušení ochrany;

f)

označování a obchodní úpravu.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Název, který se má chránit

1.   Název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení, se zapíše pouze v jazycích, které jsou nebo v minulosti byly používány k popisu daného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Název označení původu nebo zeměpisného označení se zapíše původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

Článek 3

Žadatel

Za žadatele ve smyslu čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být považován jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

a)

dotyčná osoba je jediným výrobcem, který chce žádost podat; a

b)

vymezená zeměpisná oblast má charakteristiky, které jsou zjevně odlišné od charakteristik sousedních oblastí, nebo se vlastnosti daného výrobku liší od vlastností výrobků vyráběných v sousedních oblastech.

Okolnost, že chráněné označení původu nebo zeměpisné označení odpovídá názvu podniku žádajícího jednotlivého výrobce, nebo tento název obsahuje, nebrání jiným výrobcům v používání tohoto názvu za předpokladu, že splní podmínky specifikace výrobku.

Článek 4

Dodatečné požadavky na specifikace výrobků

1.   Popis výrobků z révy vinné uvádí příslušný druh nebo druhy výrobků z révy vinné z druhů uvedených v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pokud specifikace výrobku uvádí, že balení, včetně plnění, musí probíhat ve vymezené zemědělské oblasti nebo v oblasti v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, musí rovněž obsahovat odůvodnění, proč v daném případě musí balení v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly probíhat v dané zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb.

Článek 5

Odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti

1.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v kterékoli z těchto oblastí:

a)

v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti;

b)

v oblasti nacházející se ve stejné správní jednotce nebo v sousední správní jednotce v souladu s vnitrostátními předpisy;

c)

v případě přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení, nebo pokud existuje dohoda o kontrolních opatřeních mezi dvěma či více členskými státy nebo mezi jedním či více členskými státy a jednou čí více třetími zeměmi, v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti.

2.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

3.   Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1308/2013 pokud jde o likérová vína s chráněným označením původu „Málaga“ a „Jerez-Xér?s-Sherry“, mošt ze zaschlých hroznů získaný z odrůdy révy vinné Pedro Ximénez, ke kterému se přidává neutrální alkohol vinného původu za účelem zabránění kvašení, může pocházet z regionu „Montilla-Moriles“.

Článek 6

Vnitrostátní řízení

Při předání žádosti o ochranu Komisi v souladu s čl. 96 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 členský stát připojí prohlášení, že žádost podaná žadatelem splňuje podle jeho názoru podmínky pro ochranu podle části II hlavy II kapitoly I oddílu 2 pododdílu 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a ustanovení přijatá na jejich základě a že potvrzuje, že jediný doklad podle čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 je věrným shrnutím specifikace výrobku.

Členské státy informují Komisi o přípustných námitkách obdržených během vnitrostátního řízení. Členské státy informují Komisi o jakémkoli vnitrostátním soudním řízení, které může mít vliv na žádost o ochranu.

Článek 7

Společné žádosti

V případě podání společných žádostí o ochranu určitého názvu jako označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 95 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se související předběžná vnitrostátní řízení, včetně fáze podávání námitek, provedou ve všech dotčených členských státech.

Článek 8

Přechodná a vnitrostátní ochrana

1.   S účinkem ode dne předání žádosti o ochranu Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu na vnitrostátní úrovni.

Tato přechodná vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o ochraně podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo dnem zpětvzetí žádosti.

2.   Pokud název není chráněn podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát. Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 nemají žádný vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

Článek 9

Přípustnost žádosti

1.   Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s články 94, 95 a 96 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článkem 3 a čl. 5 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o ochranu se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje ustanovení čl. 94 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a je-li řádně vyplněn jediný doklad.

Jediný doklad shrnující specifikaci výrobku podle čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se považuje za řádně vyplněný, pokud splňuje požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Specifikace výrobku se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost není přípustná, sdělí příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.

3.   Nejméně jednou za měsíc Komise zveřejní seznam názvů, k nimž obdržela žádosti o ochranu jako označení původu nebo zeměpisná označení, jméno žádajícího členského státu nebo třetí země a datum podání žádosti.

Článek 10

Přezkum žádosti

Posouzení žádosti prováděné Komisí podle čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 spočívá v kontrole, že žádost neobsahuje žádné zjevné chyby. Při posuzování žádosti Komise přezkoumá zejména jediný doklad. Posouzení by mělo být provedeno ve lhůtě šesti měsíců. V případě překročení této lhůty Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 11

Přípustnost a důvody námitky

1.   Pro účely článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněné prohlášení o námitce přípustné:

a)

pokud jej Komise obdrží ve lhůtě stanovené v článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34;

a:

c)

pokud prokazuje, že žádost o ochranu nebo změnu specifikace výrobku či o zrušení ochrany je neslučitelná s předpisy o označeních původu a zeměpisných označeních, protože:

i)

žádost by byla v rozporu s články 92 až 95, 105 nebo 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 a s ustanoveními přijatými na jejich základě,

ii)

zapsání navrhovaného názvu by bylo v rozporu s článkem 100 nebo 101 nařízení (EU) č. 1308/2013,

iii)

zapsání navrhovaného názvu by ohrozilo práva držitele ochranné známky nebo uživatele plně homonymního názvu či složeného názvu obsahujícího výraz totožný s názvem, který má být zapsán, nebo existenci částečně homonymních názvů či jiných názvů podobných názvu, který má být zapsán, jež označují výrobky z révy vinné, které byly v souladu s právními předpisy uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.

V případě námitky podané fyzickou nebo právnickou osobou je řádně odůvodněné prohlášení o námitce přípustné pouze tehdy, prokazuje-li oprávněný zájem strany podávající námitku.

2.   V případě, že Komise usoudí, že námitka není přípustná, sdělí orgánu nebo fyzické či právnické osobě, jež námitku podaly, důvody shledání nepřípustnosti.

Článek 12

Řízení o námitce

1.   Pokud Komise usoudí, že je námitka přípustná, vyzve orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, která námitku podala, a orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, která podala žádost o ochranu, aby po dobu tří měsíců vedly odpovídající konzultace. Výzva se vydá ve lhůtě čtyř měsíců ode dne zveřejnění žádosti o ochranu, jíž se odůvodněné prohlášení o námitce týká, v Úředním věstníku Evropské unie a provází ji kopie odůvodněného prohlášení o námitce. Během těchto tří měsíců může Komise kdykoli na žádost orgánu nebo fyzické či právnické osoby, která podala žádost, prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.

2.   Orgán nebo osoba, které podaly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, zahájí tyto konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o ochranu splňuje podmínky tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Dosáhnou-li strany dohody, informuje buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z níž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech faktorech, které dosažení této dohody umožnily, včetně stanovisek jednotlivých stran. Dojde-li k podstatné změně údajů zveřejněných v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, provede Komise nový přezkum podle čl. 97 odst. 2 tohoto nařízení po provedení vnitrostátního postupu, kterým se zajišťuje odpovídající zveřejnění změněných údajů. Pokud na základě dohody nedojde k žádným změnám ve specifikaci výrobku nebo pokud změny nejsou podstatné, přijme Komise v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozhodnutí o poskytnutí ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení.

4.   Není-li dohody dosaženo, informuje buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z níž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech souvisejících informacích a dokumentech. Komise přijme v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozhodnutí o poskytnutí ochrany nebo zamítnutí žádosti.

Článek 13

Omezení používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

1.   Aniž je dotčen článek 102 nařízení (EU) č. 1308/2013, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby výrobky pocházející z členského státu nebo třetí země a nesoucí označení, které je tvořeno názvem, jenž je v rozporu s čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo které takový název obsahuje, mohly i nadále nést označení, pod kterým byly uváděny na trh.

Poskytnutí takového přechodného období je podmíněno podáním přípustného prohlášení o námitce podle čl. 96 odst. 3 nebo článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013, které prokazuje, že rozhodnutí o ochraně daného názvu by ohrozilo existenci:

a)

zcela totožného názvu nebo složeného názvu, který obsahuje výraz totožný s názvem, který má být zapsán; nebo

b)

částečně homonymních názvů či jiných názvů podobných názvu, který má být zapsán, jež označují výrobky z révy vinné, které byly v souladu s právními předpisy uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se v řádně odůvodněných případech přechodné období uvedené v odstavci 1 prodlouží až na patnáct let, je-li prokázáno, že:

a)

označení podle odstavce 1 bylo v souladu s právními předpisy používáno nepřetržitě a řádně po dobu nejméně 25 let přede dnem, kdy byla Komisi předložena žádost o ochranu;

b)

označení podle odstavce 1 nebylo nikdy používáno za účelem využívání pověsti zapsaného názvu a spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3.   Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 se na etiketě jasně a viditelně uvede údaj o zemi původu.

4.   Za účelem překonání dočasných obtíží a aby se z dlouhodobého hlediska zajistilo, že všichni výrobci v dotčené oblasti budou dodržovat specifikaci výrobku, může členský stát poskytnout ochranu na přechodné období, které začíná dnem předání žádosti Komisi, za podmínky, že dotčené hospodářské subjekty uváděly dané výrobky z révy vinné na trh pod dotčenými názvy v souladu s právními předpisy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let před podáním příslušné žádosti orgánům daného členského státu a že tyto dočasné obtíže byly zmíněny během vnitrostátního námitkového řízení podle čl. 96 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013. Přechodné období je co nejkratší a nepřesáhne 10 let.

