32019D0725(01)Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 1. července 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací

[VZOR] DOHODA O PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU – STRANA

ČÍSLO: …[VLOŽTE] …

Evropský parlament, jehož sekretariát sídlí na

Plateau du Kirchberg, L-2929 Luxembourg,

dále jen „Evropský parlament“,

zastupovaný, pokud jde o podpis této dohody,

[příjmení/jméno/funkce]

na jedné straně,

a

[plný oficiální název příjemce]

[oficiální právní forma]

[identifikační číslo]

[úplná oficiální adresa]

[DIČ],

dále jen „příjemce“,

zastupovaný, pokud jde o podpis této dohody,

…: …[zástupce oprávněný k přijetí právních závazků]…,

na straně druhé,

SE DOHODLY/I

na níže uvedených zvláštních podmínkách a všeobecných podmínkách a odhadovaném rozpočtu v příloze, která je nedílnou součástí této dohody.

Ustanovení zvláštních podmínek mají přednost před ustanoveními v ostatních částech této dohody. Ustanovení obecných podmínek mají přednost před přílohou.

Obsah

I.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

10

ČLÁNEK I.1 –

PŘEDMĚT DOHODY

10

ČLÁNEK I.2 –

OBDOBÍ ZPŮSOBILOSTI

10

ČLÁNEK I.3 –

FORMA FINANCOVÁNÍ

10

ČLÁNEK I.4 –

PŘEDBĚŽNÁ (MAXIMÁLNÍ) VÝŠE PROSTŘEDKŮ

10

ČLÁNEK I.5 –

PLATBY A PLATEBNÍ PODMÍNKY

11

I.5.1

Předběžné financování

11

I.5.2

Vyplacení zůstatku nebo zpětné získání neoprávněně vyplacených částek předběžného financování

11

I.5.3

Měna

11

ČLÁNEK I.6 –

BANKOVNÍ ÚČET

11

ČLÁNEK I.7 –

OBECNÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

11

ČLÁNEK I.8 –

VSTUP DOHODY V PLATNOST

11

II.

OBECNÉ PODMÍNKY

12

ČÁST A:

PRÁVNÍ A SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

12

ČLÁNEK II.1 –

DEFINICE

12

ČLÁNEK II.2 –

OBECNÉ POVINNOSTI PŘÍJEMCE

13

ČLÁNEK II.3 –

POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S BANKOVNÍM ÚČTEM

13

ČLÁNEK II.4 –

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY

13

ČLÁNEK II.5 –

DŮVĚRNOST

13

ČLÁNEK II.6

ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

13

ČLÁNEK II.7 –

UCHOVÁVÁNÍ DOKLADŮ

14

ČLÁNEK II.8 –

VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ UNIE

14

II.8.1

Informace o financování Unie

14

II.8.2

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Evropského parlamentu

14

II.8.3

Zveřejňování informací Evropským parlamentem

14

ČLÁNEK II.9 –

ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK PŘÍJEMCEM

14

II.9.1

Zásady

14

II.9.2

Uchovávání dokladů

14

II.9.3

Kontrola

14

II.9.4

Odpovědnost

14

ČLÁNEK II.10 –

FINANČNÍ PODPORA URČENÁ PŘIDRUŽENÝM SUBJEKTŮM

14

ČLÁNEK II.11 –

VYŠŠÍ MOC

15

ČLÁNEK II.12 –

POZASTAVENÍ VYPLÁCENÍ PROSTŘEDKŮ

15

II.12.1

Důvody pozastavení

15

II.12.2

Postup pozastavení

15

II.12.3

Důsledky pozastavení

15

II.12.4

Obnovení vyplácení

15

ČLÁNEK II.13 –

ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝM PARLAMENTEM

16

II.13.1

Důvody zrušení

16

II.13.2

Postup zrušení

16

II.13.3

Důsledky zrušení

16

ČLÁNEK II.14 –

UKONČENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍO FINANCOVÁNÍ

16

II.14.1

Ukončení platnosti na žádost příjemce

16

II.14.2

Ukončení platnosti Evropským parlamentem

16

II.14.3

Důsledky ukončení platnosti

17

ČLÁNEK II.15 –

POSTOUPENÍ ŽÁDOSTI O PLATBU

17

ČLÁNEK II.16 –

ÚROKY Z PRODLENÍ

17

ČLÁNEK II.17 –

ROZHODNÉ PRÁVO

17

ČLÁNEK II.18 –

PRÁVO BÝT SLYŠEN

17

ČÁST B:

FINANČNÍ USTANOVENÍ

18

ČLÁNEK II.19 –

NÁROKOVATELNÉ VÝDAJE

18

II.19.1

Podmínky

18

II.19.2

Příklady nárokovatelných výdajů

18

ČLÁNEK II.20 –

NENÁROKOVATELNÉ VÝDAJE

19

ČLÁNEK II.21 –

VĚCNÉ PŘÍSPĚVKY

19

ČLÁNEK II.22 –

ROZPOČTOVÉ PŘEVODY

19

ČLÁNEK II.23 –

POVINNOST PŘEDKLÁDAT ZPRÁVY

19

II.23.1

Výroční zpráva

19

II.23.2

Zpráva externího auditu

20

ČLÁNEK II.24 –

ROZHODNUTÍ O VÝROČNÍ ZPRÁVĚ

20

ČLÁNEK II.25 –

ROZHODNUTÍ O VÝŠI KONEČNÉHO FINANCOVÁNÍ

21

II.25.1

Dopad výroční zprávy

21

II.25.2

Práh

21

II.25.3

Přenos nevyužitých prostředků

21

II.25.4

Rozhodnutí o konečné výši financování

21

II.25.5

Zpětné získávání nevyčerpaných finančních prostředků

21

II.25.6

Zůstatek financování

22

II.25.7

Přebytek vlastních zdrojů

22

ČLÁNEK II.26 –

ÚROK Z PŘEDBĚŽNÉHO FINANCOVÁNÍ

22

ČLÁNEK II.27 –

ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ

22

II.27.1

Úroky z prodlení

22

II.27.2

Kompenzace

22

II.27.3

Bankovní poplatky

23

ČLÁNEK II.28 –

FINANČNÍ JISTOTA

23

ČLÁNEK II.29 –

KONTROLA

23

II.29.1

Obecná ustanovení

23

II.29.2

Povinnost uchovávat dokumenty

23

II.29.3

Povinnost poskytovat dokumenty nebo informace

23

II.29.4

Návštěvy na místě

23

II.29.5

Auditní řízení o sporných otázkách

23

II.29.6

Účinky auditních zjištění

24

II.29.7

Práva úřadu OLAF na kontrolu

24

II.29.8

Práva Evropského účetního dvora na kontrolu

24

II.29.9

Nesplnění povinností podle článku II.29.1 až 4

24

Příloha –

ODHADOVANÝ ROZPOČET

25

I.    ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

ČLÁNEK I.1 – PŘEDMĚT DOHODY

Evropský parlament poskytuje finanční prostředky pro provádění statutárních činností a cílů příjemce v rozpočtovém roce [vložit] v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních a všeobecných podmínkách (dále jen „podmínky“), jakož i v souladu s přílohou této dohody. To představuje provádění rozhodnutí o financování, které Evropský parlament přijal dne [vložit datum].

Příjemce použije finanční prostředky za účelem provádění statutárních činností a cílů na vlastní odpovědnost a v souladu s podmínkami a ustanoveními přílohy této dohody.

ČLÁNEK I.2 – OBDOBÍ ZPŮSOBILOSTI

Období způsobilosti k financování z prostředků Unie trvá od [vložit DD/MM/RR] do [vložit DD/MM/RR].

ČLÁNEK I.3 – FORMA FINANCOVÁNÍ

Příspěvky přiznané příjemci ve smyslu hlavy XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) („finanční nařízení“) jsou poskytovány ve formě náhrady procentuální části nárokovatelných skutečně vynaložených výdajů.

ČLÁNEK I.4 – PŘEDBĚŽNÁ (MAXIMÁLNÍ) VÝŠE PROSTŘEDKŮ

Evropský parlament poskytne maximální částku [vložit částku] EUR, která nepřesáhne 90 % celkové výše odhadovaných nárokovatelných výdajů.

Odhadované nárokovatelné výdaje příjemce jsou stanoveny v příloze („odhadovaný rozpočet“). Odhad rozpočtu musí být vyrovnaný a musí v něm být uvedeny všechny náklady a příjmy příjemce za období způsobilosti. Nárokovatelné výdaje musí být v souladu s článkem II.19 odděleny od nenárokovatelných výdajů.

ČLÁNEK I.5 – PLATBY A PLATEBNÍ PODMÍNKY

Finanční prostředky se vyplácí podle níže uvedeného harmonogramu a podmínek.

I.5.1   Předběžné financování

Platba předběžného financování [vložit částku] EUR příjemci, která představuje [standardně 100 %, jinak uveďte procentuální částku stanovenou Evropským parlamentem v rozhodnutí o financování] maximální částky stanovené v článku I.4 této dohody, se provádí do 30 dnů ode dne vstupu v platnost dohody o financování, případně ode dne, kdy Evropský parlament obdrží finanční jistotu ve výši [… vložit případně částku EUR], podle toho, co nastane později.

I.5.2   Vyplacení zůstatku nebo zpětné získání neoprávněně vyplacených částek předběžného financování

Zůstatek se příjemci vyplácí a neoprávněně vyplacené částky předběžného financování se vracejí do 30 dnů od rozhodnutí Evropského parlamentu o výroční zprávě a určení konečné výše financování, jak je uvedeno v článku II.25.

I.5.3   Měna

Platby Evropského parlamentu se uskutečňují v eurech. Přepočet skutečně vynaložených výdajů na eura se provádí podle denního kurzu eura zveřejněného v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, nebo pokud to není možné, podle měsíčního účetního kurzu eura stanoveného Evropským parlamentem a zveřejněného na jeho internetových stránkách, a to ze dne, kdy Evropský parlament vydá platební příkaz, kromě případů, kdy zvláštní podmínky výslovně stanovují jinak.

Platby Evropského parlamentu se považují za uskutečněné dnem, kdy jsou odečteny z účtu Evropského parlamentu.

ČLÁNEK I.6 – BANKOVNÍ ÚČET

Platby se poukazují na níže uvedený bankovní účet nebo podúčet příjemce vedený v bance se sídlem v členském státě Evropské unie

Název banky: […]

Adresa pobočky, u níž je účet veden: […]

Přesné jméno majitele účtu: […]

Celé číslo účtu (včetně kódů banky): […]

Kód IBAN: […]

BIC/SWIFT: […]

ČLÁNEK I.7 – OBECNÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

Veškerá komunikace adresovaná Evropskému parlamentu ve spojení s touto dohodou probíhá písemnou formou s uvedením čísla rozhodnutí a je zasílána na následující adresu:

Evropský parlament

Président

c/o Directeur général des finances

Bureau SCH 05B031

L-2929 Luxembourg

Běžná poštovní zásilka se považuje za doručenou dnem, kdy ji úředně zaregistruje oddělení Evropského parlamentu pro úřední poštu.

Veškerá komunikace adresovaná příjemci ve spojení s touto dohodou probíhá písemnou formou s uvedením čísla dohody a je zasílána na následující adresu:

Pan/Paní […]

[Funkce]

[Oficiální název organizace příjemce]

[Úplná úřední adresa]

O jakékoli změně adresy příjemce musí být Evropský parlament neprodleně písemně uvědomen.

ČLÁNEK I.8 – VSTUP DOHODY V PLATNOST

Dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy je jménem Evropského parlamentu podepsána.

II.    OBECNÉ PODMÍNKY

ČÁST A: PRÁVNÍ A SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK II.1 – DEFINICE

Pro účely této dohody se rozumí:

(1)	„zprávou o činnosti“ písemné zdůvodnění nákladů vynaložených během období způsobilosti: například objasnění činností, administrativních nákladů atd. Zpráva o činnosti je součástí výroční zprávy;

(2)	„výroční zprávou“ zpráva, která se předkládá do šesti měsíců po skončení rozpočtového roku v souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (2) (EU, Euratom) č. 1141/2014 a článkem 229 finančního nařízení;

(3)	„zůstatkem financování“ rozdíl mezi předběžnou výší financování podle článku I.5.1 a konečnou výší financování stanovenou podle článku II.25.4;

(4)	„zúčtováním předběžného financování“ situace, kdy schvalující osoba stanoví konečnou výši financování a kdy částka vyplacená příjemci již není majetkem Unie;

(5)

„střetem zájmů“ situace, kdy je ohroženo nestranné a objektivní provádění dohody příjemcem z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů národní příslušnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiných zájmů společných s jakoukoli třetí stranou v souvislosti s předmětem dohody. Politická spřízněnost nezpůsobuje v zásadě střet zájmů v případě dohod uzavřených mezi politickou stranou a organizacemi, které vyznávají tytéž politické hodnoty. Nicméně pokud taková dohoda byla uzavřena, musí být dodržena ustanovení článku 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(6)	„věcnými příspěvky“ nebo „nepeněžními dary“ nefinanční zdroje, které třetí strany zdarma poskytly příjemci ve smyslu čl. 2 odst. 7 a čl. 2 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(7)	„rozpočtovým rokem N“ nebo „obdobím způsobilosti“ období provádění činností, na něž byly finanční prostředky podle této dohody poskytnuty, jak je uvedeno v článku I.2;

(8)

„vyšší mocí“ jakákoli nepředvídaná a výjimečná situace či událost, kterou příjemce ani Evropský parlament nemohou ovlivnit a která jim brání splnit své povinnosti vyplývající z této dohody, která není následkem pochybení ani nedbalosti z jejich strany ani ze strany subdodavatelů či třetích stran, kteří jsou příjemci finanční podpory, a která se ukáže jako nevyhnutelná navzdory vynaložení řádné péče. Na vyšší moc se nelze odvolávat v těchto případech: pracovní spory, stávky, finanční problémy či selhání při poskytování služby, vady či pozdní dodání vybavení nebo materiálu, k nimž nedojde v důsledku příslušného případu vyšší moci;

(9)	termínem „formálně oznámit“ písemně komunikovat prostřednictvím klasické či elektronické pošty s potvrzením o doručení;

(10)	„podvodem“ jakékoli úmyslné jednání nebo opomenutí mající vliv na finanční zájmy Unie, které se týká použití nebo předložení nepravdivých, zkreslených nebo neúplných prohlášení nebo dokumentů nebo neposkytnutí informace v rozporu s konkrétní povinností;

(11)	„financováním“ přímé finanční příspěvky ve smyslu hlavy XI finančního nařízení a kapitoly IV nařízení (EU, Euratom) 1141/2014;

(12)	„nesrovnalostí“ jakékoli porušení ustanovení práva Unie, které je důsledkem jednání nebo opomenutí ze strany příjemce, jež ohrožuje nebo by mohlo ohrozit rozpočet Unie;

(13)	„vlastními zdroji“ externí zdroje financování, které nepocházejí z rozpočtu Unie, například dary, příspěvky členů (jak je stanoveno v čl. 2 bodech 23 7 a 8 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014) atd.;

(14)	„spřízněnou osobou“ každá osoba, která má pravomoc zastupovat příjemce nebo jeho jménem přijímat rozhodnutí;

(15)	„závažným pochybením“ každé porušení ustanovení dohody, které je důsledkem jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet Evropské unie.

