(EU) 2018/1672Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005

Publikováno: Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6-21 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. října 2018 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 2. prosince 2018 Nabývá účinnosti: 3. června 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1672

ze dne 23. října 2018

o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jednou z priorit Unie je podpora harmonického, udržitelného a inkluzivního rozvoje vnitřního trhu jako prostoru, ve kterém se mohou zboží, osoby, služby a kapitál volně a bezpečně pohybovat.

(2)

Opětovné zavádění nezákonných výnosů z nezákonné činnosti do ekonomiky a zneužití peněžních prostředků k financování nezákonných činností vedou k narušení a nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění občanů a podniků dodržujících právní předpisy, a mohou tudíž ohrozit fungování vnitřního trhu. Takové jednání navíc podporuje trestnou a teroristickou činnost, což ohrožuje bezpečnost občanů Unie. Unie proto přijala opatření na svou ochranu.

(3)

Jedním z hlavních pilířů opatření přijatých Unií byla směrnice Rady 91/308/EHS (3), která stanovila řadu opatření a povinností finančních institucí, právnických osob a některých profesí, co se týká mimo jiné transparentnosti a vedení záznamů, jakož i zásady „znej svého zákazníka“, a stanovila povinnost oznamovat podezřelé transakce vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám. Finanční zpravodajské jednotky byly zřízeny jako centra pro posuzování těchto transakcí, jednání s protějšky v ostatních zemích a v případě potřeby kontaktování soudních orgánů. Směrnice 91/308/EHS byla od té doby pozměněna a nahrazena následnými opatřeními. Ustanovení pro předcházení praní peněz jsou v současnosti obsažena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4).

(4)

Vzhledem k nebezpečí, že uplatňování směrnice 91/308/EHS povede k větším pohybům peněžní hotovosti k nezákonným účelům, což by mohlo představovat hrozbu pro finanční systém a vnitřní trh, byla zmíněná směrnice doplněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 (5). Cílem uvedeného nařízení je předcházet praní peněz a financování terorismu a odhalovat je, a to stanovením systému kontrol vztahujících se na fyzické osoby, které vstupují do Unie nebo ji opouštějí a které mají u sebe peněžní hotovost nebo převoditelné nástroje na doručitele v hodnotě 10 000 EUR nebo více, či ekvivalent této hodnoty v jiných měnách. Pojem „vstupující do Unie nebo ji opouštějící“ by měl být definován odkazem na území Unie ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), s cílem zajistit, aby toto nařízení mělo co nejširší rozsah působnosti a aby žádné oblasti nebyly osvobozeny od jeho uplatňování a nepředstavovaly příležitosti k obcházení příslušných kontrol.

(5)

Nařízení (ES) č. 1889/2005 zavedlo ve Společenství mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které vypracoval Finanční akční výbor (dále jen „FATF“).

(6)

FATF zřízený na summitu G7 konaném v Paříži v roce 1989 je mezivládní orgán, jenž stanoví standardy a prosazuje účinné provádění právních, regulačních a operativních opatření určených k boji proti praní peněz, financování terorismu a dalším souvisejícím hrozbám pro integritu mezinárodního finančního systému. Řada členských států je členy FATF, nebo je ve FATF zastoupena prostřednictvím regionálních orgánů. Unie je ve FATF zastoupena Komisí a zavázala se k účinnému provádění FATF doporučení. FATF doporučení č. 32 o kurýrech přepravujících hotovost stanoví, že je třeba, aby existovala opatření pro přiměřené kontroly přeshraničních pohybů hotovosti.

(7)

Směrnice (EU) 2015/849 identifikuje a popisuje řadu druhů trestné činnosti, jejichž výnosy by mohly být předmětem praní peněz nebo být použity k financování terorismu. Výnosy z této trestné činnosti jsou často přepravovány přes vnější hranice Unie za účelem praní peněz či použití k financování terorismu. Toto nařízení by to mělo vzít v úvahu a stanovit systém pravidel, která kromě toho, že přispívají k předcházení praní peněz a zejména predikativních trestních činů, jako jsou daňové trestné činy, jak jsou definovány ve vnitrostátním právu, a financování terorismu, usnadňují předcházení, odhalování a vyšetřování trestné činnosti vymezené ve směrnici (EU) 2015/849.

(8)

Bylo dosaženo pokroku, pokud jde o poznatky o mechanismech, které se využívají k převodu nezákonně nabyté hodnoty přes hranice. V důsledku toho byla aktualizována doporučení FATF, směrnice (EU) 2015/849 zavedla změny právního rámce Unie a byly vyvinuty nové osvědčené postupy. V souvislosti s tímto vývojem a na základě hodnocení stávajících právních předpisů Unie je třeba pozměnit nařízení (ES) č. 1889/2005. Vzhledem k rozsáhlosti změn, které budou zapotřebí, by však mělo být nařízení (ES) č. 1889/2005 zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(9)

Tímto nařízením není dotčena možnost členských států zavést na základě svého vnitrostátního práva dodatečné vnitrostátní kontroly pohybu peněžní hotovosti uvnitř Unie, jsou-li tyto kontroly v souladu se základními svobodami Unie, zejména články 63 a 65 Smlouvy o fungování EU.

(10)

Soubor pravidel na úrovni Unie umožňujících srovnatelné kontroly pohybu peněžní hotovosti v rámci Unie by výrazně usnadnil úsilí o předcházení praní peněz a financování terorismu.