První pododstavec se použije obdobně na chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi, s výjimkou námitkového řízení.

Taková přechodná období se uvedou v dokumentaci žádosti podle čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

ODDÍL 3

Změny specifikace výrobku

Článek 14

Druhy změn

1.   Pro účely článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 se změny specifikace výrobku rozdělují podle důležitosti do dvou kategorií: změny vyžadující řízení o námitce na úrovni Unie („změny na úrovni Unie“) a změny, které se vyřizují na úrovni členského státu nebo třetí země („standardní změny“).

Změna se považuje za změnu na úrovni Unie, pokud:

a)

zahrnuje změnu názvu chráněného označení původu nebo zeměpisného označení;

b)

spočívá ve změně, zrušení nebo přidání druhu výrobku z révy vinné podle přílohy VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

může případně zneplatnit souvislost podle čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo písm. b) bodu i) nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)

znamená další omezení uvádění výrobku na trh.

Žádosti o změny na úrovni Unie podané třetími zeměmi nebo výrobci ze třetích zemí musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení, které platí v této třetí zemi.

Všechny ostatní změny se považují za standardní změny.

2.   Pro účely článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 se za dočasnou změnu považuje standardní změna, která se týká dočasné změny specifikace výrobku vyplývající z povinných sanitárních a fytosanitárních opatření stanovených orgány veřejné moci nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly formálně uznány příslušnými orgány.

Článek 15

Postup při změnách specifikace výrobku na úrovni Unie

1.   Žádost o schválení změny ve specifikaci výrobku na úrovni Unie vymezená v článku 14 tohoto nařízení se řídí obdobně postupem stanoveným v článku 94 a článcích 96 až 99 nařízení (EU) č. 1308/2013, v kapitole II oddílech 1, 2 a 3 tohoto nařízení a v kapitole II oddílech 1, 2 a 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

2.   Pokud Komise na základě posouzení provedeného podle čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 usoudí, že jsou splněny podmínky požadované podle čl. 97 odst. 3 uvedeného nařízení, zveřejní žádost o změnu na úrovni Unie podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 v Úředním věstníku Evropské unie řadě C. Konečné rozhodnutí o schválení změny se přijímá bez provedení přezkumného řízení podle čl. 229 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, ale v případě, že byla podána přípustná námitka nebo žádost o změnu byla zamítnuta, se použije ustanovení čl. 99 druhého pododstavce uvedeného nařízení.

3.   Žádost o schválení změn na úrovni Unie smí obsahovat výlučně změny na úrovni Unie. V případě, že žádost o změny na úrovni Unie obsahuje rovněž standardní nebo dočasné změny, použije se postup pro změny na úrovni Unie pouze na změny na úrovni Unie. Standardní nebo dočasné změny se nepovažují za podané.

4.   Při přezkumu žádostí o změnu se Komise zaměří na navrhované změny.

Článek 16

Přípustnost žádostí o změnu na úrovni Unie

1.   Žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považují za přípustné, pokud byly podány obdobně podle článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 a čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považuje za řádně vyplněnou, je-li srozumitelná a úplná a splňuje-li požadavky stanovené v článku 2 a v čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

Schválení žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie Komisí se týká pouze změn předložených v samotné žádosti.

2.   V případě, že žádost není považována za přípustnou, sdělí se příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.

Článek 17

Standardní změny

1.   Standardní změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení.

Žádosti o schválení standardní změny specifikace výrobku se předkládají orgánům členského státu, v němž se nachází zeměpisná oblast označení. Žadatelé musí splňovat podmínky stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pokud žádost o schválení standardní změny specifikace výrobku nepochází od žadatele, který předložil žádost o ochranu názvu nebo názvů, jichž se specifikace výrobku týká, umožní členský stát tomuto žadateli v případě, že stále existuje, podat k žádosti připomínky.

Žádost o standardní změnu musí obsahovat popis standardních změn, uvést souhrn důvodů, proč jsou změny potřebné, a prokázat, že navrhované změny lze považovat za standardní v souladu s článkem 14 tohoto nařízení.

2.   Pokud členský stát usoudí, že jsou splněny požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a ustanovení přijatá na jejich základě, může standardní změnu schválit a zveřejnit. Rozhodnutí o schválení zahrnuje změněný konsolidovaný jediný doklad, pokud je to relevantní, a změněnou konsolidovanou specifikaci výrobku.

Standardní změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění. Členský stát oznámí standardní změny Komisi nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení.

3.   Rozhodnutí, kterými se schvalují standardní změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, se přijímají v souladu se systémem platným v dotčené třetí zemi a Komisi je oznamuje jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejich zveřejnění.

4.   Oznámení standardních změn se považuje za řádně provedené, je-li v souladu s článkem 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

5.   V případě, že standardní změna vyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní popis standardní změny podle článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a změněný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců ze třetí země.

6.   V případě, že standardní změna nevyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 popis příslušné standardní změny do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo žadatele usazeného ve třetí zemi.

7.   Standardní změny jsou na území Unie použitelné od okamžiku jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie řadě C nebo jejich zveřejnění Komisí prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

8.   Pokud se příslušná zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provedou dotčené členské státy postup pro standardní změny odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Standardní změna je použitelná až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí standardní změnu jako poslední, zašle Komisi oznámení uvedené v odstavci 4 nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení standardní změny.

Nepřijme-li jeden nebo více dotčených členských států vnitrostátní rozhodnutí o schválení uvedené v prvním pododstavci, může kterýkoliv z dotčených členských států podat žádost v rámci řízení o změnách na úrovni Unie. Stejné pravidlo platí obdobně v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.

Článek 18

Dočasné změny

1.   Dočasné změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení. Oznamují se Komisi společně s důvody na podporu dočasných změn nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Dočasná změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění.

2.   Pokud se zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provede se postup pro dočasné změny v dotčených členských státech odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Dočasné změny jsou použitelné až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí dočasnou změnu jako poslední, ji Komisi oznámí nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení. Toto pravidlo platí obdobně také v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.

3.   Dočasné změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, oznamuje Komisi spolu s důvody na podporu dočasných změn jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce od jejich schválení.

4.   Oznámení dočasných změn se považuje za řádně provedené, obsahuje-li všechny náležitosti uvedené v článku 11 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

5.   Komise zveřejní takové změny do tří měsíců ode dne, kdy obdržela oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců z třetí země. Dočasná změna je na území Unie použitelná od okamžiku jejího zveřejnění Komisí.

ODDÍL 4

Zrušení chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Článek 19

Postup pro zrušení

Žádosti o zrušení chráněného označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 se řídí obdobně postupem stanoveným v článku 94 a článcích 96 až 99 uvedeného nařízení spolu s ustanoveními kapitoly II oddílů 1, 2 a 4 tohoto nařízení a ustanoveními kapitoly II oddílů 1, 2, 4 a 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

Komise zveřejní žádost o zrušení podle článku 13 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 v Úředním věstníku Evropské unie řadě C.

Článek 20

Důvody pro zrušení

Pro účely článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 se soulad se specifikací výrobku nepovažuje za zajištěný také v případech, kdy nejméně po sedm po sobě následujících let nebyl na trh uveden žádný výrobek s chráněným názvem.

Článek 21

Přípustnost žádosti o zrušení

1.   Pro účely článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněná žádost o zrušení přípustná, pokud:

a)

splňuje požadavky stanovené v čl. 13 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34; a

b)

je založena na důvodech uvedených v článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu členského státu či třetí země nebo fyzické či právnické osobě, jež žádost podaly, důvody shledání nepřípustnosti.

3.   Odůvodněná prohlášení o námitkách vůči zrušení zápisu jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.

ODDÍL 5

Používání symbolů, označení a zkratek

Článek 22

Dočasné označování a obchodní úprava

Po předání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi je výrobci mohou uvádět na etiketách a používat při obchodní úpravě a používat vnitrostátní loga a označení v souladu s právními předpisy Unie a zejména s nařízením (EU) č. 1169/2011.

Symboly Unie pro chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, označení Unie „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a zkratky Unie „CHOP“ nebo „CHZO“ se mohou na etiketách použít až po zveřejnění rozhodnutí o ochraně daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Je-li žádost zamítnuta, mohou být všechny výrobky z révy vinné označené v souladu s prvním pododstavcem uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 23

Výjimky z povinnosti používat na etiketách výraz „chráněné označení původu“

V souladu s čl. 119 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 lze odkazy na výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s těmito chráněnými označeními původu:

a)

Řecko:

????? (Samos);

b)

Španělsko:

Cava, Jerez, Xér?s nebo Sherry, Manzanilla;

c)

Francie:

Champagne;

d)

Itálie:

Asti, Marsala, Franciacorta;

e)

Kypr:

??????????? (Commandaria);

f)

Portugalsko:

Madeira nebo Mad?re, Port nebo Porto.

KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY

ODDÍL 1

Žádosti o ochranu a postup přezkumu

Článek 24

Jazyk a způsob psaní tradičního výrazu

1.   Tradiční výraz se zapisuje:

a)

v úředním nebo regionálním jazyce členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází; nebo

b)

v jazyce používaném pro tento výraz v obchodě.