ČLÁNEK II.2 – OBECNÉ POVINNOSTI PŘÍJEMCE

Příjemce:

a)	nese výhradní odpovědnost a důkazní břemeno za splnění veškerých zákonných povinností;

b)	je povinen napravit jakoukoli škodu, která vznikla Evropskému parlamentu v důsledku provádění, včetně nesprávného provádění, dohody, s výjimkou případů vyšší moci;

c)	nese výhradní odpovědnost vůči třetím stranám včetně odpovědnosti za veškeré škody, které jim vzniknou při provádění dohody;

d)	neprodleně oznámí Evropskému parlamentu jakoukoli změnu své právní, finanční, technické, organizační či majetkové situace a jakoukoli změnu svého názvu, adresy či právního zástupce;

e)	přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránil vzniku střetu zájmů.

ČLÁNEK II.3 – POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S BANKOVNÍM ÚČTEM

Účet nebo podúčet uvedený v článku I.6 musí umožňovat identifikaci částek vyplacených Evropským parlamentem a musí být používán výhradně pro příjem částek uvedených v článku I.5 vyplacených Evropským parlamentem.

Pokud částky vyplácené na tento účet formou předběžného financování přinášejí úroky nebo jiné obdobné plnění podle právních předpisů členského státu, na jehož území je účet veden, tyto úroky nebo jiné plnění se vracejí Evropskému parlamentu v souladu s podmínkami stanovenými v článku II.26 ve smyslu čl. 228 odst. 5 finančního nařízení.

Částky poskytnuté Evropským parlamentem nesmí být za žádných okolností použity ke spekulativním účelům.

Předběžné financování zůstává majetkem Unie do doby, než je zúčtováno proti konečné výši financování.

ČLÁNEK II.4 – ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY

Evropský parlament nenese odpovědnost za škodu, kterou příjemce způsobí či utrpí, včetně škody způsobené třetím osobám během nebo v důsledku provádění této dohody.

S výjimkou případů vyšší moci nahradí příjemce nebo spřízněná osoba Evropskému parlamentu jakoukoli škodu, kterou Parlament utrpí v důsledku provádění dohody nebo v důsledku toho, že při provádění této dohody nebyla plně dodržena všechna její ustanovení.

ČLÁNEK II.5 – DŮVĚRNOST

Pokud není v uvedené dohodě, v článku 32 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a v jiných použitelných právních aktech Unie uvedeno jinak, Evropský parlament a příjemce se zavazují zachovat důvěrnost veškerých dokladů, informací nebo jiných materiálů, které se přímo vztahují k předmětu této dohody.

ČLÁNEK II.6 ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Všechny osobní údaje shromážděné v souvislosti s dohodou se zpracovávají v souladu s článkem 33 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Veškeré zpracování osobních údajů Evropským parlamentem musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2018/1725 (3).

Tyto údaje jsou použity pouze pro účely provádění a kontroly dané dohody, popřípadě mohou být poskytnuty subjektům příslušným pro provádění kontroly a auditu podle práva Unie.

Na veškeré zpracování osobních údajů příjemcem v rámci této dohody se vztahuje nařízení Evropského nařízení a Rady (EU) č. 2016/679 (4). Aniž tím jsou dotčeny další případy uvedené v tomto nařízení, je zpracování osobních údajů v souvislosti s touto dohodou povoleno, pouze je-li to nutné z hlediska provádění této dohody.

ČLÁNEK II.7 – UCHOVÁVÁNÍ DOKLADŮ

V souladu s článkem 232 finančního nařízení uchovává příjemce všechny záznamy a podklady související s prováděním dohody po dobu pěti let, jež následují po provedení poslední platby v rámci daného příspěvku.

Záznamy, které se týkají auditů, odvolání, sporů nebo vypořádání nároků vyplývajících z čerpání příspěvku nebo vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce či Evropského úřadu pro boj proti podvodům, pokud o něm byl vyrozuměn příjemce finančních prostředků, se uchovávají až do okamžiku ukončení těchto auditů, odvolání, sporů, vypořádání nároků nebo šetření.

ČLÁNEK II.8 – VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ UNIE

II.8.1   Informace o financování Unie

Pokud Evropský parlament nepožaduje jinak či nesouhlasí s jiným ujednáním, každé sdělení nebo publikace příjemce související s financováním ze strany Unie, včetně konferencí, seminářů či jakýchkoli informačních či propagačních materiálů (např. brožury, letáky, plakáty, prezentace, a to i v elektronické podobě), musí uvádět, že program obdržel finanční podporu od Evropského parlamentu.

II.8.2   Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Evropského parlamentu

Ve veškerých sděleních nebo publikacích příjemce v jakékoli formě a na jakémkoli médiu musí být uvedeno, že odpovědnost za ně nese výhradně autor a že Evropský parlament nenese odpovědnost za žádné případné použití informací obsažených v těchto sděleních nebo publikacích.

II.8.3   Zveřejňování informací Evropským parlamentem

Evropský parlament zveřejňuje na internetové stránce informace uvedené v článku 32 nařízení (EU, Euratom) 1141/2014.

ČLÁNEK II.9 – ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK PŘÍJEMCEM

II.9.1   Zásady

V souladu s čl. 222 odst. 2 finančního nařízení mohou být prostředky použity na úhradu výdajů spojených se smlouvami uzavřenými příjemcem za předpokladu, že při jejich uzavření nedošlo k žádnému střetu zájmů.

U zakázek, jejichž hodnota přesahuje 60 000 EUR na jednoho dodavatele a jednotlivé zboží či službu, si příjemce zajistí alespoň tři nabídky reagující na písemnou výzvu k podání nabídky, v níž jsou upřesněny podmínky zakázky. Příslušné zakázky jsou uzavírány na dobu nepřesahující pět let.

Pokud příjemce obdrží méně než tři nabídky reagující na písemnou výzvu k podání nabídky, musí prokázat, že u dané zakázky nebylo možné obdržet více nabídek.

II.9.2   Uchovávání dokladů

Příjemce uchová záznamy o hodnocení nabídek a svou volbu konečného dodavatele písemně odůvodní.

II.9.3   Kontrola

Příjemce zajistí, aby Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mohly vykonávat své kontrolní pravomoci podle kapitoly V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a podle článku 231 finančního nařízení. Příjemce zajistí, aby smlouvy uzavřené se třetími stranami umožňovaly vykonávat tyto kontrolní pravomoci rovněž vůči těmto třetím stranám.

II.9.4   Odpovědnost

Příjemce nese výhradní odpovědnost za provádění dohody a dodržování jejích podmínek. Příjemce se zavazuje, že učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby se dodavatel vzdal všech nároků vůči Evropskému parlamentu podle dohody.

ČLÁNEK II.10 – FINANČNÍ PODPORA URČENÁ PŘIDRUŽENÝM SUBJEKTŮM

Finanční podporu, kterou příjemce poskytne přidruženým subjektům ve smyslu čl. 222 odst. 3 finančního nařízení, lze považovat za způsobilé náklady, a sice za těchto podmínek:

a)	příjemce poskytuje finanční podporu těmto přidruženým subjektům: … [doplňte jména případných příjemců, jak jsou uvedena ve formuláři žádosti];

b)	tyto subjekty jsou součástí administrativní organizace příjemce, jak je stanoveno ve stanovách tohoto příjemce;

c)	výše finanční podpory pro každý subjekt nepřesáhne 100 000 EUR;

d)	je použita přidruženým subjektem na způsobilé náklady;

e)	jakákoli paušální částka, která je vyplacena přidruženému subjektu, nepřesahuje čtvrtinu celkové finanční podpory poskytnuté tomuto subjektu;

f)	příjemce se zavazuje k případnému vrácení této finanční podpory.

Příjemce zajistí, aby Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mohly vykonávat své kontrolní pravomoci podle kapitoly V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

ČLÁNEK II.11 – VYŠŠÍ MOC

Pokud Evropský parlament nebo příjemce čelí situaci vyšší moci, oznámí tuto skutečnost neprodleně druhé straně doporučeným dopisem s doručenkou nebo obdobným způsobem, v němž uvede povahu, pravděpodobnou dobu trvání a předpokládané důsledky této situace.

Evropský parlament a příjemce přijmou veškerá opatření nezbytná k minimalizaci případných škod způsobených vyšší mocí.

Za porušení jakékoli z povinností vyplývajících z dohody se nepovažuje případ, kdy Evropskému parlamentu nebo příjemci v jejich plnění brání vyšší moc.

ČLÁNEK II.12 – POZASTAVENÍ VYPLÁCENÍ PROSTŘEDKŮ

II.12.1   Důvody pozastavení

Evropský parlament má pravomoc pozastavit vyplácení prostředků v souladu s platnými pravidly finančního nařízení v těchto případech:

i)	pokud má podezření, že příjemce neplní své povinnosti související s využíváním příspěvků stanovené v článku 228 finančního nařízení, a to až do doby, než se toto podezření ověří; nebo

ii)	pokud byla příjemci uložena finanční sankce stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, a to až do doby, než tuto finanční sankci zaplatí.

II.12.2   Postup pozastavení

Krok 1 — Před pozastavením vyplácení oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 — Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne v postupu pozastavení nepokračovat, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne v postupu pozastavení pokračovat, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o pozastavení, v němž mu sdělí:

i)	předběžné datum dokončení nezbytné kontroly v případě uvedeném v článku II.12.1 bodě i); a

ii)	všechny opravné prostředky.

II.12.3   Důsledky pozastavení

Pozastavení vyplácení vede k tomu, že příjemce nemá nárok na pobírání žádných prostředků vyplácených Evropským parlamentem, a to až do ukončení ověření stanoveného v článku II.12.2 bodě i) v kroku 2, nebo v případě, že důvod pozastavení pomine. Není přitom dotčeno právo Evropského parlamentu financování ukončit nebo zrušit rozhodnutí o financování podle článků II.13 a II.14.

II.12.4   Obnovení vyplácení

Ve chvíli, kdy důvody pro pozastavení pominou, veškeré dotčené platby se obnoví a Evropský parlament o tom uvědomí příjemce.

ČLÁNEK II.13 – ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝM PARLAMENTEM

II.13.1   Důvody zrušení

Evropský parlament může rozhodnutí o financování zrušit na základě rozhodnutí úřadu o výmazu příjemce z rejstříku, kromě případů uvedených v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

II.13.2   Postup zrušení

Krok 1 — Před zrušením rozhodnutí o financování oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 — Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne rozhodnutí o financování nezrušit, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne rozhodnutí o financování zrušit, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o zrušení.

Krok 3 — Poté, co předsednictvo přijalo rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o financování, Evropský parlament neprodleně informuje příjemce o ukončení dohody o přiznání příspěvku s okamžitou účinností.

II.13.3   Důsledky zrušení

Rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o financování má zpětnou účinnost ode dne přijetí rozhodnutí o financování.

Ukončení platnosti dohody o přiznání příspěvku nabývá účinku dnem oznámení daného rozhodnutí příjemci.

Veškeré částky vyplacené na základě dohody o přiznání příspěvku se považují za neoprávněné platby a musí být vráceny podle platných pravidel finančního nařízení.

ČLÁNEK II.14 – UKONČENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍO FINANCOVÁNÍ

II.14.1   Ukončení platnosti na žádost příjemce

Příjemce může požádat o ukončení platnosti rozhodnutí o financování.

Příjemce formálně uvědomí o ukončení platnosti Evropský parlament, přičemž uvede:

a)	důvody ukončení a

b)	datum, kterým ukončení platnosti nabývá účinku a které nesmí předcházet datu odeslání formálního oznámení.

Ukončení rozhodnutí o financování nabývá účinku dnem uvedeným v ttomto rozhodnutí, nebo, není-li datum stanoveno, dnem jeho oznámení příjemci. Po ukončení platnosti rozhodnutí o financování ukončí Evropský parlament neprodleně dohodu o přiznání příspěvku s účinností k témuž datu.

II.14.2   Ukončení platnosti Evropským parlamentem

II.14.2.A   Důvody ukončení

Evropský parlament má pravomoc ukončit platnost rozhodnutí o financování v kterémkoli z těchto případů:

a)	na základě rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace o výmazu příjemce z rejstříku, v případech uvedených v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

b)	pokud příjemce nadále nesplňuje ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

c)	pokud Evropský parlament konstatuje, že příjemce neplní své povinnosti související s využíváním příspěvků stanovené v článku 228 finančního nařízení;

d)	pokud byl na příjemce vyhlášen konkurz, je v likvidaci nebo se nachází v jakékoli obdobné situaci.

II.14.2.B   Postup ukončení platnosti

Krok 1 — Před ukončením platnosti rozhodnutí o financování oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 — Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne platnost rozhodnutí o financování neukončit, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne platnost rozhodnutí o financování ukončit, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o ukončení platnosti.

Krok 3 — Poté, co předsednictvo přijalo rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o financování, Evropský parlament neprodleně informuje příjemce o ukončení dohody o přiznání příspěvku s okamžitou účinností.