(11)

Toto nařízení se netýká opatření, která přijaly Unie nebo členské státy podle článku 66 Smlouvy o fungování EU k omezení pohybu kapitálu v případě, že způsobuje nebo hrozí způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie nebo podle článků 143 a 144 Smlouvy o fungování EU v důsledku náhlé krize platební bilance.

(12)

Vzhledem ke své přítomnosti na vnějších hranicích Unie, svým odborným znalostem týkajícím se provádění kontrol cestujících a nákladu při překračování vnějších hranic a zkušenostem získaným s uplatňováním nařízení (ES) č. 1889/2005 by pro účely tohoto nařízení měly jako příslušné orgány jednat i nadále celní orgány. Členské státy by současně měly mít i nadále možnost určit jiné vnitrostátní orgány, které jsou přítomny na vnějších hranicích, aby jednaly jako příslušné orgány. Členské státy by měly i nadále poskytovat náležitou odbornou přípravu zaměstnancům celních orgánů a jiných vnitrostátních orgánů potřebnou k provádění těchto kontrol, a to i pokud jde o kontroly zaměřené na praní peněz prostřednictvím peněžní hotovosti.

(13)

Jedním z klíčových pojmů použitých v tomto nařízení je „peněžní hotovost“, která by měla být definována tak, aby zahrnovala čtyři kategorie: oběživo, převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a určité typy předplacených karet. Vzhledem ke svým vlastnostem se budou určité převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacené karty, které nejsou spojeny s bankovním účtem a jež mohou uchovávat finanční obnosy v obtížně identifikovatelné výši, pravděpodobně používat místo oběživa jako anonymní prostředky převádějící hodnoty přes vnější hranice, způsobem, jež není sledovatelný pomocí klasického systému dohledu ze strany orgánů veřejné moci. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní prvky definice „peněžní hotovosti“, přičemž by Komise měla mít současně možnost změnit nepodstatné prvky tohoto nařízení v reakci na pokusy pachatelů trestné činnosti a jejich společníků obejít opatření, které kontroluje pouze jeden druh vysoce likvidního prostředku k uchovávání hodnoty, tím, že přes vnější hranice převážejí jiný druh. Jsou-li zjištěny důkazy o takovémto chování ve značném rozsahu, je nezbytné přijmout rychle opatření k nápravě situace. Navzdory vysoké rizikovosti virtuálních měn, kterou dokládá Komise ve své zprávě ze dne 26. června 2017 o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, nemají celní orgány pravomoc je monitorovat.

(14)

Převoditelné nástroje na doručitele umožňují fyzickému držiteli požadovat vyplacení určité finanční částky, aniž by byl zaregistrován nebo aniž by bylo uvedeno jeho jméno. Tyto nástroje lze snadno použít k převodu značné hodnoty, a pokud jde o likviditu, anonymitu a riziko zneužití vykazují hlavní podobnosti s oběživem.

(15)

Komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty představují vysoký poměr mezi jejich hodnotou a objemem, existuje pro ně snadno dostupný mezinárodní obchodní trh umožňující jejich přeměnu na oběživo, a to s nízkými transakčními náklady. Tyto komodity se většinou vyskytují ve standardizované formě, která umožňuje rychle ověřit jejich hodnotu.

(16)

Předplacenými kartami jsou karty neuvádějící jméno, které uchovávají peněžní hodnoty nebo finanční prostředky nebo které k nim poskytují přístup, jež lze použít k platebním transakcím, k pořízení zboží nebo služeb nebo k výměně za oběživo. Předplacené karty nejsou spojeny s bankovním účtem. Předplacené karty zahrnují anonymní předplacené karty uvedené ve směrnici (EU) 2015/849. Často se používají pro různé zákonné účely a některé z těchto nástrojů také představují jasný společenský zájem. Tyto předplacené karty jsou snadno převoditelné a dají se použít na převod značné hodnoty přes vnější hranice. Je proto třeba předplacené karty zahrnout do definice peněžní hotovosti, zejména pokud je lze zakoupit bez uplatnění postupů hloubkové kontroly klienta. Tak se zajistí možnost rozšířit kontroly na určité typy předplacených karet, s přihlédnutím k dostupné technologii, je-li to odůvodněno důkazy, jsou-li tyto kontroly rozšířeny s náležitým ohledem na proporcionalitu a vymahatelnost v praxi.

(17)

Fyzickým osobám vstupujícím do Unie nebo ji opouštějícím by měla být uložena ohlašovací povinnost peněžní hotovosti za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu. Aby nebyl nepatřičně omezen volný pohyb ani nebyla uložena přílišná zátěž občanům a orgánům v souvislosti se správními formalitami, měla by se na tuto povinnost vztahovat prahová hodnota ve výši 10 000 EUR. Tato povinnost by se měla vztahovat na osoby převážející peněžní hotovost, které mají tyto částky u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve vozidle, v němž překračují vnější hranice. Mělo by se vyžadovat, aby tyto osoby poskytly a v případě potřeby předložily peněžní hotovost příslušným orgánům ke kontrole. Definice „osoby převážející peněžní hotovost“ by měla být vykládána tak, že nezahrnuje ty převozce, kteří zajišťují profesionální přepravu zboží či osob.