2.   Tradiční výraz se zapisuje v původním pravopisu a původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

Článek 25

Žadatelé

1.   O ochranu tradičního výrazu mohou požádat příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo zastupující profesní organizace usazené ve třetích zemích.

2.   „Zastupující profesní organizací“ se rozumí každá organizace výrobců nebo sdružení organizací výrobců, které přijaly stejná pravidla a působí ve vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny výrobců usazených v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedené oblasti. Zastupující profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro výrobky z révy vinné, které vyrábí.

Článek 26

Přípustnost žádosti

1.   Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s článkem 25 tohoto nařízení a článkem 21 a čl. 30 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost se považuje za řádně vyplněnou, pokud obsahuje tyto informace:

a)

název, který se má chránit jako tradiční výraz;

b)

druh tradičního výrazu, zda spadá pod čl. 112 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

uvedení jazyka, ve kterém je název, který se má chránit jako tradiční výraz, vyjádřen;

d)

dotčený druh nebo druhy výrobku z révy vinné;

e)

shrnutí definice a podmínek pro používání;

f)

dotčená chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení.

2.   K žádosti se přiloží kopie právních předpisů dotyčného členského státu nebo pravidla, která platí pro výrobce vína v dotyčné třetí zemi nebo třetích zemích, jimiž se používání daného výrazu řídí, a odkaz na zveřejnění těchto právních předpisů či těchto pravidel.

3.   Není-li žádost řádně vyplněna nebo nebyly-li společně se žádostí poskytnuty dokumenty uvedené v odstavci 2, není žádost přípustná.

4.   V případě nepřípustnosti žádosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a oznámí se jim, že mají nárok předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

Článek 27

Podmínky platnosti

1.   Žádost o ochranu tradičního výrazu se považuje za platnou, pokud název, který se má chránit:

a)

splňuje požadavky na tradiční výraz definované v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 a požadavky stanovené v článku 24 tohoto nařízení;

b)

skládá se výhradně z:

i)

názvu používaného tradičně v obchodě na velké části území Unie nebo dotyčné třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo

ii)

proslaveného názvu používaného tradičně v obchodě nejméně na území dotyčného členského státu nebo třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

nestal se obecným výrazem; a

d)

je definován a regulován v právních předpisech členského státu nebo se na něj vztahují podmínky pro použití stanovené pravidly vztahujícími se na výrobce vína v dané třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

Písmeno b) se nepoužije na tradiční výrazy podle čl. 112 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

a)

používání po dobu alespoň pěti let v případě výrazů zapsaných v úředním nebo regionálním jazyce členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází;

b)

používání po dobu alespoň patnácti let v případě výrazů zapsaných v jazyce používaném v obchodě.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) se názvem, který se stal „obecným“, rozumí název, který se sice vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, ale stal se v Unii běžným názvem pro dotyčný výrobek.

Článek 28

Přezkum prováděný Komisí

1.   Dnem podání žádosti o ochranu tradičního výrazu je den, kdy Komise tuto žádost obdržela.

2.   Komise posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v této kapitole.

3.   Usoudí-li Komise, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 26 a 27, přijme prováděcí akt ohledně zveřejnění žádosti o ochranu v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Pokud žádost o ochranu tradičního výrazu nesplňuje podmínky stanovené v této kapitole, Komise informuje žadatele o důvodech zamítnutí a stanoví lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

5.   Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 4, Komise přijme prováděcí akt, kterým se žádost zamítá podle čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 29

Podání námitky

Dnem podání námitky je den, kdy Komise námitku obdržela.

Článek 30

Přípustnost a důvody námitky

1.   Odůvodněná námitka je přípustná, jestliže:

a)

ji předloží jakýkoli členský stát nebo třetí země či jakákoliv fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem;

b)

ji Komise obdrží ve lhůtě stanovené v čl. 22 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34;

c)

dokládá, že žádost o ochranu není slučitelná s pravidly pro tradiční výrazy, protože není v souladu s článkem 27 tohoto nařízení nebo protože by byl zápis navrhovaného názvu v rozporu s článkem 32 nebo 33 tohoto nařízení.

2.   Námitka považovaná za přípustnou se oznámí orgánům členského státu nebo třetí země či zastupující profesní organizaci v dané třetí zemi.

Článek 31

Přezkum námitky

1.   Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 23 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, informuje o námitce žadatele, který podal žádost, a vyzve ho, aby se k ní vyjádřil ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Všechny připomínky obdržené v této lhůtě se sdělí straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 případně předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud žadatel nebo strana, která vznesla námitku, žádné připomínky nepředloží nebo při nedodržení lhůty na sdělení vyjádření a připomínek uvedené v článku 24 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, Komise o námitce rozhodne.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání daného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Komise zváží, zda jsou splněny podmínky uvedené nebo stanovené v článcích 27, 32 nebo 33 tohoto nařízení. Rozhodnutí o zamítnutí tradičního výrazu se oznámí straně, která vznesla námitku, a žadateli.

4.   V případě vznesení více námitek může předběžný přezkum jedné nebo několika takových námitek zabránit vyřízení žádosti o ochranu. Za těchto okolností může Komise pozastavit ostatní řízení o námitkách. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

ODDÍL 3

Ochrana

Článek 32

Vztah k ochranným známkám

1.   Zápis ochranné známky, která je tvořena tradičním výrazem, nebo ho obsahuje a která nesplňuje definici a podmínky pro používání daného tradičního výrazu uvedené v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 a vztahuje se k výrobku, který spadá pod jeden z druhů uvedených v příloze VII části II uvedeného nařízení:

a)

se zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, a tradiční výraz je následně chráněn; nebo

b)

se prohlásí za neplatný.

2.   Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti výrobku z révy vinné.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, ochranná známka podle odstavce 1, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, na území Unie před začátkem ochrany daného tradičního výrazu v zemi původu, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu za podmínky, že neexistují žádné důvody pro neplatnost ochranné známky nebo její zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 (10) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 (11).

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnými ochrannými známkami.

Článek 33

Homonyma

1.   Výraz, pro nějž byla podána žádost o ochranu a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičním výrazem již chráněným podle článku 113 nařízení (EU) č. 1308/2013, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků z révy vinné, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Zapsaný homonymní výraz je možné používat pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a výrazem již uvedeným v evidenci, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou plně nebo částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze IV.

ODDÍL 4

Změny a zrušení

Článek 34

Změna tradičního výrazu

Žadatel, který splňuje podmínky článku 25, může požádat o schválení změny zapsaného tradičního výrazu, která se týká údajů uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d).

Na žádosti o změnu se použijí obdobně články 26 až 31.

Článek 35

Zrušení tradičního výrazu

V souladu s čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 může Komise na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty, kterými se zrušuje ochrana tradičního výrazu.

Na žádosti o zrušení se použijí obdobně články 26 až 31.

Článek 36

Důvody pro zrušení

Ochrana tradičního výrazu se zruší, pokud:

a)

tradiční výraz již nesplňuje požadavky stanovené v článcích 27, 32 nebo 33;

b)

není již zajištěn soulad s příslušnou definicí a podmínkami pro používání.

Článek 37

Přípustnost žádosti o zrušení

1.   Odůvodněná žádost o zrušení je přípustná, jestliže:

a)

ji Komisi předloží členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem; a

b)

je založena na jednom z důvodů uvedených v článku 36.

Řádně odůvodněná žádost o zrušení je přípustná pouze v případě, že prokazuje oprávněný zájem žadatele.

2.   V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu nebo osobě, kteří žádost podali, důvody shledání nepřípustnosti.

3.   V souladu s čl. 30 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 poskytne Komise žádost o zrušení dotčeným orgánům a osobám.

4.   Opodstatněná prohlášení o námitce vůči žádostem o zrušení jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.

Článek 38

Pravidla pro tradiční výrazy používané ve třetích zemích

1.   Definice tradičních výrazů uvedená v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije obdobně na výrazy používané tradičně ve třetích zemích pro výrobky z révy vinné, na něž se vztahují zeměpisná označení nebo označení původu podle právních předpisů těchto třetích zemí.

2.   Výrobky z révy vinné pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy zanesené v elektronické databázi „E-Bacchus“ zmíněné v čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, mohou používat tato tradiční označení na etiketách v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

ODDÍL 5

Článek 39

Stávající chráněné tradiční výrazy

Tradiční výraz, který je chráněn podle nařízení (ES) č. 607/2009, je automaticky chráněn podle tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA

ODDÍL 1

Povinné údaje

Článek 40

Uvádění povinných údajů

1.   Povinné údaje podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují

2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou povinné údaje podle čl. 41 odst. 1 a číslo šarže nacházet mimo zorné pole uvedené v odstavci 1.

3.   Velikost písma údajů podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 41 odst. 1 musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků.

Článek 41

Používání určitých horizontálních předpisů

1.   Za účelem uvádění některých látek nebo produktů, které vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost, jak je uvedeno v článku 21 nařízení (EU) č. 1169/2011, jsou výrazy týkající se siřičitanů, vajec a vaječných produktů, mléka a mléčných produktů, které se mají používat, výrazy uvedené v příloze I části A.

2.   Údaje uvedené v odstavci 1 mohou být doplněny o příslušný piktogram uvedený v příloze I části B.

Článek 42

Uvádění na trh a vývoz

1.   Výrobky z révy vinné, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, se nesmí v Unii uvádět na trh ani vyvážet.