II.14.3   Důsledky ukončení platnosti

Ukončení rozhodnutí o financování nabývá účinku „ex nunc“ dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, nebo, není-li datum stanoveno, dnem jeho oznámení příjemci. Ukončení platnosti dohody o přiznání příspěvku nabývá účinku ke stejnému datu.

Náklady, které příjemci skutečně vznikly počínaje dnem, kdy rozhodnutí o ukončení financování nabývá účinku, se považují za nenárokovatelné výdaje či nezpůsobilé náklady, a odpovídající předběžné financování se vrátí podle platných pravidel finančního nařízení.

ČLÁNEK II.15 – POSTOUPENÍ ŽÁDOSTI O PLATBU

Příjemce nesmí postoupit žádnou ze svých žádostí o platbu od Evropského parlamentu třetí straně, pokud to Evropský parlament na základě příjemcovy odůvodněné písemné žádosti předem neschválí.

Pokud Evropský parlament takové postoupení písemně neschválí, nebo pokud nejsou dodrženy podmínky takového schválení, nemá toto postoupení na Parlament žádný účinek.

Postoupení v žádném případě nezbavuje příjemce závazků vůči Evropskému parlamentu.

ČLÁNEK II.16 – ÚROKY Z PRODLENÍ

Pokud Evropský parlament neprovede platbu ve lhůtě stanovené pro platby, příjemce má nárok na úrok z prodlení v sazbě, kterou uplatňuje Evropská centrální banka při svých hlavních refinančních operacích v eurech („referenční sazba“) navýšené o tři a půl bodu. Referenční sazba je sazba, která je platná první den v měsíci, v němž lhůta pro platby uplyne a jež je zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Pokud Evropský parlament pozastaví platby podle článku II.12, nelze tyto případy považovat za opožděné platby.

Úroky z prodlení se vztahují na období počínající dnem následujícím po dni splatnosti a končící dnem uskutečnění platby, včetně tohoto dne.

Odchylně od prvního pododstavce platí, že činí-li vypočítaný úrok 200 EUR nebo méně, má Evropský parlament povinnost jej příjemci vyplatit, pouze pokud o to příjemce požádá do dvou měsíců od obdržení opožděné platby.

ČLÁNEK II.17 – ROZHODNÉ PRÁVO

Tato dohoda se řídí platným právem Unie, a zejména nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 a platnými pravidly finančního nařízení, které se uplatňují v plném rozsahu. Podle potřeby je doplňuje vnitrostátní právo členského státu, ve kterém má příjemce sídlo.

ČLÁNEK II.18 – PRÁVO BÝT SLYŠEN

V případech, v nichž má podle dohody příjemce nebo fyzická osoba ve smyslu článku 27a nařízení (EU. Euratom) č. 1141/2014 právo předložit připomínky, je příslušnému příjemci či fyzické osobě na předložení písemných připomínek dána lhůta 10 pracovních dnů, není-li výslovně stanoveno jinak. Tato lhůta může být na odůvodněnou žádost příjemce či příslušné fyzické osoby prodloužena o dalších 10 pracovních dnů.

ČÁST B: FINANČNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK II.19 – NÁROKOVATELNÉ VÝDAJE

II.19.1   Podmínky

Náklady jsou považovány za způsobilé k náhradě z finančních prostředků Unie a v souladu s článkem 228 finančního nařízení, pokud splňují tato kritéria:

a)	jsou v přímém vztahu k předmětu dohody a jsou uvedeny v odhadovaném rozpočtu připojeném k dohodě;

b)	jsou nezbytné pro provádění dohody;

c)	jsou přiměřené a odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti;

d)	jejich vznik spadá do doby způsobilosti podle článku I.2, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s výročními zprávami a osvědčeními o finančních výkazech a podkladových účtech;

e)	vznikly skutečně příjemci;

f)	jsou identifikovatelné a ověřitelné a zanesené v účetních záznamech příjemce v souladu s účetními standardy, které se na ně vztahují;

g)	splňují požadavky platných právních předpisů v oblasti daní a sociálního zabezpečení;

h)	jsou v souladu s článkem II.9.1 prvním odstavcem a v zásadě s článkem II.9.1 druhým odstavcem.

Vnitřní účetní a auditní postupy příjemce musí umožňovat přímé přiřazení nákladů a příjmů deklarovaných ve výroční zprávě spolu s finančními výkazy a souvisejícími podklady.

II.19.2   Příklady nárokovatelných výdajů

Aniž je dotčen článek 228 finančního nařízení a pokud splňují podmínky uvedené v článku II.19.1, považují se za nárokovatelné zejména tyto provozní náklady:

a)	správní výdaje a výdaje související s technickou pomocí, se schůzemi, výzkumem, zahraničními styky, studiemi, informační a publikační činností;

b)	náklady na zaměstnance včetně reálných mezd, odvodů na sociální zabezpečení a dalších zákonných poplatků zahrnutých do odměn, pokud nepřekročí průměrnou výši mezd obvykle vyplácených příjemcem;

c)	cestovní výdaje a výdaje na pobyt proplácené zaměstnancům, pokud jsou v souladu s obvyklou praxí příjemce ohledně cestovních výdajů;

d)

náklady na odpisy vybavení nebo jiná aktiva (nová či použitá) zaznamenaná v účetních výkazech příjemce, pokud každé jednotlivé aktivum i) bylo zapsáno v souladu s mezinárodními účetními standardy a obvyklou účetní praxí příjemce a ii) bylo získáno v souladu s článkem II.9.1 prvním odstavcem a v zásadě s článkem II.9.1 druhým odstavcem, pokud k nákupu došlo během období způsobilosti;

e)	náklady na spotřební zboží a dodávky a jiné zakázky, pokud jsou i) získány v souladu s článkem II.9.1 prvním odstavcem a v zásadě s článkem II.9.1 druhým odstavcem, a ii) přímo vyhrazeny pro předmět dohody;

f)	náklady vyplývající přímo z požadavků dohody, popřípadě včetně nákladů na finanční služby (zejména náklady na finanční jistoty), pokud jsou příslušné služby zakoupeny v souladu s článkem II.9.1 prvním odstavcem a v zásadě také článkem II.9.1 s druhým odstavcem.

ČLÁNEK II.20 – NENÁROKOVATELNÉ VÝDAJE

Aniž je dotčen článek II.19.1 této dohody a článek 228 finančního nařízení, za způsobilé se nepovažují tyto náklady:

a)	výnosy z kapitálu a dividendy vyplácené příjemcem;

b)	dluhy a výdaje spojené s dluhy;

c)	rezervy na pokrytí ztrát či dluhů;

d)	úroky z dluhů;

e)	sporné pohledávky;

f)	devizové ztráty;

g)	náklady spojené s převody z Evropského parlamentu, které si účtuje banka příjemce;

h)	náklady, které příjemce vykázal ve spojení s jinou činností, na niž dostává z rozpočtu Unie finanční grant;

i)	příspěvky ve formě věcných plnění;

j)	nadměrné nebo nerozvážně vynaložené výdaje;

k)	odečitatelná DPH;

l)	zakázané financování jistých třetích stran v souladu s článkem 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a čl. 222 odst. 3 finančního nařízení.

ČLÁNEK II.21 – VĚCNÉ PŘÍSPĚVKY

Evropský parlament příjemci umožní přijímat věcné příspěvky v průběhu provádění dohody, a to za podmínky, že hodnota těchto příspěvků nepřesáhne:

a)	náklady, které skutečně vznikly a jsou řádně doloženy účetními doklady třetích stran, které tyto příspěvky poskytly zdarma, ale nesly příslušné náklady;

b)	v případě neexistence takových dokladů náklady, které odpovídají obvyklým nákladům na dotyčném trhu;

c)	jejich hodnotu odsouhlasenou v odhadovaném rozpočtu;

d)	50 % vlastních zdrojů odsouhlasených v odhadovaném rozpočtu.

Věcné příspěvky:

a)	jsou v odhadovaném rozpočtu vedeny samostatně, aby odrážely celkovou výši zdrojů;

b)	jsou v souladu s článkem 20 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a také s vnitrostátními daňovými předpisy a předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení;

c)	jsou akceptovány pouze prozatímně a pouze tehdy, je-li předloženo osvědčení externího auditora a bylo-li toto spolufinancování akceptováno v rozhodnutí o konečné výši financování;

d)	nejsou ve formě nemovitého majetku.

ČLÁNEK II.22 – ROZPOČTOVÉ PŘEVODY

Příjemce může upravovat odhadovaný rozpočet stanovený v příloze prostřednictvím převodů mezi různými kategoriemi rozpočtu. Tyto úpravy nevyžadují změnu dohody. Odůvodnění těchto převodů je poskytnuto ve výroční zprávě.

ČLÁNEK II.23 – POVINNOST PŘEDKLÁDAT ZPRÁVY

II.23.1   Výroční zpráva

Pokud možno do 15. května a nejpozději do 30. června po skončení rozpočtového roku N předloží příjemce výroční zprávu, kterou tvoří:

a)	roční účetní závěrky a doprovodná sdělení zahrnující příjmy a výdaje příjemce, jeho aktiva a pasiva na počátku a na konci daného rozpočtového roku, a to v souladu s právními předpisy platnými v členském státě, v němž má příjemce sídlo;

b)	roční účetní závěrky vypracované v souladu s mezinárodními účetními standardy ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5);

c)	seznam dárců a přispěvatelů a jejich odpovídajících darů nebo příspěvků nahlášených v souladu s článkem 20 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

d)	zpráva o činnosti;

e)	účetní závěrka vycházející ze struktury odhadovaného rozpočtu;

f)	podrobné účetní údaje související s příjmy, náklady, aktivy a pasivy;

g)	sesouhlasení účetní závěrky uvedené v písm. e) s podrobnými účetními údaji, na něž odkazuje písm. f);

h)	seznam dodavatelů, kteří v daném rozpočtovém roce účtovali příjemci částku přesahující 10 000 EUR, se jménem a adresou dodavatele a objemem dodaného zboží či rozsahem poskytnutých služeb.

Informace uvedené ve výroční zprávě musí být dostatečné pro stanovení konečné výše financování.

II.23.2   Zpráva externího auditu

Evropský parlament obdrží přímo od nezávislých externích subjektů nebo znalců pověřených v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 zprávu o externím auditu uvedenou v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Účelem externího auditu je ověřit spolehlivost účetní závěrky a legalitu a správnost příjmů a výdajů, a především ověřit, zda:

a)	byly účetní závěrky vypracovány v souladu s vnitrostátními předpisy použitelnými pro příjemce, nevyskytují se v nich významné nesprávné údaje a podávají věrný a pravdivý obraz finanční situace a provozních výsledků;

b)	byly účetní závěrky vypracovány v souladu s mezinárodními účetními standardy ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 1606/2002;

c)	byly vykázané náklady skutečně vynaloženy;

d)	je výkaz příjmů úplný;

e)	finanční doklady předložené příjemcem Parlamentu jsou v souladu s finančními podmínkami dohody,

f)	byly splněny povinnosti vyplývající z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména z jeho článku 20;

g)	povinnosti vyplývající z dohody, zejména z jeho článku II.9 a článku II.19, byly splněny;

h)	příspěvky formou věcného plnění byly příjemci skutečně poskytnuty a byly oceněny v souladu s platnými pravidly;

i)	byla případná nevyužitá část financování Unie přenesena do příštího rozpočtového roku;

j)	byla nevyužitá část financování Unie použita v souladu s čl. 228 odst. 2 finančního nařízení;

k)	byl případný přebytek vlastních zdrojů převeden do rezervy.

ČLÁNEK II.24 – ROZHODNUTÍ O VÝROČNÍ ZPRÁVĚ

Do 30. září roku následujícího po rozpočtovém roku N Evropský parlament schválí nebo zamítne výroční zprávu uvedenou v článku II.23.1.

Pokud Evropský parlament neodpoví písemně ve lhůtě šesti měsíců od obdržení výroční zprávy, považuje se výroční zpráva za schválenou.

Schválením výroční zprávy není dotčeno stanovení konečné výše financování podle článku II.25, jehož prostřednictvím Evropský parlament přijímá konečné rozhodnutí ohledně způsobilosti nákladů.

Evropský parlament může požádat příjemce o další informace potřebné k tomu, aby mohl přijmout rozhodnutí o výroční zprávě. Pokud Evropský parlament takovouto žádost podá, lhůta pro rozhodnutí o výroční zprávě se prodlouží až do okamžiku, kdy Evropský parlament požadované informace obdrží a vyhodnotí. Lhůta může být rovněž prodloužena, pokud Úřad pro evropské strany a evropské politické nadace požádá o doplňující informace, a to v souladu s čl. 24 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

V případě, že výroční zpráva trpí závažnými nedostatky, může ji Evropský parlament zamítnout, aniž by příjemce požádal o další informace, a požádat příjemce o předložení nové zprávy ve lhůtě 15 pracovních dnů.

Žádost o doplňující informace nebo o novou zprávu musí být doručena příjemci písemně.

Pokud je původně předložená výroční zpráva odmítnuta a je požadována nová zpráva, uplatní se na tuto novou zprávu postup schvalování uvedený v tomto článku.

ČLÁNEK II.25 – ROZHODNUTÍ O VÝŠI KONEČNÉHO FINANCOVÁNÍ

II.25.1   Dopad výroční zprávy

Rozhodnutí Evropského parlamentu o stanovení konečné výše financování se zakládá na výroční zprávě schválené v souladu s článkem II.24. V případě, že Evropský parlament výroční zprávu definitivně zamítne, nebo pokud příjemce výroční zprávu ve stanovených lhůtách nepředloží, není možné v rozhodnutí o konečné výši financování stanovit nárokovatelné výdaje.

II.25.2   Práh

Konečná výše financování se omezí na částku stanovenou v článku I.4. Nepřesáhne 90 % nárokovatelných výdajů uvedených v odhadovaném rozpočtu ani 90 % nárokovatelných výdajů, které byly skutečně vynaloženy.

II.25.3   Přenos nevyužitých prostředků

Jakákoli část příspěvku, jež nebyla vyčerpána v rozpočtovém roce N, na nějž byl tento příspěvek přidělen, je přenesena do rozpočtového roku N+1 a použije se na jakékoli nárokovatelné výdaje vzniklé do 31. prosince roku N+1. Zbývající částky z příspěvků za předcházející rok nesmí být využity k financování té části, jež musí být pokryta z vlastních zdrojů evropských politických stran.

