(EU) 2018/1469Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1469 ze dne 1. října 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 2320/1997 (2) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska. Rozhodnutím Komise 2000/70/ES (3) byl přijat závazek vývozce v Rusku. Nařízením (ES) č. 348/2000 (4) uložila Rada antidumpingová cla na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny. Nařízením Rady (ES) č. 1322/2004 (5) bylo z důvodu obezřetnosti v souvislosti s chováním některých výrobců v Unii v minulosti poškozujícím hospodářskou soutěž (viz 9. bod odůvodnění uvedeného nařízení) rozhodnuto dále nepoužívat platná opatření ohledně dovozu mimo jiné z Ruska.

(2)

Na základě přezkumného šetření provedeného v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení změnila Rada nařízením (ES) č. 258/2005 (6) konečná opatření uložená nařízením (ES) č. 348/2000, zrušila možnost osvobození od cla podle článku 2 stejného nařízení a uložila antidumpingové clo na dovoz výrobků z Chorvatska ve výši 38,8 % a antidumpingové clo na dovoz výrobků z Ukrajiny ve výši 64,1 %, s výjimkou dovozu od společnosti Dnepropetrovsk Tube Works, na nějž bylo uloženo antidumpingové clo ve výši 51,9 %.

(3)

Rozhodnutím 2005/133/ES (7) Komise konečná opatření týkající se Chorvatska a Ukrajiny částečně pozastavila po dobu devíti měsíců s účinkem od 18. února 2005. Částečné pozastavení bylo nařízením Rady (ES) č. 1866/2005 dále prodlouženo o dobu jednoho roku (8).

(4)

Nařízením (ES) č. 954/2006 (9) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny, zrušila nařízení (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, ukončila prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Ruska a ukončila prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny.

(5)

Ve svém rozsudku ze dne 16. února 2012 ve spojených věcech Rada a Komise v. Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP, C-191/09 a C-200/09 P, zamítl Soudní dvůr opravný prostředek Rady (10) podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 10. března 2009, kterým byl zrušen článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006, pokud jde o část antidumpingového cla stanoveného pro výrobky vyráběné společnostmi Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT (dále společně jen „skupina Interpipe“), jež přesahuje clo, které by bylo použito, kdyby nebyla provedena úprava vývozní ceny z důvodu provize, když prodeje byly uskutečněny prostřednictvím obchodníka ve spojení, Sepco SA (11). V souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala Komise opatření nezbytná k splnění povinností vyplývajících z těchto rozsudků a přepočítala sazbu antidumpingového cla pro skupinu Interpipe v souladu s pokyny Soudu prvního stupně a Soudního dvora. Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 540/2012 opravilo prvky nařízení (ES) č. 954/2006, které byly shledány v rozporu se základním nařízením, a které proto vedly ke zrušení některých částí dotyčného nařízení (12). Platnost všech ostatních zjištění uvedených v nařízení (ES) č. 954/2006 byla v uvedeném nařízení zachována. Po přepočtu bylo tudíž pro skupinu Interpipe s ohledem na dotčený výrobek stanoveno v současnosti platné antidumpingové clo ve výši 17,7 %.

(6)

Nařízením (EU) č. 585/2012 (13) uložila Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Ruska a Ukrajiny a ukončila antidumpingová opatření uložená na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(7)

Na základě šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení pozměnila Rada nařízením (EU) č. 795/2012 (14), resp. nařízením (EU) č. 1269/2012 (15) konečná opatření uložená nařízením (EU) č. 585/2012 s ohledem na řadu ruských a ukrajinských vyvážejících výrobců.

(8)

V současnosti platná antidumpingová cla činí 35,8 % v případě dovozu pocházejícího z Ruska, s výjimkou akciové společnosti Chelyabinsk Tube Rolling Plant a akciové společnosti Pervouralsky Novotrubny Works (24,1 %), společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works (28,7 %), a 25,7 % v případě dovozu pocházejícího z Ukrajiny, s výjimkou OJSC Dnepropetrovsk Tube Works (12,3 %), LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (13,8 %).

(9)

Dne 4. července 2017 oznámila Komise prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (16).

(10)

Přezkum byl zahájen na základě odůvodněné žádosti, kterou dne 30. března 2017 podal Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii, kteří představují více než 25 % celkové výroby určitých bezešvých trubek a dutých profilů v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně v případě Ukrajiny k přetrvání dumpingu a v případě Ruska k obnovení dumpingu a k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(11)

Dne 7. května 2018 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Ukrajiny (17). O tento částečný prozatímní přezkum požádala jedna skupina vyvážejících výrobců na Ukrajině, skupina Interpipe, a tento přezkum je omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k dotyčnému žadateli.

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. července 2016 do 30. června 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně informovala vyvážející výrobce, dovozce, známé uživatele, zástupce vyvážejících zemí, žadatele a výrobce v Unii uvedené v žádosti o přezkum. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v Rusku a na Ukrajině a vysokému počtu dovozců se v oznámení o zahájení přezkumu v souladu s článkem 17 základního nařízení původně počítalo s výběrem vzorku vyvážejících výrobců a dovozců. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se ve lhůtě 15 dnů od zahájení přezkumu přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Ve stanovené lhůtě se přihlásili pouze dva ruští vyvážející výrobci (skupina TMK a skupina ChTPZ, dále jen „dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců“) a jeden ukrajinský vyvážející výrobce („skupina Interpipe“). V případě vyvážejících výrobců bylo proto rozhodnuto, že se výběr vzorku nepoužije.

(16)

Žádný dovozce neposkytl informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu a neprojevil ochotu spolupracovat s Komisí. Po zahájení řízení však zaslali podání čtyři dovozci. Komise se proto rozhodla výběr vzorku nepoužít.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo dvanáct výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu spolupracovat s Komisí. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii.

(18)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku Komise s použitím ustanovení článku 18 základního nařízení s ohledem na tuto společnost nahradila dotyčného předběžně vybraného výrobce dvěma jinými výrobci v Unii. Konečný vzorek výrobců v Unii proto sestává ze společností Arcelor Mittal Tubular Products, Benteler Steel Tube GmbH, Dalmine S.p.A. a Železiarne Podbrezová a.s.

(19)

Dotazníky byly tudíž zaslány pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku (celkový počet v původním a konečném vzorku), čtyřem dovozcům, dvěma skupinám ruských vyvážejících výrobců a skupině Interpipe.

(20)

Na dotazník neodpověděla žádná ze dvou skupin ruských vyvážejících výrobců. Ruské orgány byly informovány o nespolupráci a o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení.

(21)

Oba výrobci však zaslali připomínky, v nichž zpochybnili správnost žádosti a vznesli námitky proti zachování opatření.

(22)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od pěti výrobců v Unii a od jediného spolupracujícího ukrajinského vyvážejícího výrobce. Od čtyř dovozců v Unii nebyla obdržena žádná odpověď na dotazníky.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a ke stanovení výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Dne 13. července 2018 zveřejnila Komise nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny.

(25)

Byly obdrženy připomínky od dvou skupin ruských vyvážejících výrobců, skupiny Interpipe, mise Ukrajiny při Evropské unii a stálé mise Ruské federace při Evropské unii. Dne 8. srpna 2018 se uskutečnilo slyšení mezi dvěma skupinami ruských vyvážejících výrobců a stálou misí Ruské federace při Evropské unii a útvary Komise. Téhož dne se uskutečnilo slyšení mezi skupinou Interpipe a útvary Komise. Vzhledem k připomínkám, které podala skupina Interpipe, byly společnosti dvakrát poskytnuty dodatečné informace týkající se analýzy s ohledem na Ukrajinu a určitých záležitostí souvisejících s dotyčnou společností.

(26)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(27)

Dotčený výrobek je stejný jako v rámci posledního šetření, které vedlo k uložení v současnosti platných opatření, tj. určité bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli (dále jen „bezešvé trubky a duté profily“), kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (18), pocházející z Ruska a Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (19) (kódy TARIC 7304110010, 7304191020, 7304193020, 7304220020, 7304230020, 7304240020, 7304291020, 7304293020, 7304318030, 7304395830, 7304399230, 7304399320, 7304518930, 7304599230 a 7304599320).

(28)

Dotčený výrobek má široké použití jako potrubní trubky pro přepravu tekutin, ve stavebnictví jako pilíře, pro mechanická použití, jako plynové potrubí, kotlové trubky a vrtné trubky pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu.