2.   Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 2 pododdílu 3 a oddílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že výrobky z révy vinné mají být vyváženy, povolit údaje a obchodní úpravy, které jsou v rozporu s platnými předpisy Unie pro označování a obchodní úpravu, pokud takové údaje a obchodní úpravy u výrobků z révy vinné vyžadují právní předpisy dané třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Unie.

3.   Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 3 a oddílu 2 pododdílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že jsou výrobky z révy vinné určeny ke konzumaci na palubě letadla, povolit obchodní úpravu, která je v rozporu s platnými předpisy Unie pro obchodní úpravu, pokud je taková obchodní úprava výrobků z révy vinné nutná z důvodů bezpečnosti.

Článek 43

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Uzávěry pro výrobky z révy vinné uvedené v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 nesmí být obaleny kapslemi nebo fóliemi vyráběnými na bázi olova.

Článek 44

Skutečný obsah alkoholu

Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových podle čl. 119 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“. V případě částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení lze uvedení skutečného obsahu alkoholu nahradit nebo doplnit údajem o celkovém obsahu alkoholu, po kterém následuje symbol „% obj.“ a předchází mu slova „celkový obsah alkoholu“ nebo „celkový alkohol“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

Článek 45

Údaj o provenienci

1.   Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvede takto:

a)

u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1, 3 až 9, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 slovy „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, „výrobek z (…)“ nebo „sekt z (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno;

b)

slovy „vino z Evropské unie“ nebo „směs vín z různých zemí Evropské unie“, nebo rovnocenným výrazem, v případě vína vzniklého smícháním vín pocházejících z několika členských států;

c)

slovy „víno z Evropské unie“ nebo „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných členských států v případě vín vyrobených v jednom členském státě z hroznů sklizených v jiném členském státě;

d)

slovy „směs vín z (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z více třetích zemí;

e)

slovy „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ve třetí zemi z hroznů sklizených v jiné třetí zemi.

Odchylně od písmene a) prvního pododstavce u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 4, 5 a 6 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení může být údaj uvedený v uvedeném písmeni a) nahrazen údajem „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení.

Prvním a druhým pododstavcem nejsou dotčeny články 47 a 56.

2.   Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 2, 10, 11 a 13 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvede takto:

a)

mošt z (…)“ nebo „mošt vyrobený v (….)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu;

b)

směs z produktů různých zemí Evropské unie“ v případě výrobků z révy vinné vyrobených scelováním výrobků pocházejících ze dvou nebo více členských států;

c)

mošt vyrobený v (…) z hroznů sklizených v (…)“ v případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny.

3.   V případě Spojeného království lze u ustanovení stanovených v písmenech a) a c) odstavce 1 a písmenech a) a c) odstavce 2 nahradit název členského státu názvem příslušné jednotlivé země, která je součástí Spojeného království a v níž byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného výrobku z révy vinné.

Článek 46

Údaj o stáčírně, výrobci, dovozci a prodejci

1.   Pro účely použití čl. 119 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) č. 1308/2013 a tohoto článku se:

a)

stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;

b)

plněním“ rozumí umisťování produktů do nádob o objemu nejvýše 60 litrů za účelem následného prodeje;

c)

výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů nebo hroznového moštu na vína nebo zpracování hroznů nebo vína na šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět;

d)

dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Unii, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Unie, do volného oběhu ve smyslu čl. 5 odst. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (12);

e)

prodejcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína;

f)

adresou“ rozumí údaj o obci a členském státu nebo třetí zemi, kde se nachází provozovna nebo ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

2.   Název a adresa stáčírny se doplní:

a)

slovy „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“, které lze doplnit výrazy odkazujícími na podnik výrobce; nebo

b)

výrazy, u nichž podmínky pro použití stanoví členské státy, odkazujícími na místo, kde došlo k plnění výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením:

i)

v podniku výrobce; nebo

ii)

v provozovnách seskupení výrobců; nebo

iii)

v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3.   Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem.

Členské státy mohou rozhodnout, že:

a)

identifikace výrobce je povinná;

b)

povolí nahradit slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ výrazy uvedenými v příloze II.

4.   Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“. U výrobků z révy vinné dovážených ve velkokapacitních nádobách a stáčených na území Unie se může název dovozce nahradit nebo doplnit údajem o stáčírně v souladu s odstavcem 2.

5.   Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku se uvede rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci, je-li jiná než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.   Pokud je název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce tvořen chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

a)

písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo pro označení druhu dotyčného výrobku z révy vinné; nebo

b)

pomocí kódu uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území.

Článek 47

Údaj o obsahu cukru u šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, jakostních šumivých vín nebo jakostních aromatických šumivých vín

1.   Na etiketě výrobků z révy vinné uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvedou výrazy stanovené v části A přílohy III tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné vyjádřený s ohledem na fruktózu, glukózu a sacharózu odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy III, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané části A přílohy III, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

Článek 48

Zvláštní pravidla pro šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, perlivá vína dosycovaná oxidem uhličitým a jakostní šumivá vína

1.   Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, a to i v případě, že se použije čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud použitý jazyk sám udává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým

3.   U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

ODDÍL 2

Nepovinné údaje

Článek 49

Ročník sklizně

1.   Na etiketách výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 může být uveden ročník sklizně podle čl. 120 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě těchto výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

a)

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

b)

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením ročníku sklizně na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 (13).

3.   U výrobků z révy vinné tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě výrobků z révy vinné předchozí kalendářní rok.

Článek 50

Název moštové odrůdy

1.   Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 120 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 použitých pro výrobu výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se mohou uvádět na etiketě těchto výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b), jsou-li vyráběny v Unii, nebo za podmínek stanovených v písmenech a) a c), jsou-li vyráběny ve třetích zemích.

a)

Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma lze uvádět za těchto podmínek:

i)

je-li uvedena pouze jedna moštová odrůda nebo její synonymum, bylo z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % výrobku, to nezahrnuje:

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013;

ii)

jsou-li uvedeny dvě či více moštových odrůd nebo jejich synonyma, musí být z těchto odrůd vyrobeno 100 % dotyčného výrobku, to nezahrnuje:

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013.

Moštové odrůdy musí být na etiketě uvedeny písmem stejné velikosti a v sestupném pořadí podle použitého množství;

b)

U výrobků z révy vinné vyrobených v Unii jsou názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy názvy uvedené v zatřídění moštových odrůd podle čl. 81 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pro členské státy vyňaté z povinnosti zatřídění podle čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou názvy moštových odrůd nebo synonymy názvy uvedené v „mezinárodním seznamu odrůd révy a jejich synonym“ spravovaném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

c)

U výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí musí podmínky pro použití názvů moštových odrůd nebo jejich synonym splňovat pravidla vztahující se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací, a názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy musí být názvy uvedené na seznamu nejméně jedné z těchto organizací:

i)

Mezinárodní organizace pro révu a víno;

ii)

Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin;

iii)

Mezinárodního výboru pro genetické zdroje rostlin.

2.   Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením moštové odrůdy na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení (EU) 2018/274.

V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Unie nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma, které jsou tvořeny chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo ho obsahují a které lze uvádět na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či zeměpisným označením třetí země, jsou názvy uvedené v části A přílohy IV tohoto nařízení.

Komise smí měnit část A přílohy IV pouze z důvodu zohlednění zavedených postupů označování nových členských států po jejich přistoupení.

4.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy IV tohoto nařízení, které částečně obsahují chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a přímo odkazují na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

Článek 51

Zvláštní pravidla pro uvádění moštových odrůd u výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

U výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 9 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení mohou za podmínky splnění podmínek stanovených v čl. 120 odst. 2 uvedeného nařízení členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného o jeden nebo oba tyto údaje:

a)

název dotyčného členského státu (členských států);

b)

název moštové odrůdy (moštových odrůd).

U výrobků z révy vinné uvedených v prvním pododstavci bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení třetí země, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

Článek 45 tohoto nařízení se nepoužije v souvislosti s uvedením názvu členského státu (názvů členských států) nebo třetí země (třetích zemí).

V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem příslušné jednotlivé země, která je součástí Spojeného království a ve které byly sklizeny hrozny použité pro výrobu daných výrobků z révy vinné.

Článek 52

Údaj o obsahu cukru u výrobků z révy vinné jiných než šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, jakostních šumivých vín nebo jakostních aromatických šumivých vín

1.   Na etiketě výrobků z révy vinné jiných než výrobků uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 lze uvádět obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy III tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy III tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy III tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

4.   Odstavec 1 se nepoužije na výrobky z révy vinné uvedené v bodech 3, 8 a 9 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud podmínky pro použití údaje o obsahu cukru regulují členské státy nebo pokud jsou tyto podmínky stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země, včetně pravidel vydávaných zastupujícími profesními organizacemi.

Článek 53

Výrazy odkazující na některé výrobní metody

1.   V souladu s čl. 120 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou být u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody. Tyto údaje se mohou týkat výrobních metod uvedených v tomto článku.

2.   Výrazy uvedené v příloze V odkazující na určité výrobní metody jsou jedinými výrazy, které lze použít k popisu výrobku z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, který kvasil, byl školen nebo zrál v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tyto výrobky z révy vinné stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze V.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy výrobek z révy vinné zrál v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů podle prvního pododstavce i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení výrobku z révy vinné vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje podle prvního pododstavce ani v případě, že se při procesu použily nádoby ze dřeva.