Příjemce musí nejdříve použít část příspěvku, jež nebyla vyčerpána v daném rozpočtovém roce, na nějž byl příspěvek přidělen, a až poté použije příspěvek přidělený po tomto roce.

II.25.4   Rozhodnutí o konečné výši financování

Evropský parlament každý rok kontroluje, zda jsou výdaje v souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, finančního nařízení a dohody. Každoročně přijímá rozhodnutí o konečné výši financování, o němž řádně příjemce informuje.

Pokud byla částka financování definovaná v článku I.4 v plné výši vyčerpána v průběhu rozpočtového roku N, je konečná výše financování stanovena po uzavření tohoto rozpočtového roku v roce N+1.

V případě přenosu nevyužitých finančních prostředků do rozpočtového roku N+1 v souladu s článkem II.25.3 se konečná výše financování pro rok N stanoví následovně:

Krok 1 : V roce N+1 Evropský parlament rozhodne o nárokovatelných výdajích pro rozpočtový rok N a o první části konečné výše financování roku N odpovídající těmto výdajům. Mimoto Evropský parlament stanoví částku nevyčerpaných prostředků přidělených pro rozpočtový rok N, které mají být přeneseny do rozpočtového roku N+1.

Krok 2: V roce N+2 Evropský parlament rozhodne o nárokovatelných výdajích pro rozpočtový rok N+1 a určí, které z výdajů budou pokryty nevyčerpanými finančními prostředky přenesenými do rozpočtového roku N+1 (druhá část konečné výše financování).

Konečná výše financování pro rok N je součtem částek stanovených v krocích 1 a 2.

Při stanovování konečné výše financování proběhne zúčtování předběžného financování. V případě přenosu prostředků proběhne v rámci každého z předchozích kroků částečné zúčtování předběžného financování.

II.25.5   Zpětné získávání nevyčerpaných finančních prostředků

Jakákoli část příspěvku přiděleného na rok N, která není vyčerpána do konce roku N+1, musí být vrácena v souladu s hlavou IV kapitolou 6 finančního nařízení.

II.25.6   Zůstatek financování

Pokud předběžné financování přesáhne výši konečného financování, neoprávněné vyplacené částky předběžného financování získá Evropský parlament zpět.

Pokud výše konečného financování převyšuje vyplacenou částku předběžného financování, vyplatí Evropský parlament zůstatek.

II.25.7   Přebytek vlastních zdrojů

a)   Vytvoření zvláštní rezervy

Příjemce může vytvořit zvláštní rezervu z přebytků vlastních zdrojů.

Přebytkem vlastních zdrojů, který má být převeden na účet zvláštní rezervy, je výše vlastních zdrojů převyšující částku vlastních zdrojů potřebnou pro krytí 10 % nárokovatelných výdajů vzniklých v rozpočtovém roce N. Příjemce musí předem pokrýt nenárokovatelné výdaje v rozpočtovém roce N a využít k tomu pouze vlastní zdroje.

Rezervu lze použít pouze za účelem spolufinancování nárokovatelných výdajů a nenárokovatelných výdajů, které musí být pokryty z vlastních zdrojů během provádění jakékoli budoucí dohody.

b)   Zisk

Zisk se definuje jako přebytek příjmů nad výdaji.

Příjmy zahrnují financování z rozpočtu Unie a vlastní zdroje příjemce.

Příspěvky třetích stran na společné akce se nepovažují za součást vlastních zdrojů příjemce. Mimoto příjemce nesmí přímo ani nepřímo přijímat další financování z rozpočtu Unie. Zakazují se především dary z rozpočtů politických skupin v Evropském parlamentu.

Přebytek vyčleněný do zvláštní rezervy se při výpočtu zisku nebere v úvahu.

c)   Zpětné získávání prostředků

Financování nesmí příjemci vytvářet zisk. Evropský parlament je oprávněn získat zpět procentní podíl zisku odpovídající příspěvku Unie na nárokovatelné výdaje.

ČLÁNEK II.26 – ÚROK Z PŘEDBĚŽNÉHO FINANCOVÁNÍ

Příjemce sdělí Evropskému parlamentu výši úroků nebo obdobných plnění plynoucích z prostředků získaných od Evropského parlamentu v rámci předběžného financování.

Evropský parlament při výpočtu konečné výše financování odečte úrok plynoucí z předběžného financování. Úrok není zahrnut do vlastních zdrojů.

ČLÁNEK II.27 – ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ

Jestliže byly některé částky vyplaceny příjemci neoprávněně, nebo jestliže je požadavek na vrácení plateb podle podmínek dohody, nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo finančního nařízení oprávněný, musí příjemce nebo fyzická osoba uvedená v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 uvedené částky Parlamentu uhradit v souladu s podmínkami a ve lhůtě, které stanoví Evropský parlament.

II.27.1   Úroky z prodlení

Pokud příjemce neuhradí dlužné částky ve lhůtě stanovené Evropským parlamentem, účtuje mu Evropský parlament z těchto částek úroky z prodlení v sazbě stanovené v článku II.16. Úroky z prodlení jsou splatné za období počínající dnem splatnosti a končící dnem, kdy Evropský parlament celou dlužnou částku obdrží, včetně tohoto dne.

Částečnými splátkami jsou nejprve hrazeny poplatky a úroky z prodlení a až poté jistina.

II.27.2   Kompenzace

Pokud nebyly splatné částky ani jejich část zaplaceny ve stanovené lhůtě, mohou být částky, které příjemce dluží Evropskému parlamentu, získány započtením vůči částkám, které Evropský parlament dluží příjemci z jakéhokoli důvodu, a to v souladu s článkem 101 finančního nařízení. Za výjimečných okolností odůvodněných potřebou chránit finanční zájmy Unie může Evropský parlament provést inkaso započtením ještě před datem splatnosti. Předchozí souhlas příjemce není nezbytný.

II.27.3   Bankovní poplatky

Bankovní poplatky spojené s vracením dlužných částek Evropskému parlamentu hradí výhradně příjemce.

ČLÁNEK II.28 – FINANČNÍ JISTOTA

V případě, že Evropský parlament požaduje v souladu s článkem 227 finančního nařízení finanční jistotu, musí být splněny následující podmínky:

a)	finanční jistotu musí poskytnout banka nebo schválená finanční instituce, nebo pokud o to požádá příjemce a Evropský parlament to akceptuje, třetí strana;

b)	ručitel musí být prvním ručitelem a nesmí požadovat, aby Evropský parlament uplatňoval svá práva nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi (tzn. dotčenému příjemci); a

c)

finanční jistota musí výslovně zůstat v platnosti až do doby, kdy je předběžné financování zúčtováno proti průběžným platbám, nebo do vyplacení zůstatku Evropským parlamentem. Pokud má vyplacení zůstatku formu vrácení, musí být finanční jistota v platnosti až do doby, kdy je dluh v plné výši uhrazen. Evropský parlament musí záruku uvolnit v průběhu následujícího měsíce.

ČLÁNEK II.29 – KONTROLA

II.29.1   Obecná ustanovení

V rámci svých pravomocí a v souladu s kapitolou V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a čl. 231 odst. 1 finančního nařízení může Evropský parlament a Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace kdykoli uplatnit své příslušné kontrolní pravomoci s cílem ověřit, zda příjemce v plném rozsahu dodržuje povinnosti stanovené v dohodě, v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a ve finančním nařízení.

Příjemce musí s příslušnými orgány řádně spolupracovat a poskytnout jim veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jejich kontrolní činností.

Evropský parlament a Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace mohou pověřit prováděním kontroly externí subjekty řádné zmocněné k tomu, aby jednaly jejich jménem („pověřené subjekty“.)

II.29.2   Povinnost uchovávat dokumenty

Podle ustanovení článku II.7 uchovává příjemce veškeré originály dokumentů uložené na jakémkoli vhodném médiu, především pak účetní a daňové záznamy, a to včetně digitalizovaných originálů, pokud to povolují příslušné vnitrostátní právní předpisy a za podmínek v nich stanovených.

II.29.3   Povinnost poskytovat dokumenty nebo informace

Příjemce musí poskytovat veškeré dokumenty nebo informace, včetně informací v elektronickém formátu, o které požádá Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace nebo pověřený subjekt („příslušný orgán“).

Veškeré dokumenty nebo informace poskytnuté příjemcem jsou zpracovány v souladu s článkem II.6.

II.29.4   Návštěvy na místě

Příslušný orgán může provádět kontroly na místě v prostorách příjemce. Za tímto účelem může příjemce písemně požádat, aby zajistil pro tuto kontrolu vhodné podmínky, a to v odpovídající lhůtě, kterou stanoví příslušný orgán.

Během návštěv na místě musí příjemce umožnit příslušnému orgánu přístup do objektů a prostor, kde probíhá nebo probíhal provoz, a ke všem nezbytným informacím včetně informací v elektronickém formátu.

Příjemce musí zajistit, aby byly informace snadno dostupné v okamžiku návštěvy na místě a aby byly vyžádané informace předány ve vhodné formě.

II.29.5   Auditní řízení o sporných otázkách

Na základě zjištění získaných během kontroly Evropský parlament vypracuje předběžnou zprávu o auditu, kterou zašle příjemci. Příjemce může do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy předběžnou zprávu o auditu obdržel, předložit připomínky.

Na základě zjištění obsažených v předběžné zprávě o auditu a případných připomínek příjemce Evropský parlament stanoví svá konečná auditní zjištění v konečné zprávě o auditu. Konečná zpráva o auditu musí být zaslána příjemci do 60 kalendářních dnů od uplynutí lhůty pro předložení připomínek k předběžné zprávě o auditu.

II.29.6   Účinky auditních zjištění

Aniž je dotčeno jeho právo přijímat opatření podle článků II.12 až II.14, zohlední Evropský parlament náležitě zjištění závěrečného auditu při stanovení konečné výše financování.

Případy možného podvodu nebo závažného porušení platných předpisů, které jsou uvedeny ve zjištěních závěrečného auditu, musí být oznámeny příslušným vnitrostátním orgánům nebo orgánům Unie, a to za účelem přijetí dalších opatření.

Evropský parlament může na základě zjištění závěrečného auditu se zpětnou platností změnit rozhodnutí o konečné výši financování.

II.29.7   Práva úřadu OLAF na kontrolu

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uplatňuje své právo kontroly ve vztahu k příjemci v souladu s platnými předpisy, především s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (6), nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (7), s čl. 231 odst. 1 finančního nařízení a s čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Příjemce musí s úřadem OLAF řádně spolupracovat a poskytnout mu veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jeho kontrolních činností.

Evropský parlament může kdykoli se zpětnou platností změnit rozhodnutí o konečné výši financování na základě zjištění, které obdrží od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), v souladu s čl. 25 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Předtím než Parlament přijme rozhodnutí o změně konečné výše financování se zpětnou platností, musí být příjemce řádně informován o příslušných zjištěních a o záměru Parlamentu změnit rozhodnutí o konečné výši financování a musí mít možnost předložit své připomínky.

II.29.8   Práva Evropského účetního dvora na kontrolu

Evropský účetní dvůr uplatňuje své právo na kontrolu v souladu s platnými předpisy, především s čl. 231 odst. 1 finančního nařízení a čl. 25 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Použijí se články II.29.3 a II.29.4.

Příjemce musí s Účetním dvorem řádně spolupracovat a poskytnout mu veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jeho kontrolních činností.

II.29.9   Nesplnění povinností podle článku II.29.1 až 4

Pokud příjemce nesplní povinnosti stanovené v článcích II.29.1 až II.29.4, může Evropský parlament považovat jakékoli náklady, které nebyly dostatečně příjemcem odůvodněny, za nenárokovatelné.

Příloha

ODHADOVANÝ ROZPOČET

Výdaje
Nárokovatelné výdaje	Rozpočet	Skutečnost
A.1: Náklady na zaměstnance 1. Platy 2. Příspěvky 3. Odborné školení 4. Výdaje na služební cesty 5. Ostatní náklady na zaměstnance
A.2: Náklady na infrastrukturu a provozní náklady 1. Pronájmy, poplatky a údržba 2. Náklady na instalaci, provoz a údržbu zařízení 3. Odpisy movitého a nemovitého majetku 4. Kancelářské potřeby 5. Poplatky za poštovní a telekomunikační služby 6. Náklady na tisk, překlady a kopírování 7. Ostatní náklady na infrastrukturu
A.3: Správní náklady 1. Náklady na dokumentaci (noviny, tiskové agentury, databáze) 2. Náklady na studie a výzkum 3. Soudní náklady 4. Náklady na účetnictví a audit 5. Různé správní náklady 6. Podpora přidružených subjektů
A.4: Náklady na schůze a reprezentaci 1. Náklady na schůze 2. Účast na seminářích a konferencích 3. Náklady na reprezentaci 4. Náklady na pozvánky 5. Ostatní náklady spojené se schůzemi
A.5: Informační a publikační činnost 1. Náklady na publikaci 2. Tvorba a provoz internetových stránek 3. Náklady na propagaci 4. Komunikační zařízení (hi-tech přístroje) 5. Semináře a výstavy 6. Volební kampaně 7. Ostatní náklady spojené s informační činností
A. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM
Nenárokovatelné výdaje 1. Prostředky na jiné rezervy 2. Poplatky za finanční služby 3. Kurzové ztráty 4. Problematické pohledávky vůči třetím stranám 5. Jiné (bude stanoveno) 6. Příspěvky ve formě věcného plnění
B. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM
C. VÝDAJE CELKEM

Příjmy
	Rozpočet	Skutečnost
D.1-1. Financování Evropského parlamentu přenesené z roku N-1	nejsou
D.1-2. Financování Evropského parlamentu přidělené na rok N
D.1. Financování Evropského parlamentu použité na pokrytí 90 % nárokovatelných nákladů v roce N
D.2 Členské příspěvky
2.1 od členských stran 2.2 od jednotlivých členů
D.3 Darované částky
D.4 Další vlastní zdroje
(uveďte)
D.5 Příspěvky ve formě věcného plnění
D: PŘÍJMY CELKEM
E. zisk/ztráta (D-C)

F. Přidělení vlastních zdrojů na účet rezerv
G. Zisk/ztráty pro ověření souladu se zásadou neziskovosti (E–F)
H. Úrok z předběžného financování
I. Financování Evropského parlamentu přenesené do roku N+1	nejsou

Poznámka: struktura je pouze orientační. Závazná struktura odhadovaného rozpočtu se zveřejňuje každoročně společně s výzvou k podávání žádostí o příspěvky.