(29)

Bezešvé trubky a duté profily mohou mít v okamžiku dodání uživateli velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, dodané jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, různými příčnými průřezy, nařezané na míru, či nikoli. Pro trubky neexistují všeobecné standardní rozměry, což vysvětluje, proč je většina bezešvých trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se bezešvé trubky a duté profily spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné. Šetření prokázalo, že všechny bezešvé trubky a duté profily mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití.

(30)

Jak bylo zjištěno během předchozích šetření i v rámci posledního šetření, toto šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že výrobek vyvážený do Unie z Ruska a Ukrajiny, výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích Ruska a Ukrajiny a výrobek, který v Unii vyrábějí a prodávají výrobci v Unii, mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a konečná použití, a jsou tudíž považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobné přetrvání dumpingu nebo jeho obnovení.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Ruska, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(33)

Jelikož žádný ruský vyvážející výrobce nespolupracoval, jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, vycházela Komise ve své celkové analýze, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(34)

Pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu byla proto posouzena s použitím informací, které byly obsaženy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, ve spojení s ostatními zdroji informací, jako jsou informace získané podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení, informace obsažené v písemných podáních včetně mimo jiné ruských vývozních statistik ruské Federální celní služby (dále jen „FCS“) (20) a statistické údaje ze specializovaných internetových stránek Metal Expert (21).

(35)

Nespolupráce ze strany Ruska neumožnila Komisi porovnat běžnou hodnotu s vývozní cenou na základě jednotlivých typů výrobků. Běžná hodnota i vývozní cena byly proto v souladu s článkem 18 základního nařízení stanoveny s použitím průměrných hodnot.

(36)

Ke stanovení běžné hodnoty použila Komise stejnou metodiku, jakou uplatnil žadatel v žádosti. Tato metodika vychází z údajů o cenách na ruském domácím trhu, které jsou dostupné na internetových stránkách Metal Expert. Komise tudíž použila průměrné ceny na domácím trhu v Rusku na úrovni cen ze závodu, které byly uvedeny na internetových stránkách Metal Expert, za období dvanácti měsíců od července 2016 do června 2017.

(37)

Ceny vývozu do Unie byly stanoveny na základě databáze Komise podle čl. 14 odst. 6.

(38)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Běžná hodnota byla upravena směrem nahoru podle metodiky, kterou poskytl žadatel (22), a na základě informací dostupných na internetových stránkách Metal Expert. Vývozní cena byla upravena směrem dolů na úroveň cen ze závodu. Za tímto účelem byly na základě informací obsažených v žádosti odečteny náklady na dodání, pojištění a provize.

(39)

Na základě výše uvedených skutečností vypočítala Komise pro ruský vývoz do Unie dumpingové rozpětí ve výši přibližně 33 %. Úroveň dovozu však byla v období přezkumného šetření poměrně omezená a představovala 0,6 % spotřeby v Unii.

(40)

Po poskytnutí informací podaly dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců společně připomínky k obecnému informačnímu dokumentu Komise.

(41)

Obě společnosti zpochybnily legalitu platných opatření. Za prvé uvedly, že původní opatření byla protiprávní, jelikož Komise uplatnila u běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení úpravu o náklady, což je podle judikatury Odvolacího orgánu WTO (23) údajně nezákonné. Za druhé uvedly, že postup Komise při přezkumech před pozbytím platnosti, kdy Komise neučiní zjištění týkající se konkrétní společnosti (24), je v rozporu s literou a duchem základního nařízení a antidumpingové dohody WTO.

(42)

První tvrzení bylo zamítnuto, jelikož se týká výpočtu původního cla, což není předmětem tohoto řízení. Pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo nutno vzhledem k nespolupráci ze strany ruských vyvážejících výrobců použít článek 18. Co se týká druhého tvrzení, dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců nedoložily důvody, proč jsou zjištění na celostátní úrovni v rámci přezkumů před pozbytím platnosti nezákonná. Toto tvrzení bylo tudíž také zamítnuto.

(43)

Co se týká konkrétních aspektů šetření, dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců nejprve napadly použití článku 18 základního nařízení ze strany Komise a tvrdily, že Komise nevzala v potaz informace, které předložily v průběhu šetření.

(44)

Co se týká použití článku 18 základního nařízení, všichni známí ruští vyvážející výrobci byli po zahájení šetření vybídnuti, aby vyplnili dotazník určený vyvážejícím výrobcům (25). Stálá mise Ruska při EU mimoto obdržela prázdné dotazníky a byla vybídnuta, aby kontaktovala ostatní ruské výrobce (nebo aby o nich informovala Komisi), kteří ke dni zahájení šetření nemuseli být Komisi známi, aby měli možnost zúčastnit se šetření.

(45)

Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců Komisi dne 21. srpna 2017 informovaly, že se rozhodly nespolupracovat plně v rámci šetření, a uvedly, že se rozhodly neodpovědět na dotazník a svou účast dobrovolně omezit pouze na poskytnutí určitých údajů (jako je výroba a kapacita a ceny vývozu na třetí trhy) a podání připomínek k některým aspektům šetření. Dvěma skupinám ruských vyvážejících výrobců byl nicméně poskytnut dotazník a byly vyzvány, aby jej vyplnily. V dopise připojeném k této výzvě byli ruští vyvážející výrobci jednoznačně informováni, že pokud na dotazník neodpoví, použije Komise článek 18 základního nařízení. Odpověď na dotazník nebyla obdržena ani od jedné skupiny.

(46)

Vzhledem k těmto skutečnostem Komise ruské orgány dne 22. března 2018 informovala o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení.

(47)

Komise však během slyšení, které se konalo dne 8. srpna 2018, zdůraznila, že není pravdou, že nevzala v úvahu údaje, které poskytly dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců, jak tyto nesprávně tvrdily. Komise objasnila, že ve skutečnosti provedla křížovou kontrolu údajů o kapacitě a výrobě, které poskytly dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců, s veřejně dostupnými údaji, konkrétně údaji uvedenými na internetových stránkách Metal Expert. Komise použila rovněž údaje z ruských vývozních statistik, které obdržela od vyvážejících výrobců, jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění. Tvrzení, že Komise nevzala v úvahu informace, které poskytly dvě skupiny vyvážejících výrobců, bylo proto zamítnuto.

(48)

Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců také uvedly, že Komisi vyzvaly, aby uskutečnila inspekce na místě k ověření omezených údajů, které poskytly, a že se takováto inspekce neuskutečnila.

(49)

Podle článku 16 základního nařízení by se inspekce na místě měly provést tehdy, považuje-li to Komise za vhodné, a v případě neposkytnutí řádné a včasné odpovědi může Komise rozhodnout, že inspekci na místě neprovede. Na tomto základě Komise vzhledem k neposkytnutí řádné odpovědi na dotazník v daném případě usuzovala, že by se inspekce na místě neměla uskutečnit.

(50)

Jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření pokračovalo Rusko v dumpingu, úroveň dovozu však byla během období přezkumného šetření poměrně omezená. Komise proto analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání nebo obnovení dumpingu v případě, že by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Při této analýze posoudila výrobu a volnou kapacitu v Rusku, přitažlivost trhu Unie a chování ruských vývozců na ostatních trzích.

(51)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnily dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců zjištění Komise týkající se volné kapacity, která je dostupná v Rusku. Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců konkrétně uvedly, že Komise volnou kapacitu, která je v Rusku k dispozici, nadhodnotila. Tato volná kapacita se zakládala na informacích o trhu (Metal Expert) a byla odhadnuta na více než 550 000 tun.

(52)

Během slyšení dne 8. srpna 2018 Komise objasnila informace, které použila k výpočtu údaje uvedeného v obecném informačním dokumentu, tj. veřejně dostupné informace (obsažené ve spisu) v době vypracování obecného informačního dokumentu. Na základě obdržených připomínek a diskusí během slyšení Komise dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců vyzvala, aby poskytly co nejaktuálnější a nejpodrobnější údaje o výrobě a kapacitě, které mají k dispozici. Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců poskytly Komisi tyto informace (pořízené z internetových stránek Metal Expert) dne 10. srpna 2018. Při výpočtu výrobní kapacity proto Komise použila aktuální údaje z internetových stránek Metal Expert, které dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců poskytly v podání ze dne 10. srpna 2018.

(53)

Aktualizované údaje o volné kapacitě, které byly takto získány, naznačovaly volnou kapacitu v Rusku v období přezkumného šetření ve výši 350 000–380 000 tun. Tato významná nadbytečná kapacita představuje více než 25 % spotřeby v Unii.

