(EU) 2019/338Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/338 ze dne 20. února 2019 o prodloužení posíleného dohledu pro Řecko (oznámeno pod číslem C(2019) 1481)

(1)

Po skončení doby platnosti finanční pomoci z Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018 byl prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/1192 (2) aktivován posílený dohled nad Řeckem po dobu šesti měsíců, a to od 21. srpna 2018.

(2)

Řecko by mělo pokračovat v hlavních institucionálních a strukturálních reformách ve střednědobém horizontu, aby se zajistily jejich dokončení a plná efektivita, v návaznosti na značný počet opatření zavedených Řeckem v rámci programu finanční pomoci z Evropského mechanismu stability („program“). Za tím účelem se Řecko v rámci Euroskupiny zavázalo k tomu, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci programu a že tyto reformy dokončí a postará se o dodržení cílů významných reforem, jež byly přijaty v rámci uvedeného programu i v rámci programů předcházejících.

(3)

Řecko se též zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace a veřejné správy. Tato konkrétní opatření, jež jsou uvedena v příloze prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018, přispějí k řešení možných příčin hospodářských obtíží Řecka.

(4)

Od roku 2010 obdrželo Řecko finanční pomoc ve značné výši, v důsledku čehož dosáhly řecké nesplacené závazky vůči členským státům eurozóny, Evropskému nástroji finanční stability a Evropskému mechanismu stability 243 700 milionů EUR. Řecko obdrželo finanční podporu od svých evropských partnerů za zvýhodněných podmínek a v roce 2012 a následně znovu v roce 2017 byla v rámci Evropského mechanismu stability přijata zvláštní opatření pro větší udržitelnost dluhu. Dne 22. června 2018 bylo v Euroskupině na politické úrovni dohodnuto zavedení dalších opatření s cílem zajistit udržitelnost dluhu. Součástí těchto opatření je prodloužení vážených průměrných splatností o dalších deset let, odklad úroku a amortizace o dalších deset let, a provádění dalších opatření v oblasti dluhu. Dvakrát ročně lze v Euroskupině na základě pozitivních zpráv v rámci posíleného dohledu nad tím, jak Řecko dodržuje své poprogramové politické závazky, dohodnout dvě další opatření, totiž zrušení navýšené úrokové marže v souvislosti s tranší zpětného odkupu dluhu programu Evropského nástroje finanční stability od roku 2018 a obnovení převodu odpovídajících částek výnosu z řeckých dluhopisů, které drží centrální banky eurozóny v rámci dohody o čistých finančních aktivech a programu pro trhy s cennými papíry.

(5)

Saldo řeckých veřejných financí vykazuje od roku 2016 přebytek. Předpokládá se, že Řecko v roce 2018 splnilo cíl primárního přebytku ve výši 3,5 % hrubého domácího produktu, a očekává se dosažení cíle ve střednědobém horizontu. Externí vnější čisté půjčky se v roce 2015 dostaly do kladných čísel a od té doby vykazují jen malé schodky. Hospodářské oživení pokračuje – odhaduje se, že v roce 2018 činil hospodářský růst 2,0 % – a nezaměstnanost klesá. Řecko v rámci programů finanční pomoci zahájilo rozsáhlý program strukturálních reforem pro zlepšení svého podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti, a od srpna 2018 pokračuje v přijímání opatření v těchto oblastech.

(6)

Navzdory zmíněným reformám je Řecko i nadále trpí značnými stavovými nerovnováhami danými minulostí a zůstává zranitelné. Jak též uvedla Komise ve své zprávě mechanismu varování za rok 2019 vypracované podle článků 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (3), Řecko se zejména potýká s určitými potížemi. Odhaduje se, že veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí roku 2018 činil 182,8 % hrubého domácího produktu, což je nejvíce v Unii. Čistá investiční pozice vůči zahraničí ve výši – 140,5 % hrubého domácího produktu v roce 2017 je i nadále velmi vysoká; navíc přestože saldo běžného účtu je takřka vyrovnané, stále nepostačuje k tomu, aby se vysoká čistá investiční pozice vůči zahraničí snižovala na obezřetnou úroveň uspokojivým tempem. Přestože nezaměstnanost od roku 2013, kdy dosáhla maxima ve výši 27,9 %, dále klesá, ještě v říjnu 2018 činila 18,6 %. Velmi vysoká je nadále též dlouhodobá nezaměstnanost (13,5 % ve třetím čtvrtletí 2018) a nezaměstnanost mladých lidí (39,1 % v listopadu 2018). Stále je třeba dále výrazně zlepšit podnikatelské prostředí a soudní systém, neboť Řecko i nadále značně zaostává za hranicí optimální výkonnosti v řadě oblastí strukturálních komponentů hlavních srovnávacích ukazatelů (např. doby k dosažení soudního rozhodnutí, vymáhání smluv, registrace nemovitostí, vyřízení platební neschopnosti atd.).