[VZOR] GRANTOVÁ DOHODA – NADACE

ČÍSLO: …[VLOŽTE] …

Evropský parlament, jehož sekretariát sídlí na adrese

Plateau du Kirchberg, L-2929 Luxembourg,

dále jen „Evropský parlament“,

zastupovaný, pokud jde o podpis této dohody,

[příjmení/jméno/funkce],

na jedné straně,

a

[plný oficiální název příjemce]

[oficiální právní forma]

[identifikační číslo]

[úplná oficiální adresa]

[DIČ],

dále jen „příjemce“,

zastupovaný, pokud jde o podpis této dohody,

…: …[zástupce oprávněný k přijetí právních závazků]…,

na straně druhé,

SE DOHODLY/I

na těchto zvláštních podmínkách a obecných podmínkách a přílohách:

Příloha 1 Odhadovaný rozpočet

Příloha 2 Pracovní program

které jsou nedílnou součástí této dohody.

Ustanovení zvláštních podmínek mají přednost před ustanoveními v ostatních částech této dohody. Ustanovení všeobecných podmínek mají přednost před ustanoveními ostatních příloh.

Obsah

I.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

29

ČLÁNEK I.1 –

PŘEDMĚT DOHODY

29

ČLÁNEK I.2 –

OBDOBÍ ZPŮSOBILOSTI

29

ČLÁNEK I.3 –

FORMA FINANCOVÁNÍ

29

ČLÁNEK I.4 –

PŘEDBĚŽNÁ (MAXIMÁLNÍ) VÝŠE PROSTŘEDKŮ

29

ČLÁNEK I.5 –

PLATBY A PLATEBNÍ PODMÍNKY

30

I.5.1

Předběžné financování

30

I.5.2

Vyplacení zůstatku nebo zpětné získání neoprávněně vyplacených částek předběžného financování

30

I.5.3

Měna

30

ČLÁNEK I.6 –

BANKOVNÍ ÚČET

30

ČLÁNEK I.7 –

OBECNÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

30

II.

OBECNÉ PODMÍNKY

31

ČÁST A:

PRÁVNÍ A SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

31

ČLÁNEK II.1 –

DEFINICE

31

ČLÁNEK II.2 –

OBECNÉ POVINNOSTI PŘÍJEMCE

32

ČLÁNEK II.3 –

POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S BANKOVNÍM ÚČTEM

32

ČLÁNEK II.4 –

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY

32

ČLÁNEK II.5 –

DŮVĚRNOST

32

ČLÁNEK II.6 –

ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

32

ČLÁNEK II.7 –

UCHOVÁVÁNÍ DOKLADŮ

33

ČLÁNEK II.8 –

VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ UNIE

33

II.8.1

Informace o financování Unie

33

II.8.2

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Evropského parlamentu

33

II.8.3

Zveřejňování informací Evropským parlamentem

33

ČLÁNEK II.9 –

ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK PŘÍJEMCEM

33

II.9.1

Zásady

33

II.9.2

Vedení záznamů

33

II.9.3

Kontrola

33

II.9.4

Odpovědnost

33

ČLÁNEK II.10 –

FINANČNÍ PODPORA TŘETÍM STRANÁM

34

ČLÁNEK II.11 –

VYŠŠÍ MOC

34

ČLÁNEK II.12 –

POZASTAVENÍ VYPLÁCENÍ PROSTŘEDKŮ

34

II.12.1

Důvody pozastavení

34

II.12.2

Postup pozastavení

34

II.12.3

Důsledky pozastavení

34

II.12.4

Obnovení vyplácení

35

ČLÁNEK II.13 –

ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝM PARLAMENTEM

35

II.13.1

Důvody zrušení

35

II.13.2

Postup zrušení

35

II.13.3

Důsledky zrušení

35

ČLÁNEK II.14 –

UKONČENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ

35

II.14.1

Ukončení platnosti na žádost příjemce

35

II.14.2

Ukončení platnosti Evropským parlamentem

35

II.14.3

Důsledky ukončení platnosti

36

ČLÁNEK II.15 –

POSTOUPENÍ ŽÁDOSTI O PLATBU

36

ČLÁNEK II.16 –

ÚROKY Z PRODLENÍ

36

ČLÁNEK II.17 –

ROZHODNÉ PRÁVO

36

ČLÁNEK II.18 –

PRÁVO BÝT SLYŠEN

37

ČÁST B:

FINANČNÍ USTANOVENÍ

37

ČLÁNEK II.19 –

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

37

II.19.1

Podmínky

37

II.19.2

Příklady způsobilých nákladů

37

ČLÁNEK II.20 –

NEZPŮSOBILÉ NÁKLADY

38

ČLÁNEK II.21 –

PŘÍSPĚVKY FORMOU VĚCNÉHO PLNĚNÍ

38

ČLÁNEK II.22 –

ROZPOČTOVÉ PŘEVODY

38

ČLÁNEK II.23 –

POVINNOST PŘEDKLÁDAT ZPRÁVY

39

II.23.1

Výroční zpráva

39

II.23.2

Zpráva externího auditu

39

ČLÁNEK II.24 –

ROZHODNUTÍ O VÝROČNÍ ZPRÁVĚ

40

ČLÁNEK II.25 –

ROZHODNUTÍ O VÝŠI KONEČNÉHO FINANCOVÁNÍ

40

II.25.1

Dopad výroční zprávy

40

II.25.2

Práh

40

II.25.3

Přenos přebytku

40

II.25.4

Rozhodnutí o konečné výši financování

41

II.25.5

Zůstatek financování

41

II.25.6

Zisk

41

ČLÁNEK II.26 –

ZPĚTNÉ VYMÁHÁNÍ VYPLACENÝCH ČÁSTEK

41

II.26.1

Úroky z prodlení

41

II.26.2

Kompenzace

41

II.26.3

Bankovní poplatky

41

ČLÁNEK II.27 –

FINANČNÍ JISTOTA

42

ČLÁNEK II.28 –

KONTROLA

42

II.28.1

Obecná ustanovení

42

II.28.2

Povinnost uchovávat dokumenty

42

II.28.3

Povinnost poskytovat dokumenty nebo informace

42

II.28.4

Návštěvy na místě

42

II.28.5

Auditní řízení o sporných otázkách

42

II.28.6

Účinky auditních zjištění

43

II.28.7

Práva úřadu OLAF na kontrolu

43

II.28.8

Práva Evropského účetního dvora na kontrolu

43

II.28.9

Nesplnění povinností podle článku II.28.1 až 4

43

Příloha 1 –

ODHADOVANÝ ROZPOČET

44

Příloha 2 –

PRACOVNÍ PROGRAM

46

I.    ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

ČLÁNEK I.1 – PŘEDMĚT DOHODY

Evropský parlament poskytuje finanční prostředky pro provádění statutárních činností a cílů příjemce v rozpočtovém roce [vložit] v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních a všeobecných podmínkách (dále jen „podmínky“), jakož i v souladu s přílohami této dohody.

Příjemce použije finanční prostředky za účelem provádění statutárních činností a cílů na vlastní odpovědnost a v souladu s podmínkami a ustanoveními příloh této dohody. To představuje provádění rozhodnutí o financování přijatého Evropským parlamentem dne [vložte datum].

ČLÁNEK I.2 – OBDOBÍ ZPŮSOBILOSTI

Období způsobilosti k financování z prostředků Unie trvá od [vložit DD/MM/RR] do [vložit DD/MM/RR].

ČLÁNEK I.3 – FORMA FINANCOVÁNÍ

Grant přiznaný příjemci ve smyslu hlavy VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) („finanční nařízení“) je poskytnut ve formě náhrady procentuální části skutečně vynaložených způsobilých nákladů.

ČLÁNEK I.4 – PŘEDBĚŽNÁ (MAXIMÁLNÍ) VÝŠE PROSTŘEDKŮ

Evropský parlament poskytne maximální částku [vložit částku] EUR, která nepřesáhne 95 % celkové výše odhadovaných způsobilých nákladů.

Odhadované způsobilé náklady příjemce jsou stanoveny v příloze 1 („odhadovaný rozpočet“). Odhad rozpočtu musí být vyrovnaný a musí v něm být uvedeny všechny náklady a příjmy příjemce za období způsobilosti. Způsobilé náklady musí být odděleny od nezpůsobilých nákladů, v souladu s článkem II.19.

ČLÁNEK I.5 – PLATBY A PLATEBNÍ PODMÍNKY

Finanční prostředky se vyplácí podle níže uvedeného harmonogramu a podmínek.

I.5.1   Předběžné financování

Platba předběžného financování [vložit částku] EUR, která představuje [standardně 100 %, jinak uveďte procentní částku stanovenou Evropským parlamentem v rozhodnutí o financování] maximální částky stanovené v článku I.4 této dohody, se provádí do 30 dnů ode dne vstupu dohody v platnost, případně, je-li to relevantní, ode dne, kdy Evropský parlament obdrží finanční záruku ve výši [… případně vložit částku] EUR, podle toho, co nastane později.

I.5.2   Vyplacení zůstatku nebo zpětné získání neoprávněně vyplacených částek předběžného financování

Zůstatek se příjemci vyplácí a neoprávněně vyplacené částky předběžného financování se vracejí do 30 dnů od rozhodnutí Evropského parlamentu o výroční zprávě a určení konečné výše financování, jak je uvedeno v článcích II.23 a II.25.

I.5.3   Měna

Platby Evropského parlamentu se uskutečňují v eurech. Přepočet skutečně vynaložených výdajů na eura se provádí podle denního kurzu eura zveřejněného v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, nebo, pokud to není možné, podle měsíčního účetního kurzu eura stanoveného Evropským parlamentem a zveřejněného na jeho internetových stránkách, a to ze dne, kdy Evropský parlament vydá platební příkaz, kromě případů, kdy zvláštní podmínky výslovně stanovují jinak.

Platby Evropského parlamentu se považují za uskutečněné dnem, kdy jsou odečteny z účtu Evropského parlamentu.

ČLÁNEK I.6 – BANKOVNÍ ÚČET

Platby se poukazují na níže uvedený bankovní účet nebo podúčet příjemce vedený v eurech v bance se sídlem v členském státě Evropské unie:

Název banky: […]

Adresa pobočky, u níž je účet veden: […]

Přesné jméno majitele účtu: […]

Celé číslo účtu (včetně kódů banky): […]

IBAN: […]

BIC/SWIFT: […]

ČLÁNEK I.7 – OBECNÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

Veškerá komunikace adresovaná Evropskému parlamentu ve spojení s touto dohodou probíhá písemnou formou s uvedením čísla této dohody a je zasílána na následující adresu:

Parlement européen

Le Président

a/s du Directeur général des finances

Bureau SCH 05B031

L–2929 Luxembourg

Běžná poštovní zásilka se považuje za doručenou dnem, kdy ji úředně zaregistruje poštovní služba Evropského parlamentu.

Veškerá komunikace adresovaná příjemci ve spojení s touto dohodou probíhá písemnou formou s uvedením čísla dohody a je zasílána na následující adresu:

Pan/Paní […]

[Funkce]

[Oficiální název organizace příjemce]

[Úplná oficiální adresa]

O jakékoli změně adresy příjemce musí být Evropský parlament neprodleně písemně uvědomen.

ČLÁNEK I.8 – VSTUP DOHODY V PLATNOST

Dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy je jménem Evropského parlamentu podepsána.

II.    OBECNÉ PODMÍNKY

ČÁST A: PRÁVNÍ A SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK II.1 – DEFINICE

Pro účely této dohody se rozumí:

(1)	„zprávou o činnosti“ písemné zdůvodnění nákladů vynaložených během období způsobilosti, například objasnění činností, administrativních nákladů atd. Zpráva o činnosti je součástí výroční zprávy;

(2)	„výroční zprávou“ zpráva, která se předkládá do šesti měsíců po skončení rozpočtového roku v souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (2);

(3)	„zůstatkem financování“ rozdíl mezi předběžnou výší financování podle článku I.5.1 a konečnou výší financování stanovenou podle článku II.25.4;

(4)	„zúčtováním předběžného financování“ situace, kdy schvalující osoba stanoví konečnou výši financování a kdy částka vyplacená příjemci již není majetkem Unie;

(5)

„střetem zájmů“ situace, kdy je ohroženo nestranné a objektivní provádění dohody příjemcem z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů národní příslušnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiných zájmů společných s jakoukoli třetí stranou v souvislosti s předmětem dohody; politická spřízněnost nezpůsobuje v zásadě střet zájmů v případě dohod uzavřených mezi politickou stranou a organizacemi, které vyznávají tytéž politické hodnoty; nicméně pokud taková dohoda byla uzavřena, musí být dodržena ustanovení článku 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(6)	„věcnými příspěvky“ nebo „nepeněžními dary“ nefinanční zdroje, které třetí strany zdarma poskytly příjemci ve smyslu čl. 2 odst. 7 a čl. 2 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(7)	„rozpočtovým rokem N“ nebo „obdobím způsobilosti“ období provádění činností, na něž byly finanční prostředky podle této dohody poskytnuty, jak je uvedeno v článku I.2;

(8)

„vyšší mocí“ jakákoli nepředvídaná a výjimečná situace či událost, kterou příjemce ani Evropský parlament nemohou ovlivnit a která jim brání splnit své povinnosti vyplývající z této dohody, která není následkem pochybení ani nedbalosti z jejich strany ani ze strany subdodavatelů, přidružených subjektů či třetích stran, kteří jsou příjemci finanční podpory, a která se ukáže jako nevyhnutelná navzdory vynaložení řádné péče. Na vyšší moc se nelze odvolávat v těchto případech: pracovní spory, stávky, finanční problémy či selhání při poskytování služby, vady či pozdní dodání vybavení nebo materiálu, k nimž nedojde přímo v důsledku příslušného případu vyšší moci;

(9)	termínem „formálně oznámit“ písemně komunikovat prostřednictvím klasické či elektronické pošty s potvrzením o doručení;

(10)	„podvodem“ jakékoli úmyslné jednání nebo opomenutí mající vliv na finanční zájmy Unie, které se týká použití nebo předložení nepravdivých, zkreslených nebo neúplných prohlášení nebo dokumentů nebo neposkytnutí informace v rozporu s konkrétní povinností;

(11)	„financováním“„granty“ ve smyslu hlavy VIII finančního nařízení a kapitoly IV nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(12)	„nesrovnalostí“ jakékoli porušení ustanovení práva Unie, které je důsledkem jednání nebo opomenutí ze strany příjemce, jež ohrožuje nebo by mohlo ohrozit rozpočet Unie;

(13)	„vlastními zdroji“ externí zdroje financování, které nepocházejí z rozpočtu Unie; například: dary, členské příspěvky (jak je stanoveno v čl. 2 bodech 7 a 8 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014) atd.;

(14)	„spřízněnou osobou“ každá osoba, která má pravomoc zastupovat příjemce nebo jeho jménem přijímat rozhodnutí;

(15)	„závažným pochybením“ každé porušení ustanovení dohody, které je důsledkem jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet Evropské unie.