(54)

Šetření potvrdilo, že trh Unie je pro ruské výrobce přitažlivý z těchto důvodů:

(55)

Za prvé, co se týká velikosti, trh Unie (spotřeba ve výši více než 1,3 milionu tun v období přezkumného šetření a 1,5 milionu tun v roce 2014) lze považovat za jeden z největších trhů s bezešvými trubkami a dutými profily na světě.

(56)

Za druhé, po uložení opatření USA na výrobky z oceli podle § 232 ve výši 25 % (26), která se vztahují i na dotčený výrobek, může být ruský vývoz na jeden z jeho hlavních vývozních trhů přinejmenším částečně omezen. To by učinilo přitažlivějším trh Unie, existuje tudíž riziko, že může dojít k určitému odklonu obchodu do Unie.

(57)

Co se týká cen, úroveň cenového podbízení v období přezkumného šetření (viz 137. bod odůvodnění) prokazuje, že průměrná úroveň cen ruského dovozu na trh Unie je nižší než úroveň cen výrobců v Unii, a je proto pravděpodobné, že v případě zrušení opatření se bude objem vývozu dále zvyšovat.

(58)

Vzhledem k poměrně nízké úrovni dovozu do Unie v období přezkumného šetření (8 663 tun) analyzovala Komise rovněž ceny vývozu z Ruska na ostatní třetí trhy v období přezkumného šetření, které byly uvedeny v oficiálních ruských vývozních statistikách FCS, a porovnala výši těchto cen s cenami dovozu do Unie. Tato analýza prokázala, že Rusko prodávalo na řadě svých hlavních vývozních trhů za ceny podobné cenám dumpingového vývozu na trh Unie, nebo někdy dokonce za ceny nižší.

(59)

Vzhledem k zjištěním uvedeným v 50. až 58. bodě odůvodnění vyvodila Komise závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je velmi pravděpodobné obnovení dumpingového dovozu z Ruska ve značných objemech.

(60)

Po poskytnutí konečných informací skupiny ruských vyvážejících výrobců uvedly, že přetrvání dumpingu v případě zrušení opatření není pravděpodobné. Jako hlavní prvky k popření zjištění Komise zdůraznily výkonnost ruského domácího trhu s bezešvými trubkami a dutými profily a situaci na ostatních vývozních trzích. Ruští vyvážející výrobci mimoto uvedli, že Komise nevzala v úvahu (veřejně dostupné) údaje, které poskytli a které se týkaly výše cen na trzích v ostatních třetích zemích.

(61)

Toto tvrzení je z faktického hlediska chybné. Komise ruské vyvážející výrobce na slyšení dne 8. srpna 2018 informovala o tom, že ve své analýze zohlednila veřejně dostupné údaje z ruských vývozních statistik, které poskytly dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců (27). Na základě těchto údajů Komise potvrdila, že úroveň cen na řadě hlavních ruských vývozních trhů, které představují relevantní podíl celkového ruského vývozu bezešvých trubek a dutých profilů, byla v období přezkumného šetření nižší než ceny vývozu do Unie (28). Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců uvedly, že závěr Komise ohledně velikosti trhu Unie uvedený v 55. bodě odůvodnění je „značně nadhodnocený“. Mimoto také tvrdily, že existují jiné trhy, které jsou přitažlivější než trh Unie.

(63)

Za prvé, význam trhu Unie byl konkrétně zmíněn na slyšení dne 8. srpna 2018, na němž zástupci největšího ruského výrobce uznali, že trh Unie je skutečně jedním z hlavních trhů s dotčeným výrobkem. Je třeba zdůraznit, že Komise nezaujala žádné stanovisko ohledně toho, zda mohou být jiné trhy přitažlivější než trh Unie. Komise místo toho konstatovala, že trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce přitažlivý z důvodů uvedených v 55. až 58. bodě odůvodnění.

(64)

Komise v tomto ohledu zjistila rovněž nesrovnalosti mezi popisnou částí podání, která obdržela od ruských vyvážejících výrobců, a skutečnými údaji obsaženými v těchto podáních. Ruští vyvážející výrobci konkrétně zdůraznili, že ceny vývozu do určitých zemí, jako je Indie, Turecko a Spojené arabské emiráty, představují „ceny přesahující ceny vývozu do Unie“ (29). Toto tvrzení je z faktického hlediska chybné a je v rozporu se skutečnými údaji, které poskytly stejné strany (30) a které jednoznačně prokazují, že v období přezkumného šetření byly ceny při vývozu do Unie skutečně vyšší (31). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(65)

Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců zpochybnily rovněž závěry Komise, že po použití opatření USA podle § 232 bude existovat riziko odklonu obchodu, a poukázaly také na předběžná zjištění Komise v probíhajícím ochranném šetření EU týkajícím se určitých výrobků z oceli, v jehož rámci byly bezešvé trubky a duté profily z použití opatření předběžně vyloučeny (32).

(66)

Pokud jde o ochranné šetření EU týkající se výrobků z oceli, řízení dosud probíhá a bezešvé trubky a duté profily byly z opatření vyloučeny předběžně. Toto prozatímní vyloučení bezešvých trubek a dutých profilů z oblasti působnosti prozatímních ochranných opatření se však nezakládalo na neexistujícím odklonu obchodu (jak nesprávně tvrdili ruští vyvážející výrobci), nýbrž vycházelo ze skutečnosti, že se dovoz nezvýšil (33).

(67)

Pokud jde o možný účinek opatření USA podle § 232, Komise tvrdí, že riziko odklonu obchodu nelze vyloučit a že by se toto riziko stalo každopádně pravděpodobnějším, pokud by zavedená opatření pozbyla platnosti. Je třeba uvést, že by 25 % clo uložené v USA oproti nulovému clu v Unii v případě, že by cla pozbyla platnosti, jednoznačně znamenalo, že trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce přitažlivější než za současné situace, tj. v případě zavedení cla na obou trzích. Trendy dovozu do USA proto nejsou dosud průkazné, jelikož opatření Unie jsou i nadále zavedena a pobídky ke změně trhů nemusí být tak důležité jako v případě, že by opatření v Unii neexistovala.

(68)

Obě skupiny ruských vyvážejících výrobců rovněž tvrdily, že s ohledem na některé ruské vyvážející výrobce budou velmi pravděpodobně stanoveny výjimky z opatření USA podle § 232. Komise konstatuje, že z důkazů (34), které jí byly v této souvislosti předloženy, nelze odvodit, že určitý ruský výrobce bude z oblasti působnosti opatření pravděpodobně vyloučen. Vzhledem k nepředložení spolehlivých důkazů v tomto ohledu Komise toto tvrzení zamítla.

(69)

Dvě skupiny ruských vyvážejících výrobců také uvedly, že vzhledem k omezenému množství, které bylo vyvezeno v období přezkumného šetření, není pravděpodobné, že by zrušení opatření vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(70)

Komise poukázala na svá zjištění ohledně pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu uvedená v 50. až 68. bodě odůvodnění a zdůraznila, že analýza pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu nemá výhledovou povahu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(71)

Na Ukrajině existují tři známí výrobci bezešvých trubek a dutých profilů. Během šetření spolupracoval jeden z nich, a to skupina Interpipe. Skupina Interpipe je zdaleka největším výrobcem na Ukrajině. Podle obchodních statistik představoval její vývoz bezešvých trubek a dutých profilů do Unie v období přezkumného šetření přibližně 87 % celkového dovozu z Ukrajiny v tomto období (35) a v období přezkumného šetření činil 80 711 tun neboli 6 % spotřeby v Unii. Údaje, které poskytla skupina Interpipe, byly ověřeny na místě na Ukrajině a rovněž v prostorách obchodníka ve spojení ve Švýcarsku a dovozce ve spojení v Německu. Po ověření Komise údaje původně poskytnuté skupinou Interpipe opravila, zejména co se týká prodejních, režijních a správních nákladů a hodnot CIF.

(72)

Skupina Interpipe má dva vyvážející výrobce, které zcela vlastní a kontroluje, a to LLC Interpipe Niko Tube (dále jen „Niko Tube“) a OJSC Interpipe NTRP (dále jen „NTRP“). V souladu s obvyklým postupem Komise bylo pro tyto dva vyvážející výrobce vypočteno jedno společné dumpingové rozpětí. Výše dumpingu byla vypočítána nejprve pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce a poté byl na úrovni skupiny Interpipe stanoven vážený průměr individuálních dumpingových rozpětí.

