(EU) 2019/2172Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2172 ze dne 5. prosince 2019, kterým se stanoví, že Maďarsko nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 14. června 2019

(1)

Dne 22. června 2018 Rada v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy zjistila, že se Maďarsko v roce 2017 významně odchýlilo od svého střednědobého rozpočtového cíle. Vzhledem ke zjištěnému závažnému odchýlení vydala Rada dne 22. června 2018 doporučení (2), aby Maďarsko přijalo nezbytná opatření k nápravě uvedeného odchýlení. Rada následně zjistila, že Maďarsko v reakci na uvedené doporučení nepřijalo účinná opatření, a dne 4. prosince 2018 vydala revidované doporučení (3). Rada následně zjistila, že Maďarsko ani v reakci na uvedené revidované doporučení účinná opatření nepřijalo.

(2)

Dne 14. června 2019 Rada zjistila, že v roce 2018 došlo v Maďarsku opětovně k závažnému odchýlení od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2018. Na tomto základě vydala Rada Maďarsku doporučení (4), aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (5) v roce 2019 nepřesáhla 3,3 % a v roce 2020 4,7 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 1,0 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 a 0,75 % HDP v roce 2020. Doporučené úsilí pro rok 2020 bylo považováno za přiměřené za podmínky splnění požadované korekce v roce 2019. Rada také Maďarsku doporučila, aby ke snížení schodku využilo všech neočekávaných zisků, a dále, žeopatření k rozpočtové konsolidaci by měla zajistit trvalé a prorůstově orientované zlepšování strukturálního salda veřejných financí. Rada stanovila Maďarsku lhůtu do 15. října 2019, aby jí podalo zprávu o opatřeních, která přijalo v reakci na doporučení ze dne 14. června 2019.

(3)

Komise dne 26. září 2019 uskutečnila v Maďarsku posílenou kontrolní misi za účelem dohledu na místě podle čl. -11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97. Svá předběžná zjištění Komise předala maďarským orgánům k připomínkám a dne 20. listopadu 2019 o nich podala zprávu Radě. Tato zjištění byla zveřejněna. Komise ve své zprávě konstatuje, že maďarské orgány mají v úmyslu zachovat cílovou hodnotu celkového schodku státního rozpočtu na rok 2019 ve výši 1,8 % HDP, jak je stanoveno v konvergenčním programu z roku 2019. Pro rok 2020 maďarské orgány změnily cílovou hodnotu schodku na 1 % HDP, což je ambicióznější než cíl 1,5 % HDP uvedený v konvergenčním programu z roku 2019. Maďarské orgány mají tedy v plánu jednat na základě doporučení ze dne 14. června 2019 pouze ve vztahu k roku 2020.

(4)

Dne 15. října 2019 předložily maďarské orgány zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady ze dne 14. června 2019. Ve zprávě i přes zatím příznivější makroekonomický a fiskální vývoj v roce 2019 maďarské orgány ponechávají cíl pro schodek veřejných financí v roce 2019 z konvergenčního programu z roku 2019 ve výši 1,8 % HDP. Pro rok 2020 maďarské orgány potvrzují cíl celkového schodku státního rozpočtu ve výši 1,0 % HDP, což je v souladu s rozpočtem na rok 2020 a o 0,5 % HDP lepší hodnota než je cíl uvedený v konvergenčním programu z roku 2019. Zpráva připomíná vysokou rezervu (1 % HDP) zahrnutou do cílového schodku pro rok 2020, která je zaměřena na řízení vnějších rizik a která by mohla být využita pouze tehdy, pokud se očekává, že bude splněn cíl schodku. Ve zprávě jsou uvedena opatření zvyšující schodek obsažená v „Akčním plánu pro hospodářskou ochranu“, který maďarská vláda přijala dne 30. května 2019 a jehož cílem je udržet v nadcházejících letech růst ve výši dvou procentních bodů nad průměrem Unie. Široká škála hospodářských programů uvedených ve zprávě není z velké části kvantifikována a zpráva neobsahuje ani žádné rozpočtové projekce na léta 2019 a 2020. Nesplňuje tedy požadavek týkající se podávání zpráv doporučený Radou.

(5)

V roce 2019 se na základě prognózy Komise z podzimu 2019 očekává růst čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 6,8 %, což je výrazně více než doporučená míra ve výši 3,3 % (odchylka o 1,3 % HDP). Strukturální saldo by se oproti doporučenému zlepšení o 1,0 % HDP mělo zlepšit o 0,5 % HDP (odchylka o 0,5 % HDP). Oba pilíře proto poukazují na odchylku od doporučené korekce. Interpretace výdajového kritéria je negativně ovlivněna použitím nižšího deflátoru HDP, z kterého uvedený ukazatel vychází, protože neodpovídá současným odhadům. Mimoto zprůměrňování investic financovaných na vnitrostátní úrovni má na výklad výdajového kritéria okrajový negativní dopad. Strukturální saldo je naopak pozitivně ovlivněno vyšším odhadem potenciálního růstu, z kterého uvedený ukazatel vychází, ale negativně ovlivněno výpadky příjmů. S ohledem na uvedené faktory potvrzuje celkové posouzení v roce 2019 odchylku od doporučené korekce.

(6)

V roce 2020 se na základě prognózy Komise z podzimu 2019 očekává růst čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 7,5 %, což je výrazně více než doporučená míra ve výši 4,7 % (odchylka o 1,0 % HDP). Strukturální saldo by se mělo zlepšit o 1,2 % HDP, což je o 0,4 procentní body nad hodnotou 0,75 % HDP doporučenou Radou. Výdajové kritérium tudíž ukazuje na riziko odchylky od požadované korekce, zatímco ze strukturálního salda vyplývá soulad, přičemž rozpor mezi nimi je relativně velký. Veřejné investice v posledních letech neustále rostou a v roce 2019 mají dosáhnout úrovně 6,4 % HDP, což je zdaleka nejvyšší hodnota v Unii. V této souvislosti je plánované snížení v roce 2020 považováno za déle trvající normalizaci míry veřejných investic. Zatímco snížení investic se plně odráží ve změně strukturálního salda, zprůměrovaný profil investic ve výdajovém kritériu vede k příliš negativnímu ukazateli fiskálního úsilí vyjádřeného výdajovým kritériem. Výdajové kritérium je rovněž negativně ovlivněno použitím nižšího deflátoru HDP v porovnání se současnými odhady. Při zohlednění těchto faktorů by výdajové kritérium bylo v souladu s požadovanou hodnotou. Strukturální saldo je zároveň pozitivně ovlivněno vyšším bodovým odhadem potenciálního růstu HDP, z něhož vychází jeho výpočet, ve srovnání se střednědobým průměrem, z něhož vychází výdajové kritérium. S ohledem na uvedené skutečnosti z celkového posouzení vyplývá, že Maďarsko by v roce 2020 splnilo doporučenou korekci.

(7)

Výše uvedené skutečnosti vedou k závěru, že reakce Maďarska na doporučení Rady ze dne 14. června 2019 je nedostatečná. Fiskální úsilí nezajišťuje, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí v roce 2019 nepřekročila 3,3 %, což by odpovídalo roční strukturální korekci ve výši 1,0 % HDP, zatímco plánované fiskální úsilí v roce 2020 je celkově v souladu s doporučenou korekcí,