(18)

Co se týká pohybu peněžní hotovosti bez doprovodu, například peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící v poštovních balících, kurýrních zásilkách, v zavazadle bez doprovodu nebo jako náklad v kontejneru, příslušné orgány by měly mít pravomoc požádat odesílatele nebo příjemce či zástupce, aby podali ohlášení za účelem oznámení, přičemž by měly mít pravomoc tak činit systematicky, nebo individuálně, v závislosti na vnitrostátních postupech. Toto oznámení by mělo zahrnovat řadu prvků, které nejsou obsaženy v obvyklé dokumentaci předkládané celním orgánům, jako jsou přepravní doklady a celní prohlášení. Těmito prvky jsou původ, místo určení, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti. Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu by měla podléhat prahové hodnotě, která je stejná jako v případě peněžní hotovosti převážené osobami převážejícími peněžní hotovost.

(19)

Řada standardizovaných údajů týkajících se pohybu peněžní hotovosti, jako jsou osobní údaje ohlašovatele, vlastníka nebo příjemce, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti, by měla být zaznamenána pro dosažení cílů tohoto nařízení. Zejména je nezbytné, aby ohlašovatel, vlastník nebo příjemce poskytli své osobní údaje, jak jsou uvedeny v jejich dokladech totožnosti, aby se snížilo na minimum riziko vzniku chyb ohledně jejich totožností a riziko prodlev v důsledku případné následné potřeby ověření.

(20)

Co se týká ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu, příslušným orgánům by měla být svěřena pravomoc provádět veškeré potřebné kontroly osob, jejich zavazadel, dopravních prostředků použitých k překročení vnějších hranic a zásilek nebo schránek bez doprovodu, které překračují hranice a které mohou obsahovat peněžní hotovost, nebo dopravních prostředků, které je přepravují. V případě nesplnění těchto povinností by měly příslušné orgány vyhotovit ohlášení z moci úřední za účelem následného předání příslušných informací ostatním orgánům.

(21)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol příslušnými orgány by tyto kontroly měly vycházet především z analýzy rizik za účelem určení a vyhodnocení rizik a vypracování potřebných protiopatření.

(22)

Zavedení společného rámce pro řízení rizik by nemělo příslušným orgánům bránit v provádění namátkových kontrol nebo spontánních kontrol, kdykoli to považují za nezbytné.

(23)

Pokud příslušné orgány odhalí částky peněžní hotovosti nižší než je prahová hodnota, avšak existují náznaky, že peněžní hotovost může souviset s trestnou činností, na níž se vztahuje toto nařízení, měly by mít v případě peněžní hotovosti s doprovodem možnost zaznamenat informace o osobě převážející peněžní hotovost, jejím vlastníkovi a, jedná-li se o takový případ i informace o zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.

(24)

V případě peněžní hotovosti bez doprovodu by měly mít příslušné orgány možnost zaznamenat informace o ohlašovateli, vlastníkovi, odesílateli a příjemci či nebo zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.

(25)

Tyto informace by měly být předány finanční zpravodajské jednotce dotyčného členského státu, který by měl neprodleně zajistit, že daná finanční zpravodajská jednotka veškeré relevantní informace automaticky nebo na vyžádání předá finančním zpravodajským jednotkám ostatních členských států. Tyto jednotky jsou určeny jako ústřední prvky v boji proti praní peněz a financování terorismu, které přijímají a zpracovávají informace z různých zdrojů, například od finančních institucí, a analyzují tyto informace s cílem určit, zda existují důvody pro další vyšetřování, jež nemusí být zřejmé příslušným orgánům, které přijímají ohlášení a provádějí kontroly podle tohoto nařízení. S cílem zajistit účinný tok informací, by měly být finanční zpravodajské jednotky napojeny na celní informační systém (dále jen "CIS"), zřízený nařízením Rady (ES) č. 515/97 (6) a údaje podávané nebo vyměněné mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami by měly být kompatibilní a srovnatelné.

(26)

S ohledem na význam, který má pro úspěšný dopad tohoto nařízení účinná výměna informací mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek v rámci právního rámce vztahujícího se na tyto subjekty, a s ohledem na potřebu posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami uvnitř Unie by měla Komise do 1. června 2019 posoudit možnost zřízení společného mechanismu boje proti praní peněz a financování terorismu.

(27)

Odhalení částky peněžní hotovosti nedosahující prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, je v této souvislosti nanejvýš důležité. Mělo by být rovněž možné sdílet informace týkající se částek peněžní hotovosti nedosahujících prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, s příslušnými orgány v ostatních členských státech.

(28)

Vzhledem ke skutečnosti, že k pohybům peněžní hotovosti, které podle tohoto nařízení podléhají kontrolám, dochází přes vnější hranice a že je obtížné jednat poté, co peněžní hotovost opustila místo vstupu nebo výstupu, a s ohledem na související riziko i v případě nezákonného použití malých částek, by příslušné orgány měly mít možnost v určitých případech dočasně zadržet peněžní hotovost s výhradou kontrol a posouzení: za prvé toho, zda nebyla splněna ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, a za druhé, zda existují náznaky trestné činnosti, a to bez ohledu na příslušnou částku a na to, zda je peněžní hotovost s doprovodem nebo bez doprovodu. Vzhledem k povaze tohoto dočasného zadržení a dopadu, který to může mít na volný pohyb a právo na vlastnictví, by doba zadržení měla být omezena na naprosto minimální čas, který ostatní příslušné orgány potřebují k zjištění, zda existují důvody pro další zásah, například vyšetřování či zajištění peněžní hotovosti na základě jiných právních nástrojů. K rozhodnutí o dočasném zadržení peněžní hotovosti podle tohoto nařízení by mělo být připojeno odůvodnění a měly by být přiměřeně popsány konkrétní faktory, které vedly k tomuto opatření. Mělo by být možné prodloužit dobu dočasného zadržení peněžní hotovosti ve zvláštních a řádně posouzených případech, například kdy příslušné orgány obtížně získávají informace o možné trestné činnosti, mimo jiné je-li nutná komunikace s třetí zemí, kdy je nezbytné překládat dokumenty nebo je složité identifikovat a kontaktovat odesílatele nebo příjemce v případě peněžní hotovosti bez doprovodu. Není-li na konci doby zadržení přijato rozhodnutí o dalším zásahu nebo rozhodne-li příslušný orgán o tom, že pro další zadržování peněžní hotovosti není důvod, měla by být peněžní hotovost neprodleně vydána, podle situace, osobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena, osobě tuto peněžní hotovost převážející nebo jejímu vlastníkovi.