(73)

Vzhledem k významnému vývozu do Unie, který skupina Interpipe uskutečnila v období přezkumného šetření, byla analýza přetrvání dumpingu v tomto období založena především na ověřených údajích, jež poskytla skupina Interpipe.

(74)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Na tomto základě bylo při přezkumu zjištěno, že prodej obdobného výrobku na domácím trhu byl u obou vyvážejících výrobců reprezentativní.

(75)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků skupiny Interpipe prodávanými na vývoz.

(76)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je domácí prodej skupiny Interpipe reprezentativní u každého typu výrobku, jenž je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní v případě, že celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům tvořil během období přezkumného šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz. Komise zjistila, že u většiny typů výrobku se domácí prodej uskutečnil v reprezentativním množství.

(77)

Komise poté stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(78)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

V daném případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(79)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(80)

Pokud neexistoval žádný prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nebo pokud určitý typ výrobku nebyl na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(81)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly každému jednotlivému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

(82)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Interpipe některé údaje, které Komise použila při výpočtu běžné hodnoty. Tvrzení se týkala těchto záležitostí: i) výpočet prodejních, režijních a správních nákladů mezi společnostmi ve spojení; ii) použití finančních nákladů vyplývajících z [důvěrné údaje] (36); iii) kurzové zisky/ztráty vyplývající z [důvěrné údaje]; iv) určité náklady na úvěry, které by měly být vzaty v úvahu.

(83)

Co se týká prvního prvku, při druhém poskytnutí dodatečných informací Komise skupinu Interpipe informovala o dopadu přijetí tohoto tvrzení na dumpingové rozpětí a následná zjištění. Komise poskytla za tímto účelem rovněž předběžný výpočet, při němž použila stejný postup jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Na základě analýzy všech prvků Komise tvrzení skupiny Interpipe ohledně tohoto bodu uznala, a dumpingové rozpětí bylo tudíž v souladu s tím sníženo (viz 90. bod odůvodnění). Tvrzení uvedená v bodech ii) a iii) Komise zamítla. Kvůli důvěrné povaze údajů použitých v analýze poskytla Komise skupině Interpipe ke dni vyhlášení tohoto nařízení individuální vysvětlení.

(84)

Co se týká tvrzení, že by při výpočtu dumpingu měly být zohledněny náklady na úvěry, Komise trvala na tom (jak objasnila v příslušných poskytnutých informacích dne 13. července 2018), že společnost nepředložila Komisi požadované důkazy, aby své tvrzení doložila. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(85)

Vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Unii prostřednictvím řady společností ve spojení, které působí jako obchodníci a/nebo dovozci.

(86)

Jestliže vyvážející výrobce vyvezl dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Unii prostřednictvím společnosti ve spojení jednající jako obchodník (Interpipe Europe SA), byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(87)

Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce (Interpipe Central Trade GmbH), byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení zjištěna početně na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. U transakcí týkajících se dovozce ve spojení v Německu byla vývozní cena upravena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Prodejní cena účtovaná dovozcem ve spojení odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byla zpětně upravena na cenu ze závodu odečtením prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení, přiměřené výše zisku a dalších položek, pokud to bylo použitelné.

(88)

Po poskytnutí konečných informací skupina Interpipe uvedla, že cenu CIF skupiny Interpipe je nutno přezkoumat kvůli rozdílu mezi výpočtem a slovním vysvětlením v poskytnutí konečných informací týkajících se této společnosti.

Komise skutečně zjistila, že popisná část v příslušných poskytnutých informacích nezohledňovala náležitě způsob výpočtu ceny CIF. Komise proto popisnou část příslušných poskytnutých informací opravila a potvrdila, že výpočet byl proveden na základě zjištění, která byla se společností projednána během inspekce na místě.

(89)

Ceny skupiny Interpipe při vývozu do Unie byly porovnány s běžnou hodnotou jejího domácího prodeje na úrovni cen ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. V této souvislosti byly odečteny položky týkající se přepravních nákladů a provizí, jež ovlivňují běžnou hodnotu a vývozní cenu.

(90)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření činilo dumpingové rozpětí u skupiny Interpipe 21,6 %. Jelikož je skupina Interpipe největším ukrajinským výrobcem a v období přezkumného šetření na ni připadala většina dovozu z Ukrajiny, jak je uvedeno v 71. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dumping zjištěný u skupiny Interpipe je reprezentativní pro Ukrajinu na celostátní úrovni.

(91)

Komise tudíž zjistila, že v období přezkumného šetření dumping ze strany Ukrajiny přetrvával.

(92)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření dumping ze strany Ukrajiny přetrvával. Dovoz z Ukrajiny dosáhl v období přezkumného šetření 80 711 tun, což představovalo podíl na trhu Unie ve výši 6 % (37). V návaznosti na tato zjištění Komise analyzovala pravděpodobnost přetrvání dumpingu ze strany Ukrajiny, pokud by zavedená opatření pozbyla platnosti. Při této analýze posoudila výrobu a volnou kapacitu na Ukrajině, přitažlivost trhu Unie a chování ukrajinských vývozců na ostatních trzích.

(93)

Volná kapacita byla vypočítána následovně. Co se týká skupiny Interpipe, volnou kapacitu bylo možno zjistit na základě nahlášených a řádně ověřených údajů. Další dva výrobci dotčeného výrobku na Ukrajině na dotazník neodpověděli. V písemném podání poskytli pouze určité informace o své výrobě a výrobní kapacitě. Tyto informace byly analyzovány a porovnány se zdroji informací o trhu, zejména internetovými stránkami Metal Expert. V případě Ukrajiny se proto volná kapacita odhadovala na nejméně 500 000 tun, což představuje přibližně 40 % spotřeby v Unii (38).

(94)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Interpipe výše uvedený údaj Komise o volné kapacitě a původně tvrdila, že by volná kapacita měla činit [80 000–100 000 tun]. Na základě obdržených připomínek poskytla Komise podrobná vysvětlení a objasnění při prvním poskytnutí dodatečných informací skupině Interpipe, během slyšení s touto společností a rovněž při druhém poskytnutí dodatečných informací skupině Interpipe. Ve svých připomínkách k prvnímu poskytnutí dodatečných informací a během slyšení skupina Interpipe potvrdila, že souhlasí s volnou kapacitou podle výpočtu Komise, co se týká skupiny Interpipe, která byla podstatně vyšší než údaj uvedený v jejích připomínkách k poskytnutí konečných informací. Skupina Interpipe však nadále zpochybňovala výpočet kapacity, co se týká ostatních dvou ukrajinských výrobců.

(95)

Komise v tomto ohledu skupině Interpipe připomenula skutečnost, že žádná z obou společností s Komisí plně nespolupracovala, jelikož tyto společnosti poskytly pouze určité údaje týkající se výroby a/nebo výrobní kapacity. Bylo rovněž připomenuto, že Komise přesto vzala ve své analýze v úvahu informace, které tyto strany poskytly, v rozporu s tím, co tvrdila skupina Interpipe. Komise ve skutečnosti provedla křížovou kontrolu informací uvedených v těchto podáních s veřejně dostupnými údaji na internetových stránkách Metal Expert.

(96)

Pro jednu z těchto stran bylo možno údaje z internetových stránek Metal Expert odsouhlasit s tvrzením společnosti, že v posuzovaném období došlo k výraznému snížení výrobní kapacity. Při výpočtu volné kapacity tudíž Komise použila nižší výrobní kapacitu uvedenou na internetových stránkách Metal Expert. Po poskytnutí těchto dodatečných informací však skupina Interpipe nadále zpochybňovala takto zjištěný údaj o volné kapacitě. Komise toto tvrzení zamítla z následujících důvodů.

(97)

Dotyčná společnost ve svém vlastním podání neposkytla žádný údaj o výrobní kapacitě. Pouze uvedla, že se zaměstnanost snížila (pokles počtu pracovních sil mezi 60 % a 75 %) a že výrobní kapacita činila [4 000–10 000] metrických tun ročně. Ve svých připomínkách po poskytnutí dodatečných informací skupina Interpipe mimoto nepředložila žádný odhad výrobní kapacity dotyčné společnosti.

(98)

Z podání skupiny Interpipe, jakož i z podání dotyčné společnosti tudíž vyplývá, že Komisi nebyl poskytnut ani výchozí bod pro posouzení výrobní a volné kapacity u této společnosti. Komise však vyvodila závěr, že tvrzení dotyčné společnosti potvrzují veřejně dostupné údaje, jelikož se nižší výrobní kapacita projevila v údaji o výrobní kapacitě této společnosti na internetových stránkách Metal Expert. Komise se proto rozhodla vypočítat její volnou kapacitu na základě údajů o výrobě, které poskytla dotyčná společnost, a údajů o výrobní kapacitě uvedených na internetových stránkách Metal Expert.