3.   Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

a)

dotyčný výrobek získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)

délka výrobního procesu včetně zrání v podniku, v němž byl výrobek vyroben, vypočítaná od začátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži, nebyla kratší než devět měsíců;

c)

doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů;

d)

výrobek byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.   Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

a)

získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)

zůstal nepřetržitě v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž;

c)

byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.   Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

a)

hrozny byly sklizeny ručně;

b)

víno je vyrobeno z moštu získaného lisováním celých hroznů nebo hroznů bez stopek. Množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů;

c)

maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

d)

obsah cukru je do 50 g/l;

e)

víno splňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

Aniž je dotčen článek 55, uvede se výraz „Crémant“ na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky, v níž se nachází vymezená základní oblast pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmeno a) prvního a druhého pododstavce se nepoužije na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.   Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (14).

Článek 54

Údaj o podniku

1.   Výrazy odkazující na podnik uvedené v příloze VI jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro výrobky z révy vinné s chráněnými označeními původu nebo zeměpisnými označeními.

Tyto výrazy se smí použít pouze v případě, že výrobek z révy vinné je vyroben výhradně z hroznů sklizených na vinicích obhospodařovaných tímto podnikem a v tomto podniku proběhla celá vinifikace.

2.   Používání příslušných výrazů uvedených v příloze VI regulují členské státy. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze VI, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

3.   Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh výrobek z révy vinné vyrobený v takovém podniku, smí používat pro označení a obchodní úpravu dotyčného výrobku z révy vinné název podniku pouze s jeho souhlasem s takovým použitím.

Článek 55

Údaj o názvech menších nebo větších zeměpisných jednotek než je základní oblast pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení

1.   Podle čl. 120 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 a aniž jsou dotčeny články 45 a 46, může na etiketě odkazovat na název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, pouze výrobek z révy vinné s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo zeměpisným označením třetí země.

2.   Při odkazu na názvy zeměpisných jednotek, které jsou menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí žadatel oblast dotyčné zemědělské jednotky ve specifikaci výrobku a jediném dokladu řádně vymezit. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek.

Pro výrobky z révy vinné vyrobené v menší zeměpisné jednotce platí toto:

a)

z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž byl daný výrobek z révy vinné vyroben. To nezahrnuje:

i)

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých ke slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“;

ii)

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

Zbývající hrozny použité při výrobě pocházejí z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název zeměpisné jednotky, která je menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo jsou jím tvořeny, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených v písmenech a) a b) druhého pododstavce.

3.   Název zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast odkazují na:

a)

lokalitu nebo jednotku seskupující více lokalit;

b)

obec nebo její část;

c)

vinařskou podoblast nebo část vinařské podoblasti;

d)

správní oblast.

ODDÍL 3

Pravidla pro některé zvláštní tvary lahví a uzávěry

Článek 56

Podmínky pro používání některých zvláštních tvarů lahví

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze VII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

a)

musí být používán výhradně, skutečně a tradičně po dobu posledních 25 let pro výrobek z révy vinné s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením; a

b)

jeho používání si spotřebitelé spojují s výrobkem z révy vinné s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

Podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví jsou stanoveny v příloze VII.

Článek 57

Pravidla pro obchodní úpravu některých výrobků z révy vinné

1.   Šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno vyrobené v Unii se uvádí na trh nebo vyváží ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

a)

u lahví se jmenovitým objemem více než 0,20 litru: zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část;

b)

u lahví se jmenovitým objemem nejvýše 0,20 litru: jakýmkoli jiným vhodným uzávěrem.

Jiné nápoje vyrobené v Unii se na trh neuvádějí ani nevyvážejí ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ či s uzávěrem popsaným v písmeni a) prvního pododstavce.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že lze na trh uvádět nebo vyvážet ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ a/nebo s uzávěrem popsaným v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) i jiné nápoje za předpokladu, že jsou tradičně plněny do takových lahví a neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy nápoje.

Článek 58

Doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy v souvislosti s označováním a obchodní úpravou

1.   Členské státy mohou u výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území stanovit použití údajů uvedených v článcích 49, 50, 52, 53 a 55 tohoto nařízení a článku 13 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 jako povinné, zakázat ho nebo ho omezit, a to zavedením přísnějších podmínek, než jsou podmínky stanovené v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku pro tyto výrobky z révy vinné.

2.   Co se týká výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 52 a 53 tohoto nařízení.

3.   Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout pro výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území stanovit a regulovat údaje jiné než údaje uvedené v čl. 119 odst. 1 a čl. 120 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

4.   Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout, že pro výrobky z révy vinné plněné na jejich území, avšak dosud neuvedené na trh nebo nevyvezené, stanoví jako použitelné články 118, 119 a 120 nařízení (EU) č. 1308/2013.

KAPITOLA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Procedurální jazyk

Všechny dokumenty a informace zasílané Komisi ohledně žádosti o ochranu, žádosti o změnu specifikace výrobku, řízení o námitce a zrušení v souvislosti s označením původu nebo zeměpisným označením v souladu s články 94 až 98 a články 105 a 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v souvislosti s tradičním výrazem v souladu s články 25 až 31 a články 34 a 35 tohoto nařízení musí být v jednom z úředních jazyků Unie nebo k nim musí být připojen ověřený překlad do jednoho z těchto jazyků.

Článek 60

Zrušení

Nařízení (ES) č. 607/2009 se zrušuje.

Článek 61

Přechodná opatření

1.   Články 2 až 12 a článek 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o ochranu a dočasného označování se i nadále použijí na všechny žádosti o ochranu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Články 13 až 16 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se řízení o námitce se i nadále použijí na žádosti o ochranu, u nichž bude v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněn příslušný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie s výzvou k podání námitek.

3.   Články 21, 22 a 23 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o zrušení ochrany se i nadále použijí na žádosti o zrušení ochrany, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

4.   Ustanovení tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2019/34 upravující námitky se použijí na nevyřízené žádosti, u nichž bude jediný doklad zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie po dni začátku použitelnosti tohoto nařízení.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 se obdobně použijí na řízení týkající se tradičních výrazů, u nichž žádosti o ochranu nebo zrušení nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

6.   Články 20 a 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se změn specifikace výrobku a dočasného označování se i nadále použijí jak na žádosti o změnu specifikace výrobku, které budou v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, tak na žádosti o změny menšího nebo většího rozsahu, u nichž členské státy uvedly, že splňují požadavky na změnu na úrovni Unie.

Pokud jde o nevyřízené žádosti o změnu, které nespadají pod pododstavec 1, rozhodnutí členských států o předložení takových změn Komisi se považuje za schválení standardní změny v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení.

Členské státy předloží Komisi seznam nevyřízených změn elektronickou poštou ve lhůtě tří měsíců ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení. Tento seznam se rozdělí do dvou skupin:

a)

změny považované za změny splňující požadavky na změnu na úrovni Unie;

b)

změny považované za změny splňující požadavky na standardní změnu.

Komise zveřejní seznam standardních změn za každý členský stát v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců ode dne, kdy obdrží úplný seznam od každého členského státu, a zveřejní žádosti a jediné doklady, které se k těmto standardním změnám vztahují.

7.   Ustanovení nařízení (ES) č. 607/2009 se i nadále použijí na žádosti o změnu tradičního výrazu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.

8.   Změny specifikace výrobku předložené příslušným orgánům členského státu 1. srpna 2009 nebo později a předané těmito orgány Komisi před 30. červnem 2014 v souladu s čl. 73 odst. 2 nařízení (ES) č. 607/2009 se považují za schválené, pokud u nich Komise uzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007.

Změny, u nichž Komise neuzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, se považují za žádosti o standardní změnu a řídí se přechodnými pravidly stanovenými v odstavci 6 tohoto článku.

9.   Výrobky z révy vinné uváděné na trh nebo označené v souladu s nařízením (ES) č. 607/2009 mohou být uváděny na trh až do vyčerpání stávajících zásob.

10.   Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije na každou změnu specifikace výrobku, která byla členskému státu předložena 1. srpna 2009 nebo později a zaslána tímto členským státem Komisi před 31. prosincem 2011.

Článek 62

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol (viz strana 46 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/274 ze dne 11. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 60).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).


PŘÍLOHA I

ČÁST A

Výrazy uvedené v čl. 41 odst. 1

Jazyk

Výrazy týkající se siřičitanů

Výrazy týkající se vajec a vaječných produktů

Výrazy týkající se mléka a mléčných produktů

bulharsky

„???????“nebo „????? ???????“

„????“„????? ???????“„????? ???????“„????? ???????“nebo „????? ???????“

„?????“„?????? ????????“„?????? ??????“nebo „?????? ???????“

španělsky

„sulfitos“ nebo „dióxido de azufre“

„huevo“„proteína de huevo“„ovoproducto“„lisozima de huevo“nebo „ovoalbúmina“

„leche“„productos lácteos“„caseína de leche“nebo „proteína de leche“

česky

„siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“

„vejce“„vaječná bílkovina“„výrobky z vajec“„vaječný lysozym“nebo „vaječný albumin“

„mléko“„výrobky z mléka“„mléčný kasein“nebo „mléčná bílkovina“

dánsky

„sulfitter“ nebo „svovldioxid“

„?g“„?gprotein“„?gprodukt“„?glysozym“nebo „?galbumin“

„m?lk“„m?lkeprodukt“„m?lkecasein“ nebo „m?lkeprotein“

německy

„Sulfite“ nebo „Schwefeldioxid“

„Ei“„Eiprotein“„Eiprodukt“„Lysozym aus Ei“nebo „Albumin aus Ei“

„Milch“„Milcherzeugnis“„Kasein aus Milch“nebo „Milchprotein“

estonsky

„sulfitid“ nebo „vääveldioksiid“

„muna“„munaproteiin“„munatooted“„munalüsosüüm“nebo „munaalbumiin“

„piim“„piimatooted“„piimakaseiin“ nebo „piimaproteiin“

řecky

„??????“„????????? ??? ?????“nebo „????????? ??? ???????? ?????“

„????“„???????? ?????“„?????? ?????“„???????? ?????“nebo „????????? ?????“

„????“„???????? ????????“„??????? ????????“nebo „???????? ????????“

anglicky

„sulphites“„sulfites“„sulphur dioxide“nebo „sulfur dioxide“

„egg“„egg protein“„egg product“„egg lysozyme“nebo „egg albumin“

„milk“„milk products“„milk casein“ nebo „milk protein“

francouzsky

„sulfites“ nebo „anhydride sulfureux“

„?uf“„protéine de l'?uf“„produit de l'?uf“„lysozyme de l'?uf“nebo „albumine de l'?uf“

„lait“„produits du lait“„caséine du lait“nebo „protéine du lait“

chorvatsky

„sulfiti“ nebo „sumporov dioksid“

„jaje“„bjelančevine iz jaja“„proizvodi od jaja“„lizozim iz jaja“nebo „albumin iz jaja“

„mlijeko“„mliječni proizvodi“„kazein iz mlijeka“nebo „mliječne bjelančevine“

italsky

„solfiti“ nebo „anidride solforosa“

„uovo“„proteina dell'uovo“„derivati dell'uovo“„lisozima da uovo“nebo „ovoalbumina“

„latte“„derivati del latte“„caseina del latte“nebo „proteina del latte“

lotyšsky

„sulf?ti“ nebo „s?ra dioks?ds“

„olas“„olu olbaltumviela“„olu produkts“„olu lizoc?ms“nebo „olu album?ns“

„piens“„piena produkts“„piena kaze?ns“nebo „piena olbaltumviela“

litevsky

„sulfitai“ nebo „sieros dioksidas“

„kiaušiniai“„kiaušini? baltymai“„kiaušini? produktai“„kiaušini? lizocimas“nebo „kiaušini? albuminas“

„pienas“„pieno produktai“„pieno kazeinas“nebo „pieno baltymai“

maďarsky

„szulfitok“ nebo „kén-dioxid“

„tojás“„tojásból származó fehérje“„tojástermék“„tojásból származó lizozim“nebo „tojásból származó albumin“

„tej“„tejtermékek“„tejkazein“nebo „tejfehérje“

maltsky

„sulfitic“ nebo „diossidu tal-kubrit“

„bajd“„proteina tal-bajd“„prodott tal-bajd“„liżożima tal-bajd“nebo „albumina tal-bajd“

„?alib“„prodotti tal-?alib“„kaseina tal-?alib“nebo „proteina tal-?alib“

nizozemsky

„sulfieten“ nebo „zwaveldioxide“

„ei“„eiprote?ne“„eiderivaat“„eilysozym“nebo „eialbumine“

„melk“„melkderivaat“„melkcase?ne“ nebo „melkprote?nen“

polsky

„siarczyny“„dwutlenek siarki“nebo „ditlenek siarki“

„jajo“„białko jaja“„produkty z jaj“„lizozym z jaja“nebo „albuminę z jaja“

„mleko“„produkty mleczne“„kazeinę z mleka“nebo „białko mleka“

portugalsky

„sulfitos“ nebo „dióxido de enxofre“

„ovo“„proteína de ovo“„produto de ovo“„lisozima de ovo“nebo „albumina de ovo“

„leite“„produtos de leite“„caseína de leite“nebo „proteína de leite“

rumunsky

„sulfi?i“ nebo „dioxid de sulf“

„ouă“„proteine din ouă“„produse din ouă“„lizozimă din ouă“nebo „albumină din ouă“

„lapte“„produse din lapte“„cazeină din lapte“nebo „proteine din lapte“

slovensky

„siričitany“nebo „oxid siričitý“

„vajce“„vaječná bielkovina“„výrobok z vajec“„vaječný lyzozým“nebo „vaječný albumín“

„mlieko“„výrobky z mlieka“„mliečne výrobky“„mliečny kazeín“nebo „mliečna bielkovina“

slovinsky

„sulfiti“ nebo „žveplov dioksid“

„jajce“„jajčne beljakovine“„proizvod iz jajc“„jajčni lizocim“nebo „jajčni albumin“

„mleko“„proizvod iz mleka“„mlečni kazein“nebo „mlečne beljakovine“

finsky

„sulfiittia“„sulfiitteja“ nebo „rikkidioksidia“

„kananmunaa“„kananmunaproteiinia“„kananmunatuotetta“„lysotsyymiä (kananmunasta)“nebo „kananmuna-albumiinia“

„maitoa“„maitotuotteita“„kaseiinia (maidosta)“nebo „maitoproteiinia“

švédsky

„sulfiter“ nebo „svaveldioxid“

„ägg“„äggprotein“„äggprodukt“„ägglysozym“nebo „äggalbumin“

„mjölk“„mjölkprodukter“„mjölkkasein“ nebo „mjölkprotein“

ČÁST B

Piktogramy uvedené v čl. 41 odst. 2

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA II

Výrazy uvedené v čl. 46 odst. 3 druhém pododstavci písm. b)

Jazyk

Výrazy povolené místo „výrobce“

Výrazy povolené místo „vyrobeno v“

BG

„?????????????“

„??????????? ??“

ES

„elaborador“

„elaborado por“

CS

„zpracovatel“ nebo „vinař“

„zpracováno v“ nebo „vyrobeno v“

DA

„forarbejdningsvirksomhed“ nebo „vinproducent“

„forarbejdet af“

DE

„Verarbeiter“

„verarbeitet von“ nebo „versektet durch“

„Sektkellerei“

ET

„töötleja“

„töödelnud“

EL

„?????????“

„???????????? ???“

EN

„processor“ nebo „winemaker“

„processed by“ nebo „made by“

FR

„élaborateur“

„élaboré par“

IT

„elaboratore“ nebo „spumantizzatore“

„elaborato da“ nebo „spumantizzato da“

LV

„izgatavot?js“

„v?ndaris“ nebo „ražojis“

LT

„perdirb?jas“

„perdirbo“

HU

„feldolgozó:“

„feldolgozta:“

MT

„pro?essur“

„ippro?essat minn“

NL

„verwerker“ nebo „bereider“

„verwerkt door“ nebo „bereid door“

PL

„przetwórca“ nebo „wytwórca“

„przetworzone przez“ nebo „wytworzone przez“

PT

„elaborador“ nebo „preparador“

„elaborado por“ nebo „preparado por“

RO

„elaborator“

„elaborat de“

SI

„pridelovalec“

„prideluje“

SK

„spracovateľ“

„spracúva“

FI

„valmistaja“

„valmistanut“

SV

„bearbetningsföretag“

„bearbetat av“


PŘÍLOHA III

ČÁST A

Seznam výrazů uvedených v čl. 47 odst. 1, které se použijí pro šumivé víno, šumivé víno dosycované oxidem uhličitým, jakostní šumivé víno nebo jakostní aromatické šumivé víno.

Výrazy

Podmínky pro použití

brut nature, naturherb, bruto natural, pas dosé, dosage zéro, nat?ralusis briutas, ?sts bruts, přírodně tvrdé, popolnoma suho, dosaggio zero, ???? ?????, brut natur

Je-li obsah cukru nižší než 3 gramy na litr. Tyto výrazy lze použít pouze u výrobků, ke kterým po druhotném kvašení nebyl přidán žádný cukr.

extra brut, extra herb, ekstra briutas, ekstra brut, ekstra bruts, zvláště tvrdé, extra bruto, izredno suho, ekstra wytrawne, ?????? ????

Je-li obsah cukru mezi 0 a 6 gramy na litr.

brut, herb, briutas, bruts, tvrdé, bruto, zelo suho, bardzo wytrawne, ????

Je-li obsah cukru nižší než 12 gramů na litr.

extra dry, extra trocken, extra seco, labai sausas, ekstra kuiv, ekstra sausais, különlegesen száraz, wytrawne, suho, zvláště suché, extra suché, ?????? ????, extra sec, ekstra t?r, vrlo suho

Je-li obsah cukru mezi 12 a 17 gramy na litr.

sec, trocken, secco, asciutto, dry, t?r, ?????, seco, torr, kuiva, sausas, kuiv, sausais, száraz, półwytrawne, polsuho, suché, ????, suho

Je-li obsah cukru mezi 17 a 32 gramy na litr.

demi-sec, halbtrocken, abboccato, medium dry, halvt?r, ????????, semi seco, meio seco, halvtorr, puolikuiva, pusiau sausas, poolkuiv, pussausais, félszáraz, półsłodkie, polsladko, polosuché, polosladké, ????????, polusuho

Je-li obsah cukru mezi 32 a 50 gramy na litr.

doux, mild, dolce, sweet, s?d, ??????, dulce, doce, söt, makea, saldus, magus, édes, ?elu, słodkie, sladko, sladké, ??????, dulce, saldais, slatko

Je-li obsah cukru vyšší než 50 gramů na litr.