(29)

V zájmu zvýšení informovanosti o tomto nařízení by členské státy ve spolupráci s Komisí měly vypracovat vhodné materiály ohledně ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti.

(30)

Je nezbytné, aby příslušné orgány včas předávaly informace, které shromažďují podle tohoto nařízení vnitrostátní finanční zpravodajské jednotce, aby je mohla analyzovat a porovnat informace s ostatními údaji, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2015/849.

(31)

Pokud, pro účely tohoto nařízení, příslušné orgány zjistí nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti nebo pokud existují náznaky trestné činnosti, měly by tyto informace neprodleně prostřednictvím vhodných kanálů sdílet s příslušnými orgány ostatních členských států. Tato výměna údajů by byla přiměřená vzhledem ke skutečnosti, že osoby porušující ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, které byly zadrženy v jednom členském státě, by si pravděpodobně zvolily jiný členský stát vstupu nebo výstupu, jehož příslušné orgány by neměly povědomí o předchozím porušení předpisů. Výměna těchto informací by v zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v členských státech měla být povinná. Existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie, měly by být tyto informace zpřístupněny i Komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce zřízenému nařízením Rady (EU) 2017/1939 (7) členskými státy, které se účastní posílené spolupráce podle uvedeného nařízení, a Europolu zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8). V zájmu dosažení preventivních a odrazujících účinků tohoto nařízení, pokud jde o obcházení ohlašovací a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti, mělo by docházet mezi členskými státy a Komisí rovněž k povinné výměně anonymizovaných údajů o rizicích a výsledcích analýzy rizik, a to v souladu s normami stanovenými v prováděcích aktech, které se přijmou podle tohoto nařízení.

(32)

Měla by být možná výměna informací mezi příslušným orgánem jednoho členského státu nebo Komisí a orgány třetí země, pokud existují příslušné záruky. Tato výměna by měla být přípustná pouze tehdy, jsou-li dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní předpisy týkající se základních práv a předávání osobních údajů, a po schválení orgány, které informace původně získaly. O tom, že došlo k jakékoli výměně informací se třetími zeměmi podle tohoto nařízení, by měla být informována Komise, která by o tom měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Vzhledem k povaze shromažďovaných informací a oprávněnému očekávání osob převážejících peněžní hotovost a ohlašovatelů, že s jejich osobními údaji a informacemi týkajícími se hodnoty peněžní hotovosti dovážené do Unie nebo vyvážené z Unie bude zacházeno jako s důvěrnými údaji, by příslušné orgány měly poskytnout dostatečné záruky, že pracovníci, kteří vyžadují přístup k informacím, dodržují služební tajemství, a tyto údaje náležitě chrání před neoprávněným přístupem, použitím nebo sdělením. Není-li v tomto nařízení nebo ve vnitrostátních právních předpisech stanoveno jinak, zejména v rámci soudního řízení, neměly by být tyto informace sděleny bez svolení orgánu, který je obdržel.

Zpracovávání údajů podle tohoto nařízení se může týkat rovněž osobních údajů a mělo by být prováděno v souladu s právem Unie. Členské státy a Komise by měly zpracovávat osobní údaje pouze způsobem slučitelným s účelem s tohoto nařízení. Na veškeré shromažďování, oznamování, předávání, sdělování a jiné zpracovávání osobních údajů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by se měly vztahovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (9) a (EU) 2016/679 (10). Při zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení by mělo být dodržováno základní právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy, jakož i právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a právo na ochranu osobních údajů zaručené článkem 8 Listiny.

(34)

Pro účely analýzy prováděné finančními zpravodajskými jednotkami a s cílem umožnit orgánům v ostatních členských státech kontrolu a prosazování ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti, zejména s ohledem na osoby, které dříve porušily tuto povinnost, je nutné, aby byly údaje obsažené v ohlášeních podle tohoto nařízení uchovávány dostatečně dlouhou dobu. Mají-li finanční zpravodajské jednotky provádět svou analýzu efektivně a příslušné orgány účinně kontrolovat a prosazovat ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, neměla by být doba uchovávání údajů obsažených v ohlášeních podle tohoto nařízení delší než pět let s možností dalšího prodloužení, a to po důkladném posouzení nutnosti a přiměřenosti tohoto dalšího uchovávání, které by nemělo být delší než tři dodatečné roky.