(99)

Komise proto uznala tvrzení společnosti týkající se výrazného snížení její výrobní kapacity. Tvrzení skupiny Interpipe je tudíž nepodložené.

(100)

Co se týká třetího výrobce, Komise zjistila významné rozdíly mezi údaji, které poskytl, a veřejně dostupnými údaji. Komise tudíž při výpočtu jeho volné kapacity použila údaje o výrobní kapacitě uvedené na internetových stránkách Metal Expert. Skupina Interpipe tvrdila, že Komise měla přijmout předpoklady na základě údajného ověření této společnosti, které se uskutečnilo v rámci jiného antidumpingového šetření provedeného před více než deseti lety. Komise se domnívá, že použití minulých údajů představuje vhodnější a spolehlivější způsob získání údajů o výrobní a volné kapacitě v rámci tohoto šetření.

(101)

Komise v této souvislosti uvádí, že dotyčný výrobce v řadě podání pro Komisi (39) potvrdil, že se v posledních letech počet zavedených výrobních linek nezměnil (ačkoli některé z nich se údajně v současnosti nepoužívají). Jelikož nebyla poskytnuta odpověď na dotazník, nemohla Komise ověřit, zda údaje dotyčné společnosti odůvodňují přijetí tohoto tvrzení ohledně nižší výrobní kapacity.

(102)

Po poskytnutí příslušných dodatečných informací předložila skupina Interpipe dokument, který (jak se domnívala) ruší platnost tohoto výpočtu s ohledem na další dva ukrajinské výrobce. Tento dokument však byl v rozporu s informacemi o trhu, které měla Komise k dispozici a které ve skutečnosti výpočet Komise potvrzovaly. Tyto informace o trhu prokazovaly, že výrobní kapacita dalších dvou ukrajinských vyvážejících výrobců byla podstatně vyšší než údaje uvedené v dokumentu, který předložila skupina Interpipe.

(103)

Komise proto potvrzuje své zjištění s ohledem na volnou kapacitu na Ukrajině, jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění.

(104)

Šetření potvrdilo, že trh Unie je i pro ukrajinské vyvážející výrobce přitažlivý z těchto důvodů:

(105)

Za prvé, co se týká velikosti, trh Unie (spotřeba ve výši více než 1,3 milionu tun v období přezkumného šetření a 1,5 milionu tun v roce 2014) lze považovat za jeden z největších trhů s bezešvými trubkami a dutými profily na světě.

(106)

Co se týká za druhé cen, úroveň cenového podbízení v období přezkumného šetření (viz 136. bod odůvodnění) prokazuje, že průměrná úroveň cen ukrajinského dovozu na trh Unie je nižší než úroveň cen výrobců v Unii, a je proto pravděpodobné, že se v případě zrušení opatření bude objem vývozu dále zvyšovat.

(107)

Za třetí, navzdory zavedenému antidumpingovému clu mimoto Ukrajina v minulých letech trvale zvyšovala objem svého dovozu (z podílu na trhu méně než 2 % v roce 2012 na 6 % v období přezkumného šetření), což potvrzuje, že trh Unie je i přes zavedená cla nadále přitažlivým trhem.

(108)

Za čtvrté, po uložení opatření USA na výrobky z oceli podle § 232 ve výši 25 % (40), která se vztahují i na dotčený výrobek, může být ukrajinský vývoz na jeden z jeho hlavních vývozních trhů přinejmenším částečně omezen. To by učinilo přitažlivějším trh Unie, existuje tudíž riziko, že může dojít k určitému odklonu obchodu do Unie. To je třeba posoudit navíc k jiným existujícím překážkám obchodu na třetích trzích (viz 116. bod odůvodnění).

(109)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Interpipe zjištění Komise, pokud jde o přitažlivost trhu Unie.

(110)

Skupina Interpipe napadla zejména hodnocení Komise týkající se možného dopadu opatření USA podle § 232 a rostoucího dovozu z Ukrajiny během posuzovaného období.

(111)

Co se týká prvního bodu, skupina Interpipe zpochybnila analýzu Komise týkající se možného dopadu opatření USA podle § 232 na trh. Skupina Interpipe se konkrétně domnívala, že neexistuje riziko odklonu obchodu na trh Unie. Skupina Interpipe poukázala také na prozatímní opatření Komise v rámci ochranného šetření týkajícího se výrobků z oceli, pokud jde o bezešvé trubky a duté profily.

(112)

Za prvé, jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění, s ohledem na prozatímní opatření uložená v rámci ochranného šetření bylo skutečně rozhodnuto o vyloučení bezešvých trubek a dutých profilů z oblasti působnosti prozatímních opatření. Toto předběžné vyloučení se však nezakládalo na neexistujícím riziku odklonu obchodu, nýbrž důvodem byla skutečnost, že úroveň dovozu tohoto výrobku celkově nevykazovala v příslušném období zvýšení.

(113)

Za druhé, skupina Interpipe potvrdila, že se určitá část jejího vývozu do USA týká typů vrtných trubek, avšak rovněž trubek pro obecné použití a potrubních trubek, což je typ výrobku, který vyváží především do Unie. Skupina Interpipe také tvrdila, že se do května 2018 (včetně) objem vývozu do USA zvýšil.

(114)

Komise trvá na tom, že existuje riziko, že přinejmenším určité množství, jež je v současnosti vyváženo z Ukrajiny do USA, může být přesměrováno do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Toto riziko se týká zejména standardních bezešvých trubek a dutých profilů. Je třeba uvést, že 25 % clo uložené v USA na „standardní bezešvé trubky a duté profily“ v porovnání s nulovým clem v Unii, pokud by opatření pozbyla platnosti, by jednoznačně vedlo k tomu, že by byl trh Unie pro ukrajinské vyvážející výrobce přitažlivější než za současné situace, tj. v případě, kdy je clo zavedeno na obou trzích. Trendy proto nejsou dosud průkazné, jelikož opatření Unie jsou i nadále zavedena a pobídky ke změně trhů nemusí být tak důležité jako v případě, že by opatření v Unii neexistovala. Skutečnost, že v rámci opatření USA podle § 232 již byly pro některé země a/nebo konkrétní společnosti stanoveny výjimky, by mimoto ukrajinským výrobcům ztížila hospodářskou soutěž na trhu USA (41).

(115)

Komise se mimoto domnívá, že riziko odklonu obchodu nelze vyloučit a že by se toto riziko stalo každopádně pravděpodobnějším, pokud by zavedená opatření pozbyla platnosti.

(116)

Opatření USA podle § 232 je třeba v případě Ukrajiny posoudit rovněž v širším kontextu, konkrétně s ohledem na četné překážky obchodu, jež se v současnosti vztahují na ukrajinské výrobce bezešvých trubek a dutých profilů na některých třetích trzích, konkrétně antidumpingová opatření v Brazílii, Kanadě, Mexiku a Rusku.

(117)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Komise trvá na tom, že by se trh Unie stal bez antidumpingového cla ještě přitažlivějším, a je na něm tudíž pravděpodobný nárůst dumpingového dovozu z Ukrajiny.

(118)

Skupina Interpipe předložila řadu tvrzení týkajících se vývoje spotřeby na ukrajinském trhu a diverzifikace jejích vývozních trhů. Skupina Interpipe za prvé tvrdila, že vývoj jejího objemu vývozu a podílu na trhu sledoval vývoj spotřeby v Unii či byl s ním jinak v souladu a že vývoj dovozu a jeho podíl na trhu nemůže nijak ohrozit výrobní odvětví Unie. Skupina Interpipe za druhé uvedla, že by vzhledem k bezprecedentnímu růstu na ukrajinském trhu nemohla zvýšit prodej bezešvých trubek a dutých profilů do Unie. Skupina Interpipe dospěla k závěru, že růst domácí poptávky je schopen absorbovat případnou nadměrnou výrobu na Ukrajině. Skupina Interpipe stejně tak poukázala na diverzifikovanější vývozní portfolio, aby zpochybnila zjištění Komise týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu. Komise se těmito tvrzeními zabývala v rámci druhého poskytnutí dodatečných informací skupině Interpipe.