ČÁST B

Seznam výrazů podle čl. 52 odst. 1, které se použijí pro jiné výrobky než výrobky uvedené v části A.

Výrazy

Podmínky pro použití

????, seco, suché, t?r, trocken, kuiv, ?????, dry, sec, secco, asciuttto, sausais, sausas, száraz, droog, wytrawne, seco, sec, suho, kuiva

Pokud obsah cukru nepřesahuje:

4 gramy na litr, nebo

9 gramů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru.

????????, semiseco, polosuché, halvt?r, halbtrocken, poolkuiv, ????????, medium dry, demi-sec, abboccato, pussausais, pusiau sausas, félszáraz, halfdroog, półwytrawne, meio seco, adamado, demisec, polsuho, puolikuiva, halvtorrt, polusuho

Pokud obsah cukru přesahuje povolené maximum, nepřesahuje však:

12 gramů na litr, nebo

18 gramů na litr, jestliže celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 10 gramů nižší než obsah zbytkového cukru.

??????????, semidulce, polosladké, halvs?d, lieblich, poolmagus, ?????????, medium, medium sweet, moelleux, amabile, pussaldais, pusiau saldus, félédes, halfzoet, półsłodkie, meio doce, demidulce, polsladko, puolimakea, halvsött, poluslatko

Pokud obsah cukru přesahuje povolené maximum, nepřesahuje však 45 gramů na litr.

??????, dulce, sladké, s?d, süss, magus, ??????, sweet, doux, dolce, saldais, saldus, édes, ?elu, zoet, słodkie, doce, dulce, sladko, makea, sött, slatko.

Je-li obsah cukru nejméně 45 gramů na litr.


PŘÍLOHA IV

SEZNAM MOŠTOVÝCH ODRŮD A JEJICH SYNONYM, KTERÉ MOHOU BÝT UVEDENY NA ETIKETÁCH VÍN (1)

ČÁST A

Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 50 odst. 3.

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (2)

1

Alba (IT)

Albarossa

Itálieo

2

Alicante (ES)

Alicante Bouschet

Řecko o, Itálie o, Portugalsko o, Alžírsko o, Tunisko o, Spojené státy americké o, Kypr o, Jižní Afrika, Chorvatsko

Poznámka: K označení vína nesmí být použit název „Alicante“ samotný.

3

Alicante Branco

Portugalskoo

4

Alicante Henri Bouschet

Francieo, Srbsko a Černá Hora (6)

5

Alicante

Itálie o

6

Alikant Buse

Srbsko a Černá Hora (4)

7

Avola (IT)

Nero d'Avola

Itálie

8

Bohotin (RO)

Busuioacă de Bohotin

Rumunsko

9

Borba (PT)

Borba

Španělsko o

10

Bourgogne (FR)

Blauburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13–20–30), Rakousko (18–20), Kanada (20–30), Chile (20–30), Itálie (20–30), Švýcarsko

11

Blauer Burgunder

Rakousko (10–13), Srbsko a Černá Hora (17–30)

12

Blauer Frühburgunder

Německo (24)

13

Blauer Spätburgunder

Německo (30), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–20–30), Rakousko (10–11), Bulharsko (30), Kanada (10–30), Chile (10–30), Rumunsko (30), Itálie (10–30)

14

Burgund Mare

Rumunsko (35, 27, 39, 41)

14a

Borgonja istarska

Chorvatsko

15

Burgundac beli

Srbsko a Černá Hora (34)

15a

Burgundac bijeli

Chorvatsko

17

Burgundac crni

Srbsko a Černá Hora (11–30), Chorvatsko

18

Burgundac sivi

Chorvatskoo, Srbsko a Černá Hora o

19

Burgundec bel

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o

20

Burgundec crn

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13–30)

21

Burgundec siv

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o

22

Early Burgundy

Spojené státy americké o

23

Fehér Burgundi, Burgundi

Maďarsko (31)

24

Frühburgunder

Německo (12), Nizozemskoo

25

Grauburgunder

Německo, Bulharsko, Maďarskoo, Rumunsko (26)

26

Grauer Burgunder

Kanada, Rumunsko (25), Německo, Rakousko

27

Grossburgunder

Rumunsko (37, 14, 40, 42)

28

Kisburgundi kék

Maďarsko (30)

29

Nagyburgundi

Maďarskoo

30

Spätburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13–20), Srbsko a Černá Hora (11–17), Bulharsko (13), Kanada (10–13), Chile, Maďarsko (29), Moldavskoo. Rumunsko (13), Itálie (10–13), Spojené království, Německo (13)

31

 

Weißburgunder

Jižní Afrika (33), Kanada, Chile (32), Maďarsko (23), Německo (32, 33), Rakousko (32), Spojené královstvío, Itálie

32

 

Weißer Burgunder

Německo (31, 33), Rakousko (31), Chile (31), Slovinsko, Itálie

33

 

Weissburgunder

Jižní Afrika (31), Německo (31, 32), Spojené království, Itálie, Švýcarskoo

34

 

Weisser Burgunder

Srbsko a Černá Hora (15)

35

Calabria (IT)

Calabrese

Itálie

36

Cotnari (RO)

Grasă de Cotnari

Rumunsko

37

Franken (DE)

Blaufränkisch

Česká republika (39), Rakouskoo, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (14, 27, 39, 41)

38

Frâncu?ă

Rumunsko

39

Frankovka

Česká republika (37), Slovensko (40), Rumunsko (14, 27, 38, 41), Chorvatsko

40

Frankovka modrá

Slovensko (39)

41

Kékfrankos

Maďarsko, Rumunsko (37, 14, 27, 39)

42

Friuli (IT)

Friulano

Itálie

43

Graciosa (PT)

Graciosa

Portugalsko o

44

?????? (BG)

Melnik

??????

Melnik

Bulharsko

45

Montepulciano (IT)

Montepulciano

Itálie o

46

Moravské (CZ)

Cabernet Moravia

Česká republika o

47

Moravia dulce

Španělsko o

48

Moravia agria

Španělsko o

49

Muškát moravský

Česká republika o, Slovensko

50

Odobe?ti (RO)

Galbenă de Odobe?ti

Rumunsko

51

Porto (PT)

Portoghese

Itálie o

52

Rioja (ES)

Torrontés riojano

Argentina o

53

Sardegna (IT)

Barbera Sarda

Itálie

54

Sciacca (IT)

Sciaccarello

Francie

55

Teran (SI)

Teran

Chorvatsko (3)

ČÁST B

Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 50 odst. 4.

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (4)

1

Mount Athos – Agioritikos (GR)

Agiorgitiko

Řecko, Kypro

2

Aglianico del Taburno (IT)

Aglianico

Itálieo, Řeckoo, Maltao, Spojené státy americké

2a

Aglianico del Taburno

Aglianico crni

Chorvatsko

 

Aglianico del Vulture (IT)

Aglianicone

Itálie o

4

Aleatico di Gradoli (IT)

Aleatico di Puglia (IT)

Aleatico

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

5

Ansonica Costa dell'Argentario (IT)

Ansonica

Itálie, Austrálie

6

Conca de Barbera (ES)

Barbera Bianca

Itálie o

7

Barbera

Jižní Afrikao, Argentinao, Austrálieo, Chorvatskoo, Mexikoo, Slovinskoo, Uruguayo, Spojené státy americkéo, Řeckoo, Itálieo, Maltao

8

Barbera Sarda

Itálie o

9

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco (IT)

Bosco Eliceo (IT)

Bosco

Itálie o

10

Brachetto d'Acqui (IT)

Brachetto

Itálie, Austrálie

11

Etyek-Buda (HU)

Budai

Maďarsko o

12

Cesanese del Piglio (IT)

Cesanese di Olevano Romano (IT)

Cesanese di Affile (IT)

Cesanese

Itálie, Austrálie

13

Cortese di Gavi (IT)

Cortese dell'Alto Monferrato (IT)

Cortese

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

14

Duna (HU)

Duna gyöngye

Maďarsko

15

Dunajskostredský (SK)

Dunaj

Slovensko

16

Côte de Duras (FR)

Durasa

Itálie

17

Korinthos-Korinthiakos (GR)

Corinto Nero

Itálie o

18

Korinthiaki

Řecko o

19

Fiano di Avellino (IT)

Fiano

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

20

Fortana del Taro (IT)

Fortana

Itálie, Austrálie

21

Freisa d'Asti (IT)

Freisa di Chieri (IT)

Freisa

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

22

Greco di Bianco (IT)

Greco di Tufo (IT)

Greco

Itálie, Austrálie

23

Grignolino d'Asti (IT)

Grignolino del Monferrato Casalese (IT)

Grignolino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

24

Izsáki Arany Sárfehér (HU)

Izsáki Sárfehér

Maďarsko

25

Lacrima di Morro d'Alba (IT)

Lacrima

Itálie, Austrálie

26

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco grasparossa

Itálie

27

Lambrusco

Itálie, Austrálie  (5), Spojené státy americké

28

Lambrusco di Sorbara (IT)