(7)

Bankovní sektor je sice i nadále dostatečně kapitalizován, stále však čelí problémům spojeným s velkými objemy nevýkonných expozic a nízkými úrovněmi ziskovosti, přičemž přetrvávají silné vazby na stát. Na konci září 2018 byl objem nevýkonných expozic stále velmi vysoký – činil 84,7 miliardy EUR neboli 46,7 % celkových rozvahových expozic. V rámci programu přijalo Řecko klíčové reformy a hodlá v blízké době vyvinout další nástroje, které mají posílit rámec pro řešení nevýkonných expozic, a tak usnadnit vyčištění bankovních rozvah Bude nicméně třeba pokračujícího úsilí k tomu, aby se míra nevýkonných expozic snížila na udržitelnou úroveň a finanční instituce byly schopny plnit svou zprostředkovatelskou funkci a úlohu řízení rizik za všech okolností.

(8)

Poté, co od roku 2010 nemělo Řecko přístup k výpůjčkám na finančním trhu, začalo na něj opětovně získávat přístup od července 2017 emisemi státních dluhopisů. Řecko mělo úspěšnou emisi dluhopisů v lednu 2019, jež byla první emisí poté, co program opustilo. Podmínky výpůjček pro Řecko nicméně zůstávají nestabilní vzhledem k vnějším ekonomickým rizikům a vnitrostátním problémům při zajištění setrvalého provádění reforem ve střednědobém horizontu.

(9)

Komise zveřejnila první posouzení v rámci posíleného dohledu nad Řeckem dne 21. listopadu 2018. Posouzení, které Komise provedla a prezentovala ve svém sdělení, popsalo pokrok ohledně obecných a konkrétních reformních závazků Řecka přijatých v rámci Euroskupiny a dospělo k závěru, že provádění reforem pokročilo, avšak je nezbytné další úsilí ke splnění závazků Řecka v oblasti reforem (4).

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že podmínky, které odůvodňují zavedení posíleného dohledu podle článku 2 nařízení (EU) č. 472/2013, trvají nadále. Především Řecko stále čelí rizikům s ohledem na finanční stabilitu, která, pokud by se naplnila, by mohla mít nepříznivé účinky i na jiné členské státy eurozóny. Pokud by k takovým účinkům došlo, mohly by se projevit nepřímo tím, že by ovlivnily důvěru investorů, a v důsledku toho i náklady bank a států na refinancování v dalších členských státech eurozóny.

(11)

Ve střednědobém horizontu tudíž Řecko musí nadále přijímat opatření, která se budou zabývat příčinami či možnými příčinami potíží, a provádět strukturální reformy na podporu silného a udržitelného hospodářského oživení s perspektivou zmírnění dopadů několika faktorů z minulosti. Mezi tyto faktory patří závažný a dlouhotrvající pokles během krize; objem řeckého dluhového břemene; zranitelnost jeho finančního sektoru; přetrvávající poměrně silné propojení finančního sektoru a řeckých veřejných financí, a to i z důvodu státního vlastnictví; riziko přenosu silných tlaků v kterémkoli z uvedených odvětví do jiných členských států, jakož i riziko expozice členských států eurozóny vůči řeckému státu.

(12)

Za účelem řešení zbytkových rizik a sledování plnění souvisejících závazků se zdá být nezbytné i vhodné prodloužit posílený dohled nad Řeckem podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013.

(13)

Řecku byla poskytnuta příležitost vyjádřit své názory na posouzení Komise dopisem odeslaným dne 14. února 2019. Řecko ve své odpovědi ze dne 15. února 2019 uvedlo, že do značné míry souhlasí s posouzením Komise, pokud jde o hospodářské problémy, před nimiž stojí, z něhož vychází prodloužení posíleného dohledu.

(14)

Řecko bude při navrhování a provádění reforem, a to včetně pokračování v hlavních reformách a jejich dokončení v souladu s politickými závazky sledovanými v rámci posíleného dohledu, i nadále využívat technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem (stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (5)).

(15)

Při provádění posíleného dohledu hodlá Komise v rámci systému včasného varování úzce spolupracovat s Evropským mechanismem stability,