(119)

Komise tato tvrzení uvážila, zpochybnila je však. První část tohoto tvrzení je z faktického hlediska chybná a druhá je v rozporu se skutečnostmi, které byly zjištěny v rámci tohoto šetření.

(120)

Co se týká první části, v roce 2015 Ukrajina například zvýšila svůj vývoz o 20 %, zatímco spotřeba v Unii klesla o 9 %. V posuzovaném období se mimoto podíl Ukrajiny na trhu v Unii zvýšil celkově o 27 % (její podíl na trhu vzrostl o 1,3 procentního bodu), zatímco v témže období spotřeba v Unii klesla o 10 %.

(121)

Komise proto potvrdila, že v posuzovaném období zvýšila Ukrajina významně objem dovozu do Unie (a dosáhla podílu na trhu ve výši 6 %), a to v situaci klesající spotřeby a navzdory zavedeným opatřením. Jak bylo zjištěno ve výše uvedené analýze pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, je pravděpodobné, že pokud by opatření neexistovala, podíl dumpingového dovozu z Ukrajiny by se dále zvýšil. Tvrzení skupiny Interpipe bylo proto zamítnuto.

(122)

Co se týká druhé části tvrzení v 118. bodě odůvodnění, Komise trvá na tom, že skutečnosti jednoznačně prokázaly odlišný vývoj chování ukrajinských vyvážejících výrobců na trhu Unie v porovnání s odhady, které předložila skupina Interpipe. Komise nezpochybnila trendy s ohledem na domácí spotřebu a ostatní místa určení vývozu, jak je popsala skupina Interpipe. Komise uvedla, že závěry/prognózy, které skupina Interpipe vyvodila z těchto trendů (pokud jde o to, jak ovlivní přístup ukrajinských výrobců k trhu Unie), jsou v rozporu se skutečnostmi, tj. zvýšením dovozu do Unie i v případě zavedeného antidumpingového cla. V souvislosti s tvrzením o diverzifikaci vývozu odkazuje Komise na 116. bod odůvodnění, v němž bylo prokázáno, že v současnosti existuje na některých důležitých třetích trzích řada omezení obchodu vztahujících se na Ukrajinu. Údajné zvýšení počtu míst určení vývozu je proto třeba posoudit společně s výše zmíněnými omezeními obchodu na ostatních trzích.

(123)

Vzhledem k učiněným zjištěním ohledně přitažlivosti trhu Unie, volné kapacity a určitých omezení obchodu na některých třetích trzích je proto toto tvrzení zamítnuto.

(124)

Skupina Interpipe zpochybnila rovněž analýzu Komise týkající se chystané dohody o společném podniku s jedním z „klíčových výrobců v EU“. Komise objasnila své hodnocení této záležitosti při druhém poskytnutí dodatečných informací společnosti. Za prvé, podle informací, které má Komise k dispozici, nebyl chystaný společný podnik schválen všemi dotčenými orgány pro hospodářskou soutěž. V této fázi nelze proto vyvodit závěr ohledně možného dopadu tohoto společného podniku na vývoz bezešvých trubek a dutých profilů skupinou Interpipe do Unie. Za druhé, skupina Interpipe potvrdila, že společný podnik nebyl dosud založen. Komise za třetí odkazuje na své hodnocení v rámci druhého poskytnutí dodatečných informací společnosti, v nichž vyzdvihla také skutečnost, že jí byl navzdory řadě žádostí odepřen přístup k údajům o dotyčné dohodě o společném podniku, takže nemohla posoudit účinky vyplývající například z potenciální budoucí výroby. V současnosti proto nelze ohledně dopadů tohoto společného podniku vyvodit žádné závěry. Komise však dodává, že tvrzení týkající se možného dopadu společného podniku na trh Unie a tvrzení skupiny Interpipe ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu si vzájemně silně protiřečí, pokud jde o schopnost (či neschopnost) skupiny Interpipe zvýšit vývoz do Unie (42).

(125)

Vzhledem k: i) přetrvání dumpingu ze strany obou zemí v období přezkumného šetření, ii) významným dostupným volným kapacitám (společně více než 800 000 tun) a iii) přitažlivosti trhu Unie vyvodila Komise závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je velmi pravděpodobný růst a obnovení dumpingového dovozu z Ukrajiny, resp. Ruska ve značných objemech.

(126)

V posuzovaném období obdobný výrobek vyrábělo osmnáct výrobců v Unii. Má se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, proto budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(127)

K zjištění celkové výroby v Unii v období přezkumného šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, například informace uvedené v žádosti, údaje shromážděné od výrobců v Unii a žadatele před zahájením řízení a posléze a odpovědi na dotazník poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(128)

Na tomto základě byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na přibližně 2,25 milionu tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, jak výrobců zařazených do vzorku, tak i výrobců nezařazených do vzorku, vypočítanou na základě ověřených údajů předložených žadatelem.

(129)

Jak je uvedeno v 17. a 18. bodě odůvodnění, z celkem dvanácti výrobců v Unii, kteří v období před zahájením šetření poskytli informace potřebné pro výběr vzorku, byl vybrán konečný vzorek sestávající ze čtyř výrobců.

(130)

Na čtyři výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 30 % celkové odhadované výroby v Unii v období přezkumného šetření a 37 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Konečný vzorek se proto považuje za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie.

(131)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o celkovém objemu dovozu. Spotřeba v Unii se během posuzovaného období celkově snížila o 10 %. Nejnižší úrovně dosáhla v roce 2016, kdy oproti roku 2014 došlo k poklesu o 14 %. V období přezkumného šetření bylo zaznamenáno mírné zvýšení spotřeby.

(132)

Bylo zjištěno, že během posuzovaného období se dovoz z Ruska a Ukrajiny do Unie, pokud jde o jeho objem a podíl na trhu, vyvíjel takto:

(133)

Objem dovozu z obou dotčených zemí v posuzovaném období navzdory platným antidumpingovým opatřením vzrostl o 11 %. Tento nárůst byl způsoben výhradně dovozem z Ukrajiny, který v posuzovaném období vzrostl o 14 %, zatímco dovoz z Ruska klesl o –14 %. V témže období se jejich společný podíl na trhu zvýšil o 23 %, což bylo opět zapříčiněno nárůstem dovozu z Ukrajiny, jejíž podíl na trhu vzrostl v posuzovaném období o 27 % a v období přezkumného šetření dosáhl 6 % spotřeby v Unii, zatímco se podíl Ruska na trhu snížil o 4 % a v období přezkumného šetření představoval 0,6 % spotřeby v Unii. To je třeba posoudit v kontextu klesající spotřeby.

(134)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Ruska a Ukrajiny. Je třeba zdůraznit, že prodejní ceny dovozu z obou dotčených zemí byly v celém posuzovaném období nejen nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, nýbrž v tomto období vykazovaly rovněž silnou klesající tendenci.

(135)

Vzhledem ke skutečnosti, že ruští vyvážející výrobci nespolupracovali, bylo nutno cenové podbízení v souvislosti s dovozem z Ruska stanovit pomocí dovozních statistik na úrovni kódů TARIC s využitím informací získaných podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Cenové podbízení, pokud jde o dovoz z Ukrajiny, bylo stanoveno na základě vývozních cen spolupracujícího ukrajinského vyvážejícího výrobce bez antidumpingového cla. Dovozní ceny CIF byly upraveny směrem nahoru o náklady po dovozu. Na základě zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti činila úprava 2 EUR na tunu. Vzhledem k nedostatečné spolupráci dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto řízení nebyl k dispozici základ pro opětovný odhad výše této úpravy. Prodejními cenami výrobního odvětví Unie byly ceny společností zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům, které byly upraveny směrem dolů o náklady na dodání, slevy a provize na úroveň cen ze závodu.

(136)

V období přezkumného šetření činilo rozpětí cenového podbízení při dovozu bezešvých trubek a dutých profilů u jediného spolupracujícího ukrajinského vyvážejícího výrobce (který představoval přibližně 90 % objemu ukrajinského vývozu do Unie) 28,9 %.

(137)

Co se týká Ruska, rozpětí cenového podbízení ve výši 20,3 % bylo stanoveno na základě porovnání průměrných cen. Analýza ruských cen vývozu na ostatní třetí trhy navíc prokázala, že Rusko prodávalo na některých svých hlavních vývozních trzích za ceny podobné cenám vývozu do Unie, nebo někdy dokonce za ceny nižší, což tudíž podporuje závěr, že se stávající úroveň ruských cen podbízí prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(138)

Po poskytnutí konečných informací dva ruští vyvážející výrobci tvrdili, že toto rozpětí cenového podbízení není reprezentativní, jelikož jejich vývoz do Unie údajně sestával z výrobků nižší třídy, zatímco domácí prodej výrobního odvětví Unie měl významný podíl špičkových výrobků, konkrétně vrtných trubek. Podle společností by výpočet cenového podbízení vedl k zcela jinému rozpětí, pokud by se porovnaly ceny podobných typů výrobku.

(139)

V této souvislosti se uvádí, že Komise nemohla provést srovnání cen podle jednotlivých typů výrobku, jelikož se dotyční ruští vyvážející výrobci rozhodli při šetření nespolupracovat a neposkytli odpověď na dotazník, která by Komisi umožnila provést výpočet cenového podbízení s přihlédnutím k údajně rozdílnému sortimentu ruského vývozu a domácího prodeje výrobního odvětví Unie.

(140)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky podle čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 926/2009 (43) v posuzovaném období snížil o 34 %.

(141)

Podíl čínského dovozu na trhu klesl z 5,7 % v roce 2014 na 4,2 % v období přezkumného šetření.

(142)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise veškeré relevantní hospodářské faktory a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(143)

Jak je uvedeno v 129. bodě odůvodnění, za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(144)

Pro účely analýzy újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. V tomto ohledu je hospodářská situace výrobního odvětví Unie posouzena na základě a) makroekonomických ukazatelů, jako jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a na základě b) mikroekonomických ukazatelů, jako jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál, zásoby a náklady práce, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(145)

Ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v žádosti, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a zejména údaje týkající se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku.

(146)

Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě informací, které ve svých odpovědích na dotazník poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(147)

Pokud jde o výrobu v Unii, výrobní kapacitu a její využití, během posuzovaného období se situace vyvíjela takto:

(148)

Objem výroby v Unii v posuzovaném období poklesl o 23 %. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobní kapacita byla v tomto období téměř stálá (mírné snížení o 3 %), vedl pokles výstupu k značnému snížení využití kapacity o 14 procentních bodů z 63 % v roce 2014 na 49 % v období přezkumného šetření. V roce 2015 a 2016 dosáhlo využití kapacity rekordně nízké úrovně (46 %, resp. 42 %). V období přezkumného šetření se výroba, a tudíž míra využití kapacity zvýšily, míra využití kapacity je však stále nižší než 50 %.

(149)

Prodej výrobců v Unii zahrnoval prodej uskutečněný prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Tento prodej prostřednictvím společností ve spojení představoval během posuzovaného období přibližně 17 % spotřeby v Unii. Jelikož jsou však tyto objemy prodeje později dále prodány společnostmi ve spojení nezávislým odběratelům na trhu Unie, považují se pro účely zjištění trendů v oblasti objemů prodeje, podílu na trhu a růstu výrobního odvětví Unie za součást prodeje.

(150)

Pokud jde o trendy v oblasti objemu prodeje, podílu na trhu a růstu, situace se během posuzovaného období vyvíjela takto:

(151)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během posuzovaného období o 10 %. Tento trend sledoval tendenci spotřeby, takže výrobnímu odvětví Unie se podařilo během celého posuzovaného období zachovat podíl na trhu ve výši přibližně 81 %. Toho však bylo dosaženo významným snížením prodejních cen, což vedlo k zhoršení finančních ukazatelů, jak je objasněno níže.

(152)

V souladu se snížením výroby a prodeje bylo zjištěno, že míra zaměstnanosti výrobního odvětví Unie mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření také poklesla o 18 %. Toto snížení zaměstnanosti však nevedlo k zvýšení produktivity, měřené jako výstup na zaměstnance za rok, jelikož pokles objemu výroby v posuzovaném období byl výraznější než pokles zaměstnanosti. Ukazatel produktivity se zlepšil teprve v období přezkumného šetření, což souviselo se zvýšením objemu výroby v porovnání s rokem 2016, zatímco míra zaměstnanosti byla po svém snížení od roku 2015 stálá.

(153)

Dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno u dovozu z Ukrajiny, je značné (viz 90. bod odůvodnění). Vzhledem k výše projednanému objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Ukrajiny nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie pokládat za zanedbatelný. Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované ukrajinskými vývozci znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(154)

Od roku 2014 do období přezkumného šetření klesly průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, o 19 %. Pokles cen odráží celkovou klesající tendenci u nákladů na hlavní suroviny, jakož i snahy o restrukturalizaci nákladů, které vedly k snížení nákladů výrobců v Unii. Kvůli dalšímu stlačování cen v posuzovaném období ze strany ruských a ukrajinských vývozců, jejichž ceny byly trvale podbízivé vůči cenám výrobního odvětví Unie, však výrobci v Unii nemohli využít snížení nákladů, jelikož k zachování svého podílu na trhu museli své prodejní ceny snížit ve větším rozsahu, než umožňovalo snížení nákladů.

(155)

V posuzovaném období se náklady výrobního odvětví Unie snížily o 9 %, což bylo mnohem méně než pokles cen. V posuzovaném období se proto značně zhoršila ziskovost výrobního odvětví Unie.

(156)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

(157)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku je stanovena jako zisk před zdaněním plynoucí z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřený jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Jak je objasněno v 155. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku byli v roce 2014 ziskoví, od roku 2015 však vykazovali ztráty. V průběhu celého posuzovaného období se ziskovost výrobců v Unii změnila ze zisku ve výši 6 % na 6 % ztrátu.

(158)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, byl v letech 2014–2015 kladný, poté však byl v roce 2016 a v období přezkumného šetření v důsledku klesající tendence ziskovosti záporný.

(159)

Výrobci v Unii byli sice během celého posuzovaného období stále ještě schopni investovat, vývoj ziskovosti a peněžního toku však ovlivnil negativně také objem investic, které v posuzovaném období klesly o 64 %. Návratnost investic mimoto od roku 2015 sleduje trend ziskovosti a je záporná.

(160)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze učinit závěr, že finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v období přezkumného šetření záporná.

(161)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku klesla v posuzovaném období o 21 %. Poměr zásob k objemu výroby však byl v posuzovaném období stálý (přibližně 3 %). Trend v oblasti stavu zásob sledoval tendenci objemu výroby. V daném případě se však tento ukazatel nepovažoval za příliš významný pro posouzení hospodářské situace výrobců v Unii, jelikož bezešvé trubky a duté profily jsou obvykle vyráběny na zakázku.

(162)

Průměrné náklady práce se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období mírně snížily, což je součást snahy výrobního odvětví Unie o restrukturalizaci nákladů. Tento ukazatel je obzvláště důležitý, jelikož náklady práce představují více než 25 % nákladů na výrobu bezešvých trubek a dutých profilů.

(163)

Vzhledem k 131. až 162. bodu odůvodnění se vyvozuje závěr, že se výrobci v Unii nacházeli v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2014 v méně příznivé situaci a že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(164)

Šetření prokázalo, že se v posuzovaném období většina ukazatelů zhoršila. Objem prodeje poklesl o 10 %, objem výroby se snížil o 23 % a míra využití kapacity klesla z 63 % na 49 %. Ačkoliv se výrobnímu odvětví Unie podařilo zachovat jeho podíl na trhu ve výši přibližně 81 %, bylo toho dosaženo na úkor ziskovosti; prodejní ceny Unie se ve skutečnosti významně snížily (–19 %). Navzdory úsilí o snížení výrobních nákladů (pokles o 9 %) bylo výrobní odvětví Unie od roku 2015 ztrátové. Mezi rokem 2014 (zisk ve výši 6,2 %) a obdobím přezkumného šetření (ztráta ve výši 6,0 %) se ziskovost snížila o 12,2 procentního bodu. Finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic, se rovněž změnily z kladných v roce 2014 na záporné v následujících letech a v období přezkumného šetření. V témže období se investice snížily o 64 %.

(165)

Přetrvání újmy vyplývá z řady faktorů, jako je snížení spotřeby v Unii a pokles prodeje na vývoz. Ceny v Unii byly mimoto stlačovány dumpingovým dovozem. Ukrajina zvýšila objem vývozu do Unie o 14 %, a to s nízkými a dumpingovými cenami, a v posuzovaném období její podíl na trhu vzrostl o 27 %. Ceny jediného ukrajinského vývozce byly nižší než ceny v Unii téměř o 30 %. V tomto výrobním odvětví, které je vysoce náročné na kapitál, měl pokles objemu výroby ve spojení se stlačením cen negativní účinky na ziskovost.

(166)

Po poskytnutí konečných informací uvedla ukrajinská vláda a dva ruští vyvážející výrobci řadu faktorů, které by měly být v analýze příčinné souvislosti mezi situací způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie a dovozem z dotčených zemí zohledněny jako další faktory. K těmto faktorům údajně patřily klesající spotřeba v Unii, konkurence na domácím trhu mezi výrobci v Unii, neuspokojivá vývozní výkonnost výrobců v Unii, nadbytečná kapacita a vysoké fixní náklady společností v Unii a dovoz z Běloruska.

(167)

Jak je uznáno v 165. bodě odůvodnění, přetrvání újmy je výsledkem řady faktorů. Kromě snížení spotřeby, poklesu prodeje na vývoz a dumpingového dovozu nehrály ostatní faktory důležitou úlohu. Nízká míra využití kapacity odráží spíše pokles výroby než nadbytečnou kapacitu a dovoz z ostatních třetích zemí se celkově snížil. Rovněž podíly výrobního odvětví Unie na trhu byly během období přezkumného šetření poměrně stálé. Tvrzení týkající se konkurence mezi výrobci v Unii nebylo doloženo. Vychází pouze ze skutečnosti, že na vzorek výrobců v Unii připadalo jen 30 % výroby v EU, a že je tudíž nutné přezkoumat konkurenci mezi výrobci zařazenými do vzorku a výrobci, kteří do vzorku zařazeni nebyli. Toto tvrzení je třeba zamítnout, jelikož je v rozporu s logikou použití výběru vzorku. Komise ve skutečnosti posoudila situaci všech výrobců v Unii, avšak vzhledem k vysokému počtu výrobců omezila své zkoumání určitých faktorů na vzorek, který je reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Není proto nutné posoudit dopad výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, na společnosti vybrané do vzorku.

(168)

Jak je objasněno níže, závěr ohledně újmy se v tomto případě každopádně zaměřuje zejména na pravděpodobnou situaci výrobního odvětví Unie po zrušení opatření.

(169)

Po poskytnutí konečných informací poukázala ukrajinská vláda a jeden z ukrajinských vyvážejících výrobců na skutečnost, že tržní podíl ukrajinského vývozu na spotřebě Unie činil pouze 6 % a že není pravděpodobné, že se v budoucnu zvýší, a to vzhledem k domácí spotřebě na Ukrajině a značné diverzifikaci ukrajinského vývozu, který získal nové trhy.

(170)

V reakci na toto tvrzení je třeba zdůraznit, že stávající 6 % podíl na trhu je již příčinou újmy působené výrobnímu odvětví Unie, zejména s přihlédnutím k značnému cenovému podbízení. Je také nutno uvést, že k zvýšení objemu ukrajinského dovozu v posuzovaném období došlo navzdory platným antidumpingovým clům.

(171)

Jeden z ukrajinských vyvážejících výrobců, který byl částečně podpořen rovněž v podání ukrajinské vlády, dále tvrdil, že by Komise měla v analýze obnovení újmy vzít v potaz dohodu o společném podniku, která byla podepsána mezi dotyčným ukrajinským vyvážejícím výrobcem a jedním z největších výrobců dotčeného výrobku v Unii. Podle ukrajinského výrobce bude mít tato dohoda o společném podniku značný vliv na objem budoucího vývozu dotyčné společnosti do EU, distribuční kanály a stanovení cen.

(172)

Komise odkazuje na vyvracení tohoto tvrzení v 124. bodě odůvodnění.

(173)

Rusko vyvezlo do EU pouze malý objem, bylo však rovněž zjištěno, že se jeho ceny podbízely cenám Unie. Jak je popsáno v 50. až 68. bodě odůvodnění, byla provedena výhledová analýza pravděpodobných objemů vývozu z této země v případě zrušení opatření. Tato analýza ukázala, že by dovoz z Ruska pravděpodobně významně vzrostl nad úrovně, jichž bylo dosaženo v období přezkumného šetření.

(174)

Jak je objasněno v 53. a 93. bodě odůvodnění, obě země mají významnou volnou kapacitu a je pravděpodobné, že by se objem levného dovozu zvýšil, pokud by byla opatření zrušena, vzhledem k přitažlivosti trhu Unie, pokud jde o objem a ceny. Jak je objasněno v 56. a 108. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že se přitažlivost trhu Unie zvýší kvůli 25 % clu, které v březnu 2018 uložily USA na dovoz výrobků z oceli, včetně bezešvých trubek a dutých profilů. USA představují pro Rusko a Ukrajinu jeden z hlavních vývozních trhů a trh Unie je pravděpodobným cílovým trhem přinejmenším pro část množství, které již nemusí být prodáno v USA.

(175)

Výrobní odvětví Unie je dosud zranitelné a jeho situace by byla ještě složitější, pokud by byla opatření zrušena. Levný dumpingový ukrajinský dovoz by dále rostl a ruský dumpingový dovoz by se pravděpodobně obnovil ve značném množství, což by způsobilo další stlačování cen a ztrátu prodeje na trhu Unie.

(176)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zjišťovalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Rusku a Ukrajině nebylo v rozporu s celkovým zájmem Unie. Při posouzení zájmu Unie byly vzaty v úvahu zájmy všech zúčastněných stran. Je nutno připomenout, že se v předchozích šetřeních mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(177)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobného přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování opatření uložených na dovoz pocházející z Ruska a z Ukrajiny v zájmu Unie.

(178)

Co se týká zájmu Unie, je zřejmé, že v případě zrušení opatření by se nestabilní hospodářská situace výrobního období Unie, které v současnosti poskytuje v odvětví oceli s ohledem na dotčený výrobek 13 000 pracovních míst, dále zhoršila.

(179)

Dovozci a uživatelé nespolupracovali, ačkoli o zahájení řízení a o možnosti spolupráce jako zúčastněná strana byli informováni všichni známí dovozci a uživatelé (více než 70 společností).

(180)

Podle zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti pořizují dovozci dodávky u rozmanitých dodavatelů z mnoha různých zemí, a dopad zachování opatření uložených na dovoz z Ruska a Ukrajiny je tudíž omezený. Rovněž bylo zjištěno, že ačkoliv jsou opatření v platnosti řadu let, dovozcům se podařilo zachovat ziskovost.

(181)

Co se týká uživatelů, na základě zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a dostupných informací se zdá, že podíl bezešvých trubek a dutých profilů na výrobních nákladech je poměrně nízký. Bezešvé trubky a duté profily jsou všeobecně součástí větších projektů (bojlery, potrubí, konstrukce), z nichž však tvoří pouze omezenou část. Možný dopad zachování opatření na uživatele proto nebude podle očekávání významný.

(182)

Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany dotyčných společností nejsou k dispozici ověřitelné údaje a informace prokazující, že se celková situace změnila.

(183)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících antidumpingových opatření.

(184)

Po poskytnutí konečných informací dva ruští vyvážející výrobci uvedli, že zachování opatření bude mít negativní dopad na řadu spotřebitelů (uživatelů) v Unii a omezí hospodářskou soutěž v Unii. Dotčené zúčastněné strany proto Komisi vyzvaly, aby uvážila prodloužení opatření nejvýše na dva roky.

(185)

Komise návrh na omezené prodloužení opatření v zájmu Unie posoudila. V tomto ohledu se připomíná, že posouzení zájmu Unie pro účely antidumpingového šetření představuje přesný procesní úkon, který vyžaduje uvážení dotčených zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie a uživatelů a spotřebitelů, a posouzení složitých právních, ekonomických a politických faktorů (44). Komise připomenula, že posouzení zájmu Unie, co se týká výrobního odvětví Unie, prokázalo, že v případě zrušení opatření by se nestabilní hospodářská situace výrobního odvětví Unie dále zhoršila. Rovněž se připomíná, že spolupráce ze strany dovozců a uživatelů nenaznačovala, že budou prodloužením v současnosti platných opatření nepříznivě dotčeni. Nejsou tudíž k dispozici důkazy, které by prokazovaly, že by omezení uplatňování opatření na dva roky bylo v zájmu Unie ve větším rozsahu než uplatňování opatření po celé pětileté období stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Na tomto základě Komise tvrzení předložené dvěma ruskými vyvážejícími výrobci zamítla.

(186)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření vztahující se na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Ruska a z Ukrajiny zachována.

(187)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlí Komise uložit dotyčná antidumpingová opatření, a dostaly možnost podat připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by výše uvedené závěry změnily.

(188)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,