29

Lambrusco Mantovano (IT)

30

Lambrusco Salamino di Santa Croce (IT)

31

Lambrusco Salamino

Itálie

32

Colli Maceratesi

Maceratino

Itálie, Austrálie

33

Nebbiolo d'Alba (IT)

Nebbiolo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

34

Colli Orientali del Friuli Picolit (IT)

Picolit

Itálie

35

Pikolit

Slovinsko

36

Colli Bolognesi Classico Pignoletto (IT)

Pignoletto

Itálie, Austrálie

37

Primitivo di Manduria

Primitivo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

38

Rheingau (DE)

Rajnai rizling

Maďarsko (41)

39

Rheinhessen (DE)

Rajnski rizling

Srbsko a Černá Hora (40–41–46), Chorvatsko

40

Renski rizling

Srbsko a Černá Hora (39–43–46), Slovinsko o (45)

41

Rheinriesling

Bulharskoo, Rakousko, Německo (43), Maďarsko (38), Česká republika (49), Itálie (43), Řecko, Portugalsko, Slovinsko

42

Rhine Riesling

Jižní Afrikao, Austrálieo, Chile (44), Moldavskoo, Nový Zélando, Kypr, Maďarsko o

43

Riesling renano

Německo (41), Srbsko a Černá Hora (39–40–46), Itálie (41)

44

Riesling Renano

Chile (42), Malta o

45

Radgonska ranina

Slovinsko, Chorvatsko

46

Rizling rajnski

Srbsko a Černá Hora (39–40–43)

47

Rizling Rajnski

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o, Chorvatsko o

48

Rizling rýnsky

Slovensko o

49

Ryzlink rýnský

Česká republika (41)

50

Rossese di Dolceacqua (IT)

Rossese

Itálie, Austrálie

51

Sangiovese di Romagna (IT)

Sangiovese

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

52

Štajerska Slovenija (SI)

Štajerska belina

Slovinsko, Chorvatsko

52a

Štajerska Slovenija (SI)

Štajerka

Chorvatsko

53

Teroldego Rotaliano (IT)

Teroldego

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

54

Vinho Verde (PT)

Verdea

Itálie o

55

Verdeca

Itálie

56

Verdese

Itálie o

57

Verdicchio dei Castelli di Jesi (IT)

Verdicchio di Matelica (IT)

Verdicchio

Itálie, Austrálie

58

Vermentino di Gallura (IT)

Vermentino di Sardegna (IT)

Vermentino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

59

Vernaccia di San Gimignano (IT)

Vernaccia di Oristano (IT)

Vernaccia di Serrapetrona (IT)

Vernaccia

Itálie, Austrálie

60

Zala (HU)

Zalagyöngye

Maďarsko


(1)  

VYSVĚTLIVKY:

:

výrazy psané kurzívou

:

odkaz na synonymum používané pro moštovou odrůdu

:

o

:

žádné synonymum

:

tučně vytištěné výrazy

:

sloupec 3: název moštové odrůdy

sloupec 4: země, v níž název odpovídá odrůdě a odkazu na odrůdu

:

výrazy, které nejsou vytištěny tučně

:

sloupec 3: název synonyma odrůdy révy

sloupec 4: název země používající synonymum názvu odrůdy révy

(2)  Pro dotčené země jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(3)  Pouze pro CHOP „Hrvatska Istra“ (PDO-HR-A1652) pod podmínkou, že „Hrvatska Istra“ a „Teran“ jsou uvedeny ve stejném zorném poli a že název „Teran“ je uveden písmem menší velikosti než „Hrvatska Istra“.

(4)  Pro dotčené země jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(5)  Použití povoleno v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 Dohody ze dne 1. prosince 2008 mezi Evropským společenstvím a Austrálií o obchodu s vínem (Úř. věst. L 28, 30.1.2009, s. 3).


PŘÍLOHA V

Výrazy, které je možno použít při označování vín podle čl. 53 odst. 2.

kvašené v sudu typu barrique

školené v sudu typu barrique

zrálo v sudu typu barrique

[…]-kvašené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-školené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-zrálo v sudu

[uveďte druh dřeva]

kvašené v sudu

školené v sudu

zrálo v sudu

Výraz „v sudu“ je možno nahradit výrazem „v sudu typu barrique“.


PŘÍLOHA VI

Výrazy podle čl. 54 odst. 1

Členský stát

Výrazy

Rakousko

Burg, Domäne, Eigenbau, Familie, Gutswein, Güterverwaltung, Hof, Hofgut, Kloster, Landgut, Schloss, Stadtgut, Stift, Weinbau, Weingut, Weingärtner, Winzer, Winzermeister

Česká republika

Sklep, vinařský dům, vinařství

Německo

Burg, Domäne, Kloster, Schloss, Stift, Weinbau, Weingärtner, Weingut, Winzer

Francie

Abbaye, Bastide, Campagne, Chapelle, Château, Clos, Commanderie, Cru, Domaine, Mas, Manoir, Mont, Monast?re, Monopole, Moulin, Prieuré, Tour

Řecko

????????? (Agrepavlis), ?????? (Ampeli), ?????????(-??) (Ampelonas-(es)), ????????? (Archontiko), ?????? (Kastro), ????? (?tima), ?????? (Metochi), ????????? (Monastiri), ?????? ????? (Orino Ktima), ?????? (Pyrgos)

Itálie

abbazia, abtei, ansitz, burg, castello, kloster, rocca, schlofl, stift, torre, villa

Kypr

????????? (-??) (Ampelonas (-es), ????? (Ktima), ????????? (Monastiri), ???? (Moni)

Portugalsko

Casa, Herdade, Paço, Palácio, Quinta, Solar

Slovinsko

Klet, Kmetija, Posestvo, Vinska klet

Slovensko

Kaštieľ, Kúria, Pivnica, Vinárstvo, Usadlosť


PŘÍLOHA VII

Omezení použití zvláštních typů lahví podle článku 56

1.

„Fl?te d'Alsace“:

a)

typ: skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů:

celková výška/průměr dna = 5:1,

výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen: v případě vín vyrobených z hroznů sklizených na francouzském území se jedná o jakostní vína s těmito označeními původu:

„Alsace“ nebo „vin d'Alsace“, „Alsace Grand Cru“,

„Crépy“,

„Château-Grillet“,

„Côtes de Provence“, červené a růžové,

„Cassis“,

„Jurançon“, „Jurançon sec“,

„Béarn“, „Béarn-Bellocq“, růžové,

„Tavel“, růžové.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na francouzském území.

2.

„Bocksbeutel“ nebo „Cantil“:

a)

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru; s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve:

poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1,

poměr mezi výškou klenutého těla láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

i)

německá vína s těmito chráněnými označeními původu:

Franken,

Baden:

pocházející z Taubertalu nebo Schüpfergrundu,

pocházející z následujících částí obce Baden-Baden: Neuweier, Steinbach, Umweg a Varnhalt;

ii)

italská vína s těmito chráněnými označeními původu:

Santa Maddalena (St. Magdalener),

Valle Isarco (Eisacktaler), vyrobené z odrůd Sylvaner a Müller-Thürgau,

Terlaner, vyrobené z odrůdy Pinot bianco,

Bozner Leiten,

Alto Adige (Südtiroler), vyrobené z odrůd Riesling, Müller-Thurgau, Pinot nero, Moscato giallo, Sylvaner, Lagrein, Pinot blanco (Weissburgunder) a Moscato rosa (Rosenmuskateller),

Greco di Bianco,

Trentino, vyrobené z odrůdy Moscato;

iii)

řecká vína:

Agioritiko,

Rombola Kephalonias,

vína z ostrova Kefalonia,

vína z ostrova Paros,

vína s chráněným zeměpisným označením z Peloponésu;

iv)

portugalská vína:

růžová vína a další vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením, která byla prokazatelně tradičně a poctivým způsobem plněna do lahví typu „Cantil“ ještě předtím, než byla zařazena jako vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením.

3.

„Clavelin“:

a)

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem o obsahu 0,62 litrů, válcovitou částí se širokorameným nasazením, které dodává láhvi zavalitý vzhled, přibližně těchto rozměrů:

celková výška/průměr dna = 2,75,

výška válcovité části = celková výška/2;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

francouzská vína s těmito chráněnými označeními původu:

Côte du Jura,

Arbois,

L'Etoile,

Château Chalon.

4.

„Tokaj“:

a)

typ: rovná bezbarvá skleněná láhev s dlouhým hrdlem, s válcovitou části, přibližně těchto rozměrů:

výška válcovité části láhve/celková výška = 1:2,7,

celková výška/průměr dna = 1:3,6,

objem: 500 ml, 375 ml, 250 ml, 100 ml nebo 187,5 ml (v případě vývozu do třetí země),

na lahvi může být umístěna pečeť vyrobená z materiálu láhve, která odkazuje na vinařskou oblast nebo výrobce;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

 

maďarská a slovenská vína s těmito chráněnými označeními původu:

Tokaj,

Vinohradnícka oblasť Tokaj,

 

doplněnými jedním z těchto chráněných tradičních výrazů:

aszú/výber,

aszúeszencia/výberová esencia,

eszencia/esencia,

máslas/mášláš,

fordítás/forditáš,

szamorodni/samorodné.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na maďarském nebo slovenském území.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU