(EU) 2018/1641Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1641 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky (Text s významem pro EHP.)
Publikováno: | Úř. věst. L 274, 5.11.2018, s. 21-24 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 13. července 2018 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 25. listopadu 2018 | Nabývá účinnosti: | 25. ledna 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1641
ze dne 13. července 2018,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátor referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot zveřejnil nebo zpřístupnil klíčové prvky metodiky, kterou použil ke stanovení referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot, podrobnosti o vnitřním přezkumu a schvalování metodiky a postupy konzultací o podstatných změnách metodiky a oznamování těchto změn uživatelům. Toto nařízení dále stanoví, jaké informace musí administrátoři poskytnout ohledně svých referenčních hodnot se značným a kritickým významem. Nevztahuje se na administrátory, kteří poskytují pouze referenční hodnoty bez značného významu. Pokud administrátoři poskytují referenční hodnoty bez značného významu i se značným nebo kritickým významem, měli by dodržovat toto nařízení, co se týče referenčních hodnot se značným nebo kritickým významem. Orgán ESMA může k tomuto tématu vydat pokyny pro administrátory referenčních hodnot bez značného významu. |
(2) |
Metodiky stanovování referenčních hodnot se značně liší. Proto by mělo být povinné zveřejňovat nebo zpřístupňovat klíčové prvky stanovené tímto nařízením, pouze pokud jsou relevantní pro danou referenční hodnotu. |
(3) |
Dvěma klíčovými prvky metodiky, které by měly být zpřístupněny za účelem zajištění spolehlivosti a přesnosti referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem, jsou minimální množství a minimální kvalita vstupních údajů, které jsou nutné k uplatnění příslušné metodiky a provedení výpočtu. Kromě toho využívání volnosti rozhodování při stanovování referenčních hodnot zvyšuje jejich náchylnost k manipulaci. Za účelem minimalizace rizika manipulace by proto měl administrátor jako součást klíčových prvků své metodiky určit a sdělit jasná pravidla pro to, jak a kdy lze volnost rozhodování uplatňovat. |
(4) |
Jako pomoc potenciálním uživatelům při výběru nejvhodnější referenční hodnoty z celé řady potenciálně vhodných referenčních hodnot by jim měly být poskytnuty informace, které by jim umožnily porozumět, co referenční hodnota měří, jaké vstupní údaje jsou použity a jak jsou vybírány, z čeho se referenční hodnota skládá, kdo je zapojen do sběru údajů a výpočtu referenční hodnoty, kdy a do jaké míry smí být využita volnost rozhodování, jaká jsou omezení metodiky a kdy a jak může dojít ke změně referenční hodnoty. |
(5) |
Aby měli uživatelé a potenciální uživatelé dostatek informací o administrátorově postupu pro interní přezkum metodiky, měl by administrátor zveřejňovat své strategie a postupy vztahující se na tento postup, a to spolu s podrobnostmi o zapojených orgánech a příslušném systému správy a řízení, který má zaveden v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2016/1011. |
(6) |
Aby uživatelé a potenciální uživatelé rozuměli tomu, jak bude administrátor konzultovat navrhovanou podstatnou změnu referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem a jaké je zdůvodnění této změny, měl by administrátor zpřístupnit určité informace, včetně způsobu posouzení dopadu navrhované změny. |
(7) |
V souladu s principem proporcionality toto nařízení předchází nadměrné zátěži administrátorů referenčních hodnot se značným významem (oproti těm s kritickým významem) tím, že mohou zpřístupňovat omezenější sadu prvků nebo méně podrobností o určitých prvcích týkajících se referenčních hodnot se značným významem. |
(8) |
Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. |
(9) |
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, která byla zřízena článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2). |
(10) |
V zájmu zachování konzistentnosti s nařízením v přenesené pravomoci, jež blíže upřesňuje prvky kodexu chování, který musí vypracovat administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích od dodavatelů, je vhodné odložit použití tohoto nařízení v přenesené pravomoci o dva měsíce, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se nevztahuje ani nepoužije na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.
Článek 2
Klíčové prvky metodiky ke stanovení referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem
1. Informace, které poskytuje administrátor referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavkem čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují alespoň následující prvky, pokud jsou relevantní pro danou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot nebo pro vstupní údaje použité při jejich stanovování:
a) |
vymezení a popis referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a trhu nebo ekonomické reality, které má měřit; |
b) |
měnu nebo jinou měrnou jednotku referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot; |
c) |
kritéria, která administrátor používá při výběru zdrojů vstupních údajů ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot; |
d) |
typy vstupních údajů použitých ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a prioritu, která je každému typu přiřazena; |
e) |
složení skupiny dodavatelů a kritéria pro členství ve skupině; |
f) |
popis složek referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, kritéria použitá k jejich výběru a váhu jim přiznanou; |
g) |
jakékoli minimální požadavky na likviditu složek referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot; |
h) |
jakékoli minimální požadavky na kvantitu vstupních údajů a jakékoli minimální standardy kvality vstupních údajů, které se používají ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot; |
i) |
jasná pravidla stanovující, jak a kdy smí být při stanovování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot využita volnost rozhodování; |
j) |
informaci, zda referenční hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot zohledňuje reinvestice dividend nebo kuponů vyplacených složkami; |
k) |
pokud je možné pravidelně měnit metodiku za účelem zachování reprezentativnosti referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot vzhledem k příslušnému trhu nebo ekonomické realitě:
|
l) |
potenciální omezení metodiky a podrobnosti o jakékoli metodice, která se použije za výjimečných okolností včetně nelikvidního trhu, v obdobích napětí nebo pokud údaje o obchodech mohou být nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé; |
m) |
popis role jakékoli třetí strany zapojené do sběru údajů, kalkulace nebo šíření referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot; |
n) |
model nebo metodiku použitou k extrapolaci nebo interpolaci údajů pro referenční hodnoty. |
2. Informace uvedené v odst. 1 písm. m) a n) se mohou administrátoři rozhodnout zveřejnit nebo zpřístupnit pouze pro své referenční hodnoty s kritickým významem.
Článek 3
Podrobnosti o vnitřním přezkumu a schvalování metodiky
1. Informace, které administrátor poskytuje o referenční hodnotě nebo v příslušných případech skupině příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují přinejmenším následující:
a) |
strategie a postupy vztahující se na vnitřní přezkum a schvalování metodiky; |
b) |
podrobnosti o jakýchkoli konkrétních událostech, které mohou vyústit ve vnitřní přezkum, a to včetně podrobností o jakémkoli mechanismu, s jehož pomocí administrátor určuje, zda je metodika dohledatelná a ověřitelná; |
c) |
orgány nebo útvary v organizační struktuře administrátora, které jsou zapojeny do přezkumu a schvalování metodiky; |
d) |
role, které plní osoby zapojené do přezkumu nebo schvalování metodiky; |
e) |
popis postupu jmenování a odvolávání osob zapojených do přezkumu nebo schvalování metodiky. |
2. Informace uvedené v odst. 1 písm. d) a e) se mohou administrátoři rozhodnout zveřejnit nebo zpřístupnit pouze pro své referenční hodnoty s kritickým významem.
Článek 4
Podstatné změny metodiky
1. Informace, které administrátor poskytuje o referenční hodnotě nebo v příslušných případech skupině příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavky stanovenými v čl. 13 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují přinejmenším následující:
a) |
popis informací, které administrátor sdělí na začátku každé konzultace, a to včetně požadavku na sdělení klíčových prvků metodiky, které by podle jeho názoru byly navrhovanou podstatnou změnou ovlivněny; |
b) |
standardní lhůtu administrátora pro konzultace; |
c) |
okolnosti, za kterých se konzultace mohou konat v kratší lhůtě a popis postupů, které se uplatní v případě konzultace v kratší lhůtě. |
2. Zdůvodnění poskytované administrátorem v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 13 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/1011 zahrnuje mimo jiné informaci, zda by byla ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a jejich vhodnost jakožto reference pro finanční nástroje a finanční smlouvy, kdyby nedošlo k navrhovaným podstatným změnám.
Článek 5
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 25. ledna 2019.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. července 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).