(35)

Na podporu dodržování předpisů a s cílem odrazovat od jejich obcházení by členské státy měly zavést sankce za nedodržení ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti. Tyto sankce by se měly použít pouze v případě nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti podle tohoto nařízení a neměly by brát v potaz případnou trestnou činnost, která může s peněžní hotovostí souviset, což může být předmětem dalšího vyšetřování a opatření, jež do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující a neměly by jít nad rámec toho, co je nezbytné na podporu dodržování předpisů. Sankce zavedené členskými státy by měly v celé Unii odrazovat od porušování tohoto nařízení rovnocenným způsobem.

(36)

Ačkoli většina členských států již na dobrovolném základě používá harmonizovaný formulář ohlášení (formulář EU pro ohlášení peněžní hotovosti), v zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol a účinného zpracování, předávání a analýzy ohlášení ze strany příslušných orgánů by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí šablony formuláře pro ohlášení a šablony formuláře pro oznámení, určení kritérií společného rámce pro řízení rizik, stanovení technických pravidel pro výměnu informací a šablony formuláře, který se má používat k předávání informací s ohledem na ohlášení, a stanovení pravidel a formátu pro poskytování statistických údajů Komisi. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(37)

Má-li se zlepšit stávající situace, kdy existuje jen omezený přístup ke statistickým informacím a pouze náznaky o tom, v jakém rozsahu pachatelé trestné činnosti nezákonně převážejí peněžní hotovost přes vnější hranice Unie, je třeba nastolit účinnější spolupráci mezi příslušnými orgány a s Komisí na základě výměny informací. Aby tato výměna informací byla účinná a účelná, měla by Komise přezkoumat, zda zavedený systém plní svůj účel, nebo zda pro včasnou a přímou výměnu informací existují překážky. Komise by měla navíc statistické informace zveřejňovat na svých internetových stránkách.

(38)

Za účelem rychlého zohlednění budoucích změn mezinárodních standardů, jako jsou standardy stanovené FATF nebo řešení obcházení tohoto nařízení využíváním komodit používaných jako likvidní prostředky k uchovávání hodnoty nebo využíváním předplacených karet, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(39)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodního rozsahu praní peněz a financování terorismu a specifik vnitřního trhu a jeho základních svobod, jež lze plně uplatňovat pouze tehdy, je-li zajištěno, že s ohledem na peněžní hotovost překračující vnější hranice Unie není na základě vnitrostátních právních předpisů uloženo příliš rozdílné zacházení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(40)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady zaručené článkem 6 Smlouvy o EU a převzaté Listinou, zejména její hlavou II.

(41)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí systém kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Unie nebo ji opouštějící, který doplňuje právní rámec pro předcházení praní peněz a financování terorismu stanovený ve směrnici (EU) 2015/849.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„peněžní hotovostí“:

i)

oběživo;

ii)

převoditelné nástroje na doručitele;

iii)

komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty;

iv)

předplacené karty;

b)

„vstupující do Unie nebo ji opouštějící“ příchod z území, na něž se nevztahuje článek 355 Smlouvy o fungování EU, na území, na něž se vztahuje uvedený článek, nebo opuštění území, na něž se vztahuje uvedený článek;

c)

„oběživem“ bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny, nebo které byly v oběhu jako prostředek směny a dosud mohou být u finančních institucí nebo centrálních bank vyměněny za bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny;

d)

„převoditelnými nástroji na doručitele“ jiné nástroje než oběživo, které své držitele opravňují požadovat určitou finanční částku při předložení těchto nástrojů, aniž by musel prokázat totožnost či nárok na tuto částku. Mezi tyto nástroje patří:

i)

cestovní šeky a

ii)

šeky, vlastní směnky nebo peněžní poukázky, jež jsou buď ve formě na doručitele, podepsané, ale s neuvedeným jménem příjemce, indosované bez omezení, vystavené na fiktivního příjemce, nebo v jiné formě, kdy nárok na ně přechází na osobu jejich doručením;

e)

„komoditou používanou jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty“ zboží podle bodu 1 přílohy I, které představuje vysoký poměr mezi svojí hodnotou a objemem a které lze prostřednictvím dostupných obchodních trhů snadno přeměnit na oběživo, a to s nízkými transakčními náklady;

f)

„předplacenou kartou“ karta neuvádějící jméno podle bodu 2 přílohy I, která uchovává peněžní hodnoty nebo finanční prostředky, nebo k nim poskytuje přístup, již lze použít k platebním transakcím, pořízení zboží nebo služeb nebo k výměně za oběživo, pokud tato karta není spojena s bankovním účtem;

g)

„příslušnými orgány“ celní orgány členských států a jakékoli jiné orgány zmocněné členskými státy k uplatňování tohoto nařízení;

h)

„osobou převážející peněžní hotovost“ každá fyzická osoba vstupující do Unie nebo ji opouštějící, která má peněžní hotovost u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve svém dopravním prostředku;

i)

„peněžní hotovostí bez doprovodu“ peněžní hotovost tvořící součást zásilky, kterou nedoprovází osoba, která by tuto peněžní hotovost převážela;

j)

„trestnou činností“ kterákoli z činností podle čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2015/849;

k)

„finanční zpravodajskou jednotkou“ subjekt zřízený v členském státě za účelem uplatňování článku 32 směrnice (EU) 2015/849.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení za účelem změn přílohy I tohoto nařízení s cílem zohlednit nové trendy v oblasti praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2015/849 nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 5 uvedené směrnice, nebo s cílem zohlednit osvědčené postupy při předcházení praní peněz nebo financování terorismu či zamezit využívání komodit používaných jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacených karet ze strany pachatelů trestné činnosti k obcházení povinností stanovených v článcích 3 a 4 tohoto nařízení.