ČLÁNEK II.2 – OBECNÉ POVINNOSTI PŘÍJEMCE

Příjemce:

a)	nese výhradní odpovědnost a důkazní břemeno za splnění veškerých zákonných povinností;

b)	je povinen napravit jakoukoli škodu, která vznikla Evropskému parlamentu v důsledku provádění, včetně nesprávného provádění, této dohody, s výjimkou případů vyšší moci;

c)	nese výhradní odpovědnost vůči třetím stranám včetně odpovědnosti za veškeré škody, které jim vzniknou při provádění této dohody;

d)	neprodleně oznámí Evropskému parlamentu jakoukoli změnu své právní, finanční, technické, organizační či majetkové situace a jakoukoli změnu svého názvu, adresy či právního zástupce;

e)	přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránil vzniku střetu zájmů.

ČLÁNEK II.3 – POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S BANKOVNÍM ÚČTEM

Účet nebo podúčet uvedený v článku I.6 musí umožňovat identifikaci částek vyplacených Evropským parlamentem a vzniklých úroků či obdobného plnění.

Pokud částky vyplácené na tento účet přinášejí úroky nebo jiné obdobné plnění podle právních předpisů členského státu, na jehož území je účet veden, může si příjemce tyto úroky nebo jiné obdobné plnění ponechat v souladu s čl. 8 odst. 4 finančního nařízení.

Částky poskytnuté Evropským parlamentem nesmí být za žádných okolností použity ke spekulativním účelům.

Předběžné financování zůstává majetkem Unie do doby, než je zúčtováno proti konečné výši financování.

ČLÁNEK II.4 – ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY

Evropský parlament nenese odpovědnost za škodu, kterou příjemce způsobí či utrpí, včetně škody způsobené třetím osobám během nebo v důsledku provádění této dohody.

S výjimkou případů vyšší moci nahradí příjemce nebo spřízněná osoba Evropskému parlamentu jakoukoli škodu, kterou utrpí v důsledku provádění této dohody nebo v důsledku toho, že při provádění dohody nebyla plně dodržena všechna její ustanovení.

ČLÁNEK II.5 – DŮVĚRNOST

Pokud není v této dohodě, v článku 32 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a v jiných použitelných právních aktech Unie uvedeno jinak, Evropský parlament a příjemce se zavazují zachovat důvěrnost veškerých dokladů, informací nebo jiných materiálů, které se přímo vztahují k předmětu této dohody.

ČLÁNEK II.6 – ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Všechny osobní údaje shromážděné v rámci dohody se zpracovávají v souladu s článkem 33 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Veškeré zpracování osobních údajů Evropským parlamentem musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3).

Tyto údaje jsou použity pouze pro účely provádění a kontroly dohody, popřípadě mohou být poskytnuty subjektům příslušným pro provádění kontroly a auditu podle práva Unie.

Veškeré zpracování osobních údajů příjemcem v souvislosti s touto dohodou podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (4). Aniž tím jsou dotčeny další případy uvedené v tomto nařízení, je zpracování osobních údajů v souvislosti s touto dohodou povoleno, pouze je-li to nutné z hlediska provádění této dohody.

ČLÁNEK II.7 – UCHOVÁVÁNÍ DOKLADŮ

V souladu s článkem 132 finančního nařízení uchovává příjemce veškeré záznamy, podklady, statistické záznamy a další záznamy týkající se provádění dohody po dobu pěti let od vyplacení zůstatku či vrácení neoprávněně vyplacených částek předběžného financování.

Záznamy, které se týkají auditů, odvolání, sporů nebo vypořádání nároků vyplývajících z čerpání financování nebo vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce či Evropského úřadu pro boj proti podvodům, pokud o něm byl vyrozuměn příjemce, se uchovávají až do okamžiku ukončení těchto auditů, odvolání, sporů, vypořádání nároků nebo šetření.

ČLÁNEK II.8 – VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ UNIE

II.8.1   Informace o financování Unie

Pokud Evropský parlament nepožaduje jinak či nesouhlasí s jiným ujednáním, každé sdělení nebo publikace příjemce související s financováním ze strany Unie, včetně konferencí, seminářů či jakýchkoli informačních či propagačních materiálů (např. brožury, letáky, plakáty, prezentace, a to i v elektronické podobě), musí uvádět, že program obdržel finanční podporu od Evropského parlamentu.

II.8.2   Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Evropského parlamentu

Ve veškerých sděleních nebo publikacích příjemce v jakékoli formě a na jakémkoli médiu musí být uvedeno, že odpovědnost za ně nese výhradně autor a že Evropský parlament nenese odpovědnost za žádné případné použití informací obsažených v těchto sděleních nebo publikacích.

II.8.3   Zveřejňování informací Evropským parlamentem

Evropský parlament zveřejňuje na internetové stránce informace uvedené v článku 32 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

ČLÁNEK II.9 – ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK PŘÍJEMCEM

II.9.1   Zásady

Pokud za účelem provádění dohody uzavírá příjemce smlouvy na veřejné zakázky, má povinnost vypsat výběrové řízení a zadat zakázku tomu uchazeči, který předloží ekonomicky nejvýhodnější nabídku, nebo případně nabídku za nejnižší cenu. Příjemce zabrání veškerým střetům zájmů.

U zakázek, jejichž hodnota přesahuje 60 000 EUR na jednoho dodavatele a jednotlivé zboží či službu, si příjemce zajistí alespoň tři nabídky reagující na písemnou výzvu k podání nabídky, v níž jsou upřesněny podmínky zakázky. Příslušné zakázky jsou uzavírány na dobu nepřesahující pět let.

Pokud příjemce obdrží méně než tři nabídky reagující na písemnou výzvu k podání nabídky, musí prokázat, že u dané zakázky nebylo možné obdržet více nabídek.

II.9.2   Vedení záznamů

Příjemce uchová záznamy o hodnocení nabídek a svou volbu konečného dodavatele písemně odůvodní.

II.9.3   Kontrola

Příjemce zajistí, aby Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mohly vykonávat své kontrolní pravomoci podle kapitoly V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Příjemce zajistí, aby smlouvy uzavřené s třetími stranami umožňovaly vykonávat tyto kontrolní pravomoci rovněž vůči těmto třetím stranám.

II.9.4   Odpovědnost

Příjemce nese výhradní odpovědnost za provádění dohody a dodržování jejích podmínek. Příjemce se zavazuje, že učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby se dodavatel vzdal všech nároků vůči Evropskému parlamentu podle dohody.

ČLÁNEK II.10 – FINANČNÍ PODPORA TŘETÍM STRANÁM

Finanční podporu, kterou příjemce poskytne třetím stranám ve smyslu článku 204 finančního nařízení, lze považovat za způsobilé náklady, za těchto podmínek:

a)	příjemce poskytuje finanční podporu těmto třetím stranám: … [doplňte jména případných příjemců, jak jsou uvedena ve formuláři žádosti];

b)	výše finanční podpory pro každou třetí stranu nepřesáhne 60 000 EUR;

c)	je použita třetí stranou na způsobilé náklady;

d)	příjemce se zavazuje k případnému vrácení této finanční podpory.

Ve smyslu návrhu tohoto článku nemůže být považována za třetí stranu vnitrostátní nebo evropská politická strana a vnitrostátní nebo evropská politická nadace.

Příjemce zajistí, aby Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mohly vykonávat své kontrolní pravomoci podle kapitoly V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a podle článku 129 finančního nařízení.

ČLÁNEK II.11 – VYŠŠÍ MOC

Pokud Evropský parlament nebo příjemce čelí situaci vyšší moci, oznámí tuto skutečnost neprodleně druhé smluvní straně doporučeným dopisem s doručenkou nebo obdobným způsobem, v němž uvede povahu, pravděpodobnou dobu trvání a předpokládané důsledky této situace.

Evropský parlament a příjemce přijmou veškerá opatření nezbytná k minimalizaci případných škod způsobených vyšší mocí.

Za porušení jakékoli z povinností vyplývajících z dohody se nepovažuje případ, kdy Evropskému parlamentu nebo příjemci v jejich plnění brání vyšší moc.

ČLÁNEK II.12 – POZASTAVENÍ VYPLÁCENÍ PROSTŘEDKŮ

II.12.1   Důvody pozastavení

Aniž je dotčen čl. 202 odst. 2 finančního nařízení, má Evropský parlament právo vyplácení financování pozastavit:

i)	pokud má podezření, že se příjemce v zadávacím řízení či při provádění dohody dopustil závažného pochybení, nesrovnalosti, podvodu či porušení povinností, a potřebuje ověřit, zda k těmto pochybením opravdu došlo; nebo

ii)	pokud byla příjemci uložena finanční sankce stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, a to až do doby, než tuto finanční sankci zaplatí.

II.12.2   Postup pozastavení

Krok 1 – Před pozastavením vyplácení oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 – Pokud se Evropský parlament po uplynutí lhůty pro předložení připomínek rozhodne v postupu pozastavení nepokračovat, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po uplynutí lhůty pro předložení připomínek rozhodne v postupu pozastavení pokračovat, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o pozastavení, v němž mu sdělí:

i)	předběžné datum dokončení nezbytné kontroly v případě uvedeném v článku II.12.1 bodě i); a

ii)	všechny opravné prostředky.

II.12.3   Důsledky pozastavení

Pozastavení vyplácení vede k tomu, že příjemce nemá nárok na pobírání žádných prostředků vyplácených Evropským parlamentem, a to až do ukončení ověření stanoveného v článku II.12.2 bodě i) v kroku 2, nebo v případě, že důvod pozastavení pomine. Není přitom dotčeno právo Evropského parlamentu zrušit nebo ukončit rozhodnutí o financování podle článků II.13 a II.14.

II.12.4   Obnovení vyplácení

Ve chvíli, kdy důvody pro pozastavení vyplácení pominou, veškeré dotčené platby se obnoví a Evropský parlament o tom uvědomí příjemce.

ČLÁNEK II.13 – ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝM PARLAMENTEM

II.13.1   Důvody zrušení

Evropský parlament může rozhodnutí o financování zrušit na základě rozhodnutí úřadu o výmazu příjemce z rejstříku, kromě případů spadajících do působnosti čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

II.13.2   Postup zrušení

Krok 1 — Před zrušením rozhodnutí o financování oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 — Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne rozhodnutí o financování nezrušit, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne rozhodnutí o financování zrušit, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o zrušení.

Krok 3 — Poté, co je přijato rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o financování, Evropský parlament neprodleně informuje příjemce o ukončení grantové dohody.

II.13.3   Důsledky zrušení

Rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o financování má zpětnou účinnost ode dne přijetí rozhodnutí o financování.

Ukončení platnosti grantové dohody nabývá účinku bezprostředně poté, co je oznámeno příjemci.

Jakákoli částka vyplacená na základě grantové dohody se považuje za neoprávněně vyplacenou a musí být vrácena v souladu s platnými pravidly finančního nařízení.

ČLÁNEK II.14 – UKONČENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍ O FINANCOVÁNÍ

II.14.1   Ukončení platnosti na žádost příjemce

Příjemce může požádat o ukončení platnosti rozhodnutí o financování.

Příjemce formálně uvědomí o ukončení platnosti Evropský parlament, přičemž uvede:

a)	důvody ukončení a

b)	datum, kterým ukončení platnosti nabývá účinku a které nesmí předcházet datu odeslání formálního oznámení.

Ukončení rozhodnutí o financování nabývá účinku dnem uvedeným v rozhodnutí o ukončení platnosti, nebo, není-li datum stanoveno, dnem jeho oznámení příjemci. Po ukončení platnosti rozhodnutí o financování ukončí Evropský parlament neprodleně grantovou dohodu s účinností k témuž datu.

II.14.2   Ukončení platnosti Evropským parlamentem

II.14.2.A.   Důvody ukončení

Evropský parlament má pravomoc ukončit platnost rozhodnutí o financování v jakémkoli z těchto případů:

a)	na základě rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace o výmazu příjemce z rejstříku, v případech uvedených v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

b)	pokud příjemce již nejedná v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

c)	v případech uvedených v článcích 131 a 202 finančního nařízení;

d)	pokud se příjemce nebo jakákoli spřízněná osoba nebo osoba, která nese neomezenou odpovědnost za dluhy příjemce, nachází v kterékoli ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) nebo b) finančního nařízení;

e)	pokud se příjemce nebo jakákoli spřízněná osoba nachází v kterékoli ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. c) až h) nebo spadá pod čl. 136 odst. 2 finančního nařízení;

f)	pokud příjemce pozbyde svého statusu příjemce podle čl. 10 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

II.14.2.B   Postup ukončení platnosti

Krok 1 — Před ukončením platnosti rozhodnutí o financování oznámí Evropský parlament tento svůj záměr formálně příjemci, přičemž uvede důvody, které ho k tomu vedou, a vyzve příjemce, aby do 30 kalendářních dnů od obdržení tohoto oznámení předložil své připomínky.

Krok 2 — Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne platnost rozhodnutí o financování neukončit, uvědomí o tomto rozhodnutí příjemce.

Pokud se Evropský parlament po vypršení lhůty pro předložení připomínek rozhodne platnost rozhodnutí o financování ukončit, uvědomí příjemce formálně odůvodněným rozhodnutím o ukončení platnosti.

Krok 3 —Poté, co je přijato rozhodnutí o ukončení platnosti rozhodnutí o financování, Evropský parlament neprodleně informuje příjemce o ukončení grantové dohody.

II.14.3   Důsledky ukončení platnosti

Ukončení platnosti rozhodnutí o financování nabývá účinku „ex nunc“ dnem uvedeným v rozhodnutí o ukončení, nebo, není-li datum stanoveno, dnem jeho oznámení příjemci. Ukončení platnosti grantové dohody nabývá účinku ke stejnému datu.

Náklady, které příjemci skutečně vznikly počínaje dnem, kdy ukončení platnosti rozhodnutí o financování nabývá účinku, se považují za nezpůsobilé náklady, a odpovídající předběžné financování se vrátí podle platných pravidel finančního nařízení.

ČLÁNEK II.15 – POSTOUPENÍ ŽÁDOSTI O PLATBU

Příjemce nesmí postoupit žádnou ze svých žádostí o platbu od Evropského parlamentu žádné třetí straně, pokud to Evropský parlament na základě příjemcovy odůvodněné písemné žádosti předem neschválí.

Pokud Evropský parlament takové postoupení písemně neschválí, nebo pokud nejsou dodrženy podmínky takového schválení, nemá toto postoupení žádný právní účinek.

Postoupení v žádném případě nezbavuje příjemce závazků vůči Evropskému parlamentu.

ČLÁNEK II.16 – ÚROKY Z PRODLENÍ

Pokud Evropský parlament neprovede platbu ve lhůtě stanovené pro platby, příjemce má nárok na úrok z prodlení v sazbě, kterou uplatňuje Evropská centrální banka při svých hlavních refinančních operacích v eurech („referenční sazba“), navýšené o tři a půl bodu. Referenční sazba je sazba, která je platná první den v měsíci, v němž lhůta pro platby uplyne, a která je zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Pokud Evropský parlament pozastaví platby uvedené v článku II.12, nelze tyto případy považovat za opožděné platby.

Úroky z prodlení platby se vztahují na období počínající dnem následujícím po dni splatnosti a končící dnem uskutečnění platby, včetně tohoto dne.

Odchylně od prvního pododstavce platí, že činí-li vypočítaný úrok 200 EUR nebo méně, má Evropský parlament povinnost jej příjemci vyplatit pouze tehdy, pokud o to příjemce požádá do dvou měsíců od obdržení opožděné platby.

ČLÁNEK II.17 – ROZHODNÉ PRÁVO

Tato dohoda se řídí platným právem Unie, a zejména nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 a platnými pravidly finančního nařízení, které se uplatňují v plném rozsahu. Podle potřeby je doplňuje vnitrostátní právo členského státu, v kterém má příjemce sídlo.

ČLÁNEK II.18 – PRÁVO BÝT SLYŠEN

V případech, v nichž má podle dohody příjemce nebo fyzická osoba ve smyslu článku 27a nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 právo předložit své připomínky, je příslušnému příjemci či fyzické osobě na předložení písemných připomínek dána lhůta 10 pracovních dnů, není-li výslovně stanoveno jinak. Tato lhůta může být na odůvodněnou žádost příjemce či příslušné fyzické osoby prodloužena o dalších 10 pracovních dnů.

ČÁST B: FINANČNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK II.19 – ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

II.19.1   Podmínky

Náklady jsou považovány za způsobilé pro financování ze strany Unie a jsou v souladu s článkem 186 finančního nařízení, pokud splňují tato kritéria:

a)	jsou v přímém vztahu k předmětu dohody a jsou uvedeny v odhadovaném rozpočtu připojeném k dohodě;

b)	jsou nezbytné pro provádění dohody;

c)	jsou přiměřené a odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti;

d)	jejich vznik spadá do doby způsobilosti podle článku I.2, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s výročními zprávami a osvědčeními o finančních výkazech a podkladových účtech;

e)	vznikly skutečně příjemci;

f)	jsou identifikovatelné a ověřitelné a zanesené v účetních záznamech příjemce v souladu s účetními standardy, které se na ně vztahují;

g)	splňují požadavky platných právních předpisů v oblasti daní a sociálního zabezpečení;

h)	jsou v souladu s článkem II.9.1 prvním odstavcem a v zásadě také s článkem II.9.1 druhým odstavcem.

Vnitřní účetní a kontrolní postupy příjemce musí umožňovat přímé přiřazení nákladů a příjmů deklarovaných ve výroční zprávě spolu s finančními výkazy a souvisejícími podklady.

II.19.2   Příklady způsobilých nákladů

Za způsobilé, aniž je dotčen článek 186 finančního nařízení, a pokud splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují tyto operační náklady:

a)	správní výdaje a výdaje související s technickou pomocí, se schůzemi, výzkumem, zahraničními styky, studiemi, informační a publikační činností;

b)	náklady na zaměstnance včetně reálných mezd, odvody na sociální zabezpečení a další zákonné poplatky zahrnuté do odměn, pokud nepřekročí průměrnou výši mezd obvykle vyplácených příjemcem;

c)	cestovní výdaje a výdaje na pobyt proplácené zaměstnancům, pokud jsou v souladu s obvyklou praxí příjemce ohledně cestovních výdajů;

d)

náklady na odpisy vybavení nebo jiná aktiva (nová či použitá) zaznamenaná v účetních výkazech příjemce, pokud každé jednotlivé aktivum bylo i) zapsáno v souladu s mezinárodními účetními standardy a obvyklou účetní praxí příjemce a že ii) zakoupeno v souladu s s čl. II.9.1 odstavcem 1 a zpravidla s článkem II.9.1 druhým odstavcem, pokud k nákupu došlo v období trvání nároku na financování;

e)	náklady na spotřební zboží a zásobování a jiné zakázky, pokud: i) jsou zakoupeny v souladu s čl. II.9.1 odst. 1 a zpravidla s čl. II.9.1 odst. 2; a že ii) jsou přímo vyhrazeny pro předmět dohody;

f)	náklady vyplývající přímo z požadavků dohody, popřípadě včetně nákladů na finanční služby (zejména náklady na finanční jistoty), pokud jsou příslušné služby zakoupeny v souladu s prvním odstavcem článku II.9.1 a v zásadě také s druhým odstavcem článku II.9.1;

ČLÁNEK II.20 – NEZPŮSOBILÉ NÁKLADY

Aniž je dotčen článek II.19.1 této dohody a článek 186 finančního nařízení, za způsobilé se nepovažují tyto náklady:

a)	výnosy z kapitálu a dividendy vyplácené příjemcem;

b)	dluhy a výdaje spojené s dluhy;

c)	rezervy na pokrytí ztrát či dluhů;

d)	úroky z dluhů;

e)	sporné pohledávky;

f)	devizové ztráty;

g)	náklady spojené s převody z Evropského parlamentu, které si účtuje banka příjemce;

h)	náklady, které příjemce vykázal ve spojení s jinou činností, na niž dostává z rozpočtu Unie finanční grant;

i)	příspěvky ve formě věcných plnění;

j)	nadměrné nebo nerozvážně vynaložené výdaje;

k)	odečitatelná DPH;

l)	zakázané financování určitých třetích stran v souladu s článkem 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

ČLÁNEK II.21 – PŘÍSPĚVKY FORMOU VĚCNÉHO PLNĚNÍ

Evropský parlament příjemci umožní přijímat věcné příspěvky v průběhu provádění dohody, a to za podmínky, že hodnota těchto příspěvků nepřesáhne:

a)	náklady, které skutečně vznikly a jsou řádně doloženy účetními doklady třetích stran, které tyto příspěvky poskytly zdarma, ale nesly příslušné náklady;

b)	v případě neexistence takových dokladů náklady, které odpovídají obvyklým nákladům na dotyčném trhu;

c)	jejich hodnotu odsouhlasenou v odhadovaném rozpočtu;

d)	50 % vlastních zdrojů odsouhlasených v odhadovaném rozpočtu.

Věcné příspěvky:

a)	jsou v odhadovaném rozpočtu vedeny samostatně, aby odrážely celkovou výši zdrojů;

b)	jsou v souladu s článkem 20 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a také s vnitrostátními daňovými předpisy a předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení;

c)	jsou akceptovány pouze prozatímně a pouze tehdy, je-li předloženo osvědčení externího auditora a bylo-li toto spolufinancování akceptováno v rozhodnutí o konečné výši financování;

d)	nejsou ve formě nemovitého majetku.

ČLÁNEK II.22 – ROZPOČTOVÉ PŘEVODY

Příjemce může upravovat odhadovaný rozpočet, stanovený v příloze I, prostřednictvím převodů mezi různými kategoriemi rozpočtu. Tyto úpravy nevyžadují změnu dohody. Odůvodnění těchto převodů je poskytnuto ve výroční zprávě.

ČLÁNEK II.23 – POVINNOST PŘEDKLÁDAT ZPRÁVY

II.23.1   Výroční zpráva

Pokud možno do 15. května a nejpozději do 30. června po skončení rozpočtového roku N předloží příjemce výroční zprávu, kterou tvoří tyto dokumenty:

a)	roční účetní závěrka a doprovodný komentář, které zahrnují příjmy a náklady příjemce, aktiva a závazky na počátku a na konci rozpočtového roku, a to v souladu s právními předpisy platnými v členském státě, v němž má příjemce sídlo;

b)	roční účetní závěrky vypracované v souladu s mezinárodními účetními standardy ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5);

c)	seznam dárců a přispěvatelů a jejich odpovídajících darů nebo příspěvků nahlášených v souladu s článkem 20 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

d)	zpráva o činnosti;

e)	účetní závěrka vycházející ze struktury odhadovaného rozpočtu;

f)	podrobné účetní údaje související s příjmy, náklady, aktivy a pasivy;

g)	se souhlasení účetní závěrky uvedeného v bodu e) s podrobnými účetními údaji, na něž odkazuje bod f);

h)	seznam dodavatelů, kteří v daném rozpočtovém roce účtovali příjemci částku přesahující 10 000 EUR, uvádějící jméno a adresu dodavatele a objem dodaného zboží či rozsah poskytnutých služeb.

V případě přenosu uvedeného v článku II.25.3 musí výroční zpráva obsahovat dokumenty uvedené v bodech d), e), f) a g) týkající se prvního čtvrtletí roku následujícího po daném rozpočtovém roce.

Informace uvedené ve výroční zprávě musí být dostatečné pro stanovení konečné výše financování.

II.23.2   Zpráva externího auditu

Evropský parlament obdrží přímo od nezávislých externích subjektů nebo znalců pověřených v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 zprávu o nezávislém auditu uvedenou v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Účelem externího auditu je ověřit spolehlivost účetní závěrky a legalitu a správnost příjmů a výdajů, a především ověřit, zda:

a)	byly účetní závěrky vypracovány v souladu s vnitrostátními předpisy použitelnými pro příjemce, nevyskytují se v nich významné nesprávné údaje a podávají věrný a pravdivý obraz finanční situace a provozních výsledků;

b)	byly účetní závěrky vypracovány v souladu s mezinárodními účetními standardy ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002;

c)	byly vykázané náklady skutečně vynaloženy;

d)	je výkaz příjmů úplný;

e)	finanční doklady předložené příjemcem Parlamentu jsou v souladu s finančními podmínkami dohody,

f)	byly splněny povinnosti vyplývající z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména z jeho článku 20;

g)	povinnosti vyplývající z dohody, zejména z jeho článku II.9 a článku II.19, byly splněny;

h)	příspěvky formou věcného plnění byly příjemci skutečně poskytnuty a byly oceněny v souladu s platnými pravidly;

i)	případný přebytek z financování Unie byl přenesen do příštího rozpočtového roku a využit v jeho prvním čtvrtletí v souladu s čl. 222 odst. 7 finančního nařízení;

j)	byl případný přebytek vlastních zdrojů převeden do rezervy.

ČLÁNEK II.24 – ROZHODNUTÍ O VÝROČNÍ ZPRÁVĚ

Do 30. září roku následujícího po rozpočtovém roku N Evropský parlament výroční zprávu schválí nebo zamítne, jak je stanoveno v článku II.23.1.

Pokud Evropský parlament neodpoví písemně ve lhůtě šesti měsíců od obdržení výroční zprávy, považuje se výroční zpráva za schválenou.

Schválením výroční zprávy není dotčeno stanovení konečné výše financování podle článku II.25, jehož prostřednictvím Evropský parlament přijímá konečné rozhodnutí ohledně způsobilosti nákladů.

Evropský parlament může požádat příjemce o další informace potřebné k tomu, aby mohl přijmout rozhodnutí o výroční zprávě. Pokud Evropský parlament takovouto žádost podá, lhůta pro rozhodnutí o výroční zprávě se prodlouží až do okamžiku, kdy Evropský parlament požadované informace obdrží a vyhodnotí. Lhůta může být rovněž prodloužena, pokud Úřad pro evropské strany a evropské politické nadace požádá o doplňující informace, a to v souladu s čl. 24 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

V případě, že výroční zpráva trpí závažnými nedostatky, může ji Evropský parlament zamítnout, aniž by příjemce požádal o další informace, a požádat příjemce o předložení nové zprávy ve lhůtě 15 pracovních dnů.

Žádost o doplňující informace nebo o novou zprávu musí být doručena příjemci písemně.

Pokud je původně předložená výroční zpráva odmítnuta a je požadována nová zpráva, uplatní se na tuto novou zprávu postup schvalování uvedený v tomto článku.

ČLÁNEK II.25 – ROZHODNUTÍ O VÝŠI KONEČNÉHO FINANCOVÁNÍ

II.25.1   Dopad výroční zprávy

Rozhodnutí Evropského parlamentu o stanovení konečné výše financování se zakládá na výroční zprávě schválené v souladu s článkem II.24. V případě, že Evropský parlament výroční zprávu definitivně zamítne, nebo pokud příjemce výroční zprávu ve stanovených lhůtách nepředloží, není možné rozhodnutím o konečné výši financování určit žádné nárokovatelné výdaje.

II.25.2   Práh

Konečná výše financování se omezí na částku stanovenou v článku I.4 a nepřesáhne 95 % způsobilých nákladů, které byly skutečně vynaloženy.

II.25.3   Přenos přebytku

Pokud na konci rozpočtového roku N dosáhne příjemce přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku přenesena do rozpočtového roku N+1 v souladu s čl. 222 odst. 7 finančního nařízení.

a)   Definice přebytku

Přebytek za rozpočtový rok N je rozdíl mezi celkovými způsobilými náklady a součtem:

i)	předběžné (maximální) výše financování podle článku I.4,

ii)	vlastních zdrojů příjemce určených ke krytí způsobilých nákladů, přičemž příjemce dříve použil ke krytí nezpůsobilých nákladů pouze své vlastní zdroje, a že

iii)	jakéhokoli přebytku přeneseného z rozpočtového roku N-1.

Přebytek, který lze přenést do rozpočtového roku N+1, nepřekročí 25 % celkových příjmů uvedených v bodech i) a ii) výše.

b)   Účtování rezervy pro způsobilé náklady

Částka skutečně přenášená se zapíše do rozvahy pro rozpočtový rok N jako „rezerva ke krytí způsobilých nákladů v prvním čtvrtletí roku N+1“. Tato rezerva se považuje za způsobilý náklad, který spadá do rozpočtového roku N.

Kromě toho dočasné vypořádání účtů nejpozději k 31. březnu roku N+1 určí způsobilé náklady, které skutečně vznikly k tomuto datu. Rezerva nepřesáhne tyto náklady.

V roce N +1 se rezerva zruší a vytvoří příjem, který se použije k pokrytí způsobilých nákladů v prvním čtvrtletí rozpočtového roku N +1.

II.25.4   Rozhodnutí o konečné výši financování

Evropský parlament každý rok kontroluje, zda jsou výdaje v souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, finančního nařízení a dohody. Každoročně přijímá rozhodnutí o konečné výši financování, o němž řádně příjemce informuje.

Konečná výše financování rozpočtového roku N se stanoví v roce N+1.

Po stanovení konečné výše financování proběhne zúčtování předběžného financování.

II.25.5   Zůstatek financování

Pokud předběžné financování převyšuje konečnou výši financování, vymáhá Evropský parlament neoprávněně vyplacené částky předběžného financování.

Pokud výšek konečného financování převyšuje vyplacenou částku předběžného financování, vyplatí Evropský parlament zůstatek.

II.25.6   Zisk

a)   Definice

Ziskem se rozumí zisk podle definice uvedené v čl. 192 odst. 2 finančního nařízení.

b)   Tvorba rezerv

V souladu s čl. 192 odst. 2 finančního nařízení může příjemce tvořit rezervy z přebytku vlastních zdrojů, které jsou definovány v článku II.1.

Přebytkem, který má být převeden na účet rezervy, je případně výše vlastních zdrojů převyšující částku vlastních zdrojů potřebnou pro krytí 5 % způsobilých nákladů skutečně vzniklých v rozpočtovém roce N a 5 % nákladů zahrnutých do rezervy, která má být přenesena do rozpočtového roku N +1. Příjemce musí předtím použít ke krytí nezpůsobilých nákladů pouze své vlastní zdroje.

Přebytek vyčleněný do rezervy se při výpočtu zisku nebere v úvahu.

Rezervy lze použít pouze na pokrytí provozních nákladů příjemce.

c)   Zpětné získávání prostředků

Financováním nesmí příjemci vzniknout zisk. Evropský parlament je oprávněn vymáhat procentní podíl zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, v souladu s čl. 192 odst. 4 finančního nařízení.

ČLÁNEK II.26 – ZPĚTNÉ VYMÁHÁNÍ VYPLACENÝCH ČÁSTEK

Jestliže byly některé částky vyplaceny příjemci neoprávněně, nebo jestliže je požadavek na vrácení plateb podle podmínek dohody, nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo finančního nařízení oprávněný, musí příjemce nebo fyzická osoba uvedená v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 uvedené částky Parlamentu uhradit v souladu s podmínkami a ve lhůtě, které stanoví Evropský parlament.

II.26.1   Úroky z prodlení

Pokud příjemce neuhradí dlužné částky ve lhůtě stanovené Evropským parlamentem, účtuje mu Evropský parlament z těchto částek úroky z prodlení v sazbě stanovené v článku II.16. Úroky z prodlení jsou splatné za období počínající dnem splatnosti a končící dnem, kdy Evropský parlament celou dlužnou částku obdrží, včetně tohoto dne.

Částečnými splátkami jsou nejprve hrazeny poplatky a úroky z prodlení a až poté jistina.

II.26.2   Kompenzace

Pokud nebyly splatné částky ani jejich část zaplaceny ve stanovené lhůtě, mohou být částky, které příjemce dluží Evropskému parlamentu, získány započtením vůči částkám, které Evropský parlament dluží příjemci z jakéhokoli důvodu, a to v souladu s článkem 101 finančního nařízení. Za výjimečných okolností odůvodněných potřebou chránit finanční zájmy Unie může Evropský parlament provést inkaso započtením ještě před datem splatnosti. Předchozí souhlas příjemce není nezbytný.

II.26.3   Bankovní poplatky

Bankovní poplatky spojené s vracením dlužných částek Evropskému parlamentu hradí výhradně příjemce.

ČLÁNEK II.27 – FINANČNÍ JISTOTA

V případě, že Evropský parlament požaduje finanční záruku v souladu s článkem 153 finančního nařízení, musí být splněny následující podmínky:

a)	bankovní záruku musí poskytnout banka nebo schválená finanční instituce nebo, pokud o to požádá příjemce a Evropský parlament to akceptuje, třetí strana;

b)	ručitel musí být prvním ručitelem a nesmí požadovat, aby Evropský parlament uplatňoval svá práva vůči hlavnímu dlužníkovi (tzn. dotčenému příjemci); a že

c)

finanční záruka musí výslovně zůstat v platnosti až do doby, kdy je předběžné financování zúčtováno proti průběžným platbám, nebo do vyplacení zůstatku Evropským parlamentem. Pokud má vyplacení zůstatku formu vrácení, musí být finanční záruka v platnosti až do doby, kdy je dluh v plné výši uhrazen. Evropský parlament musí záruku uvolnit v průběhu následujícího měsíce.

ČLÁNEK II.28 – KONTROLA

II.28.1   Obecná ustanovení

V rámci svých pravomocí a v souladu s kapitolou V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 může Evropský parlament a Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace kdykoli uplatnit své příslušné kontrolní pravomoci s cílem ověřit, zda příjemce v plném rozsahu dodržuje povinnosti stanovené v rozhodnutí o financování, v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a ve finančním nařízení.

Příjemce musí s příslušnými orgány řádně spolupracovat a poskytnout jim veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jejich kontrolní činností.

Evropský parlament a Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace mohou pověřit prováděním kontroly externí subjekty řádné zmocněné k tomu, aby jednaly jejich jménem („pověřené subjekty“.)

II.28.2   Povinnost uchovávat dokumenty

Podle ustanovení článku II.7 uchovává příjemce veškeré originály dokumentů uložené na jakémkoli vhodném médiu, především pak účetní a daňové záznamy, a to včetně digitalizovaných originálů, pokud to povolují příslušné vnitrostátní právní předpisy a za podmínek v nich stanovených.

II.28.3   Povinnost poskytovat dokumenty nebo informace

Příjemce musí poskytovat veškeré dokumenty nebo informace, včetně informací v elektronickém formátu, o které požádá Evropský parlament, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace nebo pověřený subjekt (dále jen „příslušný orgán“).

Veškeré dokumenty nebo informace poskytnuté příjemcem jsou zpracovány v souladu s článkem II.6.

II.28.4   Návštěvy na místě

Příslušný orgán může provádět kontroly na místě v prostorách příjemce. Za tímto účelem může příjemce písemně požádat, aby zajistil pro tuto kontrolu vhodné podmínky, a to v odpovídající lhůtě, kterou stanoví příslušný orgán.

Během návštěv na místě musí příjemce umožnit příslušnému orgánu přístup do objektů a prostor, kde probíhá nebo probíhal provoz, a ke všem nezbytným informacím včetně informací v elektronickém formátu.

Příjemce musí zajistit, aby byly informace snadno dostupné v okamžiku návštěvy na místě a aby byly vyžádané informace předány ve vhodné formě.

II.28.5   Auditní řízení o sporných otázkách

Na základě zjištění získaných během kontroly Evropský parlament vypracuje předběžnou zprávu o auditu, kterou zašle příjemci. Příjemce může do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy předběžnou zprávu o auditu obdržel, předložit připomínky.

Na základě zjištění obsažených v předběžné zprávě o auditu a případných připomínek příjemce Evropský parlament stanoví svá konečná auditní zjištění v konečné zprávě o auditu. Konečná zpráva o auditu musí být zaslána příjemci do 60 kalendářních dnů od uplynutí lhůty pro předložení připomínek k předběžné zprávě o auditu.

II.28.6   Účinky auditních zjištění

Aniž je dotčeno právo Parlamentu přijímat opatření podle článků II.12 až II.14, Evropský parlament patřičně zohlední zjištění závěrečného auditu při stanovení konečné výše financování.

Případy možného podvodu nebo závažného porušení platných předpisů, které jsou uvedeny ve zjištěních konečné zprávy o auditu, musí být oznámeny příslušným vnitrostátním orgánům nebo orgánům Unie, a to za účelem přijetí dalších opatření.

Evropský parlament může na základě zjištění konečného auditu se zpětnou platností změnit rozhodnutí o konečné výši financování.

II.28.7   Práva úřadu OLAF na kontrolu

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uplatní své právo kontroly ve vztahu k příjemci v souladu s platnými předpisy, především s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (6), nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (7) a s čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Příjemce musí s úřadem OLAF řádně spolupracovat a poskytnout mu veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jeho kontrolních činností.

Evropský parlament může kdykoli se zpětnou platností změnit rozhodnutí o konečné výši financování na základě zjištění, které obdrží od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), v souladu s čl. 25 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Předtím než Parlament přijme rozhodnutí o změně konečné výše financovaní se zpětnou platností, musí být příjemce řádně informován o příslušných zjištěních a o záměru Parlamentu změnit rozhodnutí o konečné výši financování a musí mít možnost předložit své připomínky.

II.28.8   Práva Evropského účetního dvora na kontrolu

Evropský účetní dvůr uplatňuje své právo na kontrolu v souladu s platnými předpisy, především s článkem 129 finančního nařízení a čl. 25 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Použijí se články II.28.3 a II.28.4.

Příjemce musí s Účetním dvorem řádně spolupracovat a poskytnout mu veškerou nezbytnou pomoc při výkonu jeho kontrolních činností.

II.28.9   Nesplnění povinností podle článku II.28.1 až 4

Pokud příjemce nesplní povinnosti stanovené v článcích II.28.1 až 4, může Evropský parlament považovat jakékoli náklady, které nebyly dostatečně příjemcem odůvodněny, za nenárokovatelné.

Příloha 1

ODHADOVANÝ ROZPOČET

Náklady
Způsobilé náklady	Rozpočet	Skutečnost
A.1: Náklady na zaměstnance 1. Platy 2. Příspěvky 3. Odborné školení 4. Výdaje na služební cesty 5. Ostatní náklady na zaměstnance
A.2: Náklady na infrastrukturu a provozní náklady 1. Pronájmy, poplatky a údržba 2. Náklady na instalaci, provoz a údržbu zařízení 3. Odpisy movitého a nemovitého majetku 4. Kancelářské potřeby 5. Poplatky za poštovní a telekomunikační služby 6. Náklady na tisk, překlady a kopírování 7. Ostatní náklady na infrastrukturu
A.3: Správní náklady 1. Náklady na dokumentaci (noviny, tiskové agentury, databáze) 2. Náklady na studie a výzkum 3. Náklady na právní služby 4. Náklady na účetnictví a audit 5. Různé správní náklady 6. Podpora pro třetí strany
A.4: Náklady na schůze a reprezentaci 1. Náklady na schůze 2. Účast na seminářích a konferencích 3. Náklady na reprezentaci 4. Náklady na pozvánky 5. Ostatní náklady spojené se schůzemi
A.5: Informační a publikační činnost 1. Náklady na publikaci 2. Tvorba a provoz internetových stránek 3. Náklady na propagaci 4. Komunikační zařízení (hi-tech přístroje) 5. Semináře a výstavy 6. Ostatní náklady spojené s informační činností
A.6: Vyčlenění do „rezervy ke krytí způsobilých nákladů v prvním čtvrtletí roku N+1“
A. ZPŮSOBILÉ NÁKLADY CELKEM
Nezpůsobilé náklady 1. Prostředky na jiné rezervy 2. Finanční poplatky 3. Kurzové ztráty 4. Problematické pohledávky vůči třetím stranám 5. Jiné (bude stanoveno) 6. Věcné příspěvky
B. NEZPŮSOBILÉ NÁKLADY CELKEM
NÁKLADY CELKEM

Příjmy
	Rozpočet	Skutečnost
Uvolnění „rezervy ke krytí způsobilých nákladů v prvním čtvrtletí roku N+1“	nejsou
Financování Evropského parlamentu přidělené na rok N
Členské příspěvky
3.1 od členských organizací 3.2 od jednotlivých členů
Darované částky
Další vlastní zdroje
(uveďte)
D.6. Úrok z předběžného financování
D.7. Příspěvky ve formě věcného plnění
D. PŘÍJMY CELKEM
E. zisk/ztráta (D-C)

F. Přidělení vlastních zdrojů na účet rezerv
G. Zisk/ztráty pro ověření souladu se zásadou neziskovosti (E–F)

Poznámka: pouze orientační struktura. Závazná struktura odhadovaného rozpočtu se každoročně zveřejní spolu s výzvou k podávání návrhů.

Příloha 2

PRACOVNÍ PROGRAM

[bude vloženo podle žádosti o financování]