Článek 3

Ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem

1.   Osoby převážející peněžní hotovost v hodnotě 10 000 EUR nebo více, ohlásí tuto peněžní hotovost příslušným orgánům členského státu, přes který do Unie vstupují nebo ji opouštějí, a předloží ji těmto orgánům ke kontrole. Ohlašovací povinnost peněžní hotovosti se nepovažuje za splněnou, jsou-li poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné nebo není-li peněžní hotovost předložena ke kontrole.

2.   Ohlášení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o:

a)

osobě převážející peněžní hotovost, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti;

b)

vlastníkovi peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že vlastník je fyzická osoba, nebo v případě, že vlastník je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);

c)

zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, jedná-li se o takový případ, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že zamýšlený příjemce je fyzická osoba, nebo v případě, že zamýšlený příjemce je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);

d)

povaze a částce nebo hodnotě peněžní hotovosti;

e)

ekonomickém původu peněžní hotovosti;

f)

zamýšleném použití peněžní hotovosti;

g)

trase přepravy a

h)

dopravních prostředcích.

3.   Údaje podle odstavce 2 tohoto článku se poskytují písemně nebo elektronicky za použití formuláře pro ohlášení uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a). Potvrzená kopie ohlášení se na žádost vydá ohlašovateli.

Článek 4

Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu

1.   Pokud do Unie vstupuje nebo ji opouští peněžní hotovost bez doprovodu v hodnotě 10 000 EUR nebo větší, mohou příslušné orgány členského státu, přes který peněžní hotovost do Unie vstupuje nebo ji opouští, požádat odesílatele nebo příjemce peněžní hotovosti, či podle dané situace jejich zástupce, aby ve lhůtě 30 dnů, podali ohlášení za účelem oznámení. Příslušné orgány mohou dočasně zadržet peněžní hotovost, dokud odesílatel nebo příjemce nebo jeho zástupce nepodají ohlášení za účelem oznámení. Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu se nepovažuje za splněnou, pokud ohlášení není učiněno před uplynutím lhůty, jsou-li poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné nebo není-li peněžní hotovost předložena ke kontrole.

2.   Ohlášení za účelem oznámení obsahuje údaje o:

a)

ohlašovateli, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti;

b)

vlastníkovi peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že vlastník je fyzická osoba, nebo v případě, že vlastník je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);

c)

odesílateli peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že odesílatel je fyzická osoba, nebo v případě, že odesílatel je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);

d)

příjemci nebo zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že příjemce nebo zamýšlený příjemce je fyzická osoba, nebo v případě, že příjemce nebo zamýšlený příjemce je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);

e)

povaze a částce nebo hodnotě peněžní hotovosti;

f)

ekonomickém původu peněžní hotovosti a

g)

zamýšleném použití peněžní hotovosti.

3.   Údaje podle odstavce 2 tohoto článku se poskytují písemně nebo elektronicky za použití formuláře pro oznámení uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a). Potvrzená kopie oznámení se na žádost vydá ohlašovateli.

Článek 5

Pravomoci příslušných orgánů

1.   Za účelem ověření splnění ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem stanovené v článku 3 mají příslušné orgány pravomoc provádět za podmínek stanovených vnitrostátním právem kontroly fyzických osob, jejich zavazadel a dopravních prostředků.

2.   Za účelem plnění oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu stanovené v článku 4 mají příslušné orgány pravomoc provádět za podmínek stanovených vnitrostátním právem kontroly veškerých zásilek, schránek nebo dopravních prostředků, které mohou obsahovat peněžní hotovost bez doprovodu.

3.   Není-li splněna ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem podle článku 3 nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu podle článku 4, vyhotoví příslušné orgány v písemné nebo elektronické podobě ohlášení z moci úřední, které obsahuje v možném rozsahu informace podle čl. 3 odst. 2 nebo případně čl. 4 odst. 2.

4.   Kontroly jsou založeny především na analýze rizik za účelem určení a vyhodnocení rizik a vypracování potřebných protiopatření a provádějí se na základě společného rámce pro řízení rizik v souladu s kritérii uvedenými v čl. 16 odst. 1 písm. b), která rovněž zohledňují posouzení rizik, jak je stanovila Komise a finanční zpravodajské jednotky podle směrnice (EU) 2015/849.

5.   Pro účely článku 6 vykonávají příslušné orgány rovněž pravomoci, které jim svěřuje tento článek.

Článek 6

Částky nedosahující prahové hodnoty, u nichž existuje podezření, že souvisejí s trestnou činností

1.   Pokud příslušné orgány zjistí, že osoba převážející peněžní hotovost vstupuje do Unie nebo ji opouští s peněžní částkou nižší, než je prahová hodnota stanovená v článku 3, a že existují náznaky, že tato peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, tyto informace a údaje podle čl. 3 odst. 2 zaznamenají.

2.   Pokud příslušné orgány zjistí, že do Unie vstupuje nebo ji opouští peněžní hotovost bez doprovodu pod prahovou hodnotou stanovenou v článku 4, a že existují náznaky, že tato peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, tyto informace a údaje podle čl. 4 odst. 2 zaznamenají.

Článek 7

Dočasné zadržení peněžní hotovosti příslušnými orgány

1.   Příslušné orgány mohou dočasně zadržet peněžní hotovost správním rozhodnutím za podmínek stanovených vnitrostátním právem, pokud:

a)

není splněna ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem podle článku 3 nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu podle článku 4 nebo

b)

existují náznaky, že peněžní hotovost, bez ohledu na částku, souvisí s trestnou činností.

2.   Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 1 podléhá účinnému opravnému prostředku v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem. Příslušné orgány oznámí odůvodnění správního rozhodnutí:

a)

osobě, která je povinna učinit ohlášení podle článku 3 nebo ohlášení za účelem oznámení podle článku 4, nebo

b)

osobě, která je povinna poskytnout informace v souladu s čl. 6 odst. 1 nebo odst. 2.

3.   Doba dočasného zadržení je vnitrostátním právem přísně omezena na čas potřebný k tomu, aby příslušné orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují další zadržení. Doba dočasného zadržení není delší než 30 dnů. Poté, co příslušné orgány provedou důkladné posouzení nutnosti a přiměřenosti dalšího dočasného zadržení, mohou rozhodnout o prodloužení doby dočasného zadržení až na 90 dní.

Pokud v této lhůtě není přijato rozhodnutí o dalším zadržování peněžní hotovosti nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují její další zadržování, je peněžní hotovost neprodleně vydána:

a)

osobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena v případech uvedených v článku 3 nebo 4, nebo

b)

osobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena v případech uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo odst. 2.

Článek 8

Informační kampaně

Členské státy zajistí, aby osoby, které vstupují do Unie nebo ji opouštějí, jež zasílají peněžní hotovost bez doprovodu z Unie nebo které přijímají peněžní hotovost bez doprovodu v Unii, byly informovány o svých právech a povinnostech podle tohoto nařízení, a ve spolupráci s Komisí vypracovávají vhodné materiály zaměřené na tyto osoby.

Členské státy zajistí, aby byly na tyto informační kampaně poskytnuty dostatečné finanční prostředky.

Článek 9

Poskytování informací finanční zpravodajské jednotce

1.   Příslušné orgány zaznamenají informace získané podle článků 3 nebo 4, čl. 5 odst. 3 nebo článku 6 a v souladu s technickými pravidly stanovenými podle čl. 16 odst. 1 písm. c) je předají finanční zpravodajské jednotce členského státu, ve kterém byly získány.

2.   Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajská jednotka daného členského státu vyměňovala tyto informace s příslušnými finančními zpravodajskými jednotkami ostatních členských států v souladu s čl. 53 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849.

3.   Příslušné orgány předají informace uvedené v odstavci 1 co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co byly obdrženy.

Článek 10

Výměna informací mezi příslušnými orgány a s Komisí

1.   Příslušný orgán každého členského státu předá příslušným orgánům všech ostatních členských států elektronickými prostředky tyto informace:

a)

ohlášení z moci úřední vyhotovená podle čl. 5 odst. 3;

b)

informace obdržené podle článku 6;

c)

ohlášení získaná podle článků 3 nebo 4, existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností;

d)

anonymizované informace o rizicích a výsledky analýzy rizik.

2.   Existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie, jsou informace uvedené v odstavci 1 předány rovněž Komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce členskými státy, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a to v souladu s jeho pravomocí podle článku 22 uvedeného nařízení, a Europolu v souladu s jeho pravomocí podle článku 3 nařízení (EU) 2016/794.

3.   Příslušný orgán předá informace uvedené v odstavcích 1 a 2 v souladu s technickými pravidly uvedenými v čl. 16 odst. 1 písm. c) a za použití formuláře uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. d).

4.   Informace uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) a v odstavci 2 jsou předány co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co byly obdrženy.

5.   Informace a výsledky uvedené v odst. 1 písm. d) se předávají každých šest měsíců.

Článek 11

Výměna informací se třetími zeměmi

1.   Pro účely tohoto nařízení mohou členské státy nebo Komise v rámci vzájemné správní pomoci níže uvedené informace předat třetí zemi, s výhradou písemného schválení příslušným orgánem, který údaje původně získal za předpokladu, že toto předání je v souladu s příslušným vnitrostátním a unijním právem týkajícím se předávání osobních údajů do třetích zemí:

a)

ohlášení z moci úřední vyhotovená podle čl. 5 odst. 3;

b)

informace obdržené podle článku 6;

c)

ohlášení získaná podle článků 3 nebo 4, existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s praním peněz nebo financováním terorismu.

2.   Členské státy oznámí Komisi veškerá předání informací podle odstavce 1.

Článek 12

Služební tajemství a důvěrnost a bezpečnost údajů

1.   Příslušné orgány zajistí bezpečnost údajů, které získaly v souladu s články 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článkem 6.

2.   Na veškeré informace získané příslušnými orgány se vztahuje služební tajemství.

Článek 13

Ochrana osobních údajů a doby uchovávání

1.   Příslušné orgány jednají jako správci osobních údajů, které získávají použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6.

2.   Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení se uskutečňuje pouze pro účely předcházení trestné činnosti a jejího potírání.

3.   K osobním údajům získaným použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6 mají přístup pouze řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů a tyto údaje jsou náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo přenosem. Není-li stanoveno v článcích 9, 10 a 11 jinak, nesmějí být údaje oznámeny nebo předány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, který je původně získal. Takovýto souhlas se však nevyžaduje, musejí-li příslušné orgány tyto údaje oznámit nebo předat podle vnitrostátního práva daného členského státu, zejména v souvislosti se soudním řízením.

4.   Osobní údaje získané použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6 uchovávají příslušné orgány a finanční zpravodajská jednotka po dobu pěti let ode dne, kdy byly údaje získány. Po uplynutí této lhůty jsou tyto osobní údaje vymazány.

5.   Doba uchovávání může být jednou prodloužena o další období, které není delší než tři dodatečné roky, jestliže:

a)

finanční zpravodajská jednotka po důkladném posouzení nutnosti a přiměřenosti dalšího uchovávání je shledá odůvodněným pro plnění svých úkolů, pokud jde o boj proti praní peněz nebo financování terorismu, a rozhodne, že je další uchovávání nutné, nebo

b)

příslušné orgány po důkladném posouzení nezbytnosti a přiměřenosti dalšího uchovávání je shledají odůvodněným pro plnění svých úkolů, pokud jde o zajišťování účinných kontrol s ohledem na ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu, a rozhodnou, že je další uchovávání nutné.

Článek 14

Sankce

Členské státy stanoví sankce, které se použijí v případě nesplnění ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem stanovené v článku 3 či oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu stanovené v článku 4. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 2. prosincem 2018.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Prováděcí akty

1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme následující opatření, která zajistí jednotné uplatňování kontrol ze strany příslušných orgánů:

a)

šablony formulářů pro ohlášení podle čl. 3 odst. 3 a pro oznámení podle čl. 4 odst. 3;

b)

kritéria společného rámce pro řízení rizik podle čl. 5 odst. 4, konkrétně kritéria rizik, normy a prioritní oblasti kontroly na základě informací vyměněných podle čl. 10 odst. 1 písm. d) a unijní a mezinárodní politiky a osvědčených postupů;

c)

technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle čl. 9 odst. 1 a 3 a článku 10 tohoto nařízení prostřednictvím CIS zřízeného článkem 23 nařízení (ES) č. 515/97;

d)

šablonu formuláře pro předání informací podle čl. 10 odst. 3 a

e)

pravidla a formát, jenž členské státy používají podle článku 18 při poskytování anonymizovaných statistických údajů o ohlášeních a porušeních předpisů Komisi.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro kontroly peněžní hotovosti. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Předávání informací týkajících se provádění tohoto nařízení

1.   Do 4. prosince 2021 předají členské státy Komisi následující:

a)

seznam příslušných orgánů;

b)

údaje o sankcích zavedených podle článku 14;

c)

anonymizované statistické údaje týkající se ohlášení, kontrol a porušení předpisů, a to ve formátu uvedeném v čl. 16 odst. 1 písm. e).

2.   Členské státy sdělí Komisi veškeré následné změny informací uvedených v odst. 1 písm. a) a b) nejpozději do jednoho měsíce poté, co tyto změny nabydou účinnosti.

Informace uvedené v odst. 1 písm. c) se předloží Komisi nejméně každých šest měsíců.

3.   Komise zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a) a jejich veškeré následné změny podle odstavce 2 všem ostatním členským státům.

4.   Komise na svých internetových stránkách každoročně zveřejní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a c) a veškeré následné změny těchto údajů podle odstavce 2 a jasným způsobem informuje uživatele o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.

Článek 19

Hodnocení

1.   Do 3. prosince 2021 a poté každých pět let Komise na základě informací pravidelně získávaných od členských států podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci posoudí zejména, zda:

a)

by se do působnosti tohoto nařízení neměla začlenit také další aktiva;

b)

postup při oznamování peněžní hotovosti bez doprovodu je účinný;

c)

je třeba přezkoumat prahovou hodnotu pro peněžní hotovost bez doprovodu;

d)

informační toky v souladu s články 9 a 10 a zejména využívání CIS jsou účinné, nebo zda existují překážky, které brání včasné a přímé výměně kompatibilních a srovnatelných informací mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami; a

e)

sankce zavedené členskými státy jsou účinné, přiměřené a odrazující a v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a zda v celé Unii odrazují od porušování tohoto nařízení rovnocenným způsobem.

2.   Zpráva uvedená v odst. 1 prvním pododstavci zahrnuje, pokud jsou dostupné, tyto údaje:

a)

soubor informací obdržených od členských států ohledně peněžní hotovosti související s trestnou činností, která poškozuje finanční zájmy Unie a

b)

údaje o výměně informací se třetími zeměmi.

Článek 20

Zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005

Nařízení (ES) č. 1889/2005 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 3. června 2021. Článek 16 se však použije od 2. prosince 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 23. října 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

K. EDTSTADLER


(1)  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 22.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2018.

(3)  Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


PŘÍLOHA I

Komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacené karty, které jsou považovány za peněžní hotovost podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodů iii) a iv)

1.

Komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty:

a)

mince s obsahem zlata nejméně 90 % a

b)

slitky s vysokou ryzostí, jako například pruty, nugety nebo hroudy s obsahem zlata alespoň 99,5 %.

2.

Předplacené karty.

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1889/2005

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Čl. 4 odst. 1

Článek 5

Čl. 5 odst. 2

Článek 6

Čl. 4 odst. 2

Článek 7

Článek 8

Čl. 5 odst. 1

Článek 9

Článek 6

Článek 10

Článek 7

Článek 11

Článek 8

Článek 12

Článek 13

Článek 9

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 10

Článek 19

Článek 20

Článek 11

Článek